Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není <a href="https://www.iea.org/reports/european-union-2020">dle nejnovější reportu</a> Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.
<h2>Rostoucí podíl OZE a odklon EU od uhlí</h2>
V oblasti výroby elektrické energie se dle reportu IEA stávají nejvíce zastoupeným obnovitelným zdrojem energie v rámci EU větrné elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie v roce 2018 dosáhl 32 % (na hrubé konečné spotřebě energie byl podíl OZE 18 %). Nízké ceny zemního plynu přispěly v energetickém sektoru k výraznému přechodu z uhlí na plyn, přesto podíl uhlí na výrobě elektrické energie dosáhl 20 %. Odklon od uhlí v příští dekádě již ohlásilo 16 členských států EU. Jaderné zdroje energie se na výrobě elektrické energie v EU podílely 25 %.
IEA jako úspěch hodnotí reformu evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) s <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek">MSR (rezervou tržní stability), která byla zavedena od 1. ledna 2019.</a> V roce 2014 se cena povolenky pohybovala okolo 8 EUR/t CO₂, v roce 2019 pak cena <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/soucasna-vlna-veder-vyhnala-cenu-emisnich-povolenek-hranici-30-euro-za-tunu-co2">atakovala dokonce 30 EUR/t CO₂</a>. Systém EU ETS dle energetické agentury právě díky MSR odolal v letošním roce krizi vyvolané COVID-19, kdy byl na trhu přebytek povolenek. Od září má být do MSR přesunuto <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">332,5 milionu povolenek</a>.
<h2>Emisní náročnost</h2>
V mezinárodním srovnání má EU nižší emisní náročnost na vyrobenou kWh než ostatní vyspělé ekonomiky. Na vyrobenou kWh v roce 2018 připadalo v rámci EU 270 gramů CO₂, v případě USA to bylo 400 g CO₂/kWh, přes 500 g CO₂/kWh u Japonska, přibližně 600 g CO₂/kWh u Číny a více než 700 g CO₂/kWh v případě Indie nebo Austrálie. V roce 2019 pak uhlíková náročnost EU poklesla na 235 g CO₂/kWh.
<h2>EU není na cestě k dosažení vytyčených cílů pro rok 2030</h2>
Dle IEA není EU aktuálně na cestě k tomu, aby splnila své vytyčené cíle pro rok 2030, čímž je podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 32 %, zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %, ani redukci emisí CO₂ o 40 % oproti roku 1990. Tvrzení podporuje studie EEA (Evropská agentura pro životní prostředí), vycházející z vnitrostátních opatření zavedených v roce 2019.
Komise nicméně již na konci loňského roku představila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">první draft Evropského zeleného údělu</a> (EGD), ve kterém mimo jiné navrhuje zvýšení cíle pro rok 2030 v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">redukci emisí CO₂ oproti roku 1990 o 50 %, ideálně však o 55 %.</a> Větší podporu má ale 50% snížení emisí. V následujících 5 letech by v rámci EGD mělo být v implementováno napříč všemi sektory 50 opatření, které povedou EU ke klimatické neutralitě do roku 2050.
Aby EU mohla aktuálně platných cílů pro rok 2030, jakožto i cílů obsažených v EGD, dosáhnout, měla by dle názoru energetické agentury urychlit implementaci opatření přijatých <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ctvrty-energeticky-balicek-oficialne-schvalen">v předešlých letech v rámci Clean Energy Package</a> a zvážit zavedení nových opatření, a to především v integraci energetických systému a dekarbonizaci teplárenství a dopravy.
<h2>Cíl podílu OZE pro rok 2020</h2>
Cíleného podílu OZE pro rok 2020 EU <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">nejspíše dosáhne</a>, ale jen díky kombinaci Brexitu a COVID-19, kdy se spotřeba energie po COVID-19 propadla více než výroba obnovitelných zdrojů energie a podíl OZE na hrubé konečné spotřebě tak vzrostl, jak uvedl také například server ICIS. Závazný cíl je nastaven na 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.
<h2>Green deal</h2>
Dle IEA představuje Evropská zelená dohoda po COVID-19 reálnou možnost, jak nastartovat investice a přechod k čisté energetice, a přitom možnost pro ekonomické zotavení EU. Na konci května oznámila Evropská komise návrh na zvýšení dlouhodobého rozpočtu EU na 1,1 bilionu EUR (2021-27) a vytvoření nového „zotavujícího“ balíčku o objemu 750 miliard EUR (2021-24) založeného na principu „<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">do no harm</a>“.

