Náklady Německa na stabilizaci přenosové soustavy se v loňském roce vyšplhaly na téměř 1,5 miliardy eur, tedy zhruba stejné hodnoty jako v rekordním roce 2017. Zatímco náklady na redispečink podstatně poklesly, platby na odškodnění provozovatelů obnovitelných zdrojů energie za nemožnost dodávat elektřinu do sítě kvůli hrozícímu přetížení vedení naopak zaznamenaly nárůst. Uvádí to zpráva německého síťového regulátora.

Náklady Německa na stabilizaci soustavy vloni dosáhly 1 438 milionů eur (37 miliard korun) a zaznamenaly tedy zhruba 5% pokles oproti nákladům za rok 2017. Stále se však jedná s významným odstupem o druhou nejvyšší hodnotu v historii, kterou nelze považovat za úspěch. Vysoké účty na stabilizaci soustavy podtrhují problém Německa s rozvojem přenosové soustavy.

Největší podíl na celkové sumě tradičně připadl na náhradu za snížení dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a zdrojů na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v době, kdy tato elektřina nemohla být z důvodu hrozícího přetížení přenesena. Celkově bylo dotčeno 5,4 TWh elektřiny, tedy 2,6 % veškeré vyrobené energie OZE. Ačkoliv tak celkový objem „nedodané“ elektřiny meziročně o cca 2 % poklesl, náklady vzrostly z 610 mil. euro v roce 2017 na loňských 635 mil. euro (16,4 mld. korun).

 

Náklady Německa na opatření pro udržení stability přenosové soustavy. Zdroj dat: BNetzA

Nejvíce musela být omezována výroba větrných elektráren, celkem o 5,2 TWh, tedy 97 % z celkového objemu „nevyrobené“ elektřiny všech OZE a 95 % veškerých nákladů na tato opatření. S 0,12 TWh a 4 % nákladů následovaly solární elektrárny.

Na redispečink, nezbytný ke stabilizaci sítě, vloni připadlo 472,7 mil. eur, tedy o 22 % méně než v předchozím roce. Dle regulátora mělo na poklesu potřeby redsipečinku hlavní podíl přenosové vedení „přemosťující“ oblast Durynského lesa, tzv. Thüringen Strombrücke, zprovozněné v září loňského roku, které ulevilo nejvíce vytěžovanému prvku v německé přenosové soustavě (vedení Remptendorf-Redwitz).

V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě elektřinu dle merit order dodat (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.

Množství elektrické energie v rámci redispečinku v Německu v jednotlivých letech. Zdroj dat: BNetzA

Pomoci má aktualizace zákona na výstavbu vedení

Německo aktuálně schválilo novelu zákona k urychlení výstavby vedení přenosové soustavy, která má zejména pomoci snížit odpor, který proti výstavbě mají místní obyvatelé a vlastníci pozemků. Hlavním přínosem je navýšení kompenzací pro vlastníky dotčených pozemků.

Hlavním cílem Německa je zprovoznění severojižních propojení, která budou schopna přepravit elektřinu z větrných elektráren na severu země na průmyslový jih. Mimo jiné se jedná o vedení SuedLink, které by mělo být dle aktuálních očekávání dokončeno v roce 2025. Podle vyjádření Lexe Hartmanna, ředitele společnosti Tennet, se jedná o „ambiciózní harmonogram“, jisté pochybnosti o tomto datu vyjádřil i Peter Hoffmann, odpovědný za zajištění provozu přenosové soustavy společnosti Tennet.

Problémy na jihu…

I bavorská vláda se kvůli opožděné výstavbě páteřní linky přenosové soustavy ze severu obává o zajištění dodávek elektřiny pro svou spolkovou zemi,  jednoho z průmyslových center Německa. I proto se snaží udržet svou jadernou elektrárnu Isar 2 v provozu co nejdéle, po havárii ve Fukušimě v roce 2011 přitom bojovala o její co nejrychlejší odstavení.

Elektrárna vyrábí ročně přes 11 TWh elektrické energie, zhruba 12 % celkové spotřeby elektřiny v Bavorsku. Pokud by měla být odstavena dříve než v nejzazším možném termínu, tedy v prosinci roku 2022, může Bavorsku vzniknout významný problém se zajištěním bezpečnosti dodávek.

…nutí k hledání nových cest

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy byli donuceni stagnující výstavbu vedení řešit vypsáním tendru na výstavbu nových systémových elektráren na jihu.

„Pokud má být i po uzavření posledních jaderných elektráren v Německu zajištěna spolehlivá dodávka elektřiny, měly by být v jižním Německu postaveny systémové elektrárny o instalovaném výkonu nejméně 2 GW,“ uvedli němečtí provozovatelé přenosové soustavy (PPS) ve své zprávě na počátku roku 2017.

Elektrárny měly být postaveny a provozovány jako  „speciální síťová zařízení“ samotnými německými PPS pro stabilizaci soustavy a zajištění dostatečného výkonu  v Bavorsku, Bádensku-Württembersku a jižním Hesensku. Plány na výstavbu systémových plynových elektráren se nicméně v březnu ocitly v nejistotě, když dva z německých provozovatelů přenosové soustavy plánované aukce na výstavbu těchto elektráren bez uvedení důvodu zrušili.

Zcela novým řešením, které by mělo umožnit vyšší využití stávajících vedení, snížit nároky na výstavbu nových vedení a uspořit výdaje za nákladný redispečink, jsou obří akumulátory, tzv. Netzboostery. Pilotní baterie o celkovém výkonu 1 300 MW chtějí dle návrhu plánu pro rozvoj přenosové soustavy do roku 2030 (Netzentwicklungsplan 2030) němečtí provozovatelé v jižním a severním Německu otestovat nejpozději do roku 2025.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *