Jaký termín by měla vybrat uhelná komise pro odchod od uhlí?

Ještě tady může být zajímavé úvaha vlivu jádra na oteplování planety ne jenom z pohledu CO2 vznikajícího při výstavbě. Ta samotná energie při takových objemech výroby nemusí být zcela zanedbatelné. Tento problém u OZ jaksi zcela odpadá. Využijí jenom tu energii, kterou země dostane slunečním zářením, nevytváří na rozdíl od jádra jaksi novou navíc. Podobnými úvahy se dá jít, ještě podstatně dál. Na druhou stranu se snažíme čelit celkovému oteplování současnosti. stačí ale jedna pohroma v podobě vzniku, nebudu to přehánět, malých dob ledových, které se periodicky vracejí a kyvadlo nabere opačný směr pohybu. Na uklidnění moře, na kterém plujeme, je náš vliv zanedbatelný. Bez toho pověstného štěstí se ale stejně neobejdeme a to přeje jenom odvážným.

Loukotová možná uměla atletiku, ale energetice rozumí jako koza petrželi. Možná více rozumí záchraně pralesa nežli kůrovcové kalamitě.

Jinak je to kopírovačka článků...

Co tak nechat mluvit odborníky se zodpovědností?

Pana Míla, Havlíčka, Beneše?

Rozbít energetiku, jako se to stalo s FVE a VTE umí jen demoblokové podržtašky v čele s piráty.

Jednoduchá odpověď. Neřešit odstavení jako takové, ale řešit účelově a hlavně efektivně jejich nahrazení a neházet klacky pod nohy obnovitelným zdrojům. Ta odpověď pak přijde sama od sebe. pak z toho vyplyne i zahrnutí velkých JE a jejich přínos. O těch důvodech už tady bylo řečeno dost a opakovat ty stejné do nekonečna nic nového nepřinese.

Míl nakupoval na ČEZu uhlí, Havlíček je tragéd z Hospodářské komory (tak se mu tam říkalo) a Beneše vyhodili majitelé TCHAS na hodinu s krabicí od bot protože si nechtěli nechat rozkrádat firmu. Tak si ho Roman vzal jako ředitele centrálního nákupu.

V prvé řadě děkuji panu Wagnerovi za to, že konečně vzal za svůj argument, který já veřejně prezentuju min. posledních 6-7 let. Je nebetyčná blbost exportovat uhelnou elektřinu, když je polovina vyrobena z uhlí, tj. z místního, špinavého a velmi omezeného zdroje.

"Největším úskalím je poměrně velmi iracionální přístup nejen k energetice. Velice často jsou sny a vize vydávány za realitu a energetické koncepce jsou vytvářený na základě kampaní bez znalosti dané problematiky a reality." - To chápu jako sebekritiku člověka, který spoluvytvořil již několik zcela bezcenných energetických koncepcí. Jsou bezcenné, protože jsou zcela špatně koncipovány (správně by měly vypadat nějak takhle). Mám to chápat jako příslib, že se došprtáte alespoň základy ekonomie, pane Wagnere?

Takhle.

Pane Veselý, jak jsem tady už několikrát psal, přestal jsem sem do diskuze přispívat, protože i Vašim přičiněním se z toho tady stal rej trollů. I tento Váš příspěvek je typickou ukázkou. Neobsahuje žádnou reálnou informaci, téma k diskuzi k obsahu příspěvku, pod kterým diskutujete, ani dotaz k upřesnění. Jen Vaše osobní kopance vůči autorovi.

Takže jen pár komentářů. Vývoz elektřiny je vysvětlen v příspěvku (a i Vy tu situaci víte, jen jste si potřeboval kopnout). Pochopitelně, že vždy šlo vývoz uhelné elektřiny omezit. Ovšem, jak je psáno v příspěvku, uhelné bloky jsou nyní využívány pro regulaci. Pokud nenastavíte podmínky pro kapacitní platby a nemůžete výrobu v nějakém typu zdroje omezit v době, kdy je na ní požadavek od sousedů, tak ten vývoz nelze zakázat. Je pak také otázka, zda z hlediska ekologie, není pro nás vhodnější provozovat pro sousedy naše ekologičtější (z lepší filtrací škodlivin) zdroje, než to nechat na zdrojích třeba v Polsku, které emitují více škodlivin, které se dostávají k nám. Ale o tom jsme mnohokrát zde diskutovali, a dobře mé názory znáte. Teď jste si ale chtěl pouze kopnout.

Pokud myslíte Aktualizaci státní energetické koncepce, tak ta pořád ještě (i poté, co se pět let nic neudělalo pro výstavbu žádných nízkoemisních zdrojů a potřebných opatření) představuje asi nejrealističtější a nejefektivnější cestu k nízkoemisnímu mixu. Vy dobře víte, které scénáře (ty které odporují fyzikálním a technickým zákonitostem) považuji za iracionální. O Vašich a mých znalostech ekonomie si každý může udělat názor sám.

Možná by bylo dobré, kdybyste někdy místo kopanců i reálně o energetice diskutoval. Mám pocit, že právě Váš přístup čistě okopávat a nehledat reálné možnosti a kompromisy, který popisuji i v článku vede k tomu, že jsme v cestě k nízkoemisnímu mixu nikam nepokročili.

