Evropské země chtějí do roku 2050 vybudovat 300 GW větrných elektráren v Severním moři
Devět evropských zemí podepsalo 24. dubna Ostendskou deklaraci, jejímž cílem je do roku 2030 společně vybudovat alespoň 120 GW větrných elektráren v Severním moři a do roku 2050 následně alespoň 300 GW. Jedná se o vcelku ambiciózní cíle, protože EU nyní disponuje instalovaným výkonem ve větrných elektrárnách ve výši 200 GW, z čehož se pouze 15 GW nachází na moři.
Původní znění deklarace, které podepsali Belgie, Dánsko, Německo a Nizozemsko, se zaměřovalo na produkci 150 GW elektrické energie produkované v oblasti Severního moře do roku 2050. Nynější změny zahrnují dalších pět zemí a cílí na dvojnásobnou hodnotu, informuje zpravodajský web euractiv.com.
Na tiskové konferenci před podpisem označil belgický premiér Alexander De Croo summit za „milník“ a přivítal na palubě nové země – Irsko, Francii, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko a Spojené království.
Posilnění evropské energetické bezpečnosti je na prvním místě
Deklarace se přímo odvolává na ruskou invazi, která se sebou přinesla celou řadu negativních dopadů na evropský energetický sektor. Od výstavby věterných elektráren si státy slibují navýšení energetické soběstačnosti, redukci spotřeby fosilních paliv a v neposlední řadě snížení závislosti na ruských dodávkách energií.
„Více zelené energie posílí naši energetickou bezpečnost a samozřejmě také zajistí spolehlivé ceny energie pro naše domácnosti a naše podniky,“ uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenové.
Deklarace se však neupíná jenom na oblast Severního moře, ale věnuje pozornost také Atlantskému oceánu, Keltskému moři a Irskému moři a říká, že země budou dále usilovat o urychlení zavádění pobřežních obnovitelných zdrojů a propojovací infrastruktury v těchto oblastech. Dále se deklarace věnuje rozvoji infrastruktury a dobře fungujícímu trhu s vodíkem.
„Severní moře je místem, kde lze vyrábět spoustu energie pro budoucnost,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz.
Podpora evropského průmyslu
Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno zdůraznil roli evropského průmyslu a poukázal na plán Francie ve výši 40 miliard eur na rozvoj 40 GW větrné energie do roku 2050, čímž vznikne 20 000 pracovních míst.
Macron však varoval před opakováním chyb, které vedly Evropu ke ztrátě solárního průmyslu ve prospěch Číny. Větrný průmysl v Evropě se ale v poslední době potýká s problémy, pět výrobců větrných turbín operovalo v roce 2022 se značnou finanční ztrátou.
Mezi nejčastěji skloňovány problémy patří: pomalé povolovací procesy, problémy s dodavatelským řetězcem, mezinárodní konkurence a špatně navržené aukce na provozní podporu.
„V roce 2022 nedosáhla ani jedna velká pobřežní větrná farma v Evropě konečného investičního rozhodnutí,“ uvedl Simone Tagliapietra, ekonom působícího v think-tanku Brugel.
A tak hrozí, že bez efektivně nastavené politické podpory by cíle mohly zůstat jenom na papíře. Rovněž vyzývá k vybudování „super sítě“ v Severním moři, která by propojila země v regionu.
Pokud jde o vzácné kovy použité k výrobě silných magnetů namontovaných ve větrných turbínách, Evropa je momentálně silně závislá na Pekingu. To vyvolává obavy, že by EU mohla svou závislost na Rusku vyměnit za závislost na Číně.
Obavy o bezpečnost
Ve světle loňských útoků na ruské plynovody Nord Stream se evropští lídři také zabývali otázkami bezpečnosti pobřežní energetické infrastruktury.
V odpovědi na otázku týkající se bezpečnosti pobřežní energetické infrastruktury De Croo řekl, že nové projekty musí zahrnovat „bezpečnost již od samotného počátku“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mezitím uvedla, že Brusel situaci „velmi pozorně sleduje,“ protože si plně uvědomuje ohrožení kritické energetické infrastruktury. Rovněž prý EU zvyšuje svou připravenost a spolupracuje s NATO na bezpečnosti infrastruktury.
