Vattenfall schválil investice do jaderné elektrárny Forsmark

Švédská společnost Vattenfall se rozhodla investovat do zvýšení bezpečnostních opatření a umožnit tak stávajícím třem blokům elektrárny Forsmark provoz i po roce 2020. Rozhodnutí následuje po tom, co vláda minulý týden oznámila zrušení daně na jadernou energetiku.

Švédská variabilní daň z výroby elektrické energie představená v roce 1984 byla v roce 2000 nahrazena daní z instalovaného výkonu. Od svého uvedení v činnost daň výrazně vzrostla až na současných 7 öre (asi 20 haléřů) za kWh. Švédští provozovatelé jaderných elektráren tvrdili, že spolu s nízkou cenou silové elektřiny na burze činí tato daň provoz reaktorů nerentabilním a ohrazovali se žalobami u soudů. Přesto Evropský soudní dvůr loni v říjnu rozhodl, že Švédsko může dále danit jadernou energetiku, neboť rozhodování o uvalení daně je národní záležitostí a nespadá do kompetencí Evropské komise.

Rámcová dohoda koaliční vlády byla oznámena 10. června a do dvou let bude postupně daň zrušena. Dle některých názorů by tento krok mohl vést k výstavbě až 10 nových reaktorů, které by nahradily pomalu dosluhující jaderné elektrárny.

Reaktory patřící Vattenfallu v oblastech Forsmark a Ringhals již prošly komplexní modernizací, která by měla zajistit jejich bezpečný provoz až do poloviny 40. let tohoto století. Nicméně v říjnu 2014 zveřejnil Švédský úřad pro radiační bezpečnost nové podmínky pro udělení souhlasu pro provoz reaktorů po roce 2020. Všechny švédské jaderné elektrárny tak nově musí disponovat novým, odolnějším systémem s nezávislým elektrickým napájením a autonomním vodním dochlazováním, které má navíc externí vodní zdroje, jež jsou nezávislé na stávajících nouzových chladicích systémech.  Celý projekt je technicky velice náročný a kromě nutného zásahu do reaktorové budovy si nejspíš vyžádá i úpravy na okruhu primárního chlazení reaktoru.

Dne 15. června oznámila společnost Vattenfall, že její představenstvo rozhodlo o instalaci nezávislého chlazení aktivní zóny u třech varných reaktorů ve Forsmarku, ve kterých drží 66% podíl.

Přesto se zatím nejedná o konečné rozhodnutí. Souhlas k rozšíření bezpečnostních systémů musí být schválen ještě představenstvem Forsmark Kraftgrupp AB, ve které mají kromě Vattenfallu podíl i menšinoví vlastníci E.ON (8,5 %) a Mellansvensk Kraftgrupp (25,5 %)

Torbjörn Wahlborg, ředitel výrobní divize Vattenfallu a předseda představenstva Forsmark Kraftgrupp AB, uvedl: „Veškerá bezpečností vylepšení budou implementována paralelně s programem zvýšení účinnosti bloků s cílem efektivně čelit konkurenceschopnosti v tržním prostředí. Takto modernizované reaktory budou vyrábět elektrickou energii až do čtyřicátých let tohoto století.“

Vattenfall počítá s  implementací nezávislého chlazení aktivní zóny na všech třech jaderných blocích ve Forsmarku. Realizace projektu údajně nebude mít vliv na plán výroby elektrárny.

Výkonný ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall v samostatném prohlášení řekl: „Jedním z předpokladů pro schválení veškerých investic do jaderných bloků, které zahrnují dostavbu autonomního chlazení aktivní zóny, zvyšování účinnosti výroby a prodlužování provozuschopnosti elektráren je právě zrušení daně uvalené na výrobu ve švédských jaderných elektrárnách.“

Společnost také tvrdí, že rozhodnutí o instalaci systému nezávislého chlazení na 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Ringhalts, ve které Vattenfall vlastní 70,4% podíl, bude přijato počátkem roku 2017.

Zdroj fotografií: Vattenfall