Podíl elektrické energie z uhlí by měl v Polsku do roku 2040 klesnout až na pouhých 11 %. Polovina výrobní kapacity by pak měla pocházet z bezemisních zdrojů. Klíčem by přitom měl být rozvoj offshore větrných elektráren a jaderné energetiky, předpokládá aktualizovaný návrh Polské energetické politiky do roku 2040. Dosavadní plánované reformy uhelné energetiky jsou ovšem kritizovány jako nedostatečné.
Polské Ministerstvo pro klima <a href="https://www.gov.pl/web/klimat/minister-kurtyka-polityka-energetyczna-polski-do-2040-r-udziela-odpowiedzi-na-najwazniejsze-wyzwania-stojace-przed-polska-energetyka-w-najblizszych-dziesiecioleciach">prezentovalo novou verzi plánované Polské energetické politiky do roku 2040</a>, která dle jejich slov bere v potaz klimatickou politiku EU, technologický pokrok a dopady pandemie COVID-19. Nově stojí na třech základních pilířích – spravedlivý přechod, bezemisní energetický systém a dobrá kvalita ovzduší. Hlavním cílem je pak snížení podílu uhlí na výrobě elektřiny ze současných přibližně 75 % na 11 – 28 % do roku 2040.
<blockquote>„Zajištění pokračujících a stabilních dodávek energie průmyslu a zákazníkům je nezbytným předpokladem pro přilákání investic do země,“ dodal Michał Kurtyka, polský ministr pro klima.</blockquote>
Mezi hlavní předpokládané investice patří 130 mld. zlotých (cca 785 mld. Kč) do offshore větrných elektráren a 150 mld. zlotých (cca 905 mld. Kč) do jaderné energetiky. Bezemisní zdroje energie by tak měly pokrýt do roku 2040 polovinu výrobní kapacity. Nejméně 23 % veškeré spotřebované energie by pak mělo pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Dalších 60 mld. zlotých (cca 362 mld. Kč) z Evropských fondů by mělo jít na pomoc regionům nejvíce závislým na těžbě uhlí. Celkově by tak mělo vzniknout až 300 tisíc nových pracovních míst.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600156236.json“}
<h2>Plánovaná reforma energetiky podléhá kritice</h2>
Ve střednědobém horizontu pak Polsko plánuje provést restrukturalizaci energetického sektoru. Tři státní společnosti PGE, Enea a Tauron by se měly spojit pouze ve dvě. Jedna by pak měla spravovat pouze zdroje související s uhlím a druhá zbytek. Společnosti přitom vlastní jedenáct uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 23,9 GW, což představuje 94 % veškerého polského výkonu v uhelných zdrojích.
Plán je ovšem kritizován environmentální skupinou Greenpeace, protože počítá s podporou uhelných elektráren až do roku 2040. <a href="https://www.greenpeace.org/poland/aktualnosci/29289/odejscie-polski-od-wegla-do-2035-roku-to-business-as-usual-konieczne-przyspieszenie/">Dle jejich analýzy</a> je již teď z ekonomických a technických důvodů plánováno ukončení produkce ve většině uhelných elektráren, vyjma KVET, do roku 2035. Ještě v první polovině tohoto roku pak bylo Polsko s produkcí 50,5 TWh <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/">největším producentem elektřiny z uhlí v Evropské Unii</a>.
Úvodní fotografie: Hnědouhelný důl Turów, autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org

Energetika v zahraničí

Polsko aktualizovalo svou dlouhodobou energetickou politiku, připravuje se na odklon od uhlí

Německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier <a href="https://www.energate-messenger.de/news/205438/altmaier-will-parteiuebergreifenden-pakt-fuer-klimaschutz">požaduje dosažení konsensu o opatřeních pro dosažení klimatické neutrality</a> Německa do roku 2050 napříč politický spektrem. Za tímto účelem předložil dokument s 20 návrhy, jehož ústředním prvkem je zavedení nadstranické charty, která by měla definovat dílčí cíle. 
Při prezentaci dokumentu v Berlíně Altmaier připustil nedostatky v oblasti ochrany klimatu. „Nerozhodli jsme se a nereagovali jsme dostatečně“. V budoucnu by se ochrana klimatu již neměla překrývat s jinými otázkami ani záviset na výsledcích voleb.
„Charta klimatické neutrality a ekonomické síly“, která je ústředním prvkem návrhu má být ještě před příštími volbami, konajícími se v roce 2021, závazně schválena Německým spolkovým sněmem a Spolkovou radou. Zavázat se svým podpisem mohou i jednotlivé spolkové země, obce a místní samosprávy. Charta bude definovat klimatické cíle pro jednotlivé roky.
Pokud Evropská komise zvýší svůj cíl v oblasti klimatu do roku 2030, je třeba s tím počítat, zdůraznil Altmaier. Na rozdíl od dříve je otevřen vyššímu prozatímnímu cíli EU, který je aktuálně stanoven na snížení emisí do roku 2030 o 40 % oproti hodnotám z roku 1990.
<h2>Zpřísnění obchodování s emisemi?</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="size-full wp-image-80951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
Altmaier zdůraznil, že přeměna průmyslových procesů, jako je výroba oceli nebo mědi, na CO2 neutrální procesy bude vyžadovat obrovské náklady. Prosperita a konkurenceschopnost by však za žádných okolností neměla trpět. „Jinak žádná země nebude naši cestu následovat.“
Podle ministra jsou evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-se-dohodla-podobe-klimatickeho-balicku-zavede-vlastni-system-obchodovani-co2">německý systém obchodování s emisemi paliv</a>, který od roku 2021 zpoplatní emise CO2 pro sektory vytápění a dopravy, základními nástroji restrukturalizace ekonomiky.
Altmaier nevyloučil ani zpřísnění obchodování s emisemi. Množství povolenek by dle něj mělo být redukováno. Zavedeny by mohly být i dodatečné aukce, kde by společnosti mohly podávat nabídky na snížení konkrétního množství emisí CO2 za určitou cenu.
Celkově by ochrany klimatu mělo být dosaženo tržním způsobem. Altmaier připisuje státu aktivní roli a podobně jako v případě rozvojové spolupráce nebo obrany by měl fixní podíl HDP každoročně putovat také na ochranu klimatu a hospodářského rozvoje. Altmaier rovněž považuje za rozumné zavedení přeshraniční CO2 daně, která bude chránit hospodářství před dovozem produktů ze zemí s nízkými environmentálními standardy.
<h2>Neurčitý postup v oblasti OZE</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="size-full wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
Návrhy týkající se obnovitelných zdrojů energie (OZE) zůstávají neurčité. Ekonomika bude pro klimatickou neutralitu potřebovat „enormní množství obnovitelné elektřiny, tepla a zeleného vodíku“, uvádí dokument.
Kromě toho se hovoří pouze o tzv. „mechanismu párování“, jehož cílem je zajistit, aby potřebné množství obnovitelné energie bylo k dispozici ve stanovenou dobu. V důsledku toho by měly být cíle rozvoje OZE, a to i v aktuálním návrhu zákona o OZE, navýšeny.
<h2>Návrh prozatím nebyl diskutován mimo Altmaierův tým</h2>
Zmíněné návrhy jsou prozatím pouze osobními nápady Altmaiera, které nebyly koordinovány s parlamentní skupinou strany CDU/CSU ve Spolkovém sněmu ani s koaličním partnerem, stranou SPD. Ministr doufá, že jeho přístup povede k objektivní diskusi a že bude rychle dosaženo konsensu.
<blockquote>„Na jednání máme jen krátké časové období,“ uvedl Altmaier.</blockquote>

Rychlé zprávy

Altmaier: Pro nastavení dlouhodobé cesty Německa k uhlíkové neutralitě je nezbytný nadstranický pakt

