Současný stav a budoucnost jaderné energetiky (díl 2.)

Jen ve zkratce:

1) Chytré děcka to stejně nechtějí dělat, stipendia toho moc nevyřeší.

2) Neexistuje reálný scénář, ve které by se v Německu zastavil Atomaustieg.

3) Přepravní cesty po Labi Němci blokovat nemohou, svobodná plavba je svobodná plavba. Labe povětšinou blokuje "svatý Petr".

Můžete tvrzení "chytrá děcka to stejně nechtějí dělat" opřít o nějaký alespoň článek když ne statistiku? Klesá dlouhodobě počet absolventů oborů týkajících se jaderné energetiky a výzkumu?

Raději chodí šroubovat panely na střechy .... to je víc hi-tech....

Porovnejte počet zájemců na CVUT o informatiku, kybernetiku, chytré sítě, .... s počtem zájemců o jadernou fyziku. Tipuji tak 100:2

No ale na jaderce potřebujete i ty informatiky, slaboproudaře, silnoproudaře, stavaře, chemiky, a pak i ty jaderné fyziky. Takže ten poměr je určitě OK.

Pro montáž solárů nepotřebujete ani střední školu, možná tak zkoušky z vyhlášky 50.

Bude ještě záležet na tom jaký podobor informatiky a ostatně u ostatních oborů to také platí, na tu JE potřebujete. Nepředpokládám že by si v Dukovanech jeli vlastní software v C++, stejně tak že by tam potřebovali experty na grafiku, stejně tak asi nebudou třeba biochemici, lidi přes organiku... Tam se už asi dostaneme do problémů, zejména pokud víme že se tu poměrně dost daří herním studiím, takže dost studentů to potáhne tímto směrem. V chemii zase bude asi zajímavější něco spojené s organikou a biochemií...

Pane C, jen reaguji na pana Vaněčka. Ano neuplatníte všechny specializace všech oborů. Ale jeho poměr 100:2 (všechny obory vs jaderná fyzika) mne pobavil. Měl jsem v týmu 150 lidí a 2 byli jaderní fyzici .... teď je ten poměr 75:2 (takže to trefil, přestože to neuváděl jako argument pro mne :-)) .

V IT potřebujete od "kancelářského IT" po bezpečnostní systémy (v JE Temelín naprogramovány v PLM a ADA), ale programátory má dodavatel... v chemii je to od chemických režimů bloku až po čištění čerpaných i vypouštěných vod ... stavaři, strojaři .... A jasně, pokud chce někdo bádat, bude v Akademii a výzkumácích, pokud chce být v praxi, tak třeba bude na JE.

Děkuji za informace, zajímavé, doufám že jste právě nevyzradil něco co jste neměl. Na Adu jsem se kdysi díval, ale uplatnitelnost v běžné praxi jsem neviděl, takže jsem si s ní ani nehrál, asi jsem tedy udělal trochu chybu. Že bych se ještě doučil tyto jazyky? :) Údajně je problém na to sehnat dneska lidi, za FORTRAN třeba banky umí slušně zaplatit, tedy spíš v zahraničí kde byl rozvoj IT rychlejší, v čem to mají naše netuším.

Otázka je tedy jak více přilákat lidi k technicko-přírodovědným oborům, nebo možná jak jim dát lepší představu o tom o čem jsou, kde se to dá uplatnit a pod. Když vezmu JE, tak myslím že dost lidí má pořád představu že tam všichni musí projít jaderným inženýrstvím, nebo elektrotechnikou, že je kolem tam třeba dost dalších profesí, to už tak vidět není, možná je to škoda.

Snažíme se jezdit na VŠ, máme letní univerzity na jaderkách. Ale osvěty není nikdy dost a je třeba na technické obory "lákat" již od základky :-), třeba zábavnou fyzikou...

Věřím, že jsem nic neprozradil a navíc je to jen střípek. Zrovna u těchto dvou programovacích jazyků je to tak, že máme dva diverzní ochranné systémy (každý s 3*100% zálohou) a právě se liší HW, programovacím jazykem, jinými programátory (týmy) aby se maximálně vyloučila možnost chyby systémů ze společné příčiny.

