Nedávné požáry v uzavřené zóně kolem Jaderné elektrárny Černobyl na Ukrajině nevedly k nebezpečnému nárůstu radioaktivních částic v ovzduší, <a href="https://www.iaea.org/newscenter/pressreleases/iaea-sees-no-radiation-related-risk-from-fires-in-chornobyl-exclusion-zone">sdělila 24. dubna Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE)</a>. Ukrajinský Státní inspektorát pro jadernou energii (SNRIU) pravidelně poskytuje MAAE zprávy o požárech prostřednictvím Jednotného systému pro výměnu informací o incidentech a mimořádných událostech (USIE).
<h2>Radioaktivita v úrovních typických pro danou oblast</h2>
Vyjádření MAAE je založeno na datech poskytnutých ukrajinskou stranou. Podle MAAE je naměřená zvýšená úroveň radiace v ovzduší jen velmi nízká a nepředstavuje pro lidské zdraví žádné riziko.
<figure id="attachment_83407" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83407" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Chernobyl-forest-fires-April-2020-DSNS.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Chernobyl-forest-fires-April-2020-DSNS.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Chernobyl-forest-fires-April-2020-DSNS-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Chernobyl-forest-fires-April-2020-DSNS-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Zásah hasičů v Černobylském lese (duben 2020); Autor: State Emergency Service of Ukraine</figcaption></figure>
<blockquote>„Navíc tyto úrovně radioaktivity s rostoucí vzdáleností od míst požárů značně klesají,“ uvedla Elena Buglova, ředitelka Centra pro incidenty a mimořádné události MAAE, které je v blízkém kontaktu s ukrajinskými dozornými orgány od počátku dubna, kdy požáry začaly.</blockquote>
<h2>Všechna jaderná zařízení v oblasti jsou v bezpečí</h2>
Dne 8. dubna oznámilo SNRIU prostřednictvím USIE, že zařízení pro nakládání s jadernými a radioaktivními odpady v uzavřené oblasti jsou v bezpečí a nebylo nutné jejich zaměstnance evakuovat nebo přijímat jiná ochranná opatření.
Ukrajinské úřady disponují sítí radiačních monitorovacích stanic napříč celou zemí a kolem Černobylské jaderné elektrárny, kde provoz posledního reaktoru byl ukončen před 20 lety.
<figure id="attachment_74015" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-74015" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/5-894x1024.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/5-894x1024.jpg 894w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/5-447x512.jpg 447w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/5-768x880.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/5-725x831.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/5-800x916.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/5.jpg 1388w" alt="" width="525" height="601" /><figcaption class="wp-caption-text">Památník černobylským hasičům (zdroj Vladimír Wagner).</figcaption></figure>
SNRIU poskytlo 14.,17.,20. a 22. dubna aktualizace informací o stavu z měření úrovně radiační situace v ovzduší prostřednictvím USIE. Radiační pozadí v uzavřené zóně je neustále monitorováno na 39 místech automatickým radiačním monitorovacím systémem.
<h2>Uvolnění radionuklidů z kontaminované půdy</h2>
Požár luk, pastvin a strnišť způsobil mírné zhoršení radiační situace, způsobené uvolněním radionuklidů z půdy kontaminované při havárii v roce 1986. Koncentrace radioaktivních izotopů v ovzduší ale přesto zůstaly pod ukrajinskými bezpečnostními normami a nepředstavovaly dosud žádné ohrožení veřejného zdraví, uvádí SNRIU.
