Domů
Elektrárny v ČR
ČEZ požádal o povolení umístit nový jaderný zdroj v Dukovanech
jaderná elektrárna dukovany
JE Dukovany. Zdroj: ČEZ

ČEZ požádal o povolení umístit nový jaderný zdroj v Dukovanech

Energetická firma ČEZ dnes předala Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení umístit stavbu nového jaderného zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o elektrickém výkonu do 1200 megawattů. Firma dnes v tiskové zprávě uvedla, že tak ukončila pětileté přípravné práce a je připravena na licenční proces podle atomového zákona. Žádost podala EDU II, dceřiná firma ČEZ.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) při únorové návštěvě Jaderné elektrárny Dukovany novinářům řekl, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového dukovanského bloku. Stavební povolení by na tento blok mělo být vydáno do roku 2029 a pak zahájena stavba. Fungovat by blok mohl začít v roce 2036.

Žádost o umístění dvou jaderných bloků podle firmy ČEZ umožňuje zohlednit aktuálně upřesňované energetické a klimatické cíle České republiky a až následně rozhodnout o výstavbě jednoho či dvou budoucích bloků. Povolovací proces je správním řízením a SÚJB má právo jej kdykoli přerušit a požádat o doplnění údajů.

Jaderná elektrárna Dukovany
Ilustrační foto

Firma ČEZ uvedla, že zveřejnila i dokumentaci přibližně s 1600 stranami, která je přílohou žádosti pro SÚJB. „Stejně jako u posuzování vlivů na životní prostředí je i v procesu licencování naším cílem maximální otevřenost a transparentnost,“ uvedl ve zprávě předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš. Podle generálního ředitele firmy EDU II Petra Závodského je klíčová mezinárodní obhajitelnost projektu.

Mezi institucemi, které se s ČEZ podílely na přípravě studií, analýz a rozborů, jsou Výzkumný ústav vodohospodářský, Masarykova univerzita nebo ÚJV Řež. Materiály se zabývají přírodními podmínkami, možným vlivem provozu na okolí i budoucím způsobem vyřazení elektrárny z provozu. Pozemek pro nové bloky má ČEZ u dukovanské elektrárny. Kvůli ověření podloží tam experti mimo jiné udělali přes 170 vrtů, stav podzemní vody zjišťovali 30 vrty sahajícími až do hloubky 150 metrů.

Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Mají čtyři bloky, první vyrábí elektřinu od roku 1985. Původní projekty počítaly s třicetiletou životností bloků, ČEZ již uvedl, že má záměr udržet je v chodu celkově 60 let. Chystaný pátý blok by podle dřívějších vyjádření firmy měl stát mezi 140 až 160 miliardami korun.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(26)
energetik II
25. březen 2020, 12:53

Pokud se začne opravdu stavět, tak bych stavěl bloky rovnou dva, aby došlo k plné náhradě Dukovan po jejich vyřazení.Vybral bych ruské bloky VVER-1200 generace III+ případně korejské. Dva tyto ruské bloky v Rusku již běží, v Bělorusku jsou těsně před spuštěním a v Maďarsku před zahájením stavby. Navíc je tu zkušenost s ruskou technologií z Dukovan i Temelína.

Mirek
25. březen 2020, 14:21

Rosatom je jasná a bezkonkurenční volba zejména ve variantě VVER-TOI - splňuje všechna technická, ekonomická a bezpečnostní kritéria. I dodávky jaderného paliva od TVELu jsou spolehlivé. Navíc se projektu Rosatomu ve velkém účastní i naše firmy. A mají díky Rosatomu práci po celém světě.

Podle mého názoru by (jen teoreticky !!) mohla připadat v úvahu jen Čína s reaktorem Hualong One, který chtějí stavět Britové v Bradwellu (myslím, že ten projekt nebyl zrušen). U nás by ale čínský projekt narazil na významné praktické překážky a nevím, jak byse uspokojovala potřeba řešit operativně nějaké provozní problémy. A také - je krize v nedostatku odborníků na JE u nás, tak si nedovedu představit další tříštění kapacit na jinou technologii.

Korejský reaktor to asi nebude. Jejich velmi významný dodavatel jaderných zařízení Doosan stojí před krachem a politika Jihokorejců samotných je dost pesimistická i pokud jde o jaderný program v samotné Koreji. Tak se jim bude těžko něco vyvážet, i když sponzorují hokej v Třebíči.