Evropská Unie

IEA: EU zatím není na cestě k tomu, aby splnila své klimatické cíle pro rok 2030

Aktualizovaná verze dokumentu Evropské komise obsahující vodíkovou strategii <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leak-eu-puts-onus-on-renewable-hydrogen-in-latest-draft-strategy/">unikla na veřejnost</a> a potvrzuje prioritní zaměření na „čistý“ vodík, vyrobený pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Draft ovšem nevylučuje a uznává úlohu vodíku vyrobeného z fosilních paliv.
<h2>Zelený vodík je prioritou</h2>
V nejnovějším návrhu vodíkové strategie je uvedeno, že „obnovitelný“ vodík vyrobený z větrné a sluneční energie je z dlouhodobého hlediska nejvíce kompatibilním s cílem a snahou EU o klimatickou neutralitu do roku 2050, a proto mu bude věnována priorita.
<blockquote>„Volba obnovitelného vodíku staví na síle evropského průmyslu ve výrobě elektrolyzérů,“ stojí v draftu dokumentu, který unikl v minulém týdnu, a který měl server Euractiv k dispozici.</blockquote>
Cílem EU je rapidně snížit cenu čistého vodíku vybudováním „speciálně zaměřených výroben zeleného vodíku v rámci GW.“
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Pro srovnání</a>, cena vodíku, při započtení investice, skrze parní reforming plynu se např. v Nizozemsku pohybuje okolo 1,04 USD/kg. V případě čistého (nebo zeleného) vodíku se dle BloombergNEF cena pohybuje od 2,5 do 4,5 USD/kg.
<h2>Cíle a odhadované investice k dosažení těchto cílů</h2>
Draft uvádí dílčí cíl, kterým je do konce roku 2024 vybudovat napříč EU nejméně 4 GW instalovaného výkonu v elektrolytické výrobě vodíku, aby bylo dosaženo vytyčeného cíle pro rok 2030, a to nejméně 40 GW v instalovaném výkonu.
Komise odhaduje, že by mohlo být do elektrolyzérů do roku 2030 proinvestováno 13-15 miliard EUR, dalších 50-150 miliard EUR by pak mělo putovat do potřebných větrných a fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu v rozmezí mezi 50 až 75 GW. Celkově by do výroby čistého vodíku do roku 2050 mohlo být proinvestováno až 180 miliard EUR.
<h2>Modrý vodík</h2>
Dokument ovšem počítá i s jinými způsoby výroby vodíku než jen skrze elektrolýzu vody s elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie. Prvním způsobem je využití elektrické energie z rozvodné sítě, ke které by byla výrobna připojena. Druhým je parní reforming zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání uhlíku (modrý vodík), čímž se dle draftu mají rapidně snížit v krátkodobém a střednědobém horizontu emise a zajistit budoucnost zelenému vodíku.
<blockquote>„Plynové lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>
Frans Timmermans, odpovědný za evropskou politiku v oblasti klimatu, se netají tím, že právě existující evropská plynárenská infrastruktura bude pro přechod k čistému vodíku zásadní. Počítá se s tím, že v souvislosti s vodíkem bude do roku 2030 zapotřebí 120 až 130 miliard EUR investovaných do přepravy, skladování a čerpacích stanic. Využití plynárenské infrastruktury by mohlo zmíněný odhad snížit.
Draft dále kalkuluje s tím, že přibližně 50 % současné produkční kapacity vodíku z fosilních paliv by se dalo upravit na nízkouhlíkovou výrobnu. Do roku 2030 proto EU počítá s proinvestováním 1-6 miliard EUR, do roku 2050 pak s vynaložením 3-18 miliard EUR.
Německý poslanec Bloss upozorňuje, že zmíněných 50 % pochází ze studie konzultační společnosti Navigant, kterou si objednalo konsorcium „Gas for Climate“ a je znepokojen tím, že na toto téma nebyla zpracována žádná jiná studie, a že Komise zakládá své předpoklady a plány na jediné studii.
<h2>Likvidní trh s vodíkem</h2>
Vodíková strategie se také zaměřuje na vytvoření likvidního a dobře fungujícího trhu s vodíkem, jak na straně dodávky, tak na straně poptávky. Poptávka se očekává ze strany oceláren, chemických závodů a těžké dopravy.
Klíčovým nástrojem pro stimulaci trhu bude podpůrné schéma ve stylu „<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-plan-zelene-oziveni-ekonomiky-dostava-konkretni-obrysy">uhlíkových contracts for difference</a>“, které může být využito při výrobě nízkouhlíkové oceli, chemikálií, stejně jako při výrobě vodíku.

Uniklý draft vodíkové strategie EU předpokládá masivní investice, vyloučena není ani výroba vodíku z fosilních paliv

