Domů
Jaderné elektrárny
NKÚ: Na přípravu úložiště radioaktivního odpadu vynaložil stát 1,8 mld Kč, o místě jasno nemá
Skladování nízkoaktivních odpadů
Zdroj: Archiv EDU

NKÚ: Na přípravu úložiště radioaktivního odpadu vynaložil stát 1,8 mld Kč, o místě jasno nemá

Na přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přes 1,8 miliardy korun, jasno, kde má vzniknout, ale za 23 let nemá. Stále se posouvá termín, dokdy má být vybrána finální lokalita. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se vedle přípravy úložiště zaměřil na hospodaření správy v letech 2014 až 2019. V něm vážné chyby nezjistil. Vyjádření správy ČTK zjišťuje.

Původně se měly vyhlédnout pro úložiště dvě možné lokality do roku 2015. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) postupně několikrát posunulo tento termín až na rok 2022. Finální lokalita by se měla vybrat do roku 2025 a hlubinné úložiště by mělo vzniknout do roku 2065.

Důvodem odkladů je i nesouhlas dotčených obcí a také to, že dosud neexistuje zákon, který by upravoval jejich zapojení do výběru lokality pro úložiště. Cílem zákona by mělo být zajistit zájem obcí, posílit jejich postavení a jasně specifikovat jejich roli při výběru lokality hlubinného úložiště. Návrh věcného záměru zákona mělo ministerstvo průmyslu vládě předložit v roce 2019, stalo se tak ale až letos v květnu.

„Navíc měla SÚRAO v letech 2014 až 2017 naplánovány úkoly pro přípravu úložiště jen obecně, bez konkrétních kroků na každý rok. Neměla ani časový a finanční plán pro jednotlivé úkoly,“ uvedli kontroloři.

Na tento nedostatek přitom NKÚ upozornil už v roce 2009.

V době kontroly NKÚ bylo navrženo devět lokalit. V lednu 2019 mělo MPO zúžit výběr na čtyři a předložit jej vládě ke schválení. „To se do doby ukončení kontroly ale nestalo. SÚRAO přitom na výběr těchto lokalit vynaložila v kontrolovaných letech téměř 566 milionů korun,“ sdělil NKÚ. Snížení počtu možných lokalit pro úložiště z devíti na čtyři schválila rada SÚRAO letos v červnu. Jde o Janoch u Temelína, Horku na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Konečné slovo bude mít vláda.

Neustálé posouvání termínu pro výběr úložiště, s tím spojené náklady na nové výzkumné práce a chybějící konkrétní činnosti v plánech výzkumu a vývoje SÚRAO znamenají podle NKÚ riziko, že ve výsledku zaplatí stát za přípravu úložiště radioaktivního odpadu víc, než by musel.

Problematické jsou podle kontrolorů i výdaje na podzemní výzkumné pracoviště Bukov. Má sloužit jako testovací místo, jak se chovají horniny v hloubce, ve které vznikne v budoucnu úložiště radioaktivního odpadu. SÚRAO už podle kontrolorů za vybudování tohoto pracoviště, jeho provoz a výzkumný program zaplatila přes 506 milionů korun. Z toho 444 milionů korun vyplatila státnímu podniku DIAMO. Další téměř 2,3 miliardy korun plánují MPO a SÚRAO vydat do roku 2030 na provoz a rozšíření tohoto pracoviště.

„SÚRAO i MPO mají přitom k dispozici několik studií a posudků, které upozorňují na obecnost výzkumného experimentálního programu v Bukově,“ upozornil NKÚ.

Slabou stránkou je podle studií i jeho technické řešení nebo nepřenositelnost výsledků výzkumu a geologická odlišnost této lokality. Problémem je podle NKÚ také technické, finanční a personální propojení výzkumného pracoviště s dolem Rožná. Důl Rožná je majetkem státu a hospodaří s ním státní podnik DIAMO. SÚRAO tak částečně platí i provozní náklady za DIAMO.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(25)
Jiří
9. listopad 2020, 10:06

Když jsme v té slavné EU, tak nechápu, proč se prostě neudělá jedno centrální úložiště pro všechny státy. Jistě by se našlo jedno vhodné místo v těch 4,5 milionech km^2, naprosto opuštěné, kde široko daleko nikdo není a za které by mnoho států štědře zaplatilo.

Emil
9. listopad 2020, 10:26

Třeba většina území Bavorska by byla pro takové úložiště vhodná, jak uvádí německá Spolková společnost pro trvalé uskladnění :-)

energetik
9. listopad 2020, 10:44

Společná skládka jaderných odpadků by nebyla souladu s ideály čučche který prý v případě ČEZké jaderné energie existuje. A je to používáno jako argument pro stavbu dalších reaktorů.

Pokud by to bylo na úrovni EU tak věřím že EU by si to více hlídala a atomteroristi by museli více přispívat. Tak ty cca 2 miliardy odteklo ze státní společné kasy a evidentně to tu nikoho moc netrápí.

