Domů
Jaderné elektrárny
Pokrok v jaderné fúzi: Britský tokamak MAST Upgrade zdolal důležitý milník

Pokrok v jaderné fúzi: Britský tokamak MAST Upgrade zdolal důležitý milník

Po sedmi letech ve výstavbě byl britský „Mega Amp Spherical Tokamak (MAST) Upgrade“ poprvé spuštěn a dosáhl zapálení prvního plazmatu. Oznámil to britský Úřad pro atomovou energii (UKAEA). Zařízení, jehož výstavba vyšla na 55 milionů liber, má být dalším krokem k energetickému využití jaderné fúze.

Tokamak MAST Upgrade je novým tokamakem, který vznikl přestavbou předcházejícího tokamaku MAST, který byl v Culhamově Centru pro fúzní energii provozován mezi lety 1999 a 2013. Oproti svému předchůdci má MAST Upgrade mít lepší provozní vlastnosti – delší pulzy, vyšší topný výkon, silnější magnetické pole a také nový divertor „Super-X“.

Jaderná fúze může pro lidstvo být potenciálním zdrojem velkého množství bez uhlíkové energie, který je navíc bezpečný. K uvolnění energie dochází při fúzi vodíkových částic za extrémně vysokých teplot. Dosažení potřebných podmínek k umožnění fúzní reakce ale není jednoduché a reálné využití fúze pro výrobu energie je (a bude) několik desetiletí hudbou budoucnosti.

MAST Upgrade – předchůdce prototypní britské fúzní elektrárny

Podle UKAEA má být MAST Upgrade předchůdcem pro prototyp britské fúzní elektrárny, takzvaného projektu STEP (Spherical Tokamak for Energy Production), který by mohl být dokončen do roku 2040.

STEP, který UKAEA připravuje v rámci 220 milionového programu financovaného britskou vládou, má být založen na konceptu MAST Upgrade. Sférický tokamak by mohl být možnou cestou pro kompaktní fúzní elektrárnu. Úspěch MAST Upgrade tak může být dalším krokem na cestě k návrhu budoucích zařízení pro fúzní energii. MAST Upgrade má rovněž pomoci s přípravami ITERu – největšího vědeckého projektu na světě.

Jedním z cílů projektu je otestování nového divertoru

Jednou z největších výzev fúzního výzkumu je odvod nečistot a tepla z plazmatu. Pro minimalizaci poškození povrchu divertoru je zapotřebí, aby odváděné plazma bylo před kontaktem s ním dostatečně chladné.

Současné divertory nejsou konstruované tak, aby odolaly intenzivnímu energetickému zatížení, které by bylo vytvářeno ve velkých fúzních elektrárnách. Komponenty divertoru by tak bylo zapotřebí po několika letech vyměňovat, což by značně komplikovalo konkurenceschopnost fúzních zdrojů. Cílem je tak vyvinout divertor se zvládnutelným výkonovým zatížením.

Řešením tohoto problémům by mohl být právě nový „Super – X“ divertor, který má být na MAST Upgrade poprvé vyzkoušen. Tento systém je navržen tak, aby docházelo k odvodu plazmatu při dostatečně nízkých teplotách, kterým by jeho materiály odolaly.

„MAST Upgrade nás přiblíží k dosažení udržitelného a čistého fúzního zdroje. Tento experiment přinese nový směr a otestuje technologii, která nebyla dosud vyzkoušena. Zajišťuje, že Spojené království je první lize států pracujících na fúzi, a bude zásadní pro dosažení cíle UKAEA postavit fúzní elektrárnu STEP.“ – Professor Ian Chapman, výkonný ředitel UKAEA

Zdroj úvodního obrázku: UK Atomic Energy Authority

Komentáře

(37)

energetik II

1. listopad 2020, 10:22

TO : PetrV

Daleko zajímavější jak černé díry je zkoumání vlastností prostoročasu a tím i otázky vzniku vesmíru. Třeba :

1. Prostor je čas na nižší energetické hladině a čas je prostor na nejvyšší možné energetické hladině. Prostor je tedy bublina nafukující se do dimenzí pomalejších časů.

2. Stojící čas je nesmysl. Znamenal by totéž, co žádný čas. Odebíráním energie času bychom vytvořili jen další prostorový rozměr bez historie. Zastavením času bychom dosáhli jenom zhmotnění veškeré jeho energie do singularity bez budoucnosti.

