<p><strong>Evropská unie přijala dokument Zelená dohoda pro Evropu. A česká společnost je rozštěpená. Ekologičtí aktivisté v ní vidí spásný nástroj, zatímco čeští politici se k ní staví spíše skepticky. Česká republika se společně se státy V4 k “diktátu” Evropské unie staví spíše tvrdohlavě. Nechtějí Zelenou dohodu přijmout jednoznačně, jedna část vlády ji odmítá, druhá ji přijímá, avšak za určitých podmínek. </strong></p>
<p>I toto téma ovlivnila pandemie COVID-19 – koronavirus pozastavil vášnivé debaty o tom, jaké bude nejlepší řešení, abychom naši planetu zachránili. Některá témata vztahující se k naší budoucnosti pandemie naopak oživila.</p>
<p>Co by vlastně Zelená dohoda přinesla nám, jakožto veřejnosti? Pojďme si nastínit její nejvíce diskutabilní body.</p>
<h2>Bezuhlíková budoucnost</h2>
<p>Nejvíce diskutovaným tématem je jednoznačně snižování skleníkových emisí. Evropská unie chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 skrze klimatický zákon. Do roku 2030 by šlo o snížení emisí až o 50 % (diskutuje se ovšem i cíl 65 %).</p>
<figure id="attachment_82313" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-82313" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-800x533.jpg 800w" alt="emise-továrna-elektrárna" width="1400" height="933" /></figure>
<p>Jde o trend započatý a diskutovaný již před vypuknutím pandemie koronaviru. Německo a další země rozhodly o postupném odstavování uhelných elektráren. Nutno podotknout, že i Česká republika postupně omezuje svoji “uhelnou” činnost a více se soustředí na jaderné zdroje.</p>
<p>Další plány týkající se snížení emisí mají za cíl založit energetiku na obnovitelných zdrojích a mít plně propojený a digitalizovaný trh s energiemi napříč celou Unií. To nás přivádí k ceně. EU chce zajistit cenově dostupné dodávky energie pro celou Evropu a zároveň posílit spolupráci mezi jednotlivými státy. A to i na regionální úrovni.</p>
<h2>Cirkulární ekonomika</h2>
<p>Díky sníženým emisím by došlo k proměně ekonomiky. Česká republika je jednou z nejvíce průmyslových zemí Evropy, musela by se přeorientovat na jiná odvětví, což by bylo dost drastické.</p>
<p>Cílem Zelené dohody je i změna hodnotového žebříčku. Klade se především důraz na udržitelnost a ohleduplnost. Došlo by k plné ekonomické transformaci, která by spíše odpovídala potřebám klimatu; to je požadavek celkem nereálný k uskutečnění.</p>
<p><img class="alignleft size-full wp-image-29514" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720.jpg 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-800x450.jpg 800w" alt="" width="960" height="540" /></p>
<p>Jednak  díky krizi způsobené koronavirem a také v rámci světové konkurenceschopnosti. Evropská ekonomika hraje spíše druhé housle a otázka zní, zda se ji vyplatí transformace ekonomiky na úkor své vlastní závislosti?</p>
<h2>Doprava, udržitelnost a další</h2>
<p>Spíše než na výstavbu, by se jednotlivé země měly zaměřit na renovaci budov, aby byly více odolné proti změnám klimatu. Zároveň se EU snaží posílit využití železniční dopravy, elektromobilů a celkové snížení spotřeby fosilních paliv. Jednalo by se o přechod na tzv. udržitelnou mobilitu. Lodní a letecká doprava by pak byla zahrnuta v placení poplatků za vyprodukované emise.</p>
<p>Mezi další plány patří i čistější zemědělství, tzv. strategie z farmy rovnou na stůl. Dále zaměření se na výzkum a inovace v oblasti klimatu a důraz na postupné nulové znečištění. Všechny body jsou dostupné na stránkách Evropské komise.</p>
<h2>Bude Zelená dohoda pro Evropu naplnitelná?</h2>
<p>Otázkou zůstává, jak se bude dařit její naplnění. Hlavní myšlenka Zelené dohody není špatná a nutno podotknout, že i když se ČR jeví jako odpůrce této dohody, mnoho ustanovení již plní.</p>
<p>Přesto se rychlé uskutečnění, myšleno do roku 2050, jeví jako nemožné. Mnoho zemí za současné situace bude mít co dělat, aby splácelo své dluhy a popohnaly ekonomiku.</p>
<figure id="attachment_4379" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-4379" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-800x533.jpg 800w" alt="Vlajka Evropské Unie" width="1024" height="682" /><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>Navíc všechna opatření, které Zelená dohoda prosazuje budou stát mnoho peněz. Odkud se peníze vezmou, když je mnoho zemí v krizi? Další věcí je, že zabývat se zlepšením klimatu má smysl, ale musí se zapojit celý svět. Evropa se na emisích nepodílí tak velkou měrou jako jiné státy např. USA nebo Čína, které se k boji za lepší klima staví spíše odmítavě.</p>
<p>Zda dostane Zelená dohoda opravdu zelenou je tedy otázka budoucnosti.</p>


