Pozornost se po hlasování Evropského parlamentu, který odhlasoval dokonce ambicióznější cíl pro rok 2030 ve snížení množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší oproti roku 1990, než jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">navrhovala Komise</a> (o 55 % ), a to o <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">60 %</a>, obrací na Radu ministrů. Ta rozhodne o konečné podobě nových klimatických cílů.
<h2>Nový cíl pro rok 2030</h2>
<blockquote>„Jsme přesvědčeni, že nás Rada přivede zpět k “čistému“ 55% cíli. A jsem si jistý, že do toho půjdeme a podpoří jej většina,“ uvedl ještě před říjnovým summitem německý europoslanec Peter Liese po hlasování v Evropském parlamentu.</blockquote>
Podle Lieseho, který odhlasování 60% cíle kritizoval, je většina členských států EU pro 55% snížení emisí skleníkových plynů, a to i bez podpory Německa, které se dle jeho slov „drží při zemi“, jelikož aktuálně předsedá Radě.
Představitelé Komise se také, již při prezentaci svého návrhu, nechali slyšet, že si uvědomují, že bude obtížné, aby všechny členské státy EU schválily snížení emisí o 55 %, ale že přesto věří v jeho schválení.
<h2>Podpora nového emisního cíle</h2>
Jedenáct členských státu z celkových dvaceti sedmi vyjádřilo před summitem Rady ministrů svou podporu novému emisnímu cíli o hodnotě alespoň 55 % do roku 2030 <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/10/Joint-statement-EU-2030-target.pdf">ve společném prohlášení</a>.
<h2>Prosincový summit</h2>
15. října 2020 se lídři EU domluvili, že o nových klimatických cílech chtějí rozhodnout na summitu konaném 10. prosince 2020, aby bylo dostatek času pro sjednocení postoje EU v boji proti klimatickým změnám a vyjasnění některých souvisejících otázek.
Mezi ty se řadí například způsob rozdělení nového emisní cíle mezi jednotlivé  členské státy.
<blockquote>„Nejsme si jisti, ani přibližně, jaké by byly náklady jednotlivých států,“ uvedl zastupitel státu, který 55% cíl zatím nepodpořil a dále podotkl, že při dostatečné finanční podpoře států s vyšší uhlíkovou náročností, která by jim napomohla splnit cíle „nebudou stát v cestě konsensu.“</blockquote>
Na summitu nicméně všichni představitelé členských států <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vsichni-predstavitele-clenskych-zemi-eu-vcetne-cr-podporili-vyssi-emisni-cil/">vyjádřili</a>, včetně ČR, svou podporu 55 % cíli – za určitých podmínek.
<h2>Klimatická neutralita</h2>
Na nynějším summitu bylo <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-leaders-to-decide-tougher-climate-goal-in-december/">potvrzeno</a>, že klimatická neutralita EU do konce roku 2050 má být kolektivní, nikoli individuální, jak odhlasoval Evropský parlament. To byl například také požadavek ČR.
<blockquote>„Každá země má jiný energetický mix a to musíme vzít v potaz. Takže pokud se dohodneme na 55% snížení v průměru, tak s tím nemá Česká republika žádný problém. Některé státy by mohly [emise] snížit více. Ale my, Česká republika, toho nedosáhneme,“ uvedl český premiér Andrej Babiš.</blockquote>
Z ČR rovněž zaznělo, že by se 55% cil mohl podpořit za předpokladu, že Komise nebude blokovat vládní plány na podporu výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Zdroj úvodní fotografie: Yanni Koutsomitis, Flickr.com

Evropská Unie

Lídři EU mají rozhodnout o zpřísnění klimatických cílů v prosinci, ČR může hlasovat pro

