Domů
Názory
Co je třeba vědět před uzavíráním uhelných elektráren?

Co je třeba vědět před uzavíráním uhelných elektráren?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Poslední události, které se staly v evropské přenosové soustavě, ukazují, že odstavování stabilních jaderných a uhelných bloků bez náhrady vede ke zvýšení rizika ohrožení stability sítě a případně i vzniku blackoutu. Pokud si tuto hrozbu naši politici nedokáží uvědomit, může to vést nejen v naší energetické soustavě k velmi nebezpečnému vývoji.

Stanovení termínu úplného uzavření uhelných elektráren na rok 2038 vyvolalo velkou diskuzi a hlavně z prostředí ekologických aktivistů velkou kritiku. Ta vedla i k tomu, že dva ze členů komise zastupující environmentální aktivistické organizace Uhelnou komisi opustili. Tématu se velmi aktivně chopila i řada opozičních politiků, kteří se soustředili hlavně na boj proti návrhu zákonů, které by měly umožnit vybudovat jeden z typů nízkoemisních zdrojů potřebných pro náhradu těch uhelných. Konkrétně jde o zákon definující mantinely pro financování a realizaci výstavby nového jaderného zdroje. Podrobněji jsem se tomu věnoval v článku z minulého roku.

V prosinci pak opoziční Piráti požadovali sněmovní diskuzi o zmíněném doporučení Uhelné komise ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Konkrétně to navrhla předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová. Piráti převzali argumentaci environmentálních aktivistických organizací a spolu s nimi tvrdí, že komise rozhodla bez dostatečných podkladů. Podle jejich názoru chybí například důležité analýzy dopadů na uhelné regiony, horníky, na ochranu klimatu, na veřejné zdraví, na veřejné rozpočty a teplárenství. Podle tvrzení Pirátů i zmíněných environmentálních aktivistů by do roku 2025 mohly být uzavřeny uhelné elektrárny produkující energii na vývoz, zbývající pak už v roce 2030. A jediný akceptovatelný termín z těch, ze kterých komise vybírala, byl rok 2033.

Připomeňme, že komise vybírala ze tří termínů. Prvním byl rok 2033, druhým rok 2038 a třetím pak rok 2043. Zároveň připomeňme, že ani termín 2038 nevybrala komise nepodmíněně. Podmínila termíny uzavření uhelných elektráren termíny dokončování nízkoemisních zdrojů, které by je měly nahradit. Mezi ně patří i nový jaderný blok v Dukovanech.

S tím, že by se o konečném datu mělo rozhodnout až na základě komplexního materiálu a znalosti všech podkladů a reálných faktů o dopadech tohoto rozhodnutí, se určitě dá souhlasit. I já se s ním plně ztotožňuji. Z tohoto pohledu se však až absurdním paradoxem u environmentálních aktivistů a Pirátů stává, že oni bez těchto podkladů vyhlašují také konkrétní termíny, a to ještě dramaticky dřívější než jsou termíny komise. Ještě méně času je tak na vypracování příslušných analýz a jejich posouzení.

Ona je totiž ještě důležitější, než je analýza stavu, realizace konkrétních opatření sociální pomoci pracovníkům z postiženého průmyslu a restrukturalizace i revitalizace daných regionů, náhrada uhelných zdrojů elektřiny a tepla. Pokud nebudeme mít dostatek zdrojů, nejen finančně dostupné elektřiny, projeví se to dramaticky v životní a sociální úrovní obyvatel nejen zmíněných regionů, ale celé České republiky.

Místo handrkování o vyhlášení nějakého konkrétního termínu je tak mnohem důležitější realizovat konkrétní kroky k budování zdrojů, které tyto uhelné zdroje nahradí. Připomeňme si, že v současném energetickém mixu mají uhelné bloky dvě důležité úlohy. První je, že dodávají ročně zhruba 40 % vyrobené elektřiny. Druhý je však možná ještě důležitější. Zajišťují totiž regulaci sítě a vyrovnávání změn ve spotřebě a v dodávkách elektřiny. Možnosti akumulace jsou totiž zatím jen velice omezené. A například fotovoltaické a větrné zdroje dodávají jen při vhodném počasí. Například v současné době zimních inverzí dodávají minimum u nás i u sousedů.

Je tak sice možné omezit výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách na vývoz, ale je otázka, kolik to umožňuje uzavřít uhelných bloků Výkon musí totiž zůstat takový, aby společně s jadernými bloky a dalšími, které nejsou závislé na počasí, zajistil dodávky elektřiny v době zimní inverze. Připomínám, že i naši sousedé chtějí uzavírat uhelné a jaderné bloky, nebude tak možné spoléhat v té době na dovoz elektřiny ze zahraničí. Tyto uhelné elektrárny tak sice mohou vyrábět pouze v případě nedostatku výkonu v Česku, ale je třeba je v záloze mít. Je také třeba zdůraznit, že taková možnost musí být ošetřena zákonem a příslušnými pravidly pro kapacitní zálohu a její financování.

Opravdu tak nelze stanovit termín uzavření uhelných elektráren bez jistoty, že v té době bude za ně náhrada. A v současné době nelze stanovit jistě, kdy bude dokončen příslušný výkon ani v oblasti jaderných zdrojů, a ani zdrojů větrných, fotovoltaických či plynových. Připomeňme ještě, že argument pro vypínání uhelných zdrojů je, že chceme snížit emise skleníkových plynů. Ovšem plynové zdroje nejsou nízkoemisní. Pokud započteme úniky metanu při jeho těžbě a dopravě, tak nejsou oproti uhlí o moc lepší.

Pokud tedy Piráti a environmentální aktivisté opravdu chtějí rychlé uzavření uhelných zdrojů, čekal bych u nich intenzivní snahu a podporu budování nízkoemisní náhrady těchto, a také o realizaci nových nástrojů a systému regulace sítě. Ovšem toto moc vidět není. Naopak jsou politici Pirátů a environmentální aktivisté těmi, kteří na české i evropské úrovní nejintenzivněji bojují proti jaderné energetice a její podpoře. A také nejčastěji házejí vidle do konkrétních návrhů realizace těchto nízkoemisních zdrojů. Z tohoto hlediska je aktivita Pirátů a Dany Balcarové v poslanecké sněmovně nepříliš pochopitelná a s reálnou snahou o přechod k nízkoemisnímu mixu a nahrazení uhelných bloků nemá nic společného.

Začátek roku v německé elektroenergetice ukazuje, že velmi dlouhá období solární a větrné zdroje nedodávali téměř nic. Zeleně jsou vyznačeny obnovitelné zdroje. V nich jsou ale započteny i vodní zdroje a zdroje na biomasu, takže v některých dnech nedodávaly větrné zdroje opravdu téměř nic. A to má Německo na rozdíl od nás větrné severní pobřeží. Světle modrá čára ukazuje cenu silové elektřiny, která dosahuje až 100 EUR/MWh. (Zdroj AGORA Energiewende)

Co k této problematice říká současný průběh zimy v Evropě?

Možná by bylo vhodné, aby si zmínění politici všimli varování, které nám vyslaly události v evropské energetice na začátku tohoto roku. Právě začátek roku a jeho první pracovní dny a týdny byly poznamenány velmi slabým větrem v rozsáhlých oblastech Evropy. Vzhledem k tomu, že v zimních měsících dodávají fotovoltaické zdroje jen minimálně, byla dodávka z obnovitelných zdrojů velmi nízká a dominantní část elektřiny musely dodat zdroje jaderné a fosilní. Taková období inverzního počasí zároveň mohou být i velice chladná. To znamená, že spotřeba elektřiny roste i jejím využívání k vytápění. V případě Francie, kde se díky nízké ceně elektřiny zajištěné vysokým podílem jaderných zdrojů topí elektřinou v řadě domácností tak každý další stupeň pod bodem mrazu navyšuje spotřebu o stovky megawattů.

Ve Francii se v minulém roce odstavily pod tlakem ekologických aktivistů hlavně z Německa dva bloky ve Fessenheimu a odstavují se i zbývající uhelné bloky. Budují se pouze obnovitelné zdroje, které však během inverze neposkytují téměř nic. Odstavenou kapacitu stabilních zdrojů tak měl nahradit menší počet plánovaných odstávek zbývajících jaderných bloků v zimním období, než tomu bylo v minulých letech. To se však vzhledem k jejich zdržení vlivem epidemie koronaviru úplně nepodařilo. I když tak i přes chybějících 1,8 GWe výkonu Fessenheimu poskytovaly jaderné bloky na začátku roku výkon mezi 48 až 52 GWe, což bylo stejně jako v roce minulém, stejně se dostával systém v době, kdy nefoukalo, na hranu možností. Francouzský síťový operátor tak musel vyzívat obyvatelstvo i podniky, aby v době špičky při inverzi odkládali spotřebu. V té době se dramaticky snižovala ve Francii i v okolí výkonová rezerva a každý výpadek i menšího bloku dramaticky síť ohrožoval.

Do kritické situace se dostala během počátku roku i Velká Británie. Tam se začátkem roku sešlo kromě bezvětrného počasí i několik dalších nepříznivých okolností. Kromě plánovaných odstávek dvou jaderných bloků Hinkley Point B (1 GWe) a Dungeness (1,1 GW) se neplánovaně protáhla odstávka menšího bloku v elektrárně Heysham 1 (0,5 GWe). Zakonzervovány byly také paroplynové bloky o výkonu 2,3 GWe společnosti Calon Energy po jejím nečekaném krachu. K tomu se přidalo neplánované odstavení vedení Britned, které propojuje Velkou Británii s Nizozemím. Zároveň odešel po Brexitu britský trh s elektřinou z jednotného systému, který propojuje soustavy Evropské unie. Přidělování kapacit tak probíhá explicitně, tedy odděleně od obchodování s elektřinou. To zpravidla vede ke snížení efektivity ve využití přenosových kapacit. Elektrická síť Velké Británie se tak dostala na začátku roku dokonce do situace předpokládané výkonové nedostatečnosti, výkonová dostatečnost byla v předchozím dni předpovídána pro 6. leden mezi 17. a 18. hodinou záporná a ve výši -273 MW. Cena elektřiny na spotovém trhu se tak vyšplhala až na 1000,45 GBP/MWh. Celková denní cena elektřiny tak byla na trhu 145,08 GBP/MWh.

Budeme mít i v budoucnu pod stojatou mlžnou dekou inverze dostatek elektřiny a tepla? O tom rozhodují nynější politici. Inverzní den v Řeži (foto Vladimír Wagner).

