Globální emise oxidu uhličitého loni klesly o 5,8 procenta, což je výsledek zpomalení ekonomické aktivity v důsledku pandemie. Koncem roku se ale začaly opět zvyšovat a zřejmě dál porostou, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Čína byla přitom loni jedinou zemí, kde se objem emisí za celý rok zvýšil.
V prosinci už emise vzrostly meziročně o dvě procenta, neboť oživení ekonomické aktivity zvýšilo poptávku po energii. Za růstem stály hlavně velké ekonomiky, uvedla agentura Reuters.
Emise v Číně loni vzrostly o 0,8 procenta, respektive o 75 milionů tun. Čína je největším emitentem skleníkových plynů. V Indii, která je třetím největším znečišťovatelem, začaly emise růst nad úroveň z předchozího roku od září, spolu se zvyšováním ekonomické aktivity a uvolňováním restrikcí.
<blockquote>&#8222;Oživení globálních uhlíkových emisí ke konci loňského roku je jasným varováním, že se toho nedělá po celém světě dost pro urychlení k přechodu k čisté energii,&#8220; uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.</blockquote>
<figure id="attachement_4145" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/emise.png"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/emise.png" alt="Emise CO2" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Pokud se potvrdí současná očekávání globálního ekonomického oživení a zásadně se nezmění politika největších ekonomik, pak se objem emisí ve světě podle něj letos opět zvýší.
Poptávka po primární energii klesla loni o čtyři procenta, a to kvůli karanténám a omezení průmyslové aktivity a dopravy. To způsobilo bezprecedentní pokles emisí oxidu uhličitého téměř o dvě miliardy tun, což odpovídá odstranění emisí celé Evropské unie, uvedla IEA.
Globálně v energetickém sektoru emise loni klesly o rekordních 3,3 procenta. Poptávka po energii se snížila, hlavní zásluhu na vysokém poklesu však měl růst výroby z obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se loni zvýšil na 29 procent, zatímco v roce 2017 činil 27 procent. Emise z dopravy loni klesly o 14 procent.

Emise CO2

Emise oxidu uhličitého loni klesly téměř o šest procent

Vedle Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) hledá nyní Evropská komise další způsoby, jak ještě více snížit emise skleníkových plynů. Do hry se dostávají daňové a celní nástroje. V letošním roce plánuje Unie představit návrhy uhlíkového zdanění či zavedení uhlíkového cla na hranicích EU.
Uhlíková daň v Evropě v roce 2020 fungovala již v <a href="https://taxfoundation.org/carbon-taxes-in-europe-2020/" target="_blank" rel="noopener">jedenácti</a> státech, a to vedle v roce 2005 zavedeného systému EU ETS. V roce 2021 ji zavedlo například i <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nizozemsko-od-ledna-zavedlo-uhlikovou-dan-regulaci-emisi-prumyslu" target="_blank" rel="noopener">Nizozemsko</a> a <a href="https://euractiv.cz/section/energetika/news/unie-se-chysta-na-dalsi-zdaneni-uhliku-ve-svedsku-uz-uhlikova-dan-funguje-30-let/?fbclid=IwAR3mOOKW_ycNXbKy1hMSDXaEKuBznfpxtdI7isRlaKAK2SWXZSVmsoM1XK0" target="_blank" rel="noopener">Německo</a>. Uhlíkové clo na hranicích, které by zvýšilo cenu paliv a výrobků s velkou uhlíkovou stopou, je pak novinkou.
O možnosti zavedení nového nástroje, který by Evropu posunul k cíli uhlíkové neutrality do roku 2050, informoval server <a href="https://euractiv.cz/section/energetika/news/unie-se-chysta-na-dalsi-zdaneni-uhliku-ve-svedsku-uz-uhlikova-dan-funguje-30-let/?fbclid=IwAR3mOOKW_ycNXbKy1hMSDXaEKuBznfpxtdI7isRlaKAK2SWXZSVmsoM1XK0" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>, který, mimo jiné, cituje českého europoslance Luďka Niedermayera. Ten web informoval, že Evropská komise by mohla plány na revizi směrnice o zdanění energie, která by podobný mechanismus mohla implementovat, představit v první polovině tohoto roku.
Uhlíková daň by však mohla být pro evropské zákonodárce oříškem. Obecně totiž platí, že veškerou daňovou legislativu, která by mohla být přijata na úrovni EU, musí odsouhlasit všechny státy Unie. Lze přitom očekávat opozici některých unijních členů.
Doposud uhlíkové zdanění funguje na úrovni států, které ji přijaly v rámci národní legislativy. Například ve Švédsku uhlíková daň, která zvyšuje především cenu motorových a topných paliv, funguje již třicet let.
Daň může pomoci vyrovnat rozdíly mezi sektory pokrytými EU ETS a těmi, které do systému nespadají, a náklady na emise skleníkových plynů tak prakticky nemají. Zároveň má daň pozitivní vliv na státní ekonomiku. Ve Švédsku bylo například při zavedení daně z uhlíků dále snížena daň z příjmu. Tím byly vyrovnány zvýšené náklady na nákup paliv v domácnostech, které jsou často značným zdrojem lokálního znečištění při pálení uhlí v domácích kotlích.
Při zavedení <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropske-uhlikove-clo-ma-byt-zpocatku-uvaleno-elektrinu-tezky-prumysl" target="_blank" rel="noopener">uhlíkového cla</a> by Komise mířila na ochránění domácího průmyslu. Ten je díky levnější konkurenci ze zahraničí, kde jsou často nastaveny měkčí environmentální standardy, ohrožen takzvaným únikem uhlíku. Zpoplatněny by prvotně byla energie, tedy nejen samotné formy energie, ale například i dovážené energetické suroviny, následně pak i jiné importované produkty. Výše cla by závisela na uhlíkovém obsahu dané suroviny.

