Domů
Názory
Černobyl po 35 letech
Zdroj: Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 35 letech

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Letos uplynulo 35 let od havárie čtvrtého reaktoru v Černobylské jaderné elektrárně. Stejně jako v jiných oblastech byl i zde předchozí rok silně ovlivněn pandemií koronaviru. Přesto se daří dosahovat pokroku v likvidaci elektrárny i revitalizaci a otevírání zasažených oblastí. Podívejme se, jak se zde situace vyvíjí.

Půlkulaté výročí černobylské katastrofy má symbolizovat přechod k obnově a znovuzrození oblasti. Jak už jsem popisoval v předchozích článcích, je to umožněno dokončením a zprovozněním nového sarkofágu. Jeho vybudováním přestalo hrozit nebezpeční ze zničeného reaktoru a lze přistoupit k revitalizaci doposud uzavřených území. Pomoci by tomu měl rozvoj v několik směrech.

Samotný výzkum zničeného reaktoru a likvidace původního sarkofágu a později i zničeného reaktoru bude potřebovat velmi vyspělé technologie a špičkový výzkum, který by mohl posunout i další technologické oblasti. Proto se předpokládá vybudování vědeckotechnického inkubátoru, který by umožnil využít potenciál výzkumu a prací v této oblasti. Obsahoval by i zázemí pro ukrajinské i zahraniční vědce a techniky, kteří zde budou pracovat.

Je také třeba vybudovat úložiště a zařízení, které umožní dlouhodobější uložení vyhořelého paliva a jaderného odpadu nashromážděného při likvidaci vysloužilých elektráren i zničeného bloku. Vhodné podmínky budou také využity pro vybudování úložiště pro vyhořelé jaderné palivo z ostatních ukrajinských jaderných elektráren.

Město Pripjať zarůstá zelení, bude třeba řešit problémy se statikou chátrajících budov (foto Václav Vašků – další využití jen se svolením fotografa)

V těsném okolí elektrárny se pak vytváří prostor pro vybudování technologického parku, který využije místní dopravní a energetickou infrastrukturu. Už v předchozích přehledech byl zmíněn počátek výstavby fotovoltaické elektrárny, jejíž plocha se bude postupně zvětšovat. Nejen tato, ale i další aktivity by mohly do oblasti přilákat investory.

Téměř 80 % zasažených zaujímá Černobylská radiologicko-biosférická ekologická rezervace, která je už nyní rájem zvěře a přírodovědců. Jde o největší evropský prales. V budoucnu by se zároveň mohl stát magnetem i pro turisty. Je však potřeba budoucí rozvoj turismu skloubit s ochranou přírodní rezervace. Ta zatím byla před člověkem chráněna statutem zakázané oblasti.

Turistickým lákadlem budou i památníky havárie, které by měly připomínat hrdinství a oběti těch, kteří jí čelili nejen v prvních dnech. Měly by nám připomínat, že je třeba mít pokoru a respekt. Atrakcí bude nový sarkofág, určitě se ponechají některé části elektrárny, část města Pripjať, město Černobyl i některé vesnické budovy a pohřebiště techniky využité při likvidaci následků havárie. Ovšem velká část ze zmíněných objektů se musí zabezpečit tak, aby budoucí turisti nebyli při jejich návštěvě ohroženi.

Práce v sarkofágu

Nový sarkofág už je na místě více než čtyři roky. Nejen, že chrání své okolí, došlo i k dramatickému snížení úniku radioaktivních látek ze starého sarkofágu. Ten totiž není hermetický. Nyní však je chráněn pře sluncem a dramatickými tepelnými změnami, které vyvolávaly vzdušné proudy uvnitř starého sarkofágu, i před větrem. V červnu roku 2020 začalo po intenzivním zkušebním období průmyslové využívání nového sarkofágu. Nejdůležitějším prvním úkolem je pečlivá kontrola stavu jeho konstrukci a zařízení. Zároveň proběhlo 3D skenování vnitřního objemu a konstrukcí starého sarkofágu. Získaná radiační data by měla umožnit urychlení prací při demontáži a likvidaci staticky nestabilních částí starého kontejnmentu. Měla by umožnit detailní naplánování prací a zajištění co nejkratší doby pobytu pracovníků v silně kontaminovaných částech.

