Rumunsko prodlouží životnost své jaderné elektrárny
Na mimořádné valné hromadě společnosti SN Nuclearelectrica SA byla akcionáři schválena modernizace prvního bloku rumunské těžkovodní jaderné elektrárny Cernavoda. Cílem je prodloužit životnost této elektrárny nad projektem navrhovaných 210 000 hodin.
Societatea Nationala Nuclearelectrica SA (SNN) na návrh svého majoritního akcionáře rumunského Ministerstva energetiky schválila 28. září na mimořádné valné hromadě začátek prací na prodloužení životnosti prvního bloku JE Cernavoda.
Dle původního projektu byla životnost elektrárny stanovena na 210 000 provozních hodin. Cílem první fáze plánované modernizace je prodloužení životnosti na 30 let. Na začátku příštího roku by měly začít první organizační práce a příprava studie proveditelnosti. Její závěry by měly být předloženy akcionářům v roce 2021.
Na jejím základě bude provoz prodloužen až do roku 2026, kdy započnou hlavní práce na modernizaci. Mezi roky 2026 a 2028 z toho důvodu bude blok odstaven. Modernizace zajistí prodloužení životnosti jaderné elektrárny o 30 let.
„Modernizace prvního bloku je největší investicí jakékoliv energetické společnosti v Rumunsku, nicméně i tak se jedná o poloviční investici oproti výstavbě nového bloku Candu,“ cituje tisková zpráva Cosmina Ghita, výkonného ředitele SNN.
Jaderná elektrárna Cernavoda
Jaderná elektrárna Cernavoda se nachází ve východní části Rumunska v župě Constatna. Její výstavba započala na počátku 80. let minulého století. Po pádu politického režimu N. Ceausesca nebyla zajištěna plná podpora tohoto projektu. Do dnešního dne tak byly dokončeny jen 2 jaderné bloky z původně plánovaných 5. Zbylé tři bloky byly v různých fázích své výstavby zakonzervovány.
První blok JE Cernavoda byl uveden do provozu v roce 1996, druhý v roce 2007. Všechny jaderné bloky, ať již postavené, či ve výstavbě, jsou těžkovodní typu CANDU 6. První dva bloky o instalovaném výkonu 706 MW brutto, zbylé o plánovaném instalovaném výkonu 750 MW brutto.
CANDU 6 (Canada Deuterium Uranium) jsou těžkovodní reaktory kanadského původu. Jako moderátor je v těchto reaktorech použita těžká voda, jako palivo slouží přírodní uran.
Hlavní výhodou této koncepce reaktoru je možnost využití přírodního uranu, a tedy nezávislost na několika vybraných zemích, které umí vyrábět obohacené jaderné palivo. Palivo je také možné měnit přímo za provozu.
Mezi nevýhody je možné zařadit velkou spotřebu těžké vody, která je oproti běžné vodě využívané například v reaktorech VVER značně dražší.
Zdroj úvodní fotografie: CameliaTWU
Mohlo by vás zajímat:
Výkon ma by zřejmě v MW že? PRIS uvádí výkon každého z nich 650MW asi tedy čistý, hodnota v článku by mela být hrubý výkon. A také by se hodilo napsat kolik ke 210000 hodit let, alespoň přibližně, když víme kolik hodin ročně je průměrně v provozu.
Dobrý den pane Mikeši,
mockrát Vám děkuji za Váš příspěvek. Samozřejmě máte pravdu, výkon by měl být v MW. Jedná se o hrubý výkon tak, jak je uveden například na http://www.nuclearelectrica.ro/despre-noi/technical-area/candu-system/?lang=en . Vzhledem k možnosti výměny paliva za provozu reaktoru a charakteru zdroje se koeficient ročního využití obou zdrojů od jejich uvedení do provozu pohybuje kolem 90 %. (http://www.nuclearelectrica.ro/despre-noi/technical-area/cernavoda-npp/?lang=en). Zjednodušeně tak lze odhadnout 0,9*8760= 7884 hodin/rok. Což odpovídá přibližně 26,6 letům. ( V praxi může být situace komplikovanější, kdy je zohledněn například provoz za zvlaštních podmínek, jako je například nouzové odstavení) Článek byl pro větší přehlednost zaktualizován.
Docela by mě zajímalo, proč se s další výstavbou obracejí na CGN. Jako by nebyli spokojeni s provozními vlastnostmi kanadských reaktorů (spekuluju).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se