U Dukovan bude příští rok hotová administrativní budova, i pro pracovníky KHNP

Ty další náklady sice sledovat a počítat můžete, ale počítáte to také u jiných zdrojů? Třeba, když je potřeba přebudovat silnice, křižovatky a mosty pro převoz obřích dílů VtE, větších, než jsou díly JE a obdobně hmotných? Mimochodem přestavba cest od přístavu až na Vysočinu k Dukovanům se bude hodit právě i pro dopravu dílů větrných turbín na Vysočinu.

Kdy, kde a za kolik se takto v ČR modernizovalo kvůli VtE?

Prosím jen skutečné nebo již jasně plánované případy, třeba vám Emil pomůže.

Jak píšu, kvůli všem rozměrným nákladům (včetně VtE) se musí modernizovat silnice. Nic na tom nemění, že se to nedá přímo přiřadit jednotlivým technologiím.

V případě Vysočiny jsou ty cesty dopravy prakticky shodné. Tedy pokud by se to nedělalo kvůli Dukovanům, muselo by se to udělat kvůli VtE.

Další příklad by mohlo být posílené elektrické sítě kvůli rozptýleným OZE, které je násobně nákladnější, než u jedné linky velká elektrárna - velký spotřebitel (město, průmyslový podnik). Náklady na posílení sítí, které se přisuzují integraci OZE a BESS do sítě si jistě umíte dohledat sám.

Aha, takže konkrétně nic nemáte, jen si to vymýšlíte.

A co miliardy na nové a modernizované sítě pro vyvedení výkonu z EDUII?

Aha, takže taky nic konkrétního.

1) Nelze bagatelizovat něco co už samo o sobě bagatelní je.

2) Na druhý odstavec už vám odpověděl Bob.

1) Aha, stejně jako platy těch stovek lidí, co tam budou pracovat?

Nevím proč sem zase motáte nějaké platy, psal jste o nákladech na postavení té budovy. Já vám říkám, že to je naprosto zanedbatelná částka, vzhledem k hodnotě celého projektu. Je to úplně stejné jako například u fotovoltaické elektrárny řešit, jestli jste do její ceny započítal třeba náklady na cestu, když jste jel podepsat smlouvu.

To se divím, že nevíte.

Protože to jsou další náklady, které přímo souvisí s EDUII.

Z pohledu největší investice v historii ČR by se mohla zdát spousta věcí jako bagatelních.

Stále to budou až desítky miliard, které nejsou bagatelní ani v hospodaření státu.

Typický whataboutismus. Reagoval jsem na vaše nářky nad desítkami milionů za administrativní budovu pro stamiliardový projekt, a do toho začnete motat nějaké platy. Kdo by to čekal, že se v rámci takového projektu musí platit zaměstanci...

Bavíme se o nákladech na EDUII, které nefigurují v soutěžní ceně.

Ty platy a zaměstnanci s tou administrativní budovou přímo souvisí.

Typický whataboutismus předvádí naopak Bob, který do toho tahá OZE, ale u kterého vás to "kupodivu" nijak netrápí, dokonce se s ním v ztotožňujete.

Ne, bavíme se o vašem tvrzení "Další desítky milionů Kč(možná i stovky), spojených s EDUII, které nejsou započítané do soutěžní ceny." Že vy začnete odvádět řeč někam jinam neznamená, že se tom bavíme.

Já jsem debatu rozšířil a bavím se o tom, protože ta budova tam je právě kvůli těm pracovníkům.

Že vám se to nelíbí, je mi celkem jedno, bavit se o tom nemusíte, nikdo vás nenutí.

"Já jsem debatu rozšířil" = typický whataboutismus, "(též úhybný manévr) je typ argumentačního klamu, který je založen na odvedení pozornosti k nesouvisejícím či zdánlivě významnějším problémům či skutečnostem." Přesně jak jsem psal.

cs.wikipedia.org/wiki/Whataboutismus

Máte to špatně nalinknuté.

To je pro Boba.

Nemám, je to pro vás. S Bobem jsem vůbec nediskutoval.

Chvilku jsem doufal, když máte tak nastudovanou definici, že byste poučil Boba.

Ale co vlastně čekat od někoho, kdo s jeho whataboutismem souhlasí a dokonce ho použije i jako své vyjádření.

Je na to jedno trefné přísloví – „Zameť si nejdříve před vlastním prahem“.

1) Tak to jste doufal marně, protože se mnou se Bob do diskuse vůbec nezapojil a žádný whataboutismus na mě, na rozdíl od vás, nezkoušel.

2) Žádný whataboutismus jsem jako své vyjádření nepoužil, ani s žádným nesouhlasil, nevymýšlejte si.

1) Ano bylo to marné

2) Já si na rozdíl od vás nevymýšlím

Jarda 22. říjen 2025, 13:04

Emil 22. říjen 2025, 13:07

Bob 22. říjen 2025, 12:58

Ale vymýšlíte, nic takového, co se mi snažíte podsouvat, tam není. Nenapsal jsem nic jiného, než že "Na druhý odstavec už vám odpověděl Bob", což je pravda. Že vy si do toho výroku projektujete něco co v něm není je jen váš problém.