Německo je o krok blíže k dokončení právních předpisů o odklonu od uhlí. Německá vláda schválila návrh smlouvy mezi státem a provozovateli hnědouhelných elektráren, která stanovuje podrobnosti o tom, jak budou kompenzace vypláceny. Smlouva ve své současné podobě nebude bránit případnému dřívějšímu odstavení elektráren, což byly hlavní obavy environmentalistů. Vláda také po měsících stížností provozovatelů zlepší podmínky pro vyřazování černouhelných elektráren. Mluvčí ministerstva hospodářství a energetiky uvedl, že vláda má stále v úmyslu dokončit tento legislativní balíček před letní přestávkou.
<h2>Návrh smlouvy na kompenzace pro provozovatele hnědouhelných elektráren</h2>
Německo učinilo další krok k dokončení právních předpisů svého plánovaného odklonu od uhlí. Vládní kabinet kancléřky Angely Merkelové předložil návrh smlouvy mezi státem a provozovateli s podrobnostmi o kompenzacích <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">za předčasné odstavování hnědouhelných elektráren podle stávajícího harmonogramu</a>. Smlouva stanoví způsob, jakým bude vyplácena oznámená kompenzace v celkové výši 4,35 miliard eur a stanoví její využití na obnovu krajiny po dokončení těžby.
<blockquote>„Odklon od uhlí se blíží. První elektrárna na hnědé uhlí bude odstavena již v tomto roce. Současně podporujeme postižené regiony v jejich strukturálním rozvoji a vytváříme nová pracovní místa v oblastech,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně životního prostředí Svenja Schulzová.</blockquote>
Environmentální aktivisté s úlevou poznamenali, že smlouva ve své současné podobě nebude bránit dřívějšímu odstavování elektráren, pokud by tržní podmínky způsobily nehospodárnost jejich provozu. Někteří se totiž obávali, že stanovené podmínky by ve skutečnosti podněcovaly společnosti, aby udržovaly elektrárny v provozu, a to navzdory faktorům, jako jsou rostoucí ceny CO₂ nebo narůstající podíl obnovitelných zdrojů energie.
Člen uhelné komise, Kai Niebert, předseda DNR, zastřešující organizace nevládních organizací pro životní prostředí, uvedl, že stojí za všeobecnou dohodou o poskytnutí náhrady provozovatelům hnědého uhlí a že data odstavení jsou nejzazšími možnými termíny odstavení, a elektrárny tak mohou být odstaven i dříve.
<blockquote>„Hnědé uhlí bude velkoryse pohřbeno, ale nebude uměle udržováno při životě,“ uvedl Niebert a dodal, že k odklonu uhlí dojde rychleji, kvůli vysokým cenám CO₂ a ambicióznějším cílům v oblasti klimatu.</blockquote>
<h2>Změna výše kompenzace pro hnědouhelné elektrárny bude možná pouze při „významné změně podmínek“</h2>
<figure id="attachment_70882" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1596px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg"><img class="size-full wp-image-70882" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg 1596w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-512x377.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-1024x754.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-725x534.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-800x589.jpg 800w" alt="" width="1596" height="1175" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE</figcaption></figure>
Německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, nazval současný návrh smlouvy „milníkem“ a dodal, že tímto způsobem Německo „ukončí věk výroby energie spalováním uhlí plánovatelným a ekonomicky citlivým způsobem“ a zároveň podpoří těžební regiony v transformaci.
Kromě toho smlouva stanovuje, že „významné změny podmínek“ by mohly vést k novému projednání dohody. K tomu by například došlo, kdyby budoucí vláda rozhodla o rychlejším harmonogramu odstavení. Smlouva však výslovně vylučuje určité události z tohoto seznamu.
Patří sem například změny v <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi">evropském systému pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a>, které by mohly zvýšit cenu CO₂, a změny v systému podpory pro obnovitelné zdroje elektřiny. V takovém případě nebude existovat právo znovu projednat smlouvu a provozovatelé obdrží kompenzaci podle stávajícího plánu, ale stále mohou elektrárny odstavit dříve, než stanovuje harmonogram odstavování.
<blockquote>„Na jedné straně je to pozitivní, protože neexistuje žádná motivace udržovat elektrárny v provozu, i když již nebudou potřeba. Na druhou stranu toto ustanovení potvrzuje vyplacení vyrovnávacích částek v současně nastavené výši – a ta je velmi pravděpodobně příliš vysoká,“ tvrdí Alexander Reitzenstein, vedoucí politický poradce v oblasti energetiky a klimatu v think tanku E3G.</blockquote>
Vládní kabinet také schválil změny návrhu zákona, které stanoví finanční podporu uhelným regionům během přechodu od využívání uhlí. Jednou z hlavních změn je, že základní podmínkou pro to, aby projekty získaly státní podporu, se nyní stala udržitelnost.
<h2>Potenciálně vyšší kompenzace pro provozovatele černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Provozovatelé černouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne">již několik měsíců kritizovali</a>, že původní návrh zákona odklonu od uhlí je oproti provozovatelům hnědouhelných elektráren znevýhodňoval, protože nestanovoval žádnou zaručenou kompenzaci.
V aktuálním návrhu zákona tak byly aukce pro kompenzace za předčasné odstavení černouhelných elektráren naplánovány i na rok 2027, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">o rok déle než v předchozím návrhu</a>, a vzrostla i výše maximální možné kompenzace. Jaká bude skutečně vysoutěžená výše kompenzace, je však otázkou.
<blockquote>„Pokud bude <a style="font-weight: bold;" href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje/">Zelená dohoda Evropské komise</a> provedena podle plánu, významně to sníží hodnotu černouhelných elektráren. Pokud ceny plynu zůstanou nízké, pak není zaručeno, že maximální výše kompenzace bude skutečně vyplacena,“ uvedl Hanns Koenig z energetického think tanku Aurora Energy Research pro Tagesspiegel Background</blockquote>
Podle pozměňovacích návrhů se první aukce pro černouhelné elektrárny uskuteční 1. září.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons

Uhlí

Německo: Zákon o odklonu od uhlí se blíží své finální podobě. Vzrostly možné kompenzace pro černouhelné elektrárny

Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vodikova-strategie-eu-by-mela-byt-zverejnena-zacatkem-cervence">má na začátku příštího měsíce přijít s plánem</a>, který je součástí strategie pro integraci energetických systémů, dávajícího si za cíl nastartování a rozvoj trhu s vodíkem a potřebné infrastruktury, což <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu">má přispět</a> k úsilí o klimatickou neutralitu EU do roku 2050. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-eu-is-dreaming-big-on-hydrogen-but-much-infrastructure-work-remains/?fbclid=IwAR05IykDo3_DonkHblmz0VBHaPvqki5t2Iky-9WFfIQntuZmQyYEDvB6v0I">Objevují se ale pochybnosti</a>, zda bude rozvoj potřebné infrastruktury dostatečně rychlý, aby se cíle a predikovaná budoucnost vodíku naplnily.
<h2>Podpora Evropské komise</h2>
V pondělí se energetičtí ministři EU setkali, aby prodiskutovali dopady COVID-19 na energetický sektor jednotlivých států a netrvalo dlouho, než se začalo diskutovat také o vodíku. Ten je od doby, kdy Evropská komise oznámila záměr, že významná část z 750 miliard EUR určených na obnovou ekonomiky má putovat právě na podporu čistého vodíku, velmi diskutovaným tématem.
Čistý vodík totiž při spalování, na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, neprodukuje žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda. Vodík je tak velmi lákavým pro sektory, které jsou na dekarbonizaci náročné, jako je například chemický průmysl nebo výroba oceli. Velkou výhodou je také možnost využití stávající plynárenské infrastruktury, samozřejmě po jejím přizpůsobení.
Ministři několika zemí, mimo jiné Německa, Rakouska, Francie, proto ve společném prohlášení po pondělní videokonferenci vyzvali Komisi, aby financování vodíku podpořila cíli a termíny, kdy má dojít ke zvýšení využívání vodíku.
<blockquote>Dle jejich názoru by Komise měla: „Analyzovat přístupy, které povedou ke zvýšení domácí produkce tak, aby byl umožněn rychlý rozvoj.“</blockquote>
<h2>Vodíková strategie</h2>
Návrh plánu, který v minulém týdnu unikl, jak informoval server Euractiv, nastiňoval myšlenku učinit z eura měnu pro mezinárodní obchod s vodíkem, stejně jako to je v případě s ropou a americkým dolarem.
Nicméně vzhledem k velkým plánům Komise existuje obava, že v případě rozsáhlého rozvoje výrobních kapacit vodíku nebude připravena infrastruktura dostatečně rychle tak, aby byla v témže čase pokryta poptávka.
Aktuálně EU spotřebuje přibližně 8 miliónů tun vodíku ročně, přičemž převážná část výroby vodíku připadá na výrobu z fosilních paliv, hlavně zemního plynu.
Prvním státem, který stanovil kvantitativní cíle pro výrobu vodíku, bylo Německo. Více o plánu Německa si můžete přečíst <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">zde</a>.
<h2>Přeshraniční infrastruktura</h2>
Mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, jako je zmiňované Německo nebo Francie, může pomalu vnikat a již vzniká přeshraniční infrastruktura. Mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů došlo v minulém měsíci k podpisu dohody o přebudování jednoho současného přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík. Nový uzel by měl spojovat německou průmyslovou oblast Saar s oblastí Lorraine ve Francii a jihem Lucemburska.
V rámci dohody pod názvem „mosaHYc“ má být přebudováno potrubí o délce 70 km s přepravní kapacitou čistého vodíku 20.000 m³/h.
<blockquote>„V tomto regionu vidíme dobrý potenciál pro realizaci prvního projektu svého druhu, protože máme plynovod, který může být upraven pro přepravu vodíku,“ uvedl pro Euractiv Marion Lacombe z GRTgat. „A na straně nabídky existují projekty, které mají rozvinout výrobu zeleného vodíku skrze elektrolýzu hned vedle potrubí. Opravdu si myslíme, že propojení, které můžeme udělat mezi výrobnou vodíku a jeho koncovým využitím, je možné.“</blockquote>
GRTgaz na žádost francouzské vlády již v minulém roce zpracoval technicko-ekonomickou studii prověřující podmínky integrace vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
<h2>Chybějící definice čistého vodíku</h2>
Aktivisté, bojující proti změně klimatu, dále upozorňují, že „čistý vodík“ není v uniklé vodíkové strategii jasně definován a že projekty zaměřené na rozvoj využití vodíku nemusí nutně využívat právě nejasně definovaný čistý vodík.
Při výrobě vodíku ze zemního plynu, což je v současné době nejčastěji využívaný způsob jeho výroby, se totiž generuje značné množství emisí.

