Podle nové <a href="https://energyandcleanair.org/wp/wp-content/uploads/2020/11/EN-China-Climate-NDC-and-14th-FYP.pdf">studie</a>, která vznikla spoluprací čínského <a href="http://www.draworld.org/">Centra pro výzkum životního prostředí Draworld (DERC)</a> a <a href="https://energyandcleanair.org/">Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA</a>), musí Čína okamžitě přestat s výstavbou nových uhelných elektráren a zdvojnásobit instalace větrných a solárních elektráren, pokud chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.
Svůj cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 oznámil čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu před Valným shromážděním OSN. Do roku 2030 chce země dosáhnout vrcholu vypouštění emisí oxidu uhličitého. Přesný plán na dosažení ambiciózního cíle ale zatím není známý. Indikátorem čínského odhodlání k uhlíkové neutrální budoucnosti budou cíle a opatření formulované v 14. čínském pětiletém plánu pro roky 2021 až 2025. Ten by podle studie měla Čína finalizovat koncem příštího roku. Aby svého cíle dosáhla, bude muset země zavést přísná opatření a to co nejdříve.
Podle studie vzrostl podíl Číny na světových emisích z méně jak 20 % v roce 2010 na 26 % v roce 2019. Největším emitentem skleníkových plynů v Číně jsou tamní uhelné elektrárny. Jejich celkový instalovaný výkon v současnosti činí přibližně 1100 GW, podle studie je ale v současnosti 130 GW nadbytečných. Studie proto předpovídá, že i pokud by Čína nezavedla systém pro zpoplatnění emisí uhlíku, mohl by instalovaný výkon uhelných elektráren klesnout do roku 2030 na 1020 GW.
Některé zainteresované subjekty z energetického sektoru přitom plánovaly nárůst instalovaného výkonu na 1300 GW. Podle studie měly uhelné zdroje v průběhu 13. pětiletky (2016-2020) průměrné roční využití maxima kolem 4200 hodin.
Podle studie je optimální výše instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách pro rok 2030 680 GW. Pro dosažení takového poklesu by podle studie bylo zapotřebí zavést efektivní zpoplatnění vypouštěných emisí uhlíku. Cena za tunu CO2 by měla být přibližně ve výši 200 jüanů za tunu (přibližně 677 korun). Takovéto zpoplatnění by tak bylo přibližně srovnatelné s aktuálními cenami emisních povolenek obchodovaných v rámci EU ETS.
<h2>Žádný prostor pro nové fosilní zdroje s dlouhou životností</h2>
Čína si sama stanovila cíl dosáhnout 50% podílu nefosilních zdrojů elektrické energie ve svém energetickém mixu do roku 2030. V současnosti podíl nefosilní energie činí 32 %. Pro splnění tohoto cíle je dle studie zapotřebí zdvojnásobit růst solární a větrné energie ve srovnání s průměrem za posledních 10 let a dosáhnout tak alespoň 20% podílu těchto zdrojů v energetickém mixu. Studie ale navrhuje, aby tento podíl byl stanoven výš – na 25 %, pro případ, že by se potvrdilo pravděpodobné zpomalení růstu podílu jaderné a vodní energie. Každý rok by tak muselo být instalováno přibližně 100 GW nových solárních a větrných zdrojů.
<blockquote>„Není žádný prostor pro výstavbu nové fosilní infrastruktury s dlouhou životností, jakou jsou uhelné zdroje, které by musely být předčasně uzavřeny, aby došlo k naplnění čínské vize dosáhnout nulových čistých emisí.“ – ze zveřejněné studie</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Frans Berkelaar's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/28169156@N03/" data-track="attributionNameClick">Frans Berkelaar</a>

