Think-tank analyzoval cíle emisí Německa, nestačila by ani uhlíková daň 50 EUR/t

Myslím, že už jsme zde situaci vyjasnili více než dost. Pan Vaněček říká, že se nemá od německé Energiewende předpokládat nic více než odchod od jádra a co nejvyšší kapacita instalovaných větrníků a fotovoltaiky. Můj názor byl, že jejich hlavním cílem bylo snížení emisí a dovozu fosilních paliv (a takto to hlásají všechny enviromentální organizace, které nám ji dávají za vzor).

Plně souhlasím, že odchod od jádra se daří a plně zdaří. Nikdy jsem nepochyboval, že kombinace fosilních zdrojů a OZE funguje v pohodě. Opravdu nepochybuji, že s podílem výroby ve fosilních blocích okolo 50 % a více může německá energetika v pohodě fungovat.

Nepochybuji o tom, že při přechodu uhelných a jaderných bloků na plynové v Německu i u nás se dá zajistit stagnace emisí, jak zde popisuje pan C. A nemyslím si, že by fosilních zdrojů při využití i nestandardních ložisek, jak je předpokládá pan C, byl nedostatek. Jinou věcí je cena, která by při tak masivním nárůstu potřeb Evropy, který předpokládá pan C , podle mě vylétla poměrně vysoko.

Jen si dovoluji tvrdit, že to není cesta k nízkoemisní energetice, a už vůbec ne v takové rychlosti, jak se to předpokládá například v protokolu Pařížské klimatické konference. A také to není cesta ke snížení dovozu fosilních paliv. A jak je vidět už teď v Německu, je to cesta, která je velmi drahá (a to ještě přešlo Německo z uhlí na plyn jen z velmi malé části). Prosím, zkuste uvážit, jaká by byla cena elektřiny v lednu a nyní, kdyby místo uhelek běžely čistě plynové bloky.

Hurá, tak už pan Wagner mění názor. Ještě před půl rokem by nikdy nenapsal, cituji: "Plně souhlasím, že odchod od jádra se daří a plně zdaří". Říkal že v Bavorsku to selže.

Ale ne ještě ve všem, píše: "A jak je vidět už teď v Německu, je to cesta, která je velmi drahá." Ještě si neuvědomil, že to Němce stojí (vzhledem k jejich platům) méně než nás. A že Němci způsobili celoevropský výrazný pokles silové elektřiny (nasmlouvávané 1 či 2 roky dopředu). To že občas cena vylétne hodně nahoru či do záporna - to je věc (nedostatečného) trhu.

Co je to Energiewende a jaký mělo jejích 15 let význam pro celý svět vysvětlím jinde.

Pane Vaněčku, prosím Vás nelžete. Vždy jsem psal, že náhrada jádra fosilními zdroji funguje a kombinace fosilních zdrojů a obnovitelných v Německu bude fungovat. To, co jsem psal, je, že je otázka, jak takovou Energiewende Bavorsko, až zjistí všechny dopady, přijme. Bavorsko se vždycky chlubí tím, že má nízké emise a že je soběstačné a spíše vývozcem elektřiny. A tamním lidem je bližší představa o hlavní cílem Energiewende, který jsem měl i já, ne ten Váš. Právě u Bavorska nebude stagnace emisí, ale růst. A je otázka, jestli za rozumnou cenu půjde nahradit jaderné plynovými a nebude třeba více uhelných. Pak by byl růst emisí právě v Bavorsku dost intenzivní.

A silná závislost Bavorska na vedeních ze severu bude pro ně také dost silným kafe.

Cenu plynu bohužel nejsem sto uhádnout. Rozhodně by ale plynofikace, byť PPE produkují asi za 60-80€/MWh, byla násobně rychlejší než výstavba JE. A pokud se na to podíváme ze světového pohledu, plyn bude hrát klíčovou roli v splnění závazků klimatických dohod, zejména v méně rozvinutých zemích a zemích, které by musely teprve jaderné know-how získat.

Na druhou stranu lze stanovit z tohoto pohledu ideální mix OZE akumulace a záloh, respektive lze odsimulovat jaké budou z toho emise a jaký poměr jakých zdrojů bude vhodný.

Je nutné dodat, že studie se zabývala jen emisemi z energetiky.