3. Prostor je jen bublina zpomaleného času.

4. Čas , který by se pohyboval pomaleji, jak limitní rychlostí, přestal by už být časem, ale stal by se obyčejným prostorovým rozměrem. Čas má nulový prostorový rozměr analogicky, jako má foton nulovou klidovou hmotnost.

5. Čas svou expanzí obtéká hmotu a protéká jí a jím způsobený vír se projevuje jako gravitace.

P.S. Jsem rád, že jsem dobře pochopil mechanismus vzniku vesmíru z ničeho.

Bizon

1. listopad 2020, 17:27

Jo, taky mám rád "dobrodružství hmoty". Ta možnost že vesmír vznikl fluktuací ničeho je hodně zajímavá vědecky i meta-filozoficky.

Karel

1. listopad 2020, 20:53

Buďto jsem se něčeho špatného nadýchal, nebo jsem narazil na sraz specifické skupiny pošuků. Čtu vaše věty a mám pocit, jako byste je přehnaly 3x tam a zpátky Google překladačem. Zkuste na tom prosím zapracovat. Nejste tu sami. My bychom se taky něco rádi dozvěděli.

Ivan Novák

2. listopad 2020, 00:18

Omlouvám se, téma je mi vzdálené. Nejsem si ale jist, že předchozí diskuse je podepřena soustavnou matematikou, která používá významy symbolů dobře zavedené v občanském životě. Uvěřím, až bude jasně kvantifikován vztah času a entropie, pro niž přitom bude nadále platit jak S=klnW, tak T=dE/dS.

V matematice platí, že o jevu, jehož existence není jistá, lze tvrdit cokoli, na tomhle ztroskotalo i několik kruhových důkazů existence boží.

To tvrdé rtg záření samozřejmě nezpochybňuji, prokazatelně se hodilo už pánům Tellerovi s Ulamem. Možná je to cesta i pro řízenou fúzi na Zemi. Souvisí to snad s těmi fotony, časem a nenulovou klidovou hmotností zbytku, jiné metody nikdy nebudou dost rychlé.

Inženýrský názor: Iter apod. je moc velký a složitý, i kdyby trochu fungoval. Štěpné JE jsou proti němu malé a prajednoduché, poskládané do mrtě z konvenčních kusů, a přesto je stavět už neumíme.

PetrV

2. listopad 2020, 06:52

Tzn neplatí ani náš současný matematický aparát? Nemumíme to spočítat?

A nějakou přibližnou iterací? Alá fourierovy řady? Metoda konečných prvků?

PetrV

2. listopad 2020, 07:26

Boltzmann's entropy formula: S=klnW

Boltzmann ji nezavedl, ale je podle něj napsaná...

T=dE/dS: přepsáno čas= derivace energie/ derivace entropie

Pokud platí Botzmannova rovnice, vztah mezi časem, energií a entropií.... hmmmm....jdu studovat.

ITER je opravdu slepá cesta a utracené peníze. Něco energie to bude dávat, ale poměr cena/ výkon je chabý...

Bizon ví. ale vysvětlete to všem zemím...

Jiří

2. listopad 2020, 01:39

Nechápu, jak se za takové drobné dá postavit něco použitelného. Vždyť i těch 220M za STEP je pouhé 1 % nákladů na Hinkley Point C.

PetrV

2. listopad 2020, 06:55

Vydržte, vše bude. Není to o nákladech. Je to o nápadech, aby to fungovalo.

petrv

2. listopad 2020, 06:48

Energetik II a Bizon:

ad 1) Pochopil jsem správně, že prostoročas, který se nám zdá, že se rozpíná díky tomu, že čas běží pomalu v rámci relativity. Kdybychom putovali od Země téměř rychlostí světla, tak se nám nezdá že vzdalující Země se vzdaluje. Prostoročas se srštuje?

Každý prostoročas je jeden samostatný vesmír? Z bubliny do bubliny mohu přecházet jen červí dírou skrz neutronovou hvězdu apod.?

ad 2) Nemohu letět rychlosti světla, jinak se prostoro zmenší, pochopil jsem dobře?

ad 3) Tzn teď se náš vesmír dle sledování rozpíná, což znamená zpomalování průběhu času, Pokud dojde ke zpomalení času pod určitou mez, tak vesmír bude nekonečný a pro hmotu chladný. Jak zastavit toto zpomalování času? Jaký je ten dolní limit, kdy čas se stane prostorem?

