Společnost Meta, která vlastní Facebook, hledá pro AI až 4 GW výkonu v jaderných zdrojích

Americká společnost Meta zveřejnila žádost o předložení návrhů na rozvoj jaderné energetiky v USA. Cílem společnosti je zajištění nízkoemisních a udržitelných zdrojů elektřiny pro svá datová centra a rozvoj umělé inteligence (AI). Celkově Meta hledá partnery pro až 4 GW výkonu v jaderných zdrojích. Očekává, že do provozu by se zařízení mohla dostat na začátku 30. let. 

Společnost Meta, vlastnící mimo jiné sociální síť Facebook, v minulém týdnu oznámila, že zveřejní žádost o předložení návrhů na rozvoj a výstavbu jaderných zařízení. V rámci svých cílů inovací a udržitelnosti AI hledá Meta developery nových jaderných zdrojů o výkonu 1000-4000 MW, které vyrobí elektřinu pro její datová centra.

"Pokrok v technologiích, které tvoří budoucnost propojení lidí – včetně další vlny inovací AI – vyžaduje rozšíření elektrické sítě a nové zdroje spolehlivé, čisté a obnovitelné energie. Vzhledem k tomu, že nové inovace přinášejí významný technologický pokrok napříč sektory a podporují ekonomický růst, věříme, že jaderná energie může pomoci zajistit elektřinu pro základní zatížení," uvedla Meta na svém blogu.

Společnost cílí na spolupráci s developery, kteří budou schopni urychlit dostupnost nových jaderných zařízení. Očekává zejména modulární řešení, u nichž je možné díky sériové výrobě snížit náklady. Meta uvádí, že s ohledem na časovou náročnost stavby jaderných zdrojů nabízí investorům smluvní rámec, který jejich dlouhodobý vývoj zajistí.

Podpora bezemisní energetiky

Světové softwarové společnosti začaly v poslední době kromě OZE aktivně podporovat také jadernou energetiku. V jejich zprávách se pak nejčastěji jako důvod skloňuje rostoucí poptávka po výpočetní kapacitě umělé inteligence. Meta se tak zařadí mezi společnosti jako Microsoft, Google či Amazon, které se na jadernou energetiku zaměřují.

"Ve srovnání s projekty OZE, jako je solární a větrná energie, do kterých nadále investujeme, jsou jaderné projekty kapitálově náročnější, jejich vývoj trvá déle, podléhají více regulačním požadavkům a mají delší očekávanou provozní životnost. Tyto rozdíly znamenají, že se do takových projektů musíme zapojit dříve v jejich vývojovém životním cyklu a při navrhování smlouvy zvážit jejich provozní možnosti," dodává Meta.

Očekává se, že celková spotřeba elektřiny datových center zaměřujících se na AI v následujících letech poroste minimálně dvouciferným tempem. Pro světové společnosti pak může být plnění emisních cílů čím dál tím náročnější.