Nebýt vás, pane Vágner, tak trollové asi vyhrají ...

Ale když už budeme likvidovat uhlí a stavět Dukovany, tak by mě zajímala jedna věc. Mluví se o maximálním výkonu 1200MW nového reaktoru. Chápu požadavky na chlazení a tak. Ale než se to postaví, případně poměrně brzy potom se staré Dukovany začnou odstavovat. Je opravdu tak velký problém postavit reaktor s vyšším výkonem, ale do té doby ho provozovat třeba na 80 %? Investiční náklady asi větší budou, o tom žádná, ale z hlediska provozních by to mohlo být jedno, ne? A až se vypne první starý reaktor, tak se prostě otočí čudlíkem doprava.

Není, problém je jinde. V lokalitě se výhledově počítá se dvěma bloky, a pokud by tam byl jeden nad 1200 MW, tak se tam druhý stejný už provozovat nedá. Navíc je u těch reaktorů nad 1200 MW problém i s přepravou parogenerátorů a dalších velkých komponent. EIA umožňuje postavit i blok větší než 1200 MW.

Pane Wagnere, děkuji za rozumný názor. Drtivá většina čtenářů považuje Vaše články za přínosné a inteligentně napsané a pokud je čtenost vysoká, tak se v každé diskuzi (i kdyby to mělo být o háčkování) najde nějaký troll a někteří už se stávají pomalu veřejně známou osobou :)

Já ač jsem fanda nových technologií, tak při takových zásadních rozhodnutí ovlivňujících celou republiku bych samozřejmě také neriskoval i kdyby pravděpodobnost byla 90 % (což rozhodně není u predikcí poklesu cen OZE, účinnosti apod.) a operoval s tím, co je jisté, stabilní a spolehlivé.

Jen si ale prosím opravte tu hrubku v článku, aby zimní inverzní období vydrželi i muži a ne jen ženy :-)

Víte, když jste psal tady na tomhle webu článek o tom, že byste rád viděl shodu na energetické koncepci v ČR, já naivka si myslel, že vám jde o to najít společnou řeč s názorovými oponenty, já trouba šel tak daleko, že jsem nastínil svůj návrh, jak by něco, co vyhovuje oběma stranám mohlo vypadat. Až později jsem pochopil, že vám o nic takového nešlo. Odnesl jsem si ten pocit, že vám jde jen o to, aby vám ostatní dávali za pravdu.

Já chápu, že vás štve, že někdo rýpe do vašich textů, mě to štve taky a myslím si, že byste na to měl být z peer-review zvyklý. Moje zkušenost s vámi je taková, že když například věcně upozorním na hrubé chyby ve vaše výpočtu (pořád se vracím k tomu, že ignorujete existenci úroků a máte hrubé chyby v cenách investic) nebo na hrubé chyby v logice (ty řeči okolo soběstačnosti), jsem šmahem odmítnut jako troll. Přitom to jsou zcela zásadní věci.

Jsem ochoten s vámi kdykoliv z vámi věcně diskutovat. S tím já nemám problém. Navrhněte nějakou vhodnou platformu a můžeme se do toho pustit.

Jen pro pochopení problematiky uhelných zdrojů elektrické energie: v roce 2019 uhelné zdroje vyrobily celkem v celé EU = 470 TWh (jen pro porovnání další zdroje OZE = 1115 TWh, JE = 821 TWh, plyn = 699 TWh), z těch 470 TWh připadá většina na 5 států (Německo = 171 TWh, Polsko = 120 TWh, ČR = 36 TWh, Bulharsko = 18 TWh, Rumunsko = 13 TWh) dohromady tyto tři státy 358 TWh = 76%, pro zbylých 23 států EU není EE z uhelných zdroj žádné podstatné téma. Podklady podle kterých komise rozhodovala obsahuje základní chybu a to je cena emisní povolenky, tyto podklady předpokládají, že cena emisní povolenky postupně poroste na 30 € v roce 2030, jenže tuto cenu už dosáhla emisní povolenka letos, některé odhady předpokládají cenu v roce 2030 mnohem vyšší 60-90 €. Němci na nižší cenu povolenky tlačit nebudou, Polsko má v EU problémů až nad hlavu, a asi je všem jasné, že my + Rumunsko + Bulharsko to nevytrhneme, ekonomicky se uhelné zdroje nevyplatí už někdy v roce 2027, ty budou samovolně zavírat, nebo je bude muset jejich výrobu dotovat stát.

Ještě poznámka pane Wagnere, jako milovník JE, které jste zasvětil celý svůj život, jste samozřejmě zcela neobjektivní, ve všech vašich příspěvcích jde vysledovat neobjektivita až JE fanatismus a silné ohýbání reality ve prospěch JE. Bohužel je to stejné, jako by někdo chtěl po celoživotním kuřákovi, aby napsal něco negativního k cigaretám a podporoval zákaz kouření. Vlastně jste kvůli své silné emocionální propojenosti s JE, zastáncem stejně extrémního názoru jako Gréta, ale na opačné straně názorového spektra. Vaše výpočty a názory jsou jen vaše osobní vnitřní přání, ale s realitou mají strašně málo společného.