Mohlo by vás zajímat:
Jimi, no a na základě podobného principu nedokážeme předvídat, co bude za dalších 20 let v pozitivním i negativním smyslu, proto je trochu nezodpovědné si dnes naplánovat 300GW off-shore ve větru v roce 2050. I ten cíl 120 GW do roku 2030 je poměrně ambiciózní.
Nehledě na skutečnost, že těch nových hypotetických cca 105 GW postaveným do roku 2030 už bude mít v roce 2050 za sebou 20 a více let životnosti.
Je potřeba si položit i otázku, zda toto množství turbín dokážeme efektivně udržovat ...
Uvidíme, kolik budeme mít v roce 2030 akumulační kapacity v bateriích ... Já ro nevím. Může se stát, že za drahé peníze se postaví desítky či stovky GWh v Li-on, vytvoří se další gigatovárny, nasmlouvají tisíce tun lithia a v roce 2029 přijde vynález, který Li-on baterky pošle do starého drahého železa. A třeba ne.
Plánovat technický pokrok je dost ošemetné...
Li-on půjdou do starého drahého železa v energetice. Číňani začali vyrábět sodíkové baterie, které by měly být levnější.
Základní problém většiny místních diskutujících je představa, že každý stát musí být 100% soběstačný v produkci elektřiny každou minutu. Je potřeba pochopit, že toto není soutěž o 100% soběstačnost. A hlavně je potřeba pochopit, že ČR má ze všech států EU nejhorší podmínky pro energetiku. V budoucnu bude stále častější situace, kdy velkou část spotřeby EU budou EE zásobovat VTE na severu, když bude hodně foukat, všechny ostatní zdroje včetně jaderných budou v té době tlumeny, protože jejich energii nikdo nebude chtít. V letním období pak bude drtivou většinu EE přes den vyrábět FVE, jak na střechách samovýrobců, tak velké FVE, tady bude nutnost vypínat všechny ostatní zdroje ještě větší. Ten proces již nastal a bude rychle sílit. V jaderné Francii sledujeme kvůli rostoucí výrobě z FVE omezování výroby z JE, protože o jejich EE není zájem. V neděli 30.4. začalo utlumování výroby JE již v 9:00 a skončilo v 19:00 a v poledních hodinách došlo ke snížení výroby z důvodů FVE a nepotřebě energie z JE o snížení - 27% proti výrobě v 8:00.
To pak budou dvě katastrofické situace.
1. Když bude foukat. Protože nebude kam elektřinu dávat a větrníky se budou vypínat a bude se jim muset platit za nevýrobu.
2. Když nebude foukat. Protože to tam ty větrníky budou stát zbytečně a budou muset naběhnout náhradní zdroje (pokud nějaké budou).
V každém případě to povede k vysokým cenám elektřiny, ve kterých už dnes EU drží světový prim.
Jimi, pěkně jste ukázal, co fotovoltaika a vítr v tomto století dokázaly a co "dokázal" atom.
O tom že elektřinu na zimu budeme ze solárů skladovat v bateriích z léta mluví jen ti, kteří chtějí vytvořit umělý problém a počítají ty potřebné TWh v bateriích a podobné nesmysly.
Jen kalí vodu, v zimě jednak budeme mít (v podzemních skladištích které na to máme) "zelený plyn"
a okamžitá výroba z větrných elektráren bude mnohonásobně převyšovat naši zimní spotřebu a když zrovna pár dní foukat nebude, tak nastoupí jednak baterie (na krátkodobou akumulaci) a jednak ten dlouhodobě vyráběný zelený plyn či zelená kapalná paliva (dlouhodobá akumulace, průmyslová výroba).
OZE a všechny způsoby akumulace, to je "koncert symfonického orchestru", kde všichni účinkující jsou dirigentem secvičeni na dokonalý výsledek.