Taky trochu osobních zkušeností: jeden z mých nejlepších doktorandů studoval jadernou fyziku, po praxi v Temelíně po 4. ročníku se rozhodl, když viděl co viděl-nikdy více a přešel ke mě jako diplomant a doktorand (fotovoltaika, modelování). Jeden náš společný článek má přes 1000 citací ve vědecké literatuře, další pak mají stovky citací (to nemá moc lidí ve fyzice).

Po skončení doktorandského studia pokračoval v průmyslu ve Švýcarsku, tedˇje i s rodinou (2 děti) v Německu, asi tam zůstane, když chce za rodiči tak z Drážďan je v Praze za chvíli. Německy a anglicky mluví perfektně, je to Evropan.

Jinak pro pana Závodského: Jaderné fyzice za bolševika zřídili samostatnou fakultu, teď je jaderná část jen malou částí fakulty FJFI, fyzikální inženýrství dominuje. Ale fotovoltaika nemá u nás ani katedru na ČVUT, když to srovnám s Německem kde předělali obrovská jaderná výzkumná centra (Juelich, Karlsruhe) na fotovoltaiku, informatiku, life sciences, výzkum polovodičů, .. tak vidím, že jsme stále ustrnuli v té fyzice z dob bolševika.

Pane Závodský,

o letních univerzitách, jaderné maturitě vím, (i o té nešťastné soutěži), ale to nebude myslím stačit, pořád je to už moc specializovaná záležitost.

Myslím že by to spíš chtělo modernizovat učebnice, tedy pokud se ještě učí z těch starých salátů, tehdy mi přišly takové nudné, nezáživné, půlka obrázků horší kvality než v encyklopedii po pradědovi... když se na to dívám zpětně, tak samotná knížka působila nudícím dojmem a to se sám počítám za člověka co mu to moc nevadí. Pak je myslím taky trochu problém jaké příklady se volí a jak učitel učí, tam bývá problém celkem dost, takové ty ukázkové hodiny s pokusy pak beru trochu za podvodné, sice to u nás pořád ukazovali, ale pak se dělal jeden pokus za pololetí, ale už je to hrozně moc let. (Vidíte budu se muset nenápadně podívat na učebnice u příbuzných co má školáky)

Co si pamatuji tak nejnudnější byla asi v matematice výuka o goniometrických funkcích. Nevím které zvíře vymyslelo tolik variací příkladů na trojúhelník jenom s trojúhelníkem. Jednou jsme počítali věž s nedostupnou patou, jinak jenom trojúhelník ABC (když se odvázali tak byl CDE :( ) To člověka spolehlivě otráví. Ale něco je špatně, protože lidi přestávají umět složené zlomky, dělit, násobit pod sebe, nebo dělit, přibližně, z hlavy (uznávám to je taková nouzovka), sčítat/odečítat.

Taky mi přišlo že se až moc babralo s klasickou mechanikou a věcmi kolem, zajímavější oblasti pak zůstaly třeba na 14 dní před vysvědčením, dobře, kdyby měsíc, tak je to málo na to tam narvat celou jadernou fyziku v tom rozsahu co se bere, na střední do toho namontovat ještě Einsteina a celou moderní fyziku. Stejně jak dějepis, tam se se půl roku babráte s dobou od Kopčema po Perikla, pak půl roku od Perikla po pád Říma, rok a půl se bere středověk, pak je rok na novověk, půl roku děláte 19. století a celé 20. máte narvat do 1/2 roku, no a když dobře tak skončíte v květnu 45., ale taky se může stát že zamrznete u Stalingradu.

Pane Vaněčku,

Brno, Ostrava nic nemají? Připadá mi že se o tyto oblasti více zajímají pravě v Brně a Ostravě, než v Praze, nebo je to dáno tím že Praha je za kopečky a moc tam nedovidím, to už bych spíš snad narazil na věci z Vídně (když to dají na net anglicky, německy moc nevládnu, anglicky umím hodně dobře, rusky je to o poznání horší ).

Víte že si nevzpomínám kdy jsem slyšel o ČVUT v souvislosti s OZE, elektromobily, nebo podobně? Počkat, o Praze jsem neslyšel asi ani v souvislosti IT a technologickými firmami!

Pane Vaněčku, tak Váš jeden doktorand žije v Německu. OK, uplatnil se, jen nevíme jestli ve fotovoltaice. Co to přináší pro ČR?