EU a její rapidní snižování emisí CO2: Uhlíková daň na obzoru?

Čína do konce června spustí svůj dlouho očekávaný on-line systém obchodování s emisemi (ETS). Vyplývá to z prohlášení čínského ministerstva životního prostředí, uvedla dnes agentura Reuters. Čína je největším producentem skleníkových plynů na světě. Celostátní systém obchodů byl opakovaně odložen, částečně kvůli obavám o přesnost a transparentnost údajů o emisích.
Prezident Si Ťin-pching dal tomuto systému prioritu a slíbil uhlíkovou neutralitu do roku 2060. Svého vrcholu by emise podle prezidenta měly dosáhnout v roce 2030.
Ministr životního prostředí Chuang Žun-čchiou při návštěvě provincie Chu-pej a města Šanghaj vyzval místní úředníky, aby co nejrychleji provedli úplné testování a implementaci systému obchodování, aby bylo možné zajistit, že on-line systém obchodování bude možné spustit do konce června letošního roku. Čína zřídila obchodní platformu pro národní ETS v Šanghaji a registrační platformu ve Wu-chanu v provincii Chu-pej.
<figure id="attachement_13834" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg" alt="průmyslové emise" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle údajů společnosti Refinitiv celková hodnota globálních trhů s emisními povolenkami loni stoupla o 20 procent na rekordních 229 miliard eur (téměř šest bilionů Kč), a to z důvodu očekávaného zpřísnění emisních limitů. Hlavní podíl na tom měl systém obchodování s emisemi Evropské unie, který se na celkové hodnotě podílel téměř 90 procenty.
Systémy obchodování s emisemi, nebo také trhy s uhlíkem, jsou tržní nástroje určené k omezení emisí skleníkových plynů. Stanovují strop pro množství emisí, které země nebo firmy mohou vypustit. Pokud tyto limity překročí, mohou si koupit povolenky od jiných.

