Ruská státní jaderná společnost Rosatom <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Leningrad-II-2-completes-hot-testing" target="_blank" rel="noopener">dokončila horké zkoušky na druhém bloku jaderné elektrárny Leningrad 2</a> v ruském městě Sosnovyj Bor. Zkoušky začaly v únoru a zahrnovaly 150 testů na hlavních systémech, aby se ověřil jejich výkon za normálních podmínek předtím, než budou do reaktoru vloženy palivové články. Zařízení bylo také testováno v nouzových podmínkách.
Blok nyní prochází závěrečným auditem, po kterém bude povoleno kompletní spuštění, v rámci kterého bude jaderné palivo poprvé vloženo do aktivní zóny reaktoru. Uvedení elektrárny do provozu je naplánováno na první čtvrtletí příštího roku.
V Leningradské jaderné elektrárně jsou v provozu dva typy jaderných reaktorů. První čtyři bloky jsou vybaveny ruskými, grafitem moderovanými reaktory RBMK-1000, zatímco v prvním a druhém bloku elektrárny Leningrad II jsou tlakovodní reaktory typu VVER-1200 a výstavba dalších dvou bloků je plánována.
<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/prvni-blok-jaderne-elektrarny-leningradska-ii-zahajil-pilotni-provoz">První blok elektrárny Leningrad I byl 21. prosince odstaven z provozu</a>, zbylé tři bloky mají být podle plánu odstaveny v roce 2025. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/prvni-blok-jaderne-elektrarny-leningradska-ii-zahajil-pilotni-provoz">První blok Leningradu II byl připojen k rozvodné síti 9. března 2018.</a> Leningrad je největším výrobcem elektřiny v severozápadním Rusku, kde představuje 30 % z celkové výroby elektřiny.

Jaderné elektrárny

Druhý blok JE Leningrad dokončil horké zkoušky

Je to skoro rok, co se Velká Británie stala první zemí na světě, která přijala zákony o snížení uhlíkových emisí na nulu do roku 2050. Doposud však nevytvořila plán, jak se k takovému cíli dostat. <a href="https://www.ft.com/content/a49369e7-cdd9-48b2-b853-e1c950b62dc8">Informoval o tom deník Financial Times.</a> Stále se tedy nabízí otázka, jaké technologie nahradí fosilní zdroje, na kterých je Británie závislá z více než 50 %.
Co se týče tématu rozšiřování jaderné energetiky, je v Británii potřeba nejdříve nahradit většinu stávajících jaderných elektráren, a to do následujících dvou dekád, kdy skončí jejich životnost. Země tak čelí výzvě, jak udržet instalovaný výkon na 15 GW, jímž nyní disponuje.
Výbor pro změnu klimatu spočítal potřebu na 150 GW nového výkonu v nízkoemisních zdrojích, z čehož 30 až 60 GW by mělo být kdykoliv k dispozici. K tomu bude potřeba více než výměna stávajících jaderných elektráren za nové – za předpokladu, že mezeru nelze zaplnit jinou technologií nezávislou na počasí, jako je například zachycování a ukládání uhlíku nebo dlouhodobé skladování elektřiny pomocí baterií. V současnosti však neexistuje osvědčená technologie, která je komerčně životaschopná.
<h2>Důležitou otázkou je financování</h2>
Způsob financování prvního nového jaderného projektu, elektrárny Hinkley Point C v regionu Somerset, je silně kritizován. Aby soukromí investoři převzali riziko projektu ve výši 22 miliard GBP, byla zaručena výkupní cena 92,5 GBP/MWh (v cenách roku 2012, následně bude indexována o inflaci) bez ohledu na cenu tržní, a to po dobu 35 let. Cenový rozdíl pak bude hrazen spotřebiteli, případně provozovatelem, pokud tržní cena překročí smluvní cenu. Cena energie před poklesem během koronovirové krize činila 40-50 GBP za MWh.
Snížení ceny je tedy zásadní, pokud nemá být ekonomika zatížena nehospodárnou cenou elektřiny. To znamená snížení stavebních nákladů, které z celkové ceny činí přibližně 20 %. Důležitější je ale snížit kapitálové náklady, které sahají až téměř k 50 %.
Francouzská energetická společnost EDF přišla s modelem řešení regulační báze aktivit, kde jsou náklady zahrnuty v regulované složce ceny elektřiny. To umožňuje projektu vyhnout se zvyšování úroků během dlouhé faze výstavby a snižuje rizika investorů, kteří nemusí čekat na zúročení svých investic až do doby, kdy bude elektrárna v provozu. Pro spotřebitele to ale znamená, že platí za elektřinu, kterou ještě nedostali.
Jedna z kritizovaných skutečností v této metodě financování je, že spotřebitelé jsou zatěžováni riziky, které sami nemohou kontrolovat a vyvstává otázka, zda není zbytečné nahrazovat přímé vládní financování touto složitější metodou, když daňoví poplatníci a spotřebitelé jsou v zásadě ti samí lidé.
Spojenému království by tato metoda placení umožnila poptávat řadu reaktorů u širšího okruhu dodavatelů. V současné době existuje nebezpečí, že jediný, kdo by mohl financovat nové jaderné projekty v soukromém sektoru, jsou Čínské skupiny China General Nuclear Corporation a China National Corporation.
Mimo to může tato metoda pomoci k vytvoření zaběhlého dodavatelského řetězce, k urychlení nové výstavby a ke snížení nákladů na výstavbu a vybavení.
Ve zprávě zveřejněné v lednu inženýrská společnost Atkins uvedla, že nejlevnější cesta k čisté energetice bude vyžadovat podstatně více jaderné energie, než se v současné době zvažuje.