Ti, co je jim 60 a méně se toho dočkají.... když nebude jaderná válka.
ad Milan Vaněček 2. květen 2023, 14:01
...chtějí vytvořit umělý problém a počítají ty potřebné TWh v bateriích a podobné nesmysly.
.. v zimě jednak budeme mít (v podzemních skladištích které na to máme) "zelený plyn"
a okamžitá výroba z větrných elektráren bude mnohonásobně převyšovat naši zimní spotřebu a když zrovna pár dní foukat nebude, tak nastoupí jednak baterie (na krátkodobou akumulaci) a jednak ten dlouhodobě vyráběný zelený plyn či zelená kapalná paliva (dlouhodobá akumulace, průmyslová výroba).
OZE a všechny způsoby akumulace, to je "koncert symfonického orchestru", kde všichni účinkující jsou dirigentem secvičeni na dokonalý výsledek.
Ti, co je jim 60 a méně se toho dočkají.... když nebude jaderná válka.
co sme sa v minulosti napocuvali aka skvela buducnost nas caka a to vlastne takmer "zajtra" (teda ti co realne zazili socik) .. obavam sa ze sa toho dockaju nie ty co majku 60 a menej, ale mozno az ty co sa este nenarodili ..
jedina skutocne rozumna veta je o tom orchestry, akurat problem je ze dirigent sa uz tvari, ze ma skladbu nacvicenu a prezentuje ako pekne ta skladba zneje, ale chyba mu este viac ako polovica orchestra a najvacsi problem je ze hraci sa este nenarodili a aj nastroje im este len musia vymysliet a vyrobit .. ale uz je to vlastne vsetko zohrane a nacvicene ...
Jen taková lehká úvaha :
Vyrobím z FTVE 1 kWh elektřiny a při velmi mírném diskontu peněz mne to bude stát asi 1,8 Kč/kWh.
Z této elektřiny vyrobím v elektrolyzéru H2 a při účinnosti cca 70 % mne vyjde 1 kWh na 2,57 Kč.
Odpisy elektrolyzéru prodraží elektřinu asi o 1,2 Kč/kWh, tedy tento zelený plyn nás bude stát asi 3,77 Kč/kWh což znamená cenu cca 157 euro za MWh.
Dnešní cena zemního plynu klesla pod 37 euro za MWh.
Ještě se zde někdo domnívá, že tato cesta je správná a ekonomická? Kromě zabedněného zeleného šílence asi nikdo toto nebude realizovat, pokud ovšem mu to někdo nezadotuje z našich peněz...
Pak je to pro investora zase pěkný vejvar, ale musí to být vše dotačně pokřivené, jak se OZE dotují doposud...
Hmm, 300 GW v offshore VtE je zhruba na úrovni poloviny současné spotřeby elektřiny v EU. žádné troškaření.
Hmm, výše investice v konečném důsledku stejná, jako do jádra. Já bych viděl to jádro jako zdroj souvislé dodávky jako lepší.
Kdepak, tohle bude investičně i provozně levnější. Navíc to nebude mít takové problémy s povolovacími procesy a a dodavatelskými řetězci.
No tak je to 1/3 při 40% využití. Ono severní moře vypadá pěkně , jenže na rozdíl od pevniny tam nemáte kopce , takže všechny VTE stavíte v rovině takže berou vítr ve stejné výšce. Elektrárny nevyhnutelně tuto energii sníží a tím se se sníží využití VTE strojů. S množstvím strojů samozřejmě roste výroba jako celek , ale klesá využití jednotlivých VTE. Při dobrých větrných podmínkách se více strojů neprojeví a naopak. Vlastně vám roste nestabilita výroby otázkou je co udělá 300GW VTE pokud by se tyto VTE měli stavět na 80 tisíc km2 vhodných ploch pro výstavbu , pak to znamená 1 stroj na 2,6km2 takže na každý stroj čtverec o straně 1,6km . Při průměru rotoru 250 metrů to máte mezi lopatkami VTE jen 900 metrů. To výrazně sníží proudění vzduchu v dané výškové hladině. Podle mě je 300GW výkonu nesmysl.