Uhlí

Studie: Splnění klimatických cílů Číny vyžaduje zákaz nových uhelných elektráren

Energetická společnost E.ON v <a href="https://www.eon.com/en/ueber-uns/presse/press-releases/2020/2020-11-10-unique-project-in-germany.html">úterý zveřejnila svůj plán přeměnit část plynovodu v Severním Porýní-Vestfálsku na přepravu čistého vodíku.</a> Unikátní projekt si klade za cíl zjistit, zda by se pro přepravu vodíku pomocí plynovodů dala použít stávající infrastruktura pro přepravu zemního plynu, a jaké úpravy by pro takový provoz bylo zapotřebí vykonat.
Potenciál vodíku jako klimaticky neutrálního nosiče energie je již delší dobu přemětem zájmu politiků i společností. Nový výzkumný projekt „H2HoWi“ se nyní má stát důležitým krokem na cestě k jeho využití.
V rámci projektu, který má být prvním svého druhu v Německu, se má vědeckým monitorováním ověřit, že vodík nemá žádný vliv na vlastnosti materiálu potrubí ani na těsnost stávající infrastruktury. Projekt bude mít na starost dceřiná společnost E.ON – Westnetz Gmbh a má být provozován až do konce roku 2023. Stavební práce mají začít ještě tento měsíc, celkem se má do projektu investovat jeden milion eur.
<h2>Omezující či chybějící normy</h2>
Provoz plynovodů s určitým podílem vodíku je v Německu už v současnosti možný. Koncentrace vodíku v plynovodu jsou ale omezeny aktuálními technickými standardy. Ty stanovují maximální podíl vodíku v plynovodech na 10 %. Podle E.ONu ale již bylo provedeno několik pokusů s vyšším podílem vodíku v potrubí. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/svaz-chybeji-normy-ktere-umozni-distribuci-vodiku-v-plynovodech">Ve třetině států EU, včetně ČR, podobné normy chybí</a> a přeprava a distribuce vodíku v rámci stávající plynárenské sítě zatím nejsou možné.
Samotný výzkumný projekt spočívá v odpojení části středotlakého plynovodu ve městě Holzwickede od zbytku plynové sítě a následně jeho připojení na zásobník vodíku. Z něj mají být přes plynovod zásobováni čtyři komerční zákazníci, vodík se má využívat pro výrobu tepla. Kromě úprav na plynovodu tak jsou zapotřebí i úpravy na straně zákazníků, těm mají být nainstalovány kondenzační kotle kompatibilní s využitím vodíku.
<blockquote>„Úprava stávající plynové infrastruktury pro vodík je důležitým předpokladem pro úspěch transformace energetiky. Díky přeměně zelené energie na vodík lze obnovitelnou energii uložit do plynových sítí. Ty se tak mohou stát zásobníky energie budoucnosti. E.ON si stanovil cíl pro přidávání „zelených plynů“ k zemnímu plynu v distribučních sítích a, pokud by to bylo zapotřebí, nabídnout dodávku 100% vodíku.“ – Thomas König, provozní ředitel E.ON zodpovědný za oblast sítí</blockquote>
<h2>Řešení pro aplikace, které by nebylo možné jednoduše elektrifikovat</h2>
<blockquote>„Elektrifikace všech provozů není technicky či ekonomicky proveditelná. Z tohoto důvodu bude vodík nepostradatelný pro aplikace, kde přímé využití elektrické energie není z technických či ekonomických důvodů proveditelné či rozumné. Proto je zapotřebí propojit různá odvětví spotřeby energie. Vzhledem k jeho uhlíkově neutrální povaze je čistý vodík řešením budoucnosti například pro dodávky tepla či průmyslové procesy.“ – Katherina Reiche, výkonná ředitelka Westenergie AG, předsedkyně německé Národní rady pro vodík</blockquote>
Do vývoje vodíkových technologií investují mnohé společnosti z různých odvětví, své využití by vodík mohl najít například v dopravě (<a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/kanadske-jaderne-laboratore-se-zameruji-dekarbonizaci-namorni-dopravy">námořní</a>, <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/airbus-pripravuje-prvni-modely-komercnich-letadel-pohanene-vodikem">letecké</a> i <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/bavorsko-chce-roku-2023-vybudovat-100-vodikovych-cerpacich-stanic-uzitkova-vozidla-podpori-50-mil-e">automobilové</a>), nebo při výrobě <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/thyssenkrupp-bude-vyrabet-bezemisni-ocel-pomoci-vodiku">oceli. </a>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.eon.com/content/dam/eon/eon-com/images/pressemitteilungen/natural-gas-pipeline/holzwickede_2x1.jpg">E.ON</a>