Evropský parlament <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">hlasoval</a> 6. října letošního roku o aktualizaci klimatického cíle EU pro rok 2030 a podpořil snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 60 %, oproti aktuálně platným 40 %.
Zákonodárci na shromáždění EU odhlasovali navrhovanou změnu klimatického cíle pro rok 2030. Pro snížení emisí o 60 % bylo 352 poslanců, proti 326 a 18 se zdrželo hlasování.
Pro přijetí velice ambiciózního cíle <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2020-10-06-RCV_FR.pdf">hlasovali</a> také čeští poslanci – Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Stanislav Polčák a Tomáš Zdechovský. Hlasování se zdržel Luděk Neidermayer. Ostatní čeští europoslanci byli proti návrhu.
<a href="https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/snizeni-emisi-o-55-procent-do-roku-2030-je-pro-cesko-nerealne-rekl-ministr-havlicek.A200916_125043_energetika_lijk">Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka</a> je ovšem už snížení emisí o 55 % oproti roku 1990 tak, jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">v minulém měsíci představila Evropská komise</a>, pro Českou republiku nereálné.
Text bude předán ke konečnému schválení Radě ministrů, kde se scházejí ministři vlád všech zemí EU. Cílem EU je uzavřít jednaní do konce letošního roku.
Hlasování Parlamentu se uskutečnilo v rámci širšího hlasování o Klimatickém zákoně, jehož cílem je zakotvit do legislativy cíl EU být do roku 2050 klimaticky neutrální.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
<blockquote>„Můj pozměňovací návrh se nyní stává oficiálním stanoviskem Parlamentu,“ komentoval Pascal Canfin, francouzský europoslanec. „Jsme více než kdy jindy v čele s klimatickými ambicemi.“</blockquote>
Pravicové křídlo Evropského parlamentu po hlasování ovšem nejásalo a podotýkalo, že 60% cíl bude pro evropský průmysl příliš nákladný na realizaci.
Peter Liese, německý europoslanec, uvedl, že 60% cíl je „přehnaně ambiciózní“ a vyzval členské státy EU, aby podpořily 55% cíl navrhovaný Evropskou komisí, jelikož návrh Komise je „ambiciózní a realistický.“
<blockquote> „Lituji, že většina v Evropském parlamentu nepodpořila návrh Klimatického zákona od Evropské komise, ale hlasovala pro nadměrně ambiciózních 60 %,“ napsal Liese na Twitteru.</blockquote>
Poslanci hlasující proti zvýšení cíle na 60 % mimo jiné uvádějí, že takovéto snížení emisí skleníkových plynů by rovněž znamenalo ohrožení pracovních míst.
<blockquote>Aktivisté v oblasti životního prostředí naopak krok Evropského parlamentu přivítali. „Je potřeba ocenit přístup Evropského parlamentu pro zaujetí mnohem progresivnějšího postoje, než který představoval 55% návrh Komise,” uvedla WWF.</blockquote>
I přes ocenění práce Evropského parlamentu ovšem podotýkají, že ani 60% cíl není v souladu s Pařížskou dohodou a žádají alespoň 65% snížení emisí oproti roku 1990 do roku 2030.
Poslanci také odhlasovali, že každý členský stát EU dosáhne klimatické neutrality do konce roku 2050 individuálně. Alternativou bylo, že některým členským státům by bylo umožněno cíl splnit později, pokud by jej jiné státy splnily brzy.

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí skleníkových plynů o 60 % do roku 2030

Splnění nových klimatických cílů EU pro rok 2030, které navrhuje Evropská komise, si vyžádá transformaci energetického systému bloku, s opětovným zaměřením na obnovitelné zdroje energie a prohloubeným úsilím v redukci využívání fosilních paliv v budovách, dopravě a průmyslu, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/europes-new-climate-plan-heralds-energy-transformation/">nechala se slyšet</a> Evropská komise.
<h2>Nové cíle v oblasti klimatu pro rok 2030</h2>
<blockquote>„Změna klimatu je rozhodující výzvou tohoto století,“ uvedla komisařka pro energetiku Kadri Simsonová při představení návrhu nového klimatického plánu pro rok 2030 dne 17. září letošního roku. „Abychom se této výzvě postavili, potřebujeme dlouhodobou vizi i okamžité jednání.“</blockquote>
Ústředním bodem nového plánu Komise je snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2030 o 55 % v porovnání s rokem 1990, což představuje nárůst ve srovnání s aktuálním cílem o 15 %. Dle představitelů Komise povede tento krok ke klimatické neutralitě EU do roku 2050.
<blockquote>„Do roku 2030 by byla spotřeba uhlí snížena o více než 70 % v porovnání s rokem 2015, u ropy a plynu pak o více než 30 %, respektive 25 %,“ <a href="https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/eu-climate-action/docs/com_2030_ctp_en.pdf">uvádí se v návrhu Komise</a>.</blockquote>
<h2>OZE</h2>
Do roku 2030 by měly obnovitelné zdroje energie dosáhnout podílu na hrubé konečné spotřebě energie na úrovni mezi 38 % a 40 %. Cíl pro rok 2020, kterým je 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie, EU pravděpodobně splní, ale jen <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">díky kombinaci koronaviru a Brexitu</a>, jak informoval v březnu letošního roku například server ICIS.
Pro výrobu elektřiny by to znamenalo, že by se na ní obnovitelné zdroje energie podílely, jak podotýká Komise, z 65 % a více. V roce 2018 <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/iea-eu-zatim-neni-ceste-k-tomu-aby-splnila-sve-klimaticke-cile-rok-2030">dosáhl</a> podíl OZE na výrobě v rámci EU 32 %.
Podle Komise lze „největšího a nákladově nejefektivnějšího snížení emisí“ dosáhnout u budov, a právě při výrobě elektrické energie. Dosažitelné snížení emisí CO₂ je v těchto sektorech, dle jejich propočtů, 60 % a více oproti roku 2015.
<blockquote>„Mnoho domácností je stále vytápěno zastaralými systémy využívajícími znečisťující fosilní paliva, jako je uhlí nebo topný olej,“ podotýká Komise.</blockquote>
Komise se proto chce zaměřit mimo jiné i na renovace budov, jejich inteligentní řízení a integraci obnovitelných zdrojů energie.
<h2>EU ETS</h2>
Aby se dosáhlo nového cíle, větší míry snížení emisí skleníkových plynů (o 55 % oproti roku 1990), plánuje Komise předložit návrh revize systému EU ETS, a to do června příštího roku. Systém EU ETS bude i nadále dle Franse Timmermanse, místopředsedy Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, primárním nástrojem EU motivujícím společnosti snižovat množství vypouštěných emisí. Revize by mohla obsahovat rozšíření systému také na další oblasti, dopravu a budovy.
<blockquote>„Nikdy jsem neskrýval svůj skepticismus ohledně začlenění silniční dopravy do systému EU ETS,“ pronesl Timmermans v souvislosti se sociálními dopady na spotřebitele a domácnosti. „Ale protože jsme v Komisi technologicky neutrální, jsem připraven nechat se přesvědčit, pokud studie ukáže, že to je efektivní způsob, jak snížení emisí dosáhnout.“</blockquote>
V reakci na prohlášení Komise ze dne 16. 9. 2020, kde zástupci uvedli, že jsou si vědomi, že bude obtížné, aby snížení emisní o 55 % schválily všechny členské státy EU, povolenky oslabily. Přičemž jejich další propad pokračoval po zveřejnění dopadové studie v následujícím dni, která neobsahovala dostatek konkrétních návrhů přímo souvisejících se systémem EU ETS. Komise také zvažuje možnost jednorázového snížení emisního stropu a „přísnější“ <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/ets/cap_en">lineární redukční faktor</a>, ale až od roku 2026, což mělo na cenu povolenky také dopad.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600948445.json“}