Spousta lidí chce na jaderce pracovat a mají po letních univerzitách opačný postoj než Váš příklad. Spousta z nich se pak pracuje zde, spousta v dodavatelských firmách a někteří se uplatní v zahraničí (jako vyslání z českých firem nebo zaměstnanci).

Určitě jich je víc a určitě do rozpočtu ČR odvedou víc než Váš příklad, tak jen nevím co jste tím chtěl říci.

Kolik má Evropa z R+D ve fotovoltaice? Kolik % produktů se pak vyrábí v EU a kolik se dováží třeba z Číny (kde na jejich výrobu použily uhelky).

Bohužel často otevřete téma a když vám dám argumenty tak utečete jinam.

Rumuni mají dva bloky s kanadským reaktorem Candu (tři další pak nedokončené). V tomto článku je opravdu vědomě nezmiňuji , protože o tomto typu se v Česku neuvažuje a zatím se reaktor III. generace typu Candu nikde nestaví a dokonce ani neplánuje. Pokud by se dostavovaly bloky v Cerne vode, tak to vzhledem k rozdělané betonáži bude něco mezi.

Trefil jste hřebíček na hlavičku. Toto je důvod stagnace a budoucího odstoupení od jaderné energetiky. Nikoli bezpečnost, ale cena vyrobené kWhodiny. A ta se bude u jaderné energetiky stále zvyšovat, zatím co u OZE snižovat. Myslím, že na to dojedou i uvažované termonukleární elektrárny - na efekt SLOŽITOST = vysoká cena vyráběné elektřiny.

ad1) OZE potřebují vysokou cenu silové elektřiny. To že je teď pokřivená dotacemi na tzv. OZE na tom nic nemění. Ani ten jednoduchý solár na střeše se nevyplatí bez masivní dotace (a to už skoro 10 let čtu zaručené informace o nejlevnější technologii, klesající ceně, atd. atd. ... Německo budiž nám odstrašujícím příkladem s nejvyšší cenou elektřiny v EU (a možná i na světě...).

Už jsou tu fotovoltaické instalace bez dotací, to nemůžete okecat. A bude jich přibývat, budou mnohem dříve než se v Dukovanech kopne do země. To je fakt, s tím nic nenaděláte, technický pokrok ve světě (a i v ČR) nezastavíte.

Ujíždí Vám vysokorychlostní vlak a vy chcete pořád nasednout do toho svého couráku.

Kde jsou? a o jakém výkonu v ČR?

Ne každý chce Vaší cestu drahé nestabilní elektřiny a sněte si o srovnání s vlaky. Hi-tech je jaderka.

Myslíte to vážně s tím high tech???

Nechci se Vás nějak dotknout, ale s FVE, ostatně jako s VRT a konec konců elektrickou železnicí jako takovou, EV a pod., jsou spojeny výkonové prvky, výkonové měniče a regulace, u dopravy i třeba strojové vidění a autonomie, to je myslím s komplikovaností JE srovnatelné a obor se vyvíjí dynamicky a rychle. Před lety stačily lidem do ostrovů měniče ze kterých lezlo jakýchsi 230V, tvar nic moc, pak přišly požadavky na sinus, pak na kooperaci se sítí, teď jsme někde že mají umět v podstatě to co klasický generátor. Možná je to tak už teď, možná to teprve přijde, ale měnič bude muset mít podobné schopnosti jako motor/generátor někde na Dalešicích. Takže i když FVE vypadá na první pohled jako skládačka, tak pokud získáte a udržíte vývoj a výrobu toho kolem, tak hi-tech máte. Možná je to více hi-tech než umění vyrábět nerezové komponenty pro JE.

Problém je že jsme v podstatě všechnu výstavbu stopli, dokonce ani nevím jestli je legální/bylo by legální, postavit 10MW FVE a uzavřít s obchodníkem smlouvu na odběr veškeré elektřiny, z FVE za pevnou cenu na 20 let, jestli bych to do drátů protlačil, jestli mi to vůbec někdo do DS připojí...

Tedy abych se ještě upřesnil, JE Hi-Tech je, pokud je to tedy ten moderní design, (mnoo i když ty jazyky :) ) ale je otázka kolik toho Hi-Tech tu budeme mít, kolik toho na nás zbude. Jestli to budou sub(eventuálně sun exp N)dodavatelksé záležitosti tak zbude jen hi-tech provoz, to by moc cool nebylo a jako hi-tech bych to nebral.

