Domů
Názory
Co dělat právě nyní v české energetice? - díl první

Co dělat právě nyní v české energetice? - díl první

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Blíží se doba odstavení německých jaderných elektráren a uzavření řady uhelných bloků u našich sousedů. Zároveň jedná naše uhelná komise o doporučených termínech a podmínkách zavírání uhelných elektráren u nás. V Evropské unii sílí tlak na přechod k nízkoemisní energetice a rostou ceny emisních povolenek. V české energetice je tak už potřeba konečně začít budovat zdroje, které nahradí zdroje uhelné a stárnoucí zdroje jaderné a fotovoltaické.

Česká republika má státní energetickou koncepci, jejíž poslední aktualizace proběhla v roce 2015. Tam je nastolen plán, jak postupně nahradit dosluhující zdroje a realizovat přechod k nízkoemisní energetice. Její základní ideou je postupný přechod k nízkoemisnímu mixu založenému na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů s postupně se snižujícím podílem fosilních zdrojů, u kterých bude hlavně důraz na omezení zdrojů uhelných.

Vývoj výroby elektřiny v České republice v posledních deseti letech (zdroj ERU).

Bohužel je však nutné konstatovat, že pět let, které od dané aktualizace uplynuly, se ve výstavbě nových zdrojů nerealizovalo téměř nic. Naopak se důraz v Evropské unii na snižování emisí oxidu uhličitého, a hlavně na uzavírání uhelných zdrojů, ještě více zvýraznil. Je tak pravděpodobné, že odstavování uhelných bloků bude ještě rychlejší, než se předpokládalo. Změní se i situace okolo nás, kdy se Německo hlavně v období, kdy není větrno a nesvítí, změní z exportéra elektřiny na importéra.

Navíc se konci své životnosti pomalu blíží bloky jaderné elektrárny Dukovany. Technicky by bylo možné je provozovat šedesát let, tedy zhruba do poloviny čtyřicátých let. Politicky je však patrně reálnější odstavování v polovině let třicátých. V té době už také bude končit i životnost současných fotovoltaických a větrných elektráren. Je tak třeba přistoupit k náhradě velké části současných zdrojů. Zároveň bude třeba je zastoupit i při síťových regulačních službách.

Podíl paliv a technologií na výrobě elektřiny v České republice. Stále dominuje uhlí, největším nízkoemisním zdrojem jsou jaderné elektrárny (zdroj ERU).

Nutnost náhrady regulační role uhelných zdrojů

Doposud mají dominantní roli při regulaci soustavy právě uhelné zdroje. Do značné míry byla na této možnosti postavena naše elektrická síť a její stabilita. Standardně jsou naše uhelné bloky osazeny turbínami s výkonem okolo 200 MW. I jaderné bloky v Dukovanech jsou osazeny každý dvěma turbínami zhruba o tomto výkonu. Uhelné bloky jsou poměrně flexibilní. Pro průběžnou regulaci však musí být v provozu, aby mohly rychle v případě potřeby zvýšit výkon. Ten pochopitelně mohou naopak v případě snížené spotřeby či zvýšené produkce z jiných zdrojů snížit.

Je jasné, že provoz na snížený výkon zhoršuje efektivitu a ekonomiku tohoto zdroje. Proto se objevuje tendence využít v případě omezené spotřeby u nás možnost exportu elektřiny z něj. Právě tento efekt využití uhelných zdrojů byl jedním z důvodů vysokého exportu elektřiny z Česka v minulém období.

Zatížení elektrické sítě v České republice v zimních měsících (přelom roku 2019 a 2020). Je vidět, že je třeba pokrýt i přes 10,5 GW výkonu. Naše síť by tak měla počítat s kapacitou nejméně 11 GW. (Zdroj oenergetice, Energostat).

Regulovat paroplynovými bloky?

Plynové zdroje mohou v regulaci uhelné nahradit, ovšem v tomto případě se nejedná o zdroje nízkoemisní. Plyn má sice oproti uhelným zdrojům emise skleníkových plynů podle kvality uhlí poloviční až třetinový. Pokud však započítáme emise při těžbě a dopravě, je rozdíl oproti uhlí daleko menší. Pokud tak bude tlak na snižování emisí větší a cena emisních povolenek poroste, stanou se tak plynové zdroje nežádoucí. V každém případě je jejich využití v elektroenergetice neslučitelné s cílem dosažení uhlíkové neutrality, které chce Evropská unie dosáhnout do roku 2050. Realizace větších paroplynových bloků je sice kratší, než je tomu u jaderných zdrojů, přesto však příprava konkrétního projektu a následná výstavba zabere pět i více let. Naopak, požadavky na rychlejší přechod k uhlíkové neutralitě může vést k tomu, že bude požadováno dřívější odstavení paroplynových bloků a ceny emisních povolenek nebo jiná ekonomická opatření nastavena v tomto směru.

Případný investor se tak může dostat do situace jako Vattenfall, který v roce 2015 spustil nejmodernější a velice nákladnou uhelnou elektrárnu Moorburg a nyní je v situaci, kdy se po pouhých pěti letech provozu hlásí do aukce na kompenzované rychlé odstavení této elektrárny. Tato elektrárna byla postavena pro to, aby zajistila zálohu větrným zdrojům na severu Německa a regulaci výkyvu v síti vlivem stále většího podílu fluktuujících obnovitelných zdrojů. Odstavované uhelné zdroje v Německu nahrazují znovu spuštěné i úplně nové zdroje plynové. Kdy se dostanou pod tlak na odstavení tyto, je otevřená otázka, ale jisté je, že to bude relativně brzo.

Že využití plynových zdrojů jako náhrady uhelných či dokonce jaderných není cestou za nízkoemisní energetikou ukazuje srovnání produkce skleníkových plynů v ekvivalentech CO2 během životního cyklu normovaná na jednotku vyrobené elektřiny. U fluktuujících zdrojů je třeba započítat i CO2 spojené s jejich zálohováním a regulací. Pokud k tomu použijeme fosilní zdroje a ne jaderné, tak může být jejich uhlíková stopa docela velká (viz šedá část nad nimi).

Zapojení nízkoemisních zdrojů do regulace

Další možností je zapojit do regulace nízkoemisní zdroje. Jaderné zdroje mohou v principu pracovat jako zmíněné velké paroplynové zdroje. Už současné bloky se dokáží na regulaci podílet a ty nové jsou už na takové možnosti přímo projektovány. Intenzivně využívá regulaci jaderných bloků Francie. V oblasti jejich regulace v řádu desítek až stovky MWe je situace podobná uhelným či paroplynových bloků. Jádro je v této oblasti podobně flexibilní. Horší je to při přechodu k nízkým výkonům či dokonce vypnutí a opětovné spuštění. Už nyní se jaderné bloky do zálohování a regulace zapojují a v budoucnu, kdy by měl jejich podíl na energetickém mixu růst, se bude jejich úloha v této oblasti zvyšovat.

Velmi efektivní podporu regulace mohou dát zdroje vodní. Jednou z možností je regulace průtoku vody z přehrad. Tam je však třeba připomenout, že možnosti jejího využití jsou silně závislé na momentálním stavu vodních zdrojů a také tím, že je třeba zajistit dostatečný průtok vody v řece pod přehradou a další vodohospodářské a ekologické funkce přehrady. Ještě efektivněji mohou k regulaci přispět přečerpávací elektrárny. Ty jsou jedním z nejlepších zařízení pro akumulaci energie. Bohužel jsou však možnosti vodních zdrojů u nás omezené geografickými podmínkami a z velké části už vyčerpané. V současné době se nejvíce mluví o možnostech nově napuštěných jezer vznikajících při rekultivaci krajiny po těžbě uhlí.

Existují sice místa vhodná pro vznik přečerpávacích elektráren, ale většinou je to v ekologicky velmi cenných horských partiích. Je možné využít i propojení některých existujících přehrad s nově vybudovanými k realizaci tohoto typu akumulačních zdrojů. Problémem je však značný odpor proti výstavbě jakékoliv vodní nádrže a obav z jejich environmentálních dopadů. Velmi náročné by tak bylo i získání potřebných povolení pro výstavbu těchto zdrojů. Časově si tak jejich případná realizace nijak nezadá s jadernými elektrárnami, které mají místa výstavby vybrána a proběhlo u nich i environmentální posouzení. Odpor proti stavbě přehrad je u nás v možných lokalitách daleko větší, než je tomu u jaderných reaktorů v lokalitě Temelína a Dukovan. Je tak otázka, zda a kdy by se podařilo nové hydroelektrárny realizovat.

V každém případě by bylo vhodné dané lokality z tohoto pohledu chránit a připravit potřebné studie jejich potenciální realizace a environmentálních dopadů. Vhodné by bylo, kdyby se vědělo, které konkrétní zdroje u nás doplňují. Realizace by pak byla případně možná při získání odpovídající podpory společnosti, nalezení přesného místa v našem energetickém mixu a navržení vhodného finančního modelu. V každém případě jsou však možnosti limitované. Je třeba korigovat některé představy o tom, jak velké kapacity lze v této oblasti realizovat. Možnosti oscilací výšky hladiny jsou v případě nádrže, která má i jiné funkce, než jsou energetické, a není vybudovaná čistě pro tyto účely, jako je tomu třeba u horní nádrže Dlouhých strání, velmi omezené.

akumulaci lze použít i baterie. Zatím však je jejich kapacita i cena na takové úrovni, že neumožňují ani vyrovnávání denního cyklu. Velice dobře se však uplatňují při rychlé regulaci, jak je vidět třeba i na příkladu známé a ve své době největší baterie, kterou pro Austrálii dodal Elon Musk. Ta má výkon 100 MW a kapacitu 124 MWh. Dokáže tak regulovat v řádu desítek MW výkyvy v řádu minut a hodin. Jejich parametry i cena se jistě budou zlepšovat. Zvláště v kooperaci s větrnými a fotovoltaickými zdroji se budou uplatňovat stále více. Bylo by velmi vhodné je do regulace zapojit i u nás.

Spotřeba elektřiny podle odvětví (zdroj ERU).

Je také jasné, že se do regulace a zálohování musí zapojit i zdroje větrné a fotovoltaické. U obou je pochopitelně poměrně jednoduché je v době velkého přebytku v případě nutnosti vypnout. Znamená to však, že v případě ideálních podmínek budeme část elektřiny ztrácet. Proto je důležité zvážit vhodné zapojení těchto zdrojů do energetického mixu a co nejvíce rozšířit jejich dobu produkce i na úkor hodnoty výkonu v píku. Toho dosáhneme třeba tím, když část panelů fotovoltaické elektrárny nenamíříme na jih, ale na východ a na západ a zvolíme i jiný úhel vhodný pro daný směr. Celá elektrárna tak bude mít sice nižší výkon v maximu, než by mít mohla, ale zato bude dodávat více během rána a v podvečer. Daleko vhodnější tak bude její usazení v denním diagramu.

Další možností je kombinace intermitentních zdrojů s jinými nebo nějakým zdrojem akumulace či spotřeby v době, kdy jsou přebytky. Může jít o soustavu fotovoltaiky s baterií nebo jiným druhem akumulace, případně bioplynovým nebo plynovým zdrojem. Inteligentně reagujícím zařízením využívajícím přebytky elektřinu může být dobře známé vytápění nebo třeba nabíjecí zařízení pro elektromobily. Pokud dokáže takový systém vystupovat jako funkční celek, který zaručuje stabilní poskytovaný výkon nebo regulační služby, bude daleko méně zatěžovat síť a může dokonce efektivně pomáhat právě při udržování stability soustavy. Další výhodou je, že takové sestavy mohou umožnit zachování udržitelnosti a krizové dodávky elektřiny v případě katastrof a úplného výpadku sítě. Právě takové systémy by finanční modely pro budování nových obnovitelných zdrojů měly dominantně podporovat.

