První kontejner zavezen do suchého úložiště ISF-2 v Černobylu

DomůJaderné elektrárnyPrvní kontejner zavezen do suchého úložiště ISF-2 v Černobylu

V Černobylu došlo k velmi významné události. První kontejner s palivovými soubory z nepoškozených reaktorů Černobylské jaderné elektrárny byl zavezen do přechodného suchého úložiště ISF-2. Tím se realizoval klíčový krok k tomu, aby se úložiště dostalo do plného provozu.

Kromě samotného nového sarkofágu nad zničeným reaktorem, který byl nedávno dokončen a uveden do provozu, financovala Evropská unie prostřednictvím Evropské banky pro obnovu a rozvoj i přechodné úložiště pro vyhořelé palivové soubory ISF-2. Sem se postupně přemístí všechny palivové soubory z provozu bloků RBMK jaderné elektrárny Černobyl, které se nashromáždily v přechodném úložišti bazénového typu.

Vyvezení kontejneru s palivovými soubory z Černobylské jaderné elektrárny po naplnění (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)
Vyvezení kontejneru s palivovými soubory z Černobylské jaderné elektrárny po naplnění (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)

Celkový počet těchto souborů, které se využily v letech 1977 až 2000, je okolo 21 000. V tomto případě se musela postavit speciální budova s horkými komorami, kde se odstraní spodní a horní část souboru, ve které není palivo, a do dvouplášťového kontejneru se vložily jen části s palivem. Do jednoho kontejneru lze celkově umístit 93 upravených palivových souborů. Naplněný kontejner, jehož hermeticky uzavřený prostor mezi dvojitými stěnami se vyplní heliem, se zasunou do betonového lože. Zde mohou být kontejnery bezpečně uloženy a pod stálou kontrolou i sto let, v každém případě do doby, než se přistoupí k jejich přepracování nebo uložení do trvalého úložiště.

Přeprava kontejneru k betonovým kójím (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)
Přeprava kontejneru k betonovým kójím (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)

Úložiště vybudovala za finanční podpory evropských států firma Holtec, která je v rozestavěné podobě převzala od firmy Areva. Dokončila je v prosinci 2019, kdy úložiště předala Černobylské jaderné elektrárně. Dne 7. září 2020 pak byla získána povolení pro horké testy celého zařízení. Postupně se v horkých komorách upravilo zmíněných 93 palivových souborů a ty se vložily do kontejneru. Ten se pak hermeticky uzavřel, vyplnil heliem a zavařil. Dne 18. listopadu se pak kontejnerem vyplnila první betonová kóje úložiště. Všechny práce probíhaly pod kontrolou odborníků Mezinárodní agentury pro atomovou energii a pracovníků firmy Holtec.

Během horkých zkoušek je potřeba udělat ještě řadu testů a ověřit spolehlivost a bezpečnost všech postupných kroků. Licencí k standardnímu operačnímu provozu by zařízení mělo dostat v dubnu 2021. Jde o velmi důležitý milník v likvidaci Černobylské jaderné elektrárny a fungování celého chráněného komplexu.

Úložiště jsem mohl navštívit v době, kdy se dokončila budova, kde dochází k úpravě palivových souborů a jejich ukládání do kontejnerů i betonová lože pro ně. Horké komory byly v té době prázdné a teprve se do nich instalovalo vybavení. Byli jsme jedna z posledních exkurzí, které si je mohly prohlédnout zevnitř. Podrobněji je tato návštěva i z pořízenými fotografiemi v tomto článku.

Kontejnery HI-STORM připravené v místě budoucího úložiště (zdroj Energoatom)
Kontejnery HI-STORM připravené v místě budoucího úložiště (zdroj Energoatom)

Velmi dobré zkušenosti s firmou Holtec vedly ukrajinskou vládu k rozhodnutí o vybudování druhého podobného úložiště v části zasažené zóny okolo Černobylské jaderné elektrárny, ze které se dělá průmyslová zóna. To bude sloužit k uložení vyhořelého paliva ze tří ukrajinských jaderných elektráren typu VVER. Jde o Rovenskou, Chmelnickou a Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu. Stav dokončenosti čtrnácti hlavních budov úložiště je nyní zhruba 87 % a zkušební provoz je plánován na prosinec 2020. V prvním pololetí roku 2021 by tak úložiště mohlo obdržet licenci k provozu a přijmout první kontejnery s vyhořelým palivem.

Kapacita úložiště by měla být 458 kontejnerů typu HIS-STORM, které mohou celkově pojmout přes 16 500 palivových souborů. Zatím se vyhořelé palivo z ukrajinských jaderných elektráren převáží a ukládá v přechodných úložištích v Rusku, kterému za to Ukrajina platí. Vlastní úložiště by mělo přinést značné úspory a také efektivní využití průmyslové zóny u Černobylské jaderné elektrárny.

Úzkým hrdlem, které by mohlo způsobit zdržení v zahájení provozu úložiště, je potřebná rekonstrukce staré železniční trati o délce 43 km, která má umožnit dopravu kontejnerů s vyhořelým palivem do areálu úložiště. Tato rekonstrukce by měl být zahájena v lednu příštího roku a dokončena by měla být sice včas, ale jistota v tom zatím není.

Poslední vývoje ve Fukušimě a Černobylu je shrnut v článku ze začátku tohoto roku a rozdíl mezi reálným průběhem havárie a jejím popisem v seriálu Černobyl je v článku na Oslovi a podrobněji rozebrán také v přednášce nahrané na Teplické hvězdárně.

Psáno pro servery Osel a oEnergetice.

Úvodní fotografie: Kontejner před zasunutím do kóje suchého přechodného úložiště (zdroj Černobylská jaderná elektrárna)