Když to ale vezmeme kolem a kolem, tak v energetice může být toho hi-tech hodně, ať už v jaderné či OZE. Celkem by se nám hodilo posílit Akumulaci, možná doplnit EPS o nějakou HVDC linku...

Ať už se ty dva, nebo i 4 bloky budou stavět tak je třeba se připravit na to jak se bude měnit situace kolem, k tomu se nám bude náramně hodit, pokud budeme schopní mít dostatečně vysokou akumulaci, nebudeme blokovat soukromou výrobu elektřiny, z OZE, ať už na úrovni domácností, nebo podniků. Pokud toto doplníme vhodně akumulačními kapacitami, pak by se dalo nějak spojit to nejlepší ze všech cest, ale kritická je pro nás akumulace, neměli bychom na ni zapomínat, to se děje.

Dobré by mohlo být se popasovat s pohraničím a zkusit tam dostat nějaký průmysl takový, aby se obrátil konečně tok pracovní síly. Víte čeho bych se vůbec nebál třeba? Businessu s bydlením pro bohaté seniory z ciziny, ovšem až po tom co se vzpamatuje trh s nemovitostmi, ale to je jenom na okraj. Podkrušnohoří bude potřebovat reindustrializaci, měli bychom sem začít tahat roboprůmysl, pomalu zvedat mzdy. Myslíte že existuje možnost že by si přímo ČEZ (ne ČEZ Distribuce), zřídil licenci na distribuci a prodával proud přímo průmyslovým odběratelům za cenu z nových bloků? (+ poplatky a daně) Nemohlo by to pomoci s rentabilitou? Nemáte eventuálně přehled o tom jaká je limitní cena pro jednotlivé průmyslové procesy aby byly konkurenceschopné? Například jaká je cena pro hliníkárny, nebo obloukové pece na tavení železa... prostě tento na dodávku kritický průmysl a jestli jsou nové jaderné zdroje schopné tuto cenu dosáhnout.

Pokud bude dále docházet k honu na CO2, tak se tento průmysl bude poohlížet po elektřině no a vtip je v tom že akumulační kapacity nejsou, syngas je drahý pro tyto účely, takže by mohl jít sem. Ona asi i výroba aku bude energeticky náročná. Jenom ten rozvoj průmyslu musíme nějak zvládnout aby nedošlo k problémům se životním prostředím, které už teď horko těžko řešíme, stačí se podívat co se děje v Kvasinách, na neschopnost krajů a státu zajistit adekvátní železnici pro dojíždění... Rakušáci i Slováci k nám posílají patrové vlaky, u nás jezdí jednopodlažní s komfortem cestování jak v Novém Dílí.

Mě by se hodně líbilo, kdyby se sem podařilo stáhnout vysoce automatizovaný průmysl, IT a biotechnologie a konečně se začali zbavovat velkoskladů, nebo je stavěli při železnici a povinně je na ni napojovali, nevím který chorý mozek napadne postavit takové zařízení pro distribuci zboží z trmatárie sice s napojením na dálnici, ale bez vlečky. Dálnice má sloužit k rychlé přepravě, ne aby byla zasekaná kamiony protože to vyjde levněji. Jeden vlak nám ušetří tak 20-40 kamionů. Zajímavé je jak se drážní dopravci vztekají že na Vysočinu ne, že to moc žere, ale silniční si vesele jedou i horšími cestami, třeba přes Špičák. (jen meditace nad tím že se všichni cpou k přecpanému Labi a do Třebové a horem se nechce nikomu, ostatně ani přes jiné přechody.)

Pane C, k těm programovacím jazykům ... musíte vzít v potaz, že smlouva na řídící systémy je z roku 1993 a pro takovéto systémy potřebujete odzkoušené sw nástroje.

Kdyby Japonci takové cunami čekali, tak by především chránili svá města a zachránili těch téměř 20 000 lidí. I z toho, že se řada z nich utopila v místech, které byla určena jako evakuační před cunami, je jasné, že tomu tak nebylo.

