Ruské plavidlo Fortuna v neděli večer v dánských vodách zahájilo práce spojené s dokončováním plynovodu Nord Stream 2, jenž má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Podle agentury AFP to oznámila společnost Nord Stream 2 patřící pod ruského plynárenského giganta Gazprom. Zmíněná loď je od minulého týdne terčem amerických sankcí.
Fortuna, která do moře pokládá potrubí, &#8222;zahájila práce s cílem obnovit budování plynovodu Nord Stream 2 v dánských vodách&#8220;, citovala z prohlášení AFP. &#8222;Veškeré práce se odehrávají v souladu s obdrženými povoleními,&#8220; uvádí komuniké.
Nord Stream 2 je podle Gazpromu, který je hlavním investorem projektu, z 94 procent hotový. Práce na kontroverzním plynovodu o délce 1200 kilometrů v loňském roce stály kvůli sankcím Spojených států, na začátku prosince se znovu rozběhly v německých vodách. V těch dánských mají od úřadů opět zelenou od 15. ledna.
<figure id="attachement_58581" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Plynovod má v jistém úseku vést výlučnou ekonomickou zónou Dánska, těsně mimo výsostné vody skandinávské země. Právě v těchto místech jižně od ostrova Bornholm se loď Fortuna v neděli večer nacházela, napsala AFP s odvoláním na aplikace pro sledování námořního provozu. Fortuna předtím vyplula z Německa a doprovázelo ji několik podpůrných plavidel, rovněž ruských.
Nord Stream 2 má zdvojnásobit kapacitu současného plynovodu Nord Stream na 110 miliard metrů krychlových ročně, od dokončení nyní projekt dělí zejména vybudování &#8222;dánského&#8220; úseku. Kromě Spojených států se proti němu staví například Polsko, Nord Stream 2 podle těchto zemí zvýší ruský ekonomický a politický vliv na Evropu. Moskva a Berlín uvádějí, že jde o komerční projekt.
Washington těsně před koncem mandátu exprezidenta Donalda Trump zvýšil na pozastavení celého projektu uvalením sankcí na plavidlo Fortuna a jeho majitele, ruskou firmu KVT-RUS. Proti stavbě plynovodu se v minulosti postavil i nový šéf Bílého domu Joe Biden.

Plynárenství

Ruská loď Fortuna zahájila budování plynovodu Nord Stream 2 v dánských vodách

Americké ministerstvo zahraničí tento měsíc varovalo evropské podniky, které podle něj pomáhají při výstavbě ruského plynovodu Nord Stream 2, že čelí hrozbě sankcí. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Končící administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů připravuje konečný soubor opatření proti projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
<blockquote>&#8222;Snažíme se informovat podniky o riziku (sankcí) a vyzýváme je, aby se stáhly dřív, než bude pozdě,&#8220; uvedl zdroj z americké vlády.</blockquote>
Ministerstvo zahraničí USA by podle něj mělo ve čtvrtek nebo v pátek zveřejnit zprávu o firmách, které podle něj pomáhají při realizaci projektu. Mezi tyto firmy podle zdroje patří například podniky, které poskytují pojištění nebo které pomáhají pokládat podmořské potrubí.
Od prosince po roční pauze pokračuje finální fáze dostavby plynovodu, který je hotový už z více než 90 procent. Projekt se předloni zastavil, když Spojené státy pohrozily sankcemi vůči podnikům spojeným s výstavbou plynovodu. Ruské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury RIA uvedlo, že plynovod Nord Stream 2 bude dokončen i navzdory tlakům ze strany Spojených států.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Reuters: USA varovaly evropské firmy před sankcemi kvůli plynu

