Výbor pro řešení klimatických změn Sněmovny reprezentantů USA <a href="https://climatecrisis.house.gov/sites/climatecrisis.house.gov/files/Climate%20Crisis%20Action%20Plan.pdf">vydal zprávu, která stanoví cíl dosáhnout uhlíkové neutrality v USA nejpozději do roku 2050.</a> Akční plán pro boj proti změně klimatu zahrnuje jednotlivá doporučení pro dosažení tohoto cíle. Mezi těmito doporučeními je i podpora stávajících jaderných elektráren v provozu. Výbor rovněž doporučuje podporu vývoje pokročilých jaderných technologií.
Výbor složený z republikánů i demokratů byl vytvořen v  lednu 2019 na základě rezoluce 6. Jeho cílem bylo vytvořit doporučení pro opatření, strategie a inovace, pomocí kterých by bylo možné dosáhnout významného a permanentního snížení znečištění a dalších aktivit které přispívají ke změnám klimatu. Usnesení nařídilo výboru, aby stálým legislativním výborům příslušným pro jejich posouzení a jednání vydal patřičná doporučení.
V nově zveřejněném akčním plánu výbor stanovuje rámec pro komplexní řešení přesunu k bezemisním technologiím. Opatření mají za cíl splnit požadavek vědecké komunity na co nejrychlejší a nejagresivnější snižování emisí uhlíku, zvyšování odolnosti komunit vůči dopadům změn klimatu a budování čistého, udržitelného a spravedlivého energetického hospodářství.
Akční plán se zabývá více různým cestami, jak přechod k bezuhlíkové ekonomice podpořit. Kromě dekarbonizace energetiky se tak soustředí například i na podporu bezemisních technologií v dopravě, podporu výstavby nízkoenergetických až nulových domů, či modernizaci a propojení jednotlivých elektrických sítí. Plán rovněž uznává potřebu vývoje nových technologií, které mohou být zásadní pro dekarbonizaci průmyslových odvětví.
<h2>Potenciál a rizika jádra</h2>
Podle plánu je zapotřebí se rovněž zaměřit na potenciál a rizika technologií jaderné energetiky. Podle akčního plánu jaderné elektrárny v USA pokryly 20 % spotřeby elektřiny v roce 2019. Zároveň byly zdrojem více než poloviny bezemisní elektrické energie. Sektor v USA v minulém roce zaměstnával přibližně 70 tisíc lidí.
Jedním z doporučení výboru je vytvoření federálního standardu čisté energie, který by měl pomoci dosáhnout dekarbonizace energetiky. Standard by vytvořil tržní jistoty pro bezemisní energetické zdroje, bezemisní zdroje energie by si mohly díky němu žádat o finanční podporu. Na tu by měly mít nárok všechny bezemisní technologie, tedy nejen větrné, solární a vodní elektrárny, ale také úložiště energie, tepelné elektrárny se systémy CCS a právě také jaderné elektrárny.
<h2>Zvýšená ostražitost nad stárnoucími reaktory</h2>
Americká flotila jaderných reaktorů postupně stárne, průměrný věk komerčního reaktoru v USA je 38 let. Reaktory přitom mají provozní licenci na 40 let, licenci je ale při splnění požadavků možné prodloužit o 20 let. V USA jsou již dva reaktory, kterým byla licence prodloužena podruhé. Plán tak doporučuje zvýšit inspekce reaktorů a dále se podílet na zlepšování jejich spolehlivosti a bezpečnosti.
Potenciál existuje rovněž v nových jaderných technologiích, ty se ale stále potýkají s mnoha výzvami například v oblasti bezpečnosti, rizika šíření jaderných zbraní a vysokých nákladů. Výbor přesto navrhuje, aby Ministerstvo energetiky podporovalo první nasazení nových jaderných technologií, jako jsou například malé modulární reaktory. Zdůrazňuje však nutnost neustoupit z přísných nároků na bezpečnost.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.entergynewsroom.com/news/entergy-holtec-file-request-transfer-indian-point-post-shutdown/">Entergy</a>