Čína do konce června spustí celostátní systém obchodování s emisemi

Vedení Prahy vyzvalo vládu, aby Česká republika přestala využívat uhlí již v roce 2033, nikoli o pět let později jak jí doporučila Uhelná komise. Zároveň chce, aby vláda řešila sociální situaci občanů, kteří budou útlumem těžby a spalováním uhlí postiženi. Pro přechod na nízkoemisní energetiku má využít peníze z fondů EU. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Praha před asi dvěma roky vyhlásila klimatický závazek, kdy chce snižovat emise v ovzduší.
<blockquote>&#8222;Chceme-li zmírňovat dopady změny klimatu, musíme co nejrychleji snižovat emise skleníkových plynů &#8211; 60 procent emisí CO2 Prahy je způsobeno dodávkou elektřiny a tepla vyráběných z uhelných zdrojů. Proto je pro Prahu tak důležité, aby k odstavení využívání uhlí došlo co nejdříve,&#8220; řekl Hlubuček.</blockquote>
Praha prý přispěje k rozvoji obnovitelných zdrojů elektřiny například jejich instalací na městské budovy.
V případě, že začne stát ihned pracovat na nahrazení uhlí bezemisními a nízkoemisními zdroji, ukončení provozu uhelných elektráren v roce 2033 podle vedení města nijak neohrozí energetickou bezpečnost ČR. Pokud by vláda čekala s odstavováním uhelných zdrojů 17 let, nesplnila by ČR svůj klimatický závazek. Provoz uhelných elektráren pak v tomto období bude kvůli vzrůstajícím cenám emisních povolenek značně nákladný.
<figure id="attachement_22358" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Hnědé-uhlí-hraje-v-německém-energetickém-mixu-stále-významnou-roli.-Zdroj-Bloomberg.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Hnědé-uhlí-hraje-v-německém-energetickém-mixu-stále-významnou-roli.-Zdroj-Bloomberg.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Pražští zastupitelé v roce 2019 vyhlásili v Praze klimatický závazek, při kterém chce vedení města do roku 2030 snížit množství emisí oxidu uhličitého o 45 procent a do roku 2050 chce, aby byla metropole bezuhlíková.

Uhlí

Praha vyzvala vládu k ukončení využití uhlí již v roce 2033

Polská vláda dnes přijala novou energetickou strategii pro období do roku 2040, která zahrnuje postupný přechod země od uhlí k čistším zdrojům energie. Strategie s označením PEP2040 prošla řadou úprav, protože vláda ji musela přizpůsobit klimatické politice Evropské unie a zároveň překonat výhrady silných odborů z polského uhelného průmyslu, napsala agentura Reuters.
Mezi cíle vládní energetické politiky patří rozvoj jaderné energetiky a výroby energie z obnovitelných zdrojů. Vláda však zároveň uvedla, že Polsko se bude snažit své vlastní zdroje energie, tedy zejména uhlí, využívat, dokud to bude možné.
Vládní strategie předpokládá, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie se do roku 2030 zvýší na minimálně 23 procent z nynějších zhruba 13 procent. Počítá rovněž se spuštěním první polské jaderné elektrárny s kapacitou až 1,6 gigawattu, píše Reuters.
Polsko v současnosti vyrábí většinu své elektřiny z uhlí a je jedinou členskou zemí EU, která se nepřipojila k závazku dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Země argumentuje tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
<blockquote>&#8222;PEP2040 bude naším kompasem při přechodu k ekonomice s nulovými emisemi uhlíku,&#8220; uvedl dnes k nové energetické strategii polský ministr klimatu a životního prostředí Michal Kurtyka.</blockquote>
Největší polská energetická skupina, tedy státní společnost PGE, novou strategii přivítala. Ekologičtí aktivisté však tvrdí, že strategie je neadekvátní a že v zájmu odvrácení dalšího růstu teploty by EU a Polsko měly ukončit spalování uhlí do roku 2030.
<blockquote>&#8222;Zdá se, že ministr Kurtyka, ačkoli je zodpovědný za ministerstvo klimatu, zapomíná na sucha, povodně či hurikány, jež nás kvůli klimatickým změnám čím dál častěji postihují,&#8220; uvedla Joanna Flisowska z ekologické organizace Greenpeace Polska.</blockquote>
Česká republika již delší dobu vede s Polskem spory kvůli plánovanému prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. V prosinci dala Česku v tomto sporu částečně za pravdu Evropská komise, která dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy.

