Domů
Jaderné elektrárny
Rumunsko by se mohlo stát první evropskou zemí provozující malé jaderné reaktory
Zdroj: Rumunský prezidentský úřad

Rumunsko by se mohlo stát první evropskou zemí provozující malé jaderné reaktory

Americká společnost NuScale Power a rumunská národní jaderná společnost Nuclearelectrica plánují do roku 2028 postavit v Rumunsku elektrárnu NuScale s šesti malým modulárními reaktory (SMR). Oznámení zaznělo během včerejšího setkání zvláštního vyslance prezidenta USA pro oblast klimatu Johna Kerryho a rumunského prezidenta Klause Iohannise, které proběhlo na půdě klimatické konference COP26 v Glasgow.

Ve společném prohlášení společnosti NuScale a Nuclearelectrica uvedly, že podepíší dohodu o spolupráci s cílem podpořit čisté jaderné technologie v Rumunsku. Po uzavření partnerství má Rumunsko potenciál pro první nasazení reaktorů SMR v Evropě.

Rumunsko plánuje do roku 2030 snížit emise uhlíku o 55 % a závislost na dovozu fosilních paliv na 17,8 % ze současných 20,8 %. Jaderná energie, která se v roce 2020 podílela zhruba 20 % na výrobě elektřiny a vyprodukovala třetinu bezemisní elektřiny v zemi, bude hrát zásadní roli při dosahování dekarbonizačních cílů.

"Rumunsko zařadí malé modulární reaktory do výroby energie do roku 2028, což posílí partnerství s USA v civilní jaderné oblasti," uvádí se v prohlášení rumunské prezidentské kanceláře.

V březnu 2019 podepsaly společnosti NuScale a Nuclearelectrica memorandum o porozumění zahrnující výměnu obchodních a technických informací o jaderné technologii NuScale s cílem vyhodnotit vývoj, licencování a výstavbu SMR NuScale v Rumunsku.

Maketa malého modulárního reaktoru NuScale. Zdroj: NuScale

Podle včerejšího prohlášení Bílého domu bude obchodní dohoda mezi společnostmi NuScale a Nuclearelectrica zahrnovat výstavbu šestimodulové elektrárny NuScale. Ta podle něj zpočátku vytvoří více než 3700 pracovních míst v USA a Rumunsku s potenciálem vytvořit až 30 000 pracovních míst v obou zemích.

"Tento průkopnický první krok Rumunska vytvoří významný impuls pro snižování emisí v celé Evropě. V regionu je 30 uhelných elektráren, včetně sedmi rumunských, SMR jsou ideální pro nahrazení této základní energie a zaměstnávají mnoho stejných pracovních sil," uvedlo americké ministerstvo zahraničí.

V lednu letošního roku získala společnost Nuclearelectrica od americké Agentury pro obchod a rozvoj nevratný grant ve výši 1,28 milionu USD, který bude využit při identifikaci potenciálních lokalit v Rumunsku pro umístění reaktorů SMR.

USA s Rumunskem spolupracuje i v rámci „klasické“ jaderné energetiky

Rumunská jaderná elektrárna Cernavoda. Zdroj: Nuclearelectrica

Spolupráce v rámci SMR navazuje na návrh mezivládní dohody o spolupráci na rozšíření a modernizaci rumunského jaderného energetického programu, kterou v říjnu 2020 podepsalo americké ministerstvo energetiky a rumunské ministerstvo energetiky. Oblasti spolupráce zahrnovaly možnou dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Cernavoda a rekonstrukci 1. bloku této elektrárny.

Cernavoda je jedinou jadernou elektrárnou v Rumunsku, skládá se ze dvou tlakovodních těžkovodních reaktorů (PHWR) o celkovém výkonu 1300 MWe. První blok byl uveden do komerčního provozu v roce 1996, druhý potom v roce 2007. Společnost Nuclearelectrica plánuje prodloužit provozní životnost prvního bloku na 60 let.

Většina prací na čtyřech reaktorech Candu-6 elektrárny byla provedena v 80. letech před pádem vlády Nicolae Ceausesca. V červenci 2020 vyhlásilo Rumunsko výběrové řízení na novou studii proveditelnosti na dostavbu bloků 3 a 4.

Potřebujete být v obraze ohledně jaderné energetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti jaderné energetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Kdo dostaví Dukovany? Tři nápadníci v tendru, jejich minulost a trumfy
19. květen 2022, 23:00
Průzkum: Kvůli válce na Ukrajině stoupla v ČR podpora jaderné energetiky
17. květen 2022, 09:25
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(21)
Tomáš Dvořák
6. listopad 2021, 09:43

"Většina prací na čtyřech reaktorech Candu-6 elektrárny byla provedena v 80. letech před pádem vlády Nicolae Ceausesca."

Předchozí odstavec hovoří o tom, že jediná rumunská jaderná elektrárna má dva reaktory PHWR. Vypadá to, že 4 reaktory Candu se tam připletly omylem.

Emil
6. listopad 2021, 10:01

Reaktory CANDU (CANada Deuterium-Uranium) jsou reaktory typu PHWR (Pressurized Heavy Water Reactor). Dva z nich jsou dokončené a dva nejsou.