Já osobně to vnímám jako názornou ukázku toho, proč motivace trestem (daň z CO2) moc nefunguje. Stejně nakonec bude slavit úspěch spíše motivace odměnou (aukce na nové zdroje, placení za odstavení zdrojů, apod.).

Začít by se rozhodně mělo odstraněním nějakých 7-8 GW výkonu hnědouhelných elektráren (ekvivalent současného německého exportu). Angela a její vláda, dle mého, udělaly chybu, že nepřevzaly hnědouhelná aktiva Vattenfallu za účelem postupného útlumu výroby.

Pane Veselý, ten přebytek Německa plyne z toho, že už nyní mají postaveny kapacity, které nahradí 11 GW, které pořád ještě mají v jádře a za čtyři roky už nebudou. Vidíte, že Vámi uváděných 7-8 GW, které nyní vyvážejí a vy byste je rád zrušil ani na náhradu toho jádra nestačí. Připomeňme, že Němci mají celkově v uhlí 50, 7 GW a v plynu 26,8 GW. V současné době během dne potřebuje Německo 80 GW a vítr se sluncem nedodají téměř nic (tedy tři hodiny po poledni je vítr pouze 7,3 GW). Celou druhou půlku ledna jede Německo téměř zcela na klasické zdroje (pokud se jádro odstaví, tak to budou pouze fosilní). A po odstavení jádra s přihlédnutím k tomu, že je dobré mít i rezervu, to Němcům bude tak akorát stačit. Jen pro zajímavost. Německo a Francie produkují zhruba stejné množství elektřiny. Například v listopadu 2016 to bylo u Německa 48,7 TWh a u Francie 45,5 TWh. Francie měla část svých jaderných bloků odstaveny a Německu zase příliš nefoukalo, takže obě země neměly úplně ideální podmínky. Podívejme se na Německo, to vyrobilo z fosilních zdrojů 54 % elektřiny (většinu z uhlí) a z nízkoemisních pak 46 % (třetinu z toho ovšem z jádra). Francie vyrobila z fosilních zdrojů pouze 14,7 % elektřiny (velkou část z plynu) a z nízokemisních zdrojů pak 85,3 % elektřiny. Emise v Německu byly pětinásobkem těch ve Francii. A tato situace se v následujících letech při nejlepším zachová, ale nejspíše se situace v Německu spíše zhorší. Když jsou podmínky jako vyly v lednu, tak sebevětší kapacit větrných a fotovoltaických zdrojů je na nic. Ani ve velmi vzdálené budoucnosti si nedovedu představit, jak zajistit uložení potřeb Německa na čtrnáct dní inverze, která nyní byla.

A Vy předpokládáte, že v příštích letech nebudou Němci nic stavět? A s těmi absurdními požadavky na "uložení potřeb Německa na 14 dní inverze" jděte do ... To nikdo neplánuje a nikdy neplánoval, protože to je pro 80% podíl OZE (plán DE do roku 2050) naprosto zbytečné a přemrštěné.

Teoreticky by stačilo uložení na nějakých 10-24 hodin. Akumulace na 14 dní a podobně je už až moc. Pokud se na to budeme ochotni dívat z pohledu celkových ročních emisí, pak provoz jen po dobu půl roku z větší části na OZE bude znamenat výrazné snížení emisí ve většina světa. Zbytek by pak ideálně měl doplnit plyn.

Mimochodem všiml jste si jak se proti OZE musí stále vyrábět nové argumenty?

Pane Wagnere,

Denní akumulace by měla řešit zejména období s příznivějším počasím, během kterých by bylo možné síť třeba z 85-100% na OZE provozovat. Po ruce teď nemám žádné hodinové křivky výroby z větru nebo slunce v průběhu roku, ale odhadem by takováto situace měla nastávat v období od května do srpna. Samozřejmě že na horší období bude třeba stále záloha, buď v uhlí, nebo v plynu, eventuálně v něčem jiném. Ale díky možnosti denní zálohy a tím možnosti instalace násobně vyšších výkonů nestabilních OZE se dostáváme do situace kdy se začnou projevovat i v horších obdobích.

Ano nenahradí třeba 100% výroby jako v jiných měsících, kdy se o to postarají díky akumulaci, ale budou dodávat třeba 10-20% místo dnešních třeba 1-2%, to už je dost velká změna, která se může projevit.

