Kvůli pracovníku Jaderné elektrárny Dukovany, který onemocněl covidem-19, je v preventivní karanténě dalších asi 20 zaměstnanců. Podstoupí testy na koronavirus. Stejně jako nakažený pracovník, ani oni nepracují ve střeženém prostoru elektrárny, řekl dnes ČTK její mluvčí Jiří Bezděk. Provozu elektrárny se podle něj tyto záležitosti nedotkly. Elektřinu vyrábějí všechny čtyři dukovanské bloky.
Lidi, kteří byli v kontaktu s nemocným, dohledávali hygienici. Pracovníci, kteří jsou kvůli tomu v karanténě, pracují podle mluvčího v předzávodní části. Zpřísněná hygienická opatření obnovila elektrárna už ve středu, kdy se o onemocnění pracovníka dověděla. &#8222;Další postup bude na základě doporučení hygieniků,&#8220; uvedl Bezděk.
Pracovníci v elektrárně musejí nosit roušky a dodržovat rozestupy, u všech lidí vstupujících do areálu se od středy znovu kontroluje tělesná teplota. &#8222;V maximální míře vysíláme pracovníky na práci z domova,&#8220; doplnil mluvčí.
Firma ČEZ má v Dukovanech 1450 zaměstnanců. Pracovník, který onemocněl covidem-19, se podle mluvčího nechal testovat dobrovolně a o výsledku vedení elektrárny obratem informoval. Elektrárna zrušila na dva týdny ohlášené akce, včetně autokina a zavřela infocentra v Dukovanech a v Dalešicích.
Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají asi pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Na tiskové konferenci 10. června nový ředitel elektrárny Roman Havlín uvedl, že do té doby žádný případ onemocnění covidem-19 nebyl, proto se elektrárna začala vracet ke standardnímu provozu.

Energetika v ČR

V Dukovanech je kvůli nemocnému s covidem v karanténě 20 lidí

Nová britská jaderná elektrárna Sizewell C má podle dokumentace stát 20 miliard liber (cca 600 mld. Kč). Cena je vyšší než se předpokládalo, jelikož francouzská EDF slibovala, že elektrárna by měla být až o 20 % levnější než Hinkley Point C. EDF cenu brání s tím, že rozdíl je ve výpočtu ceny. 
Velká Británie patří společně s Českou republikou mezi menšinu z evropských států, které aktivně přistupují k výstavbě nových jaderných zdrojů. Ovšem zatímco v České republice jsme dle plánu ještě 9 let od zahájení výstavby, ve Velké Británii jsou dva jaderné bloky ve výstavbě a další dva se připravují.
Výstavbu nových bloků ve Velké Británii zajišťují francouzská společnost EDF s čínskou CGN, přičemž obě společnosti jsou častým terčem kritiky kvůli vysoké ceně za dva bloky projektu Hinkley Point C. I kvůli tomu se EDF na počátku <a href="https://www.bbc.com/news/uk-england-suffolk-42721057">roku 2018 nechala slyšet</a>, že další elektrárna bude o celou pětinu levnější.
V době, kdy šéf EDF Simone Rossi úsporu oznámil, se počítalo s cenou za Hinkley Point C ve výši 20 mld. liber. Očekávalo se tak, že se celková cena další elektrárny se bude pohybovat kolem 16 mld. liber.
O dva a půl roku později je ovšem vše jinak. V rámci <a href="https://infrastructure.planninginspectorate.gov.uk/wp-content/ipc/uploads/projects/EN010012/EN010012-001678-SZC_Bk4_4.2_Funding_Statement.pdf">dokumentace projektu</a> se objevila částka přesně 20 mld. K výraznému snížení nákladů na výstavbu, kterého měla EDF dosáhnout především díky zkušenostem z Hinkley Point C, tak zřejmě nedojde. Podle aktuálních odhadů má Hinkley Point C stát 21,5 až 22,5 mld. liber.
<figure id="attachment_84645" class="wp-caption alignleft" style="width: 961px;"><img class="size-full wp-image-84645" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05.jpg 961w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-512x292.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-768x439.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-725x414.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-800x457.jpg 800w" alt="" width="961" height="549" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Hinkley Point C – betonování základů 2. bloku (Zdroj: EDF Energy)</figcaption></figure>
EDF se ovšem brání a trvá na tom, že 20% úspora platí. Je totiž  nutné cenu za Hinkley Point C upravit o inflaci. Rozdíl je tedy v tom, že částky za obě elektrárny nelze jednoduše srovnávat.
Zatímco aktuální cena za Hinkley Point C je 22 mld. liber vyjádřených v cenách roku 2015, v případě Sizewell C se jedná o cenu včetně předpokládané inflace po dobu deseti let výstavby.
Tento příklad z Velké Británie je důležitý ze zcela jiného pohledu. Výstižně ukazuje, jak lze pracovat s cenou za obdobný dlouhodobý projekt. I v České republice se v souvislosti s dostavbou Dukovan začalo mluvit o tzv. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Overnight_cost">overnight costs</a>, což je pro zjednodušení cena, kterou by investor zaplatil, pokud by elektrárnu postavil přes noc (tedy nezahrnuje inflaci).