Francie plánuje podpořit dekarbonizovanou výrobu vodíku sedmi miliardami eur do konce roku 2030. Do roku 2030 si pak za svůj cíl stanovila, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090820-france-cranks-up-hydrogen-plans-with-65-gw-2030-target-plays-down-new-nuclear?fbclid=iwar0ik2rsatwu0ih_oelcrjw0r6o9o5z0rsdqvz9dwjwqx3qzev-oo28wdvw">dle strategie prezentované 8. záři ministry ekonomiky a energetiky</a>, vybudování elektrolyzérů o výkonu 6,5 GW.
Strategie míří k úspoře až 6 miliónů tun CO₂ ročně do roku 2030, přičemž hlavní roli má hrát těžká doprava (silniční, železniční, lodní).
<blockquote>„Průmysl a investoři potřebují jasný výhled a rámec na několik let od nynějška do roku 2030, plus podporu na několika úrovních,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072820-french-hydrogen-rules-progressing-to-autumn-deadline-industry-lobby-afhypac">uvedl</a> na konci července mluvčí AFHYPAC a zdůraznil potřebu vodíkové strategie.</blockquote>
V prvním kroku se francouzská vláda zavázala vyčlenit 2 mld. EUR během následujících dvou let na nastartování vodíkové ekonomiky ze svého balíčku na obnovu ekonomiky po COVID-19. Aktuálně již jsou v chodu dva regionální pilotní projekty, u kterých nyní probíhá výběrové řízení, a na které je vyčleněno 350, respektive 275 milionů EUR.
Dle informací zahraničního portálu S&amp;P Global Platts měl francouzský ministr financí Bruno Le Maire diskutovat o vodíkové strategii v tomto týdnu s německým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem.
Německo již v průběhu letošního roku svou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">vodíkovou strategii</a>, která byla velice očekávaná, představilo. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">Stejně tak učinili i představitelé EU.</a>
Podle francouzského ministerstva počáteční vyjádření zájmu o projekty týkající se vodíku, ke kterému vyzvala společnosti francouzská vláda, vyústilo v únoru letošního roku ve 160 návrhů projektů, které dohromady žádaly o podporu 32,5 miliardy EUR.
Francie aktuálně potřebuje přibližně 900 tisíc tun vodíku ročně, především v rafinériích a chemickém průmyslu, přičemž vypouští do ovzduší okolo 9 miliónů tun CO₂.
<h2>Infrastruktura</h2>
Francie patří mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, stejně jako je tomu například u Německa. Právě mezi těmito dvěma státy <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura">vzniká také pilotní projekt</a> v rámci dohody „mosaHYc“, kdy má být přebudováno 70 km plynového potrubí tak, aby bylo schopno přepravovat výhradně vodík.
Nový uzel má spojovat německou průmyslovou oblast Saar s francouzskou oblastí Lorraine a jihem Lucemburska¨s přepravní kapacitou 20 tis. m³/rok.

Plynárenství

Francie nastiňuje svou vodíkovou strategii, do roku 2030 chce 6,5 GW elektrolyzérů