Připomeňme, že starý sarkofág byl dokončen a uveden do provozu 30 listopadu 1986. Hmotnost jeho ocelových konstrukcí je okolo 7000 tun a použilo se okolo 345 000 kubických metrů betonu. Na realizaci sarkofágu se postupně podílelo okolo 90 000 pracovníků. Od zahájení provozu se provedla celá řada výzkumů v okolí i uvnitř sarkofágu. Podařilo se identifikovat místa, kde jsou zbytky roztaveného materiálu s palivem.

3D skenování vnitřních prostor nového sarkofágu (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)

Při tavení aktivní zóny a písku s bórem, kterým se hořící reaktor zasypával vznikla tavenina označovaná jako korium. Vytvořil se při tom nový umělý krystalický nerost, jde o křemičitan zirkoničitý s vysokým obsahem uranu. Vytvořené krystalky mají rozměr mezi 5 až 500 mikrometrů. Struktura objevena v roce 1986, ze které se odebraly první vzorky tohoto nerostu se začala označovat jako Sloní noha. Její první fotky a analýza radiační situace u ní byly pořízeny pomocí automatů. Průběžně se našlo i více míst, kde se tavenina nachází. V roce 1996, kdy radiace přece jen poklesla, pořídil zástupce ředitele sarkofágu Artur Kornejev asi nejznámější fotografie zmíněné Sloní tlapy.

V budoucnu, kdy se laboratoře i vybavení uvnitř nového sarkofágu plně rozběhnou, se po odstranění staticky narušených částí starého sarkofágu začne intenzivně pracovat i na úplné identifikaci všech míst, kde se zbytky aktivní zóny a silně kontaminovaného grafitu vyskytují. Postupně také bude možné přistoupit i k vyzvednutí těchto silně kontaminovaného materiálů. Předpokládá se však, že dokončení tohoto úkolu se dočkáme až zhruba za padesát let.

Nejproslulejší fotografie Sloní tlapy, kterou v roce 1996 pořídil Artur Kornejev (zdroj Artur Korneyev).

V areálu elektrárny bude třeba vykonat velmi rozsáhlé práce v prostředí se silnou radiací a s radioaktivním materiálem. Zároveň jsou však zde ideální podmínky pro realizaci výcviku a zaškolování pracovníků, kteří se na takovou práci připravují, nebo je potřeba jejich kvalifikaci zvýšit. Na takových školeních, které jsou zatím dominantně určený pro pracovníky černobylského komplexu spolupracuje i belgická firma ENGIE SOLUTIONS. Tato firma se podílí i na hledání metod dekontaminace zařízení likvidovaných jaderných bloků v Černobylu, které přispívají ke snížení množství jaderného odpadu, který musí jít do úložiště. Prostředí využívají i firmy, které chtějí testovat své roboty v takto náročných podmínkách s vysokou radiací. Na podzim roku 2020 zde testovala své roboty vědci z Univerzity v Bristolu. Vyřádil se tu tak i robopes navržený firmou Boston Dynamics.

V novém sarkofágu se testoval spolu s dašími roboty a automaty i robopes (zdroj Černobylská jaderná elektrárna).

Práce v areálu elektrárny a jejím blízkém okolí

Během posledního roku se výrazně pokročilo v uvádění do provozu suchého úložiště ISF-2 pro palivo, které se nahromadilo při provozu černobylských jaderných reaktorů. Zatím jsou vyhořelé palivové soubory v mokrém úložišti (bazénu) ISF-1. Samotné suché úložiště má řady betonových kójí, do kterých se zasouvají kontejnery s palivovými soubory. Ty se však před vložením do kontejneru musí upravit. Hlavně je třeba oříznout části bez paliva. Tato úprava probíhá v horkých komorách. Jde o hermeticky uzavřené místnosti, kde se pracuje s materiálem s velmi vysokou radioaktivitou. Všechny manipulace zde musí probíhat automaticky s využitím na dálku řízených manipulátorů. Celkově by se mělo upravit okolo 21 000 palivových souborů a uložit do kontejnerů, v každém z nich jich bude 93.