Mirek
25. březen 2020, 14:32

Ještě jsem zapomněl dodat, že si nemyslím, že je aktuální nyní uvažovat v Dukovanech o stavbě druhého bloku 1200 MW pracujícím současně se čtyřmi existujícími reaktory VVER 440. Budou tam i tak problémy s chlazením a ani není připravena infrastruktura pro vyvádění tak velkého výkonu, i když to jistě není nepřekonatelná překážka. Temelín by byl jistě vhodnější.

Milan Vaněček
25. březen 2020, 14:36

Mirku, tak se dejte dohromady, kdo to chce stavět, založte si Kampeličku, shánějte soukromé investory, ale nezatěžujte s tím daňové poplatníky v ČR. Stavte si to za své. My máme elektrické energie velký přebytek, spoustu jí vyvážíme a cpát peníze do ciziny ať nám zde oni postaví zbytečnou elektrárnu nechceme, raději je utratíme za potřebné investice.

Mirek
25. březen 2020, 14:52

1. To, že je dnes elektřiny dostatek, neznamená, že ji bude dostatek i v poměrně blízké budoucnosti. A ten nedostatek bude v celé Evropě, zejména pokud se bude tlačit na výrobu elektromobilů.

2. Nevím, jak jste přišel k tomu, že spoustu (!) elektřiny vyvážíme. Za prvé - podíl vývozu stále klesá. A za druhé - elektřinu nejen vyvážíme, ale i dovážíme kvůli regulaci elektrizační soustavy.

3. Pokud jde o cenu reaktorů - záleží na stavu infrastruktury. Ta je u nás v Dukovanech i Temelíně docela dobrá, takže si myslím, že nynější odhad ČEZu je víceméně správný i s ohledem na cenovou relaci nových bloků budovaných v Rusku. Ovšem - nikdo neví, jaké budou cenové realace u nás za 10 či 20 let, nebo dokonce později. Ale každý ví, že nové stabilní zdroje elektřiny budeme nutně potřebovat už s ohledem na zavírání uhelných elektráren. Jedině vhodné jsou další jaderné bloky. Nebo Vy víte o nějakých lepších variantách? Ale nepovídejte nám tu pohádky o OZE v našich podmínkách.

Milan Vaněček
25. březen 2020, 15:44

Mirku, já a většina lidí doufá, že už trochu utichne v EU ta CO2 hysterie. Samozřejmě, jako inseder ve fotovoltaice podporuji moderní technologie, ale každý stát EU musí k nim dozrát, ne že si to Německo nařídí jak chce.

ad1) elektřiny je přebytek, cena silové elektřiny klesla pod 40 EUR/MWh, a neustále přibývají nové obnovitelné zdroje, staví je všichni na západ od nás, i Francie. To už nikdo nezastaví. A hodně zdrojů=nížší cena (v kapitalizmu).

ad2) Mirku jsme číslo 1 co se týče čistého vývozu elekřiny za rok na 1 obyvatele v EU. Nemachrujte, každý ví, že stále vyvážíme i dovážíme, podle situace, která se mění každý den.

ad3) Nic není investičně dražšího než jaderné zdroje. To zpochybnit nelze. Ale státy jako USA, Rusko, Čína, Francie, Anglie si nutnost jádra mohou zdůvodnit vojensky, jsou to vojenské jaderné velmoci. My ne a nikdy, opravdu nikdy nebudeme.

Mirek
25. březen 2020, 16:55

Pane Vaněčku, Vy vše posuzujete jen z dnešního hlediska.

Za několik málo let, až se budou zavírat uhelné elektrárny ve velkém a existující jaderné zdroje v západní Evropě budou stárnout a jejich renovace bude příliš nákladná, bude v celé Evropě vše úplně jinak. V každém případě my budeme potřebovat velké a stabilní energetické zdroje. Nebude prostě možnost energii odněkud ekonomicky dovážet. OZE jsou a budou pro nás jen doplňková záležitost.

Máte pravdu. Jaderná energetika je investičně drahá. Na druhé straně je v provozu levnější než třeba plynové elektrárny, na které spoléhá Německo. My prostě jinou možnost nemáme než JE. Třeba Francie si myslí, že se jí podaří vybudovat jaderné zdroje investičně srovnatelné s plynovými elektrárnami. O tom sice pochybuji, ale cesty k zlevnění jaderných zdrojů jistě existují.

Jaderná energetika bude se svými znalostmi za čtyřicet let asi mnohem pokročilejší než dnes. Ale co do té doby? Se zajímavou myšlenkou na netradiční jadernou fúzi teď přišli Australané. Ale cesta k realizaci může být opravdu dlouhá, nebo se to prostě ukáže jako slepá ulička.