<figure id="attachment_74040" class="wp-caption alignnone" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-74040" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/27.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/27.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/27-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/27-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/27-725x408.jpg 725w" alt="Likvidace lesního požáru v zakázané zóně okolo Černobylské jaderné elektrárny v červnu 2018 (zdroj Ukrajinská státní služba pro mimořádné události dsns.gov.ua)." width="800" height="450" /><figcaption class="wp-caption-text">Likvidace lesního požáru v zakázané zóně okolo Černobylské jaderné elektrárny v červnu 2018 (zdroj Ukrajinská státní služba pro mimořádné události dsns.gov.ua).</figcaption></figure>
<blockquote>„Údaje z bodových měření radiačních monitorovacích systémů na území Ukrajiny, které jsou dostupné pro analýzu, ukazují, že ekvivalentní dávky záření gama (pozadí gama záření v ovzduší) se od požáru nezměnily a jsou v mezích přirozeného radioaktivního pozadí typického pro tyto oblasti,“ sdělilo SNRIU dne 14. dubna.</blockquote>
<h2>Preventivní kontroly a nepřetržitý monitoring</h2>
<blockquote>„V souvislosti s dlouhodobými požáry státní inspektoři z Inspekce jaderné a radiační bezpečnosti uvnitř uzavřené zóny dodatečně zkontrolovali ochranu zařízení Černobylské jaderné elektrárny proti požárům v přírodních ekosystémech a zajistili, aby byl personál v případě nutnosti na situaci připraven,“ dodává SNRIU. „Jaderná zařízení a zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady uvnitř areálu bývalé Jaderné elektrárny Černobyl jsou v bezpečném stavu. Nemohou být zasaženy lesními požáry díky technickým vlastnostem zařízení a práci obslužného personálu.“</blockquote>
<figure id="attachment_32763" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-32763" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cernobyl-1024x768.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cernobyl-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cernobyl-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cernobyl-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cernobyl-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cernobyl-800x600.jpg 800w" alt="" width="525" height="394" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Černobyl</figcaption></figure>
Ukrajina informovala MAAE, že laboratoře pro monitorování životního prostředí v provozovaných ukrajinských jaderných elektrárnách, Ukrajinském hydrometeorologickém centru, Ukrajinském hydrometeorologickém institutu, Jaderné elektrárně Černobyl a SSE „Ekocentru“ uvnitř uzavřené zóny pokračují v monitorování úrovně radiace v ovzduší při úzké komunikaci a koordinaci s SNRIU.
<h2>Provoz elektrárny po havárii v roce 1986</h2>
Černobylská jaderná elektrárna zažila 26. dubna 1986 nejhorší jadernou havárii v historii, když extrémní nárůst tepelného výkonu uvnitř reaktoru způsobil zničení čtvrtého bloku. Zbylé tři nepostižené reaktorové bloky musely nadále zásobovat ukrajinskou elektrizační soustavu ještě několik let.  Druhý blok elektrárny byl trvale odstaven v roce 1991, první blok poté roku 1996 a poslední, třetí blok až v roce 2000.
Uzavřená zóna kolem elektrárny pokrývá téměř 262 000 hektarů, kde je kontaminace radioaktivitou rozšířenou v důsledku nehody v roce 1986 nejvyšší a platí zde omezený přístup veřejnosti a obyvatel. Zóna představuje samostatnou správní oblast, která na severu sousedí s běloruskou radiační a ekologickou státní rezervaci Polesí.