K debatě výše mám jen jeden postřeh nebo spíš otázku a to, proč je jen řeč o dosahovaných okamžitých výkonech toho či onoho zdroje (sakra, už mluvím jako Klaus starší) , když by se spíš měl posuzovat celkový obraz německé energetické hysterie (která jaksi zapomněla paralelně řešit dopravu nebo to co posílá okolním zemím za emise již desetiletí) a doplnit jej o roční nebo měsíční výrobu v TWh. Jádro strčí do kapsy každý větrník či FVT, jakmile začnete posuzovat vedle navýsost energetických parametrů i zásah do krajiny (plošný zábor půd) nebo ERoEI... Nebo jestli zaměstnáte více lidí tím nebo jiným směrem.

Pane Veselý, dodnes jste nereagoval vyvrácení vašeho mýtu o mé drahé elektřině, jaksi jste přešel bez ztráty kytičky že otázka tarifů je mimo váš zorný úhel. Mějte alespoň šťávu uznat, že jste se seknul, abych mohl Vaše argumenty brát napříště s větším respektem.Tím ale nezpochybňuju všechno, co jste sem kdy napsal, alespoň za dobu, co sem chodím já).

Pane C, pokud se podíváte na data z Německa, tak vidíte, že za poslední nejméně čtyři měsíce nevyráběly OZE nikdy tolik elektřiny, aby se dalo (bez fosilních zdrojů) něco na dalších 24 hodin uskladnit. V té době Vám opravdu žádné baterie na 24 hodin nepomůžou. Aby jste dosáhl alespoň někdy v té době celého potřebného výkonu Německa, musel byste mít několikanásobek instalovaného větrného výkonu a ten by pak při jiném typu počasí (které by zase trvalo řadu dní) z dominantní části musel stát. A v této situaci Vám zase baterie na 24 hodin nepomohou.

A bez vyřešení těchto dlouhodobých rozdílných typu počasí opravdu 80 % výroby elektřiny z OZE v Německu nedosáhnete.

Taky jsem v té analýze nikde nenašel předpoklady, ze kterých vycházela. Jisté je, že elektřina z onshore VtE je v Německu vyráběna pod 50 EUR/MWh, elektřina z FVE a offshore VtE k tomu rychle směřuje. Takže s daní z CO2 50 EUR/tCO2 by veškerá uhelná elektřina (0.8-1.2 tCO2/MWh) byla okamžitě nekonkurenceschopná.

V současné době téměř žádnou elektřinu z libovolných větrných elektráren nemáte, takže je celkem jedno, jaká je cena elektřiny z nich. Prostě, jediná cesta pro Německo, které se spoléhá na fosilní zdroje, je přechod k plynu a tedy cena uhlíku taková, aby zajistila kompletní přechod od uhlí k plynu. To je podle mě hlavní důvod té vysoké daně za uhlíkové emise. A také pochopitelně výstavba velkého přebytku výkonu ve větru a fotovoltaice, což vede i k tomu, že nepoběží pořád a cena její elektřiny poroste. Tedy žádné 50 EUR/MWh u onshore, ale o dost více, protože se její koeficient využití i značně sníží.

Na co se to díváte? Vidím že poslední 3 dny je stále OZE mezi 30 a 12 GW (ve dne v noci) což je pořád více než mizerných 9 GW z jádra. Nespletl jste si Německo s ČR?

Pane Vaněčku, když se podíváte na období druhé půlky ledna, tak se celkově pohybovaly obnovitelné zdroje mezi 8 až 20 GW. Těch Vašich 30 GW je na hodinku okolo poledne jednoho dne. Pak už existují v těchto dvou týdnech pouze tři další takové píky, kdy na hodinku překračuje výkon 20 GW. Potřeby se pohybují mezi 50 až 80 GW, ovšem těch 50 GW je pouze v noci o víkendu a špičky přes 70 GW jsou přes pracovní dny poměrně široké. Z těch obnovitelných zdrojů pak dodávají biomasa a voda stabilně pořád okolo 7 GW. Celý leden (a i předchozí tři měsíce) nevyráběly nikdy OZE více než bylo potřeba, tedy něco, co by se dalo ukládat pro období většího nedostatku. Protože nelze předpovědět, kdy bude minimum produkce větru, tedy, jestli nepadne na dobu nejvyšší potřeby, tak Německo potřebuje po vypnutí jádra přes 70 GW fosilních zdrojů. A to je to, co nyní zhruba má. Takže si nemyslím, že by zde byl prostor pro snižování fosilního výkonu. Pochopitelně je možné rušit uhelné bloky a nahrazovat je plynovými. Ovšem je pak třeba počítat s příslušnými náklady.