Nedostatek tankerů na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) z nich učinil nejdražší lodě najímané na převoz komodit. Sazby za pronájem se za poslední měsíc více než ztrojnásobily, uvedla agentura Bloomberg. Britská těžební společnost BP minulý týden zaplatila za pronájem tankeru pro LNG s vyzvednutím nákladu v USA rekordních 350.000 USD (7,5 milionu Kč) za den. Vyplývá to z údajů firmy Clarkson Research Services, což je divize největšího světového makléře pro lodní dopravu.
Předchozí rekord pro jakoukoliv loď pro převoz komodit byl z konce roku 2019. Tehdy byl jeden ze supertankerů pro převoz ropy objednán za 308.000 USD na den.
K růstu cen pomáhá vysoká poptávka v Asii kvůli chladné zimě a také rekordní vývoz z USA, tím nejdůležitějším důvodem by ale mohlo být dlouhé čekání na proplutí Panamským průplavem. Lodě jsou tak někdy nuceny použít delší trasy do Asie, což zvyšuje dobu přepravy a výrazně omezuje dostupnost plavidel v Atlantiku.
<figure id="attachement_6399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Promptní ceny tankerů pro LNG v Atlantském oceánu stouply minulý týden v pátek podle údajů Spark Commodities na rekordních 322.500 USD za den, což bylo o 99.000 USD více než 5. ledna. V Tichém oceánu se zvýšily na 221.750 USD za den.
Přepravní kapacita tankerů pro přepravu LNG se může pohybovat od 1000 po 267.000 metrů krychlových. Většina moderních plavidel má však podle Mezinárodní skupiny vývozců zkapalněného zemního plynu (GIIGNL) kapacitu v rozmezí 125.000 až 175.000 metrů krychlových. Cena tankeru pro přepravu 175.000 metrů krychlových je zhruba 185 milionů USD.
Na konci roku 2019 bylo v provozu více než 580 plavidel pro přepravu LNG a dalších 154 jich bylo objednáno. Pro srovnání &#8211; ropných tankerů bylo v provozu asi 12.000.

Nedostatek tankerů prudce zvýšil ceny za přepravu LNG

Spojené státy americké se s velkou pravděpodobností zařadí mezi řadu států, které při snaze o dosažení ambiciózních klimatických cílů vsadí na vodík. Lídrem mezi americkými státy by měla v této oblasti zůstat Kalifornie, která se chystá již v letošním roce začít s přimícháváním vodíku do stávající plynárenské infrastruktury. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/123120-commodities-2021-us-hydrogen-industry-promises-key-milestones-in-2021-eyeing-legacy-fuel-markets?fbclid=IwAR2dYm7XuN9xoOqVj39RWa_1ccC4K2ysM2TbCoNhln1jVFs62PA1TDMYDj4" target="_blank" rel="noopener">Informoval o tom zahraniční server Platts</a>.
Zesílení orientace na vodík jakožto prostředek pro dosažení klimatických cílů oznámily v loňském roce například<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie" target="_blank" rel="noopener"> Evropská unie</a> či <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/kanada-zahujuje-strategii-stat-se-svetovym-lidrem-oblasti-vodiku" target="_blank" rel="noopener">Kanada</a>. <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/jizni-australie-chce-zahajit-export-zeleneho-vodiku-jiz-5-let" target="_blank" rel="noopener">Jižní Austrálie by dokonce chtěla do pěti let začít s jeho vývozem</a> a podobné plány má také Chile, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/chile-se-chce-stat-jednim-nejvetsich-exporteru-zeleneho-vodiku-svete" target="_blank" rel="noopener">jehož vláda stanovila pro svou zemi ambiciózní cíl stát se jedním z největších globálních vývozců „zeleného“ vodíku</a> do konce této dekády.
Podle zahraničního serveru Platts by rozvoj vodíku v USA mohl být podpořen mimo jiné i federálními finančními prostředky v rámci oznámeného závazku nově zvoleného prezidenta Joe Bidena investovat v následujících 10 letech 1,7 bilionů dolarů do „čisté“ energetiky.
<h2>Kalifornie lídrem</h2>
Tahounem rozvoje produkce a využití vodíku v USA by měla zůstat i nadále Kalifornie, kde by již v letošním roce mělo dojít k zahájení pilotního projektu zaměřeného na přimíchávání vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
Zpočátku by se mělo jednat o 1% podíl vodíku a o izolované části plynárenské sítě využívající zejména korozi odolná plastová potrubí. Budoucí pilotní projekty otestují i dopad přimíchávání vodíku do zemního plynu na ocelová potrubí, ze kterých je tvořena většina plynárenských sítí v USA.
Díky schválení nové legislativy v roce 2020 by měl být v Kalifornii urychlen také rozvoj využití osobních automobilů s palivovými články. Podle odhadu zahraničního serveru Platts jezdí aktuálně v Kalifornii zhruba sedm až osm tisíc osobních automobilů s palivovými články. Do roku 2035 by přitom všechna nově prodaná vozidla měla splňovat takzvaný požadavek na nulové emise.
Podobná legislativa požaduje po výrobcích větších vozů (dodávek a nákladních automobilů), aby začali s přechodem na bezemisní technologie do roku 2024. Všechna tato vozidla prodaná v Kalifornii by měla plnit uvedený standard do roku 2045.
Autor úvodní fotografie: Joseph Brent (flickr)