Jaderné elektrárny

Černobylské lesní požáry nepředstavují žádné zdravotní riziko z ozáření, tvrdí MAAE

Ukrajinská státní společnost, která má na starost Černobylskou jadernou elektrárnu, <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Contract-for-early-Chernobyl-dismantling-work-sign">podepsala smlouvu se stavební firmou Ukrbudmontazh (UBM) na přípravu demontáže původního sarkofágu</a>, který byl spěšně postaven nad zničeným čtvrtým reaktorem několik týdnů po nehodě v roce 1986.
Smlouva v hodnotě více než 78 milionů dolarů (cca 1,8 miliardy korun) byla podepsána 29. července poté, co ukrajinská společnost UBM v březnu 2019 vyhrála tendr na provedení prací.
<figure id="attachment_74590" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-74590" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Chernobyl-NSC-interior-August-2019-ChNPP.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Chernobyl-NSC-interior-August-2019-ChNPP.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Chernobyl-NSC-interior-August-2019-ChNPP-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Chernobyl-NSC-interior-August-2019-ChNPP-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Pohled do nového černobylského sarkofágu (NSC); Zdroj: ChNPP</figcaption></figure>
Sarkofág obsahuje roztavené jádro 925MW lehkovodního grafitového reaktoru a přibližně 200 tun vysoce radioaktivního materiálu. Od počátku bylo plánováno, že sarkofág nad čtvrtým blokem je pouze dočasný a v průběhu let jeho účinnost klesá.
<h2>Nový sarkofág nahradil ten starý</h2>
Stavba nazývaná New Safe Confinement (NSC) v hodnotě 1,5 miliardy eur (cca 38,7 miliardy korun) byla postavena tak, aby překryla čtvrtý blok spolu s původním sarkofágem. Nový sarkofág působí dojmem obrovského letištního hangáru a jde o jedinečný projekt svého druhu v historii stavebního inženýrství. Nikdy dříve nebyla vybudována podobně obrovská stavba nad tak silně kontaminovanou oblastí.
<figure id="attachment_74030" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-74030" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/18.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/18.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/18-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/18-725x408.jpg 725w" alt="Uvnitř nového sarkofágu (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)." width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Uvnitř nového sarkofágu (zdroj Černobylská jaderná elektrárna).</figcaption></figure>
NSC, který byl minulý měsíc oficiálně předán do užívání ukrajinské straně, zabraňuje úniku radioaktivního materiálu do životního prostředí a chrání budovu čtvrtého bloku před vnějšími vlivy, jako je například extrémní počasí.
<h2>Tři fáze demontáže</h2>
UBM rozdělí práce na demontáži původního sarkofágu do třech částí. První dvě fáze zahrnují kontrolu sarkofágu a projekční práce. Třetí fáze bude obsahovat zhotovení zařízení a samotnou demontáž původního sarkofágu.
Rozebrané části sarkofágu budou dálkově zpracovány uvnitř nového sarkofágu, kde budou rozřezány, dekontaminovány, umístěny do přepravních kontejnerů a připraveny k přepravě pro recyklaci, nebo likvidaci.
NSC, který byl financován za podpory 45 států a institucí, byl postaven ze dvou polovin poblíž místa nehody v letech 2010 až 2016, které byly zasunuty na své současné místo v listopadu 2016.
Nový sarkofág je největší pohyblivou pozemní stavbou, která byla kdy postavena a disponuje jeřábovým systémem pro demontážní práce.

Ukrajina připravuje rozebrání původního černobylského sarkofágu

<div id="category-description">

Tato rubrika slouží k představení vlastního názoru čtenářů na aktuální energetická témata z České republiky, ale i zahraničí.

V této sekci jsou uváděny názory čtenářů, nejsou proto vlastní tvorbou redakce webu oEnergetice.cz.

Pokud máte zájem přidat vlastní názor, stačí napsat krátký email na info@oenergetice.cz s požadavkem na publikaci Vašeho příspěvku a příspěvek bude zveřejněn.

<a id="category-description-link" href="mailto:info@oenergetice.cz">Chci přidat vlastní názor</a>

</div>

Názory

Černobyl – film, realita a současnost - část 2.

Černobyl – film, realita a současnost - část 1.

Ukrajinští činitelé včera oficiálně představili nový ochranný kryt, který se rozkládá nad havarovaným čtvrtým reaktorem jaderné elektrárny Černobyl. Informovala o tom agentura AP. Stavba gigantické konstrukce začala v roce 2012, její hlavní část byla dokončena před třemi lety. Její slavnostní odhalení vedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Projekt, který stál 2,2 miliardy eur (56 miliard Kč), ukrajinští představitelé označili za největší pozemní pohyblivou stavbu. Kryt má na šířku 257 metrů, na délku 162 metrů a na výšku 108 metrů. Zakryl by tedy i například pařížský stadion Stade de France nebo newyorskou sochu Svobody.
Kryt uzavírá zbytky budovy reaktoru číslo 4, který byl zničen při rozsáhlé havárii v roce 1986. Nový ochranný kryt by měl před únikem radioaktivního prachu chránit dalších 100 let, počítá se i s částečnou demolicí původního betonového a olověného sarkofágu, který byl instalován bezprostředně po katastrofě.
<figure id="attachement_16845" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/New_Safe_Confinement-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/New_Safe_Confinement-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Projekt byl financován z příspěvků, které poskytlo 45 zemí, Evropská unie a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Ukrajina přispěla 100 miliony eur (2,5 miliardy Kč).
Černobylská havárie, která se díky seriálu televize HBO v poslední době ocitla v centru veřejného zájmu, kontaminovala více než 200.000 kilometrů čtverečních evropského území. Radioaktivní spad nejvíce zasáhl Bělorusko, vítr ho donesl ale i do tehdejšího Československa. Evakuováno muselo být asi 330.000 lidí, oblast kolem elektrárny je veřejnosti nepřístupná dodnes.