Klimatická opatření zavedená v rámci Akčního programu pro ochranu klimatu 2020 byla dle nejnovější zprávy německé vlády méně efektivní, než se předpokládalo. Německo by tak nesplnilo svůj cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Vzhledem k důsledkům pandemie COVID-19 je ovšem možné, že nakonec k pokoření této hranice dojde.
Německa vláda zveřejnila <a href="https://www.bmu.de/pressemitteilung/kabinett-beschliesst-klimaschutzbericht-2019/">Zprávu o ochraně klimatu za rok 2019</a>, která hodnotí efektivitu opatření zavedených v rámci Akčního programu pro ochranu klimatu 2020. Obecně dle zprávy jednotlivá opatření zafungovala a přispěla ke snižování emisí. Jejich účinek je ovšem menší, než se čekalo.
Celkově vedla k redukci emisí o přibližně 37,5 až 48 milionů tun ekvivalentu CO2 (CO2e). Dle projekcí z roku 2014 měla být ovšem efektivita plánu mezi 62 a 78 miliony tun CO2e. Tak, jak byl nastaven, by tedy k dosažení cíle snížit emise o 40 % oproti hodnotám z roku 1990 nestačil.
Do statistik ovšem zatím nebyl započten efekt koronavirové krize. Německo přitom za první polovinu roku 2020 zaznamenalo <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/">rekordní pokles produkce elektřiny z uhlí</a>. Částečně to bylo způsobeno sníženou poptávkou po elektřině a částečně bylo uhlí nahrazeno obnovitelnými zdroji, kterým přála mimořádně větrná zima. Dle zprávy je tedy stále možné, že hranice 40 % pokořena bude.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1598206641.json“}
<h2>Již minulý rok byl rekordní</h2>
V roce 2019 došlo k meziročnímu poklesu emisí o 6,2 %, což je nejvýraznější snížení za celou dobu účinnosti Akčního programu. Celkově tedy Německo vyprodukovalo za rok 805 milionů tun CO2e, odpovídající poklesu 35,7 % oproti roku 1990. Za poslední 3 roky pak emise klesly v absolutních číslech o 104 milionů tun CO2e. To je více než dohromady za předchozích 10 let.
<blockquote>„Minulý rok jsme se poučili z předchozích opomenutí. Díky zákonu o změně klimatu jsou naše závazky závazné, transparentní a kontrolovatelné. Každý rok budeme ověřovat, jestli jdeme po správné cestě, a případně provedeme úpravy,“ okomentovala výhled do budoucnosti ministryně životní prostřední, Svenja Schulze.</blockquote>
Akční program pro ochranu klimatu 2020 byl přijat v roce 2014, aby právě do roku 2020 dopomohl ke snížení emisí o 40 % oproti roku 1990. Dalším cílem, který si Německá vláda stanovila, je jejich omezení o 55 % do roku 2030, <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecky-ministr-energetiky-podporuje-navyseni-cile-snizeni-emisi-eu-roku-2030-55">přičemž toto podporuje i na celoevropské úrovni</a>. Jedná se ovšem o nezávazná politická prohlášení. Závazné cíle jsou obsaženy v zákoně o ochraně klimatu, kde byl pro rok 2020 požadován pokles pouze o 35 %.

Emise CO2

Německý klimatický plán do roku 2020 byl méně úspěšný, než se očekávalo

Výroba elektřiny z větru a slunce dosáhla za první půlrok podílu 9,8 %, když meziročně stoupla o 14 %. Výroba z uhlí naopak klesla o 8,3 %. Vývoj byl ovšem z velké části způsoben poklesem poptávky po elektřině v důsledku koronavirové krize. S ohledem na dodržení závazků z Pařížské klimatické dohody jsou tedy tyto změny stále značně nedostatečné.
V první polovině roku 2020 bylo celosvětově vyrobeno z větru a slunce více než 1100 TWh elektřiny. Meziročně tak produkce stoupla o 14 % a dosáhla podílu až 9,8 % na globální výrobě elektřiny. Poprvé tím podíl větru a slunce dohnal elektřinu z jádra, vyplývá ze <a href="https://ember-climate.org/project/global-electricity-h12020/">studie globální produkce elektřiny za první pololetí 2020 zpracované environmentálním think-tankem Ember</a>. Ten zpracoval dostupná data ze 48 zemí, které představují 83 % globální produkce elektřiny.
Naopak výroba elektřiny z uhlí se propadla o 8,3 %. Hlavním důvodem však nebyl rozvoj obnovitelných zdrojů, nýbrž pokles celosvětové poptávky po elektřině o 3 %. Poprvé v historii byly uhelné elektrárny využity méně než na polovinu výrobní kapacity. <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/">Hlavním tahounem poklesu byla Evropská Unie</a>, znatelný byl ale i v Číně, která je zodpovědná za 54 % globální výroby elektřiny z uhlí.
<figure id="attachment_32532" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;">
<figure id="attachment_32532" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-32532 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Cinska-uhelna-elektrarna-Shuozhou.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Cinska-uhelna-elektrarna-Shuozhou-512x383.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Cinska-uhelna-elektrarna-Shuozhou.jpg 725w" alt="Čínská uhelná elektrárna Shuozhou" width="725" height="543" /></figure><figcaption class="wp-caption-text">Čínská uhelná elektrárna Shuozhou. Autor: Kleineolive</figcaption></figure>
<h2>Změny v energetickém mixu jsou stále nedostatečné</h2>
Od roku 2015, kdy byla podepsána Pařížská klimatická dohoda, se podíl větru a slunce na výrobě elektřiny více než zdvojnásobil. Nové kapacity sloužily zejména k nahrazení uhlí. Změny ovšem stále neprobíhají dostatečně rychle. Dle analýz se musí produkce z uhlí snížit o 79 % do roku 2030, a tvořit tak maximálně 6 % celosvětového energetického mixu.
<blockquote>„Abychom zachovali šanci omezit klimatickou změnu na 1,5 stupňů, musí produkce z uhlí klesnout o 13 % každý rok této dekády. To, že i v průběhu globální pandemie klesla výroba z uhlí pouze o 8 %, ukazuje, jak vzdálení jsme stále tomuto cíli,“ komentuje data analytik Ember, Dave Jones.</blockquote>
Podíl větru a slunce musí naopak dosáhnout minimálně 28 %. To bude problematické, jelikož se roční přírůstek instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů rapidně nezvyšuje. V důsledku koronavirové krize naopak <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/iea-svetove-instalace-solarnich-vetrnych-elektraren-letos-kvuli-koronaviru-20-letech-poklesnou">agentura IEA letos očekává pokles</a>.