Plynárenství

V Německu otestují možnost přeměny části plynovodu na přepravu vodíku

První blok první běloruské jaderné elektrárny Ostrovets byl 3. listopadu v 12:03 přifázován k běloruské elektrické síti a dodal do ní první vyrobenou elektřinu. Oznámil to dodavatel elektrárny, ruská státní společnost <a href="https://rosatom.ru/en/press-centre/news/the-first-power-unit-of-the-belarus-npp-has-been-connected-to-the-unified-power-grid-of-the-republic/">Rosatom</a>. K přifázování bloku došlo jen několik dnů po oficiálním obdržení povolení ke spuštění.
<blockquote>„Dodání první kilowatthodiny elektrické energie do energetické sítě je milníkem, který značí začátek jaderného věku pro Běloruskou republiku. Tento milník byl umožněn dlouhodobou a efektivní prací velkého týmu běloruských a ruských expertů. Bezpochyby je před námi stále hodně práce, než bude reaktor moci začít s komerčním provozem. Už nyní ale máme důvod oslavovat úspěch běloruské jaderné elektrárny, která je první elektrárnou generace III+ postavenou s využitím ruských technologií mimo Rusko.“ – Alexey Likhachev, Generální ředitel Rosatomu</blockquote>
Běloruská jaderná elektrárna Ostrovets se po dokončení má skládat ze dvou tlakovodních reaktorů VVER 1200, značených také jako AES-2006. Instalovaný výkon každého bloku činí 1 194 MWe. Kompletním dodavatelem pro hlavní součásti jaderného ostrova běloruské elektrárny je Rosatom. Dodavatelem palivových souborů je ruský TVEL. Ačkoli se jedná už o pátý spuštěný reaktor tohoto typu, prvenství si může nárokovat jako první blok postavený mimo Ruskou federaci. V této kategorii ale Ostrovets nebude dlouho sám, ve výstavbě se momentálně nachází dva bloky v Bangladéši, příští rok má začít výstavba v Číně. Zájem o tento reaktor mají také v Egyptě, Maďarsku, Turecku a Finsku.
Provozované reaktory VVER 1200 se nacházejí ve dvou elektrárnách – Leningradská II a Novovoroněžská II. Výstavba prvního bloku trvala přibližně 9 let, druhý a třetí byl dokončen po 10 letech výstavy. Čtvrtý spuštěný reaktor by měl do komerčního provozu vstoupit začátkem roku 2021 a jeho výstavba by tak trvala 11 let.
Výstavba JE Ostrovets započala v roce 2013 a pokud vstoupí do komerčního provozu v prvním kvartále 2021, bude její doba výstavba nejkratší ze všech zatím realizovaných. První palivové soubory byly do reaktoru zavezeny 7. srpna. Práce na druhém bloku JE Ostrovets začaly v dubnu 2014.
Cesta k první běloruské jaderné elektrárně ale trvala monohem déle. Plánů na výstavbu jaderné elektrárny bylo v minulosti v Bělorusku několik. Ke zrodu elektrárny nakonec pravděpodobně velmi pomohl energetický spor mezi Ruskem a Běloruskem z roku 2007, po kterém prezident Lukašenko <a href="http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7039403.stm">prohlásil</a> že jaderná elektrárna je nutnou pro zajištění energetické bezpečnosti země.
<h2>VVER 1200 – budoucnost ruského jaderného průmyslu</h2>
Ve srovnání s předchozí generací VVER 1000 nabízí VVER 1200 řadu výhod, které jej činí mnohem bezpečnějším a zlepšují jeho provozní parametry. Reaktor je chráněn dvěma kontejnmenty, a jeho pasivní bezpečnostní systémy jsou provozuschopné i případě úplné ztráty napájení a pro vykonání všech bezpečnostních funkcí nepotřebují ani aktivní systémy a ani přímý zásah obsluhy.
Například Pasivní systém odvodu tepla (PHRS) zajišťuje dlouhodobý odvod tepla z aktivní zóny reaktoru při absenci všech zdrojů napájení, a v případě jeho potřeby se aktivuje bez vnějšího zásahu a pracuje pouze pod vlivem přírodních faktorů. Projektovaná životnost reaktoru činí 60 let, za předpokladu splnění bezpečnostních požadavků je ale možné jí o 20 či více let prodloužit.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.belaes.by/en/news/item/3011-na-pervom-energobloke-belaes-uspeshno-zapushchena-tsepnaya-reaktsiya.html">BelAES</a>