Ale nevymýšlím.

Bob odpověděl právě tím whataboutismem, který vy jste převzal za svou odpověď.

Ale vymýšlíte, já jsem nic nepřevzal.

Tak tím se to celé naprosto vysvětlilo.

Jelikož jsem obviněn z whataboutismu (i když si to nemyslím, protože se stále držím dalších nákladů na jednotlivé zdroje energie "které nejsou ve smlouvách a soutěžních cenách"), tak uvedu příklad bližší té administrativní budově u nové JE elektrárny Dukovany.

Každá jednotlivá firma stavějící (montující) OZE, u nás jde převážně o FVE má nějakou administrativní budovu, nebo její část s kancelářemi. Ať už ji vlastní, nebo je v nájmu. Vlastník budovy to má jako investici a zisky má z prodeje budovy, nebo z nájmu.

Přestože se ty náklady neobjeví v žádné soutěžní ceně, nebo smlouvě o výstavbě zdroje, je jasné, že jsou tam "rozpuštěny".

Úplně stejně je to u budovy z článku:

Citát: "Výši investice společnost nezveřejnila. V EDU II vlastní 80 procent akcií ministerstvo financí a 20 procent polostátní energetická skupina ČEZ.

Společnosti EDU II a KHNP si zatím pronajímají kanceláře v budovách jaderné elektrárny. "

Přičemž 200 zaměstnanců u tak velké stavby (výkonného zdroje elektřiny) není moc. Ve mnoha FV firmách by se na adekvátní množství vyrobené elektřiny určitě našlo více "kancelářských" pracovníků a větší množství kanceláří.

Nicméně v sektoru OZE se dají najít kanceláře, jejichž osazenstvo se přímo nepodílí na vybudování a vyprodukování žádné elektřiny. A ty jsou pomocí grantů financovány (částečně) přímo státem. Příkladem budiž třeba Solární asociace.

Solární asociace je neziskový spolek, a její financování typicky zahrnuje:

Členské příspěvky od firem a jednotlivců působících v oblasti fotovoltaiky

Dotace a granty (např. z veřejných nebo evropských fondů)

Příjmy z pořádaných akcí, školení, webinářů a konzultací

Spolupráce s partnery v rámci projektů na podporu obnovitelných zdrojů

Sídlo má na prestižní adrese:

Drtinova 557/10, Smíchov, 150 00 Praha (zdroj: Kurzy.cz)

Organizace má 6-9 stálých zaměstnanců, kanceláře v nájmu.

Nyní budou následovat odhady hodnoty a prostor a nájemného podle obvyklého kancelářského prostoru na pracovníka (tržní cena a nájemné této budovy jsou známy):

Parametr Hodnota

Počet zaměstnanců 6–9

Odhad využívané plochy 120–180 m²

Tržní cena v lokalitě 80 000–120 000 Kč/m²

Odhadovaná hodnota prostor 9,6–21,6 milionu Kč

tady jsou konkrétní nájemní ceny kanceláří v budově Drtinova 557/10, Praha 5 – Smíchov, podle aktuálních realitních nabídek:

💼 Příklady nájemních cen

Velikost kanceláře Cena za měsíc Cena za m²/měsíc Zdroj

25 m² 8 610 Kč 344 Kč/m² Reality.iDNES.cz

153 m² 53 550 Kč 350 Kč/m² Sreality.cz

Zdůrazňuji, že oni nepostaví zdroj o výkonu a ni 1W Ani nic konkrétního nevytvoří, nevymyslí novou technologii, apod), ale ty peníze na jejich kanceláře (nepíšu o dalších nákladech, jako mzdy, atd) přesto jako občané zaplatíme ať už prostřednictvím firem, nebo státu a grantů, vše zprostředkovaně "z našich kapes".

Stačí Vám Jardo tato obsáhlá odpověď pro porovnání administrativní budovy a souvisejících nákladů v Dukovanech a administrativních budov v souvislosti s OZE (FVE)?

To si ovšem myslíte úplně špatně.

Podle Emila je whataboutismum i to, že se bavím o lidech přímo v té budově.

Takže váš naprosto zbytečný elaborát k nájmům u OZE je whataboutismus^10.

Pěkný den.

Ne, podle Emila (a nejen podle něj) je whataboutismus to, že do diskuse o nákladech na výstavbu administrativní budovy najednou začnete motat "15 mld. na další nutné investice" nebo na nějaké platy zaměstnanců, které s tou výstavbou administrativní budovy vůbec nijak nesouvisí. A to přesně ve chvíli, kdy se jako lichý ukázal váš předchozí argument, že se prý desítky milionů u 400miliardového projektu snažím bagatelizovat.

Já tu vidím jen váš subjektivní názor, podle koho ještě to tak je?