Životní prostředí

Zelená dohoda pro Evropu

<p><strong>Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není <a href="https://www.iea.org/reports/european-union-2020">dle nejnovější reportu</a> Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.</strong></p>
<h2>Rostoucí podíl OZE a odklon EU od uhlí</h2>
<p>V oblasti výroby elektrické energie se dle reportu IEA stávají nejvíce zastoupeným obnovitelným zdrojem energie v rámci EU větrné elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie v roce 2018 dosáhl 32 % (na hrubé konečné spotřebě energie byl podíl OZE 18 %). Nízké ceny zemního plynu přispěly v energetickém sektoru k výraznému přechodu z uhlí na plyn, přesto podíl uhlí na výrobě elektrické energie dosáhl 20 %. Odklon od uhlí v příští dekádě již ohlásilo 16 členských států EU. Jaderné zdroje energie se na výrobě elektrické energie v EU podílely 25 %.</p>
<p>IEA jako úspěch hodnotí reformu evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) s <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek">MSR (rezervou tržní stability), která byla zavedena od 1. ledna 2019.</a> V roce 2014 se cena povolenky pohybovala okolo 8 EUR/t CO₂, v roce 2019 pak cena <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/soucasna-vlna-veder-vyhnala-cenu-emisnich-povolenek-hranici-30-euro-za-tunu-co2">atakovala dokonce 30 EUR/t CO₂</a>. Systém EU ETS dle energetické agentury právě díky MSR odolal v letošním roce krizi vyvolané COVID-19, kdy byl na trhu přebytek povolenek. Od září má být do MSR přesunuto <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">332,5 milionu povolenek</a>.</p>
<h2>Emisní náročnost</h2>
<p>V mezinárodním srovnání má EU nižší emisní náročnost na vyrobenou kWh než ostatní vyspělé ekonomiky. Na vyrobenou kWh v roce 2018 připadalo v rámci EU 270 gramů CO₂, v případě USA to bylo 400 g CO₂/kWh, přes 500 g CO₂/kWh u Japonska, přibližně 600 g CO₂/kWh u Číny a více než 700 g CO₂/kWh v případě Indie nebo Austrálie. V roce 2019 pak uhlíková náročnost EU poklesla na 235 g CO₂/kWh.</p>
<h2>EU není na cestě k dosažení vytyčených cílů pro rok 2030</h2>
<p>Dle IEA není EU aktuálně na cestě k tomu, aby splnila své vytyčené cíle pro rok 2030, čímž je podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 32 %, zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %, ani redukci emisí CO₂ o 40 % oproti roku 1990. Tvrzení podporuje studie EEA (Evropská agentura pro životní prostředí), vycházející z vnitrostátních opatření zavedených v roce 2019.</p>
<p>Komise nicméně již na konci loňského roku představila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">první draft Evropského zeleného údělu</a> (EGD), ve kterém mimo jiné navrhuje zvýšení cíle pro rok 2030 v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">redukci emisí CO₂ oproti roku 1990 o 50 %, ideálně však o 55 %.</a> Větší podporu má ale 50% snížení emisí. V následujících 5 letech by v rámci EGD mělo být v implementováno napříč všemi sektory 50 opatření, které povedou EU ke klimatické neutralitě do roku 2050.</p>
<p>Aby EU mohla aktuálně platných cílů pro rok 2030, jakožto i cílů obsažených v EGD, dosáhnout, měla by dle názoru energetické agentury urychlit implementaci opatření přijatých <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ctvrty-energeticky-balicek-oficialne-schvalen">v předešlých letech v rámci Clean Energy Package</a> a zvážit zavedení nových opatření, a to především v integraci energetických systému a dekarbonizaci teplárenství a dopravy.</p>
<h2>Cíl podílu OZE pro rok 2020</h2>
<p>Cíleného podílu OZE pro rok 2020 EU <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">nejspíše dosáhne</a>, ale jen díky kombinaci Brexitu a COVID-19, kdy se spotřeba energie po COVID-19 propadla více než výroba obnovitelných zdrojů energie a podíl OZE na hrubé konečné spotřebě tak vzrostl, jak uvedl také například server ICIS. Závazný cíl je nastaven na 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.</p>
<h2>Green deal</h2>
<p>Dle IEA představuje Evropská zelená dohoda po COVID-19 reálnou možnost, jak nastartovat investice a přechod k čisté energetice, a přitom možnost pro ekonomické zotavení EU. Na konci května oznámila Evropská komise návrh na zvýšení dlouhodobého rozpočtu EU na 1,1 bilionu EUR (2021-27) a vytvoření nového „zotavujícího“ balíčku o objemu 750 miliard EUR (2021-24) založeného na principu „<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">do no harm</a>“.</p>