Energetika v zahraničí

Polsko přijalo strategii pro transformaci své energetiky. Rozvíjet chce OZE i jádro

Nový americký prezident Joe Biden již po pár dnech ve funkci dělá důležitá rozhodnutí. Po návratu USA k <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/biden-naridil-navrat-usa-k-parizske-klimaticke-dohode">Pařížské klimatické dohodě</a> přišlo další nařízení. Toto nařízení obsahuje mnoho bodů, které mají vyústit v bezuhlíkovou výrobu elektřiny v USA do roku 2035 a celostátního bezemisního cíle do roku 2050.
Zpravodajský portál <a href="https://www.energylivenews.com/2021/01/28/biden-wants-carbon-free-electricity-by-2035/">EnergyLiveNews</a> informoval o odvážném rozhodnutí amerického prezidenta Joe Bidena. Nově zvolený americký prezident podepsal ve čtvrtek výkonné nařízení, které by mělo kompletně restartovat americkou energetiku. Cílem je vytvořit bezuhlíkový sektor výroby elektřiny do roku 2035 a dosáhnout bezemisního cíle <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/studie-usa-mohou-dosahnout-uhlikove-neutrality-roku-2050-pri-podobnych-investicich-energetiky-jako-dodnes">do roku 2050</a>. Hlavní myšlenkou nařízení je, že investice do infrastruktury každého federální státu musí směřovat ke snížení znečištění ovzduší a upřednostňovat obnovitelné zdroje.
<h2>Obnovitelné zdroje versus ropa a plyn</h2>
Dle výkonného nařízení ministr vnitra pozastaví pronájem nových veřejných ploch na zemi i v moři za účelem těžby ropy a <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/eia-vyroba-elektriny-plynu-usa-bude-klesat-poroste-vyroba-uhli-oze">zemního plynu</a>. Rovněž se přezkoumají všechna současná pravidla pro pronájem a udělování povolení v oblasti fosilních paliv. Také se vytvoří jasná strategie na prozkoumání způsobů, jakými lze dosáhnout dvojnásobné výroby elektřiny z offshore větrných parků do roku 2030.
Další součástí nového nařízení jsou pokyny pro státní agentury. Ty mají zrušit dotace pro projekty z oblasti fosilních paliv a zároveň prozkoumat nové příležitosti ke stimulaci inovací, komercializaci a zavádění technologií a infrastruktury podporujících čistou energetiku.
<h2>Elektrifikace dopravy</h2>
Jako další bod nařízení je plán na převedení veškeré státní automobilové flotily, včetně národní poštovní služby, na bezemisní dopravní prostředky.
Místní vlády musí také zajistit, aby se zvýšil počet odborových pracovních míst zapojených do výroby, provozu a údržby nové bezemisní flotily.
<h2>COP26</h2>
Letošní schůze COP26, se má konat ve Spojeném království. Prezident Biden chce jako vstřícné gesto uspořádat na domácí půdě předčasné sezení, které by mělo směřovat ke zvýšení klimatických ambicí a zvolení pozitivních kroků k následujícímu setkání COP26.
Prezident Biden mimo jiné založil pracovní skupinu, která usnadní zavedení přístupu v boji proti klimatické krizi napříč všemi americkými státy.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Electricity generation, Environmental, Infrastructure, Renewable, Sustainable, Connect21, Non-regulated business. Zdroj: http://media.nationalgrid.com/