Spojené království stále sází na jádro, klíčové však bude jeho financování

Pandemie koronaviru urychluje <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/may/17/coal-industry-will-never-recover-after-coronavirus-pandemic-say-experts?fbclid=IwAR142jPGWZJxuZsGN47CECmpeLphiMt6wQ2FWQpCGAGMiG8yfxdssQeohsI" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru The Guardian</a> ukončení provozu uhelných elektráren. V EU se dovoz uhlí pro tepelné elektrárny v posledních měsících propadl téměř o dvě třetiny na nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Podobně jsou na tom země po celém světě.
Rob Jackson, předseda organizace <a href="https://www.globalcarbonproject.org/">Global Carbon Project</a> zabývající se shromaždováním informací o skleníkových plynech, řekl, že v důsledku pandemie už uhlí nikdy nepřesáhne své maximální hodnoty produkce z roku 2013. Přispívá k tomu pokles ceny zemního plynu, rekordně levná elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů a obavy ze znečišťování ovzduší.
<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli" target="_blank" rel="noopener">Ve Spojeném království se oběšla výroba elektřiny bez uhlí po dobu 35 dnů</a>, což je nejdelší nepřerušené období od začátku průmyslové revoluce před více než 230 lety. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-portugalsku-se-dubnu-obesla-bez-uhelnych-elektraren" target="_blank" rel="noopener">Portugalsko už bez uhlí funguje více než dva měsíce</a>.
Švédsko uzavřelo minulý měsíc svou poslední uhelnou elektrárnu KVV6 v Hjorthagenu ve východním Stockholmu. Stalo se tak o dva roky dříve, než bylo v plánu, protože mírná zima způsobila, že elektrárna nebyla využívána ani před pandemií. Také Rakousko následovalo uzavřením své jediné zbývající uhelné elektrárny v Mellachu. Nizozemsko uvedlo, že sníží kapacitu svých tepelných elektráren o 75 % v souladu s nařízením o snížení emisí CO2.
Americké úřady informovaly že země vyrábí poprvé v historii více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí. Pokles podílu uhlí na výrobě elektřiny pak předpokládají až na 10 % v následujících pěti letech. V předchozí dekádě přitom uhlí pokrývalo 50 % z výroby.
<h2>V Asii je situace smíšená</h2>
Indie, jakožto druhý největší světový spotřebitel uhlí, v reakci na pokles poptávky po elektřině způsobený Covidem-19 a slabou ekonomikou upřednostnila levnou solární energii. To vedlo poprvé za 40 let ke snížení emisí oproti předešlému roku. V ostatních zemích Asie je situace smíšená. Před několika lety se očekávalo, že Indonésie, Vietnam a Filipíny budou nejvíce rostoucími trhy v tomto odvětví. Ale stejně jako všude jinde současná situace pozastavila většinu uhelných projektů.
Vyjímkou v celé situaci je Čína, která spaluje polovinu světového uhlí. Před několika lety tam klesla domácí spotřeba uhlí, což vyvolalo naděje, že se prezident Xi Jinping rozhodne k odklonu od výroby energie s vysokými emisemi. Potom, co zemi zastihla pandemie, je však politickou prioritou nastartovat ekonomiku.
Australské uhelné společnosti uvedly ještě před pandémií, že mají potíže financovat uhelné doly a elektrárny v důsledku kampaně na výkup elektřiny z decentrálních zdrojů. To však není jediný ekonomický tlak. Téměř 30% pokles ceny uhlí učinil více než polovinu produkovaného uhlí ztrátovou, což postavilo několik firem před hrozby propouštění nebo uzavření.