EU má s vodíkem velké plány, chybí ale potřebná infrastruktura

Německo minulý týden ve čtvrtek předložilo Evropské unii svůj energeticko-klimatický plán, šest měsíců po uplynutí lhůty pro jeho podání. Aktuálně tak chybí pouze plán Irska. Plány mají být základem pro rozhodnutí o výši cíle na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na úrovni EU. Současný 40% cíl by mohl být navýšen na 50-55 %.
Německý <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/I/integrierter-nationaler-energie-klimaplan.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=6">třísetstránkový klimaticko-energetický plán do roku 2030</a>, který ve středu přijala německá vláda, obsahuje národní cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990.
Opatření, která mají přispět k dosažení tohoto cíle, jsou, mimo jiné, zavedení zpoplatnění uhlíku pro dopravu a budovy a další dílčí cíle:
<ul>
<li>zvýšení energetické účinnosti snížením spotřeby primární energie o 30 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2008</li>
<li>nebo rozšíření podílu obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie na 30 % v roce 2030.</li>
</ul>
Plán potvrzuje závazek Německa potvrzený na podzim 2019 na summitu OSN o ochraně klimatu – usilovat o dosažení neutrality z pohledu vypouštěných skleníkových plynů do roku 2050.
<blockquote>„Jsem rád, že kancléřka a moji kolegové ve Spolkovém kabinetu dnes schválili Národní energeticko-klimatický plán a že nyní můžeme tento dokument předat Evropské komisi. Přispíváme tím k větší transparentnosti a porovnatelnosti energetické a klimatické politiky v EU a společně s našimi evropskými partnery můžeme dosáhnout energetických cílů EU do roku 2030,“ uvedl německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
<h2>Pochyby o dosažení německého cíle</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/se-soucasnymi-opatrenimi-nedosahne-nemecko-sveho-klimatickeho-cile-rok-2030-uvadi-vladou-zadane-studie">Dvě nezávisle vypracované studie zpochybnily</a>, zda německá opatření skutečně povedou ke splnění cíle. Dle studie zadané ministerstvem životního prostředí (BMU) bude dosaženo pravděpodobně pouze 51% snížení emisí, a stanovený cíl tak bude překročen o zhruba 70 milionů tun. Jako důvod studie uvádí zejména nedostatečné snížení skleníkových plynů v odvětví dopravy a vytápění. Studie očekává, že snížení emisí v sektoru energetiky a průmyslu bude do značné míry v souladu s vládními plány.
Druhá studie zadaná paralelně ministerstvem hospodářství a energetiky (BMWi) vypracovaná poradenskou firmou Prognos přinesla mírně optimističtější, ale v konečném důsledku podobné výsledky, přičemž rozdíly vyplývají zejména z odlišných předpokladů, například předpokladu o počtu elektromobilů na německých silnicích v roce 2030.
<figure id="attachment_75771" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1300px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg"><img class="size-full wp-image-75771" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg" alt="Berlín, Německo doprava, emise. Zdroj: Flickr, Kubilay Yu" width="1300" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Flickr, Kubilay Yu</figcaption></figure>
<h2>Navýšení cíle EU na 50 nebo 55 %?</h2>
Současný cíl EU ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030  je nastaven na 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Zvýšení cíle na alespoň 50 %, ideálně na 55 % je nedílnou součástí tzv. Green Deal neboli „zelené dohody“, kterou Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">představila na konci loňského roku</a>.
Výkonná komise EU plánuje ambicióznější cíl navrhnout v září. Jako základ pro rozhodnutí o konečné výši cíle budou použity klimatické plány předložené jednotlivými členským zeměmi, aby bylo vyhodnoceno co by bylo realistické. Očekává se, že Komise navrhne emisní cíl ve výši 55 %, musí se však dohodnout s představiteli členských zemí.
Jytte Gutelandová, zástupkyně sociálních demokratů, která vede jednání o klimatickém zákoně za poslance Evropského parlamentu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-navrhne-navyseni-cile-snizeni-emisi-roku-2030-65">navrhla zvýšení cíle dokonce na 65 %</a>. Poslankyně navýšení odůvodnila tím, že odpovídá tomu, co je <a href="https://www.unenvironment.org/resources/emissions-gap-report-2019">dle OSN</a> třeba k dosažení 1,5°C cíle Pařížské dohody.
Návrh na 65% cíl má však jen malou šanci si najít podporu v celém zákonodárném sboru Evropské unie, což je podmínkou pro následné navržení navýšení cíle. Evropská lidová strana (EPP), největší politické seskupení v Evropském parlamentu, s největší pravděpodobností podpoří 50% cíl, ale nikoli cíl vyšší.
Několik členských zemí včetně České republiky uvedlo, že cokoli nad současným 40% cílem není dosažitelné. Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vladnouci-strana-podminuje-prijeti-prisnejsiho-klimatickeho-cile-vyssim-prispevkem-jednotlivych-zemi-eu">změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU</a>. Navýšení cíle EU na 55 % by znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %, jelikož cíle jednotlivých členských zemí jsou spojeny s jejich ekonomickou silou.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="size-full wp-image-80951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
<h2>NECP jako nástroj EU pro plánování a transparentnost klimaticko-energetických cílů</h2>
Pro splnění cíle EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, musí členské státy EU vypracovat desetileté národní energeticko-klimatické plány (NECP) na období od roku 2021 do roku 2030 a předložit je Evropské komisi. Předložené plány <a href="https://ec.europa.eu/energy/topics/energy-strategy/national-energy-climate-plans_cs">zveřejňuje Komise na svých stránkách</a>.
Tyto plány nastiňují, jak jednotlivé členské státy plánují dosáhnout svých národních cílů v oblastech:
<ul>
<li>energetické účinnosti</li>
<li>obnovitelných zdrojů energie</li>
<li>skleníkových plynů</li>
<li>snižování emisí</li>
<li>propojení</li>
<li>výzkumu a inovace.</li>
</ul>
NECP tak představuje plánovací a monitorovací nástroj na úrovni EU a podává Evropské komisi zprávy o příspěvcích jednotlivých členských států k energetickým cílům EU do roku 2030.
S podáním německého plánu tak jedinou zemí, která svůj plán prozatím nepředložila, zůstává Irsko.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Německo předložilo Evropské komisi svůj dlouho očekávaný klimatický plán

Přestože Německo v posledních letech stabilně snižuje emise oxidu uhličitého v sektoru elektroenergetiky, stejné se nadá říct o dalších oblastech tamní ekonomiky. Dalším impulzem ke snižování emisí má být jejich zpoplatnění v ostatních sektorech, na jehož konkrétní podobě se německá vláda nedávno dohodla. Podle jedné z opozičních stran je nicméně současná podoba návrhu protiústavní.
Německo v posledních letech stabilně snižuje celkové emise skleníkových plynů, přičemž zásadní podíl nesl sektor výroby elektrické energie díky rozvoji obnovitelných zdrojů. Největší překážkou v dalším intenzivním snižování emisí jsou sektory dopravy a vytápění, které až na velké zdroje nespadají pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami.
Německá vláda se tak ve snaze podpořit nízkoemisní alternativy rozhodla <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy" target="_blank" rel="noopener">emise z těchto sektorů zpoplatnit fixní částkou, která má od příštího roku začínat na 25 eurech za tunu CO2</a> a v následujících letech má postupně růst na 55 euro v roce 2025. V dalších letech mají být v systému draženy emisní povolenky za ceny mezi 55 a 65 EUR za tunu CO2. Počet povolenek má být rovněž omezen tak, aby bylo dosaženo klimatických cílů.
Tento systém však jedna z opozičních stran, Svobodná demokratická strana (FDP), <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-co2-pricing-scheme-unconstitutional--opposition/1121484" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Montel</a> označila za protiústavní. Podle zástupců strany je sporné právě období do roku 2025, kdy budou emise zpoplatněny fixní částkou. FDP tak podle mluvčího pro klima Lukase Koehlera bude usilovat o soudní přezkum zákona ve snaze čelit potenciálním právním sporům.
<blockquote>„Ústavní právo se vztahuje i na přechodné období,“ uvedl Rainer Wernsmann, odborník na daňové právo z Pasovské univerzity.</blockquote>
Strana nicméně drží pouhých 11 % v německém parlamentu, přičemž pro právní přezkoumání návrhu, které vyžaduje souhlas u čtvrtiny parlamentu, by potřebovala podporu dalších stran.
Podle Koehlera by se ji mohla pokusit získat u například u zelených, přičemž všechny politické strany mají zájem na tom, aby německé zákony byly v souladu s tamní ústavou. Stížnosti ze strany privátního sektoru Koehler očekává nejdříve v příštím roce, kdy má být navrhovanou daní zasažen.