Evropská Unie

IEA: EU zatím není na cestě k tomu, aby splnila své klimatické cíle pro rok 2030

<p><strong>Evropská komise pořádala <a href="https://ec.europa.eu/info/events/high-level-public-conference-european-climate-law-2020-jan-28_en">konferenci</a> za účelem zahájení veřejné debaty k tzv. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/timmermans-kicks-off-debate-over-landmark-eu-climate-law/">klimatickému zákonu</a>, který má v plánu zveřejnit do března 2020. Podle Franse Timmermanse zde zůstává několik nezodpovězených bodů, zejména pak jakou volnost zákon umožní a kdo bude zodpovědný za případně nesplnění cílů. Nicméně zezávaznění klimatické neutrality do roku 2050 není jediným cílem Evropské komise. Kromě mnoha dalších je zde také navrhované zvýšení ambice snižování emisí do roku 2030. </strong></p>
<p>V úterý 28. ledna Evropská komise pořádala konferenci na téma implementace tzv. klimatického zákona (angl. <em>Climate Law</em>). <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu">Frans Timmermans</a>, místopředseda Evropské komise, který má na starosti Green Deal, zde prohlásil, že Evropská unie nesmí ztrácet čas a že může klimatické <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ekologove-uvitali-dohodu-eu-o-uhlikove-neutralite-do-roku-2050">neutrality</a> dosáhnout. Podle něj má EU dostupné vědecké poznatky, dostatečné technologie a může nalézt potřebné finance.</p>
<h2>Kdo by měl být zodpovědný za nedosažení cílů?</h2>
<p>Konference byla zacílena na zahájení veřejné diskuze a získání zpětné vazby týkající se připravovaného klimatického zákona, jenž by měl zezávaznit dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cílem předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové je představit tento legislativní návrh během prvních 100 dní v úřadu. Aktuální plán je zveřejnit návrh zákona v březnu 2020.</p>
<p>Hlavním cílem klimatického zákona bude podle Timmermanse všechny ukáznit, a to zejména v politice, aby dostáli svým slibům dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Mezi hlavní otázky, které bude nutné zodpovědět, patří, do jaké míry bude zákon nařizující (jinak řečeno jakou umožní volnost) a dále kdo bude zodpovědný, pokud cílů nebude dosaženo.</p>
<p>Komisař pro Green Deal varoval, že zelená průmyslová revoluce <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-francie-reaguji-vystup-usa-parizske-dohody-jeji-opetovnou-podporou">ve světě</a> proběhne bez ohledu na aktivitu Evropanů.</p>
<blockquote><p><em><strong>„Pokud toto uděláme správně, můžu vás ujistit, že po celém světě bude obrovský zájem,“  </strong>řekl </em><em>Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise.</em></p></blockquote>
<h2>Časový harmonogram Zeleného údělu příliš prostoru k otálení nenabízí</h2>
<p>Dalším velkým otazníkem je ale otázka cílů <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/globalni-obrat-obchodu-s-emisnimi-povolenkami-loni-stoupl-na-rekordnich-214-mld-usd">snižování emisí</a> skleníkových plynů do roku 2030. Ty totiž Evropská komise také plánuje zpřísnit. Podle Pascala Canfina, francouzského europoslance, většina členů Evropského Parlamentu podporuje zvýšení ambicí na 55% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990.</p>
<p>Komise se nicméně nechala slyšet, že do léta 2020 připraví analýzu přínosů a nákladů, kde srovná navýšení cílů na 50 % versus na 55 %. Podle Canfina ovšem „v létě“ přesně znamená v červnu, aby se Unie během léta na konkrétním cíli shodla. V listopadu 2020 se koná <a href="http://www.caneurope.org/publications/press-releases/1860-eu-countries-under-pressure-to-fast-track-agreement-on-green-deal-hallmark-ahead-of-cop-26">summit COP26</a> v Glasgow, kde na základě Pařížské dohody státy předloží své závazky v boji proti klimatické změně, konkrétně tedy přísnější klimatické cíle pro rok 2030. To se tedy očekává i od EU.</p>