Energetika v zahraničí

Ukrajina oficiálně představila nový kryt Černobylu

Na začátku týdne byly v areálu jaderné elektrárny Černobyl na severu Ukrajiny zahájeny systémové testy dočasného suchého skladu použitého jaderného paliva. V nejbližších měsících by si tak zařízení měla převzít státem vlastněná elektrárna, která je v současné době vyřazována z provozu. V novém skladu bude palivo uloženo více než 100 let.
Výstavbu dočasného skladu použitého paliva ISF2 má na starost americká společnost Holtec International, hlavními dodavateli projektu jsou <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Final-testing-of-Chernobyl-used-fuel-store" target="_blank" rel="noopener">podle serveru World Nuclear News</a> ukrajinská UTEM, německá BNG a italská Maloni. Projekt, který je součástí procesu trvalého vyřazení elektrárny z provozu, má zajistit kapacity pro zpracování a dočasné uložení použitého paliva z bloků 1, 2 a 3. Holtec očekává, že dokončení všech testů si vyžádá dva měsíce.
<blockquote>„Tyto testy funkčnosti přichází po dlouhé sérii vyčerpávajících testů jednotlivých systémů, budov a komponentů v komplexu pro zpracování a uložení použitého jaderného paliva s názvem ISF2,“ uvedla společnost Holtec.</blockquote>
Projekt ISF2 byl zahájen již na konci 90. let, nicméně byl později pozastaven, jelikož podle Holtecu technologie původního dodavatele nedokázala splnit požadavky elektrárny a ukrajinského regulátora. Projekt tak v roce 2011 převzal americký Holtec.
<blockquote>„Bylo nám předáno zařízení plné defektního vybavení, jehož stav se vzhledem k absenci jakékoliv údržby po dobu téměř jednoho desetiletí zhoršoval,“ řekl projektový manažer společnosti Holtec Michael Pence.</blockquote>
<figure id="attachment_71126" class="wp-caption aligncenter" style="width: 989px;"><img class="size-full wp-image-71126" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sklad-pouziteho-jaderneho-paliva-v-Cernobylu.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sklad-pouziteho-jaderneho-paliva-v-Cernobylu.jpg 989w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sklad-pouziteho-jaderneho-paliva-v-Cernobylu-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sklad-pouziteho-jaderneho-paliva-v-Cernobylu-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sklad-pouziteho-jaderneho-paliva-v-Cernobylu-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/sklad-pouziteho-jaderneho-paliva-v-Cernobylu-800x534.jpg 800w" alt="Černobylský sklad použitého jaderného paliva ISF2. Zdroj: chnpp.gov.ua" width="989" height="660" /><figcaption class="wp-caption-text">Černobylský sklad použitého jaderného paliva ISF2. Zdroj: chnpp.gov.ua</figcaption></figure>
Jaderná elektrárna Černobyl <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/letos-uplyne-30-let-od-havarie-v-cernobylu-muze-se-podobna-situace-opakovat/" target="_blank" rel="noopener">se nechvalně proslavila havárií 4. výrobního bloku, ke které došlo 26. dubna 1986.</a> Zbývající tři bloky nicméně po havárii i nadále vyráběly elektrickou energii, jejich provoz byl postupně ukončován mezi lety 1991, kdy byl uzavřen 2. výrobní blok, a rokem 2000, kdy ukončil provoz poslední, 3. blok.
<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/demontaz-cernobylu-pokracuje-elektrarne-vyjmuli-prvni-palivove-kanaly-neporusenych-bloku/" target="_blank" rel="noopener">Proces konečného vyřazení elektrárny z provozu</a> byl po schválení ukrajinským jaderným dozorem oficiálně zahájen teprve loni v dubnu. Palivové soubory z bloků 1 až 3 jsou nyní uloženy v mokrém skladu ISF1, následně budou přesunuty do suchého skladu ISF2. V něm by měly být uloženy po dobu minimálně 100 let.
<h2>V Černobylu má skončit většina použitého paliva z Ukrajiny</h2>
Provozovatel ukrajinských jaderných elektráren Energoatom zahájil na konci roku 2017 ve spolupráci s Holtecem v areálu jaderné elektrárny Černobyl výstavbu centrálního skladu použitého paliva.
V tomto zařízení by mělo být uskladněno palivo z 9 z celkem 15 ukrajinských jaderných bloků. Záporožská jaderná elektrárna se šesti bloky má svůj vlastní dočasný sklad, který byl uveden do provozu v roce 2001.
Centrální sklad bude zařízení suchého typu, ve kterém bude palivo uloženo ve dvouplášťových ocelových kontejnerech. Jeho plné uvedení do provozu se plánuje na rok 2020.