Třeba podle wikipedie. Opět cituji: "whataboutismus, (též úhybný manévr) je typ argumentačního klamu, který je založen na odvedení pozornosti k nesouvisejícím či zdánlivě významnějším problémům či skutečnostem."

O definici vůbec spor není.

Podle této definice jste přesně vy použil "whataboutismus" jako whataboutismus.

Já jsem žádný whataboutismus nepoužil, na rozdíl od vás. Přestaňte lhát.

To sice tvrdit můžete, ale nic to nemění na faktu, že přesně naplňujete vámi zaslanou definici o whataboutismus.

Ne, nenaplňuji, žádný whataboutismus jsem na rozdíl od vás nenapsal, jen se mi vy neustále nějaký vámi vymyšlený snažíte podsouvat. V dalším nekonečném mlácení prázdné slámy vás nebudu podporovat, takže tuto diskusi končím, plácejte si tu dál co chcete.

Ale napsal a moc dobře to víte.

Alespoň budeme ušetřeni toho vaše pindání a poučování.

Vraťme se úplně na počátek k vašemu příspěvku: " Další desítky milionů Kč(možná i stovky), spojených s EDUII, které nejsou započítané do soutěžní ceny."

Je zřejmé, že na jádru Vám vadí náklady a způsob financovaní té budovy.

Tímto se zařazujete do kategorie těch, co u každé zmínky o JE "vidí před sebou rudý hadr", což jim zcela zatemní mozek a to až do té míry, že napíší nebetyčnou hloupost.

Pojďme si to shrnout:

Ta budova je jako každá jiná postavena na komerčním základu, kde investorem je EDU2. Ta pak (citace). "Společnosti EDU II a KHNP si zatím pronajímají kanceláře v budovách jaderné elektrárny." Tedy budova bude splácena nájmy, potom bude určitě používána dále pracovníky EDU2 až do odepsání investice.

Pokud Vám vadí takový způsob investice je relevantní srovnání s jinou administrativní budovou nota bene ve stejné kategorii - energetice. Pokud se jedná o náklady je nutno pro porovnávání hodnot nákladů porovnávat stejný postavený výkon, nebo ještě lépe stejné množství vyrobené elektřiny (u FVE je nutno sečíst mnoho jednotlivých budov).

To není žádný whataboutismus (argumentační klam, který je založen na odvedení pozornosti k nesouvisejícím či zdánlivě významnějším problémům či skutečnostem). To je relevantní srovnání.

Ten způsob financování budovy EDU2 je úplně standardní a stejný, jako by měla třeba firma montující FVE. Ta také postaví sídlo firmy (s kancelářemi, jednacími místnostmi, apod) a část také může pronajmout firmě jiné (třeba i svému dodavateli).

Každému (asi kromě Jardy) musí být zřejmé, že i když ty peníze na stavbu, nájem, udržování, spotřebované energie v té budově, atd.) nejsou jako položka uvedeny v žádné smlouvě o provedení díla, ani v soutěžní ceně, tak tam ve skutečnosti jsou.

Tedy i v soutěžní ceně a následně podepsané smlouvě u výstavbě bloků EDU2 jsou započteny náklady Korejců i na nájem kancelářských prostor v této budově (přestože jsou k hodnotě zakázky marginální) a tedy vlastně i na její stavbu.

Podobně EDU2 (investor), která bude od počátku část prostor využívat, si náklady zahrne do půjčky, kterou pak bude splácet z výnosů po uvedení EDU2 do provozu.

Úplně stejně, jako by to udělala začínající FV firma. Taky by si vzala úvěr na stavbu své administrativní budovy a ten pak splácela z výnosů své činnosti, případně nájmu.

Zřejmé je mi hlavně to, že moc nechápete o co mi jde.

Jen stále dokola předvádíte whataboutismus, neřeším tu OZE, ale EDUII.

Že všechny tyto přímé náklady od budov, silnic, bezpečnosti, zdravotnictví po stamilionové geo. průzkumy a mnoha dalšího, nejsou viditelně spojovány jako náklad na realizaci nových bloků.

Stále se mluví o ceně s KHNP, ale další desítky mld. potečou vedle.

Tyto náklady se nezahrnou do posouzení "výhodnosti" a ani do vlastní ceny vyrobené elektřiny.

Ale ano, vím dobře o co Vám jde. Co nejvíce pohanět EDU2. Na jádro jste přísný, u jiných zdrojů (oblíbené FVE) Vám to samé a investiční dotace nevadí.

Jenže, to co jste napsal je hloupost.

Tak znovu Váš první příspěvek: "Další desítky milionů Kč(možná i stovky), spojených s EDUII, které nejsou započítané do soutěžní ceny."

Minimálně ta část budovy (náklady na ni) pro Korejce bude přes nájem zaplacena Korejci a je to započteno v soutěžní ceně a následně podepsané smlouvě o výstavbě.

Nic na tom nemění, že položka takto nazvaná v té soutěžní ceně a smlouvě není (ona je v tom ta suma také marginální).

