Domů
Jaderné elektrárny
Ruský reaktor BREST získal licenci pro výstavbu demonstrační elektrárny

Ruský reaktor BREST získal licenci pro výstavbu demonstrační elektrárny

Ruská Federální služba pro životní prostředí, průmysl a jaderný dozor (Rostechnadzor) vydala ve středu licenci pro výstavbu prvního experimentálního a demonstračního bloku s rychlým, olovem chlazeným reaktorem BREST-OD-300. Reaktor má být vybudován v lokalitě Sibiřského chemického kombinátu v Seversku, v případě realizace se bude jednat o první olovem chlazený reaktor na světě.

Demonstrační projekt experimentálního reaktoru BREST-OD-300 je klíčovou součástí pilotní demonstračního energetického komplexu (PDEC), který zahrnuje také výrobu a recyklaci jaderného paliva ze směsi nitridů uranu a plutonia a zpracování vyhořelého paliva. Celý komplex tak umožňuje realizaci uzavřeného palivového cyklu, díky kterému bude možné nejen vyrábět elektrickou energii, ale také připravovat nové palivo z paliva odebraného z aktivní zóny reaktoru. Projekt PDEC je součástí programu „Proryv“ společnosti Rosatom. Instalovaný výkon plánovaného reaktoru má být 300 MWe.

Demonstrace výhod uzavřeného palivového cyklu

Klíčovou částí plánovaného energetického komplexu je reaktor BREST-OD-300.  Jedná se o prvním inovativní demonstrační reaktor, který využívá pro chlazení olovo, a využívá principů pasivní bezpečnosti. Specifické vlastnosti reaktoru proto mají umožňovat upuštění od velkoobjemových kontejnmentů lapačů taveniny a velké části podpůrných systémů. Konstrukce reaktoru má například umožňovat lokalizaci úniků chladiva v pouzdru reaktoru a eliminovat únik obsahu jádra reaktoru. Tyto vlastnosti tak mají vylučovat závažné nehody vyžadující evakuaci obyvatelstva.

Vizualizace plánované elektrárny, Zdroj: Rosatom

Podle Rosatomu má uzavření palivového cyklu pomocí rychlých reaktorů umožnit dosažení až 100 krát více efektivního využití přírodních zdrojů uranu ve srovnání s v současnosti převažujícími tepelnými reaktory s otevřeným palivovým cyklem. Podle Rosatomu by výstavba jedné velké průmyslové elektrárny složené ze dvou bloků s rychlými reaktory a s uzavřeným palivovým cyklem měla ve srovnání s výstavbou srovnatelné elektrárny s bloky VVER-TOI mít o 20 % nižší investiční náklady, a o 15 % nižší provozní náklady.

Během přezkoumání bezpečnosti demonstračního reaktoru byly vyvinuty nové federální předpisy a pravidla, která berou v potaz specifika daného projektu a zohledňují všechny vlastnosti reaktoru BREST-OD-300.

„Především gratuluji celému odvětví k této důležité události, ke které jsme přistupovali plánovaně a systematicky. Vydání licence je známkou toho, že Rostechnadzor obdržel všechny potřebné odpovědi na své otázky ohledně výstavby bloku s reaktorem BREST. Je ta zároveň znamení toho, že všechny klíčové cíle projektu pro tento rok budou implementovány v souladu s komplexním Ruským programem pro přenos technologií (RTTM).“ – Vyacheslav Pershukov, vedoucí projektu Proryv a zvláštní zástupce ROSATOM pro mezinárodní vědecké a technologické projekty

Zdroj úvodního obrázku: Rosatom

Potřebujete být v obraze ohledně jaderné energetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti jaderné energetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Kdo dostaví Dukovany? Tři nápadníci v tendru, jejich minulost a trumfy
19. květen 2022, 23:00
Průzkum: Kvůli válce na Ukrajině stoupla v ČR podpora jaderné energetiky
17. květen 2022, 09:25
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(32)
Milan Vaněček
14. únor 2021, 15:15

To je krok správným směrem, místo zastaralých reaktorů, které si chceme nechat postavit, bychom si měli počkat na tuto novou generaci.