Energetika v zahraničí

Pandemie koronaviru urychluje ukončování provozu uhelných elektráren

Ve spojené království se zavedenými opatřeními proti šíření onemocnění COVID-19 klesla spotřeba elektřiny ve srovnání s běžným stavem zhruba o pětinu. To s sebou přináší rostoucí nároky na řízení soustavy a zvyšuje provozní rizika. Prudký pokles spotřeby odráží uzavření mnoha podniků a průmyslových areálů, které byly nuceny kvůli pandemii omezit nebo úplně zastavit provoz. Informaci <a href="https://www.ft.com/content/54cc33d2-82ab-43c7-8ff8-235278d3858a?fbclid=IwAR3CdQ17VBHfJQPAhpmL3Y1t0cPzwrZWZ5Sb7VzPRV4lHvErc19YnZggQQg">uvedl server Financial Times</a>.
<blockquote>”Za dvacetiletou historii provozu je takto nízká poptávka po energii bezprecedentním případem,” okomentoval stav Tom Edwards, britský odborník na energetiku.</blockquote>
Provozovatel britské přenosové soustavy, společnost National Grid, uvedl, že krátká období, kdy je spotřeba nečekaně nízká, zvyšují provozní rizika. V extrémním scénáři by se mohlo jednat o rozsáhlejší výpadky.
National Grid musí udržovat frekvenci soustavy v rozmezí 49,5 Hz až 50,5 Hz. Poslední případ rozsáhlejšího výpadku ve Spojeném království <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/rozsahly-vypadek-dodavek-elektriny-ve-spojenem-kralovstvi-zpusobil-soucasny-vypadek-dvou-zdroju">nastal v srpnu 2019, tenkrát hodnota klesla na 48,8 Hz</a>. Nyní naopak hrozí překročení horní hranice.
Řídící centrum přenosové soustavy ve městě Wokingham používá několik způsobů jak výkyvům frekvence předejít. Britové tak například platí větrným farmám, aby přerušily výrobu nebo exportují energii do Evropy podmořskými kabely. National Grid také uzavřela dohodu s francouzskou společností EDF o snížení produkce z jejich jaderné elektrárny Sizewell B v Suffolk na západě Anglie.
<h2>Rostoucí podíl OZE a úbytek konvenčních zdrojů</h2>
Situaci nepomáhá ani současně počasí, které je příznivé pro výrobu solárních a větrných elektráren. Data National Grid ukazují, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny dosáhl v minulém měsíci až 60,5 %.
<blockquote>“Britská síť není přizpůsobena pro tak velký podíl obnovitelných zdrojů na výrobě. Soustava je stabilní při podílu OZE okolo 50 %,” uvedl Paul Verrill, výkonný ředitel poradenské společnosti EnAppSys. Pokud podíl obnovitelných zdrojů přesáhne 50 %, National Grid musí začít platit větrným farmám za odpojení ze sítě.</blockquote>
Soustava byla navržena okolo elektráren na fosilní paliva, jejichž setrvačné hmoty zmírňují šoky výkonových změn, jejich odstavování a nahrazování obnovitelnými zdroji energie <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/national-grid-rostouci-podil-oze-ubytek-uhelnych-zdroju-klade-rostouci-naroky-rizeni-soustavy">klade vyšší požadavky na řízení sítě, zvláště pak v období nižší spotřeby elektřiny</a>.
<blockquote>“Nebojím se blackoutu, ale spíše nárůstu cen elektřiny, protože všechny větrné elektrárny, které budou muset přerušit provoz, budou požadovat kompenzaci,” dodal Edwards.</blockquote>

