Indonéští aktivisté žalují Japonsko kvůli vypouštění upravené radioaktivní vody
Skupina indonéských ekologických aktivistů a ochránců lidských práv podala ve čtvrtek žalobu na Japonsko. Požaduje, aby Japonci přestali s vypouštěním upravené a rozředěné radioaktivní vody z poškozené jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Informovala o tom japonská tisková agentura Kjódó a připomněla, že s vypouštěním se začalo už loni v létě.
Marthin Hadiwinata, člen indonéské ekologické organizace Ekomarin a jeden ze žalobců, uvedl, že vypouštění odpadní vody z havarované jaderné elektrárny „bude mít přímý dopad na indonéský ekosystém“. Tvrdí, že mořské produkty kontaminované touto vodou představují nebezpečí pro lidi, kteří je konzumují. Po podání žaloby u okresního soudu v Jakartě aktivisté v prohlášení uvedli, že se rozhodli obrátit na indonéský soud poté, co japonská vláda nereagovala na stížnosti, které už dříve podávali prostřednictvím japonského velvyslanectví v Jakartě.
Skupina ekologických aktivistů rovněž požaduje, aby Japonsko zaplatilo žalobcům odškodné v celkové výši 1 bilion rupií (1,5 miliardy korun) za znečištění indonéské biosféry. Soud uvedl, že o datu prvního jednání teprve rozhodne.
Minulý měsíc Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve své první úplné zprávě od začátku vypouštění vody v srpnu loňského roku uvedla, že japonské vypouštění filtrované a rozředěné radioaktivní vody do moře je v souladu s mezinárodními bezpečnostními standardy. Japonská vláda a provozovatel elektrárny, společnost TEPCO, tvrdí, že likvidace odpadních vod je zásadním krokem k vyřazení elektrárny Fukušima, kterou v roce 2011 vážně poničilo zemětřesení a cunami, z provozu.
Během 30 let má být z elektrárny vypuštěno 1,3 milionu tun radioaktivní vody, která je předtím zbavena většiny nebezpečného materiálu vyjma tritia – izotopu vodíku. Ten je podle odborníků škodlivý pouze ve vyšších koncentracích, což u vody z Fukušimy v zásadě nehrozí, protože je následně ještě ředěna mořskou vodou.
Proti vypouštění, jež začalo loni v srpnu, protestovali již dříve rybáři a sousední země, především pak Čína, která kvůli tomu zakázala dovoz mořských plodů z Japonska.
Mohlo by vás zajímat:
Dopadlo to podle očekávání.
Psal jsem to už pod nedávným článkem, kde se o tom vypouštění psalo.
Chtělo to pronajmout tanker a vyvézt tu vodu minimálně 1000km daleko na širý oceán. Do velkého tankeru se vejde tak 200 tisíc m3 vody, tak by to měli na pár koleček odvezené.
V cílové oblasti pak vypouštět za jízdy a tím ještě víc dosáhnout naředění (a nakonec i urychlení operace).
Pan Wagner mi na to odpověděl, že je to zbytečné, protože i bez toho je zajištěno dostatečné naředění, aby to nebylo nebezpečné.
Ale že je něco technicky v pořádku neznamená, že je to v pořádku i emočně.
Je třeba myslet i na obavy lidí, ať už skutečné, nebo hrané.
Byla by to malá cena za uklidnění veřejnosti.
Když si změříte Fukušima Indonésie, je to asi 5 tisíc km vzdušnou čarou. proudy neřeším. No.
Vypouštějí to ale na jednom místě. Sice to ředí. ale pořád je to jedna oblast.
Ten tanker by to mohl rozvézt na mnohem větší plochu, navíc s místech hlubokého oceánu.
A kromě toho by to bylo v mezinárodních vodách, kde si může každý provést své nezávislé měření. Pokud to Japonsko vypouští ve svých teritoriálních vodách, tak mu všichni ostatní prostě musí jenom věřit.
A hlavně by pozbyly relevance argumenty, kdy jiné země uvalí embargo na rybí produkty Japonska.
1) Nezávislé měření probíhá i v Japonsku, takže mu všichni ostatní nemusí prostě jenom věřit. Např. je vypouštění pod důkladným permanentním dohledem MAAE.
2) Množství vypouštěného tritia není vyšší než kolik bylo vypouštěno za běžného provozu ještě před havárií, takže relevanci ty argumenty nemají tak jako tak.