Povolenky můžou zdražit klidně na 100 €/MWh, ale dokud tu nebudou zdroje, které budou levnější než uhlí pořád, a ne jen např. polovinu hodin v roce, tak se část uhelných elektráren v pohodě uživí dál, protože v té druhé polovině jsou to ony, kdo určují cenu elektřiny. Je sice možné začít stavět plynové elektrárny, ale k vydání stavebního povolení je i u nich dlouhá cesta, určitě jich tu nikdo nepostaví do roku 2027 dostatek, aby mohly vytlačit uhlí. Do jejich stavby bez nějaké formy podpory státu se nikdo nehrne z řady důvodů. Rostoucí cena povolenky samozřejmě zásadně zdražuje provoz i těch plynových elektráren, takže to je jen další argument pro jádro. To všechno ale těžko může pochopit člověk s rozhledem tažného koně, jehož vidění energetiky se omezuje na roční statistiky výroby elektřiny...

I ten tažný kůň, abych citoval našeho E.T., má větší rozhled než E.T., který akorád umí na internetu vyhledávat informace které se hodí jaderné lobby. E.T. si ty informace i desinformace neumí zařadit do reálného kontextu, nebo alespoň předstírá že neví co se ve světě skutečně děje.

Nástup OZE po celém světě je realita, stejně jako byl nástup jádra v letech sedmdesátých a pozdější úpadek jádra po 2 obrovských havariích.

Takže věcné argumenty žádné, pouze klasický vaněčkovský shitstorm.

Věcné argumenty (čísla) jste dostal od pana blaha.p, ale vidím že Vy máte raději seno ????????

Takže pane Blaha, teď trochu realita. Použijí Vámi udávaná čísla:

Nízkoemisní zdroje:¨

OZE - 1115 TWh (zhruba polovinu tvoří voda a biomasa)

jádro - 821 TWh

fosilní:

uhlí 470 TWh

plyn 699 TWh

Připomeňme, že plyn také ze zvyšováním ceny emisních povolenek zdražuje. Z hlediska emisí tento zdroj těží z toho, že se u něj do emisí nepočítají úniky při těžbě a dopravě. Reálně totiž k emisím skleníkových plynů nepřispívá o moc méně, než uhlí.

Takže při pohledu na tato data si srovnejte realitu mého a Vašeho tvrzení:

1) Já říkám, že nízkoemisní mix lze vytvořit pouze jako mix jaderných a obnovitelných zdrojů. Je ještě jedna možnost, udělat mix plynových a obnovitelných zdrojů, ale ten není nízkoemisní a nelze jim určitě dosáhnout uhlíkové neutrality.

2) Vaše tvrzení: nízkoemisní mix a uhlíková neutralita se dosáhne bez jádra, čistě na základě obnovitelných zdrojů (doplním, že to reálně znamená hlavně fotovoltaiky a větru, protože vodní zdroje se těžko ve větším měřítku v EU postaví a biomasa je ekologickou katastrofou).

Každý může zhodnotit, kdo z nás je realista a kdo ideologický fanatik.

Co, pane Wagnere, kdy dáme potlach? Třeba bych vám řekl, že jste v reakci nedržel tématu.

Pane Wagner, jádra už máme v energetickém mixu dost. Někteří (jako já) soudí že až příliš, že další by bylo už moc drahé.

Teď musíme stavět OZE, ve fotovoltaice (bez dotací) zaostáváme i za Poláky, ve větrné energetice pak zaostáváme za všemi. ČEZ dokonce ty větrné parky, co má v cizině, prodává.

Takže je třeba stanovit priority, v souladu s EU a se světem.

A velké OZE zdroje stavět JEN BEZ DOTACÍ.

Pane Wagnere,

při návrhu systému je třeba stanovit hranice, to stejné při zkoumání, tak bychom mohli totiž pitvat, úplně stejně každou jednu věc, ale to by vedlo na nekonečné smyčky. Vemte si že vozba uhlí elektrickým vlakem do elektrárny přidává uhlí nějaký ten gram CO2 na tunu navíc, teď poháníte ten vlak tou elektřinou... to smrdí exponenciálou nebo něčím podobným, nezdá se Vám? Chceme to takto počítat? já jenom aby jsme se nedostali po nevelkém počtu kroků k nějakému nesmyslu. Třeba že z tuny nám vyjde sto tun CO2 a tak.

Pokud chceme počítat každou trochu ekvivalentu CO2, tak ve jménu spravedlnosti nechť jsou počítány i tuny vodní páry, ono to také vezme než je dosaženo stavu kdy spadnou zpět na zem. CO2 je sice v atmosféře stabilní, CH4 má poločas rozpadu a voda rychle kondenzuje, ale i tak je tam nezanedbatelnou dobu a každou vteřinu se dodává nová. A víte že JE má asi tak dvojnásobnou produkci vodní pár než PPE, že? A pokud je voda, jakože je, mnohem silnější oteplovací plyn... Další věc, kterou si moc nepřipouštíme, je že parní elektrárny, ale i elektrárny spalovací přispívají k oteplování přímo produkcí odpadního tepla, naproti tomu FVE se pohybují co se ekvivalentu albeda týče někde v oblasti běžné krajiny.

ad 1), tam máte trochu chybu, dalo by se to jenom je třeba použít velké neotřelé projekty. Pokud je možnost mít něco co umí třeba týden schraňovat 1-2GW, ano to je na Evropu málo, ale je to jeden projekt, tak se situace malinko změní a pokud se bude dost hledat, tak se situace bude výrazně měnit. Do toho kratší akumulace, tak tu nízkoemisní energetiku z toho dostaneme díky nízkému podílu plynu na produkci.