Dne 8. ledna pak vlivem bezvětrného počasí a zmíněného nedostatku stabilních zdrojů zažila evropská elektrická síť nejhorší incident za posledních 14 let, tedy od doby, kdy v ní reálně nastal blackout. V současných podmínkách, kdy západní státy odstavují uhelné a jaderné zdroje a staví dominantně jen větrné a fotovoltaické, se evropská přenosová soustava v zimním bezvětrném období často dostává do situace, kdy je v její severozápadní části velký nedostatek zdrojů a musí její potřeby se pokrývat fosilními a jadernými zdroji z jihovýchodních regionů. Jihovýchodní část je tak významně přebytková a severozápadní silně nedostatková. Při takové situaci s velmi vysokými přetoky elektřiny na velké vzdálenosti a napjaté celkové situaci ve zdrojové části pak může i relativně malý výpadek kdekoliv vést k rozpadu soustavy a hrozbě rozsáhlého blackoutu. A právě k takové situaci došlo během zmíněného 8. ledna. Vlivem kaskády místních poruch v oblasti jihovýchodní Evropy zahrnující Chorvatsko, Rumunsko a Srbsko došlo k oddělení jihovýchodní části evropské přenosové soustavy. Zbytek evropské soustavy se tak dostal do velkého nedostatku zdrojů a došlo k významné odchylce frekvence soustavy. Bylo tak potřeba zapojit všechny možné rezervní zdroje a dostupné možnosti zvýšení výkonu pracujících elektráren. Obrovský význam při řešení této situace a udržení stability frekvence soustavy pak měly rotující zdroje, kterými jsou právě tepelné nebo vodní elektrárny. Do zvláště komplikované situace se dostalo Rakousko, které je v zimním období bez větru velmi silně závislé na dovozu elektřiny z okolních států. Při výpadku dodávek z jihovýchodu Evropy je tak z velké míry zachránily právě jaderné a uhelné zdroje z České republiky. Taková situace se musí řešit velmi rychle automaticky roztočenými bloky s rezervou výkonu. Teprve později přichází na řadu vypínáním velkých odběratelů, se kterými je možnost snížení dodávek v případě potřeby dohodnutá. K tomu došlo hlavně ve Francii a Itálii. Případně najíždí bloky, které lze ještě zaktivovat. Podrobnější popis dané události je v následujícím článku Pavla Farkače. Na přesnou analýzu situace a možných rizik i toho, jak jim čelit, je třeba počkat. Organizace ENTSO-E na ní pracuje. Už tak je však tato událost velmi varující.

Zde je vidět podíl jednotlivých zdrojů v německé výrobě: zelená je biomasa, nejsvětlejší modrá je voda, tmavě a světle modré jsou mořské a pozemní větrné farmy a žluté pak sluneční zdroje. Šedou jsou vyznačeny klasické zdroje. Je třeba připomenout, že německý instalovaný výkon větrných zdrojů již přesáhl 60 GWp a fotovoltaických pak přes 50 GWp. Tmavě fialová je produkce CO2 na jednotku vyrobené elektřiny v dané chvíli a světle pak německá spotřeba. (Zdroj AGORA Energiewende).

Závěr

Popsané události ukazují, že už nyní se v zimním období bez větru dostává evropská přenosová soustava na hranu svých možností. A to intenzivní odstavování stabilních zdrojů v Evropě teprve proběhne. V Německu například odstaví do dvou let veškeré jaderné bloky, což bude kritické zvláště pro Bavorsko, a také řadu uhelných bloků. Stejně tak by se měly odstavovat jaderné a uhelné bloky i v jiných částech Evropské unie. Situace se pak s vysokou pravděpodobností bude každou další zimu zhoršovat. Evropa totiž zatím nepřipravuje dostatečnou výstavbu stabilních zdrojů, které by odstavované nahradily. Je tak vysoce pravděpodobné, že v nejbližších letech budou mít nedostatek stabilních zdrojů všechny evropské státy a v takových podmínkách, jako jsou nyní, nebude možnost elektřinu dovést odnikud. Na hraně tak budeme mnohem častěji a realizaci blackoutu nebude možné zabránit.

Zatím máme u nás dostatek stabilních zdrojů a ani taková situace nás tolik neohrožuje. Pokud si však paní Balcarová, Piráti a další, kteří prosazují rychlé odstavení uhelných bloků a bojují proti jádru se svou frakcí v evropském parlamentu na evropské i české úrovní, tuto hrozbu neuvědomí, můžeme se dostat v české i evropské energetice do opravdu krizové situace. Pokud se dostanou k moci a realizují deklarovaný plán odstavit všechny uhelné zdroje do roku 2030 bez garance, že bude v potřebných termínech dokončena náhrada odstavených stabilních zdrojů, tak s vysokou mírou pravděpodobnosti způsobí rozvrat české energetiky se všemi dopady na životní a sociální úroveň, které z toho plynou.

Přednášku o současném stavu jaderné energetiky, a i o tom, proč se česká cesta k nízkoemisní energetice bez ní neobejde a jaká jsou při této cestě úskalí, je zde:

Zdroj úvodního obrázku: ČEPS, a.s.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(120)
energetik
22. leden 2021, 11:04

To je jednoduché. Před uzavřením těch uhelných elektráren by se měli uzavřít ty škodlivější a nebezpečnější - tedy jaderné elektrárny které se ani nehodí na regulaci sítě, takže v budoucnu už budou jen překážet a škodit. A dále také otevřít trh se systémovými službami aby se mohli instalovat systémy pro stabilizaci frekvence. Tedy tak, jak to dělají i na vyspělém západě od nás. Potom se mohou uzavírat uhelné elektrárny.

Opravdový energetik
21. říjen 2021, 23:04

Dobrý den,

nezlobte se, ale váš komentář je úplně mimo realitu a je jasné, že se Vaše odbornost, v tomto odvětví, limitně blíží nule. K vyjasnění všech souvislostí je potřeba několik set stránek textu. Ještě jednou se omlouvám, ale týká se to i některých ostatních příspěvků. Pokusím se jen heslovitě narovnat Vaše pokřivené představy.

- K decentralizaci energetiky podle dnešních politických představ nikdy nedojde. Naopak za cca 100 až 150 let bude energetika silně centralizována.

- Převážná většina obnovitelných zdrojů je materiálově velmi náročná v poměru k dodanému výslednému výkonu. Z dlouhodobého hlediska není, z výše zmíněného důvodu, tyto zdroje vyrábět, provozovat a globálně rozšiřovat.

- Síť není možné provozovat bez tvrdých zdrojů s charakterem točivého momentu (nedostatek zkratového výkonu, nefunkční chránění, nedostatečná kvalita sítě a dalších mnoho věcí.

- V energetice se bez jaderných reakcí, ať už jakéhokoli typu, lidstvo neobejde.

A jen závěrem Vámi zmiňovaný vyspělý západ, přesněji Německo, by samostatně v ostrovním provozu nepřežilo ani jeden jediný týden.

Vinkler
22. leden 2021, 11:18

Já bych chvíli vyčkal, až se odladí ty systémy a SW. Zatím pozoruji spíše tendence k blackoutu, jak v kalifornii tak v rakousku a jinde na vyspělém západě.

Vladimír Wagner
22. leden 2021, 11:55

Není pravda, že se jaderné bloky nehodí pro regulaci. Právě naopak, jaderné bloky se nejen hodí, ale dokonce se intenzivně využívají i u nás. Jedna se o roztočené zdroje a v režimu pro regulaci běží na výkonu, který umožňuje v případě potřeby zvýšení. Tedy v takovém režimu jsou u nich podmínky k regulaci úplně stejné jako u jiných tepelných elektráren. To, v čem je rozdíl, jsou velmi velké změny výkonu, režimy při velmi nízkém výkonu a vypínání a zapínání. Tam opravdu jsou na tom jaderné zdroje hůře než plynové či uhelné. Ale moderní reaktory v oblasti nad polovinou nominálního výkonu jsou pro regulaci stejně vhodné jako fosilní zdroje.

Bizon
22. leden 2021, 12:52

Skoro všechny novější DE i FR jaderky vskutku umí load-following, ve Francii dělají dokonce sekundární frekvenční regulaci. CANDU má přímo možnost částečně by-passovat turbínu a manévrovat dolů nezávisle na reaktoru, jiné elektrárny můžou nouzově upustit páru (prej to je docela rachot).

Vinkler
22. leden 2021, 15:01

Téměř každá turbína má bypassu a umí pustit páru přímo do kondenzace. To je ale ztráta účinnosti. To se nedělá jako regulace výkonu. To je spíše předcházení havárie.

Bizon
22. leden 2021, 15:25

To jsem nevěděl že to mají skoro všechny. Ten bypass CANDU je přímo zamýšlený na relativně rutinní regulaci, ale upouštění páry je rozhodně nouzová záležitost. Zase radši ztratit účinnost než spadnout do jódové jámy (=otrávit reaktor), v extrému hrozí že pak reaktor 1-2 dny nepůjde nahodit.

Ekonomicky je samozřejmě lepší jet naplno a nadbytečnou energii ukládat nebo ji využít nějakou pružnou spotřebou (zahřívat tepelný akumulátor?) Část elektráren v síti ale vždycky musí jet sub-optimálně jako regulace nebo záloha, nehledě na typ zdroje.

Ivan Novák
22. leden 2021, 17:16

Čistý kondenzát je drahá věc. Když je třeba např. kvůli poruše rychle odstavit turbogenerátor, bylo by škoda vypustit pojistnými ventily na střechu víc páry, než je nutné. A taky, kdo bydlí blízko, ví, že kritický výtok z "přepouštěcí stanice do atmosféry" při povinných výročních zkouškách děsně řve.

Mimochodem, v blackoutu r. 2006 severoněmecké VTE úplně nevinné nebyly. Šlo o souběh nezvyklého rozložení toků v hodně zatížené síti a úpadku německé důkladnosti, kdy dva tamní provozovatelé přenosových soustav měli odlišně nastavený vypínací proud jednoho spojovacího vedení, aniž o tom věděli. Jednomu z nich na jeho modelu soustavy vyšlo, že klidně může vypnout vedení přes řeku, aby po ní mohla proplout dokončovaná vysoká loď, u druhého se pak v důsledku vyplo něco, co mělo zůstat zapojené. Následně operátoři bez složitého počítání rekonfigurovali síť tak, jak byli zvyklí z časů, než tam byly ty VTE, a spadlo to celé. Pravda, od té doby zlepšili model, zakázali si improvizovat a výrazně síť posílili, ale taky tam přibylo větrníků.

Carlos
22. leden 2021, 21:40

Pane Nováku,

já jsem pár let po tom četl že na nesouhlasné nastavení vypínacích proudů dokonce byli upozorněni. Jestli o tom ale věděli operátoři nevím.

pr
23. leden 2021, 10:56

Jak pan Novák uvedl, chyba byla v práci dispečerů a to jestli z toho byli odpovědni či zda se jednalo o systémovou chybu není podstatné. Jeho zmínka, že OZE v tu dobu již byly vybudovány jsou při srovnání s dnešním procentem vlivu OZE na distribuční a přenosovou síť, kterou dispečeři v pohodě zvládají, řekl bych úsměvné. Ale i tak díky za reakci.

Vinkler
23. leden 2021, 08:21

No pokud vám na teple nezáleží a jaderka ho má de facto zadarmo (na rozdíl od uhlí, toho jádra při topení skoro neubyde) je snadné a levné rychle regulovat bypasem bez vyšších nákladů, a mezi tím pomalu sjede reaktor. Možná to mají, nebo celkem levně mohou mít i veverky. Ale to je jen dolů. Nahoru musíte zatopit.

blaha.p
22. leden 2021, 14:59

další z fanatických článků jaderných svědků, který je totálně mimo realitu. Poslední blackout byl v Evropě před 14 lety, za ten asi VTE a FVE nemůžou, že, protože zde byly dominantně uhelné a jaderné elektrárny a stejně tyto skvělé stabilní zdroje blackoutu nezabránily, že. Problémy 8.1. způsobil nedostatečný výkon JE elektráren ve Francii, kdy je odstaveno kvůli koronakrizi a posouvaní plánovaných odstávek cca 10 bloků místo 3, které jsou běžně v tomto období. A samozřejmě se na tom podílel i neplánovaně odstavený blok v Dukovanech, kde se plánovaná odstávka kvůli poruše protáhla o 1 měsíc, tato nepříjemnost nejen znamenala nestabilitu sítě, ale i ekonomickou ztrátu - 300 milionů Kč = - 210 milionů menší dividenda pro stát. Bájná stabilita JE je jen na papíře a ve virtuálním světě jaderných svědků. Nestabilní výkon FVE a VTE je základní vlastnost těchto zdrojů a musí se s ním počítat, na začátku ledna nefoukalo, a tak bylo elektřiny málo, poslední 3 dny fouká jak o život a jen německé větrníky za poslední 3 dny vyrobily cca 3 TWh, to je tolik elektřiny co upoceně vyrobí celé Dukovany za 3 měsíce.

Bizon
22. leden 2021, 15:26

Jádro! Jádro! Jádro! :D

Emil
22. leden 2021, 15:28

Výroba jaderných elektráren ve Francii 8.1.2020 - 1240 GWh, výroba jaderných elektráren ve Francii 8.1.2021 - 1240 GWh - tedy úplně stejná, a to navzdory odstavení 1760 MW výkonu JE Fessenheim. Viz data ENTSO-E např. zde na energostatu.

Nižší výrobu měla Francie v plynových, uhelných i vodních elektrárnách, ale jaderné jako jedny z mála zůstaly na svém, i přes nižší instalovanou kapacitu.

Jeden blok v Dukovanech vyrobí za den zhruba 12 GWh, zatímco např. v Německu chybělo 8.1. oproti předchozímu roku 151 GWh jen z uhlí. Výroba českých jaderných elektráren ten den úplně stejná jako o rok dříve.

Jaroslav Studnička
22. leden 2021, 15:43

Pane blaho, již jsem vám na to odpovídal...

Měsíční prodloužení odstávky bloku v EDU je jistě nepříjemná záležitost, ale nemělo to žádný dopad na provoz a stabilitu české el. soustavy. Tu případnou chybějící výrobu z dukovanského bloku nahradil ČEZ výrobou z jiných bloků, pravděpodobně uhelných. Ani finanční ztráta nebyla taková jakou uvádíte. Ztráta mohla být pouze v tom, že ČEZ vyráběl ze zdrojů zatížených emisními povolenkami.

St
22. leden 2021, 16:23

Pane Bláho jde vidět, že nesledujete situaci v energetice. Jinak by jste věděl, že jsme byli nedávno opravdu blízko celoevropskému blackoutu. Jinak máte naprostou pravdu, že nestabilní výkon FVE a VTE je základní vlastnost. Takže podle Vás bychom jsme se měli připravit na to, že EE budeme využívat podle toho jak bude svítit slunce a foukat vítr?

Pavel
23. leden 2021, 09:28

Jo, jaderky ve francii už nestíhaly kompenzovat ty šílené eko experimenty.

PetrV
22. leden 2021, 21:35

Pane Wagner,

obdivuji Vaši trpělivost se zelenými debily placenými z Německa a Rakouska včetně tohoto webu.

Láďa
22. leden 2021, 13:14

Je však podivné že ten vyspělý západ rád bral elektřinu od zaostalého východu. Až také "vyspějeme" tak se snad probudí i "energetici" :-)

St
22. leden 2021, 16:20

Pane "energetiku" v čem jsou prosím jaderné elektrárny škodlivější než uhelné. Buďte prosím konkrétní. Předem moc děkuji.

luboš
22. leden 2021, 11:08

Ví někdo z odborné veřejnosti, jak se eviduje, kolik která uhelná elektrárny exportuje elektřiny do zahraničí, tím myslím mimo hranice České republiky? v článku je to zmińované jako ukazatel "pořadníku", kterou elektrárnu zavřít napřed a koho později. Co se bude dít s milionem domácností, které odebírají z uhelných elektráren teplo pro vytápění se až tak moc neřeší, nechává se to na pospas trhu. Někde trh reaguje a staví plynové centrální zásobování teplem a někde ne. Bude to dotovat stát (my všichni), nebo EU( zase to zaplatíme my všichni), nebo ať se stará každý sám o sebe, stát vymyslí zákon co se nesmí(kotel na balkoně v paneláku) a jinak si lidičky dělejte co chcete. Elektřina bude tek drahá, že s ní nikdo topit nebude.

Vladimír Wagner
22. leden 2021, 12:03

Pochopitelně vývoz probíhá z celého systému a nelze říci, která elektrárna vyváží a která pracuje pro Česko. To, co je zmiňováno je, že v daném případě by se správně mělo odstavit pouze tolik uhelného výkonu, aby i při nejvyšším požadovaném (i s nějakou rezervou) dokázal výkon stabilních zdrojů pokrýt českou spotřebu v daném okamžiku (tedy spotřebu, když nesvítí a nefouká a jsou nejhorší zimní podmínky). Ovšem ty neodstavené uhelné elektrárny by nebyly financovány z tržního prodeje elektřiny, ale kapacitní platbou za zajišťování regulace a rezervního výkonu pro Českou republiku. Nebyla by tak tendence je provozovat jindy a i vývozem elektřiny zajišťovat jejich ziskovost.

Miloslav Černý
22. leden 2021, 13:07

Je třeba si také uvědomit, že máme značnou rezervu v získávaní tepelné energie v tepelných čerpadlech, které dokáží následně ušetřit spousta elektřiny či plynu s kterým se nám podaří překlenout nepříznivé podmínky v OZ v zimě. Těch nevyužitých energetických v našich podmínkách rezerv je podstatně víc a je třeba se jim přednostně věnovat. Následně dostaneme jednoduchou odpověď na palčivé stále přemílané řešení na tyto témata, které se nám moc dobře nedaří pro jejich kontroverzi vycucat jednoznačně s prstu.

Vladimír Wagner
22. leden 2021, 16:57

Přechod od spalování na tepelné čerpadlo spíše vede k využití elektrické energie a větší její spotřebě.

pr
23. leden 2021, 11:10

A zase jste nám pane autore řekl jen polovinu a i o té by se ještě dalo z velké části pochybovat. Existuje trh s elektřinou. Takže se jasně ví kdo se zavázal dodávat a kdo odebírat. A také existuje průběhové měření. Měří se po čtvrthodině. Ano, zbývá tam cca. 1/6 ve spotřebě domácností u kterých se průběhově neměří. Ale existují statistiky z jejichž přesnosti jsem byl sám udiven. Nepřesnost byla v jednotkách promile. Takže z trhu je jasné kdo prodává přímo do zahraničí, a z měření kdo se nezhostil svého závazku dodat/odebrat. Jede jen o to zda se chce vědět. Jak vidno energetičtí staroušci raději zapřou i babičku. Prý ji nečetli.

Bizon
22. leden 2021, 13:22

Nedávno mně zaujala informace, že uhelné elektrárny lze 5% roku provozovat na 105% - 107% nominálního výkonu. Takže nejsou jen tupý base-load, v problémech umí pomoct. Článek dobrý, uhlí nepovažuje za optimální myslím nikdo, ale má své přednosti které se nahrazují pomalu, zatím se ho zdaleka nezbavili ani v Energiewende Německu.

Elektrárny co jsou zakonzervovány, delegovány do studené zálohy, nebo odpojené turbíny a alternátor předělaný na setrvačník-kompenzátor, jsou také hodně zajímavá témata, dělá se to dnes v gridech moderních i banánových států. V US navíc mají i zajímavé super pružné zálohy pístovými motory na plyn, přifázované plný výkon normálně za 10 minut, rychlý start 5 minut, účinnost podobná i lepší než to uhlí. V Texasu toho mají 1000MW, v Kalifornii 450MW (jako naše reaktory=)

Miloslav Černý
22. leden 2021, 13:43

Výstavba paroplynové e. o stejném výkonu vyjde min. 10 krát levněji než velký jaderný zdroj typu plánovaného v Dukovanech. O čem tady ještě chceme diskutovat. Na překlenutí svízelného období v přechodném období než bude věrohodně nastaven mix zdrojů je to jasné řešení.

Emil
22. leden 2021, 14:03

Jenomže o té nejpodstatnější části nákladů plynových elektráren, tedy ceně plynu a ceně emisních povolenek, jste taktně pomlčel.

A to "přechodné období" bude trvat jak dlouho a než se stane co?

Miloslav Černý
22. leden 2021, 21:43

Pro pohon tepelných čerpadle se používá i plyn, existuje také kogenerace. Přechodné období ovlivní malé jaderné moduly, které již spatřuje světlo světa.

Miloslav Černý
23. leden 2021, 10:31

Ještě tedy upřesním. Máme zbudovány zemni zásobníky pro levnější nákupy v letním období. Nyní jde o to jak ho nejefektněji (neplýtvat) v zimním obdobím (nejsou bezedné) využít. No a ve spojitosti s tepelným čerpadlem (efektivnější způsob bude na přímo) si získám další tepelnou energii, kdy ve výsledku ušetřím na spotřebě na ne malého množství plynu. Dokonce se nabízí jít do kondenzace spalin zemního plynu výhodně tepelným č. což nebude běžné ve velkých kotelnách. Těch alternativ by se dalo navrhnout více, je to jedna z mála.

Bizon
22. leden 2021, 14:58

Přesně, plyn je o tom že se staví rychle a levně, ale cena paliva pak dělá 60% ceny elektriky a je tedy tou zásadnější částí nákladů! Pro regulaci sítě jsou samozřejmě super, plyn je čistější než uhlí, ale pořád je to emisní a neobnovitelné. Navíc nás pak údajně může vydírat hybridní car ozbrojené benzínky (i když já osobně na tyto kecy nevěřím, business je business.)

Jaderky mají naopak nejvíce nákladů investičních, cena paliva představuje pouze 10% ceny elektřiny. Dvojnásobná cena paliva zdraží elektriku o 10%, a není problém skladovat palivo na 10 let dopředu. Mimo to je to zdroj s nejmenším počtem mrtvých na vyprodukovanou MWh!, a potenciálně obnovitelný.

T
22. leden 2021, 16:08

A vi otom nase vlada?

pr
24. leden 2021, 14:01

Neví. Stejně jako když úředníci huhelné komisi raději nepředložili žádné analýzy.

Stejně jako dnes kdy člověk musí úředníkovi napsat v předregistraci co si tak by chtěl dělat aby úředník věděl co má napsat do dotační výzvy. On úředník má před sebou kupu peněz a NEVÍ na co jdou použít. Vůbec netuší který rychlík právě sviští kolem ČR. Programů o které nebyl v minulosti zájem tu byla spousta.