A zbytek nákladů (jí používaná část budovy) si financuje EDU2 běžným způsobem. Stejně, jako třeba každá firma na FVE, BESS, nebo cokoliv jiného. To bude zase v jiné smlouvě.

Ne nevíte.

Mně vůbec nejde o hanění EDUII, ale o upozornění, že má spoustu dalšího souvisejících nákladů, které její zastánci nechtějí řešit a snaží se to všemožně bagatelizovat.

S Emilem to zde předvádíte naprosto ukázkově.

A co se týká placení nájmu KHNP, pokud neznáte reálné smluvní podmínky, tak si jen vymýšlíte.

Ale to píšu od počátku: Můžete upozorňovat na další náklady, ale upozorňujte nestranně u všech zdrojů!

I OZE, včetně FVE mají své kancelářské prostory, často úplně jinde, než je ten solární, nebo větrný park, někde ve větším městě. A také náklady na ně započítávají jako náklady v účetnictví a projeví se v ceně vyráběné elektřiny, ale v prospektech, soutěžích a smlouvách o dílo na FVE (ceně FVE) se neobjeví.

Pokud jde ještě o další náklady, např. úpravu silnic, tak si vždy položte otázku: Je to budováno jen pro ten zdroj, nebo ke všeobecnému užitku? Pokud by se nestavěl ten zdroj, byla by tato investice (do úpravy cest, podílení sítě, ap.) nutná?

Zde máme na jedné straně třeba "Dopravní úpravy kvůli dostavbě Temelína vyjdou podle vlády asi na 3,9 mld. Kč". Ty cesty se přece nebudou upravovat jen kvůli Temelínu. Nemůžete jednoduše připsat 3,9 mld do nákladů na Temelín. Spousta těch cest, křižovatek, mostů by se musela upravovat i bez Temelína.

Na opačné straně je stavba BESS pro využití FV elektřiny z výroby kolem poledne pro pokrytí spotřeby po celý den. Ta BESS se staví prakticky jen kvůli FVE. Kdyby nebylo kolísavé výroby FVE, nebyly by prakticky potřeba skoro žádné BESS. Logicky by se měly náklady na BESS (i ty externí mimo areály FVE) připočíst k nákladům FVE a ceně jejich elektřiny. Navíc ty BESS kapacitou nestačí, takže k FVE by se ještě měly připočíst ještě kapacitní platby na plynové zdroje čekající na výrobu po vybití BESS a když málo svítí (v zimě).

Tyto náklady Vám nevadí a nesledujete je?

Nebo tu máme "experty", kteří do svých oblíbených FVE a BESS nezapočítávají nejen ty ostatní náklady typu administrativní budova, pozemek a oplocení (pozemní FVE), atd. Oni dokonce nezapočítávají ani celou potřebnou technologii, ale u FVE jen panely a u BESS jen jednotlivé akumulátory (a to ještě ty s nejnižší cenou a nižší kvalitou, třeba i bez záruky a certifikátů, které do BESS vůbec nejdou použít). A jen na základě ceny této jedné komponenty Vám pak "vypočtou" náklady celé FVE (BESS) a cenu elektřiny z nich.

To Vám také nevadí, jen proto, že se to týká FVE? Nevšiml jsem si, že byste je někdy upozornil na to, že cena FVE není jen o ceně panelů a cena BESS jen o ceně článků baterie. Ale u jádra chcete započítat úplně všechno, včetně v ceně JE marginální administrativní budovy.

Navíc hned první Váš příspěvek je nesmysl: Ta budova (minimálně část využívaná Korejci) je nákladově započtena už v soutěžní ceně.

Stejně jako všechny náklady, včetně té budovy budou započteny do ceny tam vyráběné elektřiny. Stejně, jako při stavbě jakékoliv jiné elektrárny, třeba té FV.

Vysvětlení, jak se financuje stavba jakékoliv administrativní budovy (třeba právě té v nově vznikající FVE) není whataboutismus.

Definice: "argumentační klam, který je založen na odvedení pozornosti k nesouvisejícím či zdánlivě významnějším problémům či skutečnostem."

Už kvůli tomu, že neodvádím pozornost k nesouvisejícímu problému. Ten problém (s financováním administrativní budovy) je přece úplně stejný v EDU2, jako v té příkladné FVE. Také se řeší úplně stejně. Souvisí to spolu. Je to běžné srovnání a příklad, ne whataboutismus.

. Dvojí metr?

A vy na ně upozorňujete u JE a mohl bych to vidět?!

"Zameť si nejprve před vlastním prahem"

Si tu vymýšlíte stále dokola pohádky:

"Stavební úpravy, které budou nutné v dopravní infrastruktuře kvůli přepravě nadměrných a těžkých nákladů pro rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně, vyjdou asi na 3,879 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informoval úřad vlády."

Zkuste své příspěvky radikálně zkrátit, tohle tu nikdo číst nebude.

Ta administrativní budova je v ceně JE marginální a na ceně vyrobené elektřiny to neuvidíte ani v halířích.