Rychlé zprávy

Bělorusko se připojilo k zemím s výrobou elektrické energie z jádra

Po sedmi letech ve výstavbě byl britský „Mega Amp Spherical Tokamak (MAST) Upgrade“ poprvé spuštěn a dosáhl zapálení prvního plazmatu. <a href="https://ccfe.ukaea.uk/all-systems-go-for-uks-55m-fusion-energy-experiment/">Oznámil to britský Úřad pro atomovou energii (UKAEA)</a>. Zařízení, jehož výstavba vyšla na 55 milionů liber, má být dalším krokem k energetickému využití jaderné fúze.
Tokamak MAST Upgrade je novým tokamakem, který vznikl přestavbou předcházejícího tokamaku MAST, který byl v Culhamově Centru pro fúzní energii provozován mezi lety 1999 a 2013. Oproti svému předchůdci má MAST Upgrade mít lepší provozní vlastnosti – delší pulzy, vyšší topný výkon, silnější magnetické pole a také nový divertor „Super-X“.
Jaderná fúze může pro lidstvo být potenciálním zdrojem velkého množství bez uhlíkové energie, který je navíc bezpečný. K uvolnění energie dochází při fúzi vodíkových částic za extrémně vysokých teplot. Dosažení potřebných podmínek k umožnění fúzní reakce ale není jednoduché a reálné využití fúze pro výrobu energie je (a bude) několik desetiletí hudbou budoucnosti.
<h2>MAST Upgrade – předchůdce prototypní britské fúzní elektrárny</h2>
Podle UKAEA má být MAST Upgrade předchůdcem pro prototyp britské fúzní elektrárny, takzvaného projektu STEP (Spherical Tokamak for Energy Production), který by mohl být dokončen do roku 2040.
STEP, který UKAEA připravuje v rámci 220 milionového programu financovaného britskou vládou, má být založen na konceptu MAST Upgrade. Sférický tokamak by mohl být možnou cestou pro kompaktní fúzní elektrárnu. Úspěch MAST Upgrade tak může být dalším krokem na cestě k návrhu budoucích zařízení pro fúzní energii. MAST Upgrade má rovněž pomoci s přípravami ITERu – největšího vědeckého projektu na světě.
<h2>Jedním z cílů projektu je otestování nového divertoru</h2>
Jednou z největších výzev fúzního výzkumu je odvod nečistot a tepla z plazmatu. Pro minimalizaci poškození povrchu divertoru je zapotřebí, aby odváděné plazma bylo před kontaktem s ním dostatečně chladné.
Současné divertory nejsou konstruované tak, aby odolaly intenzivnímu energetickému zatížení, které by bylo vytvářeno ve velkých fúzních elektrárnách. Komponenty divertoru by tak bylo zapotřebí po několika letech vyměňovat, což by značně komplikovalo konkurenceschopnost fúzních zdrojů. Cílem je tak vyvinout divertor se zvládnutelným výkonovým zatížením.
Řešením tohoto problémům by mohl být právě nový „Super – X“ divertor, který má být na MAST Upgrade poprvé vyzkoušen. Tento systém je navržen tak, aby docházelo k odvodu plazmatu při dostatečně nízkých teplotách, kterým by jeho materiály odolaly.
<blockquote>„MAST Upgrade nás přiblíží k dosažení udržitelného a čistého fúzního zdroje. Tento experiment přinese nový směr a otestuje technologii, která nebyla dosud vyzkoušena. Zajišťuje, že Spojené království je první lize států pracujících na fúzi, a bude zásadní pro dosažení cíle UKAEA postavit fúzní elektrárnu STEP.“ – Professor Ian Chapman, výkonný ředitel UKAEA</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://ccfe.ukaea.uk/resources/#gallery">UK Atomic Energy Authority</a>

Jaderné elektrárny

Pokrok v jaderné fúzi: Britský tokamak MAST Upgrade zdolal důležitý milník

Pátý blok jaderné elektrárny Fu-čching v čínské provincii Fu-ťien ve středu poprvé dosáhl řetězové reakce,<a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-10/22/c_553221.htm"> oznámila společnost China National Nuclear Corporation (CNNC)</a>. Blok, který je prvním ze dvou demonstračních reaktorů Hualong One, má podle stávajícího harmonogramu začít s komerčním provozem koncem letošního roku. V takovém případě by se jednalo o první reaktor typu Hualong One (HPR1000), který byl zprovozněn. Koncem příštího roku má pak začít komerční provoz v bloku 6.
Provozní licenci reaktor obdržel 4. září, zavážení 177 palivových kazet do reaktoru začalo ten samý den a bylo úspěšně dokončeno 10. září. Po vytažení řídicích tyčí a naředění koncentrace kyseliny borité v primárním okruhu dosáhl reaktor prvního kritického stavu ve středu ve 3 hodiny 9 minut místního času.
Předtím, než bude blok přifázován k síti, musí být provedeny různé testy, teprve tehdy bude výkon reaktoru navýšen a blok vstoupí do provozního hodnocení s demonstrací plného výkonu. Během této fáze se bude posuzovat, zda reaktor splňuje všechny požadované předpisy a normy. Horké testy byly na reaktoru dokončeny 2. března.
Čínská státní rada dala svůj konečný souhlas s výstavbou pátého a šestého bloku JE Fu-čching v dubnu roku 2015. První lití betonu, které značí oficiální začátek stavebních prací, se pro Fu-čching 5 odehrálo ještě v květnu téhož roku. Práce na výstavbě šestého bloku začaly v prosinci 2015. Vnitřní kupole pátého bloku byla instalována na budovu kontejnmentu v květnu 2017, vnější kupole byla instalována v lednu 2018.
<h2>Ve výstavbě je 9 reaktorů tohoto typu</h2>
Další dva reaktory typu Hualong One se také staví v jaderné elektrárně Fangchenggang v autonomní oblasti Kuang-si. Tyto dva bloky mají dle harmonogramu začít s komerčním provozem v roce 2022. Další dva reaktory Hualong One jsou ve výstavbě v elektrárně Čang-čou (Zhangzhou) v provincii Fu-ťien, ve výstavbě je také první ze dvojice reaktorů v elektrárně Taipingling v provincii Kuang-tung.
Mimo Čínu jsou dva tyto reaktory ve výstavbě v pákistánské Jaderné elektrárně Karáčí. Jejich výstavba započala v roce 2015 a 2016, dokončení je naplánováno na rok 2021 a 2022.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-10/22/c_553221.htm">CNNC</a>

