Dánsko dnes vydalo povolení, aby projekt plynovodu Nord Stream 2 mohl dokončit poslední úsek potrubí v dánských vodách. Kodaň tak odstranila hlavní překážku k dokončení projektu, který už byl několikrát zpožděn a kterým se má přepravovat ruský zemní plyn do Evropy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti projektu se staví Spojené státy, ale také Ukrajina a Polsko, dosavadní tranzitní země pro ruský plyn. Nový plynovod tyto země obejde.
Výstavba plynovodu o celkové délce 1230 kilometrů je téměř u konce. Chybí ještě dokončit úsek v dánských vodách dlouhý téměř 120 kilometrů. Plynovod má přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, takže obchází státy střední a východní Evropy.
Projekt se zastavil v prosinci, protože švýcarsko-nizozemská společnost Allseas, která pokládá potrubí, přerušila činnost kvůli americkým sankcím. Ty se zaměřují na firmy, které poskytují plavidla pokládající potrubí pro Nord Stream 2. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa je proti projektu, protože podle ní posílí vliv Ruska v Evropě a zvýší závislost regionu na dodávkách energií z Ruska.
<figure id="attachement_8297" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-800x535.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-800x535.jpg" alt="Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltické moře do Německa. Zdroj: Nord Stream" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Dánský energetický úřad dnes uvedl, že umožní projektu vedenému ruským plynárenským gigantem Gazprom použít lodě k pokládce potrubí s kotvami namísto vyspělejších plavidel, která využívají takzvanou technologii self-positioning. Ta automaticky udržuje pozici lodě a právě na ni se americké sankce zaměřují.
Mluvčí Nord Stream 2 agentuře Reuters řekla, že konsorcium rozhodnutí Dánska vítá. Zatím ale nerozhodlo, které plavidlo použije a kdy očekává dokončení projektu.
Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal. Praha sice zprvu plány na rozšíření plynovodu Nord Stream kritizovala, pak ale řady kritiků opustila. Koncem listopadu 2015 se Česko zmiňovalo mezi deseti státy EU, jež rozšíření kritizují, v prosinci 2015 ale vláda tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky na návrh ministra průmyslu Jana Mládka rozhodla, že se Česko nepřipojí k dopisu členských států proti Nord Stream.

Plynárenství

Dánsko povolilo obnovení prací na plynovodu Nord Stream 2

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.
<blockquote>&#8222;Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,&#8220; řekl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Asociace uvedly, že zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 procenta tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by také měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla) v budoucnosti přispět mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.
<blockquote>&#8222;Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,&#8220; řekl dnes předseda Rady ČPS Martin Slabý.</blockquote>
Asociace podotkly, že zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace patří mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky také podle ministerstva průmyslu a obchodu. &#8222;S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci,&#8220; dodaly.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají nejen průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Teplárenství