Pavel Karásek
6. listopad 2021, 10:45

Dodejme, že Rumunsko má velké možnosti v budování obnovitelných zdrojů. Větrným elektrárnám se daří a není důvod nestavět další, fotovoltaika je na realizaci ještě daleko jednodušší. I v Rumunsku je spousta budov, kam se hodí.Rumunsko mělo a má v plánu stavět další vodní elektrárnu, nebo elektrárny na Dunaji. Společné plány s Bulharskem se ale zadrhávají. Bulharsko, v kterém má velký vliv jaderná lobby v čele s Rosatomem vodní elektrárnu na hranicích s Riumunskem blokuje, zřejmě také vlivem Rosatomu. OZE se totiž stávají pro jadernou energetiku nechtěnnou konkurencí. Pak je tady ještě varianta vodní elektrárny na Dunaji jen na území Rumunska. S těmi modulárními reaktory bych to tak růžově neviděl. Obnovitelným zdrojům zřejmě nebudou konkurovat ekonomicky. O ekologii a bezpečnosti se netřebab zmiňovat.

Emil
6. listopad 2021, 11:05

Rosatom má v Bulharsku dokonce až takový vliv, že si Bulhaři raději chtějí nechat postavit nové bloky z vybavení, které do Bulharska dodal, od Američanů:

oenergetice. cz/jaderne-elektrarny/bulharsky-kabinet-schvalil-plan-novy-blok-jaderne-elektrarne-kozloduj

A.O
6. listopad 2021, 11:41

Tak se na to podívejme.

Statisticky je voda spolu s uhlím nejnebezpečnější zdroj výroby energie.

Cenou za kWh jsou na tom cca stejně jako jaderné, proti jaderným elektrárnám vyžadují ale výrazně větší plochu (na 89 MW skoro 3 tisice km², jaderná necelých 200 ha na až 4000 MW), výrazné zásahy do ekosystémů v povodí řeky atd.

Pavel Karásek
6. listopad 2021, 12:19

Jak to myslíte s tím výrazem nejnebezpečnější? Možná to může být tak, že někde u vodní elektrárny, kde obvykle skoro nic není Vás může někdo přepadnout a nedočkáte se pomoci. Kvůli jaderným elketrárnám se znehodnotily velké části území v mnoha státech. Jde o zamořenáná území po těžbě uranu včetně toxických a radioaktivních odkališť. Ty jsou i u nás. Dále jsou to závody na úpravu uranové rudy a jejich okolí, také u nás. O závodech na výrobu jaderného paliva a jejich přepracování a o územích zasažených jadernými haváriemi se netřeba zmiňovat. Sellafield, Le Hague, Maják, Krasnojarsk, Černobyl, Fukušima, Jaslovské Bohunice. Bohužel raioaktivitu do svého okolí vypouštějí i bezporuchově fungující jaderné elektrárny a to ventilačními systémy a tekutými výpustěmi, kde se pro splnění radiačních limitů výpustě prostě naředí. O radiačních dávkách pro obyvatele z jaderných havárií taky netřeba se zmiňovat. A co za peripetie způsobí jaderný odpad do budoucna si můžeme jen představovat.

Emil
6. listopad 2021, 13:02

Vysvětleno např. zde: businessinsider. com/dam-safety-statistics-risk-of-death-2017-2

Nuclear — 0.2 to 1.2 deaths per 10 TWh (least deadly)

Natural gas — 0.3-1.6 deaths per 10 TWh

Hydroelectric — 1.0-1.6 deaths per 10 TWh

Coal — 2.8 to 32.7 deaths per 10 TWh (most deadly)

Jen samotné protržení přehrady vodní elektrárny Banqiao má na svědomí až stovky tisíc obětí a např. Discovery Channel ji označil za nejhorší havárii v dějinách lidstva. Oproti tomu jediná jaderná havárie, při které umírali lidé, je Černobyl, kde se počet přímých i nepřímých obětí odhaduje na 4000.

Sellafield, Le Hague, Maják nebo Krasnojarsk skutečně není třeba zmiňovat, protože to byly vojenské objekty primárně určené pro produkci

štěpného materiálu pro jaderné zbraně a jejich souvislost s energetikou je prakticky nulová.

Pavel Karásek
6. listopad 2021, 17:00

Byla to nekvalitní komunistická přehrada. Zahynulo tam v důsledku záplav 26 000 lidí a na epidemie a hladomor následně 145 000 lidí. To je vysoké číslo. Následky už dnes nejsou znát. Je to ohromné číslo, ale ve srovnání s více než 1 250 000 lidí, kteří zemřeli po Černobylu, jak odhaduje WHO je to míň. Na Ukrajině a hlavně v Bělorusku se dnes rodí zreformované děti, tedy pokud tam těhotnou ženu nestačí poslat na potrat. Zkrátka jaderný humanismus.