Jaderné elektrárny

Druhá britská jaderná elektrárna měla být o 20 % levnější, cena bude i tak sahat k 600 mld. Kč

V Jaderné elektrárně Dukovany předpokládá firma ČEZ investice za 55 miliard korun, aby udržela její čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let. Zároveň pokračuje v přípravách na stavbu nového bloku Dukovan. Obnovování zařízení teď ročně stojí 1,5 až dvě miliardy korun, částka se bude postupně zvyšovat. Novinářům to dnes řekl nový ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín. Řízení Dukovan převzal 1. června od Miloše Štěpanovského.
Dukovanské bloky byly zprovozňované v letech 1985 až 1987. Firma ČEZ předpokládá, že by mohly dodávat elektřinu v součtu 60 let. Odstavované by tedy měly být mezi lety 2045 až 2047. Stavba nového dukovanského bloku by mohla začít kolem roku 2029, fungovat by pak podle dřívějších údajů firmy mohl začít v roce 2036. Po určitou dobu by tedy elektrárna měla pět bloků.
<blockquote>&#8222;Výhled na provoz stávajících Dukovan vychází z platné technicko-ekonomické studie,&#8220; řekl dnes ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Uvedl, že studie byla vytvořená na základě mnoha hodnocení stavu zařízení, bezpečnostních požadavků a například i toho, jak se bude vyvíjet trh s elektřinou. Studie se podle Zronka pravidelně znovu ověřuje.
Modernizace dukovanské elektrárny stála v posledním desetiletí celkem 20 miliard korun. Roční investice budou podle Havlína stoupat. Kolem roku 2028 by to mělo být už kolem 2,5 miliardy, s dalším růstem částky ČEZ počítá někdy v polovině 30. let. Obnova se bude týkat většiny zařízení. &#8222;S výjimkou reaktorů a některých velkých komponent,&#8220; uvedl. Další projekty jsou zaměřené na snížení odběru vody z řeky Jihlavy.
Dukovany zatím potřebují až 57 milionů metrů krychlových vody za rok. K úsporám už přispívá výměna části vestaveb chladicích věží. &#8222;Další významnou investicí, která nastane již letos, bude úprava surové vody,&#8220; řekl Havlín. ČEZ plánuje, že v Dukovanech vyzkouší speciální technologii na čištění vody. &#8222;Jelikož je to velmi drahá investice, v příštím roce se chystáme spustit pilotní projekt,&#8220; uvedl ředitel. Pokud se projekt osvědčí, mohl by podle něj odběr surové vody pro potřeby Dukovan klesnout o deset až 25 milionů metrů krychlových za rok.
Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají přibližně pětinu spotřeby elektřiny v ČR. V provozu jsou teď všechny bloky. Kvůli koronaviru zavedla elektrárna bezpečnostní opatření, postupně se už vrací ke standardnímu režimu. Žádný případ nemoci covid-19 mezi zaměstnanci podle ředitele nebyl.
Věra Stejskalová dr

Udržení bloků Dukovan v provozu do roku 2047 bude stát 55 mld. Kč

V koronavirovém ochromení společností hýbaly, pořád hýbají, dvě události v energetickém sektoru. První je výstavba nového reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany, druhým tématem se pak stal počet nakažených horníků v OKD. Nový reaktor představuje energetickou budoucnost pro ČR, Darkov pak zase její minulost.
<h2>Dukovany</h2>
Budoucnost vidí česká politická scéna právě v jádru. Jedná se o jednu z největších energetických investic poslední doby. Proto mnoho vládních kritiků zpochybňuje řešení dostavby, kterou se najednou začalo “hýbat”, během nedávných měsíců, kdy média referovala převážně o událostech spojených s koronavirem. Veřejnost se v podstatě o výstavbě dozví až ve finální verzi, a to se nelíbí nejenom novinářům, ale i některým investorům ČEZu.
Kritikům vadí netransparentní vládní jednání, které se záhadně nejvíce posouvá vpřed v době nynější krize. Další zase nevidí v jádru slibnou budoucnost, a tvrdí, že bychom se měli zaměřit na zemní plyn a ke zlevňujícím se obnovitelným zdrojům.
Pro zastánce jádro zase představuje nejlepší mix energetických variant, nejenom pro naši geografickou polohu, ale i z hlediska udržitelnosti. Celá výstavba pak bude mít i vliv na zlepšení ekonomiky, protože se do ní zapojí mnoho podniků přímo z Česka.
Není tedy pochyb o tom, že se nový blok postaví. Za jakých okolností a podmínek to zůstává otázkou. Do médií neustále “unikají” nejrůznější informace, o výběru stavitelů, placení bloků, či přímo zvýšení ceny elektřiny, i když jedná se pouze o spekulace. Finální rozhodnutí tedy padne až z Evropské unie, která musí předložený návrh Českou republikou schválit.
Jadernou elektrárnu Dukovany čeká tedy velká budoucnost. Zda bude úspěšná a naplnitelná, se projeví až za několik desítek let.
<h2>Darkov</h2>
V jaderné energetice se vláda angažuje velmi, kde se naopak vstupu vyhýbá, jsou doly OKD. Paradoxní situace nastala před zhruba dvěma týdny, kdy docházelo k postupnému uvolňování restrikcí a podniky se znovu otevíraly.
V OKD se však volnější situace obrátila v epidemii. Počet nakažených neustále narůstá. Horníci na to reagovali stížnostmi, vadil jim nezájem veřejnosti, nebo se báli mluvit. Vláda nečinně přihlížela a vedení OKD všechny ujišťovalo o tom, že má situaci pod kontrolou. Opozice kritizovala lhostejnost vlády i samotného vedení společnosti. Jedná se docela o paradox, protože jak pracovníci Dukovan, tak horníci v OKD pracovali v době pandemie naplno.
Přesto Dukovany jsou nyní pro vládu důležitější a strategičtější. OKD má nejlepší léta za sebou, i když politici neustále slibovali prodloužení těžby, nyní taktně mlčeli. Ostatně konec uhlí se deklaruje už nějakou dobu, nebude sice tak rychlý, jak by si přáli aktivisté, ale pozvolný.
Přesto důl Darkov spadá pod státní instituci, která by se v případě krize měla o něj postarat. Nestalo se tak, Darkov se dle prohlášení OKD uzavřel a nyní se čeká, jak a jestli se nemoc bude šířit dál. Netřeba připomínat, že Moravsko-slezský kraj patří k územím s nejvyšší nezaměstnaností. Pád OKD by znamenal i velkou ránu pro kraj.
<h2>Politická budoucnost</h2>
Obě dvě témata jsou nejenom pro energetiku, ale i pro veřejnost, zásadní. OKD je společnost s minulostí velmi bohatou na kontroverzní události. Politici, novináři i veřejnost se mohou z chyb z dob privatizačních ponaučit a snažit se je neopakovat pří výstavbě Dukovan. Zda se to opravdu povede, ukáže čas.

<div id="category-description">

Tato rubrika slouží k představení vlastního názoru čtenářů na aktuální energetická témata z České republiky, ale i zahraničí.

V této sekci jsou uváděny názory čtenářů, nejsou proto vlastní tvorbou redakce webu oEnergetice.cz.

Pokud máte zájem přidat vlastní názor, stačí napsat krátký email na info@oenergetice.cz s požadavkem na publikaci Vašeho příspěvku a příspěvek bude zveřejněn.

<a id="category-description-link" href="mailto:info@oenergetice.cz">Chci přidat vlastní názor</a>

</div>

Názory

Dukovany vs. Darkov

Dceřiná firma ČEZ s názvem Elektrárna Dukovany II (EDU II) začala dnes naplno fungovat. Do společnosti, která vznikla už v roce 2015, přešla naprostá většina zaměstnanců, kteří v mateřském podniku připravují stavbu nových jaderných bloků. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden oznámil, že český stát poskytne energetické společnosti na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku.
<blockquote>&#8222;Od začátku června je součástí takzvané EDU II 80 zaměstnanců, kteří patří mezi největší odborníky nejen v České republice, ale i na světě. Jsou to specialisté na řadu oblastí, od řízení inženýrských projektů, jadernou bezpečnost až po experty na výběrová řízení. Nejde ale o žádnou nárazovou změnu, na projektu už pracují a pro naprostou většinu z nich se nic zásadního nemění, dál vše sdílí a spolupracují s kolegy z mateřské firmy,&#8220; uvedl dnes generální ředitel firmy Elektrárna Dukovany II Petr Závodský.</blockquote>
ČEZ uvedl, že společnost EDU II mimo jiné musí připravit a zvládnout výběrové řízení na hlavního dodavatele stavby, získat povolení k umístění, územní rozhodnutí a řadu dalších rozhodnutí a stanovisek, nebo třeba připravit lokalitu ke stavbě.
<blockquote>&#8222;Postupujeme striktně v souladu s dohodou s vládou. Máme zde námi plně vlastněnou, ale zároveň už samostatnou firmu, která má všechny kompetence a prostředky pro to, aby přípravu a stavbu nového zdroje v Dukovanech zvládla. ČEZ má nadále plnou zodpovědnost, ale kdyby stát v budoucnu projekt přebíral, pak dostane odborně i personálně a naplno fungující firmu, a ne žádnou prázdnou schránku,&#8220; sdělil dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.</blockquote>
Kromě firmy Elektrárna Dukovany II založil ČEZ před několika lety další společnost Elektrárna Temelín II. Ta má na starosti přípravu nového zdroje v jižních Čechách u druhé tuzemské jaderné elektrárny v Temelíně. Mateřský koncern, který obě firmy stoprocentně vlastní, se ale nyní soustředí na dukovanskou lokalitu na pomezí Vysočiny a jižní Moravy. Stávající bloky chtějí energetici provozovat celkem let.
<blockquote>&#8222;V Dukovanech nám zbývá přibližně 25 let, kdy máme v plánu odstavit první stávající blok a současně musíme řešit útlum uhlí a snižování emisí oxidu uhličitého i vykrývat plánovanou spotřebu, takže nám tyto kroky jednoznačně dávají smysl,&#8220; doplnil člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Pod tuto divizi spadají jak nové společnosti, tak stávající jaderné elektrárny.
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) ve čtvrtek uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě nového bloku dukovanské elektrárny budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu. Dodavatelským modelem nového bloku podle něj bude takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Beneš při té příležitosti ČTK řekl, že na financování výstavby by se stát měl podílet řádově 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (zhruba 162 miliard korun).
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.

Dceřiná firma ČEZ pro stavbu Dukovan začala naplno fungovat

Riziko sucha v Německu během letošního léta, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/germany-heads-for-summer-drought--forecasters/1111256?fbclid=IwAR0BFPkhAUgVW_nrSv0p7TF4504m1R0mC4Ytdt2NIVntKNBZLUbCMJp3PxE">dle informací meteorologů poskytnutých pro zahraniční server Montel</a>, přetrvává. Sušší podmínky panující v posledních dvou letech mohou vést k omezování výkonu některých elektráren. Dopady sucha se řeší také v souvislosti s výstavbou nového jaderného bloku v ČR.
V indikativním bodě řeky Rýn, v lokalitě Kaub, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-planuje-upravu-ryna-aby-predeslo-omezenim-prepravy-uhli-hotova-ma-byt-az-roce-2030">klíčového pro lodní dodávky uhlí do vnitrozemí</a>, klesla vodní hladina na 160 cm, přibližně 30 % pod normálovou hodnotou. Minulý čtvrtek přitom byla dle dat wetteronline.de, na které se Montel odkazuje, dokonce pod 125 cm.
„Srážky během několika posledních dní byly výrazně nižší, než se očekávalo,“ prohlásil k aktuální situaci v Německu Robin Girmes z Energy Weather.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/102618-record-low-rhine-water-levels-continue-to-impact-commodities">Během podzimu 2018</a> klesla hladina řeky Rýn na rekordně nízkou úroveň, což zapříčinilo zpožďování dodávek uhlí do uhelných elektráren a rovněž vedlo k problémům s chlazením u uhelných a jaderných elektráren.
<blockquote>„Proto, pokud počasí přetrvá bez výrazně vlhčího měsíce, něž je obvyklé, tak se domnívám, že uvidíme opakování nízkých toků (řek), a to pravděpodobně již na začátku třetího čtvrtletí,“ dodal Girmes.</blockquote>
Analytici poznamenávají, že společnosti, které jsou závislé na říčních dodávkách uhlí, svou dopravu během posledních dvou let vzhledem k opakujícímu se suchu diverzifikovaly. Také podotýkají, že vzhledem k nízké ceně zemního plynu je zde dostatečný prostor k nahrazení výkonu uhelných a jaderných elektráren elektrárnami plynovými. Pro samotné Německo tak dle jejich mínění není důvod k panice.
<h2>Cena německé elektřiny bude záviset také na Francii</h2>
Dopad na cenu elektrické energie v Německu bude přesto, dle informací Montelu poskytnutých obchodníky, vývoj ve Francii, kde by taktéž očekávané suché počasí mohlo ovlivnit výrobu tamních jaderných elektráren (problémy s chlazením).
Cena elektrické energie pro třetí kvartál letošního roku se v Německu na začátku tohoto týdne pohybovala okolo 29,05 EUR/MWh, ekvivalent ve Francii okolo 30,5 EUR/MWh.
<h2>Sucho ovlivnilo výrobu maďarské elektrárny Paks</h2>
Problémy spojené se suchem měla v roce 2018 také maďarská jaderná elektrárna Paks, která musela, aby nedošlo k <a href="https://energiaklub.hu/en/news/water-temperature-over-30-degrees-was-measured-in-the-danube-at-paks-the-official-thermometer-4669">překročení limitní teploty</a> 30 °C kdekoli do 500 metrů od místa a vypuštění chladící vody do Dunaje a následnému nutnému odstavení elektrárny, omezit výrobu.
<blockquote>„V loňském roce (rok 2018, jde o prohlášení z roku 2019, pozn. red.) jsme skutečně museli omezit výrobu jaderné elektrárny Paks. Ne z důvodu jaderné bezpečnosti, ale spíše z důvodu ochrany životního prostředí. Je třeba zvážit dopady stále častějšího sucha: teplota vody,  která protéká elektrárnou Paks, je vyšší už na vstupu,“ <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Hungary-makes-environmental-case-for-Paks-expansio">pronesl</a> Csaba Kőrösi, ředitel oddělení environmentální udržitelnosti v Maďarsku.</blockquote>
<h2>Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech</h2>
Možné problémy s chladicí vodou, související s výstavbou nového jaderného bloku, řeší také Dukovany. ČEZ také proto <a href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-masivne-investuje-do-snizovani-spotreby-vody-v-dukovanech-1-81796">masivně investuje</a> do snižování spotřeby vody. Dukovany dle údajů společnosti ročně čerpají 55 mil. m³ surové vody ročně, přičemž do řeky Jihlavy vrací přibližně necelou polovinu.