Obnovitelné zdroje

Rekordní jedna desetina elektřiny na světě pocházela v prvním pololetí z větru a slunce

V německém městě Leuna začala výstavba výzkumného střediska, které se zaměří na testování a hodnocení různých způsobů využití elektrolýzy pro výrobu vodíku v průmyslovém měřítku. Výzkum se zaměří i na další způsoby ukládání přebytečné elektřiny ze sítě do jiných látek a udržitelnou výrobu základních chemikálií a syntetických paliv. První projekty by měly být zahájeny v příštím roce.
Minulý týden byl v Německu položen základní kámen nového pilotního projektu v oblasti výroby zeleného vodíku. Vzniklé výzkumné středisko umožní zkoumání a hodnocení různých technických řešení výroby vodíku pomocí elektrolýzy v průmyslovém měřítku za použití pouze elektřiny z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.cbp.fraunhofer.de/de/presse-und-medien/presseinformationen/2020/gruener-wasserstoff-als-impulsgeber-fuer-eine-nach-haltige-chemie.html">oznámilo Centrum pro chemicko-biotechnologické procesy Fraunhoferova institutu</a>.
Středisko se bude nacházet ve městě Leuna, které je součástí tzv. chemického trojúhelníku ve středním Německu. V této oblasti se již dnes nachází více než 600 chemicko-technologických podniků, které vodík využívají. Součástí výzkumu tedy budou i způsoby využití přebytečné energie z obnovitelných zdrojů a zeleného vodíku k výrobě základních chemikálií a syntetických paliv. Zahájení prvních výzkumných projektů je pak naplánováno na rok 2021.
<blockquote>„Sasko-Anhaltsko představuje ideální podmínky [pro tento projekt]. Vyrábíme hodně elektřiny z obnovitelných zdrojů, je zde velká poptávka po vodíku ze strany chemického průmyslu, a navíc disponujeme existující potrubní sítí a možnostmi skladování,“ prohlásil profesor Armin Willingmann, zemský ministr pro ekonomiku, vědu a digitalizaci Saska-Anhaltska.</blockquote>
<div class="mceTemp"></div>
<figure id="attachment_8298" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-8298" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-800x533.jpg 800w" alt="Nord Stream" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Plynovod Nord Stream v Německu.</figcaption></figure>
<h2>V hledáčku bude také ekonomická životaschopnost</h2>
Centrum se zaměří i na vypracování životaschopných byznys plánů a na způsoby využití dosavadní plynové infrastruktury. To je jedním ze základních předpokladů pro ekonomicky výhodný přechod k vodíku i <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice/">dle Evropské unie</a>. V současné době je tato otázka spíše zanedbávána a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-plynova-infrastruktura-neni-pripravena-na-primichavani-vodiku/">většina evropských států souběžné využití plynovodů pro zemní plyn a vodík neumožňuje</a>.
Fraunhoferův institut je největší evropskou institucí pro aplikovaný výzkum. Jeho nejnovější zapojení do výroby zeleného vodíku pak přichází v kontextu zveřejnění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem/">Německé národní vodíkové strategie</a> a <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">strategie EU pro vodík</a>.
Úvodní fotografie: Ceremoniální pokládání základního kamene. Zdroj: Fraunhofer CBP