Takže pánové, dobrého stopaře s sebou. Jinak ztratíme i tu stopu.

Jakub
22. leden 2021, 22:52

A od koho ten plyn koupíte? Hlavně, že je někteří politici chtějí vyřadit ze soutěže o nový reaktor ...

Vinkler
22. leden 2021, 14:49

Stará norma ČSN požadovala možnost přetížení kotle 15% a turbíny a generátoru 10% trvale. Není to ovšem provoz s maximální účinností.

Bizon
22. leden 2021, 15:09

Díky. Přetížení kotlů a turbín znám z válečných lodí, a alternátory přetížení snáší obecně dobře, 10% dává smysl. 5-7% je údaj v Wikipedie, konzervativní asi kvůli té účinnosti, menšímu opotřebení, a horším starším strojům po světě.

pr
23. leden 2021, 00:46

A teď z jiného soudku.

Zatížení běžného hybridního měniče v domácnosti je po 90% času menší než 10% výkonu jmenovitého.

Takže rezerva využitelná sítí je zcela někde jinde než u té huhelné elektrárny.

Jen ji nikdo nechce.

Tak si nadále provozujte ty uhelné komise. Už nemám zájem pomáhat stabilizaci sítě. Ani za peníze. Kalousek je jednička!

Petr
22. leden 2021, 14:09

Nějaké velké uzavírání elektráren v Česku je teď naprostý nesmysl.

Akutněji je třeba řešit, po té co ČEZ předčasně prodal největší uhelnou elektrárnu, závaznou koordinaci mezi velkými uhelkami a jaderkami, kdy si bude kdo mezi jarem a podzimem brát sezóní dovolenou na odstavení kvůli šetření CO2 nebo výměně paliva.

Jaroslav Studnička
22. leden 2021, 16:49

S prodejem Počerad se v tomto nic nemění.

Problémy začnou být až provozovatelé začnou odstavovat plánované bloky nebo pokud by některé elektrárny nedostaly vyjímku na nové emisní limity od druhé poloviny roku.

Petr
22. leden 2021, 20:52

Ale s cenou povolenek se všechno mění. Naše uhelné elektrárny už nebudou tak dychtivé vyrábět celoročně a mimo zimu pak často ztrátově exportovat do Německa.

Jaroslav Studnička
22. leden 2021, 21:06

Pokud bude v EU nedostatek el. energie z nízkoemisních zdrojů, bude zájem o elektřinu z uhelných elektráren za cenu jaká aktuálně bude nehledě na cenu emisních povolenek.

Cenu zaplatí odběratel.

Energetik 007
22. leden 2021, 14:19

A ještě analýza vlivu na teplárenství. Jak bude vytápěna např. Praha asi 750 MWt po odstavení Mělníka?

pr
22. leden 2021, 14:30

Se sebezapřením jsem dočetl názor jako vystřižený z planých řečí XIV. sjezdu KSČ.

Co se ČR týká jsem nenašel jediné číslo, pouze strašení a plivání na oponenty.

- komise se probírala termíny bez podkladů které "odborníci" ČR nebyli schopni vyplodit ani v hrubých rysech. To značí zastánci stávající energetiky neudělali za naše peníze vůbec nic pane autore. Jediné dostupné studie zahraničních subjektů byly převálcovány jakoby vůbec neexistovaly. Výsledek připomíná postup budování dálnic. "MY máme plán, Vám po jeho detailech nic není, a vy nám do toho nebudete kecat protože Vás jinak rozšlápneme jako obtížný hmyz" Správně jsem pochopil pane autore postup komise která energetiku čecháčkovsky nechá vyhnít do hořkého konce a sanovat ji opět budeme penězi báby Dymákové (daňového poplatníka)?

- v názoru není uvedeno co sami (ČR) proti černým výstupům jsme schopni dělat. Jsme schopni se včas bezpečně odpojit?

- v názoru není uvedeno pokud se jsme schopni bezpečně se odpojit, číselně zálohy jakého výkonu a jaké doby reakce reálně potřebujeme. (to znamená zavřeme uhelku, potřebujeme to a to. Zavřeme jich pět, potřebujeme to a to) A jaké procento již máme (např. PVE, PPE)

- v názoru není uvedeno kolik dnešní elektrárny berou za schopnost regulace aby bylo možno posoudit zda náhrada novými technologiemi je reálná, případně o kolik nové technologie regulace zvýší cenu elektrické energie.

- není uvedeno jaký příkon velkoodběratelů je dispečersky odstřihnutelný protože si podnikavci neplatí za stabilitu dodávek a kolik si platí ti co si platí.

- není uvedeno jaké škody by vznikly kritické infrastruktuře černým výstupem. Zdali náhodou nejsou zanedbatelné, protože kritická infrastruktura s nimi počítá!

Jak jsem psal, názor autora je pouze ideologický zastrašovací slint který má za cíl vymýt mozky názorem, že pokud za naše platy nepodržíme a nespasíme ekonomiky DE, Francie, Rakouska tak na to tvrdě doplatíme. To samo o sobě vyvolává reakci občana k autorovi: Kalousek je jednička!

pr
22. leden 2021, 14:42

Omlouvám se, zapomněl jsem. Autora musím pochválit za zjištění, že černý výstup byl před čtrnácti lety kdy řekl bych z něj nemůžeme obviňovat OZE.

Nejedná se tedy o něco mimořádného a už vůbec to není věc kterou lze spojovat s érou po kterou OZE dominují energetice.

Vinkler
22. leden 2021, 15:04

Normální politika.

Když je čas, není politická vůle, když je politická vůle chybí už čas.

pr
23. leden 2021, 00:51

Krásné, trefné, díky.

Petr
22. leden 2021, 15:09

Myslícím lidem je z článku jasné, že odborník se tam vyjadřuje, jak zelení magoři v Západní Evropě už odstavili tolik tradičních zdrojů, že od teď každou zimu po minimálně několik let tam bude při bezvětří nebezpečný nedostatek elektřiny.

A při spekulativních obchodech určitě bude maximalizované přelévání elektřiny z východu na západ, a pokaždé když to nějaká podfinancovaná síť (protože dotace šli prioritně do vrtulí a solárů) nevydrží, tak blackout ohrozí velkou část Evropy. Takže u nás je třeba udržovat přebytek zdrojů, a schopnost se od sousedů odstřihnout, a v žádném případě na ty přeprodávače nespoléhat.

blaha.p
22. leden 2021, 15:16

zcela souhlasím, o nesmyslnosti uhelné komise a pseudoodbornících v ní svědčí to, že ve svých "odborných výpočtech" s kterých vycházel jejich závěr počítali s cenou emisní povolenky v roce 2030 = 30 €/t, to že už dnes je 34 €/t, ty chytráky netrápí, reálně cena povolenky v roce 2030 60 - 100 €/t, což znamená, že to co za tři roky vyplodili je totální pitomost, a konec uhlí bude mnohem rychlejší z důvodů ekonomiky výroby EE z uhlí, byly by po roce 2028 tak drahá, že by jí musel stát dotovat desítkami miliard ročně

Vladimír Wagner
22. leden 2021, 15:29

Pana Blaho, můžete mi prosím vysvětlit, jaká bude při ceně emisní povolenky 60 - 100 EUR/MWh ekonomika plynových zdrojů? A z čeho tedy bude Evropa a zvláště Německo získávat elektřinu v době jako byla právě první půle letošního ledna?

blaha.p
22. leden 2021, 15:48

v těch pár dnech kdy nefouká, bude muset spoléhat na plyn, bateriová úložiště, kabel do Norských vodních elektráren, vodík, JE Francie a další desítky způsobů ukládání energie, v roce 2030 bude v Německu 65 - 70 % energie z OZE a těch 30% z plynu a uhlí Německo v pohodě přežije

Např. Kanada počítá s cenou tuny CO2 v roce 2030 = 170 kanadských dolarů (=110 €) viz článek níže, vy vůbec netušíte, co se v energetice děje, že?

https://www.cbc.ca/news/politics/carbon-tax-hike-new-climate-plan-1.5837709

Vladimír Wagner
22. leden 2021, 16:25

Pane Blaho, od Norů budou chtít elektřinu všichni a Norsko o moc více, než má nyní, dodávat nebude. Francie bude ráda, že jaderné bloky vystačí pro ní (viz i letošek). Opravdu jsem zvědav kolik toho dodají bateriová úložiště a desítky dalších způsobů ukládání energie, o kterých píšete. Uvidíme už za dva a pak za těch deset let, jak to Německo zvládne.

Víte, před deseti lety proponenti Energiewende tvrdili, jak se odstavení jádra nedotkne cena elektřiny pro obyvatelstvo a jak to vše bude jednoduché. Vidíme, že realita je hodně odlišná. Uvidíme, jak se naplní Vaše současná očekávání.

Kanada si to může dovolit, protože nechce zavírat, ale naopak rozvíjet jádro a k tomu má dost vody a biomasy.

Emil
22. leden 2021, 16:40

I když je provincie Ontario už teď území s téměř nejnižší emisní intenzitou energetiky na celém světě, tak premiér provincie říká, že "takové značné zvýšení může být ekonomicky zničující."

Takže co by asi o tak vysoké ceně povolenky říkal třeba premiér Polska s emisní intenzitou řádově vyšší. Svazácké plány jsou jedna věc, co si Evropa může reálně dovolit je věc druhá.

Jaroslav Studnička
22. leden 2021, 16:56

Prý pár dní...:-)))

Ještě doplním pana Wagnera. ČEPS v rámci aktualizace hodnocení zdrojové přiměřenosti pro uhelnou komisy musel zhoršit výhled možností exportu Francie a Španělska o několik desítek TWh ročně.

Vladimír Wagner
22. leden 2021, 15:23

Nemíním reagovat na trollí výlevy. Takže pouze fakta. Pokud se podíváte na Energostat, tak maximální potřeba v zimě se může přiblížit až k 11 GW. Pokud tedy se nic nezmění, třeba větším zvýšením počtu elektromobilů nebo větší využití tepelných čerpadel či jiného vytápění s využitím elektřiny, tak lze 11 GW brát za to, co je u nás potřeba pokrýt. Musí být také jistá rezerva, jak bylo psáno v příspěvku, pro existující pravděpodobnost, že bude něco v plánované nebo i neplánované odstávce. ta záloha by měla být alespoň 1 či i 2 GW. A teď se podívejme, co máme k dispozici. Jaderné bloky dávají dohromady něco přes 4 GW. Paroplyn a plynové bloky včetně biomasy něco přes 2 GW. Vodní průtočné mají celkově okolo 1 GW a přečerpávací něco přes 1 GW. Problém ovšem je, že možnosti využití jsou silně závislé na vodní situaci. Takže se dá rozumně počítat s jistotou zhruba okolo 1 GW z vodních zdrojů.