Jak psal pan Vinkler, vzdálenost Japonska od Filipín je 5000 km. Jestli Zelení aktivisté chtějí žalovat Japonsko kvůli tomu, že ohrožuje životní prostředí Filipín, tak těžko pomůže vyvážení tritiové vody na hluboké moře. Zákaz dovozu japonských mořských plodů realizuje Čína, která je členem MAAE. Může tak prostřednictvím svých zástupců u této organizace, jak připomenul Emil přímo kontrolovat vypouštění a vzorky. Navíc čínské jaderné elektrárny vypouštějí při svém provozu v čínských mořích více tritia i ve větší koncentraci vypouštění, než je tomu u Fukušimy. Je vidět, že jde o politický akt, který žádný vývoz tritiové vody do hlubších vod nevyřeší (vzhledem k tomu, že by to byly mezinárodní vody, spíše by to situaci zhoršilo).
Jak psal pan Vinkler, Filipíny jsou 5000 km od Japonska. Vzhledem k tomu, že filipínští zelení aktivisté žalují Japonsko za poškození životního prostředí Filipín, asi těžko jejich žalobu vyřeší vyvezení tritiové vody do hlubších nejspíše mezinárodních vod. Čína, která zakázala dovoz mořských plodů z Japonska, je členem MAAE a může se prostřednictvím této organizace přímo účastnit, jak připomenul pan Emil, kontroly vypouštění a vzorků. Navíc sama vypouští u svých elektráren více tritia a ve větších koncentracích. Je tak jasné, že jde o politický akt, nesouvisející s realitou, a opravdu jej nevyřeší vyvážení tritiové vody do mezinárodních vod.
Staví se stále nové a bezpečnější technologické zařízení všeho druhu, z kterého nejde vyloučit ani jaderná energetika ať a lidstvo s tím doprovází stále neočekávané katastrofy. Z toho jasně vyplývá, že 100% jistota, ať se o to bude lidstvo snažit sebe víc, zajistit nejde. To není strašák, ale realita. Existuje něco jako vyšší moc a tu se nikdy lidstvu nemůže podařit plně zakalkulovat do svého rozhodování, ať se děje, co se děje. Lidský tvor není dokonalý a ani být nemůže.
Nechápu jednu zásadní věc. Po tritiu je na jednu stranu hlad. Fúzní reaktory ho budou potřebovat. Prý je ho i dost na měsíci a jeden čas jsem četl články o tom, že ho tam chtějí z něčeho těžit. Tak proč to na druhou stranu ředí a vypouštějí, když je to cenná surovina? Můžou ho vytěžit, předpokládám podobně jako deuterium elektrolýzou vody. Poločas přeměny je 12,5 roku. Musí ho tam být pořád dost.
Už se tu mockrát psalo, že koncentrace tritiové vody ve Fukušimě je malá a získávání tritia z něj by nebylo efektivní. Na Měsíci se plánuje získávání helia 3 ne tritia. Vzhledem k relativně krátkému poločasu tritia se na měsíčním povrchu hromadit nemůže.
Neefektivní, neeefektivní. Tohle už umíme. No a He3 vzniká zrovna přeměnou H3. Zrovna tohle je velká škoda. Vytěžili by tritium a měli ny helium. Další promarněná šance, jak vylepšit reputaci jaderné energetiky.
Kdo umí z více než milionu tun vody vytěžit pár gramů tritia a jaké náklady by to obnášelo? Samozřejmě nikdo a nedává vůbec žádný reálný smysl se o něco takového snažit. V Tichém oceánu je z přírodních zdrojů přes 8 kg tritia, o několik gramů víc nebo méně, vypouštěných v průběhu desítek let, nehraje vůbec žádnou roli.
U prototypu fúzní elektrárny DEMO se předpokládá denní spotřeba tritia 300 gramů, množství tritia ve Fukušimě by tedy nestačilo ani na půl hodiny provozu.
Jak bylo v diskuzi zmíněno, jsou Filipíny 5000 km od Japonska. Žaloba filipínských zelených aktivistů je pro poškozování životního prostředí ve Filipínách. Těžko ji asi vyřeší vyvážení tritiové vody tankery do hlubokých nejspíše mezinárodních vod. Čína je členem MAAE a může jejím prostřednictvím přímo kontrolovat vypouštění tritiové vody a vzorky. Zároveň vypouští ve svých elektrárnách daleko více tritiové vody a ve větší koncentraci. Její zákaz dovozu japonských mořských plodů je tak čistě politický akt, který vyvážení tritiové vody do mezinárodních vod.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se