Studie: Tlak na rozvoj obnovitelných zdrojů může prohloubit energetickou chudobu

Už při zběžném pohledu v té studii vidím dvě zásadní chyby.

1) Korelace neimplikuje kauzalitu.

2) Data z let 1990-2014, tj. z let, kdy byly OZE povětšinou drahé, fakticky nemá vypovídací schopnost o budoucnosti, kdy jejich cena už je fakt nízká a dále klesá.

Já bych si osobně dovolil předpokládat, že extrémně levná elektřina z FVE a VtE, tj. deflace cen elektřiny, nižší komoditní riziko a možnost vynechat v kšeftu prostředníky a monopolisty nebo aspoň cenový protitlak vůči nim (distribuovaná FV+baterie) bude mít opačný efekt.

Je vidět, že jste ten článek vůbec nepochopil. FV s baterií je pořád dost drahá hračka a pokud jste na podpoře nebo důchodce s nízkým důchodem, tak na ní prostě nemáte. Fakt, že bohatí sousedi si tu hračku pořídí, povede k tomu, že jim klesnou náklady na spotřebu elektřiny, ale chudému naopak logicky stoupnou, protože celkové náklady sítě jsou z 90 % fixní a někdo je nakonec zaplatit musí. Deflace cen elektřiny? V EU tedy sledujeme něco úplně jiného...

Pokračujte ve svém uvažování až do konce. Čím vícezdražíte elektřinu v centralizovaném systému těm, kteří se ještě neodpojili, tím více bude ekonomicky lákavější se odpojit. A minimálně 10 let je známý ekonomický model vymyšlený Solar City, kdy majitel nemovitosti nepotřebuje na výstavbu FVE ani floka, "Jen" uzavře smlouvu o dodávkách.

Odborně se tomu říká spirála smrti, měl byste to znát z teplárenství. A BTW. proč by měli mít distributoři zaručený zisk, v současnosti nemravně vysoký? Proč by nemohl být vyvíjen na provozovatele sítí tlak, aby se začali chovat ekonomicky úsporněji? Proč provozovatelé sítí nepodporují další elektrifikaci u malospotřebitelů (topení, vaření, doprava, ...) Tím by stimulovali tak velkou spotřebu u domácností, že by na to střešní FVE nemohly stačit a oni by si přišli na svoje, podstatně by zvýšili obrat a chuděry babičky by ušetřily.

Jenže to by museli sítě provozovat skuteční podnikatelé, ne líní a rozmazlení monopolisti, kterým se nic nechce, jen kasírovat zisky.

Pane Veselý, je to zvláštní, ale na smlouvu musí být strany 2. Model Solar City bude určitě opět fungovat pro bonitní bohaté klienty, ale těžko pro důchodce a nezaměstnané, s nimi nikdo smlouvu neuzavře, protože bude otázka, jestli budou platit. Až tak je to jednoduché. Odpojení od elektrické sítě je zatím v Evropě jen chiméra a ještě dlouho bude. Jinak odborně se tomu říká "vodárenský efekt". Jedná se o přirozený monopol, od vody se ve městě také nikdo neodpojí, stejně jako od elektřiny. Ohledně podnikatelství si dovoluji upozornit, že jak zisk, tak ceny distribuce elektřiny 100 % reguluje Energetický regulační úřad, takže pokud máte pochybnosti nebo náměty na zlepšení, tak je třeba se obracet tam. Na provozovatele je především tlak, aby rozvíjely chytré sítě, co pochopitelně znamená nárůst nákladů. Ten tlak vychází právě od těch, kteří si chtějí pořídit domácí fotovoltaiky, protože to bez chytrých sítí v masovém měřítku jednoduše není možné.

Ano, očekávám u elektřiny také Váš "vodárenský efekt". V naší republice byl nádherně demonstrován s pomocí "Veolie" a některých úplatných radních.

Realita: voda v roce 1990-kubík za 1 Kč. prakticky každý opustil studnu a byl napojen na vodovod. Pak nastoupil korupční kapitalizmus, cena vyšplhala ke 100 kč za kubík (vodné plus stočné). Výsledek: právě ti chudší na venku obnovují studny, budují nové, aby ušetřili.

Ale ještě se neodtřihli úplně od vodáren.

To nastane až v okamžiku kdy nastoupí efekt "ČEZ distribuce", vodárny začnou křičet, klesá nám odběr, budete platit paušál (něco jako za jistič u ČEZu).

A vsadím se že právě v tomto okamžiku se hodně chudších lidí venku zase odstřihne od místních a městských vodovodů. A pensisti ve městech v nájemních bytech budou odepsáni.

Pane Vaněčku, ve svých úvahách jste právě prohodil příčinu a následek a zapomněl jste, jaká byla spotřeba vody na hlavu v roce 1990 a jaká je dnes. To je právě ono, náklady vodárenského systému jsou víceméně fixní a velmi málo závisí na množství odebrané vody. Takže skutečně měl být od začátku daný paušál a o to významně nižší cena na m3, aby to lidi nehnalo do nesmyslných úspor, které stejně nakonec u řady rodinných domků skončily přechodem na vlastní studnu poté, co cena m3 nesmyslně vzrostla. Mimochodem dnes se ukazuje, že i tento odběr vody vlastní studnou bude nutné zpoplatnit, protože jednoduše podzemní vody nejsou nekonečné a voda je jenom jedna bez ohledu na to, kdo si kde co vyvrtá.

Pane Hájek, je vidět že máte myšlení Veolie a ne selský rozum obyčejného člověka.