Emil
9. listopad 2020, 10:53

Ty 2 miliardy neodtekly ze státní společné kasy, ty 2 miliardy zaplatili původci radioaktivního odpadu, viz způsob financování SÚRAO:

surao. cz/o-nas/financovani/

energetik
9. listopad 2020, 11:00

Cituji nadpis článku:

"Na přípravu úložiště radioaktivního odpadu vynaložil stát 1,8 mld Kč"

Asi jde o jiné peníze, nebo je někde chyba.

Ideální by bylo nahlédnout do toho (ne)veřejného účtu.

Emil
9. listopad 2020, 11:27

Ano, nadpis je v pořádku, stát vynaložil 1,8 miliard Kč, nebyly to ovšem peníze ze státního rozpočtu, ale z jaderného účtu, který stát spravuje, a do kterého přispívají původci odpadu.

Stav jaderného účtu je veřejný: K 31. 12. 2019 bylo na jaderném účtu 30,2 mld. Kč.

energetik
9. listopad 2020, 12:10

Aha v tomto je to tedy podobné jako se státní podporou na OZE, tam stát také jakože vynakládá příspěvek.

Už rozumím.

A ty platby na ten účet SÚRAO jsou daněny jak vysokou daní?

Emil
9. listopad 2020, 12:19

Nerozumíte, ale to není žádné překvapení...

Ivan Novák
9. listopad 2020, 12:34

Nerozumíte. Na ten účet nepřispívají daňoví poplatníci, pouze původci radioaktivních odpadů, ve výši stanovené nařízením vlády. O použití těch peněz rozhoduje vláda periodickým schvalováním plánu práce SÚRAO. Nejde ani o příjem, ani o výdaj týkající se státního rozpočtu.

Nepřipravovat si vlastní úložiště by znamenalo nemít BATNA řešení, kdyby došlo na vyjednávání např. o společném EU-postupu - taková pozice by byla beznadějně slabá. Že se na tom s.p. Diamo přiživuje fakticky nesouvisejícími nebo zbytečnými výdaji, je jiná.

pr
9. listopad 2020, 15:56

Cena elektrické energie je dána burzou v Lipsku. Ostatní se jen veze. Tím je dána výnosová strana polostátní organizace. Neexistoval-li by náklad na SÚRAO tak by byl zisk ČEZu vyšší. Většinu v polostátní organizaci a tím i rozhodování o zisku má v rukou ČR. Takže jde o cca. ze dvou třetin o státní peníze. Ale celý tento popis nebyl jednou holou větou a nepředpokládám, že pokud jste souvztažnosti nepochopil doteď, tak že se něco změní. Přeji Vám nadále jednoduchý život složený z holých vět bez souvislosti mezi nimi.

Bizon
9. listopad 2020, 13:27

Jo, odpůrci jádra nějak podezřele často ignorují ten jaderný účet. Nevím který jiný zdroj z každé kWh odkládá prachy bokem na rozebrání elektrárny po skončení životnosti...

Jan Veselý
9. listopad 2020, 14:35

Zkušenosti z ciziny bohužel ukazují, že tyhle částky jsou zoufale nedostatečné.

Emil
9. listopad 2020, 14:44

Které zkušenosti ze které ciziny?

Milan Vaněček
9. listopad 2020, 15:50

Zkušenosti z demontáže podobných JE z Německa. Jen Němci už vědí kolik je zatím stála demontáž východoněmeckých JE.

A zkušenosti z trvalého úložiště zatím nemá v EU nikdo. Ale Němci už mají seriozní odhady, možná ješte Finové. A ty budou jako obvykle překročeny. ????

pr
9. listopad 2020, 16:03

Jsou to i naše zkušenosti s tím čeho jsme se zbavili. A sice zkušenost s havarovanými Jaslovskými Bohunicemi. Srovnejte si peníze na "jaderném účtu" s prozatím proinvestovanými a dále již jen odhadnutými náklady na likvidaci těchto průserů. Kolik peněz už dnes chybí na úložiště?

pr
10. listopad 2020, 09:58

Inu a jaké pohyby a zůstatky jsou na tom účtu? Platíme Slovákům dvě třetiny nákladů na průsery které jsme v JEJB spoluzavinili? Jaký je plán do budoucna, tedy do roku řekněme 2050? To se nám to selektivně vyzobává, když to Brusel platí! Ale tlučhubovat za cizí v tom jsme géroji.

Emil
10. listopad 2020, 10:34

Milé pr, zůstatek i pohyb na účtu mezi roky 2018-2019 jsem uvedl, jestli umíte číst, tak se tak hloupě neptejte. Pokud vás zajímá něco dalšího, nic vám nebrání použít google a najít si to, stejně jako jsem to udělal já.