Na rozdí od toho, když za náklady FVE považujete jen panely (u BESS jen akumulátory), tak se dopouštíte hrubého zkreslení a cena elektřiny Vám vyjde nereálně nízká.

Zvláštní případem je pak běžné nezapočítání u FVE nákladů na akumulaci. Však on to "někdo" zaplatí, že.

Na marginality netřeba prvoplánově upozorňovat, ale vždy je potřeba s nimi počítat, důležitější jsou ale ty podstatně větší náklady vztažené na 1 MWh spotřebiteli dodané elektřiny.

Hlavně ale Jardo: Počítat s tím u každého zdroje podle důležitosti (velikosti) těch nákladů!

Ta administrativní budova není první ani zdaleka poslední nákladová položka EDUII mimo soutěžní cenu.

Těch "marginalit" je u JE hodně a ve výsledku náklady marginální rozhodně nejsou.

Dokážete vůbec alespoň v jednom komentáři k EDUII nezmínit OZE?:-)

Konečně pochopte, že nyní neporovnávám JE a OZE.

Však ty vícenáklady počítejte, sám Vás k tomu ponoukám. Ale nejen u JE. Vy kvůli "jednomu (jadernému) stromu nevidíte (nechcete vidět) daleko větší les jiných nákladů", které jako spotřebitelé pak platíme v ceně elektřiny.

Ani stále opakovaná lež se nestane pravdou. Znovu: ta administrativní budova (náklady) je v soutěžní ceně. Minimálně ta část pro Korejce je započtena přímo v Korejské soutěžní ceně.

Nesnažte se pozornost odvést od meritu věci. Zajímají nás náklady na výrobu elektřiny, respektive cena silové elektřiny. A tam nejde uvažovat jen cenu a náklady (včetně té administrativní budovy EDU2) jen u JE. Máte tam daleko významnější položky. Když nechcete zmiňovat OZE (jako, že to tam také patří), tak připomenu třeba příplatky za akumulaci, která je potřeba hlavně k jednomu "nejmenovanému" zdroji. Nechce se mi to hledat, ale p. Vaněček tu dával odkaz o příplatku 50 €/MWh za akumulaci a Vy řešíte haléřové položky.

Přesně tak, opakovaná lež se nestane pravdou.

Takže dokažte, že náklady na tu budovu jsou v soutěžní ceně s KHNP, jistě to máte podložené.

Upozorním, že vaše osobní myšlenkové konstrukce tím nejsou.

Naopak to vy neustále odvádíte pozornost od JE k OZE.

Ale když nechcete řešit, podle vašeho názoru "haléřové položky", tak je neřešte, vždyť vás nikdo do toho nenutí.

Ještě jedna velmi krátká reakce: Po těch cestách upravených prvoplánově kvůli JE Temelín budou jezdit jen nadrozměrné náklady do Temelína? A tedy celé ty náklady připíšete JE?

Mimochodem ona ta JE bude platit nemalé částky za každý km přepravy nadrozměrného nákladu.

Že Vy nečtete příspěvky na které reagujete (i když jsou delší) je Vaše chyba. Jinak byste věděl, že jsem o těch 3,9 mld. psal už dříve i se zdůvodněním.

Úřad vlády to řekl naprosto jasně, snažíte se marně.

Jezdí tam i teď, bez nutných miliardových investic.

"JE bude platit nemalé částky za každý km", tak pošlete přehled kolik to bude.

Ať se pobavíme, jestli to náhodou nejsou bagatelní částky proti těm cca 4 mld. Kč investic:-)

Mnohokrát jsem vás informoval, jak k těm vašim slohových cvičením přistupuji.

I úřad vlády používá zkratky. Přece nebude rozepisovat kdo všechno a k jakým účelům ty upravené dopravní cesty bude používat a pro koho se to dělá.

Jezdíte tam a budete jezdit i přes opravené mosty a obchvaty obcí po novém asfaltovém koberci a to vše bude zahrnuto v těch 3,9 mld., když se bavíme o silnicích.

Jeden z důvodů posilování mostů a rozšiřování komunikací (nejen v té oblasti) jsou třeba taky naše nové tanky.

Nicméně v tomto článku to najdete rozepsáno podrobněji a náklady jsou vyčísleny na celkem 6,32 mld, 3,9 mld jsou náklady budoucí. Jenže taky tam vidíte, že v minulosti (a bude to stejné i v budoucnosti), tam počítají všechny náklady i ty vůbec přímo nesouvisející s JE. Protože započítali i náklady 2,44 mld. A ty se nedaly od podepsání opce na reaktory v Temelíně proinvestovat (max, roční investice budou až v 2028 a to 0,85 mld/rok). To znamená, že investovali do úprav bez ohledu na potřeby Temelína (tenkrát se vůbec nepředpokládalo, že se tam budou stavět nové reaktory).

irozhlas.cz/zpravy-domov/dopravni-upravy-pro-rozsireni-temelina-vyjdou-na-63-miliardy-nejvice-padne-na_2510240759_mkm

Citát: "Úpravy budou mít trvalý charakter a budou využitelné i po dokončení projektu. Proto budou financovány státem prostřednictvím SFDI."