V Německu vznikne pilotní projekt pro testování výroby zeleného vodíku na průmyslové úrovni

Obnovitelné zdroje energie v Německu stanovily nový rekord, když v první polovině letošního roku pokryly přes 50 % hrubé spotřeby elektřiny. Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou elektřiny pramenící ze snížené aktivity průmyslu v době omezujících opatření proti šíření onemocnění COVID-19. Uvádí to <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/zdw-57-prozent-weniger-strom/">předběžné údaje německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW)</a>.
Podle předběžných údajů BDEW dosáhl v první polovině roku 2020 v Německu podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé spotřebě elektřiny 50,2 %. Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou elektřiny. Díky prioritnímu výkupu elektřiny z OZE se výroba elektřiny z konvenčních zdrojů v posledních měsících výrazně snížila, a v důsledku toho narostl podíl OZE.
Podle BDEW dosáhla spotřeba elektřiny za toto období 272 TWh, a meziročně tak poklesla o 5,7 %. Pokles je způsoben především nižší aktivitou průmyslu, která byla významně prohloubena opatřeními zavedenými proti šíření onemocnění COVID-19. Omezená činnost průmyslu, jakožto největšího spotřebitele elektřiny v Německu, vyústila v nižší poptávku po elektřině.
<blockquote>„Je potěšitelné, že v první polovině roku 2020 mohla být více než polovina spotřeby elektřiny pokryta obnovitelnými zdroji energie. Nemůžeme však usínat na vavřínech. Energetický průmysl je připraven investovat do naléhavě nutné expanze obnovitelných zdrojů.
K tomu potřebují spolehlivé rámcové podmínky. Vláda by proto měla co nejdříve předložit návrh komplexní změny zákona o obnovitelných zdrojích energie. Jeho reforma  musí převést 65% cíl do konkrétních technologicky specifických expanzních cest. Zároveň musí uvolnit cestu pro nucené a zaručené rozšiřování obnovitelných zdrojů energie,“ uvádí Kerstin Andreaeová, generální ředitelka společnosti BDEW</blockquote>

Německo

Německé OZE vytvořily nový rekord, spotřebu elektřiny pokryly z více než 50 %

Největší německá banka Deutsche Bank ukončí nejpozději do roku 2025 všechny globální obchodní aktivity v oblasti těžby uhlí. Již v roce 2016 Deutsche Bank ukončila financování nových uhelných elektráren nebo rozvoj stávajících uhelných zdrojů.
<a href="https://www.db.com/newsroom_news/2020/deutsche-bank-to-end-global-business-activities-in-coal-mining-by-2025-en-11650.htm" target="_blank" rel="noopener">Deutsche Bank v pondělí informovala</a> o přijetí nové politiky pro oblast fosilních paliv, která zpřísňuje podmínky financování pro uhelné, ropné a plynárenské projekty.
<blockquote>„Znamená to, že Deutsche Bank ukončí své globální obchodní aktivity v oblasti těžby uhlí nejpozději do roku 2025, aby pomohla s transformací směrem k udržitelnému hospodářství. Tato politika pokrývá jak financování, tak transakce na kapitálových trzích,“ uvedla banka.</blockquote>
Banka nyní plánuje provést do konce letošního roku kontrolu svých stávajících obchodních aktivit v Evropě a Spojených státech, při které se zaměří na plány na diverzifikaci u svých klientů. Podobná kontrola u klientů v Asii začne v roce 2022.
<a href="https://www.montelnews.com/en/story/deutsche-bank-to-end-coal-mine-financing-by-2025/1134578" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl zahraniční server Montel</a>, Deutsche Bank již od roku 2016 nefinancuje projekty nových uhelných elektráren nebo rozvoj stávajících uhelných zdrojů. Podobným směrem jako Deutsche Bank se vydala také francouzská banka BNP Paribas, která přestala poskytovat financování společnostem budujícím nebo plánujícím budovat nové uhelné elektrárny.
BNP Paribas navíc po svých klientech aktivních v oblasti výroby elektřiny z uhlí nebo těžby uhlí požaduje, aby předložily plán na odklon od uhlí do roku 2030 (pro společnosti z EU či OECD) nebo do roku 2040 (pro společnosti ze zbylých zemí světa).