Tritium vzniká interakcí kosmického záření v atmosféře, takže se na zemský povrch dostává s každým deštěm. Je tak opravdu přirozenou součástí životního prostředí. Stejně jako radioaktivní uhlík 14C. Zároveň také vzniká i v jaderných elektrárnách a je tedy v jejich výpustích pečlivě sledováno. Vzhledem k tomu, že tritium má poločas rozpadu patnáct let, může těžko něco říci o opravdu fosilní vodě, ale zjišťuje se "stará" voda, která není několik desetiletí doplňována z povrchu, protože pak by obsahovala zmíněné tritium, které je neustále doplňováno. Původní tritium, které v ní bylo už se rozpadlo. Vzhledem k poločasu rozpadu uhlíku 14C, který je 5000 let, má uhlík ze zdrojů, které jej neobsahují, zaručený mnohem starší původ.

To co předvedli Japonci byla ukázka toho jak to dopadne když zapomenete na historii místa. Asi v tom roli hrála i nepříznivá geografie Japonska, nebo jenom snaha ušetřit. Kdybych tam byl architekt, tak bych se asi necítil dobře navrhnout nějaký (uzavřený) úkryt před tsunami bez znalosti místních poměrů. Ale to je jenom takové kdyby.

To by museli stavět asi kolem měst přehrady jako stojí v Praze, myslím že v Libni, ale Vy to asi znáte líp, jste přece jenom více méně místní. Reálně to asi není. Možná je to obecná chyba kterou děláme, nevím jak se dnes stavby navrhují, ale dost často mi přijde že i u velkých si architekt neudělá terénní pochůzku, nezeptá se starousedlíků, neprojde si staré fotky. V tom Japonsku stély reálně jsou a jsou i celkem dobré záznamy, ale asi je nikdo neprocházel.

Promiňte, nevyjádřil jsem se ohledně tritia přesně, děkuji za doplnění zajímavé informace, opravdu jsem to o vzniku tritia v přírodě nevěděl, do teď jsem jej vždy viděl zmíněno jen v souvislosti s lidskou činností. O využití pro datování vody jsem slyšel tak před deseti lety právě v dokumentu o vodě na blízkém východě, kde to právě využívali k datování jak stará ta voda je a právě jestli se jedná o vodu "čerstvě" doplněnou, nebo o hodně starší.

U bloku 1450MW jsou i jiná omezení.

Vsadit se můžeme :-) ale o brněnském nádraží nic nevím (byl jsem tam a to je tak všechno ...).

Jde o to že se Brněnské nádraží per huba staví asi sto let a teď co chvilku slibují že do pětim nejpozději deseti, let začnou a podobně, tak si říkám že bude zajímavé kdo to bude mít první, jestli ČEZ novou jaderku (na území ČR), nebo Brňáci nové nádraží.

Dobře :) Sázím tedy půl litru domácí slivovice (Pokud nevyhovuje tak lahev Jack Daniel's, eventuálně Bombay Sapphire), že v Brně začnou stavět nové hlavní nádraží dřív, než ČEZ začne stavět nový jaderný blok.

Navrhněte co vsadíte Vy, pak to sepíši a pošlu Vám naši sázku poštou, ať na to nezapomeneme. :)

Jenom ze zajímavosti, jaká ta omezení na takovémto bloku jsou? Je to problém lokality Dukovany, sítě, nebo je to v něčem jiném? Jenom mne prostě trochu zaráží že se i při vědomí toho že je třeba nahradit velký výkon uhelek se jde jen do "mírného pokroku v mezích zákona", tedy jen o 200MWe/blok nahoru.

Vím že by měl být v síti rychle dostupný výkon pro výpadek bloku, ale nešlo by to řešit třeba přes PPE?

Připojení do sítě, kvalita a množství vody na chlazení a transport nadrozměrných a těžkých komponent.

Sázka je dobrá recese, beru :-). Domácí slivovice super, nebo prostě láhev moc dobrého pití :-) (v jižních Čechách ani v Praze se moc nepálí :-)).

Takže kde bude dříve stavební povolení? A už teď říkám, klidně ať je v Brně nové nádraží, jen když bude stavební povolení na nový blok Dukovan cca v roce 2027.

Já tvrdím že bude první zahájena stavba nádraží v Brně. :)

Sázku beru, sepíšu to a pošlu Vám to do práce, předpokládám že v ČEZu máte nějakou přihrádku, případně, po zadání Vašeho jména mi vyběhlo více firem, na kterou to poslat? (stačí název) Bude to lepší z hlediska diskrétnosti.

Ještě poslední ujištění, opravdu to chcete vázat jen na Dukovany?