Na základě chybných předpokladů lze dokázat cokoliv.
Ve vašem případě jsou to například ty nesmysly se 40% koeficientem využití nebo to jak zásadně se budou ty turbíny ovlivňovat navzájem a proudění v Severním moři obecně.
Jako odborník víte, že instalovaný výkon a výroba je úplně něco jiného. A přesto to patláte dohromady, proč? Dále započítáte ceny dopravy (vedení)a akumulace. K těm JE se dostanete.
Jo je to spiknutí a ve skutečnosti ty VTE jsou jen ventilátory poháněné elektřinou z JE
Energie větru není nevyčerpatelná je nějaký reálně využitelný potenciál na km2 v krajině a více z toho prostě nedostanete. Vítr nad mořem nemá překážky , proto je silný má velkou energii , ale když mu tam postavíte 270 metrové věže 1,6km od sebe tak tam poklesne průměrná rychlost větru v ose rotoru těch turbín krom toho se původně laminární proudění bude měnit na turbulentní což jednak povede k dalším ztrátám energie třením a jednak to dále sníží výkon těch vrtulí. Když rychlost větru klesne pak se sníží tření o vodní plochu, proto se za turbínami zase vítr zvyšuje až opět dosáhne prakticky původních hodnot má dáti - dal platí jak v ekonomii tak ve fyzice. Pokud někde odebíráte 300GW na 80 000km2 pak je to 3,7MW/ km2 a to je prostě moc výborné využití lokality , ale ty věže si budou brát vítr takže využití i tím i celková výroba půjde dolů zato když budou větrné podmínky pak získáte ohromné množství energie a na to budete muset stavět sítě jinak bude nevyužitelná bude to ve výsledku velmi drahé. Staví se to proto , že to budou dotovat všechny státy včetně ČR. Takže jim je to jedno nandají jednu vrtuli vedle druhé a na dotace od ostatních se jim to vyplatí.
aha, prestane fukat vietor, to tym padom prestane aj v cesku prsat, lebo nebude mat co prifukat tie mraky od mora ze?
průměru rotoru 250 metrů... průměru rotoru 250 metrů... průměru rotoru 250 metrů... opakujem si to v hlave, ale stale to moj mozog nedokaze uchopit
JInde to jde, jen u nás se tváříme, že vítr vlastně neexistuje. Jen ve větrně srovnatelném Rakousku, které také nemá moře se vyrobí více než desetinásobek elektřiny z větru proti ČR. Tam ale není jaderná mafie, která by tomu zabránila jako v ČR.
Ale jdi ty brepto. Na výrobu potřebné energie bychom potřebovali:
10-40 tisíc vrtulí, t.j asi jedna na 2 km2. Chceš je stavět kam? A k tomu akumulaci jako vodík nebo baterie neb...
Jake potrebne energie? Vitr je jediny vhodny zdroj? Do 2045 mame 4GW v jadru, voda a bioplyn existuji take a CR ma potencial na 40GW ve fotovoltaice. Zbyde tak 7-14TWh pro VTE cili 3,5-7GW
Kam těch 40GW FVE v létě uložíme?
Do toho co bude nejvyhodnejsi, treba na-ion, nebo li-S, nebo iron-air, nebo redox-flow, nebo vodik/cpavek/metan…
Moznosti je na vybrani a mame 20 let casu, instalace pak bude rychla
Určitě to jde. Vy věříte , že to bude levné?
V bateriích ukládat elektřinu z léta na zimu? To myslíte vážně?
Vodík, čpavek, metan chcete vzít kde a za kolik? 20 let času už jsme promrhali a jsme pořád tam kde jsme byli. Luxus čekat dalších 20 let, a pak třeba dalších 20 let, jestli se náhodou něco objeví, nemáme.
Trendy tomu nasvedcuji. Baterky zlevnily za 12 let o 89% a zatim fundaments nenaznacuji ze by to melo prestat. Plus vyvoj novych technologii (na-ion obzvlast) me naplnuji optimizmem.
