Finsko se připravuje na licencování malých modulárních reaktorů
Finský Úřad pro radiační a jadernou bezpečnost zahájil práce na získání znalostí potřebných k nastavení procesů licencování malých modulárních reaktorů. Finsko s přípravou začalo jak z národního, tak i mezinárodního zájmu o tato zařízení. První modulární reaktor společnosti Rolls-Royce by měl být v provozu v roce 2029.
Finský Úřad pro radiační a jadernou bezpečnost (STUK) zveřejnil zprávu o posouzení bezpečnosti a udělování licencí pro malé modulární reaktory (SMR). Ze zprávy vyplývá, že se Finsko začalo připravovat na licencování SMR jak z důvodu národního, tak i mezinárodního zájmu o ně.
„Musíme být schopni informovat strany zvažující využití jaderné energie o bezpečnostních požadavcích, které se vztahují na nové jaderné elektrárny, a musíme být schopni posoudit jejich bezpečnost,“ uvedl generální ředitel STUK Petteri Tippana.
Pracovní skupina zřízená finským Ministerstvem hospodářství a zaměstnanosti tak v současné době zkoumá potřebu upravit zákony o atomové energii. Další z diskutovaných oblastí je také vhodnost současného licenčního systému a monitorování radiační bezpečnosti malých reaktorů.
„Zatímco se technologie vyvíjí rychle, změna stávajícího licenčního systému a doplňkových právních předpisů nějakou dobu trvá. Navíc vybudování potřebné odborné znalosti neproběhne okamžitě. Připravujeme se na budoucnost, abychom zajistili, že bezpečnost SMR bude přinejmenším na stejné úrovni jako u stávajících jaderných elektráren,“ dodal Tippana
Výhody modulárních reaktorů
Malé modulární reaktory o instalovaném výkonu zhruba 300 MWe – tedy asi třetinu velikosti typického komerčního jaderného reaktoru – mohou potenciálně nabídnout řadu silných stránek. Zejména se jedná o bezpečnost, výstavbu, umístění i potenciální ekonomické přínosy.
Díky modulárnímu charakteru mohou být reaktory vyráběny v továrnách a přepravovány na místo určení, což nabízí úspory z rozsahu a snižování nákladů i doby výstavby.
Do vývoje technologie SMR investují společnosti po celém světě. Společnost Rolls-Royce oznámila, že její první by měl být uveden do provozu již v roce 2029.
Zdroj úvodního obrázku: Rolls-Royce
Mohlo by vás zajímat:
Idealni zdroj materialu pro spinavou bombu. Male reakory se na rozdil od JE nedaji uhlidat.
Není nad to nic o tom nevědět a už hodnotit. Opak je pravdou. Jedním z motivů pro SMR je právě bezpečnost.
A jak jinak nez ostrahou chcete resit bezpecnost ? At udelate obal reaktoru z ceho chcete, spetka termitu nebo kumulativni naloz semtexu to otevre jak otvirak plechovku lansmitu .... A na ostrahu nebudou lidi ....
A vy víte, kde přesně budou SMR stát, že budou osamocené a že zrovna nebudou lidi? Tak to jste jasnovidec, gratuluji.
Přečtěte si článek ještě jednou. Finsko si dělá pouze předpoklady pro další rozhodování z širší palety zdrojů.
Někde nehlídají ani ty skládky jaderných odpadků vhodných pro špinavou bombu, proč by se někdo trápil s otvíráním malého reaktoru?
Ale pravdou je že kdyby to mělo být u každé obce nebo firmy tak bude všude uzavřený vzdušný prostor a na hlídaní nám nebude stačit ani dvojnásobná armáda než máme teď.
Finové se připravují na jadernou budoucnost. Mají úřad pro jadernou bezpečnost, který licencoval jak Olkituoto BWR 1,2 a EPR 1 a LoviisaVVER 440, připravuje se licencování Hanhikivi VVER 1200, nedávno licencoval výstavbu prvního hlubinného úložiště pro vyhořelé palivo na světě a nezahálejí a připravují se na licencování SMR. Kéž by tomu tak bylo i u nás. U nás jsem nic o licencování nových reaktorů neslyšel - zlicencujeme bez problémů jak Koreu, tak Čínu, nebo Francouze...? Nebo to budou ti, které jako jediné známe?
S výstavbou reaktoru Olkiluoto už Finové zoufale zápasí 15 let a nyní jsou nadšení z modulárních reaktorů ? Pomalu to vypadá, jako by třeba každé větší město i u nás mělo mít svůj reaktor ,jeden do Pardubic, jeden do Ostravy, jeden do Plzně , jeden do Brna, jeden do Olomouce a do Prahy rovnou čtyři. Ovšem i když mají tyto reaktory výkon třeba 300 MW, stále jsou to jaderné reaktory ! = manipulace s jaderným palivem, ostraha, obsluha,.... atd.
No já se jim moc nedivím. Čím byste tam dělal elektriku a topil? Dřevem jako kdysi? Nefouká jim, nesvítí slunce 1/2 roku, uhlí a nafta a rašelina není OK.
TO : vinkler
Já nejsem zcela proti jádru, Finové nyní dokončují 1750 MW Olkiluoto a s Rusy mají podepsanou stavbu dalšího VVER- 1200 Hanhikivi. Finsko je bohatý stát, topit by měli tepelnými čerpadly a ve městech centrální vytápění klidně tou štěpkou. Finsko má 4 krát větší rozlohu jak my a jen polovinu obyvatel. Lesy pokrývají 78 % !! jeho území. Dřeva mají dost. Pochybuji, že by jim tam nefoukalo - mořské pobřeží mají velmi dlouhé a rozlohu větší jak Polsko.
TO : vinkler
Ještě k těm finským lesům. Pokud má Finsko rozlohu 338 000 km čtverečních a 78 % z toho jsou lesy , pak je to plocha 263 000 km čtverečních = více jak trojnásobek území naší ČR. A to na jejich 5,5 mil. obyvatel. U nás je lesnatost 34 % a máme tedy kolem 26 000 km čtverečních lesů, což je přesně 10 krát !! míň jak ve Finsku a na jednoho obyvatele má Finsko dokonce 20 krát !! větší plochu lesa jak ČR. Pokud se uznává spalování biomasy na výrobu tepla a elektřiny za jednu z OZE = je to obnovitelné, pak myslím mají Finové velkou možnost těžit dřevo ve velkém a vyvážet jak nábytek tak samotné dřevo a ze zbytků větví, kůry, ... dělat palivo do tepláren a elektráren. Mají 10 krát víc lesů než my na polovinu obyvatel.
A viděl jste jejich lesy? Rostou řídce, stromy jak párátka a mnohem dýl, tak s těmi propočty ala 10x 20x nespěchejte
A jen tak pro představu. Teplárna na štěpku 5 MW ee a 15 MW tepla je tak 100 tisíc tun štěpky za rok.
Finové mají odpady z JE vyřešeny - mají úložiště .
A bezpečnost JE - SMR? Je nesrovnatelně jednoduší zajistit bezpečnost jednoho malého areálu, než desítky hektarů FVE nebo větrných farem.
Prostě s jádrem ve Finsku dále počítají!
To by měl být náš spojenec pro jádro, včetně využití jejich zkušeností s licencováním.
No nevím s tím zajišťováním malého areálu. Olkiluoto bude mít hrubý výkon 1750 MW , tedy asi jako 6 kusů těchto 300 MW modulárních. Není lepší hlídat jeden velký areál v Temelíně, než 6 malých třeba u Olomouce, Ostravy, Plzně, Pardubic, Hradce, Brna ?? A nevím jak je třeba zajišťovat "bezpečnost" větrné farmy. Když jsem byl třeba Krušných Horách, kde se točí pár větrníků , tak jsem si zašel přímo až pod točící vrtule , abych si to prohlédl "na omak" z blízka. Nikde nikdo, žádný plot, ještě jsem zkusil dveře dovnitř tubusu , jestli je snad nezapomněli uzamknout, abych se podíval i dovnitř. Byly zamčené. Pochybuji, že bych se takto snadno přiblížil ke 300 MW reaktoru.
SMR se nemusí stavět jen jako solitérní zdroje, naopak . Např. NuScale je zmiňuje jako vhodné spojovat do "baterií", investice se tedy dá rozložit na několik menších dílků, nejdříve postavit jeden či dva a podle situace na trhu dostavovat, pokaždé ale za velmi krátkou dobu. Odpadá tedy problém s hlídáním více míst najednou.
Budeme-li u SMR jen kopírovat koncepci velkých elektráren, tak se obávám že skončí stejně. Podle mne by měl být finálním produktem vývoje nějaký reaktor, či celé technologické zařízení, které se bude dát bez zvláštních bezpečnostních opatření provozovat kdekoliv a které bude bezpečné proti selhání. To budou myslím splňovat až reaktory, řekněme 5. generace, které se budou více podobat ADTT a Szilardovu návrhu, než pomalu hořícím bombám.