Takže z těch požadovaných 12 až 13 GW máme v jaderných, plynových (včetně bio) a vodních k dispozici zhruba 7 GW. Pokud tedy nepostavíte něco jiného, tak potřebujete nejméně 5 až 6 GW v uhelných blocích. Těch je v současné době něco přes 9 GW. Ovšem o odstavení některých z nich v nejbližších letech je už rozhodnuto (nepočítá se s jejich modernizací a potřebnou ekologizací). Pokud se tak nepostaví náhrada, je pro další jejich vypínání prostor velmi omezený.

blaha.p
22. leden 2021, 15:35

je úsměvné, že fanatický jaderný svědek někoho nálepkuje trollem, když celý jeho článek je trollovačka jak vyšitá, která by se krásně vyjímala na Sputniku, s odborným pohledem a už vůbec vědecky nezávislým to nemá nic společného. Zůstal jste viset názorově a technicky někde v letek 1980 - 1990, energetický svět se řítí úplně jiným směrem. Doporučuji si přečíst studii viz níže, aby jste trochu vylezl ze své virtuální bubliny

https://oenergetice.cz/elektrina/mckinsey-globalni-poptavka-elektrine-se-roku-2050-zdvojnasobi

Bizon
22. leden 2021, 16:00

Kdyby autor měl odpovědi na všechny vaše otázky, založené na spolehlivých datech, tak by článek nebyl tady ale ve vysoce impaktovaném vědeckém žurnálu. Celý problém je multi-dimenzionální, existuje více řešení, a vzhledem k rozptylu většiny dat prakticky nejde spolehlivě porovnat projekce nákladů 10 let do budoucna.

Prakticky se jede kombinace starších a novějších přístupů, v UK, US i AUS síť stabilizuje spousta levných SVC filtrů i moderní aktivní filtrace (STATCOM), plus baterky, ale staromódní kompenzaci se setrvačností si taky nikdo nedovolí zanedbat. Jestli něco tak se zatím ukazuje že se navzájem doplňují, kombinace je levnější a schopnější než jediné řešení. Supermoderní grid-forming invertory, asynchronní kompenzátory apod. teprve začínají, potenciál mají obrovský, ale zatím vlastně ani nevíme jak přesně je nejlépe provozovat ve velkých gridech.

pr
22. leden 2021, 23:02

Smutné je, že autor odpovědi nezná, protože odpovídá popisem čehosi na co se nikdo neptal. On nepochopil, že se ptám kvůli zjištění díry na trhu a čím to míním včas zaplácnout já to se mohu rozhodnout až budu mít informace na které jsem se dotazoval. Takže výsledek je stejný jako výsledek komise. Neví, ale má názor.

ijn
22. leden 2021, 16:37

Jednoduche a praktické řešení ČR: postavme a začněme ETE34=ETE12 s využitím synergií z ETE12 a pro Dukovany vyjednejme reaktory III.+!!! Nenechme sezavléci do stínadel závislosti a vydírání, ale jednejme v národním zájmu obnovme energetický průmysl ČR!!! Odkládání ETE34 a EDU 56 není možné, ale s politiky nikdo nepohne, možná až ulice, ale to bude už pozdě. Národní zájem není v zájmu politiků ČR!

To ale pražské akademiky nezajímá, oni mají EE ze zásuvky, vítali i AH, prostě prodejnost mnohých činitelů je bezbřehá!!!

Vladimír Wagner
22. leden 2021, 16:45

Prosím Vás, nemohl byste přestat s tapetáží stále stejného. Nemohla by se přece jen zase tato diskuze opravdu vrátit k energetice a přestat být rejdištěm trollů.

Carlos
22. leden 2021, 17:00

Já mu to říkal už stokrát... Včetně toho že stavět VVER 1000 je volovina na entou. Nedá si říct.

ijn
22. leden 2021, 17:35

proč se snažíte okecávat bez argumentů, chcete svítit a nebo vzdělávat ekomagory k jasným zítřkům? Co je na ETE12 špatně? CO by bylo na ETE34 špatně? No jasně nebyla by práce a zakázky pro badatele, praktické vzdělávání na konkrétních řešeních ETE34 a s platnou licencí stavět,.....raději nouzi a v r. 2029 zahájit EDU5,....to nevymyslíš, to pouze dokládá zvrácenost a prodejnost zdejších příspěvků, ...to je jako s Euronormami pro spalovací OA!!! Už AUTOMOTIVE EU jasně sdělila, že se hlpoupým byrokratům nepodvolí, bohužel ENERGETICI zatím s hloupými byrokraty kopolují na řešení hypotetických haváriích, pokud neprovádí svary pekaři a nedozorují zaplacení podvodníci, tak se dílo zdaří, od toho jsou výrobní kontroly a důsledné vyhodnocení,....Vás živí přednášky a diskuze, EE je ze zásuvky!!! Ministr Havlíček sedí na 3židlích=MPO+MD+VědaVýzkum a proto to takto dopadá, tlachavců ráj!!!

ijn
22. leden 2021, 18:19

ještě doplním: povolení opakované stavby by zkrátilo SP pro ETE34 na 3 měsíce a nebyl by prostor pro šmelinu s mocí a vlivem!!!

Ekologové ČR 24 let protahují PD na PSDěčín a odtekla voda za 7 miliard Kč bez užitku, několik roků se nepluje na úseku Děčín Ústí Střekov, škody do miliard nikdo neplatí, to je jako zrušení tendru ETE34 dne 10.4. 2014 v PSP nikdo neprotestoval, velké škody platí občané ČR, nikoliv ti, co je způsobili, tedy často i pachatelé!!! Až vyhodnotíme škody z pandemie (odhad 1bilion Kč a málo vzdělaný 1 milion školáku) budeme o to více potřebovat mentorů a kaučů!!!

Carlos
22. leden 2021, 21:24

V roce 90. nebylo na ETE 1 a 2 nic špatného, v roce 2021 je toho dost. Normy se změnily a nový blok musí splnit normy platné v době vydání prvního povolení. Obávám se že VVER 1000 toho nejsou dnes již schopny. Pokud je dnes standardem jádrolap a pasivní hladicí systémy, což VVER 1000 nemá v té formě co se používá dnes, tak to neprojde přes vydání povolení.

Pokud byste to chtěl nahrát na původní povolení, tak to pro nízkou rozpracovanost a faktické ukončení výstavby nepůjde.

Je tak, pane Wagnere?

Co se pak týče jezu v Děčíně, prosím uvědomte si že existuje levnější a více eco-friendly alternativa v podobě hrázek, jak příčných, tak vytvoření podélných, přelévaných, kterými se de-facto Labe rozdělí na přírodě blízké a plavební koryto. Stejně tak bez výstavby stupně v Březně není možné plout dále po značnou část roku.

Další věc je že se tlačí řešení které je pochybné ve světle toho že se pro plavbu nic jiného nenavrhuje, nejsou řešeny kilometry pod Děčínem a není ani jako náhrada budován velký přístav do kterého by se dalo i bez jezu. Což by byl první krok k udržení (tehdy) a rozvoji (dnes) dopravy na Labi. Také vzhledem k tomu že má mít značnou výšku a má být poměrně daleko od reálného problematického úseku, je zcela legitimní se ptát čemu má vlastně sloužit a jestli není plavba jen zástěrkou pro zcela zbytečnou stavbu, která reálně přinese přínos jen betonářům a tomu kdo tam postaví elektrárnu. Navíc se to celé dá řešit s pomocí "předkomunistického" přístupu, tedy tak že se kolem problematických úseků zřídí krátké plavební kanály, eventuálně víceúčelové kanály které se zakončí zdymadlem a elektrárnou. Pokud by šlo o plavbu hlavně, tak se udělá maximum možného místo čekání na nemožný jez.

Ale to je obecná bolest plánování vodní dopravní cesty, například D-O-L se ani nepokouší, byť má mít i protipovodňovou fci, o to aby byly úseky Moravy navráceny do přírodě blízkého stavu.

energetik II
22. leden 2021, 18:57

TO : Wagner

Chytré státy se včas bezpečně "jistí". Čína například loni připojila k síti 71 GW ve větru, 48 GW v soláru , 13 GW v hydro , ale "pro jistotu" také 56 GW v uhlí + nějaké jádro. Takový mix nemůže selhat při žádném počasí.

ijn
22. leden 2021, 22:09

To:Carlos

ETE12 a shodnou povolit v 2021 lze po jistých úpravách, které lze provést během stavby a provozními a bezpečnostními (závaznými) předpisy provozovat tak, aby k poškození AZ nikdy nedošlo, proto jsou odstávky JE a kontroluje se důkladně stav techniky, případně se řada dílů vymění, proto jsou v okolí AZ svědečné vzorky materiálu TN a sleduje se radiační snížení pevnosti, proto nyní v USA požádali o prodloužení provozu JE na 80 let,.......a my tady v ČR budeme neemeisní zdroje a jejich výstavbu odkládat a komplikovat výběr, namísto jasného a včasného ČEZ rozhodnutí STAVME ETE34=ETE12 my sami čeští dodavatelé,....kteří nebudou platit korupčních XY% Kč politikům a jejich stranám!!!

Carlos
23. leden 2021, 10:54

Muselo by to projít licenčním řízením, to nejsou rohlíky na krámě, nebo turbíny do MVE, a tam je ten problém, dnes je potřeba aby to mělo jádrolap (dobře ten tam narvete), ale potřebujete i různé pasivní systémy dodání vody do AZ. To na VVER1000 není, pokud vím. Organizační opatření neprojdou, tam stačí den blbec a elektrárna bude v háji.

Máte to jako s autem, kdybyste dneska přišel s favoritem, nikdo Vám to nedovolí v civilizovaném světě vyrábět, ale při tom není problém s favoritem jezdit i dneska a technickou může snadno projít.

Něco jiného je prodlužování životnosti současných elektráren, Tam by se s nějakou tou kreativitou asi dalo něco zařídit u Dukovan.

T
23. leden 2021, 11:02

Postavi to nase firmy ,to nemyslite vazne!!Co se postavi,to se hned opravuje/zvlnene dalnice,atd/ nemluvim o soutezeni za min.cenu a to se stavi na 60let.Odbornici. uz jsou v duchode a odborna uciliste uz davno zanikla.Svarovaci robot se vsude nedostane

Carlos
23. leden 2021, 11:09

T, svářeče seženete, ale otázka jak dobrého to záleží na tom klik mu dáte.

reddit. com/r/Jokes/comments/6y4ks7/a_man_answered_an_ad_that_read_hiring_welders/

Je to podobné jako teď pořád kolem mostu na Výtoni všichni naříkají že památkáři chtějí něco podobného (byť nikdy neřekli že se musí nýtovat) a že nýtovat nikdo neumí a že to nejde, přitom se ve světě nýtuje zcela běžně, ne tak moc jako kdysi, ale je to běžné, jsou na to i moderní stroje, jenom to znamená že místo levného svářeče musíte najmout někoho kdo to umí a to nebude tak levné jako Vasil ze Lvova.

pr
23. leden 2021, 11:27

Jenže součástí toho jištění je i analýza rizik. Z neodpovědí autora - člena uhelné komise je jasné, že tuto nedělali. Jelikož neměli žádné podklady, nic nevěděli, tak se ani nedivím. Jen pořád mlží a nechtějí to přiznat.