Ale k tomu je třeba poměrně velká evropská integrace, nebo minimálně integrace toho historicky tak zkoušeného prostoru. Otázka je jak přimět Čechy, Rakušáky, Bavory, Sasy a Poláky to řešit dohromady. Přitom největší problém bude asi u nás, posledních X let totiž úspěšně torpédujeme všechny integrační infrastrukturní snahy. Neříkám že to nedělají občas jiné země, ale to co předvádíme je opravdu ostuda.

Dá se to, dá se najít řešení aby emise z elektroenergetiky byly menší až malé, ale musí se to dělat na bázi Evropy a volného obchodu, ne na bázi energetické ču-čche.

Jaký termín by měla vybrat uhelná komise pro odchod od uhlí?

Podle mě žádný.

Proč, protože nemáme žádnou dobrou alternativu jak to uhlí nahradit dříve než těžba sama poklesne s tím jak se budou zavírat uhelné doly.

Podle mě taky žádný, měli nastavit takové ekonomické procesy, aby uhelné elektrárny jejich majitelé zavírali sami od sebe i bez centrálního plánování, na základě ekonomické rozvahy.

Ty procesy by měly být - opravdové platby za negativní externality, zdanění exportu elektřiny z ČR, maximální otevření trhu s elektřinou, včetně nákupů přes hranice, maximální otevření trhu se síťovými službami, maximální otevření trhu s rezervním výkonem, ...

Zdanění exportu z ČR :-)? To by v EU prošlo?

V tom výčtu vám ještě chybí zrušení veškerých provozních a investičních dotací.

S EU mám to zkušenost, že když si dáte tu práci a v Bruselu vysvětlíte, proč něco potřebujete a že to má smysl, tak není problém získat výjimku. Chce to jen přestat se vymlouvat a zlou EU a trochu se snažit. Jak si myslíte, že dostaly výjimku na dotace odprášení hutí nebo výměny kotlů u domkářů, když je to v rozporu s pravidly EU?

Jsem pro, žádné provozní a investiční dotace. Samozřejmě platí, že staré smlouvy dále platí. To je základ právního státu, bez toho ČR nikdy nebude důvěryhodný obchodní partner.

Takto kdysi EK odsouhlasila podporu německých VtE. Na vlastní uši jsem pak slyšel nějakého bruselského podúředníka si pochvalovat, že tím nastane žádoucí decentralizace v soustavě.

Nevím, jestli by to nebylo kontraproduktivní. Export / import byl, je a bude velmi žádoucí. Na druhou stranu by to asi pomohlo budování kapacit pro akumulaci.

A nepřeslech jste se?

Neříkal pro Brusel žádoucí dezintegrace či dekompozice elektrické soustavy :) Třeba nepatřil mezi tamní většinu neschopných, ale tu avantgardu všehoschopných.

Pane Veselý, necítíte obrovský rozpor v tom co píšete. Na jedné straně:

1) Volný trh, maximální otevření trhu s elektřinou včetně nákupů přes hranice.

Na druhé pak:

2) Zdanění exportu, penále některým zdrojům nastavené tak, aby je museli majitelé zavřít.

Tzv. externality jsou u uhlí pro výrobu el. energie prakticky nulové. Elektrárny totiž vypouštění dramaticky málo škodlivin. Takže z hlediska lidského zdraví je to nula. Nejhorší je spalování tuhých paliv - uhlí a dřeva v malých zdrojích bez čištění spalin to je hlavní původce znečištění ovzduší v ČR.

Pokud je 0 ~ 40€, tak to je pěkná nula, na tolik to totiž spočítali v ČR.

Snad není potřeba si nějaký závazek kdy skončíme s uhlím dávat. Protože pokud něco třeba neuváženě slíbím, tak se mi to může ošklivě vymstít.

Dobrý den pane Wagnére. Já si myslím, že ta nejdůležitější otázka nezazněla - Kolik si myslíte, že bude mít ČR v roce 2038 jaderných bloků? 4 nebo 5?

2 JETE + 4 JEDU = 6

2 JETE + 4 JEDU + 1 JEDU2 = 7

2 JETE + 1 JEDU2 = 3

2 JETE bez JEDU a JEDU2 = 2

Jak jste dosel na cisla 4 nebo 5?

Můj tip je 6, stejné jako stojí teď.

Vypadá to že zřejmě jen 6 současných, otázka je jen zda v Dukovanech bude prodloužena licence či již budou reaktory odstaveny.

To je ta neznámá. Licence nebude větší problém než stav techniky. Kdyby to bylo 2:0, co pak?

Přesně tak. Schvalovací a plánovací proces nelze jen tak jednoduše obejít a urychlit na úkor bezpečnosti (myšleno té jaderné). A dostavba v roce 2036 je jen ideální scénář, pokud by vše šlo podle plánu. Příklady z okolí sice vypovídají o jiných termínech a cenách, ale naši představení si to z nějakého důvodu nepřipouští. Ale tuto část rizika chce nést ČEZ, tak ať to tak je.