Petr
14. únor 2021, 19:58

Asi těžko. Česko má tak na to udržet dnes v EU výstavbu běžných jaderných reaktorů za slušnou cenu, tyhle věci s recyklací jaderného paliva a nakládání se zbraňovým obohacením jsou v EU jen pro Francii, jestli se někdy vzpamatuje ze svého generačního úpadku.

Josef
15. únor 2021, 00:01

Ono máte pravdu JE, která se u nás bude stavět bude vzhledem ke stavu techniky v Rusku v době výstavby už zastaralá, jenže problém je v tom ,že tyto reaktory budou připravené k masové výstavbě až někdy okolo po roce 2030. A pokud bychom na ně měli vsadit, což je samozřejmě výborný nápad pak bychom musely prolomit limity uhlí a co když se to nepovede a ukáže se ,že je to špatná cesta ?

Lukas
14. únor 2021, 15:17

Je to velmi pekne ako sa v Rusku snazia a vidiet u nich velky pokrok v JE ale nikde inde na svete to nebude fungovat mozno okrem Ciny a Indie, lebo Rusko.

Jan Veselý
14. únor 2021, 15:29

Chlazení olovem mi přijde mnohem perspektivnější než ten návod na katastrofu s roztaveným sodíkem.

Teď ještě budou muset prokázat provozní spolehlivost, dobrou cenu a bezpečnost. Zajímalo by mě jestli se ta tavenina olova dá použít i jako zásobník tepla. Pak by totiž šlo naddimenzovat parogenerátor a turbínu a provozovat to jako pološpičkový zdroj. Ale pak to teprve chce mít hodně dobrou cenu investice.

Marty
14. únor 2021, 23:02

Reaktory BN chlazené sodíkem v Rusku fungují spolehlivě uz nekolik let, Bělojarská JE

Matěj
15. únor 2021, 14:42

Ano, i ze clanku pana Wagnera je zrejme, ze rusove maji bohate zkusenosti jak se sodikem, tak olovem.

Nechapu nektere mistni diskutery, proc jim tak vadi, ze nekdo dosahne pokrok/prulom v nejake prumyslove oblasti? Vzdyt je to skvela zprava, ne? BREST bude umet stravit i vysoce radioaktivni aktinoidy z vyhoreleho paliva a tim snizovat jeho mnozstvi. Co je na tom spatne? Ze s tim prisli rusove? Anebo ze to nema solarni panel a vrtuli? Anebo ma nekdo neco proti rychlym neutronum obecne?

Jan Veselý
15. únor 2021, 14:56

Mě vadí, že v jednom zařízení má být roztavený sodík, v něm rozptýlené radioaktivní částice a voda. Proč? Moc dobře si pamatuju praktickou ukázku z hodiny chemie na střední škole. Takže vím jak spolu reaguje sodík a voda. A teď si představte, že se "něco" pokazí. Do té doby to ovšem určitě bude úplně bezpečné.

Proto se mi taky líbí použití olova. To v případě průseru prostě nechají někam vytéct a ztuhnout a přirozeně to bude stínit radiaci.

Matěj
15. únor 2021, 17:30

Sodík je s vodou bouřlivák, ale je to technologicky zvládnutelné, viz 26 let provozu BN-350 a nyní BN-600 a 800.

Stejně bysme mohli nazírat i na klasické tlakovodní reaktory s vodou o 150 barech a 330 °C. Prudký pokles tlaku=prudké snížení bodu varu, prudký var=velká expanze objemu, čili exploze. Ale je to technologicky ošetřené, tak se nemusíme bát.