Budova suchého úložiště ISF-2, kde se upravují palivové soubory a dávají se do kontejneru (zdroj Černobylská jaderná elektrárna).

Úložiště vybudovala firma Holtec a do velké míry bylo financováno evropskými státy. Zařízení se mi podařilo navštívit před pěti lety, kdy byly horké komory dokončeny a začínalo se s instalací vnitřního vybavení. Dokončeno bylo v prosinci 2019 a na podzim roku 2020 začaly první reálné testy. Dne 18 listopadu 2020 se mohl uložit první kontejner do betonové kóje a 14. prosince jej následoval druhý. To byly jedny z vrcholů komplexních horkých zkoušek celého zařízení. Během nich pak také sbírali praktické zkušenosti operátoři vyškolení firmou Holtec. Dne 22. dubna 2021 tak přesně podle plánu obdrželo zařízení licenci pro standardní operační provoz.

Stejně důležité pro efektivní práce na likvidaci vyřazovaných bloků Černobylské jaderné elektrárny je závod na přepracování kapalného jaderného paliva. Zde se kapalný odpad zahušťuje a zbytky se fixuji pomocí cementace ve dvě stě litrových sudech, které se posílají do úložiště.

Uložení druhého kontejneru do kóje suchého úložiště ISF-2 (zdroj Černobylská jaderná elektrárna).

Velice dobře pokračuje i dokončování první etapy budování suchého úložiště pro vyhořelé palivo z bloků VVER1000 ostatních ukrajinských jaderných elektráren. I ten realizuje firma Holtec. V současné době jsou dokončeny všechny budovy, konstrukce a zařízení pro příjem souborů a jejich ukládání pro zmíněnou první část úložiště. Je připravena i plocha, kde budou stát kontejnery s palivovými soubory. První etapa výstavby je tak dokončena. Na konci prosince 2020 bylo zahájeno testování veškerého vybavení. Nyní se čeká na dokončení trati o délce 43 km, která propojí úložiště s ukrajinskou železniční sítí. V květnu 2021 by se tak mělo toto suché úložiště uvádět do provozu. Ukrajina tak v roce 2021 skončí s vývozem vyhořelého paliva do Ruska. První dovezené palivové soubory budou z Jihoukrajiské jaderné elektrárny. Do roku 2040 se vybuduje v dané lokalitě ještě dalších 14 podobných komplexů. Postupně by se zde měly ukládat palivové soubory ze tří ukrajinských jaderných elektráren: Rivenské, Chmelnické a Jihoukrajinské. Zaporožská jaderná elektrárna má své vlastní suché úložiště.

Budování suchého úložiště pro vyhořelé palivové soubory z ukrajinských elektráren VVER1000 (zdroj Energoatom).

Černobyl se začíná otevírat turistům

Velice důležitý je v tomto směru rozvoj infrastruktury pro turistiku. Postupně je potřeba konzervovat objekty, které jsou symbolem havárie. Ukrajina připravuje návrh jejich zařazení na seznam Světového dědictví UNESCO. Pro turisty je potřeba připravit zázemí. Je třeba připravit turistické trasy a zajistit bezpečnost v oblastech, které se pro turisty otevřou.

Otevírání zóny turistům trochu zdržela pandemie COVID-19 a omezení cestování. Možnosti dané popularitou seriálu HBO Černobyl se tak plně nevyužily k získání návštěvníků hlavně ze zahraničí. Je však naděje, že po odeznění pandemie bude rozvoj turistiky rychlejší.