Těch současných mizerných 9 GW výkonu jaderných elektráren Němci lehce pomocí OZE do roku 2022 nahradí. Problém je pouze jak rychle zvládnou nahradit aspoň polovinu výkonu uhelných elektráren.

Pane Vaněčku, můžete mi vysvětlit, které obnovitelné zdroje nahradí těch 9 GW jaderných v době, jako byl tento leden? Například v období mezi 16. až 26. lednem, kdy se výkon OZE pohyboval okolo 10 GW a i v pících pár hodin kolem poledne nepřekročil nikdy 20 GW. Můžete mi napsat, které obnovitelné zdroje dodají těch 9 GW třeba v době od 16. do 20. hodiny, kdy ve všední den přesahuje spotřeba 70 GW?

Pane Veselý, tradičně nás ohlupujete srovnáváním jablek s hruškami. 50 Euro je cena elektřiny z větru NA PATĚ větrné elektrárny, která vůbec neobsahuje celkové náklady systému (investice do sítí) a také vůbec nezajišťuje dekarbonizaci Německého mixu (akumulace). Najděte si minulý týden na Agoře a pochopíte, o čem mluvím. Celý týden spotřeba v blízkosti 80 GW a výroba z větru a slunce poblíž nuly. Můžete mít daň třeba 200 Euro, když nefouká a nesvítí, tak vám ta daň vítr ani slunce nevyčaruje. Musel byste mít akumulaci, která by dokázala alespoň pár dnů uživit celé Německo. O tom se tady bavíme, pokud má dojít ke snížení emisí o 90 a více procent.

Pan Hájek ani pan Wagner nejsou schopni pochopit, že

1)Německo nechce ani výhledově 100% OZE. To si mohou dovolit země, kde mají přes 50% elektřiny z vody (například Norsko, Švýcarsko). Německo se chce zbavit JE.

2) Že ne vždy je optimální akumulace elektřiny (např. v bateriích či přečerpávacích elektrárnách), ale často je výhodnější pružná výroba - už jsem zde popisoval jak to uvádí do praxe třeba Siemens.

Pane Veselý, až to oni pochopí, tak bude možná smysluplná diskuse, zatím ne. Co se týče ceny, nedokázali pochopit cenovou "learning curve" hromadné průmyslové výroby.

Pane Vaněčku, ani ta nejhromadnější výroba nezpůsobí, že slunce začne svítit v noci a vítr bude foukat celý rok rovnoměrně. To zase neberete na vědomí vy a proto jste úplně mimo. Nic o 100 % výrobě elektřiny z OZE jsem nepsal, to jste si vymyslel Vy, tak mi to nepodsouvejte. Pružná výroba je fajn, ale bohužel vůbec neřeší masivní přebytky elektřiny z větru a fotovoltaiky, kterou jsou už dnes a další instalace v rámci hromadné výroby je jen zvýší.

Nezlobte se ale je vidět že tomu nerozumíte. Teplárenství je něco jiného. Ale i u větru a slunce můžete teď umisťovat přebytky elektřiny do ohřevu teplé vody, to dělá třeba Škoda auto v obrovských bojlerech. Do budoucna přibude možností kam dávat přebytky (technologie existují a přecházejí do pilotní výroby), velké přebytky VtE a FVE budou, to s Vámi souhlasím. Já říkám že musí být, když má být OZE nad 50% výroby elektřiny. S figurou "100% OZE" operuje hlavně pan Wagner. Na to musíte mít specifické podmínky, pak to bude někde možné (tak za 40 let).

A nikdo z OZE nechce poručit slunci kdy bude svítit a větru kdy bude foukat. S tím operujete jen Vy a pan Wagner. Ale v rámci celého ročního období, je to veličina dosti stabilní. A sluneční konstanta je hodně stabilní.

Jsem rád že uznáváte alespoň význam pružné výroby.

Přebytky elektřiny z větru vždycky nějak vyřešíte, v nejhorším je odregulujete. Já se pořád snažím Vás přesvědčit, že když nefouká, tak ten větrník prostě nevyrábí. A to je velmi často a bez masivní akumulace nemáte žádné řešení. Až tak je to jednoduché.