Olovo jistě není špatné, já bych si přál vidět 4.gen. chlazenou solemi jak v primárním, tak sekundární okruhu, včetně akumulace tepla, takže je možný load following. Takto to má namyšlené např. Moltex Energy. Celkově rychlé neutrony umožňují mnohem vyšší vyhoření paliva a případnou výrobu dalšího paliva z Thoria, anebo U238.

Já jsem příznivce OZE, ale než 300 10MW turbín uvidím radši jeden rychlý, případně množivý 1000MW reaktor 4.generace, spalující vyhořelé palivo současných PWR, případně U233 z Thoria, anebo PU239 z U238. Palivo na tisíce let, než konečně zvládneme fúzi.

Josef
15. únor 2021, 00:10

No s tím zásobníkem tepla kovy mají malou měrnou tepelnou kapacitu mnohem nižší než voda v reaktoru bude tedy "schováno" mnohem méně tepla než v případě WWER ten rozdíl nechci to dohledávat, ale voda bude mít tak 30x vyšší měrnou tepelnou kapacitu než olovo....

Tato JE bude zcela nevhodná k regulaci výkonu sítě ne ,že by to nešlo, to není technický problém ,ale cena paliva na vyrobenou kWh je u těchto reaktorů prakticky nulová, takže se vyplatí tu el. nechat běžet stále, protože náklady na ní ať vyrábí nebo ne jsou téměř stejné.

Martin P
15. únor 2021, 14:03

Josefovi: Jestli to nebylo myšleno tak, že do kovu se dá akumulovat energie za normálního atm. tlaku, aniž by byl zároveň nutný vysoký tlak jako u vody (tlakovodních systémů).

p. Veselému: Pokud bude v tavenině chladícího olova rozptýleno i samotné štěpné palivo, asi to takto nepůjde. Je to ale nutné? Není lepší provozovat reaktor naplno (protože mu to konstrukčně svědčí nejlépe) a spíš honit vodu do kopce a z kopce turbínami, na které máme výrobní kapacity a profesní kapacity a hlavně zkušenosti?

Jan Veselý
15. únor 2021, 15:02

Skladování tepla je podstatně levnější než skladování elektřiny. Pomocí zásobníku na teplo jste schopen oddělit od sebe provoz reaktoru a provoz turbíny. Obojí pak můžete provozovat v technicky a ekonomicky nejvýhodnějším režimu pro danou část zařízení, nemusíte až tolik brát ohled na celek.

Reaktor by tak mohl jet bez přerušení a zároveň by elektrárna nemusela vyrábět v noci/přes poledne, jen by se nahříval zásobník, a naakumulovanou energii by prodávala výhodněji během večerních a ranních špiček.

Kozák
14. únor 2021, 15:36

Když se to nedaří s reaktory třetí generace, ani s modulárními reaktory, ani s termojadernou fůzí, tak nám slibují, že to půjde s olovem, nebo sodíkemm chlazenými reaktory. Tím samozřejmě mají na mysli sypejte nám jaderné mafii peníze. Tak to bylo, je a bude. Budem za jádro platit, platit, platit.

Vladimír Wagner
14. únor 2021, 19:06

Myslel jsem, že po žádosti redakce a její snaze diskuzi zde alespoň trochu vrátit od trollí žumpy s výkřiky, kde si pouze autoři vybíjí své psychické frustrace, k smysluplné diskuzi o tématech článků, se alespoň někteří trochu chytí za nos. Tady ovšem, pod článkem o docela zajímavém prototypovém zařízení, nic míň a nic více, je vidět, že se situace moc nezměnila a trollové zůstávají stejní. Myslel jsem, že se budu moci k diskuzím zde vrátit, ale nejspíše zůstanu mimo

Carlos
14. únor 2021, 19:57

Pane Wagnere,

nezlobte se, ale ono to tak vypadá. veřejnosti je nějakých minimálně 30 let, spíše ale 40 pořád slibováno že za pár let bude nějaký super duper reaktor, tu se vleze do šatníku, tu bude spalovat jaderný odpad, tu bude dělaný sériově ve fabrice. A když to přeženu si jej v pátek objednáte a v úterý ukazujete zvědavým sousedům. (Píši to schválně s nadsázkou) Jenže to se nestalo.