Nové memorandum má podpořit odklon českých tepláren od uhlí

Evropské tržní ceny plynu v posledních měsících setrvale klesají. Do plateb pro koncové zákazníky se trend hned nepromítne, a to hlavně proto, že distributoři nakupují plyn na dlouhá období a nevyužívají tak krátkodobých výkyvů na spotovém trhu s okamžitým dodáním komodity. Ve svých vyjádřeních pro ČTK se na tom shodli vybraní experti.
<blockquote>&#8222;Podobně jako u ostatních energií i cena plynu za poslední týdny klesla na některých trzích až na minima. Plyn však padal už před pandemií koronaviru, a to primárně z důvodu, na kterém stojí vývoj každého trhu. Šlo o výrazný pokles poptávky, kvůli extrémně teplé zimě a souběžně rychle rostoucímu přebytku plynu na trhu. Do Evropy totiž přes zimu proudily rekordní dodávky ze Spojených států, Kataru a Ruska,&#8220; uvedl analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek.</blockquote>
&#8222;Evropské skladovací kapacity, které bývají zaplněny během léta, jsou již z poloviny plné a my se tak pravděpodobně nemusíme obávat dražších složenek za plyn,&#8220; doplnil.
Server <a target="_blank" href="https://oenergetice.cz/plyn/dockame-se-zapornych-cen-take-u-plynu-evropske-ceny-klesaji-rekordne-nizke-urovne">oEnergetice.cz</a> o víkendu s odkazem na odborný web <a target="_blank" href="https://www.montelnews.com/en/story/gas-prices-plumb-new-lows-as-spot-slides-under-eur-3/1116908">montelnews.com</a> upozornil, že spotová cena zemního plynu na největším evropském obchodním bodě TTF během čtvrtka klesla pod tři eura za megawatthodinu (MWh), čímž se dostala na rekordně nízkou úroveň. Během pátečního dne pokles dále pokračoval a propadl se až na 2,35 eura za MWh, uvedl server. Podobná situace je podle webu také v Británii na trhu NBP, kde hodnota kontraktu na příští měsíc dosáhla nejnižší hodnoty za posledních 20 let.
&#8222;Ceny plynu jsou nejníže od roku 2000, což je důsledkem nízké spotřeby. Analytici odhadují, že spotřeba plynu bude v tomto roce nejnižší od 80. let minulého století, jde to ruku v ruce s nižší spotřebou elektřiny. Dá se předpokládat, že ceny plynu opět porostou, neboť poroste i jeho spotřeba,&#8220; řekl ČTK výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr
Někteří analytici nevylučují, že se tržní cena plynu může propadnout do záporných čísel, podobně jako se tomu před pár týdny krátkodobě stalo u americké lehké ropy WTI. &#8222;Myslím, že se během několika měsíců může jednou nebo dvakrát stát i u plynu, ale pouze u spotové ceny a pouze na několik dní. Podobně jako u příkladu před pěti týdny s ropou takový pokles povede jen k mírnému poklesu cen pro spotřebitele, a to hlavně proto, že distributoři plynu pro spotřebitele nakupují plyn na dlouhá období a nevyužívají krátkodobých výkyvů na spotovém trhu,&#8220; sdělil analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.
Uvedl, že cena plynu s dodáním v ČR pro rok 2021 klesla od října 2018 z 23 eur na současných 13 eur za MWh (pokles o 44 procent), cena pro třetí čtvrtletí 2020 klesla z 20 eur v červenci 2019, na současných pět eur (pokles o 75 procent). &#8222;Podobně klesala i cena budoucích dodání jinde v Evropě. Cena s dodáním pro celý kalendářní rok 2022 se drží nad 15 eur, od počátku 2019 klesá z úrovně 20 eur (pokles o 25 procent). Ceny plynu pro vzdálenější roky a kvartály jsou výrazně výše než bližší období. Trh tedy očekává stabilizaci, podobně jako u elektřiny i ropy, ale i tak všechny ceny ropy i plynu jsou nižší než před několika měsíci,&#8220; dodal Dohnal.

Experti: Ceny plynu klesají, do plateb u koncových odběratelů se trend hned nepromítne

Extrémně nízké ceny zemního plynu vyvolané poklesem poptávky během teplé zimy a koronavirové krize spolu s propadem cen ropy dopadají na aktivity ukrajinských těžařů. Ti nyní žádají stát o pomoc, jelikož výrazné omezení výdajů na průzkum ložisek a těžbu by ve střednědobém horizontu mohlo vést ke drastickému snížení domácí těžby plynu.
Asociace ukrajinských těžařů plynu (AGPU) na začátku týdne vyzvala tamní vládu, aby připravila balíček opatření na podporu aktivit v oblasti průzkumu ložisek a těžby plynu. Výrazný propad v domácí těžby by totiž podle asociace ohrozil cíl Ukrajiny dosáhnout nezávislosti na dovozu plynu.
<blockquote>„Situace na poli domácího plynárenského sektoru je velmi znepokojivá. Za současných podmínek existuje reálná hrozba drastického omezení domácí těžby, které by bylo způsobeno částečným či úplným zastavením investic. Nyní průmysl zoufale potřebuje pobídky, bez kterých nelze očekávat vznik nových vrtů či průzkum nových ložisek,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/041420-ukraines-gas-producers-call-for-upstream-incentives-amid-industry-slump" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle serveru S&amp;P Global asociace těžařů</a>.</blockquote>
Ukrajině se v posledních letech podařilo značně navýšit domácí těžbu, která v loňském roce dosáhla zhruba 20,7 miliard metrů krychlových plynu. Při loňské spotřebě 26,4 miliard kubíků se tak země se značně přibližuje nezávislosti na dovozu plynu ze zahraničí.
V loňském roce Ukrajina podle S&amp;P Global rovněž zpřístupnila velké plochy území k průzkumu dalších ložisek. Při současném propadu cen ropy a zemního plynu se nicméně asociace těžařů obává, že průzkumné práce mohou být pozastaveny a těžba z nových polí nebude rozvíjena.
<blockquote>„Obzvlášť důležitou podmínkou v době krize je podpora průmyslového odvětví, které je přímo odpovědné za energetickou nezávislost země,“ uvedl Daniel Maidanik, čestný předseda AGPU.</blockquote>
<h2>Snížení daňové zátěže či podpora rozvoje nekonvenčních ložisek</h2>
Asociace vyzvala vládu, aby urychleně přijala několik opatření pro zajištění pokračování aktivity v oblasti průzkumu a těžby. Například by mělo být sníženo daňové zatížení pro vrty, ze kterých se v posledních dