V jaderné elektrárně Vogtle bude v USA poprvé testováno jaderné palivo s 6% obohacením

Obohacení o 1 procentní bod a tedy o 20pct.

jinými slovy dělají reaktor o 20 procent více nestabilní a náchylnější k řetězové reakci .. už asi víme proč se američané neženou do stavby JE u nich a tento model je určen na export

...u nás by chtěli stavět 4 takové reaktory ,a trvalo by jim to 15 let na jeden reaktor (oficální prohlášení Westinghouse )a mnohem dražší než Ruský model .. o tom byla celá ta kauza vrbětice

1) Nedělají reaktor o 20 % více nestabilní, reaktor je stabilní úplně stejně jako s nižším obohacením. Vyšší obohacení se dá snadno kompenzovat např. vyšší koncentrací kyseliny borité v primárním okruhu.

2) K řetězové reakci musí být "náchylný" každý reaktor, nebýt té reakce, nebyl by to reaktor.

3) Běžně se používá i daleko vyšší obohacení než 6 %, např. ruský SMR Akademik Lomonosov používá palivo s průměrným obohacením 14,1 %.

je rozdíl mezi experimentálním reaktorem a standardním modelem kde se někdo zničehonic rozhodl zvýšit hodnotu Uranu a tudíž nestabilitu o 20 procent

..mimochodem i nynější palivové tyče s 5 procenty Uranu které nám Westinghouse dodává do Temelína jsou kšunty které se v reaktoru kroutí ,nicméně na rozkaz Koudelky a jeho nadřízených z americké ambasády je musíme používat

1) KLT-40 není žádný experimentální reaktor, již dlouhá léta se používá např. na ruských ledoborcích, kde se využívá obohacení ještě daleko vyšší - 30-40 %.

2) Temelín naopak využívá obohacení nižší než 5 %, a už přes deset let používá ruské palivo, s výjimkou několika testovacích palivových souborů od Westinghouse, které se ovšem vyrábějí ve Švédsku. Vámi popisované problémy s ním už dávno nejsou ani v Temelíně ani na Ukrajině, která je v daleko vyšší míře používá také.

Je zajímavé jak místní příznivci OZE tvrdí, že v JE neprobíhají žádné změny, vylepšení, invence a pokrok. A když vyjde článek, který tato tvrzení vyvrací tak pod něj píšou bludy.

Američani nám tlačí vadné palivové tyče a Čez je používá ,ale pouze jak nejméně to jde ,a to ještě na okraji reaktorové nádoby kde nebudou moci blokovat funkce reaktoru když se zkroutí ... přeci jen zaměstnanci ČEZu žijí v Česku , ne v USA

Ve skutečnosti nám Američani nic netlačí, ČEZ toto palivo používá z vlastní iniciativy aby prověřil možnost jeho použití do budoucna a nebyl závislý na jen jednom dodavateli. To se může hodit i při vyjednávání o dalším kontraktu, které právě probíhá.

Palivové soubory v aktivní zóně nemají jednu stálou pozici, čerstvé palivo s vyšším obohacením se umisťuje do středu aktivní zóny, při každé výměně paliva se pak celá aktivní zóna přeskládá tak, že se starší palivo s vyšším vyhořením přesouvá na okraj aktivní zóny, čímž se mj. chrání tlaková nádoba, protože u těchto palivových souborů není tak vysoký neutronový tok jako u čerstvého paliva a méně neutronů utíká pryč z aktivní zóny. A to platí i pro zmiňované palivové soubory od WEC.

Ve vývoji jaderné energetiky se skutečně ni c převratného asi 60 let nestalo. Tato malá vylepšení jsou hezká, ale asi tak na úrovni postupných inovací. Poslední zajímavou zprávu na toto téma jsem si přečetl asi před týdněm. Prý současné palivové pelety do JE jdou nahradit peletemi thoriovými. A to bez úpravy reaktoru. Píší, že palivo pak bude mít jinou rozpadovadou řadu a že poločas do rozpadu se výrazně zkrátí a zvýší se také prohoření. Údajně nebudou potřeba úložiště na vysoce radioaktivná odpad jen ta na málo a středně radioaktivní. To by byl skutečně určitý posun kupředu.

Ono se obecně za posledních 60 let v energetice nic převratného nestalo. Všechno je "asi tak na úrovni postupných inovací". Současné palivové pelety jednoduše thoriovými nahradit nejdou. V současných palivových peletách jsou potřeba jednotky procent nějakého štěpného izotopu (U-235, U-233 nebo Pu-239). Thorium žádný štěpný izotop nemá. Takže je sice možné nahradit část U-238 Thoriem, ale štěpný materiál, o který jde především, v peletce musí být pořád, a ten Thorium žádný nemá, pokud se v něm nevyrobí v množivém reaktoru.

Úložiště na vysoce aktivní odpad budou potřeba pořád, jen ty poločasy rozpadu produktů štěpení by pak byly výrazně kratší (pár stovek let), než když ve vyhořelém palivu zůstávají transurany.

V energetice se za posledních 60 let toho převratného stalo dost. OZE jsou nový fenomém, který se z jednotek procent přesunul do větších desítek. Ještě tak před deseti lety experti psali, že je to nesmysl. U nás v ČR si to někteří myslí dodnes.

O jakých větších desítkách procent to mluvíte? Podíl OZE na výrobě elektřiny je celosvětově dlouhodobě pořád kolem 20 %, od roku 1990 se zvýšil o pár procentních bodů. Podíl na celkové spotřebě energie je ještě výrazně nižší a o žádné desítky procent se nejedná.

K žádné převratné události nebo objevu skutečně nedošlo, vše je dané postupnými inovacemi a také změnou preferencí jednotlivých zdrojů, a s tím související výrazné navýšení pobídek pro OZE po celém světě.

U této jaderné elektrárny byla zatím přiznaná cena 27 mld. USD a ještě není dostavěno. Jsou to dva bloky AP 1000. Všechna čest. Amerika je bohatší, než my. U nás si takové vyhazování nemůžeme dovolit.

Článek popisuje zavážení paliva do bloku č. 2, který byl spuštěn už v roce 1989 a není to AP-1000 ale typ W4.