V Liberci měl snad deset let už běžet hyperion, ta firma se někam vypařila.

Díval jsem se na koncept toho reaktůrku z Prahy - Energwell, nebo tak nějak, nápad je to zajímavý, což o to, ale to provedení... Opět komplikovaná speciální věc. To nemá moduly, které by se daly prodávat samostatně, nemá to ani moduly, které si objednáte za korunu tucet.

A to je v jaderné energetice problém. Jaderná energetika potřebuje někoho kdo udělá to co Space-X, celý ten prvotní tým, který snížil cenu komponent raket mnohonásobně, který místo speciálního ventilu za tisíce použil obyčejný a vyměnil tam jedno těsnění a udělal tolik věcí které nebyly před tím zvykem. Takovou věc potřebujete v jaderné energetice také. Ne velký kolos v podobě sci-fi z padesátých už prostě není sexy. Doba se změnila a něco co vyžaduje zvenku téměř vojenskou disciplínu... na to se lidé dívají s podezřením.

Takže se nedivte že lidem připadá že celý ten pakl nových reaktor, které se pořád slibují, není nic jiného než obírání státu a investorů. Myslím že kdybych si vzal přehled nových reaktorů každý rok za posledních deset let dozadu, tak to bude pořád to samé a bez velkého posunu.

Chápu že ten obor je náročný, ale není možné aby ty projekty šly tak dlouho bez výstupu pro veřejnost. Zase se vrátím k tomu pražskému reaktůrku. Tam může být zajímavé aby se dala dohromady ta část vyrábějící proud, tu asi lze navrhnout a začít prodávat během pár let. Ta se snad může ladit i na klasických teplárnách. Alespoň nějaký výstup by z toho byl, byly by data z provozu a byly by příjmy pro firmu.

Aby to lidi přestali brát jako "bandu dědků co projídá dotace a nic z toho není", tak musíte v oboru začít s jiným myšlením, změnit to celé. Nemůžete si hrát deset let nad rýsovacím prknem a pak dalších deset povolení a pak dalších deset... asi chápete kam tím mířím. Deset let by to mělo vzít celé od začátku od prvního náčrtku někde po víkendovém soustředění po lití prvního betonu.

Nevím jak se na těchto malých reaktorech pracuje, jak se dělá jejich vývoj. Ale v jistý moment bych nechal postavit jeho model 1:1 s tím že se tam místo jaderných elementů dají elektrické a bude se všechno testovat na tomto. Tam i když se něco podělá, tak je to jedno, nikoho to moc neohrozí. Takovou věc postavíte za jak dlouho? Za rok? Postavíte to někde ve starém hangáru. Na rozdíl od skutečného reaktoru, který musíte složitě papírovat.

Chemik
15. únor 2021, 09:29

Co by tyto vývojáři dělali, kdyby se jim dílo podařilo dříve. Museli by hledat další smysl využití ve svém oboru. Jestli tak trochu nezapomínají, že je konkurence může vyřadit dřív než si můžou pomyslet.

Kamil Kubů
15. únor 2021, 12:32

Jestli ono to nebude tím, že pro mechanické a termální chování nejaderných částí JE existují dostatečně kvalitní modely, tak že není moc co fyzicky zkoušet a objevovat. Na druhou stranu, jak se bude reaktor a konkrétní mix palivo/moderátor/chlazení chovat, až spustíte řetězovou reakci, to dneska dokáže namodelovat jen málokdo a přesnost bude pravděpodobně dost bídná. Zejména, pokud se týká inovativních nápadů. Tak se té "bandě dědků" nedivte, že "projídá dotace", když nechtějí poslat do světa design, který nebude podpořen skutečnými fakty.

Prototypů solárních panelů můžete vyrobit deset za den, každý s jinými články. Prototypů VTE s různými listy vrtulí můžete vyrobit klidně jeden za měsíc. Prototyp jaderné elektrárny postavíte jen jeden.