Určitě by případné dotace měly být podmíněny kvalitou zařízení, jeho životností i schopností reagovat na potřeby regulace. Určitě bychom měly zabránit nákupu nekvalitních čistých panelů jen proto, že jsou laciné. To pak vede k tomu, že efektivita klesá rychleji a části zařízení brzy odejdou. Takové zkušenosti se získaly s některými fotovoltaickými elektrárnami, které se narychlo a co nejlevněji postavily v letech 2008 až 2009.

Velice důležitým úkolem je posilování flexibility soustavy efektivním využitím současných možností, kterou je třeba systém HDO, i zaváděním nových využívajících potenciál chytrých sítí. Propojení centralizovaných nástrojů regulace sítě a nově vytvářených decentrálních by mohlo pomocí při vytvoření nového efektivního, udržitelného a chytrého i robustního energetického systému.

Jeden ze scénářů výroby elektřiny v současné aktualizaci státní energetické koncepce z roku 2015. Jinak tato aktualizace, na jejímž rámci a uvedení jsem se mohl v rámci Druhé Pačesovy komise mohl účastnit, předpokládá pro jednotlivé zdroje širší rozmezí, které umožní využít technologické změny, ke kterým v budoucnu dojde (zdroj ASEK 2015).

Využití importu elektřiny

Pochopitelně lze v případě potřeby využít možnosti importu, pokud jsou u sousedů k dispozici volné kapacity. V takovém případě je nejlépe, když mají sousedé rozdílné energetické mixy a produkují přebytek energie v jiných povětrnostních podmínkách než my. U všech našich sousedů se předpokládá budování dalších a dalších větrných a fotovoltaických zdrojů a odstavování zdrojů fosilních. Hlavně v Německu už se instalovaný výkon větrných turbín blíží potřebnému výkonu, stejně je tomu i u fotovoltaických elektráren. A plány jsou tyto hodnoty znásobit. Už teď má Německo ve větrných a slunečných dnech přebytky, které potřebuje exportovat ke svým sousedům. Ty snižují cenu silové elektřiny na energetické burze v dané době dokonce až do záporných hodnot. Pro nás to může být na jedné straně výhoda. Můžeme totiž v té době kupovat lacinou elektřinu z Německa, kterou zaplatí německý spotřebitel v poplatcích za dotace zelených zdrojů. Znamená to však obrovský problém pro rozšíření hlavně větrných zdrojů, ale i těch fotovoltaických, u nás. Většinou je u nás stejné počasí jako v Německu. Naše větrné turbíny mohou těžko ekonomicky soupeřit s turbínami na pobřeží v severním Německu. I tak je však velmi důležité rozvíjet možnosti přenosu elektřiny mezi sousedními soustavami a využít vzájemně efektivitu propojení a vzájemně prospěšnou výpomoc a spolupráci. Bez rozdělení zálohování do větší sítě by například bloky 1000 MW byly pro naši soustavu příliš velké. Německu pak naopak vypomáháme s přenosem jeho elektřiny ze severu na jih. Je tak rozumné rozvíjet propustnost přeshraničních propojení.

Na druhé straně odstaví Německo své jaderné bloky do roku 2022 a s Německem i další sousedé plánují v nejbližší době odstavit všechny uhelné bloky. Chtějí také omezit emise oxidu uhličitého, což ovšem znamená, že těžko budou budovat plynové zdroje pro export do svého okolí. Německo i další naši sousedé tak plánují v době, kdy nefouká a nesvítí spoléhat na import elektřiny. Kdo ovšem zdroje pro nás a naše sousedy v té době zajistí však už nikdo neřeší. Jak takové neřešení může skončit, naznačují následující příklady.

Dánsko spoléhá hlavně na větrné turbíny na pevnině i na moři (zdroj Wiki Commons).

Varování v podobě současné situace v Dánsku a Kalifornii

Příkladem států, které jsou v čele budování obnovitelných zdrojů, zavírání uhelných a odmítání některých nízkoemisních (jaderných) jsou v Evropské unii Dánsko a v USA Kalifornie. Zároveň jsou názornou ukázkou, k jakým problémům taková energetická koncepce vede. Je však třeba nejdříve zdůraznit, že Dánsko má neskonale lepší podmínky než Česko pro budování větrných zdrojů. V Kalifornii jsou pak excelentní podmínky hlavně pro solární zdroje, ale velmi dobré jsou i pro zdroje větrné. Navíc má Kalifornie rozsáhlé pouštní oblasti s těmito podmínkami.

Dánsko má velmi výhodné podmínky pro využití větrných zdrojů. Je to poloostrov a ideální místo pro budování pobřežních nebo mořských větrných turbín. Postavilo jich tak velký počet. Jejich celkový výkon velmi významně přesahuje potřeby Dánska. Hlavní problém ovšem nastává s pokrytím spotřeby v době, kdy nefouká. Pro tuto dobu má Dánsko hlavně zdroje spalující plyn nebo biomasu, kterou dováží i ze zámoří. Instalované zdroje tohoto typu však nedokáží pokrýt potřeby Dánska. V Dánsku se tak střídají období, kdy potřebuje velmi vysoký výkon exportovat ke svým sousedům a jiná, kdy naopak potřebuje velké množství elektřiny od svých sousedů dovézt. I když má Dánsko ve větru instalováno velký celkový výkon, stejně nakonec zůstává čistým importérem elektřiny. Dánsko je tak velice silně závislé na svých sousedech. V roce 2016 byl při spotřebě 33,3 TWh celkový dánský import elektřiny 15 TWh (což je 45 % spotřeby), čistý import pak byl 5,0 TWh (což je 15 % potřeby). Pokud by všechny okolní státy přešly na podobný energetický mix, jako má nyní Dánsko, celý systém by přestal fungovat a elektrická síť by zkolabovala.

Stejně tak má sice Kalifornie velké přebytky v době, kdy intenzivně svítí slunce, ale spoléhá na import v době, kdy nesvítí a nefouká. To však funguje stále hůře, protože i okolní státy jsou stále více tlačeny ke stejnému energetickému mixu. Navíc je počasí, a tím i potenciál solárních a větrných zdrojů, podobný v celém regionu. Kalifornie se dominantně spoléhá na solární zdroje, má tak velmi vysoký podíl fotovoltaických zdrojů. To vytváří tzv. kachní křivku denního diagramu. Ta je způsobena tím, že během poledního maxima výšky slunce nad obzorem dostanete velmi vysokou produkci elektřiny. Ta může i překračovat potřeby. Naopak v podvečer, kdy slunce klesne k obzoru, přestanou solární zdroje dodávat a začnou až druhý den ráno. Zároveň je potřeba svítit a aktivity vedou k tomu, že spotřeba zůstává vysoká. V podvečer tak naopak musíme mít dostatečný rezervní výkon jiných zdrojů než solárních.

V Kalifornii s velmi teplým podnebím se intenzivně využívá klimatizace, která tak reprezentuje i velkou spotřebu. Její potřeba je pochopitelně silně závislá na záření slunce a největší v době jeho vysoké výšky nad obzorem. Solární elektrárny tak jsou při odpovídající velikosti jejich instalovaného výkonu velice užitečný prostředek k pokrytí denní špičky spotřeby. Pokles teplot však není tak rychlý, jako je pokles výšky slunce, a produkce elektřiny ze solárních elektráren. Navíc je účinnost fotovoltaických elektráren nepřímo úměrná teplotě. I to přispívá, spolu s nutností svítit a nárůstem aktivit k večeru, ke vzniku večerní špičky potřeby výkonu z jiných než solárních zdrojů a vytvoření krku labutě v grafu. S nedostatkem elektřiny se Kalifornie potýká už od začátku století, zatím však vždy vypomohly okolní státy. I ty však vlivem zelené ideologizace energetiky přecházejí k podobnému energetickému mixu. V samotné Kalifornii pak nepoměr mezi obdobím přebytku a nedostatku elektřiny stále narůstá. Letos v létě navíc nastalo extrémně horké letní období, kdy požadavky na klimatizaci velmi narostly. Ani okolní státy tak neměly v době, kdy nesvítilo a nefoukalo, přebytek zdrojů. Nebylo tak možné elektřinu do Kalifornie importovat. Místní energetické firmy tak musely omezovat dodávky a dokonce přistoupily ke střídavému postupnému odpojování různých oblastí a spotřebitelů.

Kalifornie již dlouho bojuje s tzv. kachní křivkou, kterou vytváří vysoký podíl fotovoltaických zdrojů. Jde o denní diagram potřeby výkonu, které musí dodat jiné zdroje než solární. Zajímavé je že první vyvrcholení problémů se již zpočátku kladlo zhruba na rok 2020, což se nakonec vyplnilo (zdroj CAIRO).

Článek bude pokračova druhým dílem…

Štítky:Názorseznam

Komentáře

(118)

František Ryšánek

14. září 2020, 08:53

Navrhuji postavit mocnou prstencovou HVDC páteř kolem zeměkoule. Nebo spíš full mesh - něco jako potrhaný fotbalový míč. Přibližně tak, aby vedla oblastmi dlouhodobé politické stability, dotýkala se míst koncentrace obyvatelstva a bylo k ní možno připojit také rozsáhlé pusté oblasti kolem celé zeměkoule, vhodné k instalaci FV a větrníků.

Jenom USA a další americké státy (Chile?) by toto asi moc nepodporovaly, protože optimální časová zóna pro umístění FV pro vykrývání jejich podvečerní špičky leží kdesi hluboko v tichém oceánu... Musela by fotovoltaika plavat na pontonech, kotvených ke dnu. Ale ono na moři spíš užitečně fouká a možná by šly zapřáhnout taky stabilní mořské proudy... ouha, jenom aby mořskoproudé elektrárny nehubily kolemjdoucí faunu... taky by se mohly zanášet plastovým odpadem...

Uznejte že jako pozadí pro hlavní zápletku scifi románu to není špatné :-)

Jan Veselý

14. září 2020, 11:24

Navrhuju, abyste si udělal cenové srovnání s tím, že u FVE bude baterka, jejíž kapacita postačí na večerní spotřebu.

pr

14. září 2020, 16:46

Je to tak, už dnes se vyplatí nabíjet v době nízkého tarifu a naopak v době vysokého tarifu brát energii z nabitých akumulátorů (zima). V létě samozřejmě fotovoltaika hravě zvládne pokrýt celý den.

PetrV

14. září 2020, 21:32

Výdrž baterky, cena, tušíte co to stojí?

Bizon

14. září 2020, 22:52

To neví zatím nikdo. Ceny Li-ion opravdu jdou dolů, a taky jsou zde jiné typy baterek které mají náklady velice blízko PVE. V praktickém nasazení je to ale všechno na začátku, reálně systémy jsou jen pro primární a sekundární síťovou regulaci, nebo zálohují jen malé vzdálené oblasti. Není jasné jaká je životnost, jaký nárust vnitřního odporu je akceptovatelný, ani cena celého životního cyklu. Baterka co by uložila produkci pořádné elektrárny a tento řádný výkon pak poskytovala několik hodin (jako např večerní špička) dodnes neexistuje, takže není jasné ani jak baterky škálují do super velkých objemů.

Takže v tomto tématu nakonec každý projektuje svůj osobní názor. Nadšenci to vidí už dnes za reálné, odpůrci tvrdí že nikdy. Skeptičtí realisti to mají těžké, vidí že baterky se pořád vyvijí a časem to může být v pohodě, ale některé čísla ze světa baterek jsou hodně idealizované projekce takže určitý skepticismus zase je na místě.