Jak potom asi vypadá "bezpečné jištění"? Tak že se zbůhdarma vyhazují peníze daňových poplatníků i v případě, že riziko je malé, důsledky událostí ve finančním a pro nebezpečnost životu a zdraví lidí jsou zanedbatelné, ale přece jsme si řekli, že co neni 100 pro, to nas skolí, tak plaťte bábo Dymáková! To že z toho budou později týt a fyzicky bachratět v lepším případě Světlíci, Mitalové a jim podobná verbež, v horším firmy v DE, Rakousku atd. to už zamlčují. Jak jsem psal, nevědí a rozhodují. Smutný obraz.

petr
22. leden 2021, 21:28

Dobrý večer, asi jeden z normálních názorů je sdělení pana Wagnera.

I obyčejný sedlák si umí spočítat, že pokud dnes potřebujeme cca 12 - 14 GW ve zdrojích pak pokud JE budou zachovány (4,1GW) a ostatní plyn + OZE pak nám zde chybí něco okolo 5 - 7 GW .

Tento celý výkon vyrábět v JE je asi nesmysl, ale dovedu si představit, že cca 2 - 3 GW budou z jádra, 2 GW ze záložního plynu a cca a pro radost si zaplatíme další cca 2 GW z OZE...

Pak reálná dnešní spotřeba 74 TWh bude cca 45 - 50 GWh z jádra, 12 GWh ze všech OZE a zbytek z ruského plynu....

V záloze pak by bylo dobré mít cosi na uhlí pro případ, kdyby rusáci začali nás vydírat...tak jako již mnohokrát

pr
22. leden 2021, 22:48

Opravdu nám chybí 5-7GW? Není to náhodou tak, že chybí fabrikám? Mám za to, že pro občany je zde výkonu habaděj. Dokud nezačneme vypínat fabriky v době nedostatku, tak je nedonutíme podílet se na investicích do energetiky. Přirozenou vlastností podnikavců je vyždímat z veřejných zdrojů maximum pro sebe. Ale omyl soudruzi kapitalisté, už 30 let nám cpete do hlav že každý má žít za své? Tak se konečně ztopořte a zajistěte si energii za své jako to udělali občané s Tunelínem.

Petr
23. leden 2021, 07:43

Nesmysl. Naši podnikatelé platí rozhodně za elektřinu daleko víc než kolik dostáváme za export do Německa a Rakouska, kterým ještě navíc úplně zdarma přispíváme ke stabilizaci soustavy. Temelín postavil ČEZ za vlastní a pak to splácí prodejem elektřiny i našemu průmyslu.

Průmysl ani nemůže platit za elektřinu moc navíc jako byly třeba obětovány vymírající Německé domácnosti, protože v průmyslu je ze včech oborů největší globální konkurence, a je snazší se spíše přestěhovat za levnou elektřinou.

pr
23. leden 2021, 11:49

To co jste napsal zní logicky. Když se ale podíváte na jednotlivé části, už tak dobře to nevypadá. Přesně to, že ze zahraničí dostáváme méně je důvodem pro v roce 2000 okamžité odstavení huhelných elektráren, kterých produkce po náběhu Tunelína šla na vývoz za hubičku. To že zdarma děláne stabilizaci chcete daňovému poplatníku, který financoval Temelín a čuchá tu smrady a popel z huhlí, vysvětlit jak? Taky nic, že? To o financování Tunelína nechte na hlavě. Je to většinově státní firma. Takže většinu majetku Tunelína financovala bába Dymáková, nikoli podnikavci. Sám máte šanci zjistit si kdo tuhle republiku platí, zda podnikavci nebo zaměstnanci.

A jsme u perličky ve Vašem příspěvku. Víte co to jsou závody v běhu ke dnu? To je přesně to co popisujete v posledním odstavci. Nechcete náhodou aby daňový poplatník platil chudince podnikavci i za odebranou elektřinu, když už mu staví energetické zdroje, které podnikavci využívají? Chcete snad tvrdit, že DE je co se týká přidané hodnoty v průmyslu na chvostu světa? Kde jsme potom my?

To jak průmysl zachází s energiemi si můžete přijít prohlédnout třeba do Ostravy. Rád Vás provedu a ukáži Vám jak špatně jsou na tom naši podnikavci v čele se Světlíkem a Mitallem. Horší argument jste nemohl vybrat. Když se jim cena energie nelíbí ať se sbalí a táhnou tak, kde je zajisté také nikdo nezval. Alespoň se uvolní pracovní síla pro ty, kteří dnes a v nedávné minulosti měli plné pysky nedostatku lidí na trhu práce.

Vše se vším souvisí.

Vinkler
23. leden 2021, 08:13

Nechci se zastávat soudruhů kapitalistů. Podpora investic může jít dvěma směry. Cenou za eletriku- nicméně tu cucají obchodníci a ti nic nepostaví, nebo výstavbou vlastního zdroje.

To tady už bylo a nebo je na příklad v Egyptě, kde každá fabrika, cukrovar, rafinerie má svou teplárnu.

Jaroslav Studnička
23. leden 2021, 08:38

Však i v ČR je toto velmi rozšířené. Každý větší průmyslový nebo chemický podnik má svoji teplárnu, případně sdílí s více podniky.

Nevím jak tedy novější podniky.

pr
23. leden 2021, 12:00

No hurá, i u nás například Rotšild v roce cca. 1828 první co z Vítkovic postavil byla energetická ústředna.

Je to prověřené a funkční schéma. Nazývá se "za své soudruzi kapitalisté, za své."

To že Světlík koupil Vítkovice bez elektrárny a celé LDS Vítkovic s.p., následně se s Mitalem hlasitě zasazoval o přenesení plateb podpory OZE ze spotřebitelů na bábu Dymákovou, je další střípek o ekonomistické vyčůranosti podnikavců co se nákladů na energie týká.

PetrV
22. leden 2021, 21:54

Zeleným komoušům je potžeba nastavit zrcadlo ve formě blackoutu. Jednoduše je nechat vykoupat v jejich vlastním jedu jako se stalo 8.1. 2011 a zapojit do zákonů EU, aby to ti komouši zaplatili.

pr
22. leden 2021, 22:50

Nejen zeleným, ale i soudruhům podnikatelům, kteří na energetické zdroje doteď nedali ani korunu.

Petr
23. leden 2021, 07:46

Přesně naopak. Od zavedení příspěvků na OZE je podnikatelům bráněno ještě víc než kdykoliv jindy, aby si pro sebe za své vnitřní ceny vyráběli svou vlastní elektřinu.

pr
23. leden 2021, 12:05

No tak větší blbost jsem toto století ještě neslyšel. Zkuste se rozepsat více, zkusím se tomu zasmát.

Jaroslav Studnička
23. leden 2021, 08:41

O čem to píšete? Průmyslové teplárny jsou u nás velmi rozšířené.

Carlos
23. leden 2021, 10:42

Otázkou jest, zda jsou to teplárny, nebo výtopny. Vím o dvou podnicích které mají výtopnu, ale ne teplárnu. Z čehož ten druhý má alespoň elektrárnu s plynovými motory (původně snad zkoušeli spalovat ve starých agregátech odpadní tuk z potravinářství, ale budilo to ve městě dojem že se stalo něco moc moc zlého když to nahodili, tak teď jedou na ZP) Druhý podnik si možná něco takového pořídil, ale nevím.

Další o kterém vím zase vytápí výrobu kompresory, mají poměrně velkou spotřebu stlačeného vzduchu a teplo se pouští, pokud se pamatuji dobře, do výrobního prostoru (vysoká několikapatrová hala). Ale o tom že by měli ve středně velkém až velkém podniku teplárnu jako teplárnu, to nevím z okolí. Něco měl cukrovar do 60. ale pak se prý turbína zkusila podívat na měsíc, tak dostali záložní zdroj v podobě klasického dieselagregátu.

V dalším se uvažovalo že by se teplo z pecí rozvádělo a využilo, ale buď z důvodů bezpečnosti, nebo ceny se to nestalo (vzhledem k uspořádání a povaze fabriky to v uzavřených prostorech opět dává technologie a kde ne, tak tam ani nemá cenu topit protože pro povahu provozu je to poměrně otevřené místo které by mělo energetickou třídu budovy tak ZZZ)

Trochu mne občas štve že z jední z těch fabrik letí do luftu hromada tepla z chemických reakcí, byť by se dalo buď vést přes TČ do města (potřebuje se asi nějaký mezistupeň mezi okruhy pro chlazení a rozvodem horké vody), nebo přes nějaké nízkoteplotní tepelné motory (buď ORC, nebo parní stroj podobný Wattovu (akorát vahadlo je dnes zbytečné a bylo i tehdy, ale holt člověk je vždy omezen trochu v nápadech tím co zná) je převádět na pohyb a pak elektřinu.

Nicméně by mělo být podle mne pravidlem že kdo má větší odběr elektřiny a tepla, tak si vyrábí oboje na místě. Že ve městech se maximálně kombinuje výroba tepla a elektřiny a následně je poskytnut efektivní a konkurenceschopný rozvod tepla. (~600Kč/GJ je moc) A že se v maximální míře u větších měst budují ZEVO. Také že maximum biologického odpadu jde do BPS. (Pak bude ale třeba najít způsob jak digestát upravit do takové formy aby byl šiřitelný současnou hnojicí technologií)

Vladimír Wagner
23. leden 2021, 10:04

Velmi pěkné video, které ukazuje, jak to s cestou Evropské unie za využívaním obnovitelných zdrojů reálně je: https://videacesky.cz/video/nedele-s-lubachem-zeleny-proud .

Carlos
23. leden 2021, 11:13

Dobře, to video je mírně infotaiment, budiž.

Ano, fungují KZ, ale to jsme snad tak nějak věděli všichni tady jak to funguje ne? To je tak video do doby před deseti, patnácti rokama. Dneska se už obchoduje i přímo s proudem, je tak otázka zda není na čase obchod s certifikáty ukončit, nebo spojit s danou MWh obchodovanou na burze.

Každopádně by bylo ale třeba přidávat další přeshraniční vedení a tam kde se to nejčastěji rozpadá soustavu posílit o HVDC, tím by se trochu ten problém že se zelený proud dělá na jednom místě a převádí se jinam řešil.

Vladimír Wagner
23. leden 2021, 12:02

Takže, pane Carlosi, prosím, napište, co se změnilo za dva roky od natočení videa v té situaci, kdy Nizozemsko, Dánsko ... spalují dřevní hmotu z Ameriky, Pobaltí a Ruska, a vydává ji za zelenou elektřinu. O kolik více elektřiny se vyrobilo v samotném Nizozemsku nebo vyrobeného v zahraničí dopravilo reálně do něj? To video popisuje bohužel současnou situaci. Vy tvrdíte, že je zastaralé, takže byste mohl uvést, jak se situace změnila.

Milan Vaněček
23. leden 2021, 12:28

Carlosi, změnilo se opravdu moc za poslední 2 roky, pan Wagner má jako obvykle pouze staré informace.