Nízká spotřeba elektřiny v Británii vede k vyšším nárokům na řízení soustavy

Dvě nové výzkumné práce Univerzity v Manchesteru ve spolupráci s Sellafield Limited a americkou Národní jadernou laboratoří ukazují, že mikroorganismy mohou být přítomny v úložištích radioaktivního odpadu v Evropě i přes velmi vysokou radioaktivitu. Využili k tomu nové technologie, které umožňují odhalit mikroorganismy v prostředí, která byla dříve považována za nehostinná pro život. 
Společnost Sellafield sídlí na západním pobřeží Velké Británie a spravuje dva závody na zpracování jaderného paliva. Jeden z nich se zabývá palivem Magnox z první generace britských jaderných reaktorů, které byly použity v elektrárně Calder Hall v Sellafieldu, odstavené v březnu 2003.
Otevřené vodní prostory, kam společnost Sellafield ukládá jaderný odpad, byly navrženy a postaveny před více než padesáti lety. Tenkrát se nikdo nedomníval, že by se tam mohl usadit mikrobiální život. Nový výzkum však tento fakt potvrzuje.
Rozvoj mikrobiálního života může v tomto případě způsobit problémy. K tomu, jak v budoucnu nakládat s jaderným odpadem v těchto podmínkách, je důležité pochopit, jak mikroby mohou tato prostředí ovlivnit.
Nové technologie umožňují, aby mikroorganismy byly detekovány v prostředí, která byla dříve považována za nehostinná pro život. Nyní je zřejmé, že některé mikroorganismy jsou schopné odolávat překvapivě vysokým dávkám radioaktivního záření.
Rozmnožení mikrobů by, zvláště během letního období, mohlo nejen snížit viditelnost v nádržích, ale navíc zpomalit celý proces nakládání s použitým jaderným palivem.
<blockquote>„Náš výzkum se zaměřuje na první generaci úložišť v Sellafieldu. Je tam vysoká radioaktivita a zároveň celé prostředí vykazuje vysokou hodnotu pH (11,4), což je zhruba tolik jako hodnota domácího bělidla (Savo). Cílem výzkumu bylo identifikovat mikroby žijící v tomto prostředí a pochopit, jak mohou tolerovat takto vysokou míru radiace, aby mohla správa prostorů kontrolovat jejich růst a úspěšně pokračovat v procesu decomissioningu,“ uvedl profesor Jonathan Lloyd.</blockquote>
Autoři publikace doufají, že hlubší porozumění schopností těchto mikroorganismů povede k objevení takových mikroorganismů, které by mohly sloužit k čištění kontaminovaných prostředí.