Nový klimatický plán EU by si vyžádal transformaci energetického systému

Francie plánuje podpořit dekarbonizovanou výrobu vodíku sedmi miliardami eur do konce roku 2030. Do roku 2030 si pak za svůj cíl stanovila, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090820-france-cranks-up-hydrogen-plans-with-65-gw-2030-target-plays-down-new-nuclear?fbclid=iwar0ik2rsatwu0ih_oelcrjw0r6o9o5z0rsdqvz9dwjwqx3qzev-oo28wdvw">dle strategie prezentované 8. záři ministry ekonomiky a energetiky</a>, vybudování elektrolyzérů o výkonu 6,5 GW.
Strategie míří k úspoře až 6 miliónů tun CO₂ ročně do roku 2030, přičemž hlavní roli má hrát těžká doprava (silniční, železniční, lodní).
<blockquote>„Průmysl a investoři potřebují jasný výhled a rámec na několik let od nynějška do roku 2030, plus podporu na několika úrovních,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072820-french-hydrogen-rules-progressing-to-autumn-deadline-industry-lobby-afhypac">uvedl</a> na konci července mluvčí AFHYPAC a zdůraznil potřebu vodíkové strategie.</blockquote>
V prvním kroku se francouzská vláda zavázala vyčlenit 2 mld. EUR během následujících dvou let na nastartování vodíkové ekonomiky ze svého balíčku na obnovu ekonomiky po COVID-19. Aktuálně již jsou v chodu dva regionální pilotní projekty, u kterých nyní probíhá výběrové řízení, a na které je vyčleněno 350, respektive 275 milionů EUR.
Dle informací zahraničního portálu S&amp;P Global Platts měl francouzský ministr financí Bruno Le Maire diskutovat o vodíkové strategii v tomto týdnu s německým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem.
Německo již v průběhu letošního roku svou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">vodíkovou strategii</a>, která byla velice očekávaná, představilo. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">Stejně tak učinili i představitelé EU.</a>
Podle francouzského ministerstva počáteční vyjádření zájmu o projekty týkající se vodíku, ke kterému vyzvala společnosti francouzská vláda, vyústilo v únoru letošního roku ve 160 návrhů projektů, které dohromady žádaly o podporu 32,5 miliardy EUR.
Francie aktuálně potřebuje přibližně 900 tisíc tun vodíku ročně, především v rafinériích a chemickém průmyslu, přičemž vypouští do ovzduší okolo 9 miliónů tun CO₂.
<h2>Infrastruktura</h2>
Francie patří mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, stejně jako je tomu například u Německa. Právě mezi těmito dvěma státy <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura">vzniká také pilotní projekt</a> v rámci dohody „mosaHYc“, kdy má být přebudováno 70 km plynového potrubí tak, aby bylo schopno přepravovat výhradně vodík.
Nový uzel má spojovat německou průmyslovou oblast Saar s francouzskou oblastí Lorraine a jihem Lucemburska¨s přepravní kapacitou 20 tis. m³/rok.