Holanďané, jako "nejšetrnější" národ EU staví FVE a VtE "na poslední chvíli", aby nemuseli platit za nesplnění cílů pro 2020.

Teď (za 2020) jsou jedničky v EU ve stavění FVE (na počet obyvatel, jako jsme my byli "jedničky" v roce 2010, kdy fotovoltaika byla 10x dražší než nyní).

Dánové též oznámili stavbu několika utility scale FVE, BEZ DOTACÍ.

Svět se mění, operovat s minulostí jako zoufalou záchranou své zastaralé jaderné energetiky (stárnoucí jaderná flotila v celé EU-to je vážný problém jaderníků) může už jen pár .....

Emil
23. leden 2021, 13:13

Takže už nemají 2,2 % zelené elektřiny, ale počítám že minimálně 2,5 %.

Jinak video perfektní, něco takového by se asi v Německu odvysílat nedalo.

Milan Vaněček
23. leden 2021, 18:39

Emile, Vy jste doopravdy neinformovaný.

Tady máte nejnovější odkaz na realitu FVE v Holandsku.

pv-magazine.com/2021/01/21/netherlands-deployed-2-93-gw-of-solar-in-2020/

ještě okopíruji headlines:

"Netherlands deployed 2.93 GW of solar in 2020

At the end of December, the country’s cumulative installed solar capacity surpassed 10 GW. PV was able to cover around 6.6% of Dutch electricity demand last year, according to a new report from Dutch New Energy."

Tak tedy 6,6 % nejsou ta Vaše 2,5%. A to je jen část zelené energetiky.

jsem rád že mohu přímo, on line, informovat o desinformacích lobbysty Emila.

Mé odkazy bývají staré pár dní,

odkazy Emila či jindy zas pana Wagnera jsou často velmi historická data, stará roky, někdy i přes 10 let.

Já vím, v pokroku jaderného průmyslu 10 let nic neznamená.

Emil
23. leden 2021, 19:08

Neinformovaný jste vy, číslo 2,2 % se nevztahuje k elektřině ale k celkovému podílu obnovitelné energie ze slunce a větru. Stačí si to video pustit.

Milan Vaněček
23. leden 2021, 20:12

To už je nějaká nemoc.

Cituji Emil 13:13 "Takže už nemají 2,2 % zelené elektřiny, ale počítám že minimálně 2,5 %."

kontra

cituji Emil 19:08 "Neinformovaný jste vy, číslo 2,2 % se nevztahuje k elektřině ale k celkovému podílu obnovitelné energie ze slunce a větru."

Ale jsem rád, že čtenáři mohou mít ode mne odkaz a přesná čísla o instalacích a výrobě elektřiny ve fotovoltaických elekrárnách v Nizozemí. Až bude zase pan Wagner klást řečnickou otázku, co se změnilo v Nizozemsku, o kolik více elektřiny se vyrobilo.... tak už snad bude on i Emil lépe informovaný.

Emil
23. leden 2021, 20:38

To není nemoc ale překlep, správně mělo být: Takže už nemají 2,2 % zelené energie, ale počítám že minimálně 2,5 %.

Jaroslav Studnička
23. leden 2021, 13:13

Část týkající se biomasy je obzvlášť povedená...:-))))

Milan Vaněček
23. leden 2021, 12:15

Rád bych shrnul článek i obsáhlou diskusi pod ním. Souhlasím s kolegou Wagnerem, že je potřeba se na energetiku dívat celoevropským pohledem a že v EU je nejnáročnější pro energetiku zimní období (na rozdíl třeba od Kalifornie).

Je tedy nutno vyřešit předpokládanou (s odklonem od uhlí) nedostatečnou zimní kapacitu výroby elektřiny. Problém, jak správně uvedl kolega Wagner nastává během 2 či 5 či 7 týdnů v zimním období, kdy slunce v severních zemích EU dává málo a vítr hodně, ale právě někdy na těch několik týdnů velmi málo.

Z hlediska ekonomického je situace jednoznačná: postavit levné zdroje které překlenou toto krátké období. To jsou především investičně velmi levné zdroje plynové

a akumulace, zatím dražší ale s rostoucím nasazením elektromobility a velkých bateriových systémů stále levnější, sledující "learning curve" snižování ceny, podobné jako jsme viděli a vidíme u fotovoltaiky.

Nové jaderné elektrárny v EU toto vyřešit nemohou-jsou i při maximálním využití ten nejdražší, nejkomplikovanější a nejriskantnější zdroj výroby elektřiny v EU, viz současně stavěné JE ve Francii, Finsku a na Slovensku. A kdyby měly být využívány především k účelu diskutovaném v článku pana Wagnera (v těch týdnech zimy kdy "málo fouká"), tak elektřina z nich bude ještě desetinásoně dražší.

Proto zvolila většina zemí EU stavbu plynových elektrárn a bateriových systémů jako nejlevnění řešení odchodu od uhlí.

A OZE jako zcela dominantního tahouna energetického přechodu. Proto chce až později, někdy po 2040 řešit i to nasazení plynu ("cistějšího" ve srovnání s uhlím) zvyšováním výroby vodíku z OZE zdrojů a případným ukládáním pod zem či jiným průmyslovým využitím části uhlíku ze spalování plynu.

V tomto kontextu lze opravdu nazvat snahy o stavbu Dukovan II jako,

a zde cituji autora titulku z E15: "Nový jaderný reaktor v Dukovanech jako pomsta všem budoucím generacím".

Ano, po obrovských ekonomických ztrátách spojených s Covid-19 by nastaly další obrovské ztráty z budování neekonomických Dukovan II. (jejich stavba je výhodná pouze pro zahraniční firmu, která tu zakázku vyhraje).

Vladimír Wagner
23. leden 2021, 12:52

S panem Vaněčkem se shodneme, že jsou možné dvě cesty. Jedna s využitím jádra a druhá pouze s plynem. Ať už se Česko nakonec rozhodne využít i jádro nebo ne, budeme moci výsledky těchto koncepcí porovnat. Cestou s využitím jádra se vydalo Finsko, Velká Británie, Maďarsko a některé další evropské státy je s velkou pravděpodobností budou následovat. Naopak třeba Německo, Itálie a některé další chtějí jít cestou bez jádra a skončí u plynu. Budeme tak moci porovnávat.

Připomenu, že v době, kdy se řešila v devadesátých letech dokončení Temelína, tvrdili lidé jako pan Vaněček, že to bude finanční katastrofa, neuspěje v konkurenci s lacinými obnovitelnými zdroji a pokud se dokončí, tak se stejně v záplavě levných OZE zavřou a budou ekonomickým propadákem. Vidíme, že realita je diametrálně odlišná. Připomínám, že dokončení prvních dvou bloků v Temelíně se kvůli kampani právě takových lidí málem neuskutečnilo. Stačila změna dvou i jednoho hlasu v rozhodujícím hlasování. Dnes bychom na tom byli bez Temelína opravdu špatně a v následujícím období nedostatku výkonu a rostoucí ceny emisních povolenek budou jaderné bloky nejen pro ČEZ opravdu zlatým dolem. Jak to bude v případě v současnosti nových bloků teprve uvidíme.

Milan Vaněček
23. leden 2021, 13:13

V roce 2000 byla elektřina z Temelína 100x (ano, zhruba 100x) levnější než z FVE, ty v té době vlastně ani všechny ve světě dohromady nedosáhly výroby 1 temelínského reaktoru.

ALE OD TÉ DOBY SE SITUACE NAPROSTO ZMĚNILA. PROBUĎTE SE.

Teď už je elektřina z utility scale FVE v Německu či našem okolí

100 x LEVNĚJŠÍ, je 7 či 8 krát levnější než byla v době 2010, kdy jsme FVE stavěli jak blázni.

A Temelín postavit nyní je kolikrát dražší, Pane Wagner? Tipuji tak 5x. A ani by nesplňoval současné bezpečnostní požadavky, v EU by postavit nešel. Jen ještě dražší, staronová modifikace.

Svět se neskutečně změnil, ale pořád staří jaderní lobbysté to odmítají uznat.

Je to marné, marné, marné.

Asi to nejlépe vystihl ten titulek v E15, co jsem citoval.

Vinkler
23. leden 2021, 13:45

Ano ale takové a podobné náklady na stabilizaci je nutno připočítat k FVE má-li být diskuse férová: https://oenergetice.cz/akumulace-energie/studie-20-gwh-baterii-by-britanii-zvysilo-vyuziti-vetrnych-elektraren-50

Milan Vaněček
23. leden 2021, 18:04

Pane Vinkler, máte pravdu, a na spočtení stačí trojčlenka, u fotovoltaiky Vám vyjde, až se i akumulace během pár let dostane z desítek (stovek) MWh do GWh,

vzrůst ceny asi o 20% když k 1 GW fotovoltaiky přidáte 1 GWh baterií.

Takže si klidně dovolíte (a už se to začíná na západě i v Číně stavět) postavit dohromady 1GW FVE a 1GW VtE a několik GWh baterií. Nejen dovolíte, brzy budete muset.

Pořád mnohem, mnohem levnější, rychlejší, bezpečnější, komerčně realizovatelné, než stavět JE. Technický pokrok a ekonomika již rozhodly proč stavět OZE+akumulaci k zajištění nejen bezemisní, ale i bezodpadové, čisté udržitelné energetiky.

Vinkler
23. leden 2021, 13:48

Takové a další podobné náklady na stabilizaci je vhodné v rámci férové diskuse započítat.

https://oenergetice.cz/akumulace-energie/studie-20-gwh-baterii-by-britanii-zvysilo-vyuziti-vetrnych-elektraren-50

Milan Vaněček
23. leden 2021, 14:06

Ještě k té osobní urážce od pana W., cituji pana W.:"Připomenu, že v době, kdy se řešila v devadesátých letech dokončení Temelína, tvrdili lidé jako pan Vaněček, že to bude finanční katastrofa, neuspěje v konkurenci s lacinými obnovitelnými zdroji a pokud se dokončí, tak se stejně v záplavě levných OZE zavřou a budou ekonomickým propadákem".

Co jsem já tvrdil o fotovoltaice v roce 2000 si ještě i dnes můžete přečíst v Čs. čas. fyz. nebo na stránkách FZÚ AV ČR pro veřejnost.

A kdo jsou ti lidé "jako pan Vaněček", to by měl pan W. specifikovat, já je neznám, nevím že by měli evropské, US a čínské patenty na fotovoltaiku, že by psali vědecké články o fotovoltaice, že by řešili cca desítku EU projektů o materiálovém výzkumu, fotovoltaice a nanotechnologiích. A vůbec nevím, že bych já osobně něco takového v devadesátých letech psal o Temelínu, snad mě pan W. poučí i o tom.

Zkrátka, přestaňte lhát, pane kolego.

A dnes rozhodně tvrdím: Dukovany II budou finanční katastrofa pro Českou republiku. Stav energetiky ve světě se obrovsky změnil za těch 20 let a ještě mnohem více se změní za následujících 20 let.

pr
23. leden 2021, 17:15

je to přesně tak, pan autor názoru straší minulostí. Bohužel se ukázalo, že neví odpovědi na základní otázky které se při řešení energetiky ve vztahu k ekonomii musí položit. Jak zde namítl Bizon: "Kdyby autor měl odpovědi na všechny vaše otázky, založené na spolehlivých datech, tak by článek nebyl tady ale ve vysoce impaktovaném vědeckém žurnálu."