Nový výzkum odhaluje mikrobiální život ve vysoce radioaktivním prostředí

Americké a kanadské úřady diskutují o uvalení cel na ropu dováženou z Ruska a Saúdské Arábie v případě, že tito dva členové skupiny OPEC+ nepřistoupí k dohodě o ukončení cenové války.
Podle Jasona Kenneyho, premiéra kanadské provincie Alberta, jakožto kanadské provincie s největší produkcí ropy, „visí globální dohoda o snížení produkce na vlásku“. Další posun ve vyjednávání by mohla přinést mimořádná schůze OPEC+, která je plánována na dnešní den.
<blockquote>„Budoucí cla na ropu dováženou do Severní Ameriky byla předmětem diskuse s Washingtonem,“ <a href="https://www.ft.com/content/5f4704e9-0942-4707-97c0-eba79f4fcbb8?fbclid=IwAR2IV-1YK9wC2KisTYEyH5OJLbLdw5DtTuetZ8MopkCD8uPqDPpOKfz8udA">uvedl Kenney pro Financial Times</a> s tím, že Alberta bude otevřená spolupráci s OPEC na snížení dodávek ropy.</blockquote>
Kanadské provincie mají sice autonomii v oblasti politiky těžby ropy, ale společná cla s USA by vyžadovala federální souhlas Ottawy.
Americký prezident Donald Trump vyzval konkurenční producenty ropy, aby snížili produkci až o 15 milionů barelů denně. Američtí představitelé potvrdili, že ministerstvo energetiky zkoumá, zda by cla byla efektivním způsobem, jak přinutit Saúdskou Arábii a Rusko ke spolupráci, ačkoliv se diskutuje o několika dalších možnostech.
Trump varoval, že pokud by obě strany neshody nevyřešily, je připraven zavést cla.
<blockquote>„Pokud bude třeba zavést cla na ropu přicházející zvenčí nebo udělat něco, abych ochránil desítky tisíc pracovníků v energetice a naše velké společnosti, které vytvářejí všechny tyto pozice, udělám to. Udělám vše, co pro to budu muset,“ uvedl Trump.</blockquote>
V sobotu Trump řekl, že věří, že Saúdská Arábie a Rusko brzy ukončí svůj cenový spor. „Byl jsem proti Opec celý svůj život. Myslím, že spor urovnají, protože pokud to neudělají, zničí se,“ komentoval současnou cenovou válku.
<h2>Putin: Snížení je možné, ale zapojit se musí všichni</h2>
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek prohlásil, že snížení celosvětové těžby ropy by bylo možné o 10 milionů barelů denně, ale pouze v případě, že se připojí všichni významní producenti, včetně USA. Ohrozil však potenciál pro dohodu, když obvinil Saúdskou Arábii, že zahájila cenovou válku, aby ublížila americkým producentům břidličné ropy.
Saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdulazíz bin Salmán i ministr zahraničí princ Faisal bin Farhan se v sobotu proti prohlášení ohradili, že není pravdivé a obvinili Rusko z falšování faktů.
Propad cen ohrožuje budoucnost amerických a kanadských producentů ropy, kteří obecně vyžadují vyšší ceny, aby dosáhli zisku.
Globální poptávka po ropě podle Trumpa klesla již téměř o 40 procent, což je největší pokles v historii, neboť opatření ke zpomalení šíření koronaviru zasáhla ekonomickou aktivitu.
<h2>Bílý dům pod tlakem domácích těžařů</h2>
Nezávislí američtí producenti ropy tlačí na Bílý dům, aby přinutil Saúdskou Arábii a Rusko k ukončení cenové války, která prohloubila propad trhu, včetně navržení přísnějších sankcí na ruskou energii, zákazů dovozu ropy ze zahraničí a zaměření se na saúdskoarabskou rafinérii Motiva v Texasu.
<blockquote>Trump navíc v pátek zmínil pozastavení americké vojenské pomoci Saúdské Arábii, když řekl: „Poskytujeme vojenskou pomoc zemím téměř zdarma a ani nás nemají rádi.“</blockquote>

Ropa

Zavedení cel na dovoz ropy do USA a Kanady budou záviset na jednání o ukončení cenové války

<a href="https://www.volkswagenag.com/en/news/stories/2018/03/the-volkswagen-group-leads-the-way-in-phasing-out-coal.html?fbclid=IwAR0bCLe4kKtVGziR0gvWmcrDxsnBmbD0rsBATc7uBA89ahb_QKSc3kIe1Tc">Volkswagen</a> uzavírá své dvě hlavní elektrárny v německém Wolfsburgu se snahou snížit emise oxidu uhličitého. Společnost zároveň podle svého předsedy představenstva odmítla prodej dosluhující uhelné technologie, aby nemohla být znovu využita jinde ve světě. 
Obě elektrárny provozované ve Wolfsburgu společností Volkswagen AG zásobují elektrickou energií a teplem závod Volkswagen, ale také dodávají teplo pro město Wolfsburg.
Výrobní závod ve Wolfsburgu by měl být do roku 2022 plně poháněn elektřinou vyrobenou ze zemního plynu. Podle plánů na rekonstrukci budou uhelné kotle nahrazeny systémem plynových a parních turbín a třemi plynovými kotli. Celá rekonstrukce by měla stát 400 milionů EUR.
Úspěšná rekonstrukce by vedla ke snížení emisí ve městě Wolfsburg o 1,5 milionu tun ročně, což odpovídá snížení o téměř 60 % ve srovnání se současným stavem. Pro celou skupinu Volkswagen se to promítá do globálního snížení emisí CO2 o 15 %.
Volkswagen zároveň odmítá prodej vysloužilé uhelné technologie, čímž chce docílit její uplné likvidace.
<blockquote>Mimochodem, odmítl jsem nabídky od několika zájemců na koupi našich starých uhelných bloků ve Wolfsburgu s cílem znovu je využít jinde ve světě,“ <a href="https://www.linkedin.com/posts/herbertdiess_shapingmobility-activity-6634008961811050496-w0OS/" target="_blank" rel="noopener">uvedl předseda představenstva VW Herbert Diess v příspěvku na svém LinkedInu</a>.</blockquote>
Do roku 2025 má Volkswagen v plánu snížit emise celé skupiny Volkswagen o 45% oproti roku 2010.