Plynárenství

Francie nastiňuje svou vodíkovou strategii, do roku 2030 chce 6,5 GW elektrolyzérů

Evropská komise <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/072220-ec-seeks-views-on-how-to-trigger-eu-offshore-energy-supply-boom?fbclid=iwar1m9pvkthshjndmsbcaq7wfn-eq1xldnfxhad2yna2a29jpqmb4vy6yynm">hledá v konzultační procesu</a> možné způsoby toho, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore energetických zdrojů v EU, především pak větrných elektráren, v rámci úsilí o klimatickou neutralitu do roku 2050.
<h2>Velké plány pro větrné zdroje energie</h2>
Odhaduje se, že by EU mohla potřebovat v offshore větrných elektrárnách instalovaný výkon v rozmezí od 240 do 450 GW, aby vytyčený cíl pro rok 2050 splnila. V roce 2019 přitom instalovaný výkon činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Existují již ale <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/masivni-vyuzivani-vetrnych-turbin-muze-podporit-zmeny-mikroklimatu-zpusobit-rust-teploty">studie, které varují před masivním využíváním větrných turbín</a> a poukazují na jejích možný dopad na mikroklima.
<h2>Stagnující Neměcko</h2>
V roce 2019 vzrostl instalovaný výkon onshore větrných elektráren v Německu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-onshore-vetrnych-elektraren-nemecku-vzrostl-loni-nejmene-od-roku-2000/">nejméně od roku 2000</a> (o 981 MW) a Německo se zpomalující výstavbou na pevnině snaží přesunout své úsilí na moře. V letošním roce vládní koalice přišla s návrhem zákona, který by měl zemi v příštích 20 letech zajistit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">až 40 GW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách</a>.
V Německu bylo ale v prvním pololetí tohoto roku postaveno pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW a zdá se tak, že výstavba těchto zdrojů stagnuje. Na to také <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňují oborové asociace</a>.
Evropská komise se mimo offshore větrných elektráren zajímá také o potenciál offshore solárních elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora/">přílivových elektráren a využití energie oceánu</a>.
<h2>Budoucí strategie Komise</h2>
Výsledky konzultačního procesu se promítnou do strategie Komise. Ta si dává za cíl, jak již bylo zmíněno, nastartování a urychlení rozvoje velkých projektů zaměřených na udržitelnou offshore energii.
Pomoc by tomu mělo také nabídnutí „záruk a příležitostí“ potenciálním investorům, jak stojí v konzultačním dokumentu. To by zahrnovalo rozvoj přenosové soustavy, úpravy tržního systému a legislativy související s OZE.
<blockquote>„Zejména bude zapotřebí rozsáhlého rozvoje přenosové soustavy, offshore i onshore, aby byl zajištěn přenos velkého množství energie na břeh a následně pak, aby byla tato energie přenesena do vnitrozemských měst a velkých míst spotřeby,“ prohlásila Komise.</blockquote>
Právě <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/iea-upozornuje-ze-investice-rozvoje-elektrickych-siti-flexibility-skladovani-energie-nemusi-byt-dostatecne">rozvoj přenosové soustavy</a>, především pak na pevnině, může být problematický. Jako příklad lze opět uvést Německo, které sice <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-rozvoj-prenosove-soustavy-oblasti-severniho-more-probiha-nad-ocekavani-dobre">úspěšně rozvíjí přenosovou soustavu v oblasti Severního moře</a>, ale ne už tak část pevninskou. Ta je z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě vedení a „slabé vůli“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení</a> velmi pozvolná. Opomíjet ovšem nelze ani související náklady vynaložené na stabilizaci soustavy, které, jak se dá předpokládat, by dále narostly.
<h2>Plán na snížení emisí do roku 2030</h2>
Komise plánuje přednést návrh na zvýšení závazného cíle pro rok 2030 na snížení emisí CO2 oproti roku 1990 ze 40 % na 50 %, nebo 55 %, během září letošního roku. Offshore zdroje energie by měly, dle vyjádření Komise, ke splnění cíle pro rok 2030 napomoct.
Komise také plánuje navrhnout změny legislativy týkající se energetiky a klimatu během příštího léta tak, aby byly sladěny s navrhovaným zvýšením závazného cíle.

