USA a Saúdská Arábie: Jaderná spolupráce jako příležitost pro Westinghouse

Skončilo jednání mezi Spojenými státy americkými a Saúdskou Arábií o spolupráci v oblasti civilní jaderné energie. Ta má umožnit americkým firmám zapojit se do tamního jaderného programu. Navzdory dlouhotrvajícímu zájmu Saudů a historii vyjednávání těchto zemí se stále nepodařilo odstranit hlavní překážku spojenou s nešířením jaderných zbraní.

Americký ministr pro energetiku Chris Wright a jeho saúdský protějšek, princ Abdulaziz bin Salman Al Saud, podepsali Společné prohlášení o dokončení jednání o civilní jaderné spolupráci. Současně s tím se země domluvily na prohloubení spolupráce v dalších oblastech. Jedná se například o strategické minerály a zpřístupnění amerických technologií souvisejících s umělou inteligencí.

Podle sdělení z Bílého domu prohlášení vytváří "právní základ pro desetiletí trvající partnerství v oblasti jaderné energie".

„Společně, s bilaterálními dohodami o zajištění bezpečnosti, chceme rozvíjet naše partnerství, přinést americkou jadernou technologii do Saúdské Arábie a zachovat pevný závazek k nešíření jaderných zbraní,“prohlásil Chris Wright.

Dohoda o nešíření zbraní jako brzda spolupráce

Článek 123 Zákona o jaderné energii upravuje, za jakých podmínek lze do zahraničí vyvážet americké civilní jaderné technologie, zařízení a materiály. Uzavření dohody o mírové jaderné spolupráci obsahující závazky o nešíření jaderných zbraní je nezbytnou podmínkou pro významný export. Podléhá ale  vyjádření Kongresu. Mluvčí amerického ministerstva pro energetiku serveru Bloomberg potvrdil, že tato formální dohoda zatím nebyla podepsána.

COP30: Globální podpora jaderné energetiky roste, připojily se další země

Již v roce 2008 obě země podepsaly memorandum o porozumění, v němž vyjádřily záměr spolupracovat na různých jaderných projektech v oblasti medicíny, průmyslu a výroby elektřiny. V následujících letech probíhala jednání o dvoustranné dohodě o civilní jaderné energii, ale pokrok brzdily právě spory o podmínky nešíření zbraní. Zejména pak požadavek USA, aby Saúdská Arábie uzavřela Dodatečný protokol s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), který umožní rozšířenou kontrolu civilních jaderných zařízení, a přijala omezení obohacování a přepracování uranu.

Saúdský civilní jaderný program

V roce 2011 informovala agentura Reuters o skutečnosti, že království plánuje do roku 2030 vybudovat 16 jaderných reaktorů. O čtyři roky později pak oznámila úpravu harmonogramu, podle níž by dosažení instalovaného výkonu 17 GW mělo nastat až v roce 2040. Podle serveru World Nuclear News byla v roce 2017 výzva k podání nabídek na realizaci výstavby snížena na 2,9 GW. Při té příležitosti byly osloveny společnosti z Číny, Francie, Jižní Koreje a Ruska. Paralelně s tím země uzavřela v průběhu let dohody o spolupráci pro možnou výstavbu malých a středních modulárních reaktorů s Jižní Koreou, Čínou a Ruskem.

Saúdská Arábie uvažuje o nabídce Číny na výstavbu jaderné elektrárny

Dostupnost jaderného paliva a možnosti jeho získávání hrají při plánování programu klíčovou roli. Společnost Nucnet sdílela odhad, že by Saúdská Arábie mohla vytěžit přes 90 000 tun uranu ze tří hlavních ložisek v zemi. Zdroj uvádí toto množství jako dostačující nejen pro zajištění paliva pro jaderné elektrárny, které chce vybudovat, ale i pro vývoz. Při průzkumu a využití uranu pro jadernou energii spolupracovala s čínskými geology a MAAE, navzdory omezenému přístupu inspektorů k zařízením a údajům, jak uvedla agentura Bloomberg.

Konečně příležitost pro Westinghouse ?

Zájem o realizaci jaderných projektů v Saúdské Arábii má již řadu let společnost Westinghouse Electric Co. Ta platí za jedničku mezi americkými firmami v rámci odvětví jaderné energetiky. Svůj záměr projevila v roce 2013 po oznámení plánů na výstavbu jaderných elektráren ze strany Saudů. Za účelem získání zakázky se spojila s Toshiba Corporation a Exelon Nuclear Partners (ENP). Toshiba byla v té době její mateřskou společností původem z Japonska a ENP vlastnil největší provozovatel jaderných elektráren v USA. Společně nabízely dodání technologie AP1000 nebo reaktorů z řady ABWR.

„Tato společná iniciativa, spojující osvědčené technologie Toshiby a Westinghouse a provozní know-how Exelonu, nám umožňuje vypracovat nabídky pro Saúdskou Arábii s nejmodernějšími a nejbezpečnějšími jadernými technologiemi na světě,“ deklaroval v tiskové zprávě Yasushi Igarashi, výkonný viceprezident Toshiby.

Tato spolupráce tří společností ovšem nikam nevedla. Následovaly roky restrukturalizace vlastnické základny po ohlášení bankrotu společnosti Westinghouse. Nejprve v roce 2018, kdy se výrazně ztrátového podniku ujala společnost Brookfield. Další změna z hlediska vlastnické struktury nastala v roce 2022. Od té doby je z 51 % vlastněná společností Brookfield a ze zbylých 49 % společností Cameco. V obou případech se jedná o firmy s kanadským původem.

Z tendru na výstavbu 2,9 GW byla podle serveru Energy Intelligence v roce 2022 společnost Westinghouse vyřazena. Oficiálně ale nedošlo ze strany Saúdské Arábie k jejímu vyloučení ani k oznámení vítězného dodavatele.

Spolu s oživením diplomatických jednání mezi zeměmi tak ožívá i šance Westinghousu na zapojení se do saúdského jaderného programu. Bez podepsané dohody o nešíření jaderných zbraní však zůstává jen hypotetickou.