Nový výzkum odhaluje mikrobiální život ve vysoce radioaktivním prostředí

Dvě nové výzkumné práce Univerzity v Manchesteru ve spolupráci s Sellafield Limited a americkou Národní jadernou laboratoří ukazují, že mikroorganismy mohou být přítomny v úložištích radioaktivního odpadu v Evropě i přes velmi vysokou radioaktivitu. Využili k tomu nové technologie, které umožňují odhalit mikroorganismy v prostředí, která byla dříve považována za nehostinná pro život. 

Společnost Sellafield sídlí na západním pobřeží Velké Británie a spravuje dva závody na zpracování jaderného paliva. Jeden z nich se zabývá palivem Magnox z první generace britských jaderných reaktorů, které byly použity v elektrárně Calder Hall v Sellafieldu, odstavené v březnu 2003.

Otevřené vodní prostory, kam společnost Sellafield ukládá jaderný odpad, byly navrženy a postaveny před více než padesáti lety. Tenkrát se nikdo nedomníval, že by se tam mohl usadit mikrobiální život. Nový výzkum však tento fakt potvrzuje.

Rozvoj mikrobiálního života může v tomto případě způsobit problémy. K tomu, jak v budoucnu nakládat s jaderným odpadem v těchto podmínkách, je důležité pochopit, jak mikroby mohou tato prostředí ovlivnit.

Nové technologie umožňují, aby mikroorganismy byly detekovány v prostředí, která byla dříve považována za nehostinná pro život. Nyní je zřejmé, že některé mikroorganismy jsou schopné odolávat překvapivě vysokým dávkám radioaktivního záření.

Rozmnožení mikrobů by, zvláště během letního období, mohlo nejen snížit viditelnost v nádržích, ale navíc zpomalit celý proces nakládání s použitým jaderným palivem.

„Náš výzkum se zaměřuje na první generaci úložišť v Sellafieldu. Je tam vysoká radioaktivita a zároveň celé prostředí vykazuje vysokou hodnotu pH (11,4), což je zhruba tolik jako hodnota domácího bělidla (Savo). Cílem výzkumu bylo identifikovat mikroby žijící v tomto prostředí a pochopit, jak mohou tolerovat takto vysokou míru radiace, aby mohla správa prostorů kontrolovat jejich růst a úspěšně pokračovat v procesu decomissioningu,“ uvedl profesor Jonathan Lloyd.

Autoři publikace doufají, že hlubší porozumění schopností těchto mikroorganismů povede k objevení takových mikroorganismů, které by mohly sloužit k čištění kontaminovaných prostředí.