Americký prezident Joe Biden chce bezuhlíkovou elektřinu do roku 2035

Evropská unie učiní změnu klimatu ústřední součástí své zahraniční politiky. Dle návrhu dokumentu, o kterém informovala <a href="https://www.reuters.com/article/us-climate-change-eu-diplomacy/eu-countries-mull-call-for-global-coal-power-phaseout-end-to-fossil-fuel-subsidies-draft-idUSKBN29R1P1">agentura Reuters</a>, Unie v nadcházejících dnech vyzve státy světa k postupnému ukončování výroby energie z uhlí  a zastavení dotací pro fosilní paliva.
Dle prohlášení je cestou ke klimatické neutralitě přímočará energetická diplomacie. EU dokumentem vyzve k zastavení investic do fosilních zdrojů a jako prioritu stanoví navazování spojenectví s ekonomikami s podobně vysokými ambicemi v oblasti energetiky a klimatu.
<blockquote>„Energetická diplomacie EU odrazuje od veškerých dalších investic do projektů energetické infrastruktury založených na fosilních palivech ve třetích zemích, pokud nebudou plně v souladu s ambiciózní a jasně definovanou cestou ke klimatické neutralitě,“ uvádí dokument s odkazem na státy mimo Evropskou unii.</blockquote>
Ačkoli cíl klimatické, respektive uhlíkové neutrality si dali i jiné státy světa, v čele s <a href="https://oenergetice.cz/uhli/studie-splneni-klimatickych-cilu-ciny-vyzaduje-zakaz-novych-uhelnych-elektraren">Čínou</a> či <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/japonsko-chce-byt-uhlikove-neutralni-roku-2050">Japonskem</a>, Evropská unie je zatím jedna z mála, která ambiciózní cíle začala svébytně promítat do své legislativy. Po dalších zemích světa teď požaduje to samé. Především tedy, v prvním kroku, ukončení veškerého financování nové infrastruktury založené na uhlí.
Jak ale upozorňuje například organizace <a href="http://www.climatenetwork.org/">Climate Action Network</a> i samotná EU a její státy musí zajistit úplné ukončení dotací na fosilní paliva. Ze 159 miliard eur, které země EU v roce 2018 vynaložily na dotace v oblasti energetiky, šla téměř třetina na podporu zdrojů využívajících fosilní paliva.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vsichni-predstavitele-clenskych-zemi-eu-vcetne-cr-podporili-vyssi-emisni-cil">Země EU se na konci minulého roku dohodly</a>, že do roku 2030 sníží emise alespoň o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Za účelem splnění tohoto cíle pak blok plánuje zmobilizovat investice o výši několik bilionů eur. Svou ekonomickou a diplomatickou sílu pak Unie hodlá využít tak, aby zajistila, že její příklad budou následovat i další země.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://gl.m.wikipedia.org/wiki/Ficheiro:Representation_Europeenne_Paris.jpg">Richardprins, Wikimedia Commons</a>