Samuel
26. březen 2020, 01:32

Milan Vaněček a atómová energia nie je moderná technológia? S obrovskými možnosťami ktoré ponúka, presnejšie povedané potenciálom, či už súčasne budovanej III+ generácii alebo reakotoroch do 10 rokov nasaditeľných IV. generácie. Jediná nemoderná technológia je uhlie z princípu. No popravde vietor sa využíval dávno pred atomom, rovnako voda, biomasa a prekvapivo (pre niekoho) je s využívaním biomasy využívaná solárna energia. Pred štiepnou reakciou bol objavený aj prvý fotovoltaický článok mladým Edmondom Becquerelom v roku 1839! Štipna reakcia bola objavená až v roku 1938 Ottom Hahnom a Lisem Meitnerom (objavená/experimentálne dokázaná). To len tak pre zaujímavosť, nazývať OZE modernými zdrojmi nie je fakticky úplne správne. Niesom zarytý odporca OZE a nebránim sa podielu na energetickom mixe, no treba si uvedomiť že tieto zdroje nemajú dostatočnú flexibilitu, spoľahlivosť dodávok a ročný koeficient využitia spolu s celkom krátkou životnosťou do 30 rokov. Zdroj energie obnoviteľný je (žiaden zdroj nie je obnoviteľný aj slnko raz spotrebuje palivo, ale buduiž) no omnoho horšie s tou obnoviteľnostou sú technológie ktoré majú žať tú energiu. Aby sa v konečnom dôsledku nestalo to že budeme budovať OZE len preto aby sme sme mohli budovať OZE. Pridajme rast spotreby energie a máme o zábavu postarané. Tu nejde o to čo dosiahneme do roku 2050, tu ide o budúcnosť technologickej civilizacie. Zatiaľ sa ukazuje že čím viac sú naše technologie pokročilé tým viac energie potrebujú a denes vedia tieto potreby zabezpečiť len veľké a energeticky husté zdroje ako uhlie, plyn, ropa, a šitepne izotopy. Dnes si viem predstaviť možno 30% OZE záleží ako kde sú podmienky, niekde môže byť už aj 100%, no to všade dnes možné nie je. Držme sa pri zemi, saturujme v energetických mixoch OZE podľa krajiny, tie technológie sa budú vyvíjať a raz, keď budú dostatočne pokročilé môžu zaujať aj 90% podiel na svetovej energetike. Z OZE má poenciál FV, voda je v energetike už saturovaná dávno tam priestor na zlepšenie nie je, vietor ešte stále sa dá čoto vylepšiť no už tiež nie je moc sa kam hýbať no stále sa dá a biomasa je archaická utópia, baviť sa o tom snáď nemá ani zmysel, vo všetkých scenároch to znamená masívnu eróziu a znehodnotenie pôdy. Už by som bol radšej namiesto lánov energetických plodín za lány FV.

energetik II
25. březen 2020, 14:50

TO : Mirek

S tím souhlasím. EPR-1750 je příliš velký a americký AP-1000 v Číně už dvakrát selhal kvůli řídící jednotce chladící pumpy americké výroby. /Sanmen-2 v r. 2018 a Haiyang-2 nyní 6.března 2020/. V Koreji je politická reprezentace proti jádru , proto doma další reaktory neplánují.

Mirek
25. březen 2020, 15:14

Ano. I dalších námitek technického a ekonomického rázu vůči Westinghousu, Jihokorejcům a Francouzům je spousta.

Zajímavá je poznámka vedoucího jaderného anylytika Chrise Gadomskiho u BloombergNEF: “The AP1000 is dead in China, and it may very well be dead all over the world. I don’t know who would place an order for a new AP1000."

Podle mého názoru je stavba AP1000 ve Vogtle poslední labutí písní tohoto reaktoru. Američani si hodně slibují od SMR, ale to nemůže ekonomicky nahradit velké bloky ve standardních podmínkách. A než postaví něco komerčního, tak konkurence bude už mnohem dál.

Já jsem rád, že u nás na dostavbě JE pracují K. Havlíček a vládní zmocněnec J. Míl. Ti jsou inteligentní a zkušení odborníci. Ale budou to mít těžké - mám obavu, že do toho bude kecat spousta politických ideologů. Těm by nejlépe vyhovoval Václav Bartuška, filosof a sociolog, vládní zmocněnec pro dostavbu Temnelína. Ten sice o jaderné energetice neměl ani zdání, ale jako disident měl zřejmě tu nejlepší kvalifikaci.