Jaderné elektrárny

Jaderná energetika je součástí dekarbonizačního plánu USA

Rosenergoatom, dceřiná společnost Rosatomu odpovědná za provoz ruských jaderných elektráren, <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Russia-begins-preparatory-work-for-four-new-reacto">v pátek oznámila zahájení přípravných prací pro výstavbu 4 nových reaktorů.</a> Dva reaktory VVER-TOI mají být vybudovány v lokalitě poblíž stávající jaderné elektrárny Smolensk, druhé dva reaktory typu VVER-1200 mají vzniknout jako bloky 3 a 4 v jaderné elektrárně Leningradská II.
Rosenergoatom prohlásil, že rozhodnutí o výstavbě reaktorů bylo podepsáno generálním ředitelem Rosatomu, Alexejem Lichačovem. Rozhodnutí předcházela schůzka o organizaci prací na výstavbě reaktorů v Rusku a jmenování osob odpovědných za realizaci investičních projektů. Všechny nové reaktory ve Smolensku II a Leningradské II jsou zahrnuty do obecného schématu umístění energetických zařízení do roku 2035 schváleném ruskou vládou.
Pro nové bloky v obou elektrárnách – JE Leningradská II a Smolensk II, bude Rosenergoatom plnit roli technického dodavatele pro oba investiční projekty. Atomproekt JSC bude generálním návrhářem pro další bloky v JE Leningradská II, Atomenergoproekt JSC bude tuto roli zastávat pro projekt JE Smolensk II.
Koncem letošního roku bude zahájen projekt přípravných prací na výstavbu bloků 3 a 4 v lokalitě  JE Leningradská II. Na staveništi mají vyrůst dočasné ubytovny a průmyslová základna pro samotnou výstavbu. V letech 2020 až 2022 se mají uskutečnit veřejná slyšení týkající se zdůvodnění licence a posouzení dopadu nových jednotek na životní prostředí s cílem získat stavební povolení.
<h2>Náhrada za stárnoucí grafitové reaktory RBMK</h2>
Jaderná elektrárna Leningradská II má mít 4 bloky VVER 1200. Její blok 1 byl přifázován na síť 9. března 2019 a stal se druhým spuštěným reaktorem VVER-1200. Jaderná elektrárna Smolensk II má být vybudována 6 kilometrů od stávající jaderné elektrárny Smolensk.
Smolensk II má podobně jako Leningradská II a Kursk II tvořit náhradu stárnoucích reaktorů RBMK, jejichž provoz má být postupně ukončen během následující dekády.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Rusko nahrazuje stárnoucí RBMK reaktory, oznámilo zahájení přípravných prací na 4 nových reaktorech

Britská Asociace jaderného průmyslu uvítala závěry <a href="https://es.catapult.org.uk/reports/nuclear-for-net-zero/">studie britské organizace Energy System Catapult (ESC)</a>, která byla zveřejněna v minulém týdnu. Podle studie by optimální variantou bylo vybudování dalších 10 GWe výkonu v nových jaderných zdrojích. Pro naplnění dlouhodobého potenciálu jaderné energie je ale zapotřebí výrazného poklesu nákladů.
Cílem nezávislé organizace ESC je urychlit transformaci britské energetiky a zajistit, aby britské společnosti a odběratelé využili příležitostí, které přináší rozvoj čistých technologií. Cílem nově zveřejněné studie je analýza potenciálních rolí a příspěvků jaderné energetiky v rámci různých cest k dekarbonizaci britské ekonomiky.
Podle studie by jaderná energie mohla potenciálně být důležitou součástí čistého energetického systému. Pokles nákladů je ale důležitou podmínkou pro naplnění této role. Podle studie by při absenci věrohodných plánů pro snižování jaderných nákladů bylo stále možné dosáhnout uhlíkové neutrality. Cílit na takovéto systémy je ale riskantní, neboť podle studie u nich hrozí nedosažení uhlíkové neutrality a tyto systémy mohou být rovněž velmi nákladné. Nejaderné scénáře by podle ESC mohly vyžadovat významné využití bioenergie a půdy, jakož i velké množství obnovitelné energie.
Klíčovým zdrojem pro dekarbonizaci energetik je podle ESC větrná energie. Rovněž existují důležité potenciální role pro jaderné technologie, a technologie CCS.
<h2>Zdroj tepla pro dálkové vytápění</h2>
Jaderná energie v kombinaci s nízkouhlíkovými tepelnými elektrárnami by podle studie mohla být vhodným zdrojem tepla při realizaci dálkového vytápění za účelem dekarbonizace vytápění a přípravy teplé vody. Podle ESC by zvláště v této oblasti mohly být využívány malé modulární reaktory s lehkou vodou (LWSMR). Jaderné elektrárny by podle studie mohly být ekonomicky efektivním zdrojem vodíku s nízkou uhlíkovou stopou.
<h2>Návrh studie – dalších 10 GW v nových jaderných zdrojích a podpora LWSMR</h2>
Podle studie by optimální rozsah nově budovaných jaderných zdrojů byl lépe odhadnut do konce roku 2030, podle studie není „kde začít, ale kde skončit“. Za optimální studie označuje program, který by dosáhl navýšení celkového instalovaného výkonu o dalších 10 GWe v nových reaktorech generace III+. Realizace projektu Hincley Point C přitom již byla do tohoto scénáře započítána.
Studie využívá Prostředí pro modelování energetických systémů (ESME), které je rovněž využíváno Výborem pro změnu klimatu, průmyslem, akademickou sférou a vládou Spojeného království. Podle ESC je ESME nezávislé na zájmech odvětví a identifikuje nákladově optimalizované cesty dekarbonizace v celé ekonomice.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.edfenergy.com/energy/nuclear-new-build-projects/hinkley-point-c/news-views/big-carl-first-big-lift-ends-successful-year">Hinkley Point C media team</a>