Přičemž nejvíce budou stát úprava vltavské vodní cesty, včetně těch už provedených.

Citát: "Peníze půjdou například do financování překladišť na Slapech, Orlíku, Kamýku a v Týně nad Vltavou, do úprav mostů kvůli podjezdným výškám, stavebních zásahů na plavebních komorách Hořín a Štvanice či do vybudování objezdu hráze na Slapech."

Zde máte souhrnné informace s uvedením zdrojů:

Využití překladišť a infrastruktury

Primární účel: přeprava těžkých komponent pro nové bloky Temelína.

Sekundární využití:

Rekreační plavba: úpravy vodní cesty (např. zdymadla, výtahy) umožní širší využití Vltavy pro turistiku a sportovní lodě.

Průmyslová doprava: lodní zdvihadla a překladiště mohou sloužit i pro přepravu jiného těžkého zboží, čímž se sníží zátěž silniční dopravy ve Středočeském a Jihočeském kraji.

Regionální rozvoj: lepší vodní infrastruktura může podpořit ekonomiku v okolí – například vznik nových služeb, přístavních zařízení nebo logistických center.

Trvalý charakter: podle ministerstva dopravy budou úpravy trvale využitelné, a proto jsou financovány státem prostřednictvím SFDI.

Největší položky:

Úpravy vltavské vodní cesty: 5,65 mld. Kč (Povodí Vltavy + Ředitelství vodních cest).

Silniční infrastruktura: 627 mil. Kč (Středočeský + Jihočeský kraj).

🏗️ Technické řešení

Slapy: plánuje se lodní výtah pro plavidla do 44 × 5,6 m, překonávající výškový rozdíl 55 m za 55 minut.

Orlík: podobné zařízení, s možností využití i pro rekreační lodě.

Kamýk: již má funkční zdymadla, která mohou být využita i pro běžnou plavbu.

Závěrem: značná část investic bude mít víceúčelové využití – nejen pro Temelín, ale i pro dlouhodobý rozvoj vodní dopravy, turistiky a regionální infrastruktury.

💰 Náklady a dlouhodobá návratnost

Celkové náklady: 6,32 miliardy Kč, z toho 2,44 mld. již investováno; zbývá 3,9 mld. do roku 2031

P.s. I na jednoduché dotazy bývá dlouhá odpověď.

Tak už to není i pro VtE ale i pro tanky.

Ty 2,44 mld. s načasováním opce k EDUII nesouvisí.

Plány na dostavbu Temelína tu jsou více jak 15let, zeptejte se klidně Emila:-)

Váš argument, že nemohly být proinvestovány na ETEII před opcí, je zcela nesmyslný, stejně tak i vaše závěry z toho plynoucí.

Zbytek okomentuji zkratkou TLDR.

Pro každá těžký a velký náklad a jestli to nechápete, jen to svědčí o Vaší "inteligenci". Jistě se budete raději "kochat" při průjezdech úzkými uličkami měst po "kočičích hlavách" a nepřehlednými křižovatkami, místo abyste využil pohodlných obchvatů, které jsou vybudovány i za tyto peníze. Pokud po té silnici nepojede náklad do Temelína, tak obchvaty stavět netřeba?

V Temelíně se plánovaly další 2 reaktory už od roku 1979 (investiční záměr). Jenže do podepsání opce na reaktory 3 a 4 se v minulých letech investovalo na Vltavě akorát tak do plavebních úprav pro výletní lodě, i když se dají použít i pro dopravu nákladů.

Prostě ty investice do dopravní infrastruktury nemůžete připočíst do nákladů na JE Temelín, nebo Dukovany.

Podle stejné logiky byste musel do nákladů na větrný park započíst úpravy všech silnic od toho přístavu až k němu, protože "před cca 10 lety tam byly ještě úzké silnice přes středy městeček, kudy by s lopatkami, ani tubusy neprojeli a už někdy před 15 lety byla to oblast vybrána pro VtE a bylo plánováno tam někdy postavit větrný park."

Zdá se Vám to absurdní? Ale u JE, kde se o dostavbě rozhodlo (ale i tak není zatím podepsaná smlouva) teprve letos ne? Tam se započítá vše i zpětně? I to, co by bylo potřeba opravit/vybudovat i kdyby se tam nic dalšího nestavělo?

Nebojte, já to chápu velice dobře.

Je jasné, že pokud se něco postaví pro JE, že to pak nezbourají, ale bude se to dále využívat.

Zásadní a rozhodující otázkou ovšem je:

Co, jak a jestli vůbec by se něco dělalo, pokud by se tam vůbec nestavěly JE.

Máte jedinečnou možnost mi to dokázat.

V odkazu máte příklad takové stavby, která by se tam stavěla, i kdyby nebyla dostavba Dukovan:

idnes.cz/jihlava/zpravy/obchvat-zasovic-investice-souvisi-dostavba-dukovan-trebic.A251024_144458_jihlava-zpravy_evs

Ale takových je tam daleko více. I Vy budete jezdit po nových (opravených) silnicích, po mostech, které bylo potřeba opravit pro stáří a nevyhovující stav a po nových obchvatech.