Pokud jde o podíl jádra na energetickém mixu, tak by bylo vhodné, aby tu odpovědní lidé nevzbuzovali ve voličích falešné naděje a nevykřikovali předvolební nesmysly o tom, že bychom měli mít 75% jako Francie. To je mentalita sedmdesátých let minulého století, kdy tento program začala Francie budovat, a ano, byla v něm světovou špičkou. Jenže doba se změnila. Nejen ve Francii jaderná energetika určitě nezažívá nejlepší časy a francouzské vlády již několikrát deklarovaly záměr podíl jádra snížit. Jedním z problémů je i příliš jednostranné zaměření mixu a z toho vyplývající rizika. Původní plán byl 30% do roku 2030, ale nynější plán je snad 50% v trochu delším horizontu. A naopak chtějí budovat daleko více kapacit v OZE. Takže v horizontu 20ti let nebude existovat země, která by měla 75% v jádře. Otázka je, jestli vůbec bude existovat země s 50%. A jen jednotky zemí budou někde okolo 30%. Nedávné prohlášení vedoucího jedné světové atomové agentury cílí podíl jádra někam na 25% v roce 2050 a vidí ho jako doplněk OZE (článek tu o tom byl). Tu většinu nových kapacit zaberou distribuovaně budované obnovitelné zdroje vázané na svoje geografické možnosti, v rámci propojených energetických soustav, doplněné bateriemy, plynem a trochou biopaliv. To vše fungující na více tržním principu.

Jádro není zavrhováno na základě předsudků vůči jádru jako takovému, ale je potřeba se na to podívat realisticky. Těch několik set reaktorů, co jsou ve světe v provozu, se bude blížit ke konci svých životností a nebude se dařit je obnovovat v plném rozsahu. Naopak budou mít ještě problémy ekonomicky obstát na trhu, podobně jako uhlí. SMR se možná skutečně objeví, ale určitě ne tak rychle, jak někteří doufají.

Takže momentálně ekonomicky a technicky dostupné technologie, se kterými je možné začít, jsou OZE a plyn. Na plyn se nahlíží jako na překlenovací zdroj.

Na příkladu Španělska je vidět, že jižní státy v těchto dvou dekádách naplno využijí svého potenciálu ve FVE a nejen, že pokryjí svoje potřeby, ale budou chtít levně vyvážet. O slovo se ze stejného důvodu hlásí i Egypt a Alžírsko (což možná ukrývá určitý potenciál v oblasti zahraniční politiky EU v Maghrebu). Stejně tak přímořské státy po celé Evropě (nejen Británie) využijí kapacit ve větru. A nejde jen o ty pobřežní VTE, např. Norsko se zabývá i plovoucími. Vzhledem k tomu, že vítr a slunce jsou do značné míry komplementární, bude potřeba je propojit (a budou se propojovat nezávisle na vůli některých vnitrozemských států).

Takže jedna ze základních věcí, kterou je potřeba u projektů takovéto délky udělat, je představit si, jak bude energetika vypadat za dvacet let, kdy by výsledek měl jít do provozu. A také to, jestli by ten výsledek mohl obstát v konkurenci i po další desetiletí.

Současná cena je někde mezi 50 - 60 EUR / MWh. Dukovany jsou z pohledu návratnosti navrhovány na cenu okolo 90 EUR / MWh a pan ministr v létě hovořil cosi o více jak 100 EUR / MWh. Rozdíl pod tuto cenu budou doplácet spotřebitelé energií na základě smlouvy, která byla tento rok uzavřena. Pokud díky výše uvedenému cena během dvaceti let zůstane zhruba stejná nebo zamíří opačným směrem někam dejme tomu pod 30 EUR / MWh, tak by to místo přestřihávání pásky mohlo také skončit ekonomickým fiaskem. A vzhledem k výši investice ne tak úplně malým.

A u energetické bezpečnosti je třeba si nejprve položit otázku, co to vlastně je energetická bezpečnost, jak moc je zaměnitelná za energetickou soběstačnost, za jakou cenu jí chceme a jak souvisí s řešením energetické chudoby. Tak budeme doufat, že ti, co o tom rozhodují, ví, co dělají.

Pokud chceme reálně větší měrou pokročit k nízkoemisní energetice, tak by roce 1938 u nás mělo být 7 reaktorů (v Dukovanech 4 staré bloky a 1 nový, v Temelíně pak 2). Ve výstavbě nebo přípravě by měly být další. Druhá náhrada starých v Dukovanech a dva jako dostavba Temelína.

A teď trochu reálných čísel pane JD. Je škoda, že před napsáním svého příspěvku, jste se na ně a také na současnou aktualizaci státní energetické koncepce nepodíval.

Takže, v současné době je podíl elektřiny z jádra u nás okolo 35 %. To je v případě, kdy okolo 15 % elektřiny vyvážíme. Tedy na spotřebě elektřiny má podíl okolo 40 %. Vývoz se pravděpodobně bude omezovat a bude snaha o úspory. Na druhé straně by měla růst elektromobilita a využívání tepelných čerpadel, což působí opačným směrem. Pravděpodobně se však spotřeba u nás do roku 2030 nijak dramaticky nezmění. Takže jádro u nás bude v roce 2030 podíl mezi 30 - 40 %.