Německo

Návrh zdanění emisí z dopravy a vytápění je podle německé opozice protiústavní

Němečtí provozovatelé uhelných elektráren hovoří v souvislosti se současnou podobou návrhu zákona o odklonu od uhlí o devalvaci svých investic. Odškodné za odstavování novějších černouhelných zdrojů ani příspěvek na konverzi nebo náhradu uhelných KVET zdrojů nepovažují za dostatečné. Od německé vlády přicházejí signály naznačující, že by vláda měla provozovatelům vyhovět. Informaci <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-bundesregierung-ringt-um-kohleausstiegsgesetz-kraftwerkbetreiber-bemaengeln-kohleersatzbonus/25880144.html?share=twitter">přinesl list Handelsblatt</a>.
Podle německého spolkového ministerstva hospodářství by měl zákon o odklonu od uhlí vyřešit veškeré parlamentní překážky „pokud možno v první polovině roku 2020“. Z pohledu provozovatelů uhelných elektráren však všechny kontroverzní otázky doposud uspokojivě vyřešeny nebyly.
<h2>Příliš nízké příspěvky na konverzi nebo náhradu KVET zdrojů</h2>
<figure id="attachment_44023" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg"><img class="size-full wp-image-44023" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-768x616.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-1024x821.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-725x581.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-800x641.jpg 800w" alt="" width="1200" height="962" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Teplárna na severu Mnichova. Zdroj: SWM</figcaption></figure>
To se týká zejména bonusu, který by měli provozovatelé dostávat za konverzi nebo náhradu svých uhelných zdrojů pro kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) vysokoúčinnými KVET zdroji na plyn, biomasu, odpad nebo kapalná paliva. Jeho výše <a href="https://www.klimareporter.de/images/dokumente/2019/12/kohleausstiegsgesetz-referentenentwurf-03-12-2019.pdf">v současném návrhu zákona, stanovená na 180 eur na kW instalovaného výkonu</a>, dle provozovatelů nepokryje nezbytné investice.
Asociace komunálních podniků (VKU), která sdružuje tzv. Stadtwerke, neboli městské společnosti, které působí, mimo jiné, jako výrobci a dodavatelé elektřiny a tepla ve městech, uvádí, že náklady na konverzi zdrojů jsou zhruba 2,5násobné. Navrhuje tak bonus ve výši 450 eur, pokud má být iniciativa přestavět zdroje úspěšná. Ingbert Liebing, generální ředitel VKU, připouští, že příslušnou výši bonusu není snadné určit. Ovlivňuje ji mnoho faktorů, které se zdroj od zdroje výrazně liší.
<blockquote>„Je však jasné, že 180 eur by nikdy nestačilo. Řada našich členských společností může velmi věrohodně ilustrovat, že i 450 eur, které navrhujeme, jsou velkou výzvou,“ uvedl Liebing.</blockquote>
<h2>Problému s výší bonusu si je vědoma i sama německá vláda</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<blockquote> „180 eur je určitě příliš málo. Nepředstavuje to motivaci ke konverzi elektráren. Proto výši změníme. Výše bonusu pro konverzi zdrojů by také měla odrážet stáří zdroje a jeho významnost z pohledu systému,“ uvedl Bernd Westphal, mluvčí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).</blockquote>
Liebing je přesvědčen, že konverze stávajících kogeneračních jednotek nebude stačit k zajištění požadovaného výkonu. Pro zajištění dostatečného tepelného i elektrického výkonu bude vedle konverze stávajících zdrojů nezbytné stavět také zdroje nové. VKU proto požaduje vyšší podporu kogeneračních zdrojů v zákoně o KVET.
<h2>Problémovým bodem je také odškodnění provozovatelů černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_34901" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2048px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg"><img class="size-full wp-image-34901" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-512x332.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-768x498.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-1024x664.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-725x470.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-800x519.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1328" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Německá černouhelná elektrárna Altbach/Deizisau. Druhý blok uvedený do provozu v roce 1997 je jedním z nejmodernějších černouhelných bloků pro výrobu elektřiny a tepla v Evropě. Zdroj: EnBW</figcaption></figure>
Problémy představují také plánovaná nařízení pro odstavování černouhelných elektráren. Zatímco provozovatelé hnědouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">si sjednávají kompenzaci za odstavení s vládou individuálně</a>, aukční mechanismus v případě černouhelných elektráren vystavuje riziku zejména provozovatele mladších zdrojů. Po roce 2027 totiž mají být černouhelné zdroje nuceně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">odstavovány bez nároku na kompenzace</a>.
Německá vláda signalizuje možné ústupky i v tomto ohledu. Podle Westphala existuje i zde prostor pro zlepšení.
<blockquote>„Chápu kritiku jednotlivých provozovatelů, kteří trvají na přiměřené kompenzaci za vyřazování elektrárny, která byla v provozu jen několik let,“ řekl Westphal.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Niederaußem společnosti RWE. Zdroj: RWE</blockquote>

Německo: Finalizaci zákona o odklonu od uhlí stojí v cestě požadavky provozovatelů na odškodné