Americký vodíkový průmysl slibuje v roce 2021 významné milníky

Pokládka potrubí plynovodu Nord Stream 2 v dánských vodách by měla začít 15. ledna. Pokládka 2,6 km dlouhého úseku v německých vodách byla nyní dokončena, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/nord-stream-2-construction-to-reach-danish-waters-in-january/1182506">potvrdil dle agentury Montel mluvčí společnosti Nord Stream 2</a>. Potvrzení o pokračující práci přichází v době, kdy se USA připravují na zpřísnění sankcí proti projektu.
Práce na plynovodu Nord Stream 2 byly přerušeny v prosinci 2019, kdy <a href="https://oenergetice.cz/plyn/spojene-staty-nedokazi-zabranit-dokonceni-plynovodu-nord-stream-ii">sankce uvalené Spojenými státy americkými</a> na společnosti podílející se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 zastavily práci švýcarsko-nizozemské společnosti Allseas.
<figure id="attachment_90759" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1600px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7.jpg"><img class="size-full wp-image-90759" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7.jpg 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7-800x533.jpg 800w" alt="" width="1600" height="1066" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Pokládka potrubí plynovodu Nord stream 2 v Německých vodách. Zdroj: Nord Stream 2</figcaption></figure>
Pokládka potrubí <a href="https://oenergetice.cz/plyn/prace-pokladce-potrubi-plynovodu-nord-stream-2-byly-obnoveny">byla obnovena v polovině prosince poté</a>, co ruský Gazprom pro práce použil vlastní plavidlo Fortuna. Tento 2,6 km dlouhý úsek ve <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDlu%C4%8Dn%C3%A1_ekonomick%C3%A1_z%C3%B3na">výlučné ekonomické zóně Německa</a> byl nyní dle Steffena Hartmanna, mluvčího společnosti Nord Stream 2 , dokončen. Agentura Platts informovala o tom, že rozšířené sankce ze strany USA zavedené říjnu se na tento úsek údajně nevztahovaly, jelikož se vztahují pouze na pokládku potrubí v hloubce nad 100 stop (30 metrů).
K dokončení plynovodu nyní zbývá položit dalších 30 km na německém území a asi 120 km v dánských vodách, uvedl Hartmann. Odmítl však poskytnout další podrobnosti o harmonogramu. Podle oznámení <a href="https://www.dma.dk/Sider/default.aspx">dánského námořního úřadu</a> zahájí loď Fortuna a další zúčastněná plavidla práce  v dánských vodách 15. ledna.
<figure id="attachment_8297" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg"><img class="size-full wp-image-8297" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-768x514.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-725x485.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-800x535.jpg 800w" alt="Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltické moře do Německa. Zdroj: Nord Stream" width="1024" height="685" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltské moře do Německa. Zdroj: Nord Stream</figcaption></figure>
Spojené státy americké <a href="https://oenergetice.cz/plyn/spojene-staty-pripravuji-nove-sankce-ruskemu-plynovodu-nord-stream-2">současně plánují rozšíření</a> sankcí proti projektu jako součást každoročního rozpočtového zákona amerického ministerstva obrany (NDAA). Tyto sankce, které mají být <a href="https://oenergetice.cz/plyn/usa-predstavilo-rozpoctovy-zakona-ministerstva-obrany-dle-podporovatelu-zastavi-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2">rozšířeny na všechny společnosti a jednotlivce podílející se přímo i nepřímo na projektu</a>, včetně např. modernizace lodi potřebné k položení potrubí, ověření zařízení použitého k položení potrubí a pojištění techniky podílející se na projektu, mají dle slov podporovatelů zastavit dokončení plynovodu Nord Stream 2.
<h2>Dokončení projektu i přes zpřísněné sankce</h2>
Andreas Schierenbeck, generální ředitel německé energetické firmy Uniper, která je jedním z partnerů projektu, ve středu <a href="https://rp-online.de/wirtschaft/unternehmen/uniper-chef-schierenbeck-nord-stream-baut-die-pipeline-zu-ende_aid-55414571">pro deník Rheinische Post uvedl</a>, že očekává, že stavba plynovodu Nord Stream 2 bude dokončena i přes americké sankce.
<blockquote>„K dokončení zbývá pouze 150 km. Očekávám, že společnost Nord Stream dokončí výstavbu potrubí,“ uvedl Schierenbeck.
„Potrubí se vám nemusí zamlouvat, ale Evropa jej potřebuje. Odkláníme se od jaderné energie a uhlí, proto bude Německo v budoucnu potřebovat více plynu než kdy dříve,“ dodal.</blockquote>
Německo mezitím údajně zkoumá možnost vytvoření státem chráněné ochrany, která by držela aktiva Nord Stream 2, jako způsob, jak se vyhnout sankcím USA.
Zdroj úvodní fotografie: © Nord Stream 2 / Axel Schmidt

Rychlé zprávy

Práce na plynovodu Nord Stream 2 v dánských vodách by měly začít 15. ledna

Vývoz ruského zemního plynu potrubím zákazníkům ze zemí mimo bývalý Sovětský svaz loni klesl o deset procent na 179,3 miliardy metrů krychlových. Informovala o tom dnes společnost Gazprom, která má monopol na vývoz této suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firmu má pod kontrolou Kreml.
Do skupiny uvedených zákazníků patří Evropská unie, Turecko a Čína. Výsledky za loňský rok jsou podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera zatím jen předběžné, poznamenala agentura Bloomberg.
V roce 2019 vývoz činil 199,2 miliardy metrů krychlových. Data zahrnují i vývoz do Číny, kam Rusko plynovodem Síla Sibiře loni dodalo 4,1 miliardy metrů krychlových plynu. Síla Sibiře je nová přepravní trasa, Rusko přes ni začalo plyn do Číny dodávat teprve koncem roku 2019.
Gazprom také oznámil, že loni vytěžil 452,7 miliardy metrů krychlových plynu. To je pokles proti 500,3 miliardy metrů krychlových z roku 2019. To byl zároveň největší objem těžby od roku 2012.
Firma byla sedm let ve sporu s Evropskou komisí (EK), která Gazprom obviňovala s porušování hospodářské soutěže. V roce 2018 ale unijní exekutiva oznámila, že se s Gazpromem dohodla na vyřešení sporu. Firmě uložila řadu povinností, které měly obavy z narušování hospodářské soutěže rozptýlit a umožnit volný tok zemního plynu za konkurenční ceny na trzích ve střední a východní Evropě.
Gazprom se díky dohodě s komisí vyhnul pokutě, která mohla činit až deset procent jeho ročních tržeb. To tehdy představovalo v přepočtu více než 200 miliard Kč.

