Austrálie plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality a zároveň udržet uhelný průmysl
Australská vláda plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality a zároveň udržet při životě tamní uhelný průmysl. Australský ministr pro suroviny Keith Pitt dokonce minulý týden navrhl, aby vláda poskytovala půjčky společnostem, které chtějí investovat do těžby uhlí v Austrálii. Většina bank totiž od poskytování úvěrů společnostem v tomto odvětví upouští. Informaci přinesl zahraniční server Argus.
Zahraniční server Argus uvedl, že australský premiér Scott Morrison by se měl k dosažení uhlíkové neutrality zavázat na nadcházející klimatické konferenci v Glasgow. Než na uzavření uhelného průmyslu by však podle zveřejněných informací měla Austrálie cílit na využití mechanismů kompenzace uhlíkových emisí či sekvestraci uhlíku.
„Hlavním cílem vlády je ochrana uhlí, plynu, těžkého průmyslu a zemědělství při současné podpoře využití vodíku či zachycování a ukládání emisí CO2,“ uvedl minulý týden australský ministr energetiky Angus Taylor.
Někteří členové australské vlády šli ještě dále. Ministr pro suroviny Keith Pitt navrhnul, aby byl vytvořen státní fond na úvěry na investice do těžby uhlí ve výši 250 mld. australských dolarů (zhruba 4 biliony korun). Tento fond má pokrýt výpadek financování od bank, které ohlásily, že přestanou poskytovat úvěry na projekty spojené s využíváním uhlí.
Informace o záměru australské vlády udržet uhelný sektor při životě přichází v době, kdy se vlivem rekordně vysokých cen uhlí a rekordně nízkých hodnot uhelných aktiv prohlubuje australské "uhelné dilema".
„Rekordně vysoké ceny energetického uhlí podpořené vysokou poptávkou před nadcházející zimou na severní polokouli jsou přiživovány nízkými investicemi v uhelném sektoru. Někteří těžaři nejsou schopni zvýšit těžbu kvůli regulatorním průtahům a většina nedokáže využít současné vysoké ceny pro obhájení rizika investic do aktiv, která se mohou stát uvízlými v nízkouhlíkovém hospodářství,“ dodal Argus.
Mohlo by vás zajímat:
Dobrý den,
Tak to je další dějství zoufalství.
Nejdříve politici (jakožto prodloužená ruka těch co je volí) křičí fosil FUJ, zašlapejme ho do země. A když je i banky poslechnou a přestanou poskytovat půjčky a začnou se projevovat důsledky, tak politici otočí a začnou za peníze daňových poplatníků poskytovat výběrové dotace (pardon, státní půjčky) aby doly nezkrachovaly, lidi nepřišli o práci a řiditelné elektrárny měly uhlí na vykrývání těch jejich OZE šílených špiček a propadů.
Aneb absolutně přesně: Dokud se to hýbe daň to! Až se to hýbat přestane, dotuj to!
Pokud banky začnou jednat ideologicky a rezignují na svou úlohu, tak je někdo musí nahradit.
Banky se snaží dělat to, co mají, tedy řídit rizika, a chovat se především ekonomicky.
Finanční sektor už delší dobu couvá z uhelné energetiky, a ví proč (a hlavní důvod není politika).
Uhlí ponechají svému osudu, jejich zájem už to moc nebude, právě vzhledem k míře rizika. Nutno podotknout, že to je dlouhodobý proces.
Nicméně uhlí je stále potřeba, a ještě nějaký čas bude, takže pro jeho udržení mohou být potřeba nějaké překlenovací finanční zdroje.
To je zajímavý nápad :"Udržet v chodu obrovitý uhelný průmysl a zároveň se chlubit tím, že jsme uhlíkově neutrální". Ať nám Australané poradí jak to udělají a v Evropě může běžet těžba uhlí do nekonečna, včetně provozu uhelných elektráren za rok 2200. Australané si už poradili s běženci, které - "nasměrovali na cizí pronajatý ostrov" a když si tam podali běženci žádost o občanství Austrálie, tak jim ho rychle zamítly. Australané mají fištróna. Když "pořešili" úspěšně běžence, tak "pořeší" i bezuhlíkovou ekonomiku.
Protinožci mají drobnou výhodu v tom, že jsou ode všech poněkud dál, tak trochu na samotě...v oceánu.
Dobrá myšlenka. To je celostátní kontrakt na zelenou energii. I doly mohou těžit zelenou eletrikou. Uhlí se přece vyveze a spálí jinde. HIP HIP HURÁ.
No já nevím , ale část z Vás pořád nechápe co se děje. Současné ceny energií se promítnou do všeho zboží, zejména potravin, lidé budou moci koupit méně a mnoho firem zkrachuje. Přijde prudká ekonomická krize. Vláda je naprosto neakceschopná místo toho aby omezila vývoz el. energie, tak se jen dívá, jak el. energie zdražila o 300% a její cena zdevastuje celé hospodářství.
Spíš vy pořád nechápete že omezovat vývoz ani dovoz,bránit trhu, nelze. Stejně by to nepomohlo pokud máte provázané jednotlivé trhy. Spíš by naopak pomohlo mít na hranicích dostatečně kapacitní profily mezi státy což by znamenalo možnost opravdu vyrobit potřebné množství elektřiny a snížit tak ceny. V ČR je instalováno kolem 21 GW elektráren, maximální výroba byla v poslední době kolem necelých 11 GW i s FVE a zatížení někde kolem 8-9GW. To znamená že se trhu nemůže účastnit nějakých 6-7GW, mimo vodních, solárních a větrných elektráren, které by za jiných okolností vedly k poklesu ceny.