Čínská jaderná elektrárna s reaktorem Hualong One Fu-čching 5 dosáhla kritického stavu

Kanadská vláda plánuje investovat 20 milionů kanadských dolarů (přibližně 353 milionu korun) z federálních fondů do urychlení vývoje elektrárny využívající solí chlazeného reaktoru (ISMR) společnosti Terrestrial Energy. <a href="https://www.terrestrialenergy.com/2020/10/terrestrial-energy-receives-canadian-government-funding-for-imsr-generation-iv-nuclear-plant/">Společnost Terrestrial Energy to uvedla ve svém tiskovém prohlášení</a>. Malé modulární reaktory mají podle očekávání hrát významnou roli v dosažení kanadského cíle na dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050.
Investici do Terrestrial Energy oznámil kanadský Ministr pro inovace, výzkum a průmysl, Navdeep Bains. Finance mají pocházet ze Strategického inovačního fondu, jedná se o první případ finanční podpory vývoje malých modulárních reaktorů z tohoto fondu. Vyvíjená elektrárna má poskytovat účinnou výrobu elektrické energie, její vysokoteplotní provoz navíc může mít další průmyslová využití, jako je například výroba bezemisního vodíku.
<blockquote>„Kanadská vláda podporuje využití této inovativní technologie pro poskytování čistých energetických zdrojů a budování postavení globálního lídra v technologiích SMR. Tím, že pomůžeme přinést tyto malé reaktory na trh, podporujeme významné environmentální a ekonomické benefity, včetně výroby energie s nižšími emisemi, vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst a rozvoj duševního vlastnictví v Kanadě.“ – Navdeep Bains, Ministr pro inovace, výzkum a průmysl
„SMR je průlomovou technologií, která má potenciál hrát zásadní roli při boji s klimatickými změnami a obnově naší ekonomiky po pandemii COVID-19.“ – Seamus O’Regan, Ministr přírodních zdrojů</blockquote>
<h2>Terrestrial Energy oznámení uvítala, sama do vývoje proinvestuje alespoň dalších 91 milionů kanadských dolarů</h2>
<blockquote>„Kanadská vláda postupuje s jasným záměrem národního rozvoje SMR reaktorů a uznává velké průmyslové a environmentální výhody současných jaderných inovací. Děkujeme Ministru Bainsovi a O’Reganovi za jejich vizi, vedení a partnerský vztah při prosazování našeho programu pro vyvinutí cenově dostupné a ekonomicky konkurenceschopné jaderné energie pro kanadské podniky a domácnosti s využitím technologií reaktorů IV. Generace.“ – Simon Irish, výkonný ředitel Terrestrial Energy.</blockquote>
Přijetím podpory se společnost zavázala vytvořit a udržovat 186 pracovních míst. Společnost zároveň utratí dalších 91,5 milionu kanadských dolarů (přes 1,6 miliardy korun) na výzkum a vývoj. S tím, jak se společnost blíží k postupnému komerčnímu nasazení elektráren s reaktory ISMR do konce tohoto desetiletí, plánuje využít kanadského jaderného dodavatelského řetězce a potenciálně vytvoří až 1000 nových pracovních míst.
Oznámení o investici přichází pouze týden po té, co společnost Ontario Power Generation oznámila posílení spolupráce s Terrestrial Energy a dalšími dvěma developery SMR reaktorů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.terrestrialenergy.com/media/imsr-power-plant-illustration/">Terrestrial Energy</a>

Kanada plánuje investovat 20 mil. dolarů do malého modulárního reaktoru společnosti Terrestrial Energy

Švédská energetická agentura má podpořit projekt společné iniciativy společností SSAB, LKAB a Vattenfall. Cílem projektu HYBRIT je demonstrovat výrobu oceli bez použití fosilních paliv. <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/hybrits-next-step-receives-support-from-swedish-energy-agency">Podle Vattenfallu má SEA na projekt přispět 22 miliony švédských korun</a> (57,2 milionu Kč). Peníze mají jít na komplexní studii proveditelnosti, která je součástí prací na plánovaném demonstračním závodě. Ten se má stát důležitým článkem ve vývoji celého hodnotového řetězce pro „nefosilní“ ocel.
Pilotní závod pro využití přímé redukce železné rudy vodíkem zahájil provoz 31. srpna poblíž města Luleå. Podle Vattenfallu mají nyní začít přípravy na rozšiřování testů do průmyslového měřítka v demonstračním závodě. Finance, které Švédská energetická agentura projektu přislíbila, mají jít na studii, která má stanovit předpoklady pro realizaci demonstračního závodu. Mimo jiné se má studie zaměřit na plán, konstrukci závodu, výběr technologií, logistická řešení a v neposlední řadě výběr lokality.
<a href="http://www.energimyndigheten.se/en/about-us/">Švédská energetická agentura</a> je vládní agentura spadající pod tamní Ministerstvo infrastruktury. O rozpočtu a úkolech agentury rozhoduje vláda a parlament. Agentura podporuje výzkum nových obnovitelných zdrojů, pohonných hmot budoucnosti a chytrých sítí. Agentura rovněž podporuje rozvoj podnikání, které umožňuje komercializaci energetických inovací.
<figure id="attachment_88500" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-88500" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-512x484.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-512x484.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-768x727.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-1024x969.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-725x686.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-800x757.jpg 800w" alt="" width="512" height="484" /><figcaption class="wp-caption-text">Přehled nosičů energie při výrobě oceli v závodě Hybrit. Zdroj: <a href="https://www.hybritdevelopment.com/">Hybrit Development</a></figcaption></figure>
<blockquote>„Jsme velmi rádi, že jsme opět obdrželi podporu od Švédské energetické agentury v naší jedinečné spolupráci při vytváření hodnotového řetězce bez fosilních paliv.“ – Andreas Regnell, předseda představenstva HYBRIT Development AB a Senior Vice President Strategického vývoje ve Vattenfallu</blockquote>
<h2>Funkční závod v roce 2025</h2>
Podle současného plánu má začít výstavba demonstračního závodu v roce 2023, k zahájení provozu by mělo dojít již v roce 2025. Cílem má být demonstrace výroby v plném rozsahu s kapacitou lehce přes 1 milion tun železa ročně.
Tento objem přitom činí přibližně pětinu celkových zpracovatelských kapacit v závodech společnosti LKAB v Malmbergetu a přibližně polovinu výrobních kapacit vysokých pecí společnosti SAAB ve městě Luleå. Cílem projektu je realizace prvního hodnotového řetězce pro „nefosilní“ ocel na světě už v roce 2026.
Podle Vattenffalu je koncepce a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/bezemisni-ocel-ve-svedsku-uvadeji-revolucni-metodu-v-zivot">proces takovéto výroby oceli</a> velmi složitý a rozsáhlý. Demonstrační projekt závodu je tak zapotřebí pro co největší napodobení průmyslového procesu a pro zvolení vhodné technologie.
<blockquote>„Demo studie, ve kterých je tento projekt prvním krůčkem, jsou zapotřebí provést před tím, než bude možné udělat krok k rozsáhlé průmyslové implementaci. Vysoké pece v ocelářském odvětví jsou odpovědné za velký podíl, přibližně 10 %, všech uhlíkových emisí ve Švédsku. Jedná se o významný krok v přechodu švédského průmyslu ke snižování emisí skleníkových plynů.“ Klara Helstad, vedoucí oddělení Udržitelného průmyslu v SEA</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/media-bank/hybrit">Vattenfall, Åsa Bäcklin</a>

Emise CO2

Švédsko plánuje výrobu "nefosilní" oceli. První závod má zahájit provoz v roce 2025

