Rumunsko obnovilo práce na rozšíření jaderné elektrárny Cernavoda
Rumunsko plánuje zřídit strategický koordinační výbor pro projekt výstavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Cernavoda. Toto oznámení následovalo po dalším zveřejnění, v němž bylo uvedeno, že rozhodnutí předsedy vlády z roku 2018 o zřízení pracovní skupiny pro jednání o návrhu mezivládní dohody mezi Rumunskem a Čínou bylo zrušeno. Plán Rumunska je rozšířit jadernou elektrárnu Cernavoda o další dva bloky s reaktory CANDU 6.
Rumunsko v lednu oznámilo, že ruší svůj plán výstavby nových jednotek společně s China General Nuclear (CGN). Rumunská národní jaderná společnost Nuclearelectrica podepsala předběžnou dohodu s CGN v květnu 2019. Dohoda byla na výstavbu dvou bloků s reaktory CANDU 6 o instalovaném elektrickém výkonu 700 MWe v jaderné elektrárně Cernavoda.
Rumunské atomové fórum (Romatom) uvítalo rozhodnutí zřídit Výbor pro strategickou koordinaci. Prohlásilo, že to představuje prvek pokroku při zvyšování jaderné kapacity země, zejména v souvislosti s evropskými politikami dekarbonizace a environmentálními cíli Rumunska do roku 2050. Projekt rozšíření jaderné elektrárny Cernavoda bude hrát významnou roli při zvyšování úrovně industrializace země.
„Rozvoj dalších kapacit pro výrobu elektrické energie z jádra v Rumunsku je zajištěn. Je uveden jak v rumunské energetické strategii pro roky 2019 až 2030 s ohledem na rok 2050, tak v národním integrovaném plánu v oblasti energetiky a změny klimatu pro roky 2021 až 2030. Elektrická energie z jádra představuje pilíř dekarbonizace a také zajištění energetické bezpečnosti Rumunska,“ uvedl Romatom.
Jaderná energetika pokrývá asi 18 % rumunské poptávky po elektrické energii a 33 % její nízkouhlíkové elektrické energie. Poskytuje 11 000 pracovních míst a při rozšíření jaderné elektrárny Cernavoda by mohl počet pracovních míst vzrůst na 19 000. Potenciální účast rumunského jaderného průmyslu na dokončení projektu se odhaduje na přibližně 1 až 1,6 miliardy eur (27 až 43 miliard korun). To představuje 25 až 40 % z celkové hodnoty projektu.
„Pokračování jaderného programu v Rumunsku zdůrazní provozní zkušenosti, které již byly získány na 1. a 2. bloku jaderné elektrárny Cernavoda. Dále přispěje k zajištění energetické nezávislosti naší země a zachování vyváženého a diverzifikovaného energetického mixu s přímým dopadem na tarif elektrické energie pro obyvatelstvo. Podpora investic do energetického sektoru je nezbytným opatřením pro hospodářské oživení po pandemii COVID-19 a členové Romatom se těší na příležitost přispět k tomuto úsilí,“ uvedl Lucian Rusu, prezident Romatom.
Jaderná elektrárna Cernavoda je již domovem dvou reaktorů CANDU 6, každý má instalovaný elektrický výkonu 650 MWe. První blok zahájil provoz v roce 1996 a druhý v roce 2007. Provozovatel Nuclearelektrica plánuje prodloužit životnost 1. bloku až na 60 let.
Zdroj úvodní fotografie: Nuclearelectrica
Mohlo by vás zajímat:
Když Rumuni zrušili spolupráci s Čínou, zřejmě pod politickým nátlakem USA a Bruselu, tak jsem zvědav, kdo a jak dlouho jim ty dva reaktory bude teď stavět. Počítám, že ROSATOM je také - "Politicky vyřízený".
A ten "politický nátlak" jste si vycucal z kterýho prstu? Mimochodem, kde jste přišel na to, že čína bude stavět jaderné elektrárny s kanadskými reaktory? Číňané se měli podílet na financování. A po zkušenostech s čínskými investicemi v ČR a ovarovým zmizelým poradcem není divu, že z té spolupráce Rumuni rychle vycouvali.