V Černobylu probíhají závěrečné testy dočasného skladu použitého jaderného paliva

První palivové kanály, spolu s kontrolními a ochrannými systémy kanálů, byly vyjmuty z reaktoru prvního bloku ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl. Práce jsou součástí výzkumu pro vytvoření plánu na rozebrání tří neporušených bloků této elektrárny.
Jaderná elektrárna Černobyl se skládá ze čtyř reaktorů typu RBMK-1000. Bloky 1 a 2 byly vybudovány mezi lety 1970 a 1977 zatímco bloky 3 a 4 stejného typu byly dokončeny v roce 1983. Další dva reaktory RBMK umístěné uvnitř areálu byly v době havárie čtvrtého bloku v roce 1986 ve výstavbě. Poté, co byl odstaven poslední z černobylských reaktorů v prosinci roku 2000, byl v průběhu následujícího roku zřízen nový podnik, SSE ChNPP, aby převzal správu nad elektrárnou od dosavadního správce, společnosti Energoatom, a provedl konečné vyřazení elektrárny z provozu.
Jedním z hlavních charakteristických rysů reaktorů typu RBMK je umístění každého palivového souboru do samostatné tlakové trubice nazývané „palivový kanál“ nebo také „technologický kanál“.
<figure id="attachment_45939" style="width: 1024px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-45939" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/pripyat-1374515_1920-1024x680.jpg" alt="" width="1024" height="680" /><figcaption class="wp-caption-text">Pohled z Pripjati na reaktorový blok JE Černobyl; Autor: Denis Reznik (Pixabay)</figcaption></figure>
<blockquote>
„Demontáž a zpracování těchto palivových kanálů má zásadní význam pro stanovení celkové doby trvání prací na vyřazení zařízení z provozu,“ sdělila ChNPP.
</blockquote>
Podle současného harmonogramu se demontáž elektrárny nachází ve druhé fázi celkově čtyřfázového plánu na finální uzavření a konzervaci černobylské elektrárny. Dokončení prací na odstranění všech palivových kanálů spolu s řídicími a ochrannými systémy kanálů z bloků 1-3 je plánováno na rok 2028.
ChNPP uvedla, že na každém ze tří reaktorových bloků se nachází přibližně 1661 a 1693 palivových kanálů spolu s dalšími 227 kontrolními a bezpečnostními kanály.
<h2>Zpoždění při spouštění demontážní linky</h2>
Předpokládá se, že fragmentace každého vyjmutého kanálu bude provedena na úrovni odpovídající nakládání se zvláštním, radioaktivním odpadem. V rámci elektrárny dojde k rozebrání zařízení, rozdělení do příslušných kategorií a následnému umístění do přepravních kontejnerů. ChNPP tvrdí, že doba potřebná k rozebrání a zpracování specifického odpadu bude záviset na kapacitě zařízení pro zpracování těchto materiálů, která v současnosti činí 2 kanály za den.
„Vzhledem ke zpoždění při realizaci projektu modernizované demontážní linky pro odpad s dlouhým poločasem rozpadu v černobylské jaderné elektrárně, jsme nuceni hledat jiné způsoby, jak práce urychlit,“ řekl zástupce technického ředitele Volodymyr Peskov.
<figure id="attachment_45940" style="width: 928px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-full wp-image-45940" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/RBMK.jpg" alt="" width="928" height="628" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma kanálového reaktoru RBMK; Zdroj: ČEZ</figcaption></figure>
Poznamenal také, že práce na odstranění palivových kanálů a kontrolních a bezpečnostních systémů kanálů byly rutinně prováděny během oprav černobylské elektrárny, zatímco byla ještě v provozu. Řekl, že současné zkušební práce pomohou stanovit potřebnou kvalifikační úroveň pracovníků, kteří se budou na pracích podílet, jejich přijaté radiační dávky, jakož i dostupnost potřebného vybavení pro vyjmutí kanálů z reaktoru.
<figure id="attachment_16845" style="width: 1024px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-16845" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/New_Safe_Confinement-1024x682.jpg" alt="" width="1024" height="682" /><figcaption class="wp-caption-text">Instalace sarkofágu na čtvrtém bloku JE Černobyl</figcaption></figure>
„V tuto chvíli zde na elektrárně není mnoho specialistů, kteří by byli schopni tyto práce odborně provádět,“ sdělil Peskov. „Proto probíhá přenos zkušeností, jak přesně si počínat při vyjímání kanálů, od zkušených zaměstnanců mladým kolegům a jedná se o velmi důležitou součást nynějších prací.“
<h2>Dlouhodobý proces vyřazení z provozu</h2>
Program vyřazení černobylské jaderné elektrárny byl schválen ukrajinským parlamentem v roce 2009. Byla zvolena strategie „odložené postupné demontáže“. Celý program zahrnuje čtyři fáze. Vyjmutí paliva a přípravné práce pro vyřazení z provozu byly součástí první fáze, která proběhla mezi lety 2000 až 2015.
V současné druhé fázi, budou odstraněny zdroje ionizujícího záření a bude zachováno pouze nejvíce aktivní příslušenství a reaktor. Tato druhá fáze by měla trvat do roku 2028. Ve třetí fázi, běžící přibližně do roku 2045, bude elektrárna ponechána, aby radioaktivita vybraných radionuklidů klesla pod úroveň přírodního pozadí. V poslední fázi, trvající až do roku 2064, bude zbývající zařízení rozebráno a staveniště vyklizeno.