Kozák
15. únor 2021, 13:52

Jestli tedy přece jen nějaký ten nový a funkční reaktor zkonstruují, tak si ho nechám poslat přes PPL.

Milan Vaněček
14. únor 2021, 19:58

Škoda, rád bych se dozvěděl technické detaily o tomto zajímavém projektu. Protože to je něco, co se bude skutečně realizovat.

Bylo by zajímavé znát plusy i mínusy této koncepce.

Tomáš Krátký
14. únor 2021, 21:24

Pokud vím, tak olovo má řadu výhod (např. odstiňuje radioaktivitu), problémy jsou ale materiálového charakteru. Je prostě obtížné najít materiály, které (při těchto teplotách) mají potřebné mechanické vlastnosti a zároveň dlouhodobě odolávají tekutému olovu.

Carlos
14. únor 2021, 22:41

Nějaké keramiky by nešly použít?

Hawkie
15. únor 2021, 12:37

Já taky, ač šedivý veterán v jiném oboru, možná by redakce mohla zkusit oslovit V.W. - je schopen popsat tak, že tomu i laik porozumí,

Matěj
15. únor 2021, 14:48

V cestine je kratky clanek o BRESTU treba tady

https://pavelsuk.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=479324

energetik
14. únor 2021, 16:58

Uzavření palivového cyklu? Takže jaderné perpetuum mobile. Tak tomu nevěřím. Ale rozhodně lepší olovo než sodík.

Chemik
15. únor 2021, 09:34

To nemá s perpetuum mobile vůbec ni společného. Je třeba vědět proč.

PetrV
14. únor 2021, 17:16

Tak snad to klapne, aby se dal používat tento reaktor i ve střední evropě. Paliva máme dost.

Josef
14. únor 2021, 17:40

Rusko má v rychlých reaktorech dlouhou tradici, komerční reaktory zde běží už asi 30 let. Bohužel zatím je to dražší technologie, pokud se tento projekt povede pak se bude jednat o vcelku levný, stabilní a prakticky nevyčerpatelný zdroj energie. Už jen ochuzený uran sudech vydrží na tisíce let a vyhořelé palivo z klasických reaktorů také. Západ se k této technologii propracuje tak za 40 let, protože zatím nezvládly ani JE III+ generace.

Vinkler
15. únor 2021, 08:55

Moc o tom nevím, ale V první Brněnské se před mnoha lety dělaly pokusy s výměníky pro jaderné reaktory.

Zkoušelo se olovo, sodík i roztavené soli. A v té době se jako nejbezpečnější jevil sodík (sic). Roztavené soli jsou nyní ve světě používány pro sluneční elektrárny.

Možná je pokrok v materiálech trubek a soli i olovo vychází již dobře. To by asi mohl objasnit p. Wagner.

Jan Veselý
15. únor 2021, 09:29

Já myslím, že nemá smysl vymýšlet znovu kolo. V solárně-termálních elektrárnách mají bohaté zkušenosti s roztavenými solemi, tak nevidím důvod proč by neměly jít používat s jiným zdrojem tepla.

Kamil Kubů
15. únor 2021, 11:47

Myslím, že Rusové kolo znovu nevymýšlejí. Jejich zkušenosti s použitím eutektické směsi olovo-bizmut jako chladící médium v reaktoru jsou dlouholeté. Je jasné proč pokračují v tomto směru vývoje. Naopak, technologie postavené na solích lehkých kovů, např. FLiBe pocházejí z USA a předpokládám, že by to pro ně objevování kola bylo :-)

Jan Veselý
15. únor 2021, 12:19

Já psal o zásobníku tepla, ne o chladivu v primárním okruhu.

Milan Bačík
17. prosinec 2021, 16:09

A jaké výhody má olovem chlazený reaktor proti sodíkem chlazenému reaktoru (BN...)?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se