I ty úpravy na Vltavě, před opcí na dva další reaktory se stavěly především pro výletní lodě, aby se dalo doplout z Prahy až do Č Krumlova.

Neodpověděl jste mi (kromě dalších) na základní otázku: Podle Vás by se měly ty náklady na dopravní stavby "Celkové náklady: 6,32 miliardy Kč, z toho 2,44 mld. již investováno; zbývá 3,9 mld. do roku 2031" započítat do nákladů na Temelín?

P.s.

Je tu aktuální článek:

oenergetice.cz/elektrarny-cr/skupina-adi-chce-stavet-vetrne-elektrarny-v-lubech-na-chebsku

Z něho cituji: "Luby byly diskutovány jako možná lokalita pro větrnou elektrárnu už před téměř dvaceti lety." "v roce 2022, kdy byla uzavřena smlouva o výstavbě devíti elektráren o celkovém výkonu 27 MW"

Budete do nákladů na stavbu těch 9 VtE započítávat náklady na silniční síť v trase dopravy od nejbližšího přístavu až k nim za posledních 20 let, od roku 2022, nebo jak?

Podotýkám, že je irelevantní, že ty náklady nikdo explicitně nepřiřadil těm VtE a nenapsal o tom článek. Takové úpravy tam jsou provedeny a možná další budou muset ještě být, aby tam projeli. Stejně, jako je to u tarasy do Dukovan a Temelína.

No já tam vidím naprostý opak:

Zašovice na Třebíčsku

- je zařazen mezi investice do komunikací potřebných mimo jiné kvůli chystané stavbě nového jaderného zdroje Dukovan

- Kvůli přepravování těžkých a nadrozměrných komponent pro dva plánované dukovanské bloky by na krajských silnicích Vysočiny měly v nejbližších letech přibýt ještě další obchvaty, konkrétně u Slavětic, Velkého Meziříčí a Jinošova

---

K tém úpravám na Vltavě žádný důkaz, že by se bez JE stavěly.

Můžete klidně doplnit.

---

Nebudu, pokud nebudou deklarovány, že jsou nutné kvůli VtE.

Omyl, to není vůbec irelevantní, naopak zcela zásadní, že je někdo přiřadí kvůli čemu vznikly.

Podotýkám, že vaše domněnky nejsou relevantní důkazy

Tak to čtete špatně, respektive ne celé-

1) I v tom Vašem citátu máte "mimo jiné". Tedy nejen kvůli Dukovanům.

2) Dále je tam také: "Obcí projedou tisíce aut denně. Rodinné domy jsou postaveny většinou právě kolem silnice, odkud se práší. Doprava je nejhustší v časech, kdy lidé jezdí do práce nebo se z ní vracejí. Denně to podle starostky je 3000 až 4000 vozidel. Od obchvatu si slibuje zlepšení bezpečnosti i ovzduší.

Zašovicemi se 130 obyvateli prochází silnice II/405, tedy hlavní tah mezi Jihlavou a Třebíčí. „Doprava je tady už neúnosná, aut jezdí čím dál víc. Někdy je i problém přejít z jedné strany silnice na druhou,“

A kromě toho to bude úleva i pro řidiče a zrychlení a zefektivnění dopravy.

A potom tam máte na stejné silnici s hustou dopravou další obchvaty v Brtnici, Krahulov. V kraji pak ještě u Slavětic, Velkého Meziříčí a Jinošova. Všude by se ty obchvaty stejně stavěly, i kdyby nebyla dostavba JE.

Čekám od Vás pořád odpověď na zásadní otázku: Měly by všechny ty náklady být připočteny do nákladů na JE?

Není důležité, jak se to deklaruje, ale že ty náklady musí být a jsou vynaloženy a to, že je ze zákona financuje (podle kategorie komunikace) stát, nebo kraj. Ostatně mám podezření, že to deklarování k JE má původ u nějakého pisálka a nyní si to už "žije vlastním životem". Nebo Vy máte nějaký odkaz, že to bylo přiřazeno k JE nějakým oficiálním výnosem?

Větrný park, navíc jeden z mnoha není mediálně tak zajímavý, aby se nějaký novinář "obtěžoval" přiřazovat mu náklady na dopravní cestu.

Co se týká Vltavy, dávám odkaz na obsáhlý článek z roku 2016! Není tam ani jedna zmínka o dopravě pro Dukovany, ale naopak se píše především o turistice a v menší míře o lodní dopravě : "V případě budoucí úspěšnosti rekreační plavby musíme vždy hovořit o minimální délce a určitém stupni atraktivnosti. Propojení Českých Budějovic s Prahou má nezpochybnitelnou atraktivitu - na trase se nachází malebná historická města, kulturní i přírodní památky"

Je tam dlouhý seznam konkrétních staveb postvených bez přímé vazby na JE, deklarováno především pro rekreační účely.