Vývoz ruského plynu mimo bývalý Sovětský svaz klesl o desetinu

Developer plynovodu Nord Stream 2 minulý týden v pátek obnovil práce na pokládce 2,6 km dlouhého úseku potrubí v německých vodách. Pokládku potrubí zajišťuje ruské plavidlo Fortuna. Otázkou stále zůstává, zda pokládka bude pokračovat i v dánských vodách.
Podle serveru myshiptracking.com, se loď Fortuna <a href="https://www.myshiptracking.com/?mmsi=273395690">nachází v německých vodách</a> v oblasti kudy má vést plynovod nord Stream 2, poté, co 5. prosince <a href="https://www.myshiptracking.com/vessels/fortuna-mmsi-273395690-imo-8674156">opustila německý přístav Wismar</a>. Obnovení prací na plynovodu, kterému pro zkompletování zbývá položit něco málo přes 150 km potrubí v německých a dánských vodách, potvrdila i sama společnost Nord Stream 2.
<blockquote>„Nord Stream 2 potvrzuje obnovení prací na potrubí plánovaných na 11. prosince. Loď Fortuna položí 2,6 km dlouhý úsek potrubí ve <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDlu%C4%8Dn%C3%A1_ekonomick%C3%A1_z%C3%B3na">výlučné ekonomické zóně Německa</a> v hloubkách do 30 metrů,“ uvedl mluvčí projektu <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/shipping/121120-nord-stream-2-resumes-gas-link-pipelaying-work-in-german-waters-operator">pro agenturu Platts</a>.</blockquote>
Plavidlo Fortuna již bylo použito k pokládce potrubí plynovodu Nord Stream 2 v pobřežních oblastech Ruska. Jedná se o loď využívající kotvy, na rozdíl od například ruské lodi Akademik Čerskij, která je vybavena systémy pro dynamické udržování polohy. Plavidla používající kotvy však umožňují výrazně pomalejší pokládání potrubí než plavidla s možností dynamického udržování polohy.
Rusko tvrdí, že projekt by měl být dokončen v příštím roce. V současném stavu se však projekt nachází již od prosince 2019, kdy <a href="https://oenergetice.cz/plyn/spojene-staty-nedokazi-zabranit-dokonceni-plynovodu-nord-stream-ii">sankce uvalené Spojenými státy americkými</a> na společnosti podílející se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 zastavily práci švýcarsko-nizozemské společnosti Allseas.
Důvodem, proč nyní práce v německých vodách mohou pokračovat, může být dle agentury Platts to, že rozšířené sankce ze strany USA zavedené říjnu se vztahují pouze na pokládku potrubí v hloubce nad 100 stop (30 metrů).
<figure id="attachment_58581" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1400px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs.jpg"><img class="size-full wp-image-58581" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg 800w" alt="" width="1400" height="932" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Instalace potrubí plynovodu Nord Stream 2 v Německých vodách. Zdroj: Zdroj: © Nord Stream 2 / Axel Schmidt</figcaption></figure>
<h2>Práce v dánských vodách</h2>
Zatímco obnovení pokládky potrubí je, vzhledem k tomu, že je to téměř rok, co byly práce pozastaveny, považováno za malé vítězství, větší výzvou je, kdy a jak budou pokračovat práce v dánských vodách.
Společnost Nord Stream 2 <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/topics/hydrogen">získala v červenci od Dánska</a> povolení k pokládání potrubí i za využití plavidel s kotvami. Hrozba sankcí USA proti jakékoli zúčastněné společnosti by však stále mohla představovat překážku pro pokládku potrubí v dánských vodách.
USA navíc <a href="https://oenergetice.cz/plyn/usa-predstavilo-rozpoctovy-zakona-ministerstva-obrany-dle-podporovatelu-zastavi-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2">plánuje přijmout rozšířené sankce proti projektu</a> jako součást svého nového rozpočtového zákona amerického ministerstva obrany (NDAA). Rozšířené sankce zpřísňují aktuálně platné sankce a zaměřují se na všechny společnosti a jednotlivce podílející se přímo i nepřímo na projektu, včetně např. modernizace lodi potřebné k položení potrubí, ověření zařízení použitého k položení potrubí a pojištění techniky podílející se na projektu.
Německo mezitím údajně zkoumá možnost vytvoření státem chráněné ochrany, která by držela aktiva Nord Stream 2, jako způsob, jak se vyhnout sankcím USA.
Úvodní fotografie: Pokládka potrubí plynovodu Nord stream 2 v Německých vodách. Zdroj: Nord Stream 2

Práce na pokládce potrubí plynovodu Nord Stream 2 byly obnoveny. Otázkou zůstává, jak budou pokračovat

Po roční pauze se dnes znovu rozeběhla finální fáze dostavby rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, kterým má proudit plyn do Evropy po dně Baltského moře. Informovala o tom agentura DPA. Projekt se loni zastavil poté, co Spojené státy pohrozily sankcemi na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Ruské plavidlo Fortuna začalo podle prohlášení konsorcia Nord Stream 2 s pokládkou necelé tři kilometry dlouhého úseku u pobřeží Německa.
Před rokem se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech. K dokončení projektu zbývá položit zhruba 100 kilometrů potrubí, zbylých 90 procent vedení už je hotovo.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Firma pro tento účel zřídila dceřinou společnost Nord Stream 2 AG. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod o délce 1200 kilometrů, jehož stavba si vyžádala investici za osm miliard eur (přes 200 miliard Kč), má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Americký prezident Donald Trump loni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha USA prosadit se na evropském trhu s americkým zemním plynem. O možném zablokování dostavby plynovodu se mluvilo i letos v souvislosti s otravou předáka ruské opozice Alexeje Navalného.