Pandemie koronaviru urychluje <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/may/17/coal-industry-will-never-recover-after-coronavirus-pandemic-say-experts?fbclid=IwAR142jPGWZJxuZsGN47CECmpeLphiMt6wQ2FWQpCGAGMiG8yfxdssQeohsI" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru The Guardian</a> ukončení provozu uhelných elektráren. V EU se dovoz uhlí pro tepelné elektrárny v posledních měsících propadl téměř o dvě třetiny na nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Podobně jsou na tom země po celém světě.
Rob Jackson, předseda organizace <a href="https://www.globalcarbonproject.org/">Global Carbon Project</a> zabývající se shromaždováním informací o skleníkových plynech, řekl, že v důsledku pandemie už uhlí nikdy nepřesáhne své maximální hodnoty produkce z roku 2013. Přispívá k tomu pokles ceny zemního plynu, rekordně levná elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů a obavy ze znečišťování ovzduší.
<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli" target="_blank" rel="noopener">Ve Spojeném království se oběšla výroba elektřiny bez uhlí po dobu 35 dnů</a>, což je nejdelší nepřerušené období od začátku průmyslové revoluce před více než 230 lety. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-portugalsku-se-dubnu-obesla-bez-uhelnych-elektraren" target="_blank" rel="noopener">Portugalsko už bez uhlí funguje více než dva měsíce</a>.
Švédsko uzavřelo minulý měsíc svou poslední uhelnou elektrárnu KVV6 v Hjorthagenu ve východním Stockholmu. Stalo se tak o dva roky dříve, než bylo v plánu, protože mírná zima způsobila, že elektrárna nebyla využívána ani před pandemií. Také Rakousko následovalo uzavřením své jediné zbývající uhelné elektrárny v Mellachu. Nizozemsko uvedlo, že sníží kapacitu svých tepelných elektráren o 75 % v souladu s nařízením o snížení emisí CO2.
Americké úřady informovaly že země vyrábí poprvé v historii více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí. Pokles podílu uhlí na výrobě elektřiny pak předpokládají až na 10 % v následujících pěti letech. V předchozí dekádě přitom uhlí pokrývalo 50 % z výroby.
<h2>V Asii je situace smíšená</h2>
Indie, jakožto druhý největší světový spotřebitel uhlí, v reakci na pokles poptávky po elektřině způsobený Covidem-19 a slabou ekonomikou upřednostnila levnou solární energii. To vedlo poprvé za 40 let ke snížení emisí oproti předešlému roku. V ostatních zemích Asie je situace smíšená. Před několika lety se očekávalo, že Indonésie, Vietnam a Filipíny budou nejvíce rostoucími trhy v tomto odvětví. Ale stejně jako všude jinde současná situace pozastavila většinu uhelných projektů.
Vyjímkou v celé situaci je Čína, která spaluje polovinu světového uhlí. Před několika lety tam klesla domácí spotřeba uhlí, což vyvolalo naděje, že se prezident Xi Jinping rozhodne k odklonu od výroby energie s vysokými emisemi. Potom, co zemi zastihla pandemie, je však politickou prioritou nastartovat ekonomiku.
Australské uhelné společnosti uvedly ještě před pandémií, že mají potíže financovat uhelné doly a elektrárny v důsledku kampaně na výkup elektřiny z decentrálních zdrojů. To však není jediný ekonomický tlak. Téměř 30% pokles ceny uhlí učinil více než polovinu produkovaného uhlí ztrátovou, což postavilo několik firem před hrozby propouštění nebo uzavření.