Každopádně je zajímavou otázkou, do jaké míry je možné "nutit" velmi chudé státy k plnění nějakých limitů produkce CO2 . Je možné chtít třeba po Vietnamu , Tanzanii, Indonésii, Barmě, Bangladéši, Kongu...... , aby se chovaly v rozvoji své energetiky podobně jako Německo,USA, Japonsko ,Nizozemí,....??? třeba Indonésie, chudý stát s 260 mil. obyvateli má velké vlastní zdroje energetického uhlí. A plánuje stavět uhelné elektrárny pro rozvoj svého průmyslu. Je možné v tomto na Indonésii nějak tlačit, když náš soused z EU Polsko i v r .2019 vyrábí ze svého uhlí 80 % elektřiny ?? A Polsko je řádově bohatší ekonomikou jak Indonésie. Myslím si, že by to nebylo fér.

To je otázka , ale je třeba si uvědomit , že tropické země mají možnost využít výrobu el. energie pomocí FV panelů., která je v těchto oblastech cenově poměrně výhodná. Krom toho 2/3 emisí CO2 produkují rozvojové země s růstem asi 2,5 % ročně což zhruba znamená že i kdyby všechny vyspělé země měli za 10 let emise nulové pak budou celkové emise prakticky stejné jako dnes. Jakákoli iniciativa vyspělých zemí je proto zbytečná bez zapojení rozvojového světa.

Ak europa neurobi nic (aj cina maka na cistej energii...) tak emisie stupne este viac...Takze toto je Vas ciel????

Otázka je, co znamená "nutit". Pokud myslí EU boj s klimatem vážně, tak restrikce na dovoz energeticky náročného zboží vyrobeného bez přirážky za emise je zcela na místě. Bohaté země uhradily rozvoj technologií, třeba fotovoltaických elektráren, které jsou dnes o řád levnější a proti uhlí v tropech konkurenceschopné. V ČR víme, že rozvoj těchto technologií nebyl úplně levnou záležitostí.

Ono "nutit" by mohlo vypadat možná i tak, že rozvojové státy by měly za povinnost s předstihem hlásit své záměry v oblasti energetiky třeba na 10, 20 let dopředu a vyspělý svět by pak mohl včas reagovat na jejich plány nabídkou spolupráce i finanční pomoci /půjček/ při výstavbě šetrnějších zdrojů. Vymyšlený příklad : Indonésie ohlásí roku 2019 , že roku 2025 začne stavět 6 uhelných elektráren o výkonu 5 GW. Do země se pak vypraví pracovní tým z Evropy /USA,Japonska/ , který během 1 roku na místě vyhodnotí situaci a navrhne plán stavby vodních, větrných a solárních elektráren, které by dodávaly stejné množství elektřiny jako těch 5 GW v uhelných. Zároveň by EU poskytla půjčku a koordinaci celé stavby , kde by hydro mohli postavit Číňané, solar Němci, vítr Dánové. Je to jen příklad. Mohlo by to ale prospět všem. EU firmy by měly zakázky, občané Indonésie by stavěli, banky EU by poskytovaly půjčky, CO2 by nebyl,...

Tohle už dávno běží. To je taky důvod proč evropské firmy (Iberdrola, Enel, EdF, E.On, Equinox, Ørsted, ...) staví větrné a solární elektrárny ve velkém všude možně po světě.

Proč si myslíte, že byly chudší země tak ochotné podepsat Pařížskou dohodu (2015)? Co se změnilo od klimatické konference v Kodani (2009), kde to přes ně nemělo nejmenší šanci projít?

Změnilo se to, že v té době už ony vlády věděly, že náklady na snižování emisí skleníkových plynů budou pro ně znamenat jen minimální úsilí a fakticky nulové investiční náklady a následně dostatek cenově výhodné elektřiny.

Pane Veselý, rozvojové země do toho šly, protože jim EU a USA slíbily docela slušný ranec peněz. Jenomže bez USA je ten ranec nyní spíš takový malý raneček, protože EU logicky odmítá svůj příspěvek dále navýšit. Navíc vlastní Pařížská dohoda je jen cár papíru, který říká, že každý má říci, co bude dělat do roku 2030/50, a to do konce roku 2020. Čili chleba se bude lámat až příští rok, kdy se dozvíme, jak to (stále v rovině slibů) jednotlivé země myslí vážně. Zatím to na žádný velký optimismus nevypadá.

Vždyť to nemáme dořešeno ani u nás v Evropě.

Vzhledem k tomu ,že uhelné zdroje pracují 24 hodin denně 365 dnů v roce, zatímco OZE zdroje, kromě vodních, jen občas, musí být instalovaná kapacita OZE zdrojů, na zajištění určitého akceptovatelného množství výpadků, mnohem větší. Ale kolik ,to zatím nikdo neví. Není ani vyřešena metodika, jako velkou hodnotou instalovaného výkonu OZE zdrojů je zapotřebí k nahrazení oněch 5 GW v uhelných elektrárnách.

V případě Německa zásobovaného trvale čistě jen OZE zdroji mluví odborníci o dvojnásobku až pětinásobku instalované kapacity OZE zdrojů ve fotovoltaice a současně totéž ve větrnících oproti instalované 24 hodinové kapacitě uhelných a odstavovaných jaderných elektráren. Případně oproti požadované spotřebě Německa jako státu.

Ale připusťme, že v Indonésii nejsou žádné fabriky, které kvůli konkurenceschopnosti a poškozování technologie v případě výpadků potřebují nepřetržité dodávky elektřiny, jako tomu je v Německu. Když připustíme, že Indonésanům bude stačit dodávka elektřiny v průměru třeba jen 8 - 12 hodin denně., navyšování kapacity fotovoltaiky a větrníků proti 24hodiné kapacitě uhelných elektráren 5 GW bude jen minimální.

Solární panely na střechách -budiž.

Větrné vrtule všude kam se podíváš - děs