Uniper uvede do provozu nový plynový blok. Sloužit bude výhradně pro stabilizaci sítě
Společnost Uniper uvede do provozu svou novou plynovou elektrárnu Irsching 6 u Ingolstadtu. Elektrárna o výkonu 300 MW bude sloužit výhradně jako bezpečnostní rezerva pro dodávky elektřiny. Elektrárna tak nebude k dispozici na trhu, ale bude využívána v krátkých časových horizontech v nouzových situacích, v případě ohrožení bezpečnosti provozu přenosové soustavy.
Výstavbu elektrárny si vyžádal německý provozovatel přenosové soustavy TenneT, který elektrárnu bude spouštět dle potřeby sítě. Společnost Uniper získala zakázku na výstavbu a provoz na konci roku 2018. Konečné uvedení této elektrárny do provozu proběhne, jakmile budou dokončeny závěrečné kontroly bezpečnosti práce a příslušná dokumentace. Zkušební provoz byl úspěšně ukončen 1. srpna.
“Elektrárna je jednou z nejmodernějších a nejúčinnějších na světě a v případě potřeby ji lze rychle a flexibilně uvést do provozu. Rozhodujícím způsobem tak přispívá ke stabilitě sítě v Bavorsku a jižním Německu,” uvedl bavorský premiér Markus Söder.“Potřebujeme však mnohem více. Již několik let vedeme masivní kampaň za výstavbu dalších elektráren. Ty jsou po odstavení jaderných elektráren nezbytné jako doplněk k obnovitelným zdrojům energie. Spolková vláda musí konečně zrychlit: Strategie výstavby elektráren musí být rychlejší a větší,” dodal Söder.
Elektrárna bude společně s dalšími třemi elektrárnami stejného výkonu v jiných lokalitách využita pro zajištění stability soustavy a bezpečnosti dodávek na jihu Německa, které ohrožuje odstavování jaderných elektráren, stagnující výstavba nových vedení a rostoucí nestabilní výroba obnovitelných zdrojů energie. Elektrárny, označované jako "speciální síťová zařízení|” budou financovány z kapes spotřebitelů skrze síťové poplatky.
„Německo potřebuje flexibilní elektrárny, jako je Irsching 6, které spolehlivě vyrábějí elektřinu, i když nesvítí slunce a nefouká vítr,“ uvádí Michael Lewis, generální ředitel a ředitel pro udržitelnost společnosti Uniper.
Nový šestý blok elektrárny Irsching spalující zemní plyn. Zdroj: Uniper
Němečtí provozovatelé zažádali o zdroje v roce 2017
Němečtí provozovatelé přenosové soustavy o nutnosti výstavby zdrojů sloužících jako „speciální síťové vybavení“ o výkonu 2 GW na jihu Německa informovali v březnu 2017. Německý regulátor o tři měsíce později potvrdil potřebu těchto zdrojů, jejich instalovaný výkon však snížil na 1,2 GW.
„Pokud má být i po uzavření posledních jaderných elektráren v Německu zajištěna spolehlivá dodávka elektřiny, měly by být v jižním Německu postaveny systémové elektrárny o instalovaném výkonu nejméně 2 GW,“ uvedli němečtí provozovatelé přenosové soustavy ve své zprávě na počátku roku 2017.
Elektrárny pro stabilizaci sítě s celkovým instalovaným výkonem 1,2 GW měli mít němečtí provozovatelé přenosových soustav k dispozici od října 2022. Problémy ve výběrovém řízení a ve fázi výstavby však vedly ke zpoždění.
RWE již provozuje blok ve svém závodě v Biblisu, zatímco Leag má v provozu elektrárnu v Leipheimu. Společnost ENBW má zpoždění se svým projektem v Marbachu, což zdůvodňuje mimo jiné problémy s dodávkami.
Elektrárna Irsching je největší elektrárnou v Bavorsku
Elektrárna Irsching se nachází nedaleko města Vohburg na Dunaji. Skládá se z celkem šesti nezávislých bloků. Nejstarší bloky Irsching 1 a 2 již byly odstaveny. Blok 3 byl německým síťovým regulátorem označen jako systémově důležitý a je k dispozici provozovateli sítě jako rezerva pro zajištění stability sítě.
Bloky Irsching 4 a 5 jsou využívány na trhu a jsou spouštěny až několikrát denně. S účinností kolem 60 % patří oba bloky mezi nejúčinnější paroplynové elektrárny v Evropě. Bloky elektrárny Irsching jsou s celkově více než 2 100 MW instalovaného výkonu největším elektrárenským areálem v Bavorsku.
Mohlo by vás zajímat:
Omluvte mi mou neznalost, ale jakou rychlostí by dokázal škálovat výkon modulární reaktor? Chápu, že oproti moderní plynové elektrárně by obstál asi jako Wartburg proti BMW, ale zná někdo konkrétní čísla - např. dobu náběhu z 0 na plný výkon či opačně?
Rychlost najetí se bude odvíjet od studeného nebo prohřátého stavu.. Z hlediska praktického využití to nebude nejdůležitější okolnost, neboť předpověď počasí se nemění tak rychle, náhrává stále přesnější její předpověĎ. Ona si s tím umělá inteligence, když jí dokážeme dodát dostatečné množství potřebných informací snadno poradí. Pro krátkodobé výkyvy jsou jiné opatření.