Já jsu fanoušek jádra ve všech formách, ale taky se trochu bojím aby SMR nebyl moc velký hype. Osobně se o bezpečnost moc nebojím, zneužít se dá vsechno a neměli bychom být rovnou připosraní. Ale na všechno jaderné jsou velice tvrdé bezpečnostní regule, bojím se že za současné legislativy by to ve většině západních států ani nešlo postavit rozumně blízko města. Legislativa by tomu musela jít trochu naproti jako v tom Finsku (závidím jim=).
Taky uvidíme jestli ta decentralizace opravdu bude efektivnější. A jestli to výjde levněji než palivo. Námořní reaktory se historicky ukázaly vždycky dražší než strojovny s turbínama i s cenou paliva na celou životnost lodě. Kdyby SMR vytápěl město, tak by pravděpodobně musel mít záložní plynovou kotelnu na odstávky, a dokud bude provoz té kotelny levnější než provoz reaktoru tak se to asi nechytí...
Pokud by taková teplárna měla jen jeden SMR, pak by se dala záloha pro případ odstávky řešit i ohřevem do zásobníků horké otopné vody pomocí elektřiny z jiných vnějších zdrojů. Málokdy vypadnou v rámci kraje víc jak jedna teplárna v jeden den. Vždy by to bylo ale dražší než základní běžný provoz na jaderné teplo. A ten zemní plyn tam může jet celou dobu na minimální výkon a vykrývat odběrové špičky pro případ extrémně nízkých teplot apod.
TO : Bizon
To srovnání s pohonem obřích lodí myslím si plně sedí ! Kdyby dnes byly malé reaktory tak levné bezpečné, dostupné,...atd. atd,, tak nevím, proč třeba obří tankery o výtlaku ke 400 000 tunám a délce 350 metrů jsou pořád poháněny "po staru". Dnes mají jaderný pohon prakticky jen obří válečné lodi /US letadlovky, francouský Charles de Gaulle, desítky jaderných ponorek a z civilních plavidel snad už jen některé ruské ledoborce ROSATOMFLOTU. Přitom ledoborec Lenin šel na vodu již 1959 a US obchodní loď Savannah r.1962. Jednu loď měli ještě Němci a jednu Japonci. Postupem doby se jaderný pohon u civilních lodí ukázal ekonomickým nesmyslem a zůstaly jen vojanská plavidla. Čestná výjimka jsou ruské ledoborce. Navíc cena ropného paliva stále relativně klesá. Třeba u nás roku 1990 byl benzín za 8 Kč /tuším/, dnes za 30 Kč = čtyřnásobek ceny. Průměrné platy ale přitom stouply ze 3000 na 36 000 Kč = na 12 násobek. Průměrný Čech tak po 30 letech tankuje 3 krát levnější palivo. A myslím, že to bude pokračovat, USA díky frakování budou brzy čistý exportér ropy a k tomu se chystá ještě prodej desítek milionů elektroaut.
Jo, všichni občas zapomínáme jak koncentrovaná a praktická jsou uhlovodíková paliva. Když seřadíte energetickou hustotu všech látek na světě, tak před LPG, benzinem a naftou je jen pár obskurních chemikálií (jaderné paliva nepočítám=). Dobře se to skladuje i přepravuje, energie se z toho uvolní velice jednoduše a přitom bezpečně.
Bohužel si myslím že dokud bude ropa/plyn levně téct ze země, tak nebude vůle nahradit uhlovodíková paliva širokospektrálně, že to zůstane u pár oblastí. Já bych byl radši kdyby se zainvestovalo do jádra které je skoro nevyčerpatelné, ale plynové elektrárny jsou dnes zjevně oblíbenější=/
TO : Bizon
Jeden příklad. V r. 2018 Siemens dokončil v Egyptě tři paroplynové elektrárny o celkovém výkonu 14 400 MW za dobu 27 a půl měsíce ! Budou zásobovat elektřinou 40 mil. lidí. Siemens standartně staví paroplynku o 1,2 GW za 30 měsíců. Kdepak je těch 15 let u jádra v Olkiluoto nebo Flamanville !! V Egyptě Siemens postavil výkon 14,4 GW za 27 měsíců = něco přes 2 roky.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se