Evropská Unie

Po roční pauze se opět rozeběhla dostavba plynovodu Nord Stream 2

Každoroční rozpočtový zákon amerického ministerstva obrany (NDAA), který zákonodárci představili ve čtvrtek, obsahuje sankce, které podle podporovatelů zastaví dokončení plynovodu Nord Stream 2. <a href="https://www.reuters.com/article/us-usa-defense-congress-nord-stream/russia-to-germany-gas-pipeline-targeted-in-us-defense-bill-idUSKBN28E31I">Zprávu přinesla agentura Reuters</a>.
Projekt plynovodu Nord Stream 2 by měl zdvojnásobit kapacitu současného plynovodu dopravujícího ruský plyn skrz Baltské moře do Německa na 110 miliard m³ za rok. Projekt za 11 miliard dolarů, vedený ruským plynárenským gigantem Gazprom, je dokončen z více než 90 %, k jeho dokončení zbývá položit 160 km potrubí v německých a dánských vodách. Práci však komplikují nevybuchlé bomby z druhé světové války v oblastech mořského dna, kde má být položeno potrubí.
<figure id="attachment_8297" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg"><img class="size-full wp-image-8297" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-768x514.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-725x485.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-800x535.jpg 800w" alt="Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltické moře do Německa. Zdroj: Nord Stream" width="1024" height="685" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltské moře do Německa. Zdroj: Nord Stream</figcaption></figure>
Rusko tvrdí, že projekt by měl být dokončen v příštím roce. V současném stavu se však projekt nachází již od prosince 2019, kdy sankce uvalené Spojenými státy americkými na společnosti podílející se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 zastavily práci švýcarsko-nizozemské společnosti Allseas.
Sankce uvedené v NDAA zpřísňují aktuálně platné sankce a zaměřují se na všechny společnosti a jednotlivce podílející se přímo i nepřímo na projektu, včetně např. modernizace lodi potřebné k položení potrubí, ověření zařízení použitého k položení potrubí a pojištění techniky podílející se na projektu.
<blockquote>„Tyto sankce významně zpřísňují stávající ustanovení … k pokrytí kritických složek projektu plynovodu,“ uvedl americký úředník obeznámený s procesem vytváření sankcí pro Nord Stream 2 a hovořil pod podmínkou anonymity.</blockquote>
Podporovatelé tvrdí, že sankce připraví Rusko o schopnost upravit loď Gazpromu Akademik Cherskiy, která je po stažení speciálních lodí společnosti Allseas jedinou možností, jak položit zbývající potrubí.
<figure id="attachment_83539" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij.jpg"><img class="size-full wp-image-83539" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij-800x450.jpg 800w" alt="" width="1200" height="675" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Loď Akademik Čerskij. Zdroj: Gazprom</figcaption></figure>
<blockquote>„Bez čehokoli z toho [modernizace lodi, pojištění, zajištění potřebných certifikací] prostě nebudou schopni plynovod dokončit,“ uvedl Daniel Vajdich, prezident Yorktown Solutions, společnosti <a href="https://en.interfax.com.ua/news/economic/463869.html">lobbující za zájmy ukrajinské státní energetické společnosti Naftogaz</a>, která je proti projektu.</blockquote>
Minulý měsíc v reakci na to zastavila práce norská DNV GL, společnost, která monitorovala testování a přípravu zařízení používaných loděmi k pokládání potrubí. V září největší skupina pojišťoven lodní dopravy na světě uvedla, že nepojistí plavidla zapojená do projektu.
Kreml uvedl, že hrozba nových amerických sankcí je známkou nekalé soutěže, a slíbil, že Rusko bude hájit své zájmy a komerční projekty.
<figure id="attachment_58580" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1363px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-welding-operations-on-board-offshore-installation-barge-c10-paul-langrock-201811-small-rgb.jpg"><img class="size-full wp-image-58580" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-welding-operations-on-board-offshore-installation-barge-c10-paul-langrock-201811-small-rgb.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-welding-operations-on-board-offshore-installation-barge-c10-paul-langrock-201811-small-rgb.jpg 1363w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-welding-operations-on-board-offshore-installation-barge-c10-paul-langrock-201811-small-rgb-512x350.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-welding-operations-on-board-offshore-installation-barge-c10-paul-langrock-201811-small-rgb-768x526.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-welding-operations-on-board-offshore-installation-barge-c10-paul-langrock-201811-small-rgb-1024x701.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-welding-operations-on-board-offshore-installation-barge-c10-paul-langrock-201811-small-rgb-725x496.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-welding-operations-on-board-offshore-installation-barge-c10-paul-langrock-201811-small-rgb-800x548.jpg 800w" alt="" width="1363" height="933" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Svařovací práce na potrubí na palubě instalačního plavidla Castoro Dieci (C10). Zdroj: © Nord Stream 2 / Paul Langrock</figcaption></figure>
<h2>Schválení zákona a budoucnost pod vedením Bidena</h2>
Očekává se, že NDAA bude schválena Sněmovnou reprezentantů USA v tomto týdnu a brzy poté Senátem. Má to však jeden háček, Trump se zavázal vetovat jakýkoliv návrh zákona, který bude požadovat přejmenování vojenských základen nazvaných po hrdinech Konfederace z občanské války.
Avšak vetování masivního zákona by s sebou přineslo značné politické riziko. Pokud Trump vetuje legislativu a Kongres jeho veto potvrdí, ukončilo by to 59letou sérii schvalování NDAA.
Tak či tak, USA se proti projektu Nord Stream 2 staví již od Obamovy administrativa a očekává se, že nastupující Bidenova administrativa tuto politiku zachová.
Nord Stream 2, společnost původně založená jako konsorcium za účelem plánování, výstavby a provozu plynovodu Nord Stream 2 a následně <a href="https://oenergetice.cz/plyn/gazprom-odkoupi-zbyvajici-50-podil-v-konsorciu-pro-vystavbu-nord-stream-2">zcela odkoupená Gapzormem</a> minulý měsíc uvedla, že sankce přímo nebo nepřímo zasáhnou přibližně 120 společností z více než 12 evropských zemí a že je na vládách a Evropské komisi, aby je chránily před „nezákonnými extrateritoriálními sankcemi“.
Zdroj úvodní fotografie: Nord Stream 2 / Axel Schmidt