Energetika v zahraničí

Pandemie koronaviru urychluje ukončování provozu uhelných elektráren

Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU do roku 2030, navrženého Evropskou komisí, změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU. Staví se tak do cesty své bývalé člence a současné předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ale i německé kancléřce, Angele Merkelové, která navýšení cíle před dvěma týdny podpořila.
V návrhu svého pozičního dokumentu se původně Křesťanskodemokratická unie (CDU) a její bavorská část, Křesťanské sociální unie (CSU), stavěly proti přijetí ambicióznějšího cíle ostřeji, ve finální verzi dokumentu byla však vyjádření formulována mírněji. Původní třináctistránkový návrh pozičního dokumentu k tématu ochrany klimatu obsahoval ihned na začátku jasné prohlášení, které se stavělo proti navýšení klimatického cíle EU.
<blockquote>„Zvýšení klimatického cíle EU do roku 2030 bez změny existujícího klíče k rozdělení zátěže [na jednotlivé země] odmítáme,“ <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/green-deal-erhoehung-der-eu-klimaziele-bundestagsfraktion-stellt-sich-gegen-merkel/25813342.html?share=twitter">uváděl návrh dokumentu, který měl k dispozici list Handelsblatt</a>.</blockquote>
Současný cíl EU ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030  je nastaven na 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Zvýšení cíle na alespoň 50 %, ideálně na 55 % je nedílnou součástí tzv. Green Deal neboli „zelené dohody“, kterou Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">představila na konci loňského roku</a>.
Von der Leyenová je odhodlána držet se dohody i přes pandemii onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem a její hospodářské důsledky. Svou podporu pro navýšení cíle <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">vyjádřila na konci dubna na Petrohradském klimatickém jednání i Angela Merkelová</a>.
<figure id="attachment_80231" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1620px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg"><img class="size-full wp-image-80231" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg 1620w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-800x534.jpg 800w" alt="Ursula von der Leyen, zdroj: Europarl.europa.eu" width="1620" height="1081" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ursula von der Leyen, zdroj: EU</figcaption></figure>
<h2>Mírnější formulace, přetrvávající obavy</h2>
Strany CDU/CSU, jichž byla ještě přibližně před rokem samotná von der Leyenová členem, však s ohledem na navýšení cíle zmiňují obavy, že by tento krok mohl Německu přinést značné konkurenční nevýhody. Strany uvádí, že cíle v oblasti klimatu by neměly být stanoveny bez uvážení technické a finanční proveditelnosti, ale měly být stanoveny se smyslem pro realitu. Jeho navýšení představitelé stran připouštějí pouze za podmínky přehodnocení klíče k přerozdělení zátěže na jednotlivé země EU.
<blockquote>„Při navýšení cíle EU v oblasti klimatu požadujeme, aby byla zátěž v Evropské unii spravedlivě rozložena. Naši evropští partneři musí přispívat k dosažení cíle v oblasti klimatu srovnatelným úsilím,“ uvádí stanovisko, které strany přijaly v úterý večer.</blockquote>
S navýšením cíle EU na 55 % by znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %, jelikož cíle jednotlivých členských zemí jsou spojeny s jejich ekonomickou silou.
Ve svém stanovisku se strany zároveň zasazují o ochranu energeticky náročných odvětví před konkurencí ze zemí s nižšími požadavky na ochranu klimatu. Příslušná pravidla by měla podle dokumentu pokračovat a měla by být posílena. Ochrana musí zahrnovat také středně velká průmyslová odvětví. Nové pokyny EU pro státní podporu by měly v některých odvětvích i nadále umožňovat kompenzaci ceny elektřiny v Německu.
Německá vláda o této problematice jedná s Komisí EU měsíce, zájmem Komise je totiž výrazně snížit kompenzaci za dodatečné náklady na elektřinu spojené s obchodováním s emisemi.
Ceny elektřiny mají zásadní význam pro zachování průmyslových hodnotových řetězců. „Usilujeme proto o zavedení evropské průmyslové ceny elektřiny,“ uvádí se v dokumentu.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg"><img class="size-full wp-image-13834" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z-512x341.jpg 512w" alt="průmyslové emise" width="640" height="426" /></a>
<h2>Odborníci obavy sdílejí</h2>
<blockquote>„Cíl EU ve výši 55 % do roku 2030 by znamenal, že by emise musely být sníženy asi dvakrát tolik, než bylo dosaženo v letech 2005 až 2018,“ uvedl Marc Oliver Bettzüge, ředitel Institutu energetické ekonomiky kolínské univerzity.</blockquote>
Na úrovni EU by to zhruba zdvojnásobilo ambice, jak ve srovnání s minulostí, tak ve srovnání se současným 40% cílem. Dokonce ani v případě současného cíle není jasné, jak přesně by měl být implementován a financován, uvedl Bettzüge.
<blockquote>„Pro přísnější cíle rozhodně neexistuje komplexní základ jejich možného provedení, Německo by bylo jako jeden z mála členských států s vysokým podílem průmyslové výroby nadproporcionálně ovlivněno navýšením cíle,“ dodává Bettzüge, podle kterého je proto nevyhnutelné přemýšlet o sdílení zátěže napříč EU.</blockquote>
Dle Grahama Weale z Porúrské univerzity v Bochumi Evropa dosáhla svého cíle 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 jen díky zhroucení těžkého průmyslu ve východní Evropě a snížení hospodářského růstu vlivem finanční krize v roce 2009.
<blockquote>„Snížení emisí o dalších 20 % za pouhých deset let místo třiceti je velká výzva,“ uvedl Weale.</blockquote>
Před tím, než bude stanoven ještě ambicióznější cíl, je třeba nejprve ověřit, zda Evropa může dosáhnout již tak ambiciózního 40% cíle. Fakta nejsou „povzbudivá“ dodává Weale a odkazuje na dosud nezveřejněnou studii Centra pro environmentální politiku, zdroje a energii (Cure) Porúrské univerzity.

Německá vládnoucí strana podmiňuje přijetí přísnějšího klimatického cíle vyšším příspěvkem ostatních zemí EU

Polsko by mohlo snížit své čisté emise skleníkových plynů na nulu do roku 2050 nebo dokonce dříve, čímž by naplnilo hlavní cíl tzv. Zelené dohody pro Evropu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice" target="_blank" rel="noopener">se kteru loni v prosinci jako jediný členský stát Evropské unie nesouhlasilo</a>. Podle zahraničního serveru Reuters to ve středu uvedla kandidátka na úřad prezidenta za největší polskou opoziční stranu Malgorzata Kidawová-Blońská.
Zatímco v počátku jednání byly proti schválení Zelené dohody pro Evropu především Maďarsko, Česká republika, Estonsko a Polsko, pouze Polsko ve svém odporu vytrvalo a prozatím s touto dohodou nesouhlasilo.
Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že potřebuje více času k přechodu na čistší formy energie. V loňském roce měly uhelné elektrárny téměř 80% podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi. Letos je to zatím necelých 74 %. Uhelný sektor navíc <a href="https://uk.reuters.com/article/us-climatechange-poland/poland-could-achieve-climate-neutrality-by-2050-opposition-says-idUKKCN2242JL" target="_blank" rel="noopener">podle Reuters</a> v Polsku zaměstnává kolem 83 000 lidí.
{&#8222;url&#8220;:&#8220;https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587719155.json&#8220;}
<blockquote>„Měli bychom být součástí Zelené dohody pro Evropu a ne stát mimo…Měli bychom okamžitě zahájit odklon od uhlí. Zelená dohoda pro Evropu je nástroj, který nás může provést chytrou proměnou energetiky vedoucí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ uvedla ve středeční debatě kandidátů na úřad prezidenta pořádané skoukromou rádiovou stanicí RMF Kidawová-Blonská.</blockquote>
Kidawová-Blonská je prezidentskou kandidátkou za hlavní opoziční stranu Občanská platforma (PO) a průzkumy ji aktuálně přisuzují druhé místo za současným polským prezidentem Andrzejem Dudou. Duda se podle Reuters uvedené debaty nezúčastnil.
Prezidentské volby by měly proběhnout 10. května. Probíhající koronavirová pandemie nicméně vyvolává pochybnosti o proveditenosti voleb v plánovaném termínu. PiS údajně preferuje korespondenční hlasování v plánovaném termínu, zatímco ostatní strany by raději viděly odklad voleb.