V Česku nevím o žádném relevantním hlase, který by mluvil o tom, že by se u nás mělo produkovat 75 % elektřiny z jádra. Slyší pouze chór hlasů, který mluví o 100 % výroby z OZE.

Současná aktualizace opravdu předpokládá cílit v roce 2040 zhruba na 50 % výroby elektřiny z jádra, ale nedává se pevný cíl, ale koridory podle toho, jak se bude energetika a technologie vyvíjet.

Okolo 50 % elektřiny z jádra má Slovensko, Maďarsko, Belgie a Ukrajina. Slovensko a Maďarsko pracují na tom, aby podíl zvýšily, Finsko k němu cílí.

Můžete mi napsat, kde jste přišel na to, že finanční model Dukovan je nastaven na cenu 90 - 100 EUR/MWh?

Jak je vidět, problém je v tom, že Vy udáváte čísla, která se Vám zdají, bez toho, abyste si ověřil, jaká jsou reálně. To je pak hrozně velký problém rozumně a seriózně diskutovat.

Stojíte u zcela zanedbatelného chóru. Nikdo naše JE nechce odstavovat. Naopak slyším chór těch, kteří volají po jejich co nejdelším bezpečném provozu.

Naopak u Vás vidím neochotu připustit, že elektromobilita se stane akcelerátorem staveb FVE na rodinných a (s přispěním možností komunitní energetiky) i bytových domech. Tyto FVE posunou čísla odběru domácností z ES ČR minimálně o 60% dolů oproti dnešnímu stavu. (ano, zdvojnásobení současné spotřeby domácností z důvodu elektromobility mám plně ve svém tvrzení zahrnuto)

Pane Wagnere, zcela určitě jste odborník na jadernou energetiku, Vaše nadšení pro ní se dá pochopit a není to nic proti Vám.

Tohle je o jiných lidech a o způsobu, jakým přistupují k problému budoucnosti české energetiky.

Ze statistik lze zprůměrovat hodnotu potřebná nedostatkové energie při její výrobě pouze z obnovitelných zdrojů. Když opomeneme její možný dovoz pro úplnou nezávislost v nejkrajnějším případě (málo pravděpodobné), tak by to zcela i z pohledu ekonomiky dokázaly nahradit přechodně paroplynové zdroje, zvláště když jejich výstavba na jednotku výkonu vychází z dostupných zdrojů 10 krát levněji než jaderné e. Do toho je samozřejmé počítat hlavně z možným potencionálním rozvojem a rezervou v oblasti obnovitelných zdrojích včetně akumulace. To je třeba co nejpřesněji vybalancovat na základě zcela reálných hodnot či možností. Zahrnout i možné prodloužení provozu jader. e. či politický pohled. Rozhodně je to řešitelné i bez různých nátlaků či lobbistů.

Ano, to nám předvedli v pátek dva členové uhelné komise.

Vždy, i zde, píši, že je možné situaci u nás i v Německu vyřešit tak, že místo uhelných a odstavovaných jaderných postavíte paroplynové bloky. Když však řeknete A, musíte říci B. Tedy to, co to znamená:

1) Paroplynové bloky nejsou nízkoemisní (se započtením emisí při těžbě a dopravě plynu nejsou o moc lepší než uhlí) a pochopitelně jejich provoz prodražují i povolenky. Není to zdroj, kterým docílíte nízké emise CO2 a už vůbec ne uhlíkové neutrality.

2) Jestliže celá Evropa (jak se to nyní prosazuje) přejde na plyn, tak opravdu nelze čekat, že bude levný a bude přebytková nabídka.

3) Dramaticky se zvýší závislost na Rusku.

4) Pokud je budete využívat jen v omezené době (když budete tlačit na co největší podíl OZE), tak budou dost neekonomické. Těžko je pak lze využít ke kogeneraci (teplou vodu a vytápění nemůžete vypínat náhodně kdykoliv ten plynový zdroj pro výrobu elektřiny nepotřebujete).

Pár poznámek k panu Wagnerovi:

ad 1) plyn není nízkoemisní, má jen poloviční emise než uhlí, ale výstavba JE je dokonce vysokoemisní (výroba cementu, oceli, ...).

Když v roce 2040 postavíte u nás JE (budete před tím stále přes 10 let silně emisní) a ty emise nevykompensujete provozem dříve než v roce 2050.

To už ale taky zemní plyn bude na ústupu. Další JE pak postavíte ještě později=není to řešení rozumně rychlé omezení emisí CO2 pro ČR ani pro EU ani pro svět.

ad 2) Nevím proč by země jako Švýcarsko, Švédsko, Rakousko a další navyšovaly spotřebu plynu když mají dostatek vodních zdrojů. Plyn je v delším výhledu přebytková komodita, Evropa má velkou diversitu v dodávkách zemního plynu.