5) Gravitace je čas. Tj. pokud chci antigravitační pohon, tak musím vytvořit bublinu s prostoročasem, kde čas běží pomalu.?

Čas a prostor jsou tedy vlastnosti naší části vesmíru-bublině. V jiné části vesmíru bublině je poměr čas-prostor jiný? Mezi bublinama prostoročasu prolétne pouze foton?

P.S. Jsem rád, že jsem dobře pochopil mechanismus vzniku vesmíru z ničeho. Proto vidíme gravitační působení temné hmoty na galaxie. Galaxie je jedna bublina prostoročasu?

Tzn srážka mléčné dráhy s andromedou budou srážky 2 prostoročasů?

A nebo běh času různý dle každého místa v prostoru?

Omlouvám se, asi jsou tam chyby, snažím se to pochopit.

Díky za odpovědi.

Bizon

2. listopad 2020, 16:20

1) Vztah mezi prostorem a časem neřeším, fakt nevím, to už je nad možnostmi mojí představivosti i intelektu. Stejně tak neřeším ty různé reality, zaujala mně jen ta možnost že temná hmota je přesah hmoty z nich. 3) Přílišné rozpínání prostoru může způsobit v estrému problémy pro samotnou existenci hmoty, souvislost s časem ale opravdu netuším.

2) Aspoň jedna jednoduchá otázka na kterou dokážu odpovědět.. Přibližováním rychlosti světla se z vašeho pohledu prostor skutečně "smrskne", stejně tak vy se budete jevit smrsknutý pro pozorovatele z toho vnějšího prostoru. Zní to divně ale není to problém, opravdový problém je energie. Přibližováním rychlosti světla se totiž nejen kontrahují vzdálenosti, ale také roste hmotnost. Při 0,99c se vaše efektivní hmotnost bude blížit nekonečnu, a pro urychlení nekonečné hmotnosti byste potřeboval nekonečnou energii..

Bublina prostoro-času není jen naše galaxie, ale celý nás vesmír, bacha. Vznik vesmíru z ničeho není jistý, ale je pár možnosti. Buď ta anti-hmota je v nějaké jiné části našeho vesmíru, nebo je někde vedle celý anti-vesmír, ale pořád je možné že hmota a anti-hmota nejsou dokonale symetrické, a hmoty je celou dobu víc přirozeně.

PetrV

2. listopad 2020, 20:12

Bizone, energetiku II, chci se zeptat. Je možné, že hned hned systém Alfa Centauri A, Alfa Centauri B je z antihmoty?

Nebo Galaxie v Andromedě?

Poznali bychom to ze Země?

Je to akademická otázka.

Mezi hvězdnými soutavami nebo galaxiemi je hmota, ale velmi řídká.

Mám to ale všetečné otázky...:-)

Bizon

2. listopad 2020, 21:31

Určitě jsou z hmoty! Antihmota ve vesmíru zřejmě existuje volně, ale víme to jen nepřímo díky zachyceným fotonům které mají PŘESNĚ energii anihilace běžných částic. Představa je spíš že by to měly být "oblaky", než strukturované definované objekty z anti-hmoty. To o čem jsem psal předtím je naprosto hypotetické, a spíš někde "na druhé straně vesmíru." Většina superpřesných měření elementárních symetrií ukazuje že ty nejsou totální, hmota má v našem vesmíru zřejmě výhodu a v současnoti značně převládá.

Ta mezihvězdná hmota je řídká, i když je jí obrovský objem. Temná hmota měla původně být jen prach a částice poletující mezihvězdným prostorem, ale dnes už je skoro jasné že je v tom něco víc. Já osobně rozumím obstojně Standartnímu modelu kde je spekulace že temná hmota můžou být neutrina či něco takového. Většina ostatních vysvětlení využívá teorie na hranici mojeho porozumění, velkou roli hraje kvantová chromo-dynamika, někde společně s pojetím Higgse jako bosonu který sám představuje tu změnu super-symetrie bo tak něco, zní to jako ze Star Treku... No a pak jsou ještě teorie jako nějaké čudné superfluidní vakuum, nebo Tensor–vector–scalar gravity, které jdou už naprosto mimo mně, kvantovou gravitaci prostě nedávám.