----

A se všemi těmito věcmi, tedy přípojkou, vodou, cestami, je, hádám, v případě Dukovan problém.

Předpokládám že navážení sypkých hmot a některých menších komponent se bude konat po vlečce z Rakšic a nejspíš od jihu z Hrušovan, pletu se, nebo tak daleko ještě plány nejsou?

Petr Závodský, ČEZ, Duhová 1, Praha 4, 14000, to dojde :-)

Dukovany jsou OK....

A pokud vyhrajete jenom s časem (že nakonec budou obě stavební povolení), tak to i rád prohraju. Železnici mám rád, bohužel na modelaření nezbývá čas .... Ještě tak párkrát do roka zkouknout úzkokolejku JH - N. Bystřice s parním provozem :-)

A k dopravě ... jasně, železnici budeme využívat co nejvíce (stavební hmoty, komponenty... co se vejde do průjezdného profilu).

Pane Závodský jaká je vlastně perspektiva naší energetiky? Dukovany toho před sebou už moc nemají a kromě bloků v Kladně, nové Ledvice ostatní větší bloky vlastně dožívají. Do nekonečna se nedá jen generálkovat.

Vláďo, omlouvám se za pozdní odpověď. Podle mne:

Buďto přestaneme přešlapovat a spustíme projektovou přípravu (výběr dodavatele, licenční a povolovací kroky /EIA již běží/) na nové bloky, pak by měl platit scénář z energetické koncepce a jádro by mohlo pokrýt 50%, OZE 20 - 25%, plyn 15% a zbytek uhlí a spalování odpadu apod.

Pokud vyhraje plynová lobby, tak bohužel bude mix založený na plynu 60-70% a naše závislost a cena energie (včetně nekonkurenceschopnosti průmyslu) bude obrovský problém.

Pořád stejná argumentace: buď zvítězí ta správná lobby (=jaderná) nebo zvítězí lobby plynová. Lobby uhelná se snaží vydělávat co nejvíc a nejdéle s málo investicemi, ale ví že za 20 let bude uhlí v útlumu.

OZE a Energiewende nás nezajímá, je to moc drahé. To, že fotovoltaika a vítr půjde BEZ DOTACÍ dříve, než mohou být postaveny nové Dukovany je zakázané říkat či brát vážně.

Takže koncepce ano, diskuze ano, ale jen "vocamsaď pocamsaď".

To, že by dotace na OZE měly skončit (a co je nasmlouváno a nejde ukončit hned tak to zdanit a stažené peníze využít rozumněji) to je tabu. Zkušeností s OZE už máme dost, teď jde jen o to, kdy je budeme bez dotací moci hromadně nasadit.

Pořád stejná argumentace: všechno BUDE, OZE a Energiewende jsou nejskvělejší. Světlé zítřky jsou těsně před námi (již několik let - proč tedy ještě teď jsou masivní dotace na střešní soláry a ani vy, fanoušek fotovoltaiky, si ten solár nepořídíte).

Současný stav známe, Německo neplní cíle, má nejdražší elektřinu, ... děkuji nechci.

Pokud nebude jednoduchá a levná dlouhodobá akumulace, tak 100% OZE prostě nebude. A pokud OZE nebude v našich podmínkách opravdu levné (celkově, ne jen instalace).

Pokud nebude jádro, tak těch cca 70% spotřeby bude plyn (25-30%OZE).

Nebavím se o roce 2100 ale o roce 2035.

Jen pár poznámek: v roce 2035 (Vámi uváděný termín) nové Dukovany elektřinu dávat nebudou, zpoždění výstavby JE v EU je zákonité.

100% OZE taky u nás nebude, já to ani nechci, Vy ano?

V roce 2035 budou fotovoltaika i větrné elektrárny bez dotací, cenový vývoj je jasný, hromadná výroba stále roste, cena klesá.

V roce 2035 bez JE nebudeme, Temelín bude fungovat ještě do roku 2052 (máte nějaké jiné informace?)

Že Německo neplní CO2 cíle to mě nepálí. Že se občané Německa rozhodli pro dotace a umožnili rozběhnutí masové výroby ve světě mi udělalo radost, důsledkem bylo snížení ceny fotovoltaiky a pokles ceny silové elektřiny v regionu. My se pro to nerozhodli, u nás se pro FVE rozhodli tuneláři.

Tož tak.