Slováci mají na vyřazení A1 svůj vlastní fond, do kterého stejně jako u nás přispívají jejich jaderné elektrárny, žádnou finanční participaci na vyřazování A1 si při dělení nevyjednali a pokud vím ani nevyjednávali.

pr
10. listopad 2020, 13:07

Takže platí poslední dvě věty co jsem napsal. V tomto se mi z vás chce zvracet. Ale to je zase můj problém. Du blejt.

Ivan Novák
11. listopad 2020, 23:41

Slováci byli při vstupu do EU vybídnuti odstavit JE V1 (což je dvoubloková předchůdkyně dukovanského designu), spíše než se snažit dosáhnout bezpečnostních vylepšení rekonstrukcí. Bylo dojednáno, že ztrátu z předčasného ukončení výroby jim EU vykompenzuje příspěvkem na likvidaci té elektrárny (obdobně Litevcům a Bulharům). Co jsem chtěl sdělit: protože A1 a V1 částečně sdílejí pozemky aj. nemovitosti a některá zařízení, je účelné personál nebo činnosti provázat, což se i děje (EU podpořila třeba rekonstrukci TR Križovany).

Také české peníze nepřímo pomáhají čistit, ČEZ kdysi něco vložil do společného podniku, který tam měl chystat nový jaderný blok, a pokud vím, platily se z toho některé demolice k uvolnění potenciálniho staveniště. O odvozu dukovanského vyhořelého paliva, do r. 1993 v tamním federálním skladu, nemluvě. Spletité.

Ivan Novák
9. listopad 2020, 17:21

Na rozdíl od likvidace použitého paliva po ukončení jeho skladování na pozemku JE, vytvářet ve svém účetnictví rezervu na vyřazování elektrárny z provozu je povinností provozovatele, stát na to pouze dohlíží nějakou spoluprací SÚJB/SÚRAO (detaily si nepamatuji, kdo chce, najde to v zákoně a vyhláškách).

Němečtí provozovatelé JE dlouhé roky v tomto aspektu nezávisle finančně kontrolováni nebyli, ani rezervu na vyhořelé palivo tam neshromažďoval stát k sobě, ale nechal to taky na nich. Nyní vypočítaný nedostatek peněz, který uvádějí některé zdroje, vznikl ovšem zejména předčasným ukončením provozu tamních JE, a tedy zkrácením doby, kdy se tvořila rezerva, a tím, že zelená lidospráva dosáhla opuštění plánu vybudovat úložiště v solném dómu Gorleben a vrátila vše na začátek, aby to zdražila a toto zdražení mohla využívat pro PR účely.

A1/V1 v Jaslovských Bohunicích je historka jiného druhu. Na likvidaci tam přispívá Brusel, a takto získaná kvalifikace se zatím jinde prodává málo, tak nespěchají.

Emil
9. listopad 2020, 17:40

Aha, takže jako obvykle nic k tématu. Řeč je o hlubinném úložišti, a trollové Vaněček a pr začnou o demontáži východoněmeckých JE a Jaslovských Bohunicích...

pr
9. listopad 2020, 18:39

Jo, jaderný účet nemá nic společného s penězi na hlubinné úložiště. Inu zde opravdu argumenty končí.

A k tomu, že my nic, nám to jen bouchlo, milá EjU zaplať likvidaci, no to je obrat jako vývrtkou.

Emil
9. listopad 2020, 19:32

To jste zase jen nepochopil příspěvek, na který reagujete, milé "pr".

Milan Vaněček
9. listopad 2020, 20:22

Emil zřejmě nepochopil, že likvidace jaderné elektrárny a jaderného odpadu který po ní zůstal (palivo, primární okruh, ...) vyžaduje několik, po sobě jdoucích logických kroků.

A na to vše prý má stačit ta směšná suma (30 miliard CZK) zatím vybraná. No možná na různé přípravné práce a papírování okolo to stačit bude, ale na víc ne, to doplatí stát.

To, že by v EU mohlo vzniknout společné úložiště, které by zaplatili ti ostatní, by bylo ekvivalentem toho, že k nám z bohatých zemí EU začnou svážet všechen svůj odpad do našich spaloven. To by asi nikdo z občanů nechtěl...

Emil
9. listopad 2020, 20:48

Troll Vaněček zřejmě nepochopil, že těch dosud vybraných 30,2 miliardy vybraných na jaderném účtu není určeno na likvidaci jaderných elektráren, na to slouží úplně jiný vázaný účet, na který je podle atomového zákona každý provozovatel povinen ukládat prostředky určené pouze na vyřazení JZ z provozu. Na začátku loňského roku bylo na tomto účtu 23,8 miliardy Kč, rok předtím 20,8 miliardy Kč, takže je vidět, že i tady finance utěšeně narůstají. Náklady na vyřazení jaderných zařízení se aktualizují každých pět let, jejich výši schvaluje SÚRAO, pro Dukovany se v současnosti odhadují na 30-35 miliard Kč podle způsobu vyřazení.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se