USA představilo rozpočtový zákon ministerstva obrany. Dle podporovatelů zastaví dokončení plynovodu Nord Stream 2

Ruská plynárenská společnost Gazprom se ve třetím čtvrtletí propadla do ztráty 251,3 miliardy rublů (72,2 miliardy Kč), zatímco před rokem hospodařila s čistým ziskem 211,8 miliardy rublů. Firma dnes uvedla, že za zhoršením je pokles kurzu ruské měny. Ve čtvrtletí se také snížily tržby, a to jak v Rusku, tak za vývoz plynu do dalších evropských zemí.
Ztráty v souvislosti s poklesem kurzu rublu zasáhly i další ruské firmy, které si vzaly úvěr v cizích měnách. Ruská měna oslabila zejména kvůli dopadům pandemie způsobené šířením nového koronaviru.
V případě Gazpromu čistá ztráta související s měnovými pohyby ve třetím čtvrtletí dosáhla 464,3 miliardy rublů. Před rokem Gazpromu hrály měnové výkyvy do karet a firma z nich měla zisk.
Gazprom uvedl, že průměrná vývozní cena plynu ve čtvrtletí klesla na 117,2 USD (2560 Kč) za 1000 krychlových metrů, zatímco o rok dříve činila 169,8 USD (3709 Kč).
<figure id="attachement_24096" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Gazprom-Ukrajina-800x524.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Gazprom-Ukrajina-800x524.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Tržby ve třetím čtvrtletí klesly na 1,4 bilionu rublů (401,6 miliardy Kč) z 1,6 bilionu rublů před rokem.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí včetně České republiky. Kontrolu nad firmou má Kreml.
Firma byla sedm let ve sporu s Evropskou komisí (EK), která Gazprom obviňovala s porušování hospodářské soutěže. V roce 2018 ale unijní exekutiva oznámila, že se s Gazpromem dohodla na vyřešení sporu. Firmě uložila řadu povinností, které měly obavy z narušování hospodářské soutěže rozptýlit a umožnit volný tok zemního plynu za konkurenční ceny na trzích ve střední a východní Evropě. Gazprom se díky dohodě vyhnul pokutě, která mohla činit až deset procent jeho ročních tržeb, což tehdy představovalo v přepočtu více než 200 miliard Kč.