UK: Podmínkou rozvoje jaderné energetiky je snížení nákladů

Německá společnost <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2DP3WV">Apex Energy v pátek zprovoznila zařízení na výrobu a využití vodíku poblíž letiště Rostock-Laage u baltského moře.</a> Zařízení má zajistit uhlíkově neutrální vodík pro vytápění, veřejnou dopravu a dodavatelský závod pro součástky automobilů, který se má letos přesunout do této lokality.
Projekt výstavby zařízení vznikl v roce 2018. Zařízení se skládá z 2MW elektrolyzéru a náklady na jeho realizaci se pohybují v nižších desítkách milionů eur. Jedná se o typ projektu, který má Německu pomoci dekarbonizovat jeho ekonomiku.
Součástí zařízení má být rovněž systém pro ukládání vodíku, palivový článek s instalovaným výkonem 100 kW, vodíková kogenerační jednotka o instalovaném výkonu 115 kW a stabilizační baterie o kapacitě 1 MWh.
<blockquote> „Budeme zde ukládat zelenou energii, skladovat ji v podobě vodíku a ten poskytovat místnímu průmyslovému parku. Konečně jsme v podstatě připraveni pro každodenní provoz“ – Peter Sponholz, technologický ředitel v Apex Energy</blockquote>
<h2>Schválení nového plánu znamená 9 miliard EUR pro vodíkové technologie</h2>
Nové zařízení je v souladu s novou vodíkovou strategií, kterou Německo schválilo ve středu. Součástí této strategie je navýšení výroby paliva pomocí elektrolýzy vody za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Německo věří, že zelený vodík může pomocí dekarbonizovat klíčové prvky průmyslu a podpořit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">zotavení ekonomiky z následků koronavirové pandemie</a>. Podle plánu má Německo do rozvoje těchto technologií investovat 7 miliard EUR, další 2 miliardy EUR mají být určeny pro výstavbu velkých závodů na výrobu vodíku v partnerských zemích.
Do roku 2030 plánuje Německo disponovat elektrolyzéry o celkovém výkonu 5 GW, do roku 2040 by celkový výkon elektrolyzérů v Německu měl narůst na 10 GW.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://apex-group.de/en/website-apex/apex-energy-lays-the-foundation-for-a-hydrogen-power-plant">Apex Energy</a>