PetrV

3. listopad 2020, 09:01

Dobře, teoreticky může tedy být antihmota v černých dírách, kde může převládat v singularitě a být uvězněna a pak v antineutronových hvězdách viz ujetá diskuse v minulém článku.

Černé díry jsou můj favorit. Co víme o černých dírách, že ze singularity mohou na polech- v ose vyzařovat hmotu. Co je to za hmota? Mizí v prostoru, kde klasické hmoty moc není.

Je to tak? Dokážeme to zjistit? Zaměřit se na to?

PetrV

3. listopad 2020, 09:12

Bizone

Může být v hlubinné vrstvě Slunce poblíž centra a tam topit?

A to stejné v poblíž jádra Země, vrstva. Když spadl meteorit na poloostrov Yucatan, tak na druhé straně Země vznikly indické trapy. Je to jen tou dynamikou nárazu?

Jaký na to máš názor, i ty energetiku?

Všetečné otázky...

Bizon

3. listopad 2020, 21:11

Za horizontem událostí černé díry pojmy hmota, anti-hmota, čas i prostor tak jak je chápeme my naprosto ztrácí smysl. Proto se tomu říká singularita, protože je to jedno:D (ne prdel, ale je fakt to nemá cenu řešit). Byly teorie že hmota vevnitř souvisí s temnou hmotou, ale spíš to vypadá že se všechny černé díry vypařují takže tu hmotu stejně vrací.

To kvantové vypařování se dá zjednodušeně popsat tak, že se foton uvnitř singularity normálně materializuje na pár částice a anti-částice, jen to proběhně tak TĚSNĚ na horizontu událostí že jedna částice z toho páru materializuje uvnitř singularity, a druhá venku. Bude to asi hodně energetické, hodně relativistických efektů, nepředstírám že mám tušení jaké exotické částice se materializují a jak se chovají v nejextrémnějším (nejen) gravitačním gradientu na světě blízko horizontu událostí, ale než uniknou ven jen trochu rozumně daleko od té černé díry, tak se všechny rozpadnou na naši normální baryonovou hmotu.

Myslíš anti-hmotu do slunce? Moc rychlé, to by explodovalo, buď nova nebo by to slunce uhasilo/rozfouklo. Slunce je pomalý CNO cyklus, ještě pomalejší přímo proton-proton, a Velké hvězdy umí ještě potenciálně rychlejší "triple alpha", přímá syntéza jader Hélia-4.

A meteorit Zemí určitě neproletěl, to je dynamika šokových/tlakových vln. Však i štěpné pumy se detonují pomocí šokových vln, a když mrkneš na protitankové hlavice HESH (high-explosive squash head) tak ty fungují uplně stejně. žádný pohyb nebo penetrace, pošle to do pancíře jen šokovou vlnu, která ale jak narazí na druhé straně tak interferencí s vlastním odrazem vyštípne kus materiálu který vystřelí dovnitř obrněnce...

energetik II

2. listopad 2020, 18:03

Pokud bychom "stlačovali" náš současný vesmír zpět do počátečního stavu singularity, tak při dosažení rozměru 10 na mínus 33 cm /Planckova - Wheelerova délka/ přestává platit naše klasická fyzika, jak ji známe a nastupují zákony kvantové fyziky. V těchto měřítkách dochází ke kvantovým fluktuacím geometrie prostoročasu a dokonce jsou zde kvantové fluktuace tak silné, že přerůstají ve fluktuace topologie. Geometrodynamický pohled na svět říká, že neexistuje nic než prázdný prostoročas, = veškerá hmota, pole i náboje jsou jen projevem geometrických a topologických vlastností prostoru. Kvantová struktura prostoročasu ukazuje, že uvažovat kratší vzdálenosti jak 10 na mínus 33 cm nemá význam, neboť prostorové vztahy a časové relace zde vlivem kvantových fluktuací topologie ztrácejí smysl. Lidově řečeno, v těchto rozměrech už nelze nijak určit, kam plyne čas, kde má něco počátek či konec, je porušena kauzalita, .... prostě klasická fyzika známá všem ze školy zde už neplatí. V singularitě těchto rozměrů byla nekonečná hustota "hmoty" a tudíž zde ani nemohl plynout čas. A pokud se čas "nehýbe", tak ani neexistuje. Při počáteční explozi vesmíru tak ze "singularity" vytryskl nejen prostor a hmota, ale i čas.