Větrné elektrárny

Komisařka EU pro energetiku: Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme rozvoj offshore zdrojů

Evropská unie přijala dokument Zelená dohoda pro Evropu. A česká společnost je rozštěpená. Ekologičtí aktivisté v ní vidí spásný nástroj, zatímco čeští politici se k ní staví spíše skepticky. Česká republika se společně se státy V4 k “diktátu” Evropské unie staví spíše tvrdohlavě. Nechtějí Zelenou dohodu přijmout jednoznačně, jedna část vlády ji odmítá, druhá ji přijímá, avšak za určitých podmínek. 
I toto téma ovlivnila pandemie COVID-19 – koronavirus pozastavil vášnivé debaty o tom, jaké bude nejlepší řešení, abychom naši planetu zachránili. Některá témata vztahující se k naší budoucnosti pandemie naopak oživila.
Co by vlastně Zelená dohoda přinesla nám, jakožto veřejnosti? Pojďme si nastínit její nejvíce diskutabilní body.
<h2>Bezuhlíková budoucnost</h2>
Nejvíce diskutovaným tématem je jednoznačně snižování skleníkových emisí. Evropská unie chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 skrze klimatický zákon. Do roku 2030 by šlo o snížení emisí až o 50 % (diskutuje se ovšem i cíl 65 %).
<figure id="attachment_82313" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-82313" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-800x533.jpg 800w" alt="emise-továrna-elektrárna" width="1400" height="933" /></figure>
Jde o trend započatý a diskutovaný již před vypuknutím pandemie koronaviru. Německo a další země rozhodly o postupném odstavování uhelných elektráren. Nutno podotknout, že i Česká republika postupně omezuje svoji “uhelnou” činnost a více se soustředí na jaderné zdroje.
Další plány týkající se snížení emisí mají za cíl založit energetiku na obnovitelných zdrojích a mít plně propojený a digitalizovaný trh s energiemi napříč celou Unií. To nás přivádí k ceně. EU chce zajistit cenově dostupné dodávky energie pro celou Evropu a zároveň posílit spolupráci mezi jednotlivými státy. A to i na regionální úrovni.
<h2>Cirkulární ekonomika</h2>
Díky sníženým emisím by došlo k proměně ekonomiky. Česká republika je jednou z nejvíce průmyslových zemí Evropy, musela by se přeorientovat na jiná odvětví, což by bylo dost drastické.
Cílem Zelené dohody je i změna hodnotového žebříčku. Klade se především důraz na udržitelnost a ohleduplnost. Došlo by k plné ekonomické transformaci, která by spíše odpovídala potřebám klimatu; to je požadavek celkem nereálný k uskutečnění.
<img class="alignleft size-full wp-image-29514" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720.jpg 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-800x450.jpg 800w" alt="" width="960" height="540" />
Jednak  díky krizi způsobené koronavirem a také v rámci světové konkurenceschopnosti. Evropská ekonomika hraje spíše druhé housle a otázka zní, zda se ji vyplatí transformace ekonomiky na úkor své vlastní závislosti?
<h2>Doprava, udržitelnost a další</h2>
Spíše než na výstavbu, by se jednotlivé země měly zaměřit na renovaci budov, aby byly více odolné proti změnám klimatu. Zároveň se EU snaží posílit využití železniční dopravy, elektromobilů a celkové snížení spotřeby fosilních paliv. Jednalo by se o přechod na tzv. udržitelnou mobilitu. Lodní a letecká doprava by pak byla zahrnuta v placení poplatků za vyprodukované emise.
Mezi další plány patří i čistější zemědělství, tzv. strategie z farmy rovnou na stůl. Dále zaměření se na výzkum a inovace v oblasti klimatu a důraz na postupné nulové znečištění. Všechny body jsou dostupné na stránkách Evropské komise.
<h2>Bude Zelená dohoda pro Evropu naplnitelná?</h2>
Otázkou zůstává, jak se bude dařit její naplnění. Hlavní myšlenka Zelené dohody není špatná a nutno podotknout, že i když se ČR jeví jako odpůrce této dohody, mnoho ustanovení již plní.
Přesto se rychlé uskutečnění, myšleno do roku 2050, jeví jako nemožné. Mnoho zemí za současné situace bude mít co dělat, aby splácelo své dluhy a popohnaly ekonomiku.
<figure id="attachment_4379" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-4379" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-800x533.jpg 800w" alt="Vlajka Evropské Unie" width="1024" height="682" /><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Navíc všechna opatření, které Zelená dohoda prosazuje budou stát mnoho peněz. Odkud se peníze vezmou, když je mnoho zemí v krizi? Další věcí je, že zabývat se zlepšením klimatu má smysl, ale musí se zapojit celý svět. Evropa se na emisích nepodílí tak velkou měrou jako jiné státy např. USA nebo Čína, které se k boji za lepší klima staví spíše odmítavě.
Zda dostane Zelená dohoda opravdu zelenou je tedy otázka budoucnosti.