Timmermans: Zelená průmyslová revoluce proběhne i bez Evropy

<p><strong><a href="https://www.hellenicshippingnews.com/energy-outlook-for-2020-the-need-to-forge-new-path/">Cena zemního plynu a ropy by se měla</a> vzhledem k přebytku, který byl globálně k vidění v roce 2019 a očekávání pokračování tohoto trendu v roce 2020, pohybovat i nadále nízko.</strong></p>
<h2>Zelená Evropa</h2>
<p>V Evropě budou probíhat zásadní změny v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal), která se očekává do konce března, a která poskytne rámec pro energetický vývoj na dalších 30 let se zakotvením uhlíkové neutrality do roku 2050.</p>
<p>Důležitým bodem bude stanovení nových cílů v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého do roku 2030. Dále pak přejmenování Evropské investiční banky na Evropskou klimatickou banku, která po roce 2021 přestane podporovat projekty fosilních paliv.</p>
<h2>Ropný trh</h2>
<p>OPEC v prosinci odsouhlasil snížení ropné produkce v prvním čtvrtletí roku 2020 o dalších 500 tisíc barelů ropy denně (bbl/d), celkem tedy ropné škrty dosáhnou v prvním čtvrtletí letošního roku hodnoty 1,7 miliónů bbl/d. Během března poté proběhne setkání představitelů OPEC, kde se bude jednat o dalším prodloužení ropných produkčních škrtů. Dle představitelů OPEC poklesne jejich produkce z 35 miliónů bbl/d v roce 2019 na 32,8 miliónu bbl/d v roce 2024.</p>
<p>Očekává se, že také ropná produkce USA v roce 2020 poklesne v důsledku nižších cen ropy, přísnějších podmínek úvěrů a snižování nákladů společností těžících ropu, a to až na 13,1 milionů bbl/d ve srovnání s 13,5 miliony bbl/d v roce 2019.</p>
<p>Dále se očekává, že ostatní země, jako je Brazílie, Guyana nebo Norsko, budou produkovat větší množství ropy, které tak celkově uspokojí celosvětovou poptávku. Ta by se v roce 2020 měla zvednout ve srovnání s rokem 2019 o 1 milion bbl/d.</p>
<p>Dle různých predikcí se cena ropy Brent bude pohybovat okolo 60 $/bbl.</p>
<h2>Trh s plynem</h2>
<p>V důsledku obchodní války mezi USA a Čínou, upřednostnila Čína v rámci zabezpečení dodávek energie domácí produkci energetických komodit, a to včetně uhlí. Dopad to bude mít na dovoz zkapalněného plynu (LNG), kterému se tak limituje možnost růstu, alespoň co se týče importovaného množství.</p>
<p>V Japonsku a Jižní Koreji se v roce 2020 také očekávají malé změny v importu, což ve výsledku bude znamenat, že Asie a Pacifik zůstanou nadměrně zásobeny, a že bude, stejně jako v roce 2019, docházet k přesměrování některých nákladů do Evropy.</p>
<p>Otázkou však zůstává stav evropských zásobníku zemního plynu po letošní zimě, které nemusí být schopné absorbovat odkloněné náklady. A vzhledem k uzavření dohody o tranzitu plynu přes Ukrajinu, očekávané dostavbě plynovodů Nord Stream II a Turk Stream, se v Evropě nedostatek plynu neočekává.</p>
<p>Výsledkem je tak predikce nadměrné nabídky plynu a LNG a odhad ceny plynu během léta 2020 pohybující se okolo 4 USD/MMBtu (přibližně 13,7 USD/MWh) v Evropě i Asii.</p>