Německo

Německá společnost Apex Energy zprovoznila zařízení na výrobu zeleného vodíku

Švédská společnost Northvolt a norský výrobce hliníku Hydro <a href="https://www.hydro.com/en/media/news/2020/hydro-and-northvolt-launch-joint-venture-to-enable-electric-vehicle-battery-recycling-in-norway/">oznámili založení společného podniku</a>, jehož cílem je využít jejich bateriových a hliníkových synergií a umožnit recyklaci baterií elektromobilů v Norsku. Nová společnost Hydro Volt plánuje využít norský trh s elektromobily a zajistit si tak udržitelný zdroj materiálů pro výrobu baterií. Provoz společného recyklačního centra má být zahájen v roce 2021.
Spuštění nového společného podniku následuje po investici společnosti Hydro do Northvoltu v roce 2019, a dále posiluje spolupráci mezi oběma společnostmi. Ta se soustředí na zdokonalování technologií cirkulární ekonomiky a materiálových toků.
Hydro Volt plánuje vytvořit svou recyklační továrnu v Fredrikstadu na jihovýchodě v Norska. Továrna má začít fungovat v příštím roce. Norský trh s elektromobily je jeden z nejvyvinutějších na světě a bude sloužit jako zdroj elektromobilů k recyklaci.
Plánovaná recyklační továrna má být vysoce automatizovaná a má být určena pro drcení a třídění baterií. Má mít kapacitu na zpracování více než 8000 tun baterií ročně, tato kapacita může být případně dále rozšířena. V druhé fázi by továrna mohla zvládnout zpracovat podstatnou část lithium-iontových baterií v elektromobilech z celé Skandinávie.
<blockquote>„Jsme nadšení z příležitostí, která tento krok představuje. Hydro může zpracovat hliník z vyřazených baterií jako součást našeho hodnotového řetězce, přispět naší cirkulární ekonomice a zároveň snížit klimatickou stopu kovu, který vyrábíme.“ – Arvid Moss, výkoný vicepresident pro energie a korporátní vývoj v Hydro.</blockquote>
<h2>Synergie mezi společnostmi</h2>
Typická baterie elektromobilu může obsahovat více jak 25 % hliníku, tedy přibližně 70 až 100 kg na baterii. Hliník získaný z recyklovaných baterií bude poslán společnosti Hydro a umožní tak větší produkci nízkouhlíkových produktů. Tímto krokem tak Hydro získává příležitost zajistit, aby jeho hliník byl používán pro výrobu baterií v budoucnosti.
<blockquote>„Northvolt si sám stanovil cíl, aby 50 % našich surovin v roce 2030 pocházelo z recyklovaných baterií. Partnerství s Hydro je důležitou součástí skládačky pro zajištění externího zdroje materiálů před tím, než se naše vlastní baterie přiblíží ke konci svého životního cyklu a vrátí se k nám.“ Emma Nehrenheim, hlavní ředitelka pro životní prostředí v Northvoltu.</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://northvolt.com/newsroom">Northvolt</a>

Elektromobilita

Northvolt plánuje recyklovat baterie norských elektromobilů a spolupracovat přitom s výrobcem hliníku Hydro

Základna kryostatu byla ve středu <a href="https://www.iter.org/newsline/-/3449">přesunuta na místo finálního uložení v Mezinárodním termonukleárním experimentálním reaktoru (ITER)</a>. Účelem 1250 tunového zařízení je izolovat magnetický systém chlazený na velmi nízké teploty od okolního prostředí. Jedná se o první z hlavních komponent zařízení, které bylo v ITERu instalováno. 

Základna je pouze jednou z více částí kryostatu, který po dokončení má být 30 metrů vysoký a má mít průměr 30 metrů. Části zařízení byly vyrobeny v Indii společností Larsen &amp; Toubro v továrně Hazira. Samotné zařízení je svářeno přímo v lokalitě ITERu. Přesunutí zařízení bylo vyvrcholením 10letého úsilí, během kterého bylo zapotřebí zařízení navrhnout, vyrobit jednotlivé části a následně je svařit.
Základna byla zkompletována uvnitř robustní nosné konstrukce a během zvedání bylo zapotřebí zajistit, že její deformace zůstane v mezích tolerance. Bez ohledu na tloušťku ocelových desek dochází při zavěšení ve vzduchu u komponent tak těžkých jako základna kryostatu k ohybům a deformacím.
<h2>Pro přesun bylo zapotřebí základnu zvednout do 24 metrů</h2>
Před samotným přesunem na 110 metrů vzdálené místo určení tak bylo zapotřebí během inkrementálního zvedání jemně dolaďovat jeřábový systém a pravidelně provádět měření deformací. Pro přesun byla základna zvednuta do výšky 24 metrů. Základna byla zatím umístěna na 12 hydraulických zvedácích, na kterých zůstane do skončení posledních měření a seřizování. Poté bude váha přenesena na ložiska kryostatu.
<figure id="attachment_84347" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-84347" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-800x532.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small.jpg 900w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Umísťování kryostatu do Montážní jámy tokamaku</figcaption></figure>
<blockquote>„Následující momenty budou vyčnívat v myslích a vzpomínkách nás všech. To, co dnes jako tým vykonáme, je něčím, co se v historii ještě nikdy neprovedlo, a přestože jste to mnohokráte nacvičovali, bude se jednat o první operaci svého druhu. Věříme technickým výpočtům, strategii a kontrole. Věříme vědě o materiálech. Věříme metrologii. Moje jistota ale dnes pramení z mé důvěry, že budete pracovat jako jeden oddaný a vysoce profesionální tým, který je jako my všichni přesvědčen o tom, že selhání není možností.“ – Bernard Bigot, generální ředitel projektu ITER</blockquote>
Zdroj obrázků:<a href="https://www.iter.org/newsline/-/3449"> ITER</a>