Životní prostředí

Zelená dohoda pro Evropu

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není <a href="https://www.iea.org/reports/european-union-2020">dle nejnovější reportu</a> Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.
<h2>Rostoucí podíl OZE a odklon EU od uhlí</h2>
V oblasti výroby elektrické energie se dle reportu IEA stávají nejvíce zastoupeným obnovitelným zdrojem energie v rámci EU větrné elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie v roce 2018 dosáhl 32 % (na hrubé konečné spotřebě energie byl podíl OZE 18 %). Nízké ceny zemního plynu přispěly v energetickém sektoru k výraznému přechodu z uhlí na plyn, přesto podíl uhlí na výrobě elektrické energie dosáhl 20 %. Odklon od uhlí v příští dekádě již ohlásilo 16 členských států EU. Jaderné zdroje energie se na výrobě elektrické energie v EU podílely 25 %.
IEA jako úspěch hodnotí reformu evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) s <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek">MSR (rezervou tržní stability), která byla zavedena od 1. ledna 2019.</a> V roce 2014 se cena povolenky pohybovala okolo 8 EUR/t CO₂, v roce 2019 pak cena <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/soucasna-vlna-veder-vyhnala-cenu-emisnich-povolenek-hranici-30-euro-za-tunu-co2">atakovala dokonce 30 EUR/t CO₂</a>. Systém EU ETS dle energetické agentury právě díky MSR odolal v letošním roce krizi vyvolané COVID-19, kdy byl na trhu přebytek povolenek. Od září má být do MSR přesunuto <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">332,5 milionu povolenek</a>.
<h2>Emisní náročnost</h2>
V mezinárodním srovnání má EU nižší emisní náročnost na vyrobenou kWh než ostatní vyspělé ekonomiky. Na vyrobenou kWh v roce 2018 připadalo v rámci EU 270 gramů CO₂, v případě USA to bylo 400 g CO₂/kWh, přes 500 g CO₂/kWh u Japonska, přibližně 600 g CO₂/kWh u Číny a více než 700 g CO₂/kWh v případě Indie nebo Austrálie. V roce 2019 pak uhlíková náročnost EU poklesla na 235 g CO₂/kWh.
<h2>EU není na cestě k dosažení vytyčených cílů pro rok 2030</h2>
Dle IEA není EU aktuálně na cestě k tomu, aby splnila své vytyčené cíle pro rok 2030, čímž je podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 32 %, zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %, ani redukci emisí CO₂ o 40 % oproti roku 1990. Tvrzení podporuje studie EEA (Evropská agentura pro životní prostředí), vycházející z vnitrostátních opatření zavedených v roce 2019.
Komise nicméně již na konci loňského roku představila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">první draft Evropského zeleného údělu</a> (EGD), ve kterém mimo jiné navrhuje zvýšení cíle pro rok 2030 v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">redukci emisí CO₂ oproti roku 1990 o 50 %, ideálně však o 55 %.</a> Větší podporu má ale 50% snížení emisí. V následujících 5 letech by v rámci EGD mělo být v implementováno napříč všemi sektory 50 opatření, které povedou EU ke klimatické neutralitě do roku 2050.
Aby EU mohla aktuálně platných cílů pro rok 2030, jakožto i cílů obsažených v EGD, dosáhnout, měla by dle názoru energetické agentury urychlit implementaci opatření přijatých <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ctvrty-energeticky-balicek-oficialne-schvalen">v předešlých letech v rámci Clean Energy Package</a> a zvážit zavedení nových opatření, a to především v integraci energetických systému a dekarbonizaci teplárenství a dopravy.
<h2>Cíl podílu OZE pro rok 2020</h2>
Cíleného podílu OZE pro rok 2020 EU <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">nejspíše dosáhne</a>, ale jen díky kombinaci Brexitu a COVID-19, kdy se spotřeba energie po COVID-19 propadla více než výroba obnovitelných zdrojů energie a podíl OZE na hrubé konečné spotřebě tak vzrostl, jak uvedl také například server ICIS. Závazný cíl je nastaven na 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.
<h2>Green deal</h2>
Dle IEA představuje Evropská zelená dohoda po COVID-19 reálnou možnost, jak nastartovat investice a přechod k čisté energetice, a přitom možnost pro ekonomické zotavení EU. Na konci května oznámila Evropská komise návrh na zvýšení dlouhodobého rozpočtu EU na 1,1 bilionu EUR (2021-27) a vytvoření nového „zotavujícího“ balíčku o objemu 750 miliard EUR (2021-24) založeného na principu „<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">do no harm</a>“.