PetrV

3. listopad 2020, 09:25

energetik II a Bizon

Co se třeba podívat na směr, kam uniká v osách Sagittarius A* a zdali v těch osách se neděje něco podivného. Prostor, hmota, čas. Jaká je rychlost výtrysku? Blízká rychlosti světla, zároveň hmotu strhává gravitace mléčné dráhy a po parabole směřuje někam, každá vzniklá částice podle váhy do určité části disku - třeba je to část kosmického záření. Sluneční vítr je jiný zdroj...

Jak to vidíš?

energetik II

3. listopad 2020, 14:18

Když už tu byla zmíněna galaxie v Andromedě , tedy galaxie M 31 , tak se u ní krátce zastavím. Je to nejbližší spirální galaxie k naší vlastní galaxii, tedy k Mléčné dráze. Měla by mít podobnou hmotnost = 7 x 10 na 11 našich Sluncí. Pohybuje se směrem k nám a tak by za několik miliard let měla splynout s naší vlastní galaxií = Mléčnou dráhou. Galaxie M - 31 je nejvzdálenější objekt viditelný na obloze pouhým okem. Je vzdálena 2,5 milionu světelných let , tedy, když ji na obloze pozorujeme, tak její světlo, co nám dopadá na sítnici oka, vylétlo z této galaxie před 2 500 000 roků. Tedy v době, kdy ve východní Africe běhali první předkové dnešního člověka, stále více podobní opicím jak lidem. Vždycky mám hodně zvláštní pocit, když se v noci na tento "malý protáhlý obláček mlhy" na nebi dívám. Pro srovnání nejbližší hvězda k naší Zemi je Proxima Centauri vzdálená "jen" - 4,22 světelného roku. Roku 2016 byla objevena planeta obíhající tuto hvězdu ve vzdálenosti 7,5 mil. km, o hmotnosti 1,3 násobku naší Země.

Bizon

3. listopad 2020, 20:39

Jo, taky si při pohledu na hvězdnou oblohu často říkám "polovina těch objektů už tam není, místo nich je spousta nových", ale obě ty informace k nám doletí až za hodně dlouho, je to trochu zvláštní pocit.

Taky se mi líbí ta myšlenka z vašeho předchozího příspěvku o minimální smysluplné vzdálenosti (Planck-Wheeler). Existuje celá "přirozená soustava jednotek" založená na podobných elementárních konstantách, líbí se mi že díky nim bychom si hypoteticky rozuměli i s mimozemskými vědci.

Planckova délka, čas i teplota se blíží fyzikálním limitům těch veličin, narozdíl od hmotnosti která je principielně daleko víc psycho. Jestli se nemýlím tak na nejvíc mikro úrovni není hmotnost primární vlastností částic, dost možní ji nabývají až interakcí s Higgsovým polem, dost zajímavé...

Jak jsem psal, tohle je většinou za hranicemi mojich znalostí, ale rád si zapamatuju občas nějakou zajímavost, pár takových zábavných detailů jsem našel i tady v tom našem "brain-stormingu", díky.

PetrV

3. listopad 2020, 21:55

Jak jste to psal, když se zrychluje čas, zmenšuje se prostor. Prostor je další dimenze času. Gravitace je důsledek turbulencí času.

Gravitace je zrychlení, které má každá částice. Každá částice je turbulence času. Chvíli je a chvíli není... jdu spát...

galaxie M 31 se bude zrychlovat gravitačním zrychlením a je jedno, jestli do nás narazí hmota nebo antihmota. Bude to ohňostroj.

Bude to za nějaký čas, zítra ne.

PetrV

31. říjen 2020, 15:38

Zajimala by mne konstrukce toho divertoru.

Jinak tokamak má své limity a výtěžnost fuze z něj je malá. Krom toho obrovské investiční náklady. Spheromak je lepší. Škoda že se s ním 70 let nic nedělo.

To je ta cesta. Malé naklady na pořízení, použít se to dá jako TJ pohon pro rakety.

Hannes Alfvén by měl radost.

Bizon

31. říjen 2020, 17:33

Tvl, zase moje slabé místo, vždycky zapomenu rozdíl mezi sferickým tokamakem a sferomakem. Mohli to taky pojmenovat trochu jinak, vždyť to plazma ve sferomaku ani neni sférické...

PetrV

31. říjen 2020, 19:08

Bizone, je to jabka a hrusky.ale typu FRC sferomak se plasma otáčí , jen v jiné ose o malém polomeru. Asi se casticim z toho točí hlava....

Už jsem ti o něm psal. Co na nej říkáš?

Vracime se k Pocatkum fuze. Za dnesnich znalostí.

Je na co navazovat.

Netusis kolik dnesnich dolarů se utratilo na mirovou fuzi v usa?

Bizon

31. říjen 2020, 22:14

Vím že je to rozdíl, jen se mi prostě pletou. Nemám představu kolik do toho dali, teď mají National Ignition Facility (národní zapalovací fabrika=), kapsle (hohlraum) s lasery všude kolem, ten pulsní přístup k fůzi.

Já víc rozumím zbraním, mají zábavnější=extrémnější fyziku, a narozdíl od elektráren jsou už dlouho reálné:( Jestli něco tak věřím spíš nějakému novému přístupu jako DPF (dense plasma focus), ty četné čudné nestability plazmatu které jsou problém u tokamaků to DPF naopak využívá. Sferomaky a Field-reversed configuration ale nezní vůbec špatně, tam je taky nějaký stabilizační efekt že to pole podporuje samo sebe, a dráhy částic jsou daleko méně chaotické čímž eliminují hodně z těch nepříjemných nestabilit co zabijí tokamaky.

PetrV

31. říjen 2020, 23:56

Slysel ksem, že v Sandii se jim neco nepovedlo. Je to par let zpatky. Bouchly kondenzatory? Nrbo omylem dali více paliva? Rachejtle jsou nepoužitelné, protože reakce jiných stran by byla pro svět zničující. Ale voj. Vyzkum byl vzdy tahounem. Tudíž využití pro energetiku a lety dále ano. Musí to být trubka spheromaku s FRC.

Zkouší to s heliem 3 a nebo deuteriem ?

K té stabilitě, ve FRC je to mala velmi kružnice. Vypadá to, že castice jsou na místě. Tim snizujes entropii a můžeš to ovládat dle potreby.

Ctu si o fyzikální mechanice, je to část, kde mám velké mezery.

Bizon

1. listopad 2020, 00:59

Neslyšel, Z-pinch znám jen jako pulzní zdroj neutronů, nevěděl jsem že na tom někdo zkouší seriózní fůzi. Já chápu že rakety jsou nepoužitelné, svoji funkci plní jen svojí existencí, nikdo je neplánuje opravdu použít a mně stejně zajímá čistě fyzika těch hlavic.

Ten DPF se přímo nabízí na použití Bóru p-B jako paliva. Ze sferomaků mně taky víc zaujala ta FRC konfigurace.

Jo, klasickou mechaniku jsem dohnal až na výšce, mně vždycky zajímaly astro-, kvantové-, jaderné-, ale ona sse ta mechanika občas docela hodí.

PetrV

1. listopad 2020, 02:17

Trochu jim to pšouklo. Staví nové zařízení. Uvidíme.

Mam se v čem zlepsovat. Z důvodu zlepsovani energetiky a jako fanda letů do vesmiru.

Když vidim co jsi vic studoval, určitě tbyly zajímavé zavery S Hawkinga a jeho vyparovani cernych der. Jaky máš na to nazor?

pr

31. říjen 2020, 20:02

Jen ať kluci a holky bádaj. Jen pozor aby se nedoslučovali až na ten nenáviděný uhlík.

Jsou-li v desetině pokroku k opravdu funkčnímu a ekonomicky zajímavému zařízení, pak gratuluji těm, kteří někdy v polovině tisíciletí uspějí. Do té doby nechť nám dobře k užitku slouží již dlouhé miliardy let funkční fůzní reaktor ve středu naší planetární soustavy.

PetrV

31. říjen 2020, 20:38

Naopak, uhlik se bude premenovat v CNO cyklu. Uhlik nenavidite vy a podobní posuci, kteří pomocí hokejkovych grafů a green dealu likvidují spotrebitele. Měl by jste se zakopat pod zem. Jste také z uhliku...

Bizon

31. říjen 2020, 21:52

No tak, klídek! Pan Pr to na 90% myslel ironicky, není to žádný hokejista, urážej ho prosím až potom co se ujistíš že opravdu nesouhlasíte. A jeho obavy o budoucnost prakticky použitelné fůze bohužel sdílím=/

Ten CNO cyklus mně ale taky hned napadnul:D On tam uhlík nutně nevzniká, je to katalytický cyklus, točí se pořád dokola. Dokonce existuje hvězdný proces který uhlík spaluje, "carbon burning process", ten musí ekofašisti milovat. Bohužel probíhá až po dohoření hélia ve hvězdách minimálně 8x hmotnosti Slunce.