ITER: Výstavba termonukleárního experimentálního reaktoru dosáhla dalšího milníku

Německý kabinet se ve <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/german-cabinet-agrees-to-a-co2-price-of-e25-from-january-2021/">středu dohodl na změnách klimatického balíčku, který byl schválen v září minulého roku</a>. Od roku 2021 tak budou německé sektory dopravy a vytápění platit 25 EUR za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého. Navržené změny ještě musí schválit německý parlament.
Původní vládní návrh počítal s počáteční cenou 10 EUR za tunu CO2. Tato cena poté měla postupně stoupat až na 35 EUR za tunu v roce 2025. Podle nového nařízení má v roce 2025 cena za vypuštěnou tunu CO2 činit 55 EUR. V dalších letech mají být emisní povolenky draženy za ceny mezi 55 a 65 EUR za tunu CO2. Počet povolenek má být rovněž omezen tak, aby bylo dosaženo klimatických cílů. Počáteční cena byla rovněž navýšena, od příštího roku bude činit 25 EUR za tunu CO2.
Německý kabinet ve středu potvrdil dohodu, která vznikla díky pracovní skupině mediačního výboru mezi dvěma komorami německého zákonodárného sboru, Spolkovou radou a Německým spolkovým sněmem. Poslední body klimatického balíčku byly skupinou projednávány v prosinci. Část legislativy pro nastavení cen povolenek přitom oběma zákonodárnými orgány již prošla. Části balíčku se ale ocitly pod tlakem německých Zelených, kteří požadovali podstatně vyšší ceny. Nyní bylo dosaženo kompromisu a cena byla navýšena.
<h2>Navýšení cen pohonných hmot</h2>
Nová daň navýší ceny nafty a topných olejů, a to o 8 centů za litr. Benzín má zdražit o 7 centů za litr a zemní plyn má zdražit o 5 EUR/MWh. Pro zmírnění dopadů na navýšení cen pohonných hmot je součástí balíčku i vyšší příspěvek na hromadnou dopravu. Ministři rovněž schválili novelu zákona o obnovitelných zdrojích, podle kterého má být příspěvek na obnovitelnou elektřinu snížen ve stejné míře k získaným příjmům z nových poplatků za CO2.
<h2>Nové poplatky neplatí pro subjekty spadající do EU ETS</h2>
Nově zavedené poplatky mají platit pro zařízení, která v současnosti nemusí nakupovat emisní povolenky v rámci evropského systému emisního obchodování EU ETS. V tomto systému jsou kromě jiného zahrnuty centrální zdroje elektřiny a tepla spalující fosilní paliva se jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MWt.
Německá vláda již dala najevo, že je kategoricky proti tomu, aby některé subjekty byly zatíženy dvojím břemenem. Návrh zákona má proto stanovit kompenzace a další opatření ke snížení zátěže takto postiženým subjektům.