IEA: EU zatím není na cestě k tomu, aby splnila své klimatické cíle pro rok 2030

Evropská komise pořádala <a href="https://ec.europa.eu/info/events/high-level-public-conference-european-climate-law-2020-jan-28_en">konferenci</a> za účelem zahájení veřejné debaty k tzv. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/timmermans-kicks-off-debate-over-landmark-eu-climate-law/">klimatickému zákonu</a>, který má v plánu zveřejnit do března 2020. Podle Franse Timmermanse zde zůstává několik nezodpovězených bodů, zejména pak jakou volnost zákon umožní a kdo bude zodpovědný za případně nesplnění cílů. Nicméně zezávaznění klimatické neutrality do roku 2050 není jediným cílem Evropské komise. Kromě mnoha dalších je zde také navrhované zvýšení ambice snižování emisí do roku 2030. 
V úterý 28. ledna Evropská komise pořádala konferenci na téma implementace tzv. klimatického zákona (angl. Climate Law). <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu">Frans Timmermans</a>, místopředseda Evropské komise, který má na starosti Green Deal, zde prohlásil, že Evropská unie nesmí ztrácet čas a že může klimatické <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ekologove-uvitali-dohodu-eu-o-uhlikove-neutralite-do-roku-2050">neutrality</a> dosáhnout. Podle něj má EU dostupné vědecké poznatky, dostatečné technologie a může nalézt potřebné finance.
<h2>Kdo by měl být zodpovědný za nedosažení cílů?</h2>
Konference byla zacílena na zahájení veřejné diskuze a získání zpětné vazby týkající se připravovaného klimatického zákona, jenž by měl zezávaznit dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cílem předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové je představit tento legislativní návrh během prvních 100 dní v úřadu. Aktuální plán je zveřejnit návrh zákona v březnu 2020.
Hlavním cílem klimatického zákona bude podle Timmermanse všechny ukáznit, a to zejména v politice, aby dostáli svým slibům dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Mezi hlavní otázky, které bude nutné zodpovědět, patří, do jaké míry bude zákon nařizující (jinak řečeno jakou umožní volnost) a dále kdo bude zodpovědný, pokud cílů nebude dosaženo.
Komisař pro Green Deal varoval, že zelená průmyslová revoluce <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-francie-reaguji-vystup-usa-parizske-dohody-jeji-opetovnou-podporou">ve světě</a> proběhne bez ohledu na aktivitu Evropanů.
<blockquote>„Pokud toto uděláme správně, můžu vás ujistit, že po celém světě bude obrovský zájem,“  řekl Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise.</blockquote>
<h2>Časový harmonogram Zeleného údělu příliš prostoru k otálení nenabízí</h2>
Dalším velkým otazníkem je ale otázka cílů <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/globalni-obrat-obchodu-s-emisnimi-povolenkami-loni-stoupl-na-rekordnich-214-mld-usd">snižování emisí</a> skleníkových plynů do roku 2030. Ty totiž Evropská komise také plánuje zpřísnit. Podle Pascala Canfina, francouzského europoslance, většina členů Evropského Parlamentu podporuje zvýšení ambicí na 55% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990.
Komise se nicméně nechala slyšet, že do léta 2020 připraví analýzu přínosů a nákladů, kde srovná navýšení cílů na 50 % versus na 55 %. Podle Canfina ovšem „v létě“ přesně znamená v červnu, aby se Unie během léta na konkrétním cíli shodla. V listopadu 2020 se koná <a href="http://www.caneurope.org/publications/press-releases/1860-eu-countries-under-pressure-to-fast-track-agreement-on-green-deal-hallmark-ahead-of-cop-26">summit COP26</a> v Glasgow, kde na základě Pařížské dohody státy předloží své závazky v boji proti klimatické změně, konkrétně tedy přísnější klimatické cíle pro rok 2030. To se tedy očekává i od EU.