Baterky sleduju roky (chemik a modelář) a pořád je to trochu kontroverzní téma. Nemůžu se zbavit pocitu že jsou v hype-cyclu pořád blízko vrcholu (často nereálných) očekávání, těším se až si věda trochu sedne, politické nadšení opadne, přijdou reálná čísla, a my se o baterkách konečně budem moct pobavit objektivně.

pr

15. září 2020, 07:19

ano, vím to přesně: shop gwl eu/Winston-40Ah-200Ah/WB-LYP300AHA-LiFeYPO4-3-2V-300Ah.html?cur=2

zcela KONCOVÁ cena s DPH je 10416 Kč za 0,96 kWh. Tedy 10850 za 1 kWh. Při počtu 6000 cyklů vychází náklady na uložení 1 kWh na 1,8 Kč/kWh. A to jsme na zbývající kapacitě 80% jmenovité, nikoli na nule. Takže dotyčný Josef co zde prezentuje 7Kč/kWh je dobrý obchodník, pokud takto drahé uložení dokáže prodat. Jen být jím bych se obával že někdo, kdo umí počítat jej prožene soudem za lichvu. Pardón, v obchodě je lichva legální .......

Josef

14. září 2020, 22:10

cca 7kč /KWh je cena el. energie z baterie.

Bizon

14. září 2020, 23:26

My jsme tady začali řešit šedou realitu, ani nikdo neocenil váš nápad na techno-ekologický scifi román... Mně to jako zápletka zní skvěle! Dystopická techno-fašistická kabala uvnitř vlád uzákoní energii jako platidlo, hamižné korporace vykoupí všechno lithium, takže velmoci budou nuceny si podrobit země kde svítí nebo fouká když oni mají zrovna elektrickou špičku:D Místo politických her se strategickými produktovody by šlo o HVDC linky:D I to kotvení věcí v moři je často sci-fi, moře není vždy klidné, velký problém některých nápadů které na papíře vypadají skvěle.

Energetik 007

14. září 2020, 09:04

Pěkně napsáno. Nesouhlasím s tím potencinálem PVE.

ČR má ohromný potenciál na výstavbu PVE díky pohraničním horám a řekám nebo vodním dílům již existujícím na jejich úpatích. ČR je střecha Evropy tak toho využít

Podle studie EGÚ z 1989 něco kolem 12GW plus Lipno-Aschnach 1GW...

K tomu se dá připočítat využití opuštěných ČU, Uranových a HU dolů. Zase nato jsou studie a více než 10GW to dá.

Plus využití např. Třeboňské rybniční soustavy (Hejtam, Staňkov, Špačkov, Kanclíře) s nadmořskou výškou 460m na úpatí Novohradských hor s výškou kolem 600m, několik rybníků v cca 550m tam také je. Objem vody obdobný jako Štěchovice.

ČR by právě mohla profitovat na výkupu přebytků z DE a AU podobně jako se snaží Norsko (moc to nejde)

Do stavebního zákona vrátit paragraf o veřejně prospěšném zájmu (a to dodávka elektřiny je) zavést specializovaný stavební úřad pro veřejně prospěšné stavby, a jde se stavět.

To pro dva tragédy Míla a Havlíčka moc práce.

Vladimír Wagner

14. září 2020, 11:01

Stejně jako u větru je i v případě přečerpávacích elektráren teoretický a případně i technický potenciál velký. Nejedná se však o realizovatelný potenciál. Hlavní problém je, že bude opravdu těžké prosadit výstavbu nádrží ve vrcholových partiích našich hor, které mají důležité enviromentální i turistické funkce. U Lipna - Aschnach jde navíc o mezinárodní dílo a jeho enviromentální posouzení a prosazení u veřejnosti bude ještě náročnější. U těch třeboňských rybníků si nejsem jistý, jaké výkyvy hladiny dovolí jejich rybniční a další poslání.

Vzhledem k tomu, že žádný z projektu neprošel zatím ani základním enviromentálním posouzením, bude příprava každého z nich na řadu let či i desetiletí. Takže jejich prosazování panem Vaněčkem působí dost podivně, když v jiné části textu píše, že by se neměly realizovat žádné projekty vyžadující dvacet let.

Byl bych však proto, aby se jeden konkrétní projekt realizoval, aby se stejně jako v jiných oblastech ukázala reálná možnost uskutečnění takových staveb. Máte představu a mohl byste jmenovat jeden konkrétní, který by byl podle Vás průchozí a mohl se v dohledné době uskutečnit? A víte, jestli jsou konkrétní informace o postoji dotčených obyvatel a daných samosprávných orgánů k jeho realizaci?

Energetik 007

14. září 2020, 11:20

Pokud bude platit současný stavební zákon tak se nepostaví nic (ani EDU 5)

O stavbě Lipno - Aschnach by rozhodoval SÚ ve Vyšším Brodě dále CHKO, ŠUNAP .... a snad i Holandsko jako ochrana zahraniční investice Marina Lipno.

I před 1989 probíhala spolupráce s AU na úpravách přeshraničních toků tak proč ne teď.

Hejtmanu a Staňkovu by kolísání hladiny tolik nevadilo nejsou to chovné rybníky.

Myslím si že je to otázka jednoho blackoutu (největší kandidát je Praha) a pak se snad někdo probere kromě uvedené úpravy SZ to chce samozřejmě připustit určité omezení vlastnického práva ve prospěch veřejně prospěšné stavby.

Vladimír Wagner

14. září 2020, 15:07

Takže konkrétní návrh pro první testovací projekt není. To, že byla i je přeshraniční spolupráce při úpravách přeshraničních toků, nic neříká o tom, jestli lze postavit soustavu vodních děl. Stačí vzpomenout Gabčíkovo Nagymaros. Zatím jsou úvahy o výstavbě nových přečerpávacích elektráren nekonkrétní a jejich brzká výstavba nereálná.

Carlos

14. září 2020, 18:40

Ano, mezinárodní vodní dílo to je, ale celé to bude v podzemí, takže veřejnost si toho moc nevšimne, na rozdíl od některých jiných staveb, takže s tím asi nemusí být takový problém.

Pokud si vzpomenete na zdejší diskuse, tak první by mohla být PVE Orlík, pak by to myslím mohly následovat podobně řešené slapy a možná Lipno, nedávno tu někdo psal že v Lipnu II je vyvezená suť z odpadní štoly, pokud by ta šla pryč (pokud nebude brzy kamení, tak se možná vyplatí těžit druhotné zdroje jako takovéto výsypky), tak by se dalo už zařídit aby se i zde dalo přečerpávat, to by bylo dohromady kolem 380MW, dost na to aby se dalo jít velmi rychle na nějakých 6-7GWp FVE, zábor nicotný. U Lipna by se dalo pak vymyslet i to aby to mělo veskrze pozitivní efekt.

Sám si pamatujete jistě jaké PVE tu navrhuji, kde mají být, samozřejmě, musely by se na to podívat z nějakého přírodovědeckého/geologického ústavu, ale na rozdíl od Dlouhých Strání by se nemusely řezat kopce, takže by to takový problém být nemusel.

U rybníků je otázka jestli se to vůbec dá udělat, mám o tom trochu pochybnosti, spíš bych to viděl na MVE, eventuálně MVE s akumulací pro špičkové použití. Problém ale u rybníků bývá napouštění pod návrhovou hladinu, což se negativně projevuje na spádu a objemu vody. Navíc některé z nich byly stavěné jako de-facto přehrady a měly zajistit vodu pro jiné rybníky pod nimi, to je třeba případ Rožmberku, který má návrhovou hladinu výše a rozlohu asi dvojnásobnou oproti dnešku. Na druhou stranu je dnes díky tomu s to pojmout dost povodňové vody.

A pravdu máte v tom že je otázka jakou fci chceme více akcentovat jak u rybníků, tak existujících vodních děl. Jestli to mají být prostě mělké kaluže kde se chovají ryby, nebo jestli mají zadržovat vodu, vyrábět elektřinu a zajišťovat regulaci průtoku a tu rybochovnou funkci pak převezmou mělké kaluže pod nimi.

Jiří

14. září 2020, 19:18

Jsem přesvědčený, že celkové náklady na velká bateriová úložiště budou za 10 let pod 5 mld. Kč/GWh (~$200/kWh) a jelikož PVE nelze prakticky realizovat za méně než 10 let, nemá cenu o žádné vůbec uvažovat. Stačí si vzít jen cenu Dlouhých Strání a přidat inflaci za 35 let a dostaneme se dost nad 5 mld. Kč/GWh (přidejme výraznější růst mezd, přísnější podmínky ochrany přírody a je to ještě víc).

Podle benchmarkminerals bude za 10 let roční kapacita produkce Li-ion baterií 2700 GWh, což vychází čistě jen poměrem počtu obyvatel ČR a světa na necelé 4 GWh za rok, tedy jedny Dlouhé stráně každý rok. Samozřejmě 90 % bude ve vozidlech, ale i to lze použít jako virtuální úložiště.

Jan Veselý

14. září 2020, 20:40

Pokud by v roce 2030 byly síťové akumulátory za 200 USD/kWh a globální produkční kapacita 2700 GWh/rok, bylo by to pro mě zklamání. Očekávám lepší výkony.

Jiří

14. září 2020, 21:26

Vzhledem k tomu, že náklady bateriového úložiště vychází na zhruba 4x cenu samostatných článků, tak těch $200/kWh si myslím, že je velmi reálný odhad.

Produkční kapacita dle benchmarkminerals je souhrn plánovaných výrobních výkonů za 10 let od 167 sledovaných největších továren (současných + plánovaných). Jakékoli další továrny, které se teprve budou plánovat a postaví se do 10 let tuto hodnotu zvýší. I toto by ale nebylo zklamání, vždyť je to průměr 35 kWh na auto při globální produkci 80 mil./rok a tedy za pouhých 10 let už by prakticky nebyl prostor pro auto, které by nebylo alespoň plug-in a bylo by dost zbytečné zakazovat v některých zemích spalováky od roku 2035 nebo 2040.

Martin Pácalt

15. září 2020, 13:19

Vzal jste do svých úvah to, že baterii musíte po 10 letech vyměnit a PVE vám vydrží několik dekád a jednou za 20 let měníte turbínu?

Pavel K

15. září 2020, 14:04

Dokazal byste rozepsat duvod, proc s emusi po deseti letech m,enit baterie? Tj. jak casova trak cyklicka zivotnost nejpouzivanejsich baterii pro akumulaci? Dle meho to jsou LiFePO a prutocne.

pr

15. září 2020, 14:41

Nedokázal by to vysvětlit. Po deseti letech se akumulátory běžně stěhují z vozu do sklepa.

Pavel K

15. září 2020, 21:21

To jen teoreticky, ne? Kolik existuje 10 let starych BEV s Li-Onkama? Moje ma 5 let a jsme presvedcen, ze v nem jeste min. 10 let baterky budou.

J

17. září 2020, 09:01

Určitě chcete před cestou do práce zjistit, že vaše auto má méně jak poloviční dojezd jen proto,že chvíli předtím někomu vykrývalo špičku spotřeby?

Carlos

15. září 2020, 18:28

Paragraf veřejného zájmu můžete zavádět až v momentě kdy je úřednická kultura dostatečně robustní, společnost dostatečně vyzrálá a až nebude hrozit jeho zneužívání. To společnost v ČR není. Navíc většinu problémů působí příliš komplikovaný právní rámec a nekvalitní práce úředníků. Lepší bude opravovat od toho konce než lidem sahat na práva speciálním paragrafem.

Ivan Novák

15. září 2020, 20:06

Není mi jasné, o kterém detailu předpisů je řeč. Institut veřejně prospěšné stavby, s příslušnými teoretickými dopady do územního plánování a do umisťování a povolování staveb, v každém stavebním zákoně stále byl. Veřejný zájem na určitých záměrech je proklamován i v jiných zakonech. Snad jen, že o tom, jestli veřejný zájem na ochraně přírody převažuje nad jinými zájmy, rozhodují orgány, jejichž zákonnou povinností je chránit přírodu. Jinak souhlas.