Emise CO2

Volkswagen investuje do ekologičtější výroby elektřiny a tepla

Akcie polských energetických společností Energa a Enea vzrostly poté, co v pátek obě skupiny zastavily financování svého společného projektu na výstavbu nového bloku uhelné elektrárny Ostroleka o instalovaném výkonu 1 GW. Důvodem byly potíže projekt financovat kvůli jeho dopadu na životní prostředí.
Minulý čtvrtek společnosti <a href="https://www.reuters.com/article/us-energa-ostroleka/investors-welcome-polands-decision-to-freeze-last-coal-fueled-plant-project-idUSKBN2081KC" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters uvedly</a>, že zastavily financování projektu o hodnotě přibližně 6 miliard polských zlotých (35 mld. Kč). Důvodem jsou finanční potíže i opatření evropské politiky v oblasti klimatu. Jelikož se právě kvůli rozporu s ekologickou politikou EU banky vyhýbají podpoře těchto projektů, neměly společnosti Energa a Enea projekt finančně plně zajištěný, ačkoliv výstavba nového bloku elektrárny Ostroleka již začala.
Společnosti také uvedly, že je nutná další analýza technických a ekonomických parametrů.
<blockquote>„Pokud bude projekt zrušen, bude to mít na obě společnosti pozitivní dopad. Myslím, že se projekt pravděpodobně přeorientuje na spalování zemního plynu, i když by to znamenalo několikaleté zpoždění,“ uvedl Bartlomiej Kubicki, analytik ve společnosti Societe Generale.</blockquote>
Polská státní petrochemická společnost PKN Orlen, která plánuje převzít společnost Energa a mimo jiné je i majitelem českého Unipetrolu, naznačila, že náhrada uhlí za méně ekologicky náročný zemní plyn je možná.
V roce 2016 nově zvolená vládnoucí strana Právo a spravedlnost znovu obnovila tento dlouhodobě stagnující projekt s cílem udržet těžbu uhlí. Plány na výstavbu, která měla být dokončena v roce 2023,  jsou již od počátku terčem kritiky některých organizací, které tvrdí, že by elektrárna prohloubila závislost Polska na uhlí a navíc by byla ekonomicky nerentabilní.
Vedoucí ekologické skupiny ClientEarth pro střední a východní Evropu Marcin Stoczkiewicz k tomu uvedl, že v Polsku je uhelná energetika ostře obhajována, ale ekonomika nově budovaných projektů je stále horší, zejména vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek.

Uhlí

Výstavba polské elektrárny Ostroleka byla pozastavena, místo uhlí možná bude spalovat plyn