Při likvidaci následků havárie byla intenzivně využívána letecká technika. I ta je dnes symbolem a památníkem této události. (foto Václav Vašků – další využití jen se svolením fotografa).

Pro stále větší počet turistů budou rostoucím lákadlem místní lesy. Velkou atrakcí bude bohatství zvěře. Její populace se díky odchodu člověka velice rozvíjely. Kromě jelenů, losů, zubrů i koní Převalských jde i o velké šelmy, jako jsou vlci, rysové, a dokonce i medvědi. Je však třeba zlepšit právě i péči o lesy a najít prostředky, jak omezit rizika požárů. V roce 2020 byl rozsah požárů neobvykle velký. A zkušenosti z jiných přírodních rezervací ve světě ukazují, že s příchodem masivnější turistiky se riziko vzniku ohnisek požárů zvyšuje.

K otevření se připravuje první cyklostezka, která povede prozatím uzavřenými územími. Její celková délka bude okolo 45 km a zatím bude možná jen pro skupiny cyklistů s průvodci. Buduje se samotná cyklostezka i místa pro odpočinek a zázemí.

Sklady techniky využité k likvidaci následků havárie bude třeba zlikvidovat nebo zabezpečit tak, aby mohly být památníkem události, ale neohrožovaly budoucí turisty (foto Václav Vašků – další využití jen se svolením fotografa).

Výročí jako příležitost pro připomínku události

Tento rok je půlkulaté výročí, které chce Ukrajina využít k urychlení rozvoje zóny a připomínku havárie. V rámci oslav výročí byla vyhlášena i sbírka historických fotografií ze života elektrárny a okolí, samotné havárie i likvidace jejich následků. Výročí je velmi dobrá příležitost shromáždit a zachránit nejen fotografie, ale i dokumenty a vzpomínky ze soukromých archívů. Jde o zachování paměti o události pro budoucí generace.

Při historickém zkoumání důvodů vzniku havárie, jejího průběhu i likvidace následků by mohlo pomoci otevření utajovaných dokumentů z období Sovětského svazu z let 1937 až 1987, ke kterému přistoupilo Ministerstvo obrany Ukrajiny během roku 2020.

Koncem března 2021 došlo v Kazani k první projekci filmu Danily Kozlovského Černobyl. Kvůli pandemii se premiéra zpozdila o zhruba půl roku. Do sítě ruských kin se pak film vydal v polovině dubna, těsně před 35. výročím havárie a během následujícího víkendu se dostal do čela návštěvnosti v ruských kinech. Film nejde příliš srovnávat se seriálem Černobyl. Nesnaží se ukázat vznik a průběh havárie s následnou likvidací následků a poukázáním na příčiny a viníky, jak se snažil seriál. V tomto případě jde o filmové zobrazení jednoho lidského osudu na pozadí havárie. Bude zajímavé sledovat, jaký ohlas bude mít film mimo Rusko.

Jedna z historických fotografií (zdroj Černobylská jaderná elektrárna).

Závěr

Zahájení standardního provozu nového sarkofágu je klíčové pro realizaci postupné likvidace zničeného reaktoru. Jde o završení velkého úsilí Ukrajiny velmi významně podpořené evropskými státy. Nejdříve se odstraní staticky nestabilní části starého sarkofágu. Postupně se pak bude podrobně zkoumat situace uvnitř něho a postupně se začnou odstraňovat i části roztavené aktivní zóny. Ovšem tyto práce budou trvat řadu desetiletí.

Velmi důležitým zlomem je zprovoznění suchého úložiště pro vyhořelé palivové soubory z Černobylské jaderné elektrárny. Znamená to pokrok v pracích na likvidaci elektrárny. K urychlení tohoto procesu přispívají i další dokončená zařízení v elektrárně. Důležitou součástí průmyslového areálu, který se rozvíjí v bezprostředním okolí zničeného reaktoru je suché úložiště vyhořelého paliva z ostatních jaderných elektráren na Ukrajině. Jeho provoz se rozběhne v tomto roce.