Plynové elektrány jsou investičně nejlevnější, proto nemusí mít vysoký koeficient využití, plyn je velmi levný.

ad 3) Naše současné jaderné elektrárny byly vybudovány v úzké součinnosti s Ruskem, užívají jeho technologie a jeho palivo. Nic jiného nemůže představovat větší závislost na Rusku než je naše jaderná energetika. I laik vidí neustálý silný vliv Ruska a jeho lobbystů.

ad 4) Ano, řízení energetiky bude muset být jiné, ne to zastaralé, na které jsme si zvykli když u nás dominovalo uhlí, jádro a těžké strojírenství. Ale jiné už je i všude v EU a ve světě. Nelze setrvávat na řešeních starých 50-80 let, odpovídajících minulému století.

Zkrátka svět se mění, je tu celosvětový energetický přechod k čistým, (mnohem levnějším než jádro), zdrojům energie, nezanechávajícím po sobě nebezpečný odpad, umožnujících úplnou recyklaci.

Jen korekce pana Vaněčka>

1) Uhlíková stopa fotovoltaiky i větrníků na jednotku elektřiny je dokonce vyšší, než je to u jádra (cementu, oceli, kompozitu, křemíku ... se spotřebuje více). Takže, jestliže pan Vaněček tvrdí, že jádro je vysokoemisní, tak fotovoltaika a větrníky by podle něj měly být ještě více. A také se musí vybudovat během pár let a při tom budování se ty emise uvolní. Navíce se musí vybudovat i ty plynové zdroje a akumulace, které fungují v době, kdy nesvítí a nefouká. Kompenzace u fotovoltaiky příjde mnohem později, než je tomu u jádra.

2) Ano, některé státy mají podmínky a dost vodních zdrojů, Česko a většina Evropy k nim ale nepatří.

3) Když se podíváme na tanečky okolo Nord Stream II, tak si každý může udělat představu sám. Ruské bloky provozuje řada států, nejen Finsko, a nevytváří to u nich závislost. Palivo je možno nakoupit na léta a lehce přivést bez problémů i od jiných dodavatelů.

Ale toto už se zde rozebíralo mnohokrát. Myslím, že poměrně brzy uvidíme, jak se se situací různé státy vypořádají.

Už jsme to mnohokrát slyšeli, o té velké spotřebě cementu u FVE. Samozřejmě jsou to naprosté kecy.

Jinak pro fotovoltaiku i ta relativně čerstvá data o uhlíkové stopě pracují se starými prameny, viz nejnovější

ourworldindata.org/cheap-renewables-growth

A u fotovoltaiky máte velký pokrok, ten samý panel 1*1,6 m2 Vám už dává dvojnásobek elektřiny po 1,7 krát delší životnost a s úsporou materiálu (tenčí křemíkové desky),než před 10 lety

takže teď už se situace (viz citovaná studie) ještě více zlepšila ve prospěch fotovoltaiky.

A hlavně - a o tom jsem psal a to nemůžete zpochybnit,

FVE postavíte do roka, JE v EU stavíte již druhé desetiletí (příklady snad nemusím stále opakovat) aniž by nějakou elektřinu vůbec vyrobila.

To je ta potíž, z ekologického a hlavně z finančního hlediska, že ano?

ad 1) Jenže u FVE bude docházet k redukci emisí od prvního dne rozhodnutí o výstavbě 8GWp, respektive od momentu kdy se postaví první FVE. U JE bude trvat od rozhodnutí minimálně 10 let než dojde k redukci emisí.

ad 2) Ale na druhou stranu je tu možnost zase realizovat přečerpávací projekty, nebo s nasazení nových technologií původně vyvinutých pro jiné obory ten potenciál navýšit.

Máme tu mimochodem potenciál pro 310-320MW přečerpávacího výkonu realizovatelného během velmi krátké doby bez velkých dopadů na okolí a bez nutnosti řezat hory, nebo stavět nádrže, dalších 120-150MW po zapojení těchto nových technologií. Možná více ještě. Mimochodem by to zvedlo koeficient využití strojů a zlepšilo ekologické podmínky na dotčených tocích. A to jsou projekt, které by se snad daly realizovat do roku 2030. Do roku 2040 by se pak snad dalo realizovat Lipno - Aschach.

Eventuálně lepším managementem krajiny zlepšit výrobu současných elektráren. A jsou to opravdu opatření na úrovni toho že necháme vodu rozlít volně do okolních lesů místo toho aby se řeka lesem hnala v úzkém ohrazeném korytě. Nebo že se revitalizují malé toky.

Když jsme u toho tak Rakouské spolkové dráhy se zrovna nedávno do stavby jedné přečerpávačky pustily. Zdá se že budou z měníren krmit síť 110kV 16 2/3Hz a z této pak PVE Taurenmoos, a pak v případě potřeby to půjde zpět do drážní sítě. Jen pro doplnění tato síť je společná s Německem a Švýcarskem. Úplně teoreticky tak mohou nakoupit proud větrníků někde u Hamburku a odebrat proud bez ohledu na stav sítě 50Hz.

Mimochodem Rakousko posílá do infrastruktury masivní objemy peněz, modernizují vedení z Bisambergu do Sokolnice. Staví 400kV okružní vedení, modernizují dráhy, kde mají štreku rovnou vedle položí dvě koleje a občas udělají přeložku s tunely, ne jako zde kde se vybájí dohromady snad 500 kilometrů novostaveb bez rozmyslu vedení, trasování a zapojení do uzlů (viz Brno).