Je otázkou zda vůbec a kdy by se stavěly bez JE.

To, že tam je špatná doprava to nedokazuje.

Vaše podezření na "vinu" nějakého pisálka už je jen k smíchu.

Naopak, kdyby se tolik muselo investovat kvůli VtE tak se o tom píše ještě více, díky jejich "popularitě".

Možná, že budete nakonec ještě tvrdit, že modernizace D1 se dělala kvůli FVE, protože po ní jezdí kamiony s panely.

Já s touhle debatou končím, myslete si co chcete.

Samozřejmě by se ty obchvaty stavěly, stejně jako se staví na všech ostatních silnicích II třídy s tak velkým provozem.

Takže od Vás zase nic konkrétního.

Jen mantra: "hrozné" náklady na dopravu pro JE a je tam třeba přířadit vše, včetně úprav Vltavy evidentně dělané pro cestovní ruch. A žádné náklady na dopravu ještě větších dílů VtE navíc decentrálně do mnoha míst po celé ČR na rozdíl od 2 JE.

Žádný odkaz, z jakých důvodů by se měly přiřazovat náklady k JE na dopravní opatření na Vltavě evidentně plánované už v 2016 pro turistiku v době, kdy se vůbec neplánovala nějaká dostavba JE.

Žádná odpověď na otázku, zda by se měly náklady na dopravní stavby od přístavu až k elektrárně (JE, nebo VtE) připočítat k jejím nákladům, nebo jak si to představujete.

Ještě jinak:

Pokud se mluví o nákladech, běžně se i u OZE (FVE) uvádějí náklady jen na technologickou část. Ostatně to bývá u FVE, stejně jako u JE část podstatná.

To ani nemluvím o dalších technologiích o kterých se u FVE nepíše záměrně (potřebné externí BESS), aby byla produkce využitelná v průběhu celého dne.

Jako by "přímé náklady od budov, silnic, bezpečnosti, zdravotnictví po stamilionové meteo. průzkumy a mnoha dalšího" byly spojovány se stavbami FVE, nebo VtE. Parafrázuji: Stále se mluví jen o nákladech na panely, případně ještě střídače (technologie) a neřeší se nákup pozemku, oplocení atd. solární farmy. A už vůbec se nemluví o tom, že je potřeba někde jinde postavit BESS, aby ta elektřina z FVE byla použitelná i ráno a večer a posílit vedení z FVE do BESS v celém okolí, aby se vůbec dala ta nárazová polední výroba decentrálních FVE do toho BESS "dopravit", stejně jako posílit vedení pro vyvedení výkonu z BESS.

Když už řešíte ty náklady další, bavme se jen o té budově v areálu EDU2 (článku) a pokud chceme porovnávat, obdobných budovách jinde (firmy FVE).

Když posuzujete výhodnost ceny elektřiny dodané z jakékoliv elektrárny do sítě, nebo cenu její výstavby, myslíte si, že náklady na jejich administrativní budovu (oplocení, atd) jsou nebo nejsou zahrnuty v jejich účetnictví a ceně elektřiny?

Máte přece cenu celkovou a z ní je podstatná část cena technologie "na klíč". Do ceny elektřiny musí být (a je) zahrnuta ale cena celková i když cena technologie je nižší.

Technologie u FVE = Panely, střídače, atd "na klíč" včetně montáže od dodavatele technologie FVE.

Technologie v EDU2 = celá JE "na klíč" včetně montáže od Korejců.

Je to velmi podobné.

Co se týká té budovy v článku, tak ta se samozřejmě objeví (část vyžívaná EDU2 i část využívaná Korejci) v účetnictví a nákladech EDU2 a vše se nakonec objeví v ceně vyrobené elektřiny. Vzhledem k poměru ceny té budovy k ceně celé JE v mizivé části ceny. Přičemž část budovy "Korejská" prostřednictvím soutěžní ceny a ceny na smlouvě. Žádné peníze ohledně té budovy "nepotečou vedle".

Pokud byste to chtěl brát hodně zeširoka a počítat celou infrastrukturu (včetně té placené státem), potřebné k vybudování čehokoliv obecně(i JE, FVE, VtE, atd.), tak byste se nedopočítal. Všechny potřebují na svou stavbu a připojení silnice, železnice, elektrickou síť, ale i předem vybudované ocelárny, hliníkárny, cementárny, lomy na kámen a písek, sklárny a mohl bych pokračovat ještě dlouho.

Nejenom na konci stavby, ale hlavně provozně ohledně výkupních cen, se státní rozpočet poměje. Rozvoj OZ nabyde takových rozměrů, o kterých nemáme vůbec představu a úmyslně je utlumovat by byla s nutností odstavení uhelek ještě horší.

Pane Černý, velmi podobné ( některé v podstatě stejné) argumenty jsem slyšel od bursíkovců při rozhodování o dostavbě JETE. Jak to dopadlo víme. Při dostavbě celé JETE by ČR měla výrazně více prostoru při přechodu na bezemisní zdroje el.