Po zprovoznění 6. bloku je elektrárna Hongyanhe největší čínskou jadernou elektrárnou

Šestý blok čínské jaderné elektrárny Hongyanhe v provincii Liaoning vstoupil do komerčního provozu. Jedná se o druhý blok reaktoru ACPR-1000 postavený v rámci druhé fáze výstavby elektrárny.

23. června dokončil domácí tlakovodní reaktor o výkonu 1061 MWe sérii testů trvajících 168 hodin. Ačkoliv musí společnost CGN ještě získat potřebná povolení a dokumentaci, blok může být považován za komerčně provozovaný.

Výstavba celé elektrárny byla rozdělena do několika fází. První fáze výstavby zahrnovala 4 bloky tlakovodních reaktorů CPR-1000 a začala v srpnu 2009. První dva bloky vstoupily do komerčního provozu v letech 2013 a 2014. Komerční provoz zbylých dvou bloků první fáze výstavby elektrárny následoval vždy s odstupem jednoho roku.

Pracovníci ve velínu šestého bloku elektrárny Hongyanhe Zdroj: CGN

Druhá fáze výstavby elektrárny zahrnuje 5. a 6. blok elektrárny s pokročilými reaktory ACPR-1000. Výstavba pátého bloku začala v březnu 2015 a šestého bloku v červenci stejného roku. Pátý blok je v komerčním provozu od července minulého roku a nyní jej doplnil i 6. blok.

Proces spouštění reaktoru začal zavážením paliva do aktivní zóny, které bylo dokončeno na konci března tohoto roku. První kritičnosti reaktor dosáhl 21. dubna a pro výstup elektřiny byl blok připojen již druhého května.

Společnost CGN poznamenala, že při nyní provozovaných 6 blocích je elektrárna Hongyanhe největší čínskou provozovanou jadernou elektrárnou. Zároveň je tento elektrárenský komplex třetím největším na světě s celkovým výkonem 6710 MWe.

Roční výroba těchto šesti reaktorů může dosáhnout až 48 TWh elektřiny a zajistí tak 20 % celkové spotřeby elektřiny v provincii Liaoning. Díky provozu této jaderné elektrárny tak bude ušetřeno až 14 milionů tun uhlí, což bude mít pozitivní vliv na snížení emisí uhlíku o přibližně 40 milionů tun ročně.

Jádro v Číně

Hlavním impulzem pro budování jaderné energetiky v Číně bylo znečištění ovzduší. První jaderná elektrárna v Číně byla zprovozněna v roce 1993 a přešla do komerčního provozu v roce 1994. Jednalo se o blok Daya Bay 1 v provincii Guangdong a koncept francouzského reaktoru M310 o výkonu 944 MWe.

Po úspěšném přechodu šestého bloku elektrárny Hongyanhe do komerčního provozu nyní společnost CGN spravuje provoz 26 bloků s celkovou instalovanou kapacitou 29 380 MWe. Celková instalovaná kapacita jaderných reaktorů v Číně dosahuje 52 150 MWe, přičemž je dalších 20 600 MWe ve výstavbě.

Všechny reaktory v Číně jsou založeny na západní technologii tlakovodních reaktorů, přičemž jsou tyto koncepty upravovány, modifikovány a modernizovány. Velkou výhodou Číny je její nyní kompletní dodavatelský řetězec veškerých technologií a je tak plně soběstačná jak při výrobě jaderných reaktorů, tak při jejich provozu.

Čínská politika, obchodní snahy a výzkum se zaměřují nejen na export technologie do zahraničí, ale také na problematiku uzavřeného palivového cyklu a tvorbu dalšího štěpného materiálu.

Čínský experimentální rychlý reaktor CEFR Zdroj: CNNC

Uzavřený palivový cyklus není možné zavést bez využívání rychlých množivých reaktorů, které nyní Čína provozuje pouze na experimentální úrovni. Rychlý experimentální reaktor CEFR je v provozu od roku 2010. Tepelný výkon reaktoru je 65 MW a elektrický výstupní výkon dosahuje 20 MW. Tato technologie byla dodána ruskou společností OKBM Afrikantov. Na základě zkušeností s tímto reaktorem nyní probíhá vývoj a výstavba výkonnějšího reaktoru CFR-600, jehož výstavba probíhá od prosince 2017.