Carlos

15. září 2020, 20:28

Také úplně nevím, ale z bambilionu jiných diskusí jsem zjistil že některým lidem by se líbil paragraf o stavbě veřejného zájmu takový že přebije úplně všechno včetně vlastnických práv (stěžuj si u koho chceš) jenom aby se dal beton lít co nejdřív, jedno co to zničí, nebo komu to způsob škodu, hlavně že dálnice, přehrada, elektrárna, whatEverTheyJustFuckingWant bude co nejdříve. Takové komunistické myšlení "kdo nejde s námi jde proti nám".

Ivan Novák

15. září 2020, 21:34

To naštěstí nejde. Před pár lety parlament dokonce vyjmenoval užnevímjakou konkrétní stavbu zákonem, že je ve veřejném zájmu nade vše, ústavní soud to zrušil, tuším (to už si opravdu nepamatuji přesně) s tím, že převažující veřejný zájem musí být zjišťován obecným způsobem, tj. bez porušení běžných procesních práv všech dotčených osob, a soudně přezkoumatelným.

petr

14. září 2020, 09:23

Dobrý den pane Vágnere. Laicky se domnívám, že regulovat síť pomocí nových jaderných zdrojů - tedy nevyužívat vždy možný výkon by jejich návratnost značně prodloužila a ještě prodražila. Nízkoemisní kombinace mi pak připadá investičně natolik náročná, že bez plynu na úrovni minimálně 25% energetického mixu se neobejdeme. Ale jak píšu výše - to je laický názor

Vladimír Wagner

14. září 2020, 11:06

Pro každý zdroj, který se použije k regulaci platí, že pokud je financován čistě sumou získanou za dodanou elektřinu, tak se zhoršuje jeho ekonomika i návratnost. To platí i u obnovitelných, ale také i u uhelných a plynových zdrojů. To je důvod, proč jsou uhelné bloky tlačeny k vývozu elektřiny. O tom v článku podrobně píši. Proto je nutné finančně ocenit i regulační služby daného zdroje. Pak se jeho návratnost při jejich poskytnutí zhoršovat nebude.

PetrD

15. září 2020, 08:35

Dobrý den,

jaká míru úspor se dosáhne omezením výkonu JE? Rozumím-li tomu dobře, ušetří se pouze palivo, a to ve srovnání s celkovými náklady na JE včetně investičních asi velkou položku nepředstavuje.

Z ekonomického hlediska musí být daleko výhodnější mít pro vykrývání potřeb zdroj s nižšími investičními a provozními náklady a třeba vyššími náklady na palivo.

Myslím, že tímhle směrem půjde Německo - výrazně převýší svoji spotřebu instalovanou kapacitou z VTE a FVE, aby omezilo nutnost spalovat plyn a po většinu času bude proud velmi levný, protože ho bude nadbytek.

Pak bude i problém s odbytem elektřiny z JE, kterou skutečně bude muset stát vykupovat za fixní cenu.

Další věc je, proč by ČEZ reguloval a snižoval svoji výrobu z JE, pokud mu stát hodlá garantovat pevnou cenu za kWh z JE, naopak, v jeho zájmu by bylo prodat co nejvíc.

Takže ČEZ přesvědčí jedině za poplatek za regulační služby, ale obávám se, že u JE vyjdou velmi draze, právě díky vysokým investičním a fixním nákladům JE.

Emil

15. září 2020, 09:12

Po většinu času nebude proud velmi levný, naopak např. podle studie Karlsruhe Institute of Technology (KIT) bude po většinu času proud dražší než dnes, a to někdy i velmi výrazně. Viz str. 18 zde: nworbmot. org/courses/esm-2020/lectures/esm-lecture-10. pdf

Temelín poskytuje regulační služby za poplatek i dnes, není problém nastavit podmínky tak, aby je poskytoval i nový jaderný zdroj, který navíc bude výrazně flexibilnější.

Milan Vaněček

15. září 2020, 09:59

ten obrázek (18) Dr. Browna z KIT, citovaný Emilem,

odkazuje na svůj zdroj informací pro obr. 18 na článek z roku 2017:

"The Benefits of Cooperation in a Highly Renewable European Electricity Network"

David P. Schlachtberger, Tom Brown, Stefan Schramm, Martin Greiner

který už tvrdí něco jiného než se nám zde snaží vnutit Emil.

Modelování toho, co bude po ekonomické stránce, je velmi důležité. Umožňuje to vyhnout se úskalím (cenovým špičkám), které by mohly nastat.

Současně neustálé zahrnování nových realistických dat do modelů

(např. T. Brown bere stále životnost FVE 20 let, což je OK pro elektrárny postavené před 10 či více lety, pro nedávno v USA postavené je to již 33 let a než budou stát nové Dukovany tak už to bude určitě přes 40 let a FVE budou mít značně vyšší účinnost, obdobně VtE) výstupy modelů stále upřesňuje

a neustále minimalizuje období "drahého proudu".

To že bude proud po velkou většinu roku mnohem levnější se už bere jako naprostá samozřejmost (jen někteří zde na webu, říkám jim "intelektuálně slepí" to nevidí).

PetrD

15. září 2020, 10:23

NJ, to že teď Temelín poskytuje regulační služby neznamená, že se to vyplatí u násobně dražšího nového bloku. Pokud je cena paliva (a teď čistě odhaduju) třeba 5% z celkových nákladů, tak při snížení výkonu na 50% se sníží náklady o 2% a cena regulačních služeb bude muset být skoro stejná, jako cena vyrobené elektřiny za stejnou dobu - tudíž velmi nevýhodná.

Emil

15. září 2020, 10:24

Emil se nikomu nic vnutit nesnaží. Skalní fanoušci OZE jistě budou, podobně jako troll Vaněček, prezentaci vědecké instituce z letošního roku zpochybňovat, protože se jim nehodí do krámu, s tím ale Emil dokáže žít. Všichni ostatní si nejspíš udělají vlastní názor, čemu a komu uvěří. Např. jaký vliv má životnost fotovoltaické elektrárny na to, zda "bude proud po velkou většinu roku mnohem levnější"...

Emil

15. září 2020, 10:27

Petře D, o tom že regulační služby do budoucna výrazně podraží snad nikdo nepochybuje. Nebo ano? (kromě trolla Vaněčka samozřejmě)

Milan Vaněček

15. září 2020, 10:39

Potrefená husa, E.T. se hned ozvala. On vědecké články číst neumí, nikdy to nedělal, umí jen "vyzobávat ty věci, co se hodí jaderné lobby".

S tím prodlužováním doby života elektráren to byl příklad změn v čase, kterým snad každý laik porozumí.

A nezpochybňuje je jako "intelektuální slepci" zpochybňují například pokles cen.

A právě pokles cen bateriové storage (Li baterie, průtočné baterie), který je evidentní ale jistá kategorie lidí ho popírá, způsobí vymazání cenových špiček (stejně jako mnoho dalších faktorů způsobených vědecko technickým pokrokem, ten nezastaví nikdo).

A rozdíl v ceně toho, kdy EU půjde na 90% redukci emisí CO2 a ne na hypotetickou hysterickou nulovou emisi, je taky obrovský ...

To E.T. nepochopí, nikdy nevytvářel modely a nemodeloval ....

PetrD

15. září 2020, 15:04

Emil:

Nepochybuji o tom, že poplatky za regulační služby budou vyšší, ale nezdá se mi smysluplné používat k regulaci pro vykrývání potřeb zdroj, u něhož nedojde k téměř žádnému snížení nákladů, pokud nevyrábí na plný výkon, a na rozdíl od třeba vodní elektrárny na přehradě dokáže držet vyšší výkon dlouhodobě.

Takový zdroj je zdroj pro trvalé zatížení. (bez ohledu na technologii)

Emil

15. září 2020, 15:11

Petře D, on to také je zdroj pro trvalé zatížení, to ale neznamená, že by nemohl čas od času plnit i regulační funkci, když je to potřeba. Země s vyšším podílem kombinace jádra + OZE tyto funkce běžně využívají už poměrně dlouho.

Bizon

15. září 2020, 16:14

Podíl ceny paliva u JE je dlouhodobě kolem 10% celkové ceny produkované EE.

Ondra

15. září 2020, 18:47

Kdo chce vidět jak bude vypadat trh když bude míň dostupnýho výkonu v konvenčních zdrojích a zrovna nebude foukat napříč celou Evropou tak ať se koukne na dnešní spotový ceny - večerní špička (18.00-21.00) ve většině zemí západní a severozápadní Evropy je přes 100 euro za MWh. Přes léto tomu pomůžou baterky v kombinaci s fotovoltaikou ale v zimě to bude blbý.

Milan Vaněček

15. září 2020, 18:57

Ondro, mají zatím hrozně málo baterek. V Kalifornii to už začali řešit. No a v zimě v našem regionu se především topí. A přitom se musí vyrobit i elektřina, i když nefouká...

Ondra

15. září 2020, 20:13

Ano baterek bude víc a v létě pomůžou (vždyť sem to tam i psal). Ale "No a v zimě v našem regionu se především topí. A přitom se musí vyrobit i elektřina, i když nefouká..." to ste fakt všechny určitě ujistil že všechno bude úplně v pohodě. To je to Vaše klasický ono se to nějak vyrobí...

Jaroslav Studnička

15. září 2020, 09:32

Ano, bude muset výrazně předimenzovat svoji instalovanou kapacitu, ale významná část této vyrobené el. energie bude muset jít do denní akumulace a na výrobu zeleného vodíku.

Zatím si nemyslím, že by pak byl nějaký výrazný přebytek levné el. energie na export.

Vladimír Wagner

15. září 2020, 21:28

Právě o tom, že nízkoemisní zdroje (které většinou mají vysoké investiční náklady a malé provozní) budou muset po odstavení fosilních zdrojů převzít i jejich regulační funkce. Takže regulovat (tedy nevyrábět maximum možného) budou muset kromě jaderných i fotovoltaické a větrné zdroje. V tomto případě se musí pochopitelně financování nastavit jinak. Platit se bude za pouze za dodanou a využitou elektřinu a pak za regulační služby. Jinak, pochopitelně nejefektivnější není mix, kde by bylo maximu fotovoltaiky, ale mix, kde fotovoltaika co nejlépe vykrývá polední špičku a různé zdroje se vzájemně doplňují. Jádro pak zajistí základní zatížení a vypomůže v regulaci. Fotovoltaika zajistí vykrytí denních maxim a pomůže také při regulaci. Větrné zdroje pomohou v zimě, kdy fotovoltaika dodává málo. Zároveň se využijí v článku popsané prvky regulace (akumulace, chytré sítě a regulace spotřebitele).

Milan Vaněček

14. září 2020, 09:58

Z hlediska nutnosti reagovat na změny ve světové energetice (celosvětový energetický přechod) je jediným řešením RYCHLÁ stavba BEZODPADOVÉ energetiky bez dotací.

Energetické zdroje, které se musí plánovat 20 let dopředu naprosto ztrácejí smysl, protože za 20 let bude celá energetika (i včetně těchto zdrojů) někde úplně jinde.

Technický pokrok nezastavíš, to je jediná jistota.

Co z toho vyplývá pro ČR, s jejími přírodními podmínkami?

1)Stavět (vše jen bez dotací) velké fotovoltaické elektrárny na brownfieldech, s dalším poklesem ceny pak s časovým zpožděním cca 5 let rozvíjet i fotovotaiku na střechách (tempem alespoň 300-500 Mw instalací za rok)

2) Stavět naše větrné elektrány, v ČR, v Polsku i v Německu. Již nyní vyrábí levněji než jsou současné dlouhodobé kontrakty na burze.

3) Stavět paroplynové elektrárny a kogeneraci.