Energetika v zahraničí

Sucho může letos opět ovlivnit výrobu evropských uhelných a jaderných elektráren

Francouzský ministr financí při příležitosti návštěvy Polska podpořil záměr spolupráce obou zemí v oblasti jaderné energie. Francouzský stát prostřednictvím EDF, kde je majoritním vlastníkem, nabízí reaktory typu EPR o výkonu 1650 MWe.
Francie v rámci oficiální návštěvy Polska, které se zúčastnil ministr financí Bruno Le Maire a  prezident Emmanuel Macron, podepsala deklaraci o spolupráci v oblasti evropských politických cílů. Podstatná část se týkala také energetiky, kde jsou pro Polsko stanoveny mimořádně obtížné cíle.
Evropa má za cíl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality – zřejmě není pochyb o tom, že Polsko patří mezi země, pro které bude dosažení cíle nejsložitější.
{„country“:“PL“,“type“:“AREA“,“from“:“2020-01-01″,“to“:“2020-01-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku v lednu letošního roku. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2020-01-01″,“end_date“:“2020-01-31″,“lang“:“CZ“}
Jednou z možností, kterou Polsko k dosažení tohoto cíle má, je právě jaderná energetika. V této oblasti lze mezi oběma zeměmi vysledovat společné zájmy, jak ostatně prohlásil v průběhu návštěvy Emanuel Macron &#8222;Francie podpoří odchod od Polska od uhlí prostřednictvím výroby elektřiny v jaderných elektrárnách,&#8220; uvedl Macron.
Obdobně jako ČR, i v Polsku nadále probíhají diskuze o tom, jak výstavbu <a href="https://tvn24.pl/tvn24-news-in-english/macron-france-to-support-polands-transition-away-from-coal-3755956">jaderné elektrárny financovat</a>.
<blockquote>„Pro Polsko i Francii bude vhodné společně prozkoumat možnou spolupráci v oblasti jaderné energetiky,“ prohlásil Bruno Le Maire, francouzský ministr Financí.</blockquote>
Pro Francii je zájem na spolupráci logický hned ze dvou důvodů. Nejenže se v případě úspěchu jedná o velkou zakázku pro francouzský průmysl, ale francouzský stát je s podílem téměř 84 % majoritním vlastníkem společnosti EDF. Pod tu spadá, mimo jiné, společnost Areva, která na evropský trh poskytuje reaktory typu EPR.
Reaktory EPR jsou v současné době v Evropě budovány ve třech lokalitách – ve finském Olkiluotu, francouzské elektrárně Flamanville a britské elektrárně Hinkley Point C.
Přestože je společnost EDF i nadále zařazena mezi zájemce o stavbu nového reaktoru v ČR, její reaktor jen obtížně dokáže splnit požadavek vyplývající pro z posouzení vlivů na životní prostředí pro nový jaderný zdroj v Dukovanech.
Podle tohoto posouzení totiž platí, že „Maximální souběžný výkon, který EIA připouští, je provoz nového bloku 1200 MWe + 4 stávajících bloků 500 MWe nebo 1 nového bloku max. o výkonu 1 750 MWe a 3 stávajících bloků 500 MWe, tudíž v součtu 3 200 – 3 250 MWe, přičemž v tomto rozpětí je uvažováno se stejným odváděným teplem do chladících věží, což je z hlediska vodohospodářských bilancí podstatnější.“

