WoodMac: Japonsko překročí cíle pro obnovitelné zdroje stanovené do roku 2030

Podle výzkumné firmy Wood Mackenzie se očekává, že Japonsko do roku 2030 překročí své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje by měly v energetickém mixu Japonska tvořit 27 %. Plán pro rok 2030 ovšem počítal s 22 až 24 %. Překročení cíle bude dáno mohutnými investicemi, které mají překročit 100 miliard dolarů (2,2 bilonů korun).

Japonsko usilovalo dle svého 5. strategického energetického plánu o to, aby v roce 2030 tvořily obnovitelné zdroje 22 až 24 % výroby elektrické energie. V loňském roce obnovitelné zdroje tvořily 19 %, z toho na větrné a solární elektrárny připadalo 8 %.

„Odhadujeme přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionů korun) investic do solární a větrné energetiky mezi lety 2020 a 2030. To je významný nárůst v sektoru obnovitelných zdrojů. Ještě před nedávnými oznámeními mělo Japonsko jasnou cestu ke splnění svého cíle v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2030. Nižší očekávaná poptávka spolu s klesajícími náklady na obnovitelné zdroje urychlí odklon Japonska od fosilních paliv,“ uvedl Alex Whitworth, ředitel výzkumu ve Wood Mackenzie.

V příštím desetiletí se očekává, že náklady na výrobu elektřiny z větrných a solárních zdrojů klesnou v Japonsku o více než 30 %, což dále zvýší jejich konkurenceschopnost vůči fosilním palivům. To povede k velkým investičním příležitostem v oblasti obnovitelných zdrojů, i když se úroveň dotací sníží.

Vysoké ceny elektrické energie a vládní dotace pomohly Japonsku stát se jedním z lídrů v oblasti využívání solární energie. V současné době je nainstalováno více než 45 GW v solárních elektrárnách. Do roku 2030 se očekává nárůst instalovaného elektrického výkonu na 8 GW v offshore větrných elektrárnách.

„Uhelné zdroje, které v současné době dodávají asi třetinu elektrické energie, budou i po roce 2030 nejlevnější variantou pro dodávky elektrické energie. Další desetiletí bude obdobím kompromisů mezi růstem obnovitelných zdrojů pro dosažení cílů ochrany životního prostředí a udržení cen za elektrickou energii pro koncového zákazníka. Naštěstí se náklady na dodávku elektrické energie v Japonsku letos snížily o více než 15 % v důsledku pandemie COVID-19 a poklesu ceny ropy. To je pro Japonsko přínosem a mělo by to pomoci zemi více než zdvojnásobit podíl větrné a solární energie v elektroenergetickém mixu na 18 % do roku 2030, aniž by se vyvíjel tlak na účty za spotřebu elektrické energie,“ uvedl Alex Whitworth.

Vodík na vzestupu

Obavy o energetickou bezpečnost a závazek k nižším emisím oxidu uhličitého přiměly Japonsko, aby se stalo jednou z prvních zemí na světě, které ohlásily svou vodíkovou strategii.

V současné době je Japonsko šestým největším trhem s vodíkem na světě. Očekává se, že poptávka letos dosáhne 4,02 milionů tun, přičemž téměř 90 % poptávky pochází z rafinérií. Z důvodu kvality ovzduší používají rafinerie vodík k odstranění síry a dalších nečistot z benzínu a nafty. Vodík v současné době pochází z fosilních paliv a jeho výroba tak není bezemisní.

Sektor mobility však tvoří hlavní část cílů v oblasti vodíku. Japonsko plánuje do roku 2025 provozovat 200 000 vozidel s vodíkovými palivovými články. Do roku 2030 se má počet vozidel zvýšit na 800 000. V současné době je v Japonsku v provozu 4000 vozidel.

Průmysl a mobilita budou nejrychleji rostoucími trhy s vodíkem v Japonsku. Zásadní je vývoj konkurenčních možností dodávek a vybudování spolehlivé infrastruktury pro transit vodíku.

Austrálie jako zdroj zeleného vodíku

Austrálie je připravena těžit z japonských vodíkových ambicí. To je dáno zejména obrovským potenciálem Austrálie v oblasti obnovitelných zdrojů, klesajícími náklady, zdokonalením technologie elektrolýzy a postupů v zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Je pravděpodobné, že se stane klíčovým partnerem s rozvinutými obchodními vztahy a logistickými cestami, které se postupně vyvíjí.

„Vozidla na vodíkové palivové články jsou o 30 % dražší než elektromobily. Bez rychlého poklesu nákladů a pokračující vládní podpory při zavádění odpovídající infrastruktury se zdá, že dosažení cíle pro Japonsko bude náročné. Náklady jsou největší výzvou. Zelený vodík v současné době stojí až čtyřikrát více než fosilní palivo. Zaměření na zavádění vodíku má ale smysl, protože Japonsko má jen velmi málo dalších možností snížit emise oxidu uhličitého. Japonsko si klade za cíl snížit do roku 2030 cenu zeleného vodíku na 3 dolary/kg. To by vyžadovalo, aby poklesly i ceny za vyrobenou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Cílová hodnota je pod 50 dolary/MWh. To je snížení o dalších 37 % oproti současné prognóze pro větrné a solární elektrárny. V důsledku toho očekáváme, že Japonsko využije všech možností nákupu vodíku, včetně dovozu,“ uvedl Prakash Sharma, ředitel výzkumu ve Wood Mackenzie.