V Dánsku dodá společnost European Energy, developer solárních a větrných elektráren, v průběhu 7 let společnosti RWE 3 TWh elektrické energie. Podle podmínek by měla být dohoda platná od 1. ledna 2024 po dobu sedmi let a vztahovat se bude na dánský trh.
Společnost RWE je v současné době jedním z předních hráčů v dodávkách zelené energie. Společnost má v úmyslu tuto pozici dále rozšířit investicemi do větrné energie na pevnině i na moři, do fotovoltaiky a do výzkumu v oblasti akumulace energie. Zmíněná sedmiletá dohoda pak poskytuje dodavateli European Energy jistotu pro další pokrok v realizaci svých projektů v oblasti obnovitelných zdrojů.
<a href="https://www.group.rwe/en/press/rwe-supply-and-trading/2020-02-10-rwe-promotes-renewable-projects-with-european-energy" target="_blank" rel="noopener">RWE uvedla</a>, že 3 TWh elektrické energie odpovídají plné roční výrobě 35 moderních větrných turbín nebo roční produkci solární elektrárny o výkonu 400 MW za uvedené sedmileté období.
<blockquote>Obchodní ředitel RWE Andree Stracke uvedl: „Tato smlouva zdůrazňuje ambice RWE podporovat činnosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Naše rozvojové aktivity doplňujeme atraktivními kupními smlouvami na posílení našich portfoliových aktivit.“
„Jsme rádi, že jsme tuto dohodu s RWE uzavřeli. Obchodní podmínky dohody zajišťují financovatelnost, což nám umožní realizovat podstatnou část našich připravovaných projektů v Dánsku,“ dodal výkonný ředitel European Energy Knud Erik Andersen.</blockquote>

Obnovitelné zdroje

RWE odebere v Dánsku 3 TWh "zelené" elektřiny od developera European Energy

Sklo je nenahraditelnou složkou většiny staveb. Způsob jeho výroby je nyní klíčovou částí řešení, jak dlouhodobě ušetřit energii a přiblížit se naplnění cíle Evropy snížit množství skleníkových plynů. Sklářský průmysl je ale vytížená oblast, pro kterou zatím neexistuje okamžité řešení, jak přejít na čistou energii.  
Sklo jako materiál je snadno recyklovatelné a mnohonásobně zpětně použitelné. Dnes je 80 % vyprodukovaného skla použito v budovách, kde nebývá efektivně využito. 85 % takového skla se použije na výstavbu jednovrstvých nebo dvouvrstvých oken. Tyto typy oken propouštějí v budovách ven nejvíce tepla, přičemž jeho výroba je z pohledu celkového množství emisí vůbec nejproblémovější oblastí. V Evropě se vytápění podílí 36 % na celkové produkci emisí CO2.
Převážná část spotřebované energie a vyprodukovaných emisí ve sklářském průmyslu pochází ze spalování zemního plynu používaného k vytápění tavných pecí. Zemní plyn se však v tomto průmyslu ukazuje jako těžce nahraditelný. Existují sice elektrické tavné pece, avšak pro výrobu plochého skla ještě není k dispozici plně elektrická verze. Zajímavou možností by mohl být vodík, ale v současné době nenabízí potřebné záření pro tavení skla a vysoký podíl vodíku způsobuje pecím technické problémy. Vyžadovalo by to tedy také novou infrastrukturu.
<blockquote>“Sklářský průmysl se potýká s trvale vysokým přírůstkem emisí,” uvedl Philippe Bastien, oblastní president společnosti AGC Glass Europe.</blockquote>
Zástupci sklářského průmyslu vyzývají EU, aby prosadila legislativu, která by vyžadovala renovaci oken z důvodu zefektivnění prostupu tepla v budovách. Problémem zůstává, že EU v této oblasti v minulosti už rozsáhlé změny podnikla. Jeden energetický cíl v této oblasti byl stanoven v roce 2012. Legislativa, která požadovala energetická zdokonalení v budovách, přišla v roce 2010 a v roce 2018 byla revidována.
EU se však přesto v roce 2020 nepodaří dosáhnout cíle 20% zdokonalení v energetické účinnosti, protože vládám jednotlivých zemí se nepodařilo tuto legislativu efektivně uplatnit.
<blockquote>“Potřebnou legislativu k dosažení našich cílů máme, ale pak tady také jsou členské země, které neplní svou část dohody,” uvedl Nicolas González Casares, středo-levicový španělský člen Evropského Parlamentu. “Evropská komise musí tyto státy donutit jednat. Ony mají ty správné nástroje a Komise musí tyto státy donutit je použít. Nestačí jen vytvářet zákony,” dodal.</blockquote>
Plošně prosazení renovace oken je samozřejmě v zájmu sklářských společností. Pro průmysl by to znamenalo přístup k většímu množství recyklovaného materiálu a především zvýšenou poptávku po jejich produktech.