PetrV

1. listopad 2020, 00:39

Tak zase tak velké ponížení to nebylo. Ale ode mne omluva.

Zivot může být teoreticky i na bazi křemíku.

Proto ten kapalny metan jako palivo nebo silan. SiH4. NNavíckarbid kremiku jako obalka kapsle je zajímavá.

A nebrání tvrdemu rtg záření jako uhlik.

energetik

31. říjen 2020, 22:32

Uhlík je dobrý, už se rozjíždí výroba diamantů z CO2.

Myslel jsem že první se budou pod zem zakopávat syntetické brikety, ale ne, oni šli rovnou do diamantů.

Horníci ať se připraví na druhou šichtu, brzy budou zpátky dolů zarubávat diamanty. :-)

https://www.novinky.cz/muzi/clanek/novodoby-alchymista-vyrobil-ze-vzduchu-skutecne-diamanty-muze-zmenit-svet-40340805#dop_ab_variant=0&dop_req_id=elt2EPSCAFr-202010312121&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Ale už to asi nestihnou, moře na Arktidě už nezamrzá a prý se také začal uvolňovat metan hydrát. Takže nějaké CO2 začne být pro skleníkový efekt už zanedbatelné, převezme to methan (který bohužel nebyl dosud všechen spálen) a s tím už nikdo nic nenadělá.

energetik II

4. listopad 2020, 06:38

Fluktuace prostoročasu v malých měřítkách prostoru si lze laicky představit třeba jako mořskou hladinu, nad kterou vyskočíme z letadla z výšky třeba 3 km padákem. Nejprve z této výšky vidíme mořskou hladinu zcela hladkou a klidnou , ale jak se k ní blížíme tak vidíme stále větší vlnky a pak i vlny. A pokud je bouře, tak před přistáním na hladinu vidíme i "utržené samostatné kusy vln" = to už je ona fluktuce topologie prostoru. Sám prostor zde vytváří své nové "oddělené, do sebe uzavřené kusy" = takto patrně vznikl i náš vesmír . Takto to vypadá s prostorem, když jdeme z lidských makroměřítek do mikroměřítek v oblasti 10 na mínus 33 cm.

PetrV

4. listopad 2020, 08:49

energetiku II děkuji za představu. Zkouším ji pochopit.

Gravitace je tedy ta mořská hladina.

Pokud zmenším prostor sledování - blížím se do mikroměřítek vidím vlny- gravitony. Když budu viset v baloně ve stejné výšce, uvidím stále to stejné. Když budu koukat na Sagittarius, tak uvidím jen tu hladinu. Stejně tak galaxii M31.

Je ta úvaha správná?

PetrV

4. listopad 2020, 10:19

Ty oddělené uzavřené kusy jsou tedy nové vesmíry. Když chci letět raketou třeba 0,25c tak musím vytvořit tento minivesmír tj. dopředu a dozadu mu rozevírat a zavírat bublinu?

Těžký pohon.

energetik II

4. listopad 2020, 16:22

TO : PetrV

Ta klidná mořská hladina z velké dálky je spíše prostor , než gravitace. Když letí světlo blízko velké gravitační masy, tak se jeho dráha prohýbá jak je přitahováno tou masou. Nedávno byla takto potvrzena Einstenova obecná teorie relativity, když bylo pozorováno zakřivení dráhy světla vlivem gravitační síly našeho Slunce. Dá se tedy říci, že Slunce zakřivuje prostor svou extrémní gravitací. Přitahuje k sobě i fotony, částice s nulovou klidovou hmotností. A světlo z hvězd tak k nám letí déle, než kdyby letělo po "přímce".

PetrV

4. listopad 2020, 16:41

TO: energetik II

To znamená, že gravitace ovlivňuje čas. Čas se prodlouží, prostor jako jiný čas zmenší. Světlo reaguje na gravitaci tím, že jeho dráha letu se prodlouží a čas. Gravitace tedy ovlivňuje velikost prostoru. To samé dělá s elektronem, který funguje na elektromagnetismus. Ten je také jedna z prostorových veličin a nebo má blíže ke gravitaci?

Děkuji za odpovědi PetrV

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.