4) S realizovaným rozvojem intermittentních zdrojů urychleně podpořit akumulaci investicemi do PVE a do velkých baterií.

Toto vše může rychle reagovat na změny v energetice, které probíhají v EU a především v našem regionu. Podívejte se zpět a uvidíte, jak se silně změnila energetika vůči roku 2010!!!

Řeči o 4 nových jaderných reaktorech (pan Wagner, druhý díl článku, viz Osel) skončí podobně jako nedávno zde diskutovaná a předčasně navrhovaná k uzavření německá uhelná "nejmodernější" velkoelektrárna. Tu si Vattenfall naplánovat před více než 15 lety no a výsledek vidíme dnes. Realita v energetice se mění mnohem rychleji než uvažování plánovačů žijících mentálně v 19. a 20. století.

A co se týče třeba Dánska, jen slepý (a kolega Wagner) nevidí ten obrovský úspěch zelené energetiky v Dánsku, Dánsko má jedny z nejstabilnějších dodávek elektřiny, a generuje již přes polovinu elektřiny z VtE. A větrné elektrány jsou NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ dánský export, malinká země jako Dánsko již vyrobila (a velkou většinu exportovala)

10 % výkonu všech větrných elektráren vybudovaných po celém světě. I proto má Dánsko nejvyšší průměrné mzdy v celé EU (když nepočítáme pidistáty jako Monako, ...)

A Kalifornie opět, díky Elonu Muskovi ukazuje světu, jak lze rychle (na škále let, ne DESÍTEK let) řešit velké bateriové systémy jako doplněk fotovoltaiky. Jen slepý si může myslet, že Silicon Valey je zaostalá oblast kde proud teče jen někdy.

Energetik 007

14. září 2020, 10:46

Ta asi není California v USA? Tam je přece skoro nejvíce výpadů v civilizovaném světě.

Ten Váš Eon Musk se chce přestěhovat do Texasu, protože v Californii toho má plné zuby.

Jan Veselý

14. září 2020, 11:18

Nechce se přestěhovat. Jen jednou tím vyhrožoval, protože byl aktuálně naštvaný na jednu konkrétní osobu. Žádné reálné stěhování se neplánuje.

Milan Vaněček

14. září 2020, 11:23

Energetiku 007, je rozdíl mezi tweety Muska (to je PR) a mezi realitou. Bez Kalifornie by nebyla žádná Tesla, požadavky na elektromobilitu vznikly v Kalifornii a Číně. Smog byl driver.

Carlos

16. září 2020, 17:31

Ne úplně souhlasím, Musk se o EV zajímá minimálně od počátku 90. Jestli máte čas na čtení, tak pak doporučuji knížku s prostým názvem: Elon Musk od Ashlee Vance

Petr

14. září 2020, 10:57

Nevím, proč to píšete sem, tenhle příspěvek si tak odporuje, že byste měl nedříve ujasnit sám. :-D Hlavně jestli chcete dotovat nebo ne :-D

Vladimír Wagner

14. září 2020, 11:21

Energetický mix postavený na paroplynových blocích, které nahradí uhelné v pozici dominantního zdroje elektřiny i poskytovatele regulačních služeb, což je v reálu to, co navrhuje pan Vaněček, je opravdu realizovatelný a bude fungovat. A také by přinesl rychlý vysoký zisk akcionářům ČEZ. I proto na takový cílí nejen pan Vaněček, ale i pan Šnobr. Jeho základní rizika jsem zmiňoval už v článku. Prvním je, že se nejedná o nízkoemisní zdroj a reálné emise (se započtením vlivu dopravy a těžby) jsou podobné jako u uhelných zdrojů. Pokud EU nepřestane cílit na uhlíkovou neutralitu, tak zvyšující se ceny emisních povolenek nebo jiné nástroje pro omezení emisních zdrojů nám tento mix zruší. Druhou je cena plynu, který bude dominantně ruský a bude k nám putovat přes Německo. Elektřina z našich plynových zdrojů tak určitě nebude levnější než cena z německých plynových zdrojů.

luboš

14. září 2020, 10:36

V roce 1980 se v Československu stavěly solární panely, které se otáčely za sluncem a vykonávaly pohyb jak ve vodorovné, tak i svislé ose. Zkuste zapátrat v paměti, jaké byly technické možnosti automatického řízení pohybu "za sluncem". Tehdy sloužily k ohřevu vody. Viděl jsem je a fungovaly. Uplynulo 40 let a stále stavíme pevné solární panely na pevné konstrukci a divíme se, že ráno a večer nedávají skoro nic. Technické možnosti máme přitom oproti roku 1980 kosmické. Občas se někdo najde, kdo otáčí panely za sluncem, ale jsou to výjimky. Co takhle to změnit? Zatím jsou bariérou zřejmě vysoké pořizovací náklady a občasná potřeba údržby.

Vladimír Wagner

14. září 2020, 11:09

Tady jste si do značné míry odpověděl sám. Mechanické pohyblivé prvky a jejich řízení zvyšují cenu investice i cenu údržby (provozu). A to zatím většinou do takové míry, že otočné systémy se u fotovoltaiky sice využívají, ale pouze ve velmi omezené míře.

Milan Vaněček

14. září 2020, 11:19

Pan V.W. je zase mimo obraz.

Martin Pácalt

14. září 2020, 14:18

Proč je mimo obraz?

Pavel

15. září 2020, 21:57

Mimo vaněčkův fantasmagorický obraz.

Milan Vaněček

14. září 2020, 11:18

Luboši, už se to mění, jako nejvýhodnější pro většinu oblastí se ukazují bifaciální panely (berou světlo ze předu i to rozptýlené či odražené ze zadu) otočné kolem jedné osy, která směřuje ze severu na jih. Takže panel se celý den otáčí ke slunci a navíc bere i to rozptýlené odražené záření. Náklady o 10% vyšší na stavbu, zisk navíc až 25%. To se vyplatí, z hlediska roční výroby i jejího rozložení během dne.

Tracking ve dvou osách je moc drahý.

Vladimír Wagner

14. září 2020, 11:27

Pane Vaněčku, můžete uvést příklady fotovoltaických elektráren, které využívají pohyblivé instalace a jejich celkové velikosti, které v těchto pohyblivých instalacích dosahují? A kolik procent celkového výkonu bylo v těchto pohyblivých instalováno v posledních několika letech. Píšete, že jsou tyto nejvýhodnější, tak už se určitě hromadně instalují. Díky za poučení.

Milan Vaněček

14. září 2020, 11:38

Pane V.W., čtěte každý den pv-magazine.com ať se dovzděláte v trendech ve fotovoltaice.

Jinak jsou o tom i vědecké (finančně-fyzikální) analýzy, myslím že to bylo v Nature Energy.

Nebo věřte tomu co Vám říkám.

Vladimír Wagner

14. září 2020, 11:48

Pane Vaněčku, dokážete prosím konkrétně jmenovat alespoň několik takových fotovoltaických elektráren s jejich výkonem a rokem uvedení do provozu?

Všimněte si, že jsem nepsal, že se takové systémy nevyužívají. Jen jsem upozornil, že je to zatím pouze ve velmi omezené míře. To jste komentoval výrokem: "Pan VW je zase mimo obraz".

Takže bych poprosil, abyste na konkrétních příkladech a instalovaných výkonech elektráren ve srovnání s nepohyblivými dokumentoval, že nejde o omezenou míru jejich využívání.

Milan Vaněček

14. září 2020, 12:10

Když tak prosíte, tak jsem Vám vyhledal jeden poslední odkaz, je to i s pěknou fotkou pro ty co si to neumí představit, jak se bifaciální moduly okolo té roury otáčí za sluncem.

pv-magazine.com/2020/08/19/bifacial-modules-the-challenges-and-advantages/

ještě z něj ocituji:

"There have also been many bifacial test sites built, bifacial studies undertaken, and bifacial installations completed providing real data. In fact, despite all the obstacles and uncertainties, bifacial installations have grown rapidly in the last half decade, from only 97MW of installed global capacity in 2016, to almost 6 GW in 2019.

The largest bifacial plant to date – 224 MW – was completed in late 2019. That growth is predicted to continue. According to Wood Mackenzie Consultancy, bifacial modules will account for 17% of the global market for solar panels in 2024.

Vladimír Wagner

14. září 2020, 12:33

Každému doporučuji si přečíst ten článek. Tam se píše o bifaciálních systémech, které z velké většiny nejsou pohyblivé. Takže citovaných 6GWp celkové instalace a 224 MWp největší elektrárny s bifaciálními panely se netýkají pohyblivých panelů, ale bifaciálních. A opravdu nejsou odpovědí na to, kolik je instalací a jak velké, které mají pohyblivé panely. Pane Vaněčku, prosím, odpovídejte, na co jste tázán. Pan Luboš se neptal na bifaciální systémy, ale na ty pohyblivé.

Milan Vaněček

14. září 2020, 12:38

Co to kecáte? viz Vaše "Tam se píše o bifaciálních systémech, které z velké většiny nejsou pohyblivé".

Kde jste na to tvrzení z druhé části vaší věty přišel??

Milan Vaněček

14. září 2020, 12:46

Pane V.W. Vy neumíte googlovat? Tohle je prvý odkaz Googlu na problematiku.

pv-tech.org/news/bifacial-with-single-axis-trackers-is-low-cost-king-for-global-solar-seris

Zase máte to i s fotkami i kde a co se staví.

Neztrapňujte se, pište raději o svém milovaném jádru....

Vladimír Wagner

14. září 2020, 12:58

Pane Vaněčku, bifacialní panely se instalují jak na budovách tak v terénu nepohyblivé i pohyblivé. Takže velikost instalovaného výkonu bifaciálních elektráren a velikost největší bifaciální elektrárny opravdu neznamená totéž jako pohyblivé elektrárny. Stačilo by tak opravdu, kdybyste místo osobních invektiv jmenoval a dal odkazy na konkrétní !! pohyblivé !! elektrárny. Třeba je ta největší bifaciální i pohyblivá. Nevím. Vy jste odborník, tak nám napište, která to je a dejte odkaz na její popis.

Ono, jak se píše i v tom článku, tak i pro intenzivní aplikaci bifaciálních systémů je potřeba ještě hodně rozvoje. A zatím jsou instalované výkony i těchto pouze omezené ve srovnání s klasickými panely.

Milan Vaněček

14. září 2020, 13:02

Vy si neumíte kliknout na odkaz co jsem Vám dal v 12:46 ???

Vladimír Wagner

14. září 2020, 14:13

Pane Vaněčku,ten Váš odkaz je teoretická práce srovnávající potenciál různých technologií v různých geografických místech. Tedy není tam o konkrétních elektrárnách. Z toho, co se tam píše a i s Vašich příspěvků ve větvi za odkazem pana Veselého plyne, že sice tato technologie a využití pohyblivých systémů může mít v budoucnu velký potenciál, ale zatím je jeho využití omezené. Tedy přesně, co jsem psal v reakci na pana Luboše. Kdybyste uvažoval alespoň trochu racionálně, tak napíšete příspěvek, kde popíšete dané nové technologie. Jak funguje pohyb a jeho řízení a proč se podařilo snížit náklady, že začaly být konkurenceschopné a uvedete konkrétní příklady existujících systémů a zkušeností. Tak by se choval odborník, který by se snažil laikům přiblížit svůj obor, zaujmout je pro něj. Tedy napsat zajímavé informace, které by ostatní poučili. Ovšem o to se nesnažíte. Jediným Vaším cílem bylo napsat, že VW je mimo obraz a blbec, a vlastně všichni jsou blbci, když si to negooglí sami.

Jan Veselý

14. září 2020, 11:20

FVE s jednoosým a dvouosým natáčením směrem ke slunci se samozřejmě staví. Ty krokovací motorky jsou ovšem náklad navíc a vždy záleží na cost-benefit analýze.

xoor

14. září 2020, 12:19

Jediné otočné FVE jsem viděl U Moravského Krumlova (0,6MW) a u Vlasatic - zničeno letošními kroupy) Jinak vše jsem viděl jen napevno.