Stejně tak to vypadá že nechápete že energetická krize není záležitost jenom EU, ale celého světa a ani jedna ekonomika vůči tomu není imunní.
Ano, firmy budou krachovat, ale z důvodu toho že je zasekaná celá světová ekonomika. Od Londýna přes Moskvu, Tokio, San Francisco a New York do Manchesteru. A lily se do ní peníze i když ten primární problém nebyl v minulém roce nedostatek financí jako takových ale nemožnost je z velké části utrácet. Jinde chybí lidi. To spíš vypadá na ekonomiku přehřátou než na to že by za to mohla primárně paliva.
V momentě kdy nemáte součástky je Vám elektřina gh.
Trochu "plavu" ve Vaší filosofie míchání výroby, zatížení ES a instalovaných výkonů (vše GW)...
Šlo by to více objasnit?
Pan Josef tvrdí že nejlepší by bylo vytvářet z ČR ostrov a tím snížit cenu. Já tvrdím že důvodem vysoké ceny je silné propojení trhů a jejich vzájemná závislost, zatímco propojení sítí výrazně pokulhává. Ceny jsou velmi vysoko přestože doposud nejsou v provozu zdaleka všechny zdroje které tedy sice spalují uhlí, ale povětšinou relativně levné hnědé. Myslím že pokud by bylo propojení soustav poněkud silnější, došlo by k poklesu ceny elektřiny, protože by nevznikaly v jednotné síti kapsy do kterých není možné dostat dostatek výkonu a kde cena sice podle všech zákonitostí trhu roste, ale zároveň táhne nahoru i ceny jinde a není jak ji srazit protože tam ten výkon nedostanete.
Vlastně je to podobná situace jako když v Německu není jak dostat proud ze severu na jih, byť trochu opačně, opět máme vedle sebe regiony které si vzájemně ovlivňují značným způsobem ceny, ale nedostatečná přenosová kapacita neumožňuje aby se srovnávaly.
Dále pak tato nedostatečná kapacita napříč Evropou způsobuje rozpady na stále ty stejné regiony (ještě jsem neviděl že by se od sebe odpojila Francie a Německo) a v jiných obdobích zbytečné pálení paliv kdy zase neumožňuje do ČR dovézt eventuálně přes ni převést dostatečný výkon i když je dostupná levnější elektřina.
Dovolil bych si to tady zkusit vysvětlit. Vláda Austrálie se to totiž snaží hrát na dvě strany, Na jednu strnu nejsou slepí a vidí, že jejich země má gigantický potenciál v OZE, které jsou u nich už teď schopny válcovat konkurenci.
Na stranu druhou je nejmocnější lobby v Austrálii the Mineral Council of Australia, neboli těžaři. A současná konzervativní vláda je plná politiků, kteří jim jdou na ruku.
Takže se "čaruje", aby se vlk nažral a koza zůstala celá. V reálu starým uhelným elektrárnám v Austrálii asi už není pomoci a prodej uhlí do ciziny určí hlavně poptávka, ne plány australských politiků.
Protože autor se moc neorientuje v ekonomice austrálie, která je taková saudská arábie nerostných surovin a jsou na exportu těžených materiálů zcela závislí, nemají ani jinou možnost než exportovat cokoli co mají a zdrojů mají dost. Jinak by to byla velice chudé nehostinné prázdné polopouštní peklo.
Svět bude pořád kupovat obří kvanta železné rudy, bauxitu a desítek dalších surovin. Stálo by za to podívat se jak významný ten export uhlí pro australskou ekonomiku vlastně je. Je to pro ekonomiku zásadní nebo je to jen špinavý byznys pro pár místních "Tykačů", resp. pro pár bezohledných hongkongských korporací?
Pane Veselý, pokud se bude těžit zelenou energií, tj bagry a dopravníky atd. na EE od slunečníků a větrníků, budou inzerovat bezemisní stav hospodářství. Že se ruda a uhlí zpracuje špínou z huhlí jinde?
Doly v australském Outbacku byly jedny z prvních velkých zákazníků, kteří začali masivně nakupovat FVE s bateriemi. I v době, kdy byly o pěkný kus dražší než dnes, se jim oproti dovážené naftě do dieselagregátů sakra vyplatily.
A ostatní země jsou zodpovědné samy za sebe. A třeba na výrobu hliníku žádné špinavé huhlí nepotřebujete, jen spoustu elektřiny. A tam, kde je huhlí zvykem používat, jeho měrná spotřeba utěšeně klesá, a na změně se pracuje.
Dle snadno dohledatelných údajů je uhlí dlouhodobě na druhém místě v pořadí exportních příjmů Austrálie (první je železná ruda). Takže významné to určitě je.
Jinak k elektrolytické výrobě hliníku sice není potřeba "špinavé uhlí", ale je potřeba ne o moc čistější ropný koks jako "obětovaný" anodový materiál. Na výrobu 1 tuny hliníku se spotřebuje plus minus stejně ropného koksu jako klasického koksu pro výrobu 1 tuny oceli.
No vždyť i říkám, na to jim i ta Austrálie to huhlí dodá.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se