Americká energetická společnost Public Service Enterprise Group (PSEG) ve <a href="https://nj.pseg.com/newsroom/newsrelease189">čtvrtek oznámila podání žádosti o další finanční podporu prostřednictvím takzvaných „Zero emmision certificates“ (ZEC)</a> pro své dvě jaderné elektrárny v New Jersey. Bez dodatečných financí podle PSEG hrozí uzavření obou elektráren.
Podíl jaderných zdrojů na výrobě elektrické energie činí v americkém státě New Jersey 40 %. Jaderné elektrárny zároveň vyrábějí přes 90 % veškeré bez-uhlíkové energie ve státě. Tento příspěvek je podle státního energetického plánu a několika dalších studií klíčový pro dosažení 100% podílu bez-uhlíkových zdrojů na výrobě energie do roku 2050.
<blockquote>„Jaderná energie je již nyní největším bez-uhlíkovým zdrojem v New Jersey. Žádný z jiných zdrojů se k ní ani zdaleka neblíží. Chceme pokračovat v partnerství s guvernérem Philem Murphym a dalšími státními představiteli k zajištění toho, že jaderné elektrárny v New Jersey budou pokračovat ve výrobě elektrické energie s nulovou uhlíkovou stopou dlouho do budoucnosti. New Jersey může dosáhnout svých ambiciózních cílů v oblasti čisté energie s jadernou energií zastoupenou v energetickém mixu.“ – Rick Thigpen senior vice president pro firemní občanství v PSEG</blockquote>
18. dubna 2019 Rada veřejných služeb New Jersey vydala nařízení, které stanovilo, že jaderné elektrárny Salem 1 a 2 a Hope Creek jsou od toho dne do 31. května 2022 oprávněné obdržovat finanční podporu skrze ZEC. Podle PSEG díky podpoře mohlo New Jersey těžit z lepší kvality ovzduší, a větší palivové diverzitě, žádost PSEG nyní usiluje o prodloužení této podpory o další tři roky.
Podporu jaderné energetiky prostřednictvím ZEC <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/new-jersey-jako-treti-americky-stat-schvalilo-podporu-jaderne-elektrarny">schválilo New Jersey jako třetí stát USA 12. dubna 2018.</a>
<h2>Situace na energetickém trhu se dále zhoršila</h2>
Podle PSEG se od začátku prvního dotačního období situace na energetickém trhu výrazně zhoršila a z toho důvodu potřeba pro finanční podporu jaderných elektráren nadále rostla. V USA nyní jaderné elektrárny i nadále bojují o přežití. Od roku 2018 došlo k uzavření 3 jaderných elektráren. V případě, že by jaderné elektrárny v New Jersey byly uzavřeny, jejich výroba by primárně byla nahrazena existujícími fosilními zdroji, což by samozřejmě způsobilo okamžitý nárůst v emisích CO2. PSEG zároveň tvrdí, že uzavření jaderných zdrojů by vedlo k nárůstu cen elektrické energie.
<blockquote>„Pokračující podpora jaderné energetiky státem New Jersey je chytrou investicí do čisté energie. V PSEG jsme odhodláni podporovat náš stát a dělat vše, co je v nejlepším zájmu pro naše zákazníky a komunity. Spoluprací se všemi můžeme zajistit, aby stát byl schopen vyrábět elektrickou energii, kterou potřebujeme pro napájení našich domovů a podniků, bez nepotřebných uhlíkových emisí.“ – Rick Thigpen</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Peretz Partensky's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/ifl/">Peretz Partensky</a>

USA: PSEG žádá o prodloužení provozní podpory pro své jaderné elektrárny

Společnost Vattenfall <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/pressreleases/2020/wooden-tower-set-to-reduce-carbon-dioxide-footprint-from-future-wind-turbines">oznámila, že bude spolupracovat se švédskou společnostní Modvion</a> na využívání dřevěných věží pro své pevninské větrné elektrárny. Podle Vattenfallu má tato spolupráce potenciál snížit emise skleníkových plynů způsobených výstavbou o 25 %. Vattenfall chce v rámci spolupráce posoudit dřevěnou věž vyvinutou Modvionem pro potenciální využití pro budoucí větrné farmy.
Společnosti Vattenfall a Modvion společně podepsaly prohlášení o záměru vytvořit projekt rozvoje podnikání pro ohodnocení technologie výstavby a možné komerční využití dodávek dřevěných věží pro budoucí větrné projekty Vattenfallu. Portfolio Vattenfallu má potenciál přibližně 5 GW v projektech již realizovaných, v přípravě nebo výstavbě.
<blockquote>„Během svého životního cyklu mají větrné turbíny Vattenfallu už nyní velmi nízké úrovně klima ovlivňujících emisí. Chceme ale tyto úrovně ještě dál snížit. Vidíme, že dřevěné věže mohou být součástí našeho řešení pro snižování naší uhlíkové stopy, což může doplňovat úsilí, které již provádíme například při výrobě oceli nezávislé na fosilních zdrojích.“ – Daniel Gustafsson, vedoucí vývoje pevninských větrných turbín ve Švédsku</blockquote>
Přibližně čtvrtina dopadů na klima způsobených výstavbou větrných turbín souvisí se samotnou věží, ty jsou nejčastěji zhotoveny z oceli a občas betonu. I v budoucnosti se ocel bude využívat v mnoha částech větrných turbín, dřevěné věže by ale mohly být důležitým doplňkem. Používáním dřeva jako konstrukčního materiálu pro věže je možné zásadně snížit výrobní emise skleníkových plynů, zároveň také dojde k uchování uhlíku absorbovaném ve dřevě. Jako zdroj surovin se navíc má využívat certifikovaných udržitelných dřevních surovin, které zajistí opětovnou výsadbu nových stromů.
<h2>První dřevěnou věž Modvion instaloval na konci letošního dubna</h2>
Modvion <a href="http://www.modvion.com/wp-content/uploads/2020/04/200429-The-first-wooden-wind-power-tower-has-been-erected-in-Sweden_ENG.pdf">postavil svou první dřevěnou věž  poblíž švédského města Gothenburg</a>. Samotná věž je 30 metrů vysoká a má být určena primárně pro výzkum. Komerční využití svých dřevěných věží očekává Modvion již v roce 2022. Společnost již uzavřela prohlášení o záměru se společnostmi Varberg Energi a Rabbalshede Kraft. Podle Modvionu má Vartberg Energi zájem o 110 metrů vysoku věž, Rabbalshede Kraft projevila zájem o 10 věží o výšce minimálně 150 metrů.
<figure id="attachment_88064" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-88064" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2.jpg 800w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Pohled do vnitřku dřevěné věže. Zdroj: <a href="https://www.dropbox.com/sh/ch98uan4x5t1l6i/AAC2tp3-xe-DmrHx1Rn4ohwka?dl=0">Modvion</a></figcaption></figure>
<blockquote>„Vattenfall má solidní zkušenosti s výstavbou větrných elektráren. Spoluprací s ním můžeme urychlit vývoj další generace větrných farem. S věžemi vyrobenými ze dřeva se větrná energie může potenciálně stát úplně klimaticky neutrální.“ – Otto Lundman, výkonný ředitel Modvionu
„Vidíme velké benefity ve výstavbě dřevěných věží, ne jen pouze pro klima, ale rovněž pro snižování nákladů pro novou, obnovitelnou výrobu elektrické energie. Jsme odhodláni zajistit, aby život bez fosilních zdrojů byl možný během jedné generace, a toto může být zásadním krokem kupředu.“ – Daniel Gustafsson</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="http://www.modvion.com/wp-content/uploads/2020/06/20200603_144737-1200x1600.jpg">Modvion</a>