Evropská Unie

EU vyzve státy světa k odklonu od uhlí

Modernizační fond spuštěný ministerstvem životního prostředí (MŽP) podle ekologů vyčlenil málo peněz na projekty komunitní energetiky. Plánovaných 1,5 procenta ze zhruba 150 miliard korun, kterými fond může v následující dekádě disponovat, nestačí, uvedlo dnes Hnutí Duha. Podmínky programu podpory nových obnovitelných zdrojů v energetice (OZE) se nelíbí Komoře obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). V tiskové zprávě uvedla, že pravidla zvýhodní velké energetické společnosti. Podle náměstka MŽP Jana Kříže naopak důležitost komunitní energetiky podtrhlo, že má samostatný program. Programový dokument fondu dnes projednala vláda.
Fond financovaný z prodeje emisních povolenek má pomoci k tomu, aby se česká energetika stala úspornější a snížily se emise. Ministerstvo fond spustilo loni na podzim zatím formou předregistračních výzev. Ostré výzvy k žádostem o přípěvky mají být vypsány v následujících měsících. Programový dokument uvádí, kolik procent z finančních zdrojů by měl směřovat do každé z devíti podporovaných oblastí. Podíly se ale podle dokumentu ještě mohou změnit.
Hnutí Duha kritizuje, že na komunitní energetiku, zahrnující hlavně obecní a občanské projekty OZE, míří z fondu nejméně ze všech devíti oblastí. Pokud fond získá 150 miliard, bude to zhruba 2,3 miliardy korun.
Expert Hnutí Duha na OZE a komunitní energetiku Tomáš Jagoš uvedl, že by se MŽP mělo v problematice lépe zorientovat a nepodhodnocovat potenciál již existujících projektů. Je podle něj matoucí, že ministerstvo má komunitní energetiku za důležitou a zároveň pro ni určí nejméně peněz ze všech oblastí a odmítá podíl zvýšit.
Hnutí poukázalo na nedávnou analýzu Modernizačního fondu od Evropské federace pro komunitní energetiku REScoop.eu, podle které je podíl peněz plánovaný pro komunitní energetiku nízký a v Česku zatím stále chybí její jednoznačná definice. Analýza varovala, že takový postup může vést ke zneužití konceptu ze strany energetických společností.
Ekologové také chtějí, aby žadatelé o peníze na komunitní projekty nesoutěžili o podporu z Modernizačního fondu po boku velkých energetických firem. Vidí to jako znevýhodnění. &#8222;V aktuálně vypsaných předregistračních výzvách do vybraných programů, ve kterých zatím chybí program pro komunitní energetiku, se mohou zájemci o obecní a občanské projekty hlásit pouze společně s velkými energetickými subjekty,&#8220; uvedli zástupci Hnutí Duha.
Podle náměstka MŽP Jana Kříže důležitost komunitní energetiky podtrhlo, že má samostatný program. V reakci ČTK napsal, že spolky či družstva v něm tedy nemusí soutěžit s velkými energetikami a tato část cílí hlavně na rozvoj komunitní energetiky a podporu systémů pro řízení dodávek energie. Dominika Pospíšilová pak za MŽP uvedla, že dílčí investice, spadající do tzv. komunitní energetiky, a zdroje bude možné hradit z některých dalších částí fondu či jiných programů MŽP.
Komora OZE za diskriminační označila podobu programu č. 2 &#8211; Nové obnovitelné zdroje v energetice. Ten má z celkové částky fondu dostat téměř 39 procent, tedy zhruba 60 miliard korun. Podle komory je problém, že 60 procent alokace má být po tři roky určeno velkým energetickým společnostem spalujícím uhlí.
<blockquote>&#8222;Většina pro uhelné elektrárenské společnosti, to by byla prohra pro nás všechny ostatní, domácnosti, malé a střední podnikatele i obce,&#8220; uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.</blockquote>
Obává se enormního tlaku &#8222;uhelných matadorů&#8220; a apeloval na uhájení rovných podmínek pro všechny. Podle komory hrozí, že velké energetické firmy přihlásí na počátku fungování fondu &#8222;ohromující&#8220; množství projektů a ostatní hráči na trhu pak budou obtížně stahovat jejich náskok.
K výtkám Komory pak Pospíšilová řekla, že k rozdělení došlo kvůli zajištění prostoru pro podporu subjektů, které nespadají pod kategorii 10c. V ní jsou účastníci systému obchodu s emisními povolenkami. Zástupci 10c budou podle resortu nejdříve čerpat z uvedených 60 procent, až po dočerpání mohou soutěžit o zbylé peníze. &#8222;Pokud tedy budou ostatní subjekty předkládat dostatek projektů, nemůže se stát, že subjekty podle 10c vyčerpají celou alokaci programu č. 2,&#8220; uvedla Pospíšilová. Dodala, že v nynějších předregistračních výzvách jsou v programu rovnoměrně zastoupeny obě skupiny žadatelů, včetně menších subjektů.