Emise CO2

Německý kabinet se dohodl na výši poplatku za emise CO2 v sektoru vytápění a dopravy

Americké Ministerstvo vnitra (DOI) v pondělí <a href="https://www.doi.gov/pressreleases/interior-approves-plan-largest-solar-project-us-history">zveřejnilo svůj souhlas s plánovaným projektem solární elektrárny Gemini Solar.</a> Plánovaná solární elektrárna má vyrůst ve státě Nevada asi 30 mil od Las Vegas. Po realizaci by se měla stát největší solární elektrárnou v historii USA a celkem 8. největší na světě.
Americký Ministr vnitra David L. Bernhardt podepsal Záznam o rozhodnutí (ROD) pro realizaci 690MW solárního parku společností Solar Partners XI. Součástí projektu je mimo jiné 34,5kV vedení, prostory pro provoz a údržbu, 3 rozvodny, spojovací komunikace a další zařízené. Součástí projektu je rovněž bateriové úložiště o instalovaném výkonu 380 MW a kapacitě 1400 MWh. Odhadované náklady na realizaci projektu činí podle DOI jednu miliardu dolarů.
Projekt má být zdrojem investic do kritické infrastruktury, které mají za cíl vytvořit pracovní místa a podpořit ekonomiku. Zároveň má navýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie a významně tak přispět ke splnění státních i federálních energetických cílů.
Projekt rovněž přímo plní politické cíle stanovené v Trumpově prezidentském exekutivním příkazu <a href="https://www.federalregister.gov/documents/2017/03/31/2017-06576/promoting-energy-independence-and-economic-growth">13783 – Podpora energetické soběstačnosti a ekonomického růstu</a>. Podle tohoto příkazu je „čistý a bezpečný“ rozvoj rozsáhlých energetických zdrojů v USA národním zájmem a je nezbytný k pro zajištění geopolitické bezpečnosti národa.
Projekt by měl být realizován ve dvou fázích. První by měla být zprovozněna již příští rok, úplné dokončení projektu je zatím naplánováno již na rok 2022. Očekává se, že federální příjmy Ministerstva financí z projektu by měly činit až 3 miliony dolarů ročně.
<h2>Projekt má mít zásadní ekonomický dopad</h2>
Očekává se, že pracovní síla na staveništi bude v průměru mezi 500 a 700 dělníky s maximem až 900 pracovníků. Realizace projektu má navíc podpořit dalších až 1 100 pracovních míst v místní komunitě a vložit až 712,5 milionu dolarů do ekonomiky skrze mzdy a celkovou produkci během výstavby.
<blockquote>„Navzdory výzvám způsobeným koronavirem jsme potěšení, že Nevada se brzy stane domovem jednoho z největších solárních projektů na světě. Odvětví solární energie je odolné a projekty jako je tento přivedou do státu pracovní místa a soukromé investice v době, kdy je nejvíce potřebujeme. Vážíme si práce, kterou Trumpova administrace vykonala pro uskutečnění tohoto historického projektu.“ – Abigail Ross Hopper, sdružení Solar Energy Industries Association</blockquote>
Zdroj úvodního ozbrázku: Duke Energy Renewables

Obnovitelné zdroje

Největší solární elektrárna v USA dostala zelenou, součástí bude obří bateriové úložiště