Větrné elektrárny

Větrná elektrárna ze dřeva? Švédové otestují nový koncept

Japonská společnost Kansai Electric Power Company v pátek <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Kansai-completes-upgrade-work-at-two-reactors">oznámila dokončení prací na zlepšení bezpečnosti v jaderých elektrárnách Mihama 3 a Takahama 1.</a> Provedené úkony byly zapotřebí pro prodloužení provozu v obou elektrárnách až o 20 let na celkem 60 let. Práce potřebné pro prodloužení provozu JE Takahama 2 podle Kansai stále pokračují.
Dle předpisů, které byly revidovány v červenci 2013, se japonským reaktorům uděluje provozní licence na 40 let s možností jednoho prodloužení na nejvýše 20 let. Prodloužení provozních licencí je ale podmíněno splněním přísných bezpečnostních požadavků.
JE Takahama se skládá ze 4 tlakovodních reaktorů. Nejstarší 2 bloky byly uvedeny do provozu v roce 1974 a 1975, jejich instalovaný výkon činí přibližně 780 MWe. V roce 2016 se bloky staly prvními japonskými reaktory, kterým byla provozní licence prodloužena. Ve stejném roce japonský Úřad pro jadernou regulaci prodloužil provozní licenci třetímu bloku JE Mihama. Ta byla poprvé zprovozněna v roce 1976.
<h2>Posílení kontejnmentů a zvýšení odolnosti proti přírodním živlům</h2>
Práce na JE Takahama 1 a 2 zahrnovaly například posílení kontejnmentu obou reaktorů. Kansai posílila existující betonové zdi obklopující kontejnment obou reaktorů a instalovala sekundární kupole kontejnmentu. Energetická společnost rovněž zvýšila protipožární odolnost díky výměně žáruvzdorné kabeláže, instalaci protipožárních opláštění a instalaci dodatečných požárních hlásičů a hasících systémů. Během prací byl rovněž přesunut přívod mořské vody pro chlazení díky vykopání nového tunelu v podloží. Součástí úprav byla také výstavba několika ochranných zdí proti silným větrům.
Práce provedené na JE Mihama 3 souvisely se zlepšením seismické odolnosti elektrárny. Kansai například zesílila bazény pro vyhořelé palivo a budovu kontejnment. Úpravou prošlo i samotné jádro reaktoru. U elektrárny byla rovněž vybudována nová a vyšší přílivová bariéra.
Podle Kansai by práce na Takahama 2 měly být dokončeny v lednu příštího roku. Restart reaktorů Mihama 3 a Takahama 1 by dle současného harmonogramu měl proběhnout v lednu a březnu 2021.
<blockquote>„Do budoucna se budeme i nadále snažit veřejnosti, včetně místních obyvatel, vysvětlit nutnost a bezpečnost pokračování provozu nad 40 let a budeme pokračovat v práci na opatřeních pro zlepšení bezpečnosti druhého bloku JE Takahama.“ – z prohlášení společnosti Kansai
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to IAEA Imagebank's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/" data-track="attributionNameClick">IAEA Imagebank</a></blockquote>