Emil
25. březen 2020, 16:06

Třeba Poláci se rozhodují mezi AP1000 a EPR, co jsem tak poslední dobou zaregistroval. Nedávno proběhla zpráva, že v Indii by mohl Westinghouse stavět šest těchto reaktorů. Nic jistého ale samozřejmě není. V Číně to spíš bude důsledek obchodní války s USA.

Mirek
25. březen 2020, 16:24

Pro pana Emila - není tam chlíveček pro "Odpověď":

Mě také moc zajímá, pro koho se Poláci nakonec rozhodnou. Pro ně jsou zřejmě politická hlediska daleko důležitější než hlediska technická, ekonomická a bezpečnostní. Dodavatele z Ruska nebo z Číny by nepřekousli.

Podle mého názoru: AP1000 nebo EPR - to je jako z bláta do louže. Ale je to jejich volba. Jak se říká: kdo chce kam, pomozme mu tam. Snad menší odborné zlo by bylo EPR. Ale měli by se poučit z dodávek EPR pro Finsko, pro Británii a nakonec i pro samotnou Francii. To je prostě never ending story.

Možná, že si počkají na SMR, ale nevím, jak by se jim pak podařilo získat z ekonomického hlediska přijatelný výkon.

Milan Vaněček
25. březen 2020, 15:47

Cituji: "Podle generálního ředitele firmy EDU II Petra Závodského je klíčová mezinárodní obhajitelnost projektu."

To jsem moc zvědav jak to pan Závodský dokáže.

Jan Veselý
25. březen 2020, 16:21

Tady na webu ne mě pan Závodský moc dobrý dojem neudělal. Ale třeba má lepší přehled v tom, kde má být v JE jaká součástka, než v energetice.

Vladimir Wagner
25. březen 2020, 18:49

Pane Veselý, někdo by si vážil toho, že do diskuze přispívá člověk, který je na takovém postu s takovými znalostmi jako pan Závodský. A že se může dozvědět informace s první ruky. A vůbec nejde o to, abyste s jeho názory na energetiku souhlasil. Měl jste možnost se dozvědět informace, které by opravdu byly od zdroje. Ovšem Vám nejde o to diskutovat a získávat tím informace a podněty k přemýšlení. Vám jde o to čistě exhibovat. Takže se tu můžete spokojeně objímat s panem Vaněčkem v trollím reji.

energetik II
25. březen 2020, 17:32

TO : Emil

V Indii to nevypadá s AP-1000 dobře, ano , chtěli jich 6 postavit , EPR - 1750 myslím taky. Nyní ale do roku 2022 mají v plánu rozestavět 12 svých vlastních reaktorů po 700 MW a další dva ruské po 1000 MW. Ovšem Indie, to jsou hlavně plány a řeči a skutek utek.

Miloslav Černý
25. březen 2020, 16:18

Ten kdo propaguje výstavbu jaderných elektráren v Česku se moc do hloubky nemůže zajímat o jiných možnostech, které ve vývoji budou stále více a více převládat, což musí být celé odborné veřejnosti zcela jasné. Nejhorší scénář může nastat, že se za drahé peníze postaví a vůbec se nespustí protože nebude o její energii zájem ať to bude z jakéhokoliv důvodu. Přece nebudeme kopírovat Rakousko.

Jan Veselý
25. březen 2020, 16:28

"Ten kdo propaguje výstavbu jaderných elektráren v Česku se moc do hloubky nemůže zajímat o jiných možnostech, ...", hlavně se nesmí zajímat. To by totiž věděl, že to jinak než špatně dopadnout nemůže.

Mirek
25. březen 2020, 16:33

To se nebojte, že o energii z JE nebude zájem. Až budou končit uhelné elektrárny v celé Evropě a pokud to Evropa s elektromobily myslí vážně, tak elektřiny v Evropě bude poměrně brzo velký nedostatek. I existující jaderné elektrárny budou potřebovat obnovu. Francie má dost ambiciózní plány, ale nedokáže dokončit u sebe zetím ani jeden EPR. Podobně Británie.

My nejsme tak bohatí jako Němci, abychom mohli spoléhat na plynové elektrárny. Kromě toho, plyn také zdaleka není bezemisní zdroj.

A v našich podmínkách jsou OZE jen takové zbožné přání byznysmenů v této oblasti.

Milan Vaněček
25. březen 2020, 19:37

Mirku, Vaše věta "My nejsme tak bohatí jako Němci, abychom mohli spoléhat na plynové elektrárny." nedává smysl. Postavit plynovou elektrárnu 1GW je 10krát levnější než postavit jadernou.