Timmermans: Zelená průmyslová revoluce proběhne i bez Evropy

<a href="https://www.hellenicshippingnews.com/energy-outlook-for-2020-the-need-to-forge-new-path/">Cena zemního plynu a ropy by se měla</a> vzhledem k přebytku, který byl globálně k vidění v roce 2019 a očekávání pokračování tohoto trendu v roce 2020, pohybovat i nadále nízko.
<h2>Zelená Evropa</h2>
V Evropě budou probíhat zásadní změny v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal), která se očekává do konce března, a která poskytne rámec pro energetický vývoj na dalších 30 let se zakotvením uhlíkové neutrality do roku 2050.
Důležitým bodem bude stanovení nových cílů v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého do roku 2030. Dále pak přejmenování Evropské investiční banky na Evropskou klimatickou banku, která po roce 2021 přestane podporovat projekty fosilních paliv.
<h2>Ropný trh</h2>
OPEC v prosinci odsouhlasil snížení ropné produkce v prvním čtvrtletí roku 2020 o dalších 500 tisíc barelů ropy denně (bbl/d), celkem tedy ropné škrty dosáhnou v prvním čtvrtletí letošního roku hodnoty 1,7 miliónů bbl/d. Během března poté proběhne setkání představitelů OPEC, kde se bude jednat o dalším prodloužení ropných produkčních škrtů. Dle představitelů OPEC poklesne jejich produkce z 35 miliónů bbl/d v roce 2019 na 32,8 miliónu bbl/d v roce 2024.
Očekává se, že také ropná produkce USA v roce 2020 poklesne v důsledku nižších cen ropy, přísnějších podmínek úvěrů a snižování nákladů společností těžících ropu, a to až na 13,1 milionů bbl/d ve srovnání s 13,5 miliony bbl/d v roce 2019.
Dále se očekává, že ostatní země, jako je Brazílie, Guyana nebo Norsko, budou produkovat větší množství ropy, které tak celkově uspokojí celosvětovou poptávku. Ta by se v roce 2020 měla zvednout ve srovnání s rokem 2019 o 1 milion bbl/d.
Dle různých predikcí se cena ropy Brent bude pohybovat okolo 60 $/bbl.
<h2>Trh s plynem</h2>
V důsledku obchodní války mezi USA a Čínou, upřednostnila Čína v rámci zabezpečení dodávek energie domácí produkci energetických komodit, a to včetně uhlí. Dopad to bude mít na dovoz zkapalněného plynu (LNG), kterému se tak limituje možnost růstu, alespoň co se týče importovaného množství.
V Japonsku a Jižní Koreji se v roce 2020 také očekávají malé změny v importu, což ve výsledku bude znamenat, že Asie a Pacifik zůstanou nadměrně zásobeny, a že bude, stejně jako v roce 2019, docházet k přesměrování některých nákladů do Evropy.
Otázkou však zůstává stav evropských zásobníku zemního plynu po letošní zimě, které nemusí být schopné absorbovat odkloněné náklady. A vzhledem k uzavření dohody o tranzitu plynu přes Ukrajinu, očekávané dostavbě plynovodů Nord Stream II a Turk Stream, se v Evropě nedostatek plynu neočekává.
Výsledkem je tak predikce nadměrné nabídky plynu a LNG a odhad ceny plynu během léta 2020 pohybující se okolo 4 USD/MMBtu (přibližně 13,7 USD/MWh) v Evropě i Asii.

Komoditní trhy

Co lze očekávat na trhu s ropou a plynem v roce 2020

Evropská komise Ursuly von der Leyenové, která je ve funkci od 1. prosince, začala pilně pracovat na přípravě tzv. Evropského zeleného údělu – balíčku opatření zaměřených na ochranu klimatu a životní prostředí. Jeho hlavní body mají být představeny již 11. prosince. První draft rámcového balíčku je již na světě.
O přípravě nových předpisů v oblasti klimatu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu/" target="_blank" rel="noopener">náš web již před časem informoval</a>. Návrh nových opatření prozatím nemá  podobu konkrétních právních předpisů a nejde o konečnou verzi. Hlavní premisou série opatření je dosažení klimatické neutrality (tedy stav, kdy stejné množství emisí, které je vypuštěno, je i pohlcováno).
To může probíhat přirozeně – lesy, půdou či vodou, a nebo uměle, kdy je CO2 zachycen a následně zpracován nebo trvale uložen. Draft nyní předpokládá, že „nový evropský klimatický předpis“ zakotví tento cíl s termínem dosažení do roku 2050. Představen má být v březnu 2020.
<h2>Širší EU ETS, méně emisí</h2>
Draft dále uvádí, že do října 2020 Komise představí „komplexní plán“ na zvýšení cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 na alespoň 50 %, ideálně na 55 % (v současnosti je celoevropský cíl pro snížení emisí nastaven na 40 % ve srovnání s 1990).
V plánu je také rozšíření evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) na oblast námořní dopravy a zmenšení volné alokace povolenek pro letecké společnosti, které do systému již nyní spadají. Brusel také vyhodnotí možnost zahrnout silniční dopravu do systému emisního obchodování (v praxi by museli vykazovat a povolenky nakupovat nejspíš dodavatelé paliv).
<h2>Větší důraz na ochranu klimatu ve věcech financí a zdanění</h2>
Komise dále slibuje začlenění environmentálních principů do všech politik EU. Bude se snažit o dosažení souladu všech předpisů, tedy například i z oblasti obchodu či hospodářské soutěže, aby byla usnadněna implementace nového klimatického balíčku.
Komise také plánuje do června 2020 předložit akční plán pro zelené financování, stejně jako navrhnout revizi Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. Ty rámcově stanovují pravidla pro udělování státních dotací v této oblasti, včetně toho, co je dovolená a nedovolená podpora a co musí být Komisi notifikováno.
Další iniciativou nové předsedkyně Komise je revize směrnice o zdanění energetických produktů. Nová exekutiva navrhuje zrušení jednomyslného schvalování tohoto typu daňové legislativy. Draft naopak neobsahuje zmínku o zavedení hraničního cla na dovoz výrobků s vyšší uhlíkovou náročností, což by mohl být jeden z nástrojů k ochraně evropského průmyslu.