Na tuto vaši otázku vám asi přesně odpoví pan Emil z ČEZu. Já jen jako pozorovatel a malovýrobce elektřiny a tepla si dovolím konstatovat, že například fracouzské jaderné babičky jsou schopny během dne zvýšit a snížit výkon okolo 10 000 MW a možná i více, ale to bych si vymýšlel.
K otázce je třeba jen dodat, komu není rady, tomu není i pomoci... pokud někdo vypne vcelku moderní jaderky, pak ho to stojí další investice nejen do občasných zdrojů, ale právě do jejich stabilizace a to všechno zákazník nakonec zaplatí.
Smutné na tom je, že to nezaplatí jen občan SRN, ale i našinec, který za ten spolkový nesmysl nemůže...
Moderní modulární reaktor by dokázal škálovat výkon přibližně stejně jako každý jiný moderní reaktor, tj. okolo 5 % nominálního výkonu za minutu. S takovým režimem se v projektem stanovené životnosti počítá. Požadavek evropských utilit je schopnost manévrování minimálně v rozsahu 50-100 % výkonu na denní bázi. I starší francouzské reaktory běžně zvládají snížení výkonu až na 20 % nominálního výkonu.
Např. výkon reaktoru typu CP1 Tricastin-4 s nominálním výkonem 915 MWe, spuštěný v roce 1981, byl předevčírem následující:
8:00 839 MWe
9:00 350 MWe
10:00 264 MWe
11:00 222 MWe
...
15:00 190 MWe
16:00 367 MWe
17:00 844 MWe
P.S.: S ČEZem nemám nic společného.
Dáte odkaz na zdroj? To by mě zajímalo...
energygraph. info/d/gr_6-QW4z/unit-availability?orgId=1&var-unit=17W100P100P0153K
Rychlost reakce reaktoru (nebo spíše JE) nezávisí jen na tom, jestli tam jsou modulární reaktory.
Samozřejmě více menších reaktorů dává větší možnosti, ale rozhodující je spíše typ reaktoru.
Například v USA se staví pokusný JR čtvrté generace. Je trochu větší, než modulární.
Ocituji kousek staršího článku y tohoto webu:
"Projekt známý jako Natrium zahrnuje rychlý sodíkem chlazený reaktor o výkonu 345 MWe kombinovaný se zásobníkem tepla. Díky tomu dokáže tato technologie krátkodobě vyvinout elektrický výkon až 500 MWe. Zásobník tepla s teplonosičem ve formě roztavené soli umožní zvýšit výkon zařízení po dobu až 5,5 hodiny."
Taková JE bude mít flexibilitu obdobnou, jako plynové elektrárny, ale bez jejich emisí. Vyhořelé palivo bude mít řádově kratší poločas rozpadu, než ze současných JR.¨
Navíc podobné reaktory s rychlými neutrony mohou procovat také jak množivé. To znamená, že vyrobí více jaderného paliva, než spotřebují.
Když budete hledat, nedávno zde byl článek, kde byly pěkné odkazy na provozované rychlé reaktory. Od už zrušených a pokusných až po komerčně provozované (v Rusku) a stavěné.
Nějak se mi ztratila odpověď.
Hledejte projekt Natrium. Velmi flexibilní JR.
Není až tak důležité, zda je to modulární reaktor, ale jeho typ.
Už tu na to odpovídal, jaderky dokáží pomalu modulovat svůj výkon (ne na nulu). Rychlá modulace směrem na nulu by vedla k drastickému snížení životnosti elektrárny,
na to máme rychlé plynové a přečerpávací elektrárny a přibudou baterie.
Kdo tu na to odpovídal, že "jaderky dokáží pomalu modulovat svůj výkon (ne na nulu)"? Co konkrétně je podle vás "pomalu"? Kdo tvrdil že "Rychlá modulace směrem na nulu by vedla k drastickému snížení životnosti elektrárny"? Co je to konkrétně podle vás "drastická"? Zjevně o tom opět nic nevíte ale nutně musíte něco napsat.
Podle okolností. Např. pokud je porucha odstranitelná v řádu málo hodin (třeba falešné hlášení ochrany), sjede se na dolní hranici toho, co turbína snese, odpojí se, zbytek vyvíjené páry se pouští přes redukční stanici do kondenzátoru. Reaktor tedy pár set MWt vyrábí stále, což jeho životnost čerpá minimálně.
Jenom doplňující informace. Není to jenom akumulace do baterek, přečerpávaček, ale je na místě připomenout další nezanedbatelné způsoby, které s narůstajícím problémem levných a přebytkových energií se budou souběžně s tím rozvíjet. A není to jenom H2 či syntetická paliva, ale třeba forma tepelné energie roztavených solí, stlačování vzduchu a další nově vznikající důmyslné způsoby. Rozhřešení tohoto broblému bude určovat trh a né atomová velkokapacitní alibistická loby, i když se o to bude všemožně snažit. Proto jim konečně nastolený rozvoj těchto OZ, když se v tom vydrží, nemůže jít moc pod vousy. Přínos z OZ musí být max. přínosem a ne, aby bylo ubíráno ze zisku vypínáním a placení odškodněním, jak se to snaží někdo prezentovat.
fiasko OZE v Nemecku v priamom prenose.
Tak sa buduje zelena energetika, ze sa stavaju fosilne zdroje.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se