A ten plyn v ní pálíte jen když je potřeba, zatímco jaderka běží neustále, i když je obrovský nadbytek elektřiny a ta má téměř zápornou cenu nebo i skutečně zápornou.

Nakonec se stane (až bude v Německu plánovaný velký nadbytek větrných a solárních elektráren, tak okolo 2040-50) elektřina z jaderných elektráren po většinu roku v našem regionu konkurence neschopná (proto chce ČEZ pojistku od státu, že když taková situace v EU, následkem vývoje posice EU, nastane, že tuto ztrátovou JE převezme).

Na to pan Wagner argumentovat neumí, místo toho píše, cituji ho:

"v trollím roji".

Mirek
26. březen 2020, 09:27

1. Patrně vůbec nechápete,co to je pojem "stabilní zdroj".

2. OZE u nás budou mít vždy jen doplňkovou úlohu.

3. Nyní Rosatom vyvíjí systémy, které umožní rychlejší řízení výkonu JE. Ty sice nikdy nebudou reagovat tak rychle jako plynové nebo vodní elektrárny, ale to pro základní zatížení zase není tak podstatné. A tento problém někdy v budoucnosti vyřeší SMR resp. MMR, ale o těch se zatím u nás diskutuje jen na teoretické úrovni.

4. Je mnoho cest, jak zlevnit stavbu JE (zejména standardizací komponent a technologických procesů), ale nikdy to nesmí být na úkor jejich bezpečnosti. Jak už jsem tu psal, Francouzi se domnívají, že v blízké době dokáží stavět jaderné zdroje za cenu blízkou ceně za plynové elektrárny (tomu ale moc nevěřím). A hlavně: a)samotný provoz plynových elektráren je dražší než těch jaderných, b) spalování plynu zdaleka není bezemisní proces. Nevím, jak tohle někdy Němci budou obhajovat.

5. ČEZ, jako investor, chce po státu nějaké záruky pro případ, že se změní legislativa EU týkající se této oblasti. Oponenti jaderné energetiky tvrdí, že to není bezemisní zdroj. My a spousta důležitějších států tvrdí opak. Zatím je tedy status jaderné energetiky nejasný. Výsledek diskuzí bude ale mít velký vliv na investiční náklady.

6. Názorů pana Wagnera si velmi vážím. Mluví k věci a zcela kvalifikovaně. Jsem rád, že i odborníci ČEZu mají stejné názory a nepodléhají nějaké zelené a politické demagogii.

St
30. březen 2020, 10:10

Jak chcete kopírovat Rakousko? Máme tolik hor jako oni? Bohužel ne. Navíc pokud vyjdou prognózy o globálním oteplování a roztají jim ledovce, tak budou namydlení a ještě rádi si od nás budou kupovat EE do svých klimatizací. Bohužel zatím co se týče EE lidstvo nevymyslelo stabilnější a lepší zdroj než jaderné elektrárny. I když spousta lidí bude tvrdit opak a hlavně to, jak jsou nebezpečné a jaký problém představuje jaderný odpad.

Energetik 007
26. březen 2020, 06:36

Divná doba Dukovany staví v místě kde za 20 let nebude voda a JE Paks staví v místě kde v roce 1954 bylo 6,5m vody, teď by tam mohlo být vody i více pokud by prasklo Gabčíkovo.

Ivan Novák
26. březen 2020, 10:40

Se srovnatelnou pravděpodobností Evropu rozláme desková tektonika nebo se probudí sopka Komorní hůrka nebo si mne najde nějaký meteorit. S riziky pod určitou úrovní se jeden musí smířit, důsledně deterministicky by to jinak bylo na okamžitou mašli. Věřím, že Maďaři riziko záplav včetně Gabčíkova vyhodnotili, je to povinná položka v bezpečnostních zprávách, např. pro Temelín se mj. hodnotila výška vlny od prasklého Lipna.

Energetik 007
26. březen 2020, 11:17

Prasklé Lipno se počítalo, pak by pravděpodobně praskla i Vltavská kaskáda a v Holešovicích by byla asi 10m zaplavová vlna.

Životnost nové Paks přesahuje 2054 tedy 100 let po 1954 takže docela slušná pravděpodobnost že se tak stane.

St
26. březen 2020, 12:45

Už aby to stálo. Ono pokud to zelené šílenství nevymře s koronavirem, tak se nám bude moc hodit, že budeme mít funkční jaderné elektrárny, které nám budou stabilně dodávat dostatek EE. Jak pro průmysl, tak i pro domácnosti, které ji budou čím dál tím více spotřebovávat.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se