Uhlí

Deutsche Bank přestane do roku 2025 poskytovat financování v oblasti těžby uhlí

Členka německé strany Zelených oživuje diskuze a kritiku návrhu taxonomie EU. Kritizuje výběr „neobjektivní“ instituce pro zpracování otázky jádra a označuje jadernou energetiku za absolutně neudržitelnou technologii, která by neměla být dle taxonomie financována.
<h2>Otázka jádra a plynu</h2>
Členové Evropské unie se dlouho nemohli shodnout na jednotné taxonomii – pravidla pro udržitelné (ekologické) investice od roku 2021 – pro celou EU. Nakonec se podařilo dosáhnout dohody v prosinci minulého roku, ovšem ne všechny otázky byly zodpovězeny a vyřešeny. Problém se týkal především zemního plynu a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vlada-schvalila-model-financovani-noveho-jaderneho-bloku/">jaderné energetiky,</a> která má prozatím status „přechodové technologie“.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-commission-criticised-for-its-reporting-on-nuclear-energys-sustainability/">EURACTIV</a>, diskuze se opět rozebíhají. Členka německé politické strany Zelených Sylvia Kotting-Uhlová poslala kritický dopis jak předsedkyni <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/report-evropske-komise-zduraznuje-turbulentni-podminky-behem-q1-rekordni-podil-oze-energetickem-mixu-eu/">Evropské komise</a> Ursule von der Leyenové, tak ministrům německé vlády.
Kotting-Uhlová mimo jiné kritizuje rozhodnutí Komise o výběru svého <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/jrc-posoudi-zda-by-jadro-melo-byt-povazovano-za-zelenou-technologii-ramci-udrzitelneho-financovani-eu">Společného výzkumného střediska</a> (JRC) pro vytvoření studie ohledně problematického jádra. Vědecká subdivize JRC vznikla z programu Euratom a jeho výzkum je údajně doteď spolufinancován touto institucí.
Fakt, že studie je delegována JRC, je dle Kotting-Uhlové „absurdní“, protože její členové jsou předpojatí a „nejsou v pozici udělat objektivní rozhodnutí“.
<h2>Verdikt se odsunul</h2>
Vědecká studie problematiky jádra je podmínkou těžce vydobytého prosincového kompromisu. Na setkání se zvláště Francie a Spojené království přimlouvaly, aby se jaderná energetika klasifikovala jako environmentálně přívětivá, aby si zajistily stálý přísun financí do tohoto sektoru.
I odborná skupina expertů, která vytvořila návrh evropské taxonomie, se k tématu nevyhranila. Ale ve svém výsledném reportu sdělila, že není pochybností, že by jaderná energetika přinesla podstatný přínos pro snížení skleníkových emisí.
<blockquote>„Nikdo nemůže ignorovat fakt, že spalování paliva, ale i jeho přepracování, vytváří desítky tisíc tun radioaktivního odpadu po celé Evropě, které musí být následně uloženo na nezvládnutelně dlouhou dobu,“ napsala ve svém kritickém dopisu paní Kotting-Uhlová.</blockquote>
V dopise se dále vyjadřuje, že je nepředstavitelné klasifikovat jadernou energetiku jako udržitelnou investici v rámci taxonomie. Pokud by dle členky německé strany Zelených jaderná energetika prošla nejvyšším pravidlem známým jako princip „nedělá významné poškození“ pro ochranu klimatu, pak je tento princip očividně nevhodným kritériem.
Autor úvodní fotografie: Markus Distelrath