Elektrárny v Evropě

Demontáž Černobylu pokračuje, v elektrárně vyjmuli první palivové kanály z neporušených bloků

Na místě největší havárie jaderné energetiky <a href="https://www.independent.co.uk/news/world/europe/chernobyl-site-solar-power-plant-opens-new-renewable-energy-nuclear-disaster-ukraine-a8159891.html">bude zprovozněna</a> během několika týdnů fotovoltaická elektrárna v hodnotě  jednoho milionu eur. Elektrárna bude schopna pokrýt spotřebu elektrické energie malého města, přibližně tedy okolo 2000 bytů. V následujících letech se  předpokládá velký nárůst instalovaného výkonu fotovoltaik v černobylské zóně.  
Elektrárna bude s 3800 fotovoltaickými panely mít instalovaný výkon 1 MW a rozlohu 16 000 metrů čtverečních (zhruba o velikosti dvou fotbalových hřišť). Bude se nacházet pouze 100 metrů od sarkofágu, který zakrývá černobylský 4. reaktor. Společnost Solar Chernobyl doufá, že návratnost investice bude sedm let. Množství slunečního záření v této oblasti je srovnatelné se zářením v jižním Německu. Od minulého roku je v provozu fotovoltaická elektrárna v sousedním Bělorusku, která se také nachází v kontaminované zóně.
Jelikož jakákoliv činnost se stále kontaminovanou půdou je zakázána, jsou fotovoltaické panely připevněné k betonovým blokům. Tímto se vyřešil problém s ukotvení podpůrné konstrukce panelů do země.
<blockquote>
„Fotovoltaická elektrárna dokáže pokrýt spotřebu elektrické energie malého města,“ uvedl vedoucí Solar Chernobyl, Yevgen Varyagin.
</blockquote>
Černobylská fotovoltaická elektrárna je jedním z šedesáti navrhovaných projektů od doby, kdy ukrajinská vláda umožnila, aby půda kolem Černobylu byla využita k účelům výroby elektrické energie pomocí fotovoltaických elektráren. Výhodu představuje již existující propojení místa k elektrické síti z dob jaderné elektrárny.
Energetické společnosti a ukrajinské orgány se po nainstalování <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/havarovany-ctvrty-reaktor-v-cernobylu-dnes-zakryla-kovova-kupole/">nového sarkofágu</a> v roce 2016 dohodly na využití půdy kolem místa katastrofy. Orgány nabídly skoro 25 kilometrů čtverečních investorům pro potenciální výstavbu fotovoltaických elektráren. Pro investory je atraktivní cena za elektřinu z fotovoltaických zařízení na Ukrajině, která v průměru překračuje o 50 % cenu v Evropě.
Ukrajinský ministr životního prostředí uvedl, že půda nemůže být logicky využita k zemědělství, ale je vhodná pro inovativní a vědecké projekty.
<blockquote>
„Kousek po kousku chceme využít černobylskou zónu,“ uvedl Varyagin,a dodal „neměla by to být pouze černá díra uprostřed Ukrajiny“.
</blockquote>
Autor úvodní fotografie: Denis Reznik (pixabay)

