Jaderná energetika v ČR - 1. část

V roce 2013 bylo v České Republice vyrobeno 87,1 TWh elektrické energie. Z toho 44,2 TWh pocházelo z elektráren spalujících uhlí a 30,7 TWh pocházelo z jaderných elektráren. Díky stabilnímu výkonu tohoto druhu elektráren byla ČR schopná dosáhnout čistého exportu 17 TWh při celkovém instalovaném výkonu 21 GWe na území ČR. Od roku 2000 se na instalované kapaitě ČR podílí v čím dál větší míře obnovitelné zdroje energie (největší boom obnovitelných zdrojů nastal po roce 2005 vydáním zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie).

Za obnovitelné zdroje energie bylo v roce 2013 zaplaceno kolem 44 mld. Kč. Spotřeba elektřiny na jednoho obyvatele je asi 5400 kWh/rok a v dovozu plynu je země závislá na Rusku z 80%.

• V České Republice je 6 jaderných reaktorů, které produkují přibližné třetinu veškeré elektřiny v ČR
• První jaderná elektrárna začala vyrábět elektřinu v roce 1985
• Ze strany Vlády ČR má jaderná energetika silnou podporu
• Plány na nové jaderné zdroje jsou v současnosti pozastaveny

V roce 2011 byl vydán návrh Státní energetické koncepce, která ve velkém počítala se zvýšením výkonu jaderných elektráren. Podle nejnižšího scénáře měl být výkon JE do roku 2060 13,9 GWe, podle nejvyššího scénáře 18,9 GWe při masivním rozvoji elektromobilů v zemi. V takovém případě by se elektřina z JE podílela na celkové produkci ze 60%.

Podle další verze SEK z listopadu 2012 mělo být alespoň 50% domácí spotřebované elektřiny z jádra. K tomu by měly pomoci dva nové reaktory v Temelíně a jeden nový v Dukovanech. Díky tomu měla dosáhnout roční výroba až na hodnotu kolem 55,2 TWh ročně (i z platnosti SEK měly být vytipovány nové lokality pro stavbu jaderných elektráren). Dle koncepce měly Dukovany dostat povolení na dalších 20 let a fungovat až do roku 2045-2047. Ohledně spotřeby uhlí se počítalo s poklesem o třetinu oproti současné hodnotě do roku 2040, výroba z plynu se měla zvednout a podpora nových obnovitelných zdrojů prakticky zastavit od roku 2014. Rozvoj se měl dotknout i využití tepla z jaderných elektráren pro přilehlá města.

Funkční jaderné bloky v České Republice

Vývoj jaderné energetiky v ČR

V roce 1958 Československo započalo se stavbou první jaderné elektrárny na svém území – reaktor chlazený oxidem uhličitým v Jaslovských Bohunicích (na území Slovenska). Reaktor o výkonu 110 MWe od společnosti Škoda byl dokončen v roce 1972 a byl v provozu do roku 1977. Výstavba čtyř reaktorů VVER-440 v Bohunicích začala v roce 1970 a uvedení do provozu proběhlo v polovině osmdesátých let dvacátého století.

Výstavba jaderné elektrárny Dukovany začala v roce 1978 a jedná se o první JE na území stávající ČR. Návrhu čtyř reaktorů VVER-440 model V-213 se ujaly ruské organizace a společnost Energoprojekt. O jejich konstrukci se postarala společnost Škoda Praha. Do ostrého provozu byly uvedeny mezi roky 1985 a 1987 a od té doby prošly několika renovacemi.

Práce na Temelínské jaderné elektrárně započaly v roce 1982. Opět se na ni podílely ruské organizace a společnost Energoprojekt a dle původních plánů měla elektrárna obsahovat čtyři rekatory VVER-100 model V-320. Práce na prvních blocích začaly v roce 1987. Díky událostem spojeným se Sametovou revolucí se demokratická vláda v roce 1990 rozhodla odložit výstavbu třetího a čtvrtého bloku. I přes několik protestů a složitou politickou situaci se pokračovalo ve stavbě prvních dvou bloků, což bylo po rozpadu ČSR oficiálně potvrzeno. V následujícím tendru na stavbu JE byla vybrána společnost Westinghouse, která se rozhodla změnit původně plánované kontrolní systémy, systémy diagnostiky a monitorování radiace. Westinghouse byl vybrán i pro dodávky paliva (následně ale došlo ke změně a v současnosti palivo pro JE Temelín dodává ruská společnost TVEL). Reaktory, financovány společností ČEZ s pomocí půjček Světové banky, byly uvedeny do provozu v letech 2000 a 2003.

Tepelná energie z JE Temelín je již nyní dodávána do blízkého Týna nad Vltavou a ČEZ dále uvažuje o možnosti dodávky tepla pro České Budějovice, které jsou asi 20 km vzdálené. V současné době to však není aktuální. Další projekt na dodávky tepla je pro město Brno z elektrárny Dukovany (cca 40 km). V případě realizace by bylo možné zásobovat až dvě třetiny spotřeby tepla.

Výroba jaderných elektráren v ČR za uplynulý rok 2014:

• JE Temelín – 14,95 TWh
• JE Dukovany – 5,37 TWh

Obě jaderné elektrárny v ČR provozuje energetická skupina ČEZ, jejíž akcie jsou většinově vlastněné státem.

Zvyšování elektrického výkonu a prodloužení životnosti JE

JE Dukovany obsahuje 4 jaderné reaktory, které měly každý původní výkon 440 MW. V letech 2005 – 2008 bylo díky změnám nízkotlakých turbín dosaženo zvýšení výkonu na 456 MW, což byl plán první části zvyšování výkonu elektrárny. Druhá etapa rekonstrukcí byla, stejně jako v první případě, zahájena rekonstrukcí třetího bloku. Rekonstrukcí byly dotčeny ovládací prvky a velín bloku. Celkem byl výkon každého bloku elektrárny Dukovany zvýšen o 60 MW na výsledných 500 MW instalovaného výkonu. Výměnou prošly i vysokotlaké části turbíny a palivo. Rekonstrukce byla ukončena v polovině roku 2012.

Na počátku roku 2009 ohlásil ČEZ projekt LTO (Long-Term-Operation projekt, projekt dlouhodobého provozování JE), který je zaměřen na prodloužení plánované životnosti elektrárny Dukovany o 10 let. V současnosti je 1. blok jaderné elektrárny Dukovany možné provozovat do konce roku 2015 (dle původní 30 leté životnosti). LTO se skládá z mnoha subprojektů, které v rozmezí let 2009-2015 stály dohromady přes 14 mld. Kč. Uvažuje se i o prodloužení životnosti až na 60 let, tzn. JE Dukovany by měla povolení až do roku 2045. Proti tomu ale vzneslo námitky Rakousko, které dlouhodobě protestuje proti jaderné energetice v ČR.

Blok č.1 a blok č. 2 v jaderné elektrárně Temelín byl postaven s výkonem 1000 MW. V průběhu své životnosti byl rekonstruován a blok 1 nyní disponuje instalovaným výkonem 1080 MW. Druhý blok má momentálně 1055 MW výkonu, ale předpokládá se, že bude mít výkon 1080 MW do konce roku 2015. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) potvrdil licence temelínských reaktorů do roku 2020, resp. 2022.