Současná doba je klíčová pro otevírání dosud uzavřených oblastí pro turistiku i další aktivity. Symbolické je otevření prvních turistických stezek, z nichž některé jsou zaměřeny na vodáckou a cykloturistiku. Zde je hlavní výzvou zakonzervování a vytvoření památníků havárie. V tom by mohlo pomoci jejich zapsání na Seznam památníků UNESCO. Další je pak skloubení turistiky s ochranou jedněch z nejcennějších partií evropského pralesa s bohatou zvířenou. Pokud se to podaří, je velká šance, že oblast přispěje k rozvoji Ukrajiny i Evropy jako celku.

35. výročí havárie v Černobylu je věnován i nedávný podcast AV ČR.

Rozdíly mezi realitou a seriálem HBO jsou podrobněji rozebrány v přednášce nahrané na Teplické hvězdárně.

K letošnímu kulatému výročí havárie ve Fukušimě I vyšlo druhé vydání knihy Fukušima I poté. V této E-knize je dodatek s vylíčením událostí, které proběhly od prvního vydání do letošního března.

Psáno pro servery oEnergetice a Osel.

Komentáře

(20)

St

2. květen 2021, 10:14

Tak so to shrňme. Máme tu největší prales v Evropě. Kde příroda zcela převzala vládu nad danou oblastí, což je velké pozitivum. Nebýt té katastrofy, tak by něco takového nikdo nestalo. Je mi samozřejmě líto všech obětí. Všech lidí, které kvůli Černobylu přišli o život, domov nebo zdraví. Ale kvůli této nehodě zanevřít na mírové využití atomové energie by byla nebetyčná hloupost.

Ivan Novák

26. duben 2021, 22:30

Centrální sklad vyhořelého paliva má oproti skladům v lokalitách elektráren určité výhody, ale má velmi důležitou nevýhodu: svádí k nápadu nechat to tam a nehledat finále s potřebnou hlubokou geologií. Papír snese všechno, obávám se, že v souladu s východní tradicí bude už jen "prokazováno", že černobylské umístění skladu Holcim je dost dobré i pro konečné úložiště. Připadá mi, že ty betonové kontejnery není snadné bezpečně přepravit jinam, na rozdíl od Castorů v ČR. Nota bene s napolo rozebraným palivem RBMK.

Ivan Novák

26. duben 2021, 22:33

Oblíbené erratum: Holtec, a nikoli Holcim.

Rosatomne

26. duben 2021, 22:42

Díky koronaviru a taky díky kauze Vrbětice kvůli které zaplaťpánbu padl tendr na Dukovany by se skoro zapomělo na Černobyl. Ti likvidátoři černobylské havárie nebyli žádní dobrovolníci. V totalitním zřízení, jakým SSSR byl a zvlášť za takovéto situace by to ani nešlo. Hodně z nich to zaplatilo životem. Jedním z nich byl i otec slavných boxerů Kličkových, který později zemřel na onkologické onemocnění. Okolí 10 km prý pro navrácení obyvatel nebude uvolněné nikdy. Pro fotovoltaickou elektrárnu by možnost byla, protože ta při provozu nepotřebuje stálé pracovníky, ale jinak by bylo riziko tam něco podnikat. Turisti tam jezdí, to je trochu adrenalinová turistika a jen doufejme, že nebude někdy něco takového i u nás.

St

1. květen 2021, 09:47

Pane rosatomne já bych se zas tak neradoval. Protože pokud nepostavíme další bloky JE a nevymyslíme nic jiného tak v dohledné době budeme bez EE, která bude podstatně dražší než doposud. I když ta katastrofa byla strašná a spousta lidí tam zbytečně zemřelo, tak z velké části padala na hlavu personálu, která dělal to co neměl. Navíc se po technické stránce se přijala taková opatření, že opakování takové katastrofy je takřka nemožné.