Obnovitelné zdroje

1MW fotovoltaická elektrárna u Černobylské jaderné elektrárny brzy zahájí provoz

Zcela nová studie popisuje úvodní momenty Černobylské havárie, nejzávažnější jaderné nehody v historii lidstva. Teorie je založena na dodatečné analýze, která byla poprvé zveřejněna v časopise Nuclear Technology, oficiálním magazínu Americké nukleární společnosti.
Nový scénář incidentu přichází s verzí, že první ze dvou explozí byla jaderná exploze a ne parní, jak se dosud předpokládalo. Za novou analýzou stojí vědci ze Švédské výzkumné agentury obrany, Švédského meteorologického a hydrologického institut a Stockholmské univerzity.
<h2>Výskyt xenonu nad městem Čerepovec</h2>
Vědci předkládají hypotézu, že první exploze dokázala vystřelit velké množství materiálu do vysoké výšky. Proto se domnívají, že šlo o několik po sobě jdoucích jaderných explozí uvnitř rektoru. Tyto výbuchy byly přibližně po třech vteřinách následovány velkou parní explozí, která roztrhla budovu reaktorového sálu a vyslala další trosky do okolí. Již ale ne tak vysoko, jako počáteční výbuchy.
<figure id="attachment_45368" style="width: 725px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-full wp-image-45368" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Chernobyl_Nuclear_Power_Plant-725x480-725x480.jpg" alt="" width="725" height="480" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Černobyl</figcaption></figure>
Teorie je založena na analýze xenonových izotopů detekovaných vědci z radiového institutu V. G. Khlopina v Leningradě čtyři dny po havárii v Černobylu ve městě Čerepovec (severně od Moskvy), daleko od hlavního směru vystřelených trosek elektrárny. Tyto izotopy jsou produktem nedávného štěpení, což naznačuje, že mohly pocházet z jaderného výbuchu.  Poločas rozpadu xenonu 135, který vzniká v reaktoru, je 9,2 hodiny. Naproti tomu hlavní proud trosek elektrárny, který putoval severozápadním směrem do Skandinávie, obsahoval vyvážené koncentrace xenonových izotopů pocházející z reaktorového jádra.
Xenon 135 je izotop, který je běžně produktem štěpení. Vzniká například rozpadem izotopu uranu 235. V ustáleném provozu jaderného reaktoru je jeho koncentrace nízká a téměř se nemění, neboť je jeho produkce (při štěpení prvků) vyvážena jeho rychlým zánikem (zachycením volně letícího neutronu a přeměnou na jiný prvek). Při velkých výkonových změnách dochází ke vzniku nerovnováhy mezi vznikem a zánikem xenonu 135 a může docházet k jeho kumulaci, neboť k zániku primárně dochází přirozeným rozpadem. V energetických reaktorech jde, spolu se samariem, o parazitní prvek, který při vyšších koncentracích dokáže neřízeně ovlivňovat výkon jaderného reaktoru.
<figure id="attachment_45940" style="width: 928px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-full wp-image-45940" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/RBMK.jpg" alt="" width="928" height="628" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma kanálového reaktoru RBMK; Zdroj: ČEZ</figcaption></figure>
Posouzením povětrnostních vlivů napříč oblastí v době havárie autoři studie předpokládají, že výskyt xenonových izotopů v Čerepovci byl důsledkem vyvržených trosek, které se dostaly do vyšší výšky, než trosky ze zničeného reaktoru putující směrem na Skandinávii.
<h2>Vysoké teploty na dně reaktoru</h2>
Pozorování zničeného reaktoru napovídá, že první exploze způsobila teploty dostatečně vysoké na to, aby došlo k tavení dva metry tlustého dna reaktorového jádra. Takové poškození by odpovídalo jadernému výbuchu. Ve zbytku reaktorového jádra byly krycí pláty relativně neporušené, ačkoliv došlo k jejich odvržení do vzdálenosti téměř 4 metrů. Tato skutečnost by odpovídala parnímu výbuchu, který neprodukuje dostatečně vysoké teploty, aby dokázaly roztavit tyto pláty, ale způsobí dostatečně velký tlak na to, aby tyto pláty odhodil.
<blockquote>
„Věříme, že tepelné neutrony vzniklé při jaderné explozi na dně několika palivových kanálů v reaktoru způsobily vystřelení proudu trosek vzhůru skrz kanály. Tento vytlačený proud následně odhodil 350kilogramové záklopky a pokračoval dále skrz střechu reaktorového sálu až do výšky 2,5 – 3 km, kde povětrnostní podmínky umožnily jejich cestu na Čerepovec. Parní výbuch způsobil roztržení reaktoru přibližně o 2,7 sekundy později,“ uvádí vedoucí studie, bývalý jaderný fyzik, ze Švédské výzkumné agentury obrany Lars-Erik De Geer.
</blockquote>
Očitý svědek události uvedl, že zahlédl modrý záblesk nad reaktorem několik sekund po prvním výbuchu, což spolu se záznamem ze seismických měření podporuje novou hypotézu o jaderném výbuchu následovaném parní explozí. Tato analýza přináší nový pohled do katastrofy, může potenciálně poskytnout užitečné informace a do budoucna zabránit podobným incidentům.
Článek je založen na zprávě Lars Erik De Geera dostupné <a href="http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/00295450.2017.1384269">zde</a>.
Autor úvodní fotografie: Denis Reznik (pixabay)