Ekologové: Modernizační fond nedostatečně podporuje komunitní energetiku

Strategický dokument Modernizačního fondu, který by měl disponovat zhruba 150 miliardami korun do roku 2030 na projekty vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické efektivity či k růstu podílu obnovitelných zdrojů, vláda dnes schválila. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí, které kabinetu materiál předložilo. Fond podle ekologů vyčlenil málo peněz na projekty komunitní energetiky, plánovaných 1,5 procenta z celkové částky podle Hnutí Duha nestačí. Schválení dokumentu naopak přivítaly Svaz moderní energetiky a Solární asociace.
Na schválení strategického dokumentu navazuje příprava prvních dotačních výzev. &#8222;Pokud se podaří Evropské investiční bance a Evropské komisi finalizovat všechny prováděcí předpisy tohoto nového finančního nástroje, příjem žádostí by v některých programech mohl odstartovat už během letošního března,&#8220; uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že cena emisních povolenek, z jejichž prodeje bude fond naplněn, bude pravděpodobně v budoucnu stoupat. Proto celková suma ve fondu může být vyšší než 150 miliard korun. Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny, průmyslové podniky či teplárny za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, činí podle <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">dat</a> burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, necelých 34,5 eura (zhruba 900 korun) za tunu CO2.
Formou předregistračních výzev resort spustil fond na sklonku listopadu. Státní fond životního prostředí (SFŽP) eviduje 220 projektových záměrů za 160 miliard korun. &#8222;Nejedná se ale o požadavek na dotaci, nýbrž o celkové předpokládané investiční výdaje projektů,&#8220; uvedl ředitel SFŽP Petr Valdman. Předregistrační výzvy jsou pro zájemce otevřené do letošního 1. února. Informace z nich SFŽP využije pro co nejefektivnější nastavení ostrých výzev.
Neplatí ale, že kdo se do předregistračních výzev nepřihlásí, nebude mít v dalších letech nárok na předložení žádosti o dotace. &#8222;Předregistrace v nyní otevřených výzvách je povinná jen pro projekty podávané v roce 2021. V druhé polovině roku 2021 je v plánu vypsání dalších předregistračních výzev pro následující roky,&#8220; uvedl resort.
Brabec míní, že Česko má program nejlépe připravený z deseti evropských zemí, které jej budou zavádět. ČR do něj podle ministra též vloží druhou největší částku po Polsku.
Program fondu má devět oblastí. Do nových obnovitelných zdrojů v energetice má jít 38,7 procenta celkové alokace. Komora obnovitelných zdrojů energie podobu programu označila za diskriminační. Tři pětiny z téměř 60 miliard korun mají podle ní být po tři roky určeny velkým energetickým společnostem spalujícím uhlí.
Do modernizace soustav zásobování tepelnou energií má jít 26 procent vyčleněných peněz, do zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslové výrobě zařízení, která jsou součástí systému emisního obchodování EU ETS, má jít 13,3 procenta. Šest procent peněz je vyčleněno na zlepšení energetické účinnosti v podnikání, pět procent na modernizaci veřejné dopravy, čtyři procenta na energetickou účinnost ve veřejných budovách a infrastruktuře. Na modernizaci dopravy v podnikatelském sektoru má jít 3,5 procenta peněz, na modernizaci soustav veřejného osvětlení dvě procenta.
Na podporu otevřených energetických společenství, která primárně necílí na zisk, je vyčleněno 1,5 procenta alokace. Hnutí Duha kritizuje to, že na komunitní energetiku míří z fondu nejméně ze všech devíti oblastí. Pokud fond získá 150 miliard, bude to zhruba 2,3 miliardy korun.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák dnes uvedl, že schválení vzniku Modernizačního fondu vládou je nejzásadnějším impulsem pro dekarbonizaci domácí energetiky za posledních pět let. &#8222;Klíčem k zajištění levné a čisté energie do budoucna je solární energetika. Vítáme proto, že se podařilo vysvětlit a ujasnit, že fond bude podporovat i fotovoltaické elektrárny na brownfieldech nebo méně úrodné půdě,&#8220; sdělil. &#8222;Naši členové se plánují ucházet o podporu pro nové střešní a zejména pozemní elektrárny. Jednoznačně se tak ukazuje, že byl v Česku hlad po rámcové podpoře pro nové velké instalace, než jaký nabízí Nová zelená úsporám nebo operační programy,&#8220; doplnil předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Vláda schválila strategický dokument nového Modernizačního fondu na podporu snižování emisí skleníkových plynů