Nevím jaké jsou náklady, ale 10% navíc při +25% výrobě jak u vadí Vaněček, se mi nezdají. Kdyby to byla pravda, je jich většina. Provozní áklady se také výraně zvýší.

Jan Veselý

14. září 2020, 12:45

Záleží na investorovi a lokalitě. A Česko není svět.

Vladimír Wagner

14. září 2020, 13:09

Pane Veselý, stejný dotaz, jako byl mířen k panu Vaněčkovi. Můžete vyjmenovat největší fotovoltaické farmy, které využívají otáčivé systémy? Já jsem sice viděl otáčivé panely v Řecku, ale šlo o výjimky a pouze pár jednotek, žádné farmy.

Milan Vaněček

14. září 2020, 13:28

Pane Veselý, kdyby si V.W. kliknul na můj odkaz, tak by se dočetl, cituji:

In emerging markets such as Latin America, firms including Enel are turning to the technology to power major solar projects in Chile (317MW, 181MW), Brazil (608MW), Mexico (220MW) and others.

To už jsou slušně velké projekty, žádné "experimenty".

Ale samozřejmě, třeba v roce 2016 a dříve (to je časová oblast ze které V.W. bere svoje "aktuální data" o fotovoltaice, asi takové velké projekty (bifacial with a single-axis tracker) nebyly...

A tací lidé nám radí, jak připravit naši BUDOUCÍ energetiku v rámci energetického přechodu.

Milan Vaněček

14. září 2020, 13:39

cituji "Soltec, leading manufacturer and supplier of single-axis solar trackers in Brazil, is supplying and installing its Soltec SF7 bifacial trackers at a 475 MW project that the Enel Group’s renewable company Enel Green Power is building in Sao Gonçalo, Brasil.

The power plant occupies 892.5 hectares. The installation includes 13,728 Soltec SF7 bifacial solar trackers and 1,235,520 bifacial modules of 385 Wp each.

“We have been working on projects in since 2015 and, as of today, we have projects for more than 2,145 GW. The project in Sao Gonçalo is the largest we have ever worked in the country, reinforcing our position as Brazil’s leading manufacturer and supplier for PV plants. In addition, thanks to the installation of bifacial trackers, we will be able to produce more energy optimizing the space and reducing the installation time”, explains Héctor Sánchez, Sales Manager Brazil.

Milan Vaněček

14. září 2020, 13:43

Pane Veselý, když to chce vidět tak mu poraďte ať si dá do Google

bifacial single axis solar power stations

a klikne na images

Snad to zvládne.... Těch obrázků tam jsou STOVKY....

Ivan Novák

14. září 2020, 14:55

Výzkum a demonstrační zařízení jsou správný postup, o tom spor není.

Single tracking kolem vodorovné osy může být díky jednoduché konstrukci znatelně ekonomičtější než double, ale z principu je mu nejlíp mezi obratníky, např. ten Soltec São Gonçalo leží 22° 49′ 37″ S. A potřebuje i pevný základ pod sloupky - kdyby si to začalo různě sedat, rozláme se (před cca 4 lety jsem o tom mluvil s okresním hejtmanem. Jestli jsem to dobře pochopil, jeden rok zkoušeli na své farmě v ČR kvartálně trochu polohovat rámy klasické pevné instalace, pak toho nechali, že by to mechanicky nevydrželo). Čili, u nás, nota bene např. na výsypkách, by to bylo slabší.

Uvidí se, jakou s tím ti jihoameričané udělají zkušenost. Enel mimo Soltec SG staví Mochovce 34, tam se jako projektově akceschopný investor bohužel příliš neosvědčil.

Milan Vaněček

14. září 2020, 15:13

Pane Nováku (Ivane), to není výzkum, jen jich číňané nestačí ještě tolik vyrábět (těch bifaciálních panelů).

xoor

15. září 2020, 07:18

Jen dodám. elektárná u Krumlova (https ://mapy.cz/letecka-2015?x=16.2944669&y=49.0516278&z=19) běží od roku 2008 tedy 12 let a z mapy.cz, které jsou pořízeny 2018-2019 jich je otáčivých 182ks a z nich spinkalo 46ks (cca 25%] v jiné poloze než mělo. To znamená, že ty mechanizmy jsou značně poruchové. Ze starších map si můžete všimnout, že zase jiné panely byly v jiných pozicích než měly - tedy došlo k servisním zásahům a tedy procento poruch bude určitě vyšší. Řekl bych, že náklady na údržbu pohyblivých systémů budou dost velké a pravděpodobně si nevidělají (nebo jen málo) na sebe. To by odpovídalo jejich rozšíření.

Energetik 007

14. září 2020, 14:31

V Třeboni 2D polohovací fokusační fresnellovy panely před 20 lety dělala firma Solarenvi už je nedělá a ani neudržuje takže žádný už není v provozu právě kvůli polohovacímu zařízení.

Vy teoretici

KeB

14. září 2020, 13:45

Jedna otáčivá fve je u Ždánic nad Kyjovem. Prý tam vyrostla snad ještě před solárním boomem. Ale nic extra velkého to nebude a na mobilu se mi nějak nedaří dohledat bližší informace.

KeB

14. září 2020, 13:49

A stále jsem nikde nenašel alespoň zmíněny potenciál agro voltaiky. V téhle oblasti je obrovský potenciál, který zatím leží ladem. Z takových instalaci by byla elektřina i v zimě sice málo, ale pořád je to využití Pole, na kterém v zimě není nic.

Milan Vaněček

14. září 2020, 14:00

Ano, je v tom OBROVSKÝ potenciál, podívejte se třeba na Čínu

pv-magazine.com/2020/09/03/giant-agrivoltaic-project-in-china/

je to přes 600 MW, bude to 1 GW a pestují tam goju, na půdě vyrvané poušti

Milan Vaněček

14. září 2020, 14:03

tohle všechno jsou věci o kterých naši "experti" nemají ani páru...

místo toho píší co právě dělat v české energetice....

Ach jó ...

Vladimír Wagner

14. září 2020, 14:20

Pane Vaněčku, jistě má daná technologie pohyblivých konstrukcí velký potenciál, ale zatím se využívá jen v omezené míře. A to je přesně to, co jsem psal.

Milan Vaněček

14. září 2020, 14:43

Ty spousty fotek elektráren (bifacial single-axis) na Goolu, to je pro Vás nic?

Nebo je to "přesně to, co jsem psal" jak s oblibou říkáte. Připomíná mi to poručíka Duba ze Švejka ... (mám Vám to ocitovat?)

pepik

14. září 2020, 16:54

Ano, to je přesné, pane Vaněčku.

Někdo se Vás zeptá na to, co chce vědět, a Vy mu odpovíte, na co chcete (volná parafráze).

V tom odkazu na čínskou farmu se píše o otočných panelech, které však nejsou bifaciální. To by tam nemohli pěstovat ty keře, protože podle informací o bifaciální panelech na webu Soltec musí být řady dál od sebe, aby bylo možné udržovat vysoké albedo půdy v jejich okolí.

A tom dalším odkazu na Brazílii mají ty otočné bifaciální panely asi jen jako pokus, jestli si vydělají aspoň na umývání prachu a likvidaci rostlinstva pod nimi, když z nich mají zhruba 5 MWp.

Takže Vaše obvyklá směs košů s baňama.

Ach jó

Milan Vaněček

14. září 2020, 17:22

Pepíku, to jsem rád že jste pochopil že Agrivoltaics není o otočných panelech. Byl dotaz či poznámka pana KeB k agrovoltaice, tak jsem psal o agrovoltaice.

A v té Brazilii, to jsou stovky MW biaxial single axis , my jsme za nimi zpožděni tak o 15 let.

Vidím, že okresní hejtman se s poručíkem Dubem shodne.... Přečtete si Osudy dobrého vojáka Švejka, kapitola V Budapešti.

Kamil Kubů

14. září 2020, 17:47

Inu, ty fotky z čínské plantáže goji vypadají úžasně. Jen mi ty panely přijdou tak nějak malý a řídce osázený. Jestli má věřit dohledaným informacím, že ta plocha má 107 kilometrů čtverečných a chtějí dosáhnout 1 GWp, tak mají finále lehce pod 10 MWp na km2.

Reálné srovnání se starým baronským krámem nedaleko u Vepřeka, který na svých 30 MWp potřebuje necelých 0,75 km2, říká, že na takovou agrofotovoltaiku potřebuji 4x tolik místa než na tu obyčejnou.

Nu, moc úsporné to není, ale výsypky našich severočeských dolů jsou prakticky nekonečné, že?

Milan Vaněček

14. září 2020, 18:09

Ty posměváčci fotovoltaice jsou opravdu trapní. To území byla poušť, kterou Čína pozvolna zúrodňuje. A nějaký "expert" zde jim vytýká, že neminimalizují plochu potřebnou ma 1 MW výkonu.

Naopak, jim jde o to přeměnit co největší část vysokohorské pouště v úrodnou krajinu, kde pěstují třeba goju, kterou si u nás můžete pak hodně draho koupit v bioprodejně.

Pane Kubů, měl jsem o Vás lepší mínění....

Kamil Kubů

14. září 2020, 20:00

Pane Vaněčku,

Už to stihl v podstatě napsat pan Wágner. Ale ještě něco dodám.

Přes Vaši nespornou profesionální reputaci je Vaše schopnost komunikace a argumentace na tomto veřejném fóru naprosto otřesná. Jedna z věcí, kterou děláte takřka pořád je to, že vydáváte projekty v naprosto specifických podmínkách za "vzor", díky kterému je možné přebudovat energetiku celosvětově na základě těchto příkladů a zcela ignorujete argumenty o odlišných místních podmínkách v jiných lokalitách.

Pár příkladů za všechny jen z tohoto článku:

Čínská agrovoltaika skutečně stojí v polopoušti hned na dohled od Žluté řeky. V podstatě je to náhorní planina s velmi rovinatým terénem s dostatkem vody pro zavlažování a příhodným slunečním osvitem. Ukažte mi prosím takovou plochu v ČR nebo v Evropě.

Bifaciální trackery v Brazílii. Viděl jste ty fotografie z místa elektrárny? Je to placka odkud je Slunce vidět pravděpodobně když vychází již nad pohořím Atlas v Africe :-) jak je to rovné. Na takové pozici blízko rovníku je jednoosé trackery ve vodorovné pozici skutečně uplatní. Znovu, ukažte mi takové místo v ČR nebo Evropě, prosím.

Mohl bych pokračovat asi ještě dost dlouho. Ale zkrátím to. Pane Vaněčku, měl jsem o Vás lepší mínění....

Vladimír Wagner

14. září 2020, 18:33

Pane Vaněčku, zúrodnění pouště je fantastická věc a popsaný čínský projekt je velice zajímavý a užitečný. Ovšem, to co měl na mysli pan Kubů, bylo, že takový projekt je realizovatelný pro státy, které mají rozsáhlé oblasti pokryté pouštěmi a spoustu volné plochy. Stejně tak, mají fotovoltajické panely pohyblivé v jednom směru přináší největší výhody v blízkosti rovníku. Nelze je příliš přenášet do České republiky, která má jiné geografické i další podmínky.

Milan Vaněček

14. září 2020, 19:53

Pane kolego, Vy té problematice vůbec nerozumíte. Že Vám není trapně. Pište si o jaderných reaktorech.