Francouzská společnost Neoen, jedna z nejrychleji rostoucích společností zabývajících se výrobou energie z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.neoen.com/var/fichiers/20200506-neoen-mr-western-downs.pdf">uzavřela smlouvu na odběr elektřiny s australskou energetickou společností CleanCo Queensland</a>. Uzavření smlouvy umožní Neoen vybudovat největší solární farmu v Austrálii.
Uzavřená smlouva mezi Neoen a CleanCo je se sjednaným výkonem 352 MWp jedním z největších kontraktů na obnovitelné energii v Austrálii. Pro společnost CleanCO se jedná o v pořadí již druhou smlouvy o odběru obnovitelné energie. Smlouva má přispět až 30 % při plnění cíle společnosti CleanCo na dosažení 1 GW nového instalovaného výkonu z OZE do roku 2025. Uzavření smlouvy umožňuje francouzské Neoen vybudovat solární park s instalovaným výkonem mezi 460 a 480 MWp.
CleanCo se jako veřejná energetická společnost v Queenslandu soustředí na aktivity, které zlepšují cenovou dostupnost elektrické energie, přispívají k dosažení cíle 50% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030 a v regionu vytvářejí nová pracovní místa a přivádí investice.
<blockquote>„Jsme nadšení ze spolupráce se společností CleanCo, se kterou sdílíme stejnou dlouhodobou vizi. Elektrická energie vyrobená solární farmou Western Downs bude CleanCo doplňovat výrobu z vodních elektráren a bude naším prvním projektem v Queenslandu. Jsme plně odhodláni dodržet tuto významnou dohodu díky využití solárního potenciálu, nejmodernějších technologií a naší zkušenosti s výstavbou solárních elektráren včas a za danou cenu.“ – Louis de Sambucy, jednatel společnosti Neoen pro oblast Austrálie</blockquote>
<h2>Investice ve výši 570 milionů australských dolarů</h2>
Plánovaná solární elektrárna má podle Neoenu vytvořit v regionu dalších 400 pracovních míst. Dle Neoen se má jednat o investici ve výši 570 milionů australských dolarů (přibližně 9,3 miliard korun). Výstavba elektrárny má začít již v červenci letošního roku. První energii by elektrárna měla do sítě dodat v prvním čtvrtletí roku 2022.
Neoen bude dlouhodobým vlastníkem a provozovatelem elektrárny. Společnost rovněž přislíbila vytvoření komunitního benefičního fondu pro lokální iniciativy ve výši 100 tisíc dolarů každý rok provozu elektrárny.
Zdroj úvodnío obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to ESA_events's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/esa_events/" data-track="attributionNameClick">ESA_events</a>

Austrálie: Největší solární projekt dostal zelenou

Druhý blok jaderné elektrárny Indian Point byl ve čtvrtek trvale odstaven po 45 letech provozu. <a href="https://www.entergynewsroom.com/news/entergy-s-indian-point-unit-2-shut-down-permanently/">Oznámil to provozovatel elektrárny, společnost Entergy.</a> Poslední provozovaný blok elektrárny má být trvale odstaven do 30. dubna příštího roku. Oba bloky dohromady pokrývaly přibližně čtvrtinu spotřeby státu New York.
JE Indian Point, která se nachází na jihovýchodě amerického státu New York, se skládá ze dvou tlakovodních reaktorů dodaných společností Westinghouse. Instalovaný výkon nyní odstaveného bloku byl 998 MWe. Třetí blok, který je nyní posledním provozovaným blokem v elektrárně, má instalovaný výkon 1030 MWe. Nyní odstavený blok zahájil komerční provoz v srpnu 1974. Třetí blok vstoupil do komerčního provozu o dva roky později.
<blockquote>„Během posledních 45 let tisíce oddaných profesionálů provozovalo druhý blok v Indian Point bezpečně a spolehlivě. Každému z nich dlužíme poděkování za dobře odvedenou práci a za jejich odhodlání dodržovat nejvyšší standardy profesionality.“  – Chris Bakken, vedoucí pracovník pro jadernou energii v Entergy.</blockquote>
<h2>Oba reaktory budou vyřazeny před vypršením jejich provozní licence</h2>
Plán odstavit oba reaktory byl zveřejněn již v roce 2017 a je v souladu s dohodou se státem New York. Plán uzavřít oba provozované bloky byl zdůvodněn několika faktory, například z důvodu trvalých a předpovídaných nízkých cen energie na trhu, které zapříčinily snížení příjmů. Dohoda se státem nicméně obsahovala ustanovení, podle kterého by v případě mimořádné situace ovlivňující výrobu elektrické energie mohl stát souhlasit s dalším provozem elektrárny na dalších 5 let. Druhý blok má v současnosti provozní licenci platnou do roku 2024. Poslední třetí blok má platnou licenci do roku 2025.
Společnost již dříve oznámila, že hodlá najít pracovní místa v rámci své struktury pro kvalifikované pracovníky, kteří by s přemístěním souhlasili. Entergy vlastní a provozuje celkem 5 jaderných bloků.
Entergy v loňském roce oznámila návrh na prodej dceřiných společností, které vlastní tři bloky v JE Indian Point, po ukončení provozu. Všechny tři tamní bloky, tedy i ten nejstarší, který byl odstaven v roce 1974, má získat dceřiná společnost Holtec International za účelem zrychleného vyřazení z provozu.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.entergynewsroom.com/news/entergy-holtec-file-request-transfer-indian-point-post-shutdown/">Entergy</a>