Když třeba 10 hodin nebo dní nefouká nasadite pružnou zálohu (stejně jako když 30 dní opravují Dukovany nebo uhelnou elektrárnu). Máme ve výrobních kapacitách asi dvaapůl násobek výkonu než je maximální okamžitá spotřeba.

Na vykrývání takovýchto mnohahodinových a mnohadenních výpadků na počasí závislých zdrojů jako jsou nyní nemusí být záloha nijak moc pružná.

Je podstatný rozdíl mezi tím, když chybí na nějakou dobu jeden zdroj (byť třeba i 1 GW) než když najednou v Německu chybí 40 GW a v celé Evropě hodně desítek GW. Současná situace v Německu ukazuje, že bude muset mít stále celý potřebný výkon ve fosilních zdrojích, takže opravdu nemůže likvidovat uhelné elektrárny (pokud je nenahradí plynovými) , jak to tady inzeruje pan Veselý.

Letošní leden byl sice studenější než běžně, ale dlouhodobější inverzní počasí s minimem větru je vcelku běžné.

Cena na přípojce se uvádí u všech elektráren, neviděl jsem ještě že by se do projektu Temelína přidala cena posílení vedení k vyvedení výkonu z regionu. Je ale zajímavé že s postupem času se na OZE vždy vytáhne nový argument proč to nejde. Prvně to byla cena, teď cena spadla tak se začne tahat do toho cena vedení, co příště?

Co se týká akumulace nebo výroby z primárních zdrojů, to hodně záleží na tom jaké jsou dostupné technologie, jaký je výchozí energetický mix a co je cílem. Pokud má být cílem 100% z OZE bude akumulace ještě asi dost dlouho problém, pokud snížení emisí, pak není třeba řešit akumulaci takovou měrou, protože se o dodávku energie v problematickém období postarají povětšinou tepelné elektrárny. Pak stačí mnohem menší akumulace, která by v případě ČR například byla asi 70-100GWh, aby bylo možné v některé části roku provozovat síť z větší čísti na OZE.

Na světě je jen velmi málo energetik, u kterých by přechod na OZE a tepelné elektrárny znamenal zvýšení emisí. Vzhledem k tomu že OZE vyžadují pružné zdroje, pak by bylo nutné zbavit se starých uhelných elektráren a nahradit je buď plynem, nebo modernějšími, uhelnými s vyšší pružností a menší spotřebou paliva, což by vedlo k menším emisím CO2.

I v případě ČR by přechod na bezjadernou energetiku, tedy za předpokladu náhrady uhlí a jádra plynem, znamenal stagnaci emisí. Pokud to takovéhoto mixu pak začnete přidávat OZE, docílíte snížení emisí.

Problém ale představuje v Evropě dostupnost plynu, to by ale mohlo zlepšit, pokud se rozvine těžba z hydrátů methanu. Ve světovém měřítku ale kombinace OZE a plynu může vést k mnohem rychlejšímu snížení emisí a s nižšími náklady, než by znamenala výstavba jaderných elektráren. Pokud se zkombinují ložiska nekonvenčního plynu a hydrátů methanu, pak všechny části světa, relativně dobrý přístup k ložiskům plynu, který by byl nutný pro pohon plynových elektráren, které asi budou klíčové ve snižování emisí.

Pane C, nikdo nepopírá, že v principu není možné postavit energetiku na principu kombinace fosilních paliv a OZE, a pochopitelně těmi fosilními zdroji , může být plyn. Na druhé straně nemáte pravdu, že by nedošlo u řady zemí ke zvýšení emisí. Pokud by vyměnily jádro a uhlí za plyn, tak by se dost dramaticky zvýšily emise CO2 ve Francii, Švýcarsku, Švédsku, Finsku, Ontáriu. I Evropa, pokud by svých 25 % výroby elektřiny z jádra vyměnila za plyn, tak by to nezůstalo bez odezvy v emisích CO2. Rakousko má obrovský potenciál ve vodě a přesto nedokáže vytvořit 100 % kombinaci OZE a stejně by dopadlo i Švýcarsko.