Dobře, abych nekřivdil, předělává se u nás jedno vedení z 220kV na 400kV a otevřela se MVE Ejpovice na říčce Klabavě a opravily se dvě lokálky. Ale položme si to proti zásadním úpravám elektrizační sítě a stovkám kilometrů nových tratí. Jenže to stejné dělají i Poláci.

Jsme zasekaní na jednom projektu, skoro to vypadá že jde o ten projekt a vše ostatní jsou jen sladké řečičky. Snaha realizovat budoucí energetickou koncepci by totiž vypadala jinak.

Ano, dalo by se to i tak že tu bude hodně JE, prč ne, ale není možné aby to bylo děláno jako doteď kdy se vybere provozovatel, stát se zadluží aby mu na to mohlo půjčit, vybere se dopředu typ elektrárny, motají se do toho tajné služby. NE!

Muselo by se to tak že se otevřou místa, vytvoří se příslušný zákon a pak se to k investici nabídne společnostem s tím že si to postaví a zafinancují a nikdo jim to nebude odstavovat během deklarované životnosti. Pak ano, pak by se jaderný program dal dělat, dal by se akceptovat, ale to co se dělá dnes je spíš ukázka toho jak ne.

Pane Vaněčku, u fotovoltaiky není tím hlavním zdrojem emisí CO2 cement, ale jiné materiály. Děkuji za potvrzení (viz Váš odkaz), že emise CO2 jsou u fotovoltaiky vyšší než u jádra. Takže, jestli jsem dobře pochopil Vaše první tvrzení, tak hlásáte: fotovoltaika je dokonce vysokoemisní (má vyšší emise než jádro).

Pane Wagnere zklamal jste mne.

Váš argument o CO2 ve fotovoltaice minul úučinkem.

Rok 2020 je uváděn jako rok kdy FV články vyrobily tolik energie, kolik bylo sumárně vloženo do jejich výroby od roku cca. 1954. Máme-li henten prosinec 2020, dá se říci, že všechna fotovoltaika na nám známém světě (včetně kosmického programu) nyní vykázala čistou nulu v emisích CO2 (nebo jste snad někdy zaznamenal že by panel při produkci EE vytvářel CO2?).

Celá Vaše manipulace je o tom, že účelově zanedbáváte posun místa a času emisí CO2 zdrojů elektřiny. Bohužel na přelomu let 2020 a 2021 jste svým tvrzením k smíchu. Múžete ještě operovat, že FV panely se vyrábějí v místě, kde se hulí CO2 a kdyby tam byly místo huhelných elektráren jaderné, tak celkově na světě bylo CO2 v ovzduší méně. (Například kdyby se FV panely vyráběly v Norsku a ne v Číně). O tom můžeme vést debaty, (například, že Francie po importu FV panelů z číny má vyšší emise CO2 než se uvádí a současně Čína nižší) ale to, že je jakýkoli FV panel již zcela bezemisní zdroj elektrické energie, na tom trvám.

Pane PR, takže, teď zase realita. Fotovoltaika, stejně jako jádro, jsou nízoemisní zdroje. Pan Vaněček zde odkazuje zdroje, které na rozdíl od Vás, dělaly reálnou analýzu uhlíkové stopy fotovoltaiky. A výsledek je jasný (mohu potvrdit, že podobné výsledky mají i jiné zdroje, které se touto problematikou zabývají). Fotovoltaická elektrárna není jenom solární panel a i v případě, kdyby elektřina pro jeho výrobu byla podobně nízkoemisní, jako ta francouzská (bez jádra by ji Francie neměla), tak by pořad nebyla bezemisní, ale stejně jako jádro nízkoemisní. A to se ještě nezapočítávají emise za ty plynové zálohy nebo akumulaci, jejíž produkce také vede k emisím, a bez nichž se ty fluktuující na počasí závislé zdroje neobejdou..

Pane Wagnere,

nemůžete započítávat emise jiného zdroje do produkce jiného zdroje, nemůžete náklady na jeden zdroj přidávat do ceny proudu jiného zdroje. Tak to opravdu nelze dělat, pak totiž rozbijete matematiku, rozbijete realitu, naráz bude mít panel na poli emise a běžící turbína na plyn ne. Takto to opravdu nejde. Můžeme se ale bavit o emisích a nákladech sítě, tedy celého energetického řešení, ale tam to už nikdy nebude tak jasné a tak snadné poměřovat.

Pane Carlosi, ale musíme rozlišovat zdroj s roční využitelností 12% a s roční využitelností 80%

Byly, pane Wagner, byly, ale s pokrokem v technologii, který jsem popsal už nejsou emise CO2 vyšší než u jádra.

Pokrok ve fotovoltaice je obrovský, každý rok....

Aha, je to ještě horší manipulace než jsme doufali. Hlavně že je dobře argumentačně vyfutrovaná.

Opakuji a táži se:

- "FV články do roku 2020 vyrobily tolik energie, kolik bylo sumárně vloženo do jejich výroby od roku cca. 1954." souhlasíte, nebo ne?

- "zaznamenal jste snad někdy že by panel při produkci EE vytvářel CO2?" Ano nebo ne?

Myslím,že snížení uhlíkových emisí a ekonomickému obhájení existence uhelných elektráren by pomohlo jejich spojení s výrobou metanolu. Metanol je i dobrým zdrojem energie pro palivové články, velké i malé.