Nová teorie přepisuje první okamžiky Černobylské havárie

V Černobylu, v zóně zamořené radioaktivitou, by měla být příští měsíc uvedena do provozu první <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solární elektrárna</a>. Projekt je součástí plánu rozvoje, který počítá s investicí 100 milionů eur (2,5 miliardy Kč) a s vybudováním <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a> v zakázané zóně, píše agentura Bloomberg. 
 Na projektu pracuje ukrajinská inženýrská firma Rodina Energy Group a německá firma zaměřená na čistou energii Enerparc. Kapacita elektrárny má být jeden megawatt a cena asi jeden milion eur, uvedl generální ředitel firmy Rodina Jevgenij Varjagin. 
<blockquote>
&#8222;Kousek po kousku chceme co nejvíce využít černobylskou zónu. Neměla by být černou dírou uprostřed Ukrajiny. Náš projekt je 100 metrů od reaktoru,&#8220; řekl Varjagin agentuře Bloomberg.
</blockquote>
 Ukrajinské ministerstvo životního prostředí oznámilo v červenci 2016, že plánuje revitalizovat zónu uzavřenou po havárii jaderné elektrárny v roce 1986.
Kvůli dlouhodobé radiaci je zemědělství a lesnictví v této zóně příliš nebezpečné. Takže obnovitelná energie se zdá být něčím přínosným pro opuštěnou oblast. Zóna je také připojena k velkým městům v zemi přenosovou soustavou, která původně přenášela elektřinu ze zničené jaderné elektrárny. 
 S cílem přilákat investory vláda nabídla levné pozemky a relativně vysoké výkupní ceny. Rodina a Enerparc si zajistily kontrakt, který jim do roku 2030 zajišťuje cenu 15 eurocentů (čtyři koruny) za kilowatthodinu.
To je o téměř 40 procent více než horní pásmo ukazatele sdružených nákladů na produkci solární elektřiny (<a href='http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/ktery-energeticky-zdroj-je-nejlevnejsi-naklady-na-vyrobu-energie-externality-a-dotace/'>LCOE</a>) v Evropě sledovaného Bloomberg New Energy Finance (BNEF). 
 Zájem vyjádřily i další energetické společnosti. Francouzská Engie provádí předběžné testy proveditelnosti projektu o gigawattové kapacitě. Zájem o výstavbu solárního parku mají také čínské firmy GCL System Integration Technology a China National Complete Engineering. 
 Rodina a Enerparc plánují ještě další solární panely v Černobylu s instalovanou kapacitou 99 megawattů. Ukrajinská společnost je také otevřená spolupráci s novými partnery a investory, dodal Varjagin. 
 Rodina má solární elektrárny na Ukrajině, v Bělorusku, Turecku, Arménii a Kazachstánu o celkové instalované kapacitě 150 megawattů.