Evropská komise přistupuje k nastavení cílů pro nízkouhlíkové plyny opatrně
Nastavení cílů pro nízkouhlíkové plyny, jako jsou například vodík nebo biometan, bude ošidné. A to i přesto, že je tato myšlenka podporována zástupci průmyslu. Neexistuje shoda, jak by měly být cíle nastaveny. Zároveň není jisté, zda a jak bude rozvoj nízkouhlíkových plynů ze strany Komise podporován.
Obchodní asociace Eurogas vyzvala k zavedení závazných cílů pro obnovitelné a dekarbonizované plyny v připravovaném legislativním balíčku týkajícího se plynu. Podle Eurogas by tyto cíle pomohly trhu vzchopit se a dosahovat vyšší produkce.
Evropská komise ovšem k otázce nastavení cílů přistupuje opatrně. Argumentuje, že není možné nastavit jediný cíl pro různé typy nízkouhlíkových plynů a že bude nutné plyny rozlišovat. Kupříkladu nastavení cílů pro bioplyn by mohlo mít nežádoucí účinky v podobě pěstování energetických plodin na úkor potravin. Stejný pohled pak sdílí i environmentální skupiny.
Zelený a modrý vodík
„Vodík není totožný s metanem a vodík pocházející z fosilního plynu není totožný s vodíkem z elektrolýzy. Jsou to velmi odlišné produkty.“
Lisa Fischer, zástupkyně klimato-energetického think-tanku E3G
Zástupci plynárenského průmyslu pak argumentují především tím, že je nutné zavést pobídky, které by dekarbonizaci celého sektoru pomohly. Jednou z existujících myšlenek je zavedení povinnosti pro dodavatele dodávat plyn s určitým podílem nízkoemisních plynů.
Zároveň se ovšem ozývají hlasy, které nesouhlasí s dělením vodíku na „zelený“ z obnovitelné elektřiny, nebo „modrý“ pocházející ze zemního plynu.
„Máme nazývat plyn zelený, modrý, šedý, černý a tak dále. Elektřinu bychom tedy měli nazývat stejně, aby zde byly stejné podmínky.“
Barbara Jinks, Gas Infrastructure Europe (GIE)
Je pravdou, že elektřina z obnovitelných zdrojů je regulátory v EU všeobecně přijímaná bez ohledu na to, zda je z elektrárny větrné, solární, geotermální, nebo na biomasu. Přitom právě biomasa byla v určitý moment předmětem silné kritiky.
Aktuální témata v Komisi
Evropská Komise se prozatím nevyjádřila, který typ podpory pro „čisté“ plyny preferuje. Podle Gurby se ovšem v nejbližší době blíže podívá na náklady energetické transformace z hlediska soustavy. V oblasti elektřiny byl rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny mj. podporován přednostním přístupem do sítě. Podobně by tomu tedy mohlo být i u plynu. Podobně bude aktuálním tématem otázka tzv. sector couplingu, tedy integrace plynárenství a elektroenergetiky.
Mohlo by vás zajímat:
Západ EU se chová, jako by měl být bohatý navždy, přitom už teď jsou to z velké části předluženci na hraně bankrotu.
Co kdyby ty "experty-úředníky" přestali platit z našich peněz (1% co dáváme do EU) a přestali si vymýšlet blbosti.
Fotovoltaika a větrné elektrárny se ve většině zemí už prosazují ryze ekonomicky a navíc dávají velký benefit čisté energie. A kvůli nim se i prosadí levná akumulace, ať již krátkodobá v bateriích nebo dlouhodobá v syntetickém plynu či syntetických kapalných palivech.
A když se chce i jádro též podílet na energetice, tak ať výzkum něco dokáže ohledně malých modulárních reaktorů (viz třeba článek v Euro, anoncovaný zde na webu). Vnucují nám pořád drahé, stále dražší zastaralé reaktory, místo pokroku ve výzkumu.
V kontrastu s tím podívejte se na fotovoltaické panely (1x1,6m) já pamatuji když dávali 100Wattů, teď už umí i 400 Watů při standardním osvitu. A jsou ještě podstatně levnější.
Místo šílenství "EU expertů" má vítězit technický pokrok.
Viz Unie buduje jaderný reaktor za miliardy eur. Investované peníze jsou pod dozorem europoslanců
To je něco jiného, to je fůze (slučování). Ale to že to je pod dozorem naprostých laiků (evropských poslanců) tak to je opravdu směšné. Fůzi jako zdroj energie nám slibují někteří fyzici už cca 70 let, vždy že to bude za 50 let, ale je to v nedohlednu.
Já dávám přednost fůzi ve Slunci a přenosu té obrovské energie fotony na Zem.
Dle mého názoru může být i vodík vyráběný klasickou, tedy "průmyslově-chemickou" cestou velice ekologický – myšleno čistě v rámci bilance CO2. Průmyslová výroba vodíku probíhá v uzavřených reaktorech, veškeré plyny vzniklé při reakci jsou zachyceny, včetně CO2. CO2 je následně vyseparován a může být s ním pak zacházeno samostatně, tak jak je uvažováno v rámci systémů Carbon Capture and Storage, tedy buď spotřebovat v potrav. průmyslu, spotřebovat ve skleníku nebo tlačit do hornin.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se