Komoditní trhy

Co lze očekávat na trhu s ropou a plynem v roce 2020

<p><strong>Evropská komise Ursuly von der Leyenové, která je ve funkci od 1. prosince, začala pilně pracovat na přípravě tzv. Evropského zeleného údělu – balíčku opatření zaměřených na ochranu klimatu a životní prostředí. Jeho hlavní body mají být představeny již 11. prosince. První draft rámcového balíčku je již na světě.</strong></p>
<p>O přípravě nových předpisů v oblasti klimatu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu/" target="_blank" rel="noopener">náš web již před časem informoval</a>. Návrh nových opatření prozatím nemá  podobu konkrétních právních předpisů a nejde o konečnou verzi. Hlavní premisou série opatření je dosažení klimatické neutrality (tedy stav, kdy stejné množství emisí, které je vypuštěno, je i pohlcováno).</p>
<p>To může probíhat přirozeně – lesy, půdou či vodou, a nebo uměle, kdy je CO2 zachycen a následně zpracován nebo trvale uložen. Draft nyní předpokládá, že „nový evropský klimatický předpis“ zakotví tento cíl s termínem dosažení do roku 2050. Představen má být v březnu 2020.</p>
<h2>Širší EU ETS, méně emisí</h2>
<p>Draft dále uvádí, že do října 2020 Komise představí „komplexní plán“ na zvýšení cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 na alespoň 50 %, ideálně na 55 % (v současnosti je celoevropský cíl pro snížení emisí nastaven na 40 % ve srovnání s 1990).</p>
<p>V plánu je také rozšíření evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) na oblast námořní dopravy a zmenšení volné alokace povolenek pro letecké společnosti, které do systému již nyní spadají. Brusel také vyhodnotí možnost zahrnout silniční dopravu do systému emisního obchodování (v praxi by museli vykazovat a povolenky nakupovat nejspíš dodavatelé paliv).</p>
<h2>Větší důraz na ochranu klimatu ve věcech financí a zdanění</h2>
<p>Komise dále slibuje začlenění environmentálních principů do všech politik EU. Bude se snažit o dosažení souladu všech předpisů, tedy například i z oblasti obchodu či hospodářské soutěže, aby byla usnadněna implementace nového klimatického balíčku.</p>
<p>Komise také plánuje do června 2020 předložit akční plán pro zelené financování, stejně jako navrhnout revizi Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. Ty rámcově stanovují pravidla pro udělování státních dotací v této oblasti, včetně toho, co je dovolená a nedovolená podpora a co musí být Komisi notifikováno.</p>
<p>Další iniciativou nové předsedkyně Komise je revize směrnice o zdanění energetických produktů. Nová exekutiva navrhuje zrušení jednomyslného schvalování tohoto typu daňové legislativy. Draft naopak neobsahuje zmínku o zavedení hraničního cla na dovoz výrobků s vyšší uhlíkovou náročností, což by mohl být jeden z nástrojů k ochraně evropského průmyslu.</p>