Jaderné elektrárny

Evropská komise je kritizována za možné označení jaderné energetiky jako udržitelné technologie

Projekt zachycování a skladování uhlíku Northern Lights může obdržet až 2,1 miliard euro státní podpory, což by pokrylo 80 % nákladů na výstavbu a desetiletý provoz. Potenciálně by mohlo být zachycováno kolem 800 tisíc tun CO2 ročně. Dalším krokem je schválení investice norskou vládou a parlamentem, přičemž zahájení provozu je předpokládáno v letech 2023 až 2024.
<a href="https://www.eftasurv.int/newsroom/updates/esa-approves-norwegian-full-scale-carbon-capture-and-storage-eu21bn-aid-meet">Minulý pátek oznámila agentura ESA</a>, že schválila státní podporu až do výše 2,1 miliardy euro pro projekt zachycování a skladování uhlíku (CCS) <a href="https://oenergetice.cz/technologie/nejvetsi-preshranicni-projekt-zachycovani-ukladani-uhliku-se-nadale-rozviji">Northern Lights konsorcia společností Equinor, Shell a Total</a>. Jedná se o nejvyšší povolenou podporu v historii.
Celkové náklady na výstavbu a desetiletý provoz jsou odhadnuty na necelých 2,6 miliard euro. Norsko by tak pokrylo až 80 % nákladů. Povolení ESA je důležitým předpokladem pro schválení projektu norskou vládou a parlamentem. Zprovoznění je pak <a href="https://ccsnorway.com/timeline/">plánováno na roky 2023 až 2024</a>.
<blockquote> „Tento projekt CCS je průlomem k řešení změny klimatu – problému, který se týká nás všech. Ochrana životního prostředí je jádrem evropské agendy a ESA s potěšením spolupracuje s Norskem a Evropskou komisí při hledání způsobů jak tento cíl podpořit,“ prohlásil Bente Angell-Hansen, prezident ESA.</blockquote>
Zachycování uhlíku by mělo probíhat na dvou lokacích, ve spalovně odpadu v Oslu a cementárně v Breviku. Na každé je v plánu zachytit přibližně 400 tisíc tun CO2 ročně. Zkapalněný plyn poté bude loďmi převezen z východního pobřeží Norska na západní. Tam bude z pobřeží pumpován potrubím do 110 kilometrů vzdáleného úložiště nacházejícího se 3 kilometry pod mořským dnem.
Dle norské agentury pro ropný průmysl (Oljedirektoratet) má pak právě oblast kontinentálního šelfu velký potenciál pro skladování CO2. Využití by tak našly zejména podzemní prostory, ze kterých byla vytěžena ropa a zemní plyn.
<figure id="attachment_86034" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-86034 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-512x397.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-768x596.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-725x563.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-800x621.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs.jpg 1000w" alt="" width="1000" height="776" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma projektu Northern Lights (Zdroj: CCS Norway)</figcaption></figure>
<h2>Skladování CO2 se zatím nevyplatí</h2>
Jedná se o jeden z prvních velkoobjemových projektů CCS v Evropě a půjde tak o zásadní zkoušku této technologie. V současné době se cena za uskladnění CO2 pohybuje kolem 100 euro za tunu, což je několikanásobně více než 30 euro za tunu CO2, kterých letos <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/">dosáhla cena evropských emisních povolenek</a>. Zatím se tedy vyplatí zaplatit za vypouštění emisí spíše než za jejich eliminaci. Skladování CO2 je přitom předpokladem pro výrobu „modrého vodíku“, s jehož <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">využitím počítá i strategie EU pro vodík</a>.
Agentura ESA (EFTA Surveillance Authority) monitoruje a dohlíží na dodržování pravidel vnitřního trhu Evropského hospodářského prostoru ve státech EFTA, tj. Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. Její pravidla ohledně státní podpory ochrany životního prostředí a energetiky pak umožňují pokrytí až 100 % nákladů projektů CCS.
Úvodní fotografie: Cementárna v Breviku. Zdroj: CCS Norway