Každopádně je vždycky srandovní číst o tom jak "číňané budou v EU rychle stavět jaderné elektrárny", když hlavní problém se stavbou JE v EU jsou extrémně přísné normy, se kterými právě číňané nemají žádné zkušenosti.
TO : Pavel
Politický nátlak proběhl v sousedním Bulharsku v případu dostavby Belene , Bulhaři pak museli "cálovat" Rusku miliardy. Čína nyní platí Británii 30 % ceny ze stavby dvou reaktorů Hinkley Point , takže je celkem zvláštní, že Británie se nebojí, Rumuni ano.
Takže znova, ten "politický nátlak" v Rumunsku a Bulharsku jste si vycucal z kterýho prstu? V Bulharsku v roce 2012 na dostavbu nesehnali investora (tedy prachy) a tak z dostavby sešlo. Místní vyIízaní lidoví rusáci v tom vidí "politický nátlak". A co to má společného s čínskými pokusy koupit si v Evropě politický vliv?
A proč zapomínáte na takovou drobnost jako je fakt, že Britové vyškrtli Huawei z možnosti soutěžit o 5G sítě? Možná to není ekonomické, ale je to podle mého správně. Čína se může udělat sama pro sebe a postupně vyhnít zevnitř, podobně jako SSSR.
TO : Pavel
Čína je největší obchodní partner našeho souseda Německa. Má s ní větší objem obchodu jak s Francií nebo USA. Naším hlavním problémem je to, že do Číny nedokážeme nic vyvážet, máme 10 krát !!! větší dovoz jak vývoz. Já vůbec nestojím o to, aby čínští kapitalisté u nás stavěli další montovny jako třeba Foxconn, Hyundayii , Panasonic a aby pak čeští dělníci makali pod čínským dozorem. Stejné množství pracovních míst je možné vytvořit, pokud naše české firmy dokáží do Číny vyvážet za desítky miliard Kč našeho domácího zboží a to nejsme schopni . Němci loni do Číny vyvezli zboží za 96 mld. Euro , tedy cca. za 2,5 bilionu Kč. Pokud u nás máme takové figury jako Kalousek, Bursík, Hřib, ... pak spolupráce moc nepoběží. Slávisté nahodili na dresy čínské znaky a kralují naší lize. Německá Lufthansa právě obnovuje lety do čínské Šanghaje , je tak vidět, jak si spolupráci s Čínou Němci cení. Obě země CORONA zvládly, USA nikoli.
Německo vyváží do číny nikoli proto, že jim nějaký zdegenerovaný a chlastem prosáklý politický geront typu ovara poklonkuje ale čistě proto, že Německo vyrábí technologie, které si číňané sami vyrobit nedokážou. To zkrachovatel Českých aerolinií a České armády luftjarda ani čínský agent a podvodník placený ovarem ze státních peněz v ČR opravdu ale opradu nezařídí. Do číny jsme vyváželi stejné objemy jako dnes i v době, kdy prezident Havel hostil Dalajlámu, takže bláboly o Kalouskovi nebo Hřibovi jsou trapné výmluvy jedinců, kteří nejsou sto samostatně existovat a mají psí potřebu mít nad sebou pána z východu jako za minulého režimu.
Pro Česko jsou zajímavější země jako jižní a JV Asie (např. klimatizované tramvaje, energetické celky, nákl. automobily Tatra). Navíc např. s Vietnamem máme společné to, že u nás žijí jejich obyvatelé a poměrově jde o "partnera stejné váhové kategorie".
Candu je těžkovodní reaktor na přírodní uran, palivové tyče dělají v Pitesti z uranu z Rumunska (jediná těžba v Evropě)
Těžkou vodu si dělají v Drobeta Turnu Severin.
Dodavatel je AECL Kanada
Tak držím palce, aby to co nejrychleji uvedli do provozu. A pak ať jim ta JE dlouho a bez problémů slouží.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se