European Green Deal: První draft a co obsahuje

<p><strong>Evropský parlament vydal usnesení k plánovanému setkání COP25 v Madridu. Usnesení vyzývá k tomu, aby EU prezentovala na setkání své cíle, obecně známé jako European Green Deal. Tyto cíle oznámila budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a jde především o snížení emisí o 55 % do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050. </strong></p>
<p>V usnesení se kromě jiného zmiňuje i možná role jaderné energie pro dosažení stanovených cílů. Evropský parlament rovněž přijal rezoluci o vyhlášení klimatické a ekologické nouze.</p>
<p>Na <a href="https://www.europarl.europa.eu/plenary/en/texts-adopted.html">zasedání</a> Evropského parlamentu, které proběhlo tento týden, bylo přijato <a href="http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2019-0079_EN.html">usnesení</a> k plánovanému setkání <a href="https://unfccc.int/cop25">COP25</a>. Jde o mezinárodní konferenci zaměřenou na klimatické změny, kterou pořádá OSN a letos proběhne v Madridu. Evropský parlament svým usnesením vyzývá evropské reprezentanty, aby na této konferenci prezentovali cíle EU v oblasti ochrany klimatu, představené budoucí předsedkyní Evropské komise, Ursulou von der Leyenovou, pod názvem <a href="https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_en.pdf">European Green Deal.</a></p>
<h2>Jádro může pomoci dosáhnout klimatických cílů</h2>
<p>Usnesení Evropského parlamentu k COP25 kromě jiného zmiňuje, že „jaderná energie může hrát roli v dosažení klimatických cílů, neboť neprodukuje skleníkové plyny a zároveň zajišťuje významný podíl energie produkované v EU“.</p>
<p>V souvislosti s jádrem ovšem zároveň dodává, že je třeba brát v úvahu produkci <a href="https://oenergetice.cz/clanky/jaderny-odpad">jaderného odpadu</a> a nutnost správného nastavení strategického plánování, které bere v úvahu technologický pokrok v jaderných technologiích.</p>
<p>Původní návrh usnesení, představený <a href="http://www.emeeting.europarl.europa.eu/emeeting/committee/agenda/201911/ENVI?meeting=ENVI-2019-1106_1P&amp;session=11-06-09-30">6. listopadu</a> „ekologickou“ komisí Evropského parlamentu (<a href="https://www.europarl.europa.eu/committees/cs/envi/home.html">ENVI</a>), vůbec s jadernou energií nepočítal. Návrh ENVI naopak navrhoval aby v usnesení stálo, že je třeba s jadernou energetikou skoncovat vzhledem k její „nízké bezpečnosti a ekonomické i ekologické neudržitelnosti“. Při následné debatě na plénu ovšem byla tato pasáž z usnesení vypuštěna.</p>
<p><a href="https://www.foratom.org/">Foratom</a>, asociace jaderného průmyslu, naopak <a href="https://www.foratom.org/press-release/foratom-welcomes-parliaments-cop-25-resolution/">vítá</a> konečnou verzi usnesení a dodává, že v EU je v současnosti v provozu 126 jaderných reaktorů. Ty dohromady produkují 26 % elektřiny v Evropské unii. Jaderná energie zároveň tvoří celou polovinu produkce „bezemisní“ elektřiny v EU a díky provozu jaderných elektráren tak není třeba vypustit zhruba 700 milionů tun CO2 ročně.</p>
<blockquote><p><em><strong>„Jsme potěšeni, že Evropský parlament vnímá roli, kterou jaderná energie hraje, jakožto nízkoemisní zdroj, který napomáhá naplňovat klimatické cíle a zajišťovat bezpečnost dodávek. I nadále bude jaderný průmysl plně implementovat nejlepší možné techniky při nakládání s jaderným odpadem a dále rozvíjet technologie poskytující nová řešení v oblasti jaderné energie,“</strong> řekl </em><span style="font-size: 1.125rem;">Yves Desbazeille, ředitel asociace Foratom.</span></p></blockquote>
<h2>Vyhlášení klimatické nouze</h2>
<p>Evropský parlament rovněž přijal <a href="https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20191121IPR67110/the-european-parliament-declares-climate-emergency">rezoluci</a> k vyhlášení klimatické a ekologické nouze v Evropě i ve světě. Rezoluce volá po rychlé a konkrétní akci, která by čelila klimatické krizi „dříve, než bude příliš pozdě“. Parlament žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že všechny relevantní legislativní a rozpočtové návrhy jsou plně v souladu s cílem na omezení nárůstu globální teploty o maximálně 1,5 °C. Pro rezoluci hlasovalo 429 poslanců a poslankyň, proti 225 a 19 se zdrželo. Evropský parlament se tak připojil k řadě zemí, regionů, měst, případně i míst, které rovněž vyhlásily klimatickou nouzi. Jedním z takových míst v ČR je <a href="https://www.praha7.cz/praha-7-vyhlasila-stav-klimaticke-nouze/">například Praha 7</a>.</p>
<blockquote><p><em><strong>„Evropský parlament přijal ambiciozní pozici pro nadcházející setkání COP25 v Madridu. Vyhlášením klimatické a ekologické nouze dáváme najevo, že je třeba v EU dosáhnout poklesu emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. Rovněž tím vysíláme jasnou zprávu Evropské komisi, a to několik týdnů před představením Zprávy k European Green Deal,“</strong> dodal </em>Pascal Canfin, předseda komise Evropského parlamentu (ENVI).</p></blockquote>