Provoz zpracovatelského závodu v uranovém dole Ranger byl na začátku ledna ukončen poté, co zpracoval zbylé zásoby uranové rudy. Důl bude nyní procházet komplikovaným sanačním procesem, technologie bude ekologicky rozebrána.
Důl Ranger nyní spravuje společnost Energy Resources of Australia (ERA). Veškerá provozovaná zařízení byla na začátku ledna <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Processing-ends-at-Ranger-mine?fbclid=IwAR1a7xag2aDYTKKFKKykJdF-PZ8zedy1onTpi0dK5veel8XqHIsihxN6WbE">odstavena</a> v souladu s požadavky legislativy a dozorného orgánu. Důl, který leží v Severním teritoriu v Austrálii, byl nejdéle kontinuálně provozovaným uranovým dolem. Společnost ERA patří mezi největší zaměstnavatele oblastí Severního teritoria a Alligator River.
Uranový důl Ranger byl významným dodavatelem uranu na globální trh. V roce <a href="https://www.energyres.com.au/operations/stockpile-processing/">2012</a> byla v dole Ranger ukončena těžba rudy a od té doby závod zpracovával zbylé zásoby uranové rudy. Za poslední čtvrtletí roku 2020 bylo vyrobeno 390 tun sloučeniny U3O8 (žlutý koláč). Celoroční produkce byla 1 574 tun, přičemž se jednalo o maximum, které bylo možné zpracovat, dodala společnost ERA.
<figure id="attachment_91719" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-91719 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ranger-mine-and-processing-plant-ERA.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ranger-mine-and-processing-plant-ERA.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ranger-mine-and-processing-plant-ERA-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ranger-mine-and-processing-plant-ERA-725x409.jpg 725w" alt="Uranový důl Ranger se zpracovacím závodem v popředí" width="730" height="412" /><figcaption class="wp-caption-text">Uranový důl Ranger se zpracovacím závodem v popředí Zdroj: ERA</figcaption></figure>
Těžba uranové rudy v dole Ranger, vzdáleném 260 km od města Darwin, probíhala po dobu <a href="https://www.energyres.com.au/operations/stockpile-processing/">35 let</a>. Celková plocha dolu je přitom 79 km2. Během provozu dolu bylo vyprodukováno více jak 132 000 tun U3O8. V roce 2018, kdy důl dodával 3 % celosvětové spotřeby uranu, se dostal mezi 10 největších uranových dolů na světě.
Uzavření dolu bylo naplánováno jak z legislativních aspektů, tak také samotným Severním teritoriem. Činnosti v dole jsou totiž řízeny těžební správou spadající pod Severní teritorium, podle smlouvy platné od roku 2018. Nyní však tato smlouva vypršela.
Vlastníci pozemků v roce 2015 informovali společnost ERA o ukončení jejich podpory prodloužení těžby v lokalitě Ranger. Začátkem stejného roku se společnost ERA rozhodla zrušit přípravy závěrečné studie proveditelnosti v hlubinné těžební jámě číslo 3 dolu Ranger. ERA nyní bude <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Processing-ends-at-Ranger-mine?fbclid=IwAR1a7xag2aDYTKKFKKykJdF-PZ8zedy1onTpi0dK5veel8XqHIsihxN6WbE">zasypávat 2200 metrů dlouhý úsek v hloubce 400 až 500 metrů</a>, který byl vydolován z důvodu provádění studií na těžební jámě číslo 3. Předpokládá se, že práce budou trvat přibližně půl roku.
Těžba uranu významně přetváří okolní prostředí, proto je kladen velký důraz na následnou sanaci prostředí. Ta v lokalitě Ranger <a href="https://www.environment.gov.au/science/supervising-scientist/ranger-mine/closure-rehabilitation">již probíhá</a>, zatímco rozebírání a ekologická likvidace zpracovatelského závodu bude naplánována co nejdříve. Celá sanace má být hotova do roku <a href="https://www.environment.gov.au/science/supervising-scientist/ranger-mine/closure-rehabilitation">2026</a>.
<figure id="attachment_91720" class="wp-caption aligncenter" style="width: 559px;"><img class="wp-image-91720 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/jabiluka-aerial-view-grid.jpg" sizes="(max-width: 559px) 100vw, 559px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/jabiluka-aerial-view-grid.jpg 559w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/jabiluka-aerial-view-grid-512x317.jpg 512w" alt="Sanace prostředí a vegetace dolu Jabiluka mezi léty 2006 a 2018" width="559" height="346" /><figcaption class="wp-caption-text">Sanace prostředí a vegetace dolu Jabiluka mezi léty 2006 a 2018 Zdroj: environment.gov.au</figcaption></figure>
Zdroj úvodního obrázku: Cameco