Vlna veder v Evropě tradičně sužuje i jaderné elektrárny, v ČR zatím problémy nejsou

V létě 2025 zasáhla Evropu mimořádně silná vlna veder, která měla závažné dopady na provoz jaderných elektráren, zejména ve Francii a Švýcarsku. Vysoké teploty vedly k přehřívání řek, což omezilo možnosti chlazení reaktorů a vyvolalo obavy o ekologickou zátěž vodních toků.

Ve Francii byl 29. června 2025 odstaven první blok jaderné elektrárny Golfech, protože teplota řeky Garonne překročila limitních 28 °C, což je hranice stanovená pro bezpečný provoz chlazení. Druhý blok byl již mimo provoz kvůli údržbě.

Podobné problémy zaznamenala i švýcarská elektrárna Beznau, kde společnost Axpo snížila výkon obou reaktorů na 50 % kvůli vysoké teplotě řeky Aare, aby ochránila ekosystém řeky. Podobně EDF omezila výkon jaderné elektrárny Tricastin a v Belgii snížila provozní hladinu jaderného zařízení Doel, aby se minimalizovalo riziko tepelného stresu na vodní ekosystém.

Skupina EDF uvádí, že od roku 2000 činí průměrné ztráty jaderné výroby v důsledku environmentálních podmínek (vysoké teploty a nízké průtoky řek) zhruba 0,3 % potenciální roční výroby. Během vlny veder v roce 2003 se tyto ztráty vyšplhaly až na 1,43 % roční výroby.

Vlny veder poukazují na zranitelnost jaderných elektráren vůči extrémním klimatickým podmínkám, zejména v kontextu globálního oteplování, kdy vysoké teploty ovlivňují možnost efektivně chladit reaktory. Nicméně v kontextu celkové roční produkce se jedná o spíše menší omezení výroby.

Situace s chlazením v ČR

Vlna veder zasáhla i ČR, kdy v Jihomoravském kraji platí pro část obcí omezení odebírání vody z vodovodní sítě pro zalévání zahrad, napouštění bazénů apod. V České republice, kde jaderné elektrárny Dukovany a Temelín produkují přibližně třetinu celkové roční výroby elektřiny, se zatím podobné problémy nevyskytly.

Elektrárna Dukovany využívá pro chlazení vodu z nádrže Dalešice, zatímco Temelín čerpá vodu z nádrže Hněvkovice. Obě nádrže mají dostatečnou kapacitu, ale v minulosti, například v létě 2018, došlo k situacím, kdy nízký průtok řeky Jihlavy ohrozil stabilitu zásobování vodou pro Dukovany.

Plánovaný nový jaderný blok v elektrárně Dukovany, který má být uveden do provozu v příštím desetiletí, bude využívat tzv. suché chlazení. Na rozdíl od stávajících bloků, které jsou závislé na vodě z nádrže Dalešice, bude nový systém fungovat na principu chladicích věží s nuceným prouděním vzduchu. Tento přístup výrazně snižuje odběr povrchové vody a činí elektrárnu méně zranitelnou právě vůči hydrologickému suchu a klimatickým extrémům.Jaderná elektrárna Temelín podniká v posledních letech řadu kroků ke snížení spotřeby vody a posílení své odolnosti vůči suchu. Kromě modernizace blokových čerpacích stanic a instalace nového bezpečnostního systému čerpání chladicí vody z nádrže Hněvkovice se elektrárna zapojuje do širší strategie skupiny ČEZ zaměřené na šetrnější využívání vodních zdrojů. Podle údajů ČEZ došlo v roce 2023 ke snížení spotřeby povrchové vody napříč celou skupinou o 50 milionů m³ a spotřeba pitné vody klesla meziročně o 18 %.