Bizon

14. září 2020, 21:06

Pane Wagner. Vy se vážně snažíte racionálně reflektovat realitu a započítat co nejvíce relevantních faktorů? Léta jste konzistentní ve svých názorech, a přestože máte svojeho favorita tak nasloucháte i argumentům protistrany? Z toho je zjevné že problematice nerozumíte, že vám není trapně. Do debaty s náboženským fanatikem taháte trapnou realitu, místo abyste bez pochybností všem tlačil ten jediný správný názor... Měl byste se konečně přidat k té správné církvi která zaručuje idealistikou bezemisní budoucnost, urychleně se radikalizovat, a trollit na fóru pořád ty samé sračky. Jedině tak získáte respekt a pomůžete nastolit bezstarostnou obnovitelnou budoucnost:D

Ale chvilku vážně, v tom "Pište si o jaderných reaktorech." má pan Vaněček pravdu. Vaše články jsou pro mně a mnoho ostatních dlouhodobě osvěžující počtení v dnešní jebnuté době mediálních senzací. Pro spoustu lidí zosobňujete racionální obhajobu jádra i realistický přístup k energetice celkově. Nenechte se prosím odradit trollením náboženských fanatiků, kteří jsou zřejmě většinou osamělí a proto jsou rádi za jakékoliv emoce které svojim trollením vyvolají.

Fotovoltaika

14. září 2020, 21:33

Zajímavý směr vývoje je i transparentní fotovoltaika:

https://www.nature.com/articles/s41560-017-0016-9

Možnosti jsou i v selekci spektra, kdy se absorbují okem neviditelné vlnové délky. Ultrafialové záření dopadá i pod mrakem:

https://ubiquitous.energy/technology/

Dále třeba fotovoltaika jinak než na panelu:

https://www.forwardsolarroofing.com/product

T

14. září 2020, 20:58

Nataceci FVE??? Letosni leto ve Vlasaticich u Pohorelic,jedna vichrice a paneli hledali na Mosovskych jezerach...Velice nestabilni...S nestabilnim pocasim musime take do budoucna pocitat...

Josef

15. září 2020, 00:46

S článkem nesouhlasím. Výroba OZE sice poroste, jenže v létě, takže se daleko více prosadí plynové el. Dále pak spotřeba el. energie bude stupat, protože domy lze vytápět buďto fosilními palivy nebo tepelnými čerpadly nebo dálkovým teplem. Snížení závislosti na fosilních palivech musí vést přes tepelná čerpadla a jen omezeně povede přes dálkové teplo a jaderných el, protože je drahé a to povede k růstu spotřeby el. energie. Další trend je el. mobilita - nebude problém okolo roku 2040 vyladit soustavu tak, aby se spotřebovala energie z FV panelů. Spotřeba el. energie vzroste na 100TWh a plyn bude stejně významný jako uhlí. Energie bude drahá což bude zásadně ovlivňovat růst HDP, pokud nevystoupíme z EU budeme s touto politikou za 20 let přibližně na úrovni Číny.

PetrV

15. září 2020, 07:42

Většina tepelnych elektráren zasobuje teplem okolní města. V tom je zakopaný pes. Energetika je i zásobování teplem. Pokud chceme odejít od uhlí, tak to není jen o EE,ale v zimě vytvořit doma teplo, jinak vás manzelka vynese na kopytech.

OZE řeší jen EE a hlavně v létě. Na zimu káli...

Zkuste mít napad odstavit E mělník.

Bizon

15. září 2020, 18:45

V elektro-energetice je reálné aby OZE při dostatečné podpoře vyráběly převážný podíl energie (i když to osobně považuji za kontroverzní). Jakmile ale začnete řešit veškerou-primární energii tak je to naprostá utopie, výroba tepla a doprava ještě dlouho budou závislé na fosilních palivech! Tepelná čerpadla jsou ok, ale pro většinu velkoobjemové dálkové dopravy dnes vůbec neexistuje možnost elektrizace. Existují syntetická paliva, ale to by vyžadovalo navýšit producki elektřiny o víc než 100% současné produkce (nemluvě o tom že dodnes je 60% světové EE produkováno z fosilních paliv...)

MK

15. září 2020, 09:41

Ten Vaněček, to je teda blbec. Demagog a ani nedokáže odpovědět na otázku, hází tady obrázky z googlu a myslí si, jak není chytrý, přitom když si to lidé rozkliknou tak zjistí, že ani odpověď na otázku nemá a jen tu hází něco a doufá, že to lidé nezjistí... co máte vůbec za vzdělání vy jelito? číst tady ty vaše výblitky o energetice, z toho se fakt zvedá žaluek.

frost

15. září 2020, 11:41

To záleží, jak dlouho zde čtete diskuze.

Už to tady nejméně jednou padlo - pan Vaněček je vědec s velmi úspěšnou kariérou, který bohužel zdegeneroval do takto směšného trollení a kromě ideologicko-demagogických výblitků se stále častěji uchyluje i k osobním invektivám.

Nejlepší by bylo jej nekrmit, ovšem je důležité jeho nesmysly, polopravdy a lži korigovat vzhledem k náhodným čtenářům, případně čtenářům mimo obor.

Zde bych chtěl poděkovat ostatním erudovaným diskutujícím, že mají energii stále dokola jeho fauly uvádět na pravou míru.

Carlos

15. září 2020, 17:53

A pokud byste tu byl ještě o trochu dýl, tak byste i znal ten bod kdy to "trollení" začalo, to byla jedna diskuse kdy do sebe V a W ryly celkem dost a W byl nespokojený že V nepíše články jak by si W představoval. Tak se nějak nepohodli W o V řekl že trollí tak to V začal dělat už opravdu. (A to jsem se sám snažil W vysvětlit že to trollení od V je maximálně hraniční a že trolling vypadá poněkud jinak.

PetrV

15. září 2020, 11:45

Vaněček nerozumí/nechce rozumět přenosové soustavě a spotřebitelům a složitosti řízení. Jej zajímá výkon OZE na měření a inkasované dotace. Vše ostatní je pro něj noční můra, se kterou si neví rady.

Bizon

15. září 2020, 16:27

On je chudák asi osamělý, tak se na stará kolena nechal zlákat sektou fotovoltaistů. Bezmezná adorace všemocné nezpochybnitelné entity která slibuje utopickou budoucnost, odmítání všeho ostatního, klasický náboženský fanatismus.

Jinak bych ho tolik neřešil, ale jsu taky věděc a štve mně že nám tady dělá ostudu...=/

Milan Vaněček

15. září 2020, 18:10

Bizone, dovezl jsem vnučku do lidušky, vlezl do bazénu na zahradě (voda 28 C) a teď si dávám burčák.

Znáte ten fór o dědečkovi a kšandách? Tak Vy a ta klika jaderných fanatiků okolo jste jako ty kšandy....

Pavel Antonín Stehlík

15. září 2020, 15:50

Myslící národohospodář by měl napřed správně vyčíslit jaké primární energetické zdroje (PEZ) na svém území má a postavit energetickou strategii na jejich úplném využití. Naše ASEK ani nevyčíslila PEZ, ani nezdůvodnila, proč bychom je neměli využívat a razantně tak zvyšovat naši dovozní energetickou závislost. Strategie 2015 staví na jádru a OZE, především FVE. Jenže současně chce vláda všechny FVE postavené do roku 2010 zlikvidovat finančně. A pak postavíme - hurá- nové! Tedy vláda je bude muset postavit, protože už jí nikdo nebude věřit ani když řekne, že je čtvrtek.

Milan Vaněček

15. září 2020, 15:56

Pro Vaši informovanost: příjemně mě překvapilo, jak velké střešní instalace fotovoltaiky máme v ČR (z roku 2010); nevím proč to pak stát (tyto obrovské instalace na obrovských velkoskladech) zaříznul a proč tomu nedal minimální podporu. To je něco úplně jiného než instalace na zemědělské půdě. A samospotřeba elektřiny bude též vysoká.

https://mcusercontent.com/4a4a8a84347bfb19d07b312e8/files/6376a97e-079d-4571-8887-845182dd95de/Pozv%C3%A1nka_exkurze_elektr%C3%A1rna_FVE_Southpoint_2.pdf

Je to na D1, kousek za Prahou

Milan Vaněček

15. září 2020, 18:49

Google je zase v první linii. Teď připravují, cituji:

"...this move represents the next step in the equation. No longer will the energy used be just matched by renewable generation – renewables will be the only source of generation.

To achieve this, the company is pairing renewed investments in wind, solar and storage with artificial intelligence systems. This will optimize electricity demand and forecasting, all in pursuit of achieving carbon-free energy “in all locations, at all times of day.”

Ano, všude a kdykoliv (24/7/365).

pv-magazine.com/2020/09/15/google-to-create-easier-renewable-power-purchase-pathways/

Milan

16. září 2020, 08:17

Dekuji za skvělý článek pane Wagner. Vždy dokážete skvěle a racionálně vysvětlit daný problém. Posuzujete věci reálně bez ideologického zabarvení a to je v dnešní "zvrácené" době potřeba. Jen tak dál! Nenechte se odradit stoupenci zeleného fanatismu, kteří nedokáží posoudit co reálné je a co ne, a odmítají věcné argumenty.

Jan Veselý

16. září 2020, 11:58

Moje připomínky a poznámky k textu:

1) Oháníte se regulací, aniž byste definoval, co to je. Důsledkem toho je, že dohromady matláte okamžitou regulaci sítě pro balancování výroby a spotřeby s tím, že se kvůli kolísání spotřeby musí očekávávaným způsobem spouštět, vypínat či tlumit zdroje elektřiny.

2) Dovolil bych si vypíchnout, že v textu sdělujete, že jednou z důležitých příčin masivního exportu elektřiny z ČR je ubohá regulovatelnost výroby českých (hnědo)uhelných elektráren a že jaderné elektrárny jsou na tom podobně špatně. Děkuji za upřímnost.

3) Taky mě těší, že uznáváte, že 1000 MW bloky tepelných elektráren jsou pro ČR moc velké a bez propojení do evropské sítě by byla jejich regulace velmi drahá. S 1200 MW bloky to bude ještě horší, že?

4) Uhelná elektrárna Moorburg byl investiční projekt Vattefallu, který jej protlačil "na sílu" přes odpor místních. Jsou tedy plně zodpovědní za své špatné investiční rozhodnutí, na které ovšem měli svaté právo. Není taky důvod kvůli tomu smutnit. Stejně tak prodělal E.On kalhoty v Nizozemí. A co?

5) Ještě pořád jste se nenaučil rozlišovat mezi "nejde to", "nedělají to". Podle ENTSO-E mají Dánové dostatek vlastních zdrojů elektřiny a ještě nějaké navíc. Protože ovšem nevěří na ču-čche, spokojeně s elektřinou obchodují s okolními státy. Kdo by třeba nekupoval levnou elektřinu z vodních elektráren v Norsku, že? Hlavně, když mají Dánové s Norskem kvalitní propojení a kulturně, jazykově a historicky to mají mezi sebou asi jako Češi a Slováci.

6) Tvrdíte, že produkce FV článku je nepřímo závislá na teplotě. Tak to mi jistě ochotně dodáte vzorec, včetně jednotek. Už jen důsledek měření teploty ve °C nebo v K je zcela zásadní.

7) Souhlasím s tím, že export s paroplynových elektráren se nevyplatí, víceméně všechny státy je v Evropě je mají nebo mohou mít za stejnou cenu, stejně účinné a s podobnou cenou plynu. Však je taky možné pozorovat následky toho, že tyhle elektrárny začaly být jako pološpičkové zdroje levnější než elektrárny uhelné. Export uhelné elektřiny z Německa zkolaboval a jejich bývalí zákazníci nakopli svoje vlastní paroplynky.

Emil

16. září 2020, 12:45

Nemám čas ani chuť komentovat všechny body, takže já bych si zase dovolil vypíchnout, že kritizujete autora za to, že se "nenaučil rozlišovat mezi "nejde to", "nedělají to", a sám přitom v této schopnosti evidentně kulháte na obě nohy. V textu totiž není napsáno, že "jednou z důležitých příčin masivního exportu elektřiny z ČR je ubohá regulovatelnost výroby českých (hnědo)uhelných elektráren a že jaderné elektrárny jsou na tom podobně špatně", ale je tam napsáno: "Je jasné, že provoz na snížený výkon zhoršuje efektivitu a ekonomiku tohoto zdroje. Proto se objevuje tendence využít v případě omezené spotřeby u nás možnost exportu elektřiny z něj. Právě tento efekt využití uhelných zdrojů byl jedním z důvodů vysokého exportu elektřiny z Česka v minulém období."

Jinými slovy jde to ale nedělají to. Taky proč by výrobu omezovali, když ji mohou prodat v zahraničí. To by zrovna takový zastánce volného trhu v energetice asi měl pochopit.

Pepik

16. září 2020, 16:02

Pane Veselý, zdálky to vypadá, jako byste byl jiný nick p. Vaněčka: něco vyzobnout, trošku to překroutit, a pak vyvrátit nebo zesměšnit.

Takže k bodu 6): p. Wagner píše "... Navíc je účinnost fotovoltaických elektráren nepřímo úměrná teplotě. ..." Vy jste to změnil na závislost produkce FV článku na teplotě, ale budiž. A chcete vzorec. Doporučím Vám jako p. Vaněček, gůglete, najdete. Já během chvilky našel několik zdrojů (odb. články, diplomky, přednášky). Vzorec je složitý, ale nejlépe podaný v "Simple-test-methods-ISES_2003_Conference".

Milan Vaněček

16. září 2020, 16:40

Pro pepíka: pan Wagner nezná fyziku polovodičů, nikdy ji nestudoval, jako já.Proto píše o teplotní účinnosti FV panelů tak vágně a nepřesně. Samozřejmě, účinnost "nepřímo úměrná teplotě" pana Wagnera je něco jiného než reálná závislost.

To je, že FV panel dává při skutečné teplotě při které pracuje a která je závislá na počasí většinou menší výkon než při tabulkových 25 stupních C. Při nižší teplotě (v zimě) může dávat vyšší výkon, při typické letní teplotě dává výkon nižší. Toto i ztráty na střídačích, ... je zahrnuto v parametru "performance ratio", to je důležitý parametr každé elektrárny. Performance ratio s technickým pokrokem neustále roste, nyní zhruba okolo 0,9.

Proto elektrárna s nameplate výkonem x MW dává typický výkon (x krát performance ratio).

Bizon

16. září 2020, 18:33

Nezávisí performance ratio na teplotě? Nebo myslíte ten weather corrected performance ratio? Tam je přece ztráta efektivity díky zahřatí panelu kompenzovaná, ne?! Taková metrika přece nemá pro tuhle debatu žádný význam když se bavíme o závislosti na teplotě, udává všechny ostatní neefektivity (absorbci a odraz na skle, účinnost měničů, ohmické ztráty...) kromě té o které se bavíme!

Nejsu profík, respektuji váš impact factor a H-index, dost možná jsem to špatně pochopil a rád se nechám poučit. Uplně blbej na polovodiče ale nejsu, a už to že napíšete konstantní číslo když se bavíme o závislosti je trochu zvláštní..

Bizon

16. září 2020, 17:57

Taky mi to příjde jako cherry picking. Odpor polovodičů z principu klesá exponenciálně s teplotou, takže závislost efektivity na teplotě bude z principu relativně strmá.

A ten argument s rozdílem měření v °C a K jsem buď nepochopil, nebo je to totálně demagogická sračka. Jasně že čísla se liší, ale pro každou jednotku je jiný vzoreček, výsledek nakonec musí být stejný!!! °C a K jsem uměl přepočítat v 15 letech, nechápu kde je ten zásadní rozdíl důsledku měření...

Jan Veselý

16. září 2020, 19:56

Elementární, milý Watsone. Pokud máte závislost výroby na teplotě vyjádřenou jako nepřímou úměru ve °C, tak nárůst teploty z 25 na 50 °C znamená nižší produkci o 50%. Vyjádřeno v K je to nárůst teploty z 298.15 na 323.15, což odpovídá v oné nepřímé úměře poklesu výroby o cca 8%. To, jistě uznáte, je rozdíl. V prvním případě to znamená vážný problém, v tom druhém se jedná jen o drobnou lapálii. To vše za předpokladu, že pan Wagner s tou nepřímou úměrou nekecal. Já byl takový trouba, že jsem se ho pokoušel najít, nepodařilo se mi to během 5 minut, tak jsem se na to vykvajznul a prosím autora, aby mi ten vzorec dodal, měl by ho mít, když to tak bohorovně tvrdí.

A s tou exponenciálou taky bacha, dost záleží v jaké její části se pohybujete, někde je změna strmá, jinde ji nebudete schopen odlišit od konstantní funkce.

Ondra

16. září 2020, 20:20

https://www.pveducation.org/pvcdrom/solar-cell-operation/effect-of-temperature - google asi 2 minuty. Nejsem expert tak snad pan Vaněček potvrdi nebo vyvráti (s přesnejma hodnotama doufám) jestli to dává smysl nebo ne. Ano 50 nebo 8% je velkej rozdíl ale jestli je podle Vás ztráta 8% výkonu (může to být samozřejmě míň nebo víc) fotovoltaik (který maj v budoucnu tvořit základ letní výroby) při současným nárůstu poptávky (protože se to stane při vedru který povede k větší spotřebě elektřiny pro chlazení) tak sem moc rád že nejste zodpovědnej za udržení stability soustavy :D

Bizon

16. září 2020, 21:17

Jo takhle. To mně ani nenapadlo používat Celsiovou nulu jako referenci, když teplota během roku běžně klesá pod nulu tak už z toho je jasné že to je blbost. Většina termodynamických vzorečků nedává smysl se zápornou teplotou.

Vím že exponenciála je zrádná. Nakonec je ta závislost efektivity teplotě (alespoň v našem rozsahu) lineární (aspoň podle 3 min hledání grafů na google obrázky), a směrnice není až tak hrozná, 10% efektivity ztratí starší články při 20K rozdílu (25 vs 45°C) a novější při 25K rozdílu (25°C vs 50°C)

Vladimír Wagner

16. září 2020, 21:28

Problém s panem Veselým a panem Vaněčkem je, že nechtějí reálně diskutovat o reálných problémech a energetice. Takže velice často ví, co je reálný problém o kterém se píše, ale místo jeho diskuze se snaží slovní ekvilibristikou buď diskutovat něco úplně jiného nebo jen shazovat lidi, kteří mají na problematiku jiný názor. Klasickým příkladem je bod:

6) Pan Veselý velice dobře ví, že v daném kontextu se jedná o to, že při vysokých teplotách je účinnost FV horší (i proto je vhodné se snažit o její dobré chlazení a maxima produkce jsou na jaře a ne v létě). V podvečer v horké Kalifornii teploty klesají pomalu i když jde slunce pod obzor rychle. I to ovlivňuje průběh kachní křivky. On z toho udělá diskuzi o přesné funkci popisující teplotní charakteristiku fotovoltaického panelu a pan Vaněček z toho vyvodí "pan Wagner nezná fyziku polovodičů, nikdy ji nestudoval, jako já.Proto píše o teplotní účinnosti FV panelů tak vágně a nepřesně." Pochopitelně pan Wagner nejen při studiu na MFF studoval tepelné charakteristiky polovodičů. Protože využívá k detekci záření a částic polovodičové detektory a dokonce je ve skupině, která testuje nové křemíkové detektory a jejich radiační odolnost pro experimenty na LHC, tak o jejich tepelných charakteristikách, které jsou klíčovou vlastností, něco ví. Ovšem v diskutovaném článku se o této vlastnosti píše na takové úrovni přesnosti, která je pro diskutované téma dostatečná a plně postačuje. Oba zmínění pánové to dobře ví. Oni však nediskutují téma, oni se potřebují jen vymezit proti konkrétnímu autorovi.

Teď ještě pár poznámek k dalším bodům:

1 a 2) O tom už psal Emil. Opravdu při popisovaném vývozu elektřiny z uhelných není problém ve špatné regulovatelnosti tepelných elektráren, ale v tom, že tyto bloky nejsou oceňovány za regulační či kapacitní služby, ale zisk získávají za prodanou elektřinu. Pokud jim omezíme možnost vývozu elektřiny z uhlí, musíme ocenit právě tyto jejich služby. Stejně tak, pokud budeme chtít tyto služby od jiných zdrojů, musíme je také ocenit.

3) Jestli máte největší blok v síti 1000 MWe nebo 1200 MWe není podstatný rozdíl.

4) Moorburg není jediná uhelná elektrárna, která se bude odstavovat brzo po svém zprovoznění. Problém je hlavně, že budou nahrazeny novými plynovými bloky, které, pokud opravdu EU půjde k uhlíkové neutralitě, budou tak vypínány bez toho, aby se zaplatily. Je otázka, jestli nějaký investor do takové výstavby půjde, a jestli pak také prohlásíte, že jsou ty ztráty jeho věcí.

5) Bude zajímavé vidět, jak se bude situace vyvíjet v budoucnu, až státy okolo spustí další větrníky a zavřou fosilní zdroje, které zatím dodávaly elektřinu v době, kdy nefouká. Ta norská baterie opravdu nebude stačit pro všechny.

Milan Vaněček

16. září 2020, 22:06

Problém s panem Wagnerem je, že diskutuje o prkotinách, jejichž detailům nerozumí místo aby diskutoval o meritu věci: že ta jeho stavba 4 reaktorů je 1) extrémně drahá a 2) že na každou vyrobenou MWh v nové JE budeme muset doplácet, protože bude nad tržní cenou. Cenový vývoj je neůprosný, proto ty státy co jsem vyjmenoval z EU jaderné elektrárny nestaví a i Francie bude snižovat svůj podíl jaderné energetiky.

Tož tak je to.

Bizon

16. září 2020, 22:50

Extrémně drahá? Jaký je tady koncensus na cenách těchto energií? Jaderná 2x - 3x dražší než solární? To není až tak hrozné. Jasně že je blbé 25 let sypat prachy do jámy, ale pak z toho 50 let leze elektrika 90% času. Radši míň peněz a elektřinu, než hodně bez elektřiny.

Nikdo nerozporuje že OZE jsou levnější, ale při jejich hodně velkém podílu je třeba připočítat náklady na naddimenzovanost výroby a akumulaci, nebo ekologické náklady na špičkové a regulační fosilní elektrárny. Až bude toto všechno započítané v ceně OZEnegetiky, a bude to v praxi ménší cena než za jádro, tak my rozumní fanoušci jádra zamáčkneme slzu, ale zavřeme hubu a budeme držet krok.

Rostislav Žídek

17. září 2020, 00:10

Ja Vám nevím pane Vaněček...

Bod 2) je spíše spekulace.

Dovolím si taky jednu...

Pokud bude v noci po dobu 8mi hodin spotová cena za elektřinu 300EUR/MWh...

A to jako klidně může, pokud žádná jiná elektrárna zrovna nejede...

Tak si můžem dovolit dotovat rozdíl 100EUR/MWh - trzni cena (? 60?EUR/MWh...) po dobu 16hod kdy teda solár a vítr bude proudit z Německa...

Tohle bude všechno jen o tom, na jaké částce se zastaví cena emisních povolenek pro ty paroplynky, které by se startnuly na tu noc nebo na výplň "husích krků".

A hlavně i na tom kolik energie z FV/VTE bude naše okolí schopno akumulovat do baterek, PVE, zeleneho metanu nebo kdovíčeho. Pod tu hranici 100EUR/MWh.

Takže k věci...

OK, v létě to možná budeme dotovat = a proto uděláme odstavky a servis...

A v zimě to bude továrna na prachy.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.