Francouzský ministr: Francie a Polsko by měly rozvíjet spolupráci v jaderné energetice

Do obnovy zařízení Jaderné elektrárny Dukovany letos ČEZ investuje dvě miliardy korun, asi o třetinu víc než před rokem. Akce provádí s výhledem na prodlužování provozu elektrárny, hledá i cesty, jak snížit její odběr vody z řeky. Dukovany letos dovrší 35 let provozu. Podle nynějších předpokladů by mohly v součtu sloužit 60 let. Novinářům to dnes řekl ředitel divize jaderné energetiky Bohdan Zronek.
O schopnosti elektrárny fungovat déle ale bude ČEZ pravidelně přesvědčovat státní dozor. &#8222;Po cestě k těm 60 letům nás každých deset let čeká periodické hodnocení bezpečnosti a sumarizace průkazu připravenosti zařízení a personálu,&#8220; uvedl Zronek.
Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v ČR. První blok vyrábí od roku 1985. Původní projekty počítaly s třicetiletou životností dukovanských bloků.
ČEZ pokračuje v přípravách nového bloku Dukovan. Podle loňského vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by jeho stavba měla začít v roce 2029, dokončen by měl být v roce 2036.
Na konci března se ČEZ chystá požádat Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) o povolení k umístění nového jaderného zdroje. &#8222;Máme připravenou dokumentaci. Pokud ji máme připravenou dobře, a já věřím, že ano, tak za 12 měsíců dostaneme stanovisko státního úřadu,&#8220; řekl Petr Závodský, ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ČEZ. Následovat bude územní řízení. &#8222;Podle mě nejkritičtější bude dodržet termín výběru dodavatele,&#8220; řekl k dalším etapám přípravy na zahájení stavby nového bloku.
V Dukovanech počítá ČEZ s jedním až dvěma novými bloky, potřebovat pro ně bude dalších 100 hektarů půdy. &#8222;Pro pátý blok máme všechny pozemky, pro šestý blok chybí vykoupit pozemky od dvou majitelů,&#8220; uvedl Závodský. Aktuálně chystaný pátý blok má mít výkon 1200 MW, stát by podle firmy ČEZ měl mezi 140 až 160 miliardami korun.
Firma pokračuje v investicích do nynějších dukovanských bloků. V posledních deseti letech už v součtu stály 20 miliard. Jedna z letošních největších akcí se bude týkat rozvodny, jež převádí vyrobenou elektřinu do nedaleké rozvodny Slavětice. Elektrárna také například nahradí halonové hasicí zařízení novým systémem s menším dopadem na životní prostředí. &#8222;Halon je další plyn, který způsobuje degradaci ozonové vrstvy,&#8220; vysvětlil ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský. U elektrárny také tento rok přibude parkoviště pro 340 aut, zatím jich tam může parkovat asi 750.
ČEZ připravuje i projekty na čištění vody odebírané z řeky Jihlavy kvůli chlazení zařízení, což sníží její spotřebu.
Dukovanská elektrárna vloni dodala do sítě 14,48 TWh elektrické energie. Ze čtyř bloků jsou dva v odstávce. Čtvrtý blok by měl začít dodávat proud v příštím týdnu.