Inu nečekal jsem, že několik základních otázek které mne napadly před uzavíráním uhelných elektráren je mimo obzor vědeckého pracovníka ovlivňujícího směřování energetiky v následujících šedesáti letech (tlak na stavbu JEDU) a člena komise rozhodující o konci užívání huhlí v ČR. Opakuji, že komise nic neposuzovala. Pouze schválila nesmysl o kterém musí vědět, že nás ekonomicky položí už jen z toho důvodu, že nebudeme včas připraveni co si počít s huhelným průmyslem bez zakázek a nebudeme na to mít ani prostředky které poplují do Cventndorfu II. Bude to stejný šok jako když stát přebíral "ze dne na den" krachující OKD za korunu od majitelů ochotných mu ji za tu korunu předat. To že stát předtím minimálně dva roky nereagoval na signály problémů a hrozeb propouštění je nemlich to samé jak se staví dnes ke konci huhlí. Jenže dnes už nejde o podnikatele uvnitř republiky, konec huhlí přijde jako mezinárodní ekonomický tlak. Ale dnes pořád ještě problém můžeme popírat.

A vědec NEVÍ! Hlavně že má názor.

Emil
23. leden 2021, 17:34

Hater "pr" jako obvykle úplně mimo. Složení uhelné komise: David Koppitz, Ondřej Landa, Jiří Vaňásek, Martin Štemberka, Zdeněk Osner, Daniel Beneš, Vladimír Dlouhý, Jaromír Franta, Jiří Koželouh, Jan Rovenský, Petr Globočník, Jana Mračková Vildumetzová, Jakub Unucka, Pavel Pustějovský, Jan Zahradník, František Hrdlička, Jiřina Jílková.

pr
23. leden 2021, 18:22

Tak ve výrocích směšujících pana Wagnera s uhelnou komisí se mu omlouvám.

Holt se k ní vyjadřoval tak často a tak soukmenovsky, že jsem nabyl dojmu, že tam sedí od rána do večera.

Pardon.

Jaroslav Studnička
23. leden 2021, 18:33

Je vidět, že vám je energetika zcela cizí, když nevíte takovéto informace o uhelné komisi.

Pavel Tykač
27. leden 2021, 15:58

Dobrý den pane Wagnere, nerad Vás opravuju, ale v jednom ze svých příspěvků v této pozoruhodné diskusi jste napsal, že v současné době máme něco přes 9GW v uhlí. Realita je mnohem horší, podle našich modelů, kterým dost věřím protože podle nich obchodujeme, je to sotva 7GW. Je to obávám se zcela zásadní fakt, kterému zatím není věnována patřičná pozornost.

Pokoušel jsem se Vám napsat sms, ale číslo které jste mi dal když jsme se naposledy viděli už nefunguje.

Ozval byste se mi prosím na můj mobil?

Děkuju

Pavel Tykač

Ivo
23. leden 2021, 13:34

Chtěl bych se zeptat Váš na názor, jakou dobu u nás asi odhadujete od rozpadu ES po obnovení dodávek alespoň domácnostem? Nám kdysi říkali 5-7 dní, teď je ale všechno "na tlačítko", tak nevím:-) Předem děkuji a ať se daří.

pr
23. leden 2021, 17:29

Energie pro domácnosti bude zhusta bez přerušení, případně na nezbytnou potřebu druhý den ráno po východu slunce. Z vlastní FVE.

Vinkler
23. leden 2021, 18:28

No dobře, to bych pochopil, že topení a mražák pojede v létě až ráno.

Potřeboval bych do vysvětlit vaši verzi života v post EE době:

V zimě ale z čeho? Mám mít diesel, vrtuli, baterku na celou zimu??

A kdo bude napájet obchody, banky, vodárna, nabíječky aut, celou infrastrukturu jako nemocnice, policajty, hasiče...

pr
23. leden 2021, 19:22

A víte že mi to je jedno? Hlavně že se bude napájet za svoje. Však oni si už něco najdou. Nebo ať za radu zaplatí. Nebudu zde dělat poradnu zadarmo ;-)

A nemyslete si, oni dobře ví, jen do té doby zneužívají dobroty báby Dymákové (daňového poplatníka.

Vinkler
23. leden 2021, 19:48

Abych v této situaci přežil, mám dvě možnosti: být Pablo Escobara se soukromou armádou, nebo křovák v Kalahari. Jsem Čech, nejsem ani jedno. Tak musím umřít?

pr
23. leden 2021, 22:14

Vítejte v poznání dnešního světa. Také mám za domem ubytovnu. Je pravda, že je to kvalitativní rozdíl.

Carlos
24. leden 2021, 00:06

Pane Vinklere,

trochu problém je, vtipné je že jsem to tu dneska psal i o Wattovi, jsme všichni zaseknutí do jisté míry v přístupu "vždy se to tak dělalo/nikdy se to tak nedělalo". Před sto lety jsme měli nějaké technologie, nějaké postupy, shrnuto velmi jednoduše: "Chceš proud? Starej se. Chceš dovoz uhlí? Postav si dráhu..." následně se do toho začal poměrně dost montovat stát, skončilo to pak plánovanou energetikou a vytvořením speciálního postavení pro elektrárny. Pak se to všechno nějak zprivatizovalo ale postavení zůstalo. No a teď by se to mělo vrátit asi pomalu k tomu, nebo tak alespoň pr chápu, "Chceš proud? Vyrob si jej." Nevidím na tom nic špatného, nic co by se nějak vymykalo tomu jak věci mají přirozeně fungovat. Spíš bych řekl že současné uspořádání energetiky a sítí je neobvyklé, vymykající se přirozenosti.

Za těch sto let se nám totiž změnily technologie. A jak si to zajistíte Vy, nebo podniky, to už je na Vás, co zvolíte. Je myslím třeba aby došlo právě k takovémuto posunu který odstraní to hádání se a mnohdy vnucenou závislost na nějaké síti. Nevidím důvod proč udržovat násilně koncepty z doby která byla technologicky a společensky jinak nastavená. Ale ano, pasovat něco nového na zavedený systém není nejjednodušší úloha.

pr
24. leden 2021, 09:18

Díky, vystiženo.

Ale aby nebyla mejlka, pokud někdo chce zálohovat sítí, tak ať si tu DS nadále používá. Nejsem odezdikezdista. Ale odmítám mantry o drahé energii. Na to jak s ní plýtváme (a to včetně fabrik) je neustále příliš levná. Kdo chce levnou energii, ať si postaví FVE.

Vinkler
24. leden 2021, 18:19

Pane pr. Odpovídáte na něco co jsem nepsal. Nejde o mě, já si klidně zdroj pořídím.

Jde o infrastrukturu státu, co všichni potřebují k přežití. Kolaps státu, společnosti přežije jak jsem psal Escobara nebo křovák. To je tak 1/100000 lidí na světě.

Myslím, že ani vy ani já to v takovém případě nebude, nejste-li křovák nebo Escobara..

Dušan
23. leden 2021, 15:41

Zabúda sa na sopky ...

Čo to má s energetikou ?

Každých pár sto rokov exploduje nejaký veľký vulkán a zakryje oblohu miliónmi ton jemného popola. Následne sa zníži slnečný svit a to často dosť zásadne. Okrem toho by aj fyzicky prach znečisťoval všetky zdroje postavené na slnečnom žiarení a je otázka či by abrazíny sopečný prach nezničil i napr. lopatky veterných turbín.

Nejako sme si zvykli, že slnko svieti a že je to samozrejmosť. Ale nie je

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/vybuch-islandske-sopky-v-minulosti-zpusobil-smrt-desitek-tisic-lidi-a-povodne-32259

pr
23. leden 2021, 17:21

energetika v takovém případě bude velmi hluboko v žebříčku starostí které lidé budou řešit.

Petr
23. leden 2021, 17:42

Jasně lidem zvláště těm v severní Evropě vůbec nevadí když v zimě zmrznou nebo prochladnou a umřou na chřipku, aspoň uvolní místo potřebnějším.

Juan
24. leden 2021, 08:28

Jaderná energie nadřazená větrné a sluneční energii.

Budoucí energetické mixy by měly ukázat rostoucí příspěvek moderních jaderných elektráren. To je hlavní zjištění nové zprávy „No Regrets Energy Policy" (Energetická politika bez lítosti) navržené Nadací Climate Intelligence Foundation (CLINTEL).

CLINTEL shledává, že současné vládní plány energetického přechodu na OZE jsou „vědecky neopodstatněné a ekonomicky sebevražedné“ kvůli jejich závislosti na výrobu elektřiny z větrné a sluneční energie.

ijn
24. leden 2021, 09:33

OZE podporují zelení pošuci bez jakékoliv odpovědnosti s populistickými (nyní vládnoucími politiky+PR rádci) činiteli.

Zákledem současného pol.rozhodnutí je zpeněžení=zaplacení, proč by to ČEZ platil, kdž je ze státní 70%? Proto se hledají finanční toky a cesty, jak z povolení nových bloků JE vytřískat prachy.

Stavět budou třeba MARŤANI, u nich se úplatky nedohledají a neodhalí povinná "desítka", ta bude jistá. To již předvedli naši politici při stavbě skladu paliva v JE TEmelín, stavěli Češi přes Lichtenštejnce, že pane Kalousku!!! Až 50% IN zůstalo na kafe a na golfu!!!

Nic se nedošetřilo, SZ slepý a hluší, vyšetřovací tým Policie ČR rozpuštěn, kabelky pro Nagyovou vše zahladily!!!

Bakšiš a Tlamáček se starají o roušky a jehly, jak hrozby strachem a úmrtím zpeněžit, kolik akcín napíchat=prodat....!!! DODNES Nikdo z nás neví, kolik nás stojí vakcíny, pomůcky, výkony testů, a jak tunel na VZP skončí.

Až 1 bilión Kč dluhů ČR, to bude cena za Covid 19!!! Taková cena by na 8 bloků JE VVER 1000 MWe stačila a v roce 2030 je česká velká ENERGETIKA bez CO2.

ENERGETIKU Střední EU stabilizujeme za předpokladu vlády ČESKÝCH vlastenců!!!!!!!!

Juan
24. leden 2021, 08:39

Zdroj:

Nuclear superior to wind and solar

https://www.cfact.org/2021/01/23/go-nuclear-not-wind-and-solar/

Clintel's Integrated Energy Vision Step by step towards a sustainable energy supply Guus Berkhout - President of CLINTEL

https://clintel.org/wp-content/uploads/2020/12/CLINTEL-vision-English.pdf

T
24. leden 2021, 08:50

Vse zavisi na kazdem z nas,jak moc a hlavne kdy budeme vyuzivat EE.Moznosti je moc,jen si trosku namahat svoji hlavu,pokud chceme,aby se nam lepe dychalo.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se