Ano můžete horovat za kombinaci a plynu při výrobě elektřiny, ale pak také přiznejte, že to znamená opravdu dramatické zvýšení spotřeby a dovozu plynu a také nutnost hledat co nejvíce jeho i nestandardních ložisek. Se všemi průvodními ekologickými a ekonomickými dopady. A také odpovídajícími dopady. Nejsem expert, ale mám dojem, že úniky metanu při těžbě hydrátů mohou být větším problémem, než při frakování.

Fajn, pokud není CO2 hrozbou a stačí jeho stagnace a není potřeba jeho emise snížit, tak při záměně jádra a uhlí plynem toho lze v zásadě dosáhnout. V tom se s vámi klidně shodnu. Ono to ukazuje i to Německo. Ale prosím, nehlásejte pak, že vaše energetická koncepce vede k nízkoemisní energetice a už vůbec ne k energetice, která není silně závislá na dovozu fosilních paliv a jejich ceně.

Pane Wagnere,

plyn produkuje při výrobě EE asi 480g CO2/kWh, uhlí pak asi 1000g CO2/kWh, aby nedošlo ke zvýšení emisí pak by v síti muselo být dneska asi 48% energie produkováno ze zdrojů, které nemají žádné, nebo mají minimální emise, řekněme do 50g/kWh. Kolik zemí má podíl z jádra na této úrovni? 4 státy, které se vykazují, Francie, Ukrajina, Slovensko, Maďarsko (52%) a s velkým odskokem následuje Slovinsko, 38%. V závislosti na zbytku mixu by záleželo jestli by takový krok vedl či nevedl ke stagnaci či snížení emisí. Takže pokud se rozhodneme, čas se k tomu nachyluje, nahradit staré elektrárny novými a změnit při tom energetický mix, na emisích se to může dokonce projevit kladně. A pokud by se pak podařilo jít na 20-30% OZE, s tím že se tuto energii podaří spotřebovat, pak budeme zhruba v podobné situaci, jakoby se k JE přidaly místo uhlí elektrárny plynové. A tato čísla by měla být dosažitelná.

Ano, plyn je bohužel pro Evropu dovážená surovina, ale to vzhledem k velmi nepříznivým faktorům, což je celkem malá rozloha bez Ruska a Ukrajiny, a přitom vysoký počet obyvatel (jen EU má asi 540 milionů), není překvapující, proto by měly evropské země hledat nová plynová ložiska.

U hydrátů, také nejsem expert na těžbu, je nebezpečí že dojde k destabilizaci celého ložiska a to naráz unikne, ale i toto by mělo být řešitelné nějakým opatrnějším způsobem těžby.

Co se dá ale říct je že v případě ČR, která má 32% (nei. org/Knowledge-Center/Nuclear-Statistics/World-Statistics) z jádra by tento krok ke zvýšení emisí nevedl ani pokud by se jím JE nahradily. U obrovského množství dalších zemí, které dodnes sázejí na uhlí by tento přechod ke snížení emisí vedl. Pokud následně budete zvyšovat podíl OZE, budou emise klesat. O kolik to bude, závisí na více faktorech.

Na světě je oblastí, kde by se plyn mohl nacházet, obrovské množství, jenže ty leží na odlehlých místech a v rozvojových zemích, a příliš se nezkoumají, naše znalosti o tom co je v zemi jsou stále velmi povrchní. Před pár lety se našlo zcela náhodou ložisko energeticky využitelné rašeliny o rozloze (teď bych lhal kdybych tvrdil že Anglie, nebo Velké Británie, jedno z toho o bylo, ale nepamatuji si které), loni, asi jste to také zaregistroval, se pro změny našly nové zásoby helia v Africe, takže nevíme, kolik toho kde máme.

A udává se že zásoby jen v hydrátech mají mít 2-3x více uhlíku než všechny ostatní zdroje uhlovodíkových paliv, jeho nedostatku se tedy bát nemusíme. Jde o to najít způsob jak je bezpečně a ekonomicky těžit a efektivně využívat, což je asi náš největší problém. Energie je dost, ale neumíme s ní efektivně nakládat.

Pokud se dostaneme do stavu že bude přebytečné CO2 spotřebováváno rostlinami (Vzhledem k tomu co se kolem toho děje se o tom nemíním příliš bavit, podle mne se dělá chyba v přílišném soustředění se jen na produkční stranu cyklu CO2 a příliš málo se věnuje pozornost straně spotřeby CO2), problém je relativně vyřešen.