Když se na to člověk podívá z odstupu několika desetiletí, tak Evropa získala krásný kus divoké přírody. A nebojte u nás nikdy nic takového nebude.

pavel

27. duben 2021, 00:10

Okruh 50km okolo Temelina by vymazal z mapy cely Jihocesky kraj. Ale nebojte se, slibovali nam ze se to nemuze stat. Opravdu! Cestny Rosatomsko-komunisticko-pionyrsky.

Miloslav Černý

1. květen 2021, 22:07

Kdo tvrdí, že lze zajistit 100% bezpečnost JE tak lže. To je ten hlavní důvod, proč si Němci a ne jenom oni vybrali energii bez. Lze jenom omezit nebezpečí, jinak je to lhaní do vlastní kapsy.

pavel

27. duben 2021, 00:00

Rusaci jsou proste jednicky! Instalovy vykon jadernych bloku maji sice sotva ctvrtinovy nez USA, polovicni nez Francouzi, ale jaderny vybuch dokazali udelat ze vsech nejvetsi! A takova reference je pro nas proste idealni, jaka skoda ze nam to ti zli agenti zkazili, a usaci nam porucili se toho atomoveho hribka vzdat :( zhroutil se nam svet!

A.O

27. duben 2021, 16:45

Tak nezapomínejme, kdo tu elektrárnu stavěl. Projekt byl z Ruské republiky, ale ředitel, hlavní inženýr a vedení stavby byl z Ukrajiny.

Jeidné pochybení vlády z Moskvy bylo, že nedbala na informace z KGB a té elektrárně dovolila uvedení do provozu. Sloup 15 centimetrů vedle, stěna 17. Beton pochybných kvalit... a to proto, že ředitel chtěl jakési vyznamenání.

Naštěstí se z toho poučili a udělali vše proto, aby se na žádné další jejich elektrárně nic podobného nestalo. Ostatně - SSSR/Rusko - 35 let bez havárie.

Ivan Novák

27. duben 2021, 19:56

Pro A.O.: neblábolte a zjistěte si něco o dutinovém efektu původních RBMK. A asi jste nezažil chaos socialistického řízení hospodářství, stejný na Ukrajině jako v RSFSR.

A.O

27. duben 2021, 20:20

Co má co společného kladný dutinový efekt s moderními reaktory typu VVeR 1200? Nebo i s jinými reaktory typu VVeR? RBMK se nikdy mimo území SSSR nestavěla.

Ta elektrárna byla průšvih od začátku. Použitý reaktor, vybrané vedení, lokalita, stavba neprobíhala dle norem (jak jsem psal - jeden sloup sem, druhý sloup tam, nekvalitní beton, ředitel prokázaně na stavbě šetřil, kdyby bral materiál, který měl, mohl to být zase o něco lepší). Test se taky prováděl v době, kdy měl být dávno hotový (3 roky po termínu splnění toho testu). Proč se tlačilo na to, že má být ten test proveden ten den a neodložili ho (odložili ho několikrát předtím) (podotýkám, že test měl být proveden o 12 hodin dříve, než byl "proveden"). Protože ředitel chtěl vyšplhat po žebříčku. Proč Ďjatlov tlačil na provedení testu i po tom, co mu reaktor klekl a dle regulí ho neměl provést? Protože chtěl taky povylézt.

Události dní 25. a 26. dubna byli pouze korunovací zmršeného projektu, ale i tak, kdyby se tenkrát postupovalo, jak mělo, dutinový efekt by se neprojevil, pára by neroztrhala reaktor a následná exploze vodíku by nerozmetala budovu. Důvod proč se tak stalo? Byl vlatně jeden - Ukrajina potřebovala honem rychle dostatek eletřiny. RBMK se dalo postavit rychle a také levně.

Ostatně to je jedna z věcí, která Černobyl spojuje s Fukušimou, kdyby se neštřilo, tak by se nic nestalo. Kdyby ve Fukušimě postavili zábrany proti záplavě o pár metrů vyšší, nic hrozného by se nestalo. Kdyby v Černobylu rovnou postavili VVeR, taky by se nic nestalo.

Eda

27. duben 2021, 06:40

Slepota, oslava jaderné energetiky a nebo neochota autora si přiznat pravdu?

Optimistický článek úplně obcházející zásadní věc.

Nikdo na světě s tím neumí udělat nic víc než přikrýt, čekat a pak zakopat aby se zapomnělo.

To je reálný stav atomové energetiky.

St

2. květen 2021, 10:09

Pane Edo, pan autor je velice erudovaný a velice střízlivě i věcně popisuje situaci. Opravdu si nemyslím, že by atomová energetika by se měla zakopat.

Ivan Novák

27. duben 2021, 10:25

Rozlišujte, prosím. Japonci okolí Fukušimy uvolnit chtějí a v dohledné době dokážou, protože jejich hrdost jim velí pokud možno nečerpat zahraniční finanční pomoc. Hrdost Ukrajinců spočívá ve schopnosti nevzdat pohraniční konfrontaci s Rusy, což je taky hodné úcty. Zpřístupnit černobylskou zónu jinak, než pro řízený turismus, nepotřebují, mají zemi velmi rozlehlou a řídce zalidněnou. Naopak, atrakce pro solventní hyeny by zmizela.

Ono se na způsob, jak s rozumnými náklady transmutovat dlouhodobé nuklidy na krátkodobé, přijde. A hmotnost či objem takového odpadu jsou malé.

energetik

27. duben 2021, 10:02

Tak fotka "sloní" nohy, ten fotograf a člověk na fotce ještě ve zdraví žijí?

Vladimír Wagner

27. duben 2021, 10:57

Ten fotograf a člověk na fotce by měl být jeden a ten samý. Je to taková specifická selfie. Jde o zmíněného Artura Kornejeva. V roce 2014 odešel do důchodu. Alespoň podle ruských serverů s nim ještě nedávno dělali rozhovory. Nevím, jestli ještě žije, ale v každém případě se nejspíše dožil nejméně 71 let. A to není u mužů v Rusku tak běžné.

Vladimír Wagner

27. duben 2021, 11:06

A to ani na Ukrajině. Žije (ještě nedávno žil) v Slavutyči. Původem je z Kazachstánu, ale v Černobylu začal pracovat jako likvidátor před zmíněnými 35 lety. Dostal se až na post zástupce ředitel zástupce sarkofágu.

Kozák

28. duben 2021, 14:31

Je doufám, že u nás žádný takový ředitel sarkofágu, ani jeho zástupce nebude. Proto dejme definitivně k ledu jaderný tendr.

Karásek

27. duben 2021, 11:15

Jak tam budou to svinstvo, co zbylo z reaktoru rozebírat a likvidovat? I když by to dělali všechno roboticky, tak se nějak musí dostat dovnitř a pak ven. Ať to sebevíc uzavřou a budou to tam plnit do kontejnerů, nebo boxů, tak se vždycky radiace musí dostat ven. Ty kontejnery , boxy a to zařízení, kterým to budou dělat bude radioaktivní. Nebo to budou dělat pomalu, aby ty úniky rozředili v čase, jestli to vůbec při takové radiaci půjde. Tady vidíme výhody jaderné energetiky. Doufám, že u nás tento obor dostane červenou kartu.

Dušan

27. duben 2021, 15:35

Černobyľ - raj pre život.

Samozrejme nie pre ľudí, ale pre divú zver. Radiácia je to čo chráni divú zver v celej oblasti omnoho lepšie ako všetci "zelení" či štátni ochranári spolu. Každý vie, že zvieratá sú "žiarivé" a nepoužiteľné na stravu či kožušinu. Síce ich postihuje veľa ťažkých genetických porúch, ale v prírode tak či tak väčšina mláďat neprežije, takže to nie je problém (pre ľudí by to problém samozrejme bol).

Myslím, že práve tá nedotknutá príroda bude v budúcnosti väčším lákadlom ako samotná atómka.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.