Naproti tomu jedina dalsi nizkoemisni alternativa - jadro - moc svetlou budoucnost nema (alespon ja ji nevidim).
Pokud se zapadni firme povede levne nainstalovat 100 SMR, nebo EDF postavi za rozumnou cenu tech 14 EPR2 ve Francii (a vcas), tak budu presvedcen o opaku.
Trendy žádnému ukládání elektřiny v bateriích z léta na zimu nenasvědčují. Ukládá se elektřina na jednotky hodin a taková elektřina je dražší než elektřina z nejdražší jaderné elektrárny na světě.
Nevim o jakych 20 letech mluvite, Emile.
Pred dvaceti lety jeste melo jadro svetlou budoucnost. Nikdo netusil ze Ol3, Fl3 a Mo3+4 se tak silene zdrzi a prodrazi.
Pred 20 lety nikdo neocekaval Fukushimu.
Pred 20 lety neprodukovaly S+W 12% svetove elektriny.
Rocni produkce baterek nebyla 100GWh a bateriova uloziste v Kalifornii a Nemecku nebyly o kapacite jednotek GWh.
Neexistovaly komercne dostupne na-ion baterky.
Dnes tohle vsechno a jeste vic uz mame. Vyuzijme toho a stavme na tom co jsme dokazali.
1) O 20 letech jste tu začal vy sám, "Jimi", o těch mluvím.
2) 100 GWh a jednotky GWh je z pohledu ukládání elektřiny z léta na zimu úplně stejné jako 0 GWh.
3) Pokusy odvést řeč od diskutovaného tématu nechávám bez komentáře.
Byl tady uváděn příklad od p. Bláhy, že 35 tisíc instalací na střeše dá v létě 3MWh do sítě a v zimě si je vybere.
Taková baterie, co to dokáže, je z říše snů. 35 tisíc krát 3 MWh je asi 100 GWh. Musk postavil 100MWh za 50 milionů dolarů.
Ta baterie tedy řádově 50 miliard dolarů. To je naprostý investiční nesmysl.
Tedy potřebujete síť co to rozvede, menší baterie tak 1GW a elektrárny, která pojedou jen občas. Pro VTE platí totéž, v bledě modrém.
Kdo ty investice má zaplatit? Spotřebitel, který nemá FVE či VTE na střeše? Taková energie musí být 10x dražší.
Nejlevnější projekty velkých bateriových úložišť na světě jsou za $500/kWh, při životnosti 25 let a jednom cyklu za rok (léto => zima) to vychází na $20/kWh. I stonásobné zlevnění by znamenalo nejdražší zdroj elektřiny.
Ale Emile, já mluvil o letech 2024-2044, vy jste začal o letech 2003-2023, tak kdo odvádí řeč jinam?
Před 20 lety byla i energie ze solárů pokládaná za drahý nesmysl a vida, dnes je to nejinstalovanější zdroj a neustále exponenciálně roste.
To samé se stane i s baterkama. Dnes 100GWh je 1TWh za 4 roky a 10TWh za další 4 roky.
Už tu exponenciálu vidíte? Je to to samé co se stalo s fotovoltaikou - rok 2005 instalováno 1,4GWp, 2013 instalováno 38GWp, 2022 instalováno ~240GWp.
Ale "Jimi", já jsem taky mluvil o letech 2024-2044, např: "Luxus čekat dalších 20 let, a pak třeba dalších 20 let, jestli se náhodou něco objeví, nemáme" a i vy jste mluvil o letech 2003-2023 a mluvíte o nich stále. Celý váš příspěvek z 1. květen 2023, 19:11 není o ničem jiném.
Energie ze solárů nijak nesouvisí s tím o čem píšu, tj. o ukládání elektřiny z léta na zimu. Že byla energie ze solárů pokládána za drahý nesmysl nijak neimplikuje, že za 20 let bude k dispozici levné ukládání elektřiny z léta na zimu. Vaše věštby co se stane za 20 let jsou tím pádem irelevantní. Baterie slouží ke krátkodobé akumulaci v řádu hodin a ne k sezónnímu skladování elektřiny, ani tímto směrem nikdo kromě vás neuvažuje.