Emil
6. listopad 2021, 17:20

Byla to nekvalitní komunistická přehrada, která měla na svědomí o dva řády více obětí než nekvalitní komunistická jaderná elektrárna. Přímých obětí protržení přehrady, pokud přijmu vaše číslo 26000 lidí, je dokonce o tři řády větší, než přímých obětí Černobylu, kterých bylo podle WHO méně než 50: "fewer than 50 deaths had been directly attributed to radiation from the disaster, almost all being highly exposed rescue workers, many who died within months of the accident but others who died as late as 2004."

Přímých i nepřímých obětí dohromady je podle WHO 4000: "A total of up to 4000 people could eventually die of radiation exposure from the Chernobyl nuclear power plant (NPP) accident nearly 20 years ago, an international team of more than 100 scientists has concluded."

who. int/news/item/05-09-2005-chernobyl-the-true-scale-of-the-accident

Číslo 1 250 000 rozhodně nepochází od WHO, tak tu přestaňte mystifikovat. "Zreformované" děti se na Ukrajině ani v Bělorusku nerodí ve větším počtu než kdekoliv jinde na světě, ani než se tam rodily před havárií. Kdo vám tuhle hloupost nakukal?

"There is no "additional DNA damage" in children born to parents who were exposed to radiation from the Chernobyl explosion before they were conceived."

bbc. com/news/science-environment-56846728. amp

Milan Vaněček
6. listopad 2021, 17:43

cituji Vás: Oproti tomu jediná jaderná havárie, při které umírali lidé, je Černobyl

To je nějaká krátká paměť, co naše A1?

Teď už chápu to Vaše bagatelizování havarií JE.

Emil
6. listopad 2021, 18:00

V Jaslovských Bohunicích nešlo o úmrtí, na kterém by se jakkoliv podílela radiace, ale klidně ty dva udušené pracovníky můžeme připočítat, na podstatě toho co jsem psal to vůbec nic nemění, natož aby šlo o nějaké bagatelizování.

A.O
6. listopad 2021, 21:28

Pane VAněčku,

tak pojďmě najít nějakou statistiku, kolik lidí se utopilo v přehradách, kolik lidí spadlo z větrných elektráren, ať to můžeme porovnat.

První nehoda na A1 nebyla ani jako havárie hodnocea. Únik radioaktivity pouze drobný a to pouze na reaktorovém sále a ti dva, kteří tenkrát bohužel zahynuli, by tu možná ještě dnes byli, kdyby byly tam, kde tenkrát měli být. Proto moje přirovnání k utopeným lidem v přehradách a pádu lidí z výšky. Kdyby se chovali jak měli, žili by.

Milan
8. listopad 2021, 11:53

@Karasek, přestaňte si vymýšlen absurdní cifry o počtu obětí v Černobylu a o zdeformovaných dětech.

Jste jenom zelený aktivista s klapkama na očích. Něco jako "Rada" na NP.

Petr prochaska
7. listopad 2021, 18:28

OZE se s jádrem dá skvěle doplňovat. V době, kdy FVE vyrobí nejvíce energie ze slunce - v létě, lze udělat plánovanou odstávku na výměnu paliva v JE. Výsledkem je dost energie od jara do podzimu a na zimu použít plyn. Že by Rosatom blokoval nějakou vodní elektrárnu je hloupost.

A.O
8. listopad 2021, 09:20

Přidejme k tomu PVE a máme snad ten nejlepší mix, který může býtm

Milan
8. listopad 2021, 11:59

Jenom OZE s jadrem nestačí. Ty výkyvy obcasných zdrojů energie je tčeba nějak regulovat a to jádro neumí. K tomu musí být ještě další snadno regulovatelý zdroj - voda, plyn, uhlí...

Josef
7. listopad 2021, 22:54

Rumunsko má kontinentální klima, to znamená chladné zimy. Už za týden mají předpověď na -10°C pro celou zemi. Podmínky pro zajištění zimní spotřeby energie pomocí OZE jsou ekonomicky nereálné. Nicméně pro letní spotřebu to není problém.

Matěj
6. listopad 2021, 11:06

Pavel - je to přesně naopak. Technologie NuScale je mnohem bezpečnější a ekologičtější způsob výroby energie, než další přehrada na Dunaji...

Raději jeden zdroj koncentrované energie, než zaplavovat velká území a betonovat hhráz, což je vše, jen ne ekologické...

Josef Novák
7. listopad 2021, 10:07

Technologie NuScale je typická paní Columbová. Nikdo ji nikdy neviděl, všichni o ní mluví. Spuštění šesti modulů do roku 2028 je naprostý blábol. Nebude ani jeden. Kerry se tím ale může doma chlubit a votogou.

Energetik 007
7. listopad 2021, 14:31

Podstatné je že v PHWR Candu se topí přírodním uranem, palivové tyče dělají ve městě kde se dělají Dacie - Pitesti.

Původně bylo plánovaných 6 bloků fungují pouze 2 škoda.

V konsorciu na dostavbu byl i ČEZ ale na nátlak německa z toho vycouval.

Petr prochaska
7. listopad 2021, 18:30

Dost možná bude NuScale jedinná možnost pro státy v Evropě, které nechtějí reaktor od Rosatomu. Problém je, že tento reaktor ještě nikdo neviděl a ani se neví kolik bude stát.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se