Pomalý rozvoj trhu s PPA v některých státech EU může ohrozit rozvoj OZE

Obchodníci angažující se na pobaltském trhu s elektřinou hlásí nedostatečnou likviditu trhu s PPA dohodami (Power Purchase Agreement neboli dlouhodobé smlouvy o dodávce elektřiny). Likvidita trhu poklesla s ohledem na pokles velkoobchodních cen elektřiny a snižující se motivaci odběratelů zavázat se na delší časový horizont k odběru elektřiny za předem stanovenou cenu vyhovující i výrobci. 

Rozvoj trhu s PPA dohodami v některých členských státech EU vázne. Přestože celkově trh, z pohledu celé EU, výrazně roste, tak jsou zřetelné diametrální rozdíly mezi jednotlivými státy. V loňském roce, jak jsme dříve informovali, vzrostl evropský trh s PPA o 40 % na celkových 16,2 GW. Průměrná prodejní cena elektřiny skrze PPA dohody dosáhla za celý rok na 58 EUR/MWh, přičemž na počátku roku odhady hovořily o 80 EUR/MWh.

Požadavky investorů a provozovatelů zdrojů na cenu se liší v závislosti na lokaci a typu zdroje. Nejvíce dlouhodobých dohod bylo uvařeno v Německu a Španělsku. V každé z těchto zemí to bylo 41 smluv. V porovnání s ČR jsou ale na severu Německa lepší povětrnostní podmínky a ve Španělsku zase podstatně lepší osvitové podmínky. Ve srovnání pak investoři v Německu nebo Španělsku mohou požadovat nižší cenu elektřiny – vyrobí totiž větší objem energie.

Náročnost nabídky dlouhodobých kontraktů je značná

Typy PPA dohod se rovněž různí – mohou být takzvané pay-as-produced (platba dle výroby, diagram dodávky není definován) nebo pay-as-contracted (platba podle sjednaného diagramu). Cena druhého zmíněného typu bude vyšší, jelikož se výrobce zavazuje k dodávce předem stanoveného diagramu. Čítá ale vyšší rizika – porucha zdroje nebo v případě obnovitelných zdrojů také horší klimatické podmínky (ať už povětrnostní nebo osvitové).

Problematickou stránkou jsou obchodní podmínky. Smlouvy jsou ze své podstaty dlouhodobého charakteru. Investoři tedy hledají protistranu, u které je předpoklad, že dokáže odebrat nasmlouvané množství energie a za toto odebrané množství zaplatit dohodnutou cenu po dobu dalších například 10 let.

Odběratelé bývají zejména z řad průmyslu (nicméně ne výlučně, zájem o PPA mají i banky a další), který je však v současnosti na půdě EU pod tlakem. Na straně výrobce je potřeba důvěryhodného partnera, který se nebude snažit smlouvu vypovědět v momentu, kdy budou podmínky na trhu výhodnější.

Zastřešit to pak celé musí obchodník s elektřinou, který jednak vytváří pro odběratele odběrový diagram – dokoupí rozdíly mezi odběrem odběratele a výrobou obnovitelného zdroje, ale také zahrnuje do ceny pro odběratele další náklady a moderuje požadavky odběratele s požadavky výrobce.

Mezi další zmíněné náklady obchodníka se řadí například náklad na odchylky, výpadky nasmlouvaného zdroje a další. Připomeňme, že výroba obnovitelných zdrojů je odvislá od aktuálních povětrnostních podmínek. Pokud jsou předpoklady výroby odlišené od skutečnosti, vzniká rozdíl označovaný v jako odchylka. Pří pohledu na cenu odchylek v letošním roce v ČR zjistíme, že nezřídka přesáhla hodnotu 100 tis. CZK/MWh. Pro srovnání – cena komodity pro domácnosti se pohybuje aktuálně okolo 3,2 tis. CZK/MWh bez DPH. Nabídka PPA tedy není pro žádnou stranu bez rizika.

Ohrožení klimatických ambicí?

„Pokud nebudou PPA dohody a nebude zavedena vládní podpora, bude soukromý kapitál realizovat své investice [do OZE]?“ vznesl řečnickou otázkou finanční ředitel Veiko Raim z estonské společnosti Enefit Green.

Zástupce švýcarské společnosti Alpiq, které obchoduje s energiemi rovněž v ČR, pak dodal, že klimatické ambice pobaltských států nejsou v souladu se stávajícími podmínkami na trhu.

To může být rovněž případ ČR, alespoň tedy v případě ambicí rozvoje fotovoltaických elektráren (FVE). PPA je v ČR jako šafránu a FVE  jsou dosud podporovány pouze skrze investiční dotace. Investiční dotace však nemusí stačit k tomu, aby byla zajištěna ekonomika projektů i s ohledem na  jejich financování a požadavky na rentabilitu vlastního vloženého kapitálu.