Německo: Další 3 hnědouhelné bloky byly přesunuty do rezervy, jeden z nich vlastní EPH

Od minulého pondělí Německo odstavilo další 3 hnědouhelné bloky a přesunulo je do své tzv. „bezpečnostní rezervy“. Díky tomuto opatření uspoří Německo k roku 2020 cca 12,5 mil. tun CO2, provozovatelům elektráren však zaplatí tučné sumy. Poplatky za bezpečnostní rezervu odpovídají poplatkům za službu primární regulace frekvence.

Aktuálně byly do rezervy přesunuty dva 300MW bloky z celkových sedmi elektrárny Niederaußem provozovatele RWE a 500MW blok elektrárny Jänschwalde, provozovaný společností Leag, kterou vlastní Křetínského EPH.

Toto opatření je součástí tzv. „bezpečnostní rezervy“, která byla po schválení ze strany Evropské komise na konci června 2016 zavedena do německého energetického zákona. Do této rezervy má být v průběhu let 2016‑2019 přesunuto celkem 2,7 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren, tedy cca 13 % jejich celkového instalovaného výkonu v Německu.

Přesouvání uhelných bloků z trhu do rezervy probíhá následovně:

Plán přesouvání německých hnědouhelných bloků do výkonové rezervy. Pozn.: Provozovatelem elektrárny Jänschwalde je nyní společnost Leag, vlastněná Křetínského EPH. EPH zároveň vlastní MIBRAG, provozovatele elektrárny Buschhaus. Bloky  Zdroj: http://www.bmwi.de/

Tyto elektrárny nebudou moci dodávat elektřinu na trh, ale budou spouštěny pouze v případě výkonového nedostatku v elektrizační soustavě. Každý z bloků setrvá v rezervě 4 roky, následně bude jeho provoz kompletně ukončen. V případě posledního bloku Jänschwalde F tak dojde ke kompletnímu odstavení v říjnu 2023.

Úspora 12,5 milionu tun CO2 ročně, ale také lukrativní byznys pro provozovatele

Elektrárenské bloky nacházející se v bezpečnostní rezervě musí být na požadavek provozovatele přenosové soustavy schopné provozu do deseti dnů a po dalších 24 hodinách schopné dodávat plný výkon. Provozovatelé za držení těchto bloků v „pohotovosti“ dostávají odměnu, kterou hradí spotřebitelé skrze síťové poplatky.

Podle informací Federálního ministerstva hospodářství obdrží v letošním roce 149 milionů eur. To při současném výkonu bloků v rezervě odpovídajícímu 1500 MW znamená 294 Kč pro každý MW a hodinu pohotovosti. Podobnou sumu obdrží elektrárny poskytující službu primární regulace frekvence v Německu, kde se poplatek aktuálně pohybuje okolo 2000 EUR týdně, tedy zhruba 307 Kč za hodinu.

Zatímco však primární regulace frekvence je služba nepřetržitě využívaná pro udržení výkonové rovnováhy v soustavě, u bezpečnostní rezervy se obecně předpokládá, že její využití nebude potřeba. Spíše tak opatření přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů v Německu.

K roku 2020 by mělo opatření přinést redukci emisí CO2 ve výši 11-12,5 milionu tun ročně. To by podle Evropské komise mělo zajistit více než polovinu zbývajícího objemu emisí, které Německo potřebuje k dosažení cíle snížení emisí o 40 % v roce 2020 oproti hodnotám z roku 1990. Ani s tímto opatřením však Německo svých klimatických cílů pro rok 2020 nedosáhne.

Úvodní fotografie: Německá uhelná elektrárna Jänschwalde. Zdroj: LEAG