No nevím no Jimi, budovat koncepci energetiky pro dalších 20 let na něčem co dnes nemáme "zvládají zatím jen Němci" a je to teda kolotoč. Myslím, že se již v Německu dostatečně projevilo, že to není zrovna ideální cesta. Už teď víme, že ti trpaslíci co nosí tu elektřinu potřebují dráty po kterých budou běhat, a že skladovat je i po dobu 14 dnů není úplná legrace.
Taky jsme zjistili, že "levný" plyn kterým budeme vykrývat nedostatky není úplný ideál...
Jsem zkrátka přesvědčen, že to co snad všichni zelení v EU (a že jich roste jako houby po dešti) vidí jako příklad v Německu je jedna velká bublina, která se pouze dotuje, dotuje a dotuje... Stále to má hromadu neznámých předpokladů a mrtě utopených nákladů, na které "sluníčko nesvítí". Pozor, já neříkám že bychom nějakou (více než nyní, tak 20-40% výroby) část FVE a VTE postavit neměli. Jen si nedělejme prosím iluze, že jde postavit energetiku jen na těchto zdrojích, jak Němci.
Přestaňme tedy na následných 20 let plánovat něco, co dnes není ani v laboratoři, natož v masové produkci, protože ze zkušenosti víme, že z laboratoře do masové produkce to v energetice většinou trvá mnohem déle než 20 let. Nehledě na to, že většina nadějných projektů se z laboratoře ani do masové produkce nedostane. Za 20 let bychom možná mohli stihnout postavit nějaké ty JE.
Už teď víme, že baterie to nedají ať už přemýšlíte o sodíku, lithiu, uhlíkové trubičky, redox nebo hliníkové. Zkrátka jsou moc (násobě více než je pro sezónní akumulaci potřeba) drahé anebo neexistují. Co se týká vodíku, amoniaku a podobných, tak jsme někde v části cesty, ty technologie jsou stále drahé a mají obrovské ztráty, a to na takové úrovni, že cena výroby EE je nesrovnatelná s cenou skladování. zkrátka nečekejte, že sezónní akumulace bude v následných 20 letech. Zatím tomu nic nenasvědčuje a ani ti Němci s něčím takovým nepočítají, a to je vede slepá zelená ideologie.
Můžeme uvažovat o odložení spotřeby, využívání baterií aut apod. nicméně to je možná použitelné pro domácnosti, ale ne pro průmysl, kterého stále jako ČR máme hodně a který není/a nebude na taková řešení připraven.
Je trochu nešťastné, že něco takového co by mělo zajistit koncepci energetiky (vláda) je volena pouze na 4 roky. Tzn. skoro každé 4 (s rezervou někdy se to otáčí i po půl roce) roky měníme ty lidi, co jsou za to zodpovědní, a podle toho to také s naší energetickou koncepcí vypadá. Navíc takto dlouhodobé projekty budování energetiky nejsou pro politiky nijak zajímavé, protože jakýkoliv politický přínos z toho nebudou mít (maximálně z toho kouká průser). Zkrátka než se nějaké ty elektrárny postaví (i ty FVE a VTE natož pak JE), tak už budou borci v politickém důchodu… a tak to odkládají dokud na to nezačnou voliči slyšet, protože je bude EE stát majlant. Jenže pak zas nepůjde tak rychle ty elektrárny postavit, tak vymyslí tak leda to, jak dotovat elektřinu z našich daní… (tento systém je smutný)
Jediné zatím známé rozumné řešení pro dlouhodobé skladování je vodík nebo jeho deriváty. Například čpavek NH3.
ad Petr Hariprasad Hajič 3. květen 2023, 05:52
Jediné zatím známé rozumné řešení pro dlouhodobé skladování je vodík nebo jeho deriváty. Například čpavek NH3.
v podstate ano .. len z akych zdrojov/surovin a nasledne za aku vyslednu cenu .. pretoze z "prebytkov" OZE to bude brutalna cena
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se