Elektrárny v ČR

Do obnovy zařízení Dukovan letos ČEZ investuje dvě miliardy korun

V jaderné elektrárně Dukovany začali dnes energetici uvádět do provozu druhý výrobní blok, který museli neplánovaně odstavit kvůli závadě parogenerátoru. Opakované kontroly po opravě ukázaly řádný stav zařízení, proto mohl náběh začít, řekl dnes ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Odstávka bloku podle něho skončí příští týden, kdy začne blok znovu dodávat energii do sítě.
Při kontrole technici zjistili lokální zeslabení několika teplosměnných trubiček výměníku, které zaslepili. &#8222;Co bylo příčinou, zda šlo o přirozenou degradaci, nebo něco jiného, budou zjišťovat odborníci,&#8220; řekl Bezděk. Ještě před samotným obnovením štěpné reakce budou energetici dělat rozsáhlé testy a kontroly obvyklé při každém spouštění bloku.
Na závadu jednoho ze šesti parogenerátorů, které se starají o předávání tepla z primárního do sekundárního okruhu, upozornily testy při zprovozňování druhého bloku po pravidelné odstávce. Energetici proto tento blok 24. června znovu odstavili. &#8222;Kontroly parogenerátoru se provádějí v pravidelných intervalech a na tento druh opravy je elektrárna připravena. Odstávku energetici využili i ke kontrole parogenerátoru číslo dvě a provedení dalších servisních činností,&#8220; řekl Bezděk.
Plánovaná odstávka druhého bloku začala 17. května. Energetici při ní vyměnili pětinu paliva a zmodernizovali část zařízení. Blok připojili k přenosové soustavě 23. června. O den později ale zvyšování výkonu přerušili, protože u jednoho z parogenerátorů zjistili odchylku od očekávaných provozních parametrů.
Dukovanská elektrárna je v provozu od roku 1985, loni dodala 14,25 TWh elektřiny. Má čtyři výrobní bloky a pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v ČR. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.
Vendula Krausová dr

Odstavený blok elektrárny Dukovany po opravě nabíhá

Energetici v jaderné elektrárně v Dukovanech dokončili opravy parogenerátoru číslo šest u odstaveného druhého bloku. Nyní připravují závěrečné tlakové zkoušky, které potrvají do středy. Druhý blok odstavený v červnu kvůli závadě parogenerátoru by mohl energii do sítě znovu dodávat 21. července. ČTK to dnes řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.
Parogenerátor měl podle Bezděka zeslabené stěny u několika teplosměnných trubiček. &#8222;Odstavení bloku jsme využili pro kontrolu dalších zařízení, stejné kontroly a preventivní opravy jsme provedli u parogenerátoru číslo dvě, který má shodný cyklus údržby jako parogenerátor číslo 6,&#8220; řekl Bezděk.
Na závadu jednoho ze šesti parogenerátorů, které se starají o předávání tepla z primárního do sekundárního okruhu, upozornily testy při zprovozňování druhého bloku po pravidelné odstávce, energetici proto tento blok 24. června znovu odstavili. Zbývající tři bloky Dukovan fungují. Dukovanská jaderná elektrárna pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v ČR.
<figure id="attachement_10650" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/8567098529_2b426d3222_k-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/8567098529_2b426d3222_k-800x534.jpg" alt="Jaderný reaktor Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Plánovaná odstávka druhého bloku začala 17. května. Energetici při ní vyměnili pětinu paliva a zmodernizovali část zařízení. Blok připojili k přenosové soustavě 23. června. O den později ale zvyšování výkonu přerušili, protože u jednoho z parogenerátorů zjistili odchylku od očekávaných provozních parametrů. Další dva dny byly potřeba na vychlazení bloku před zahájením montážních prací. &#8222;Ukončení všech prací a výsledky závěrečných kontrol očekáváme do konce tohoto týdne,&#8220; řekl dnes Bezděk.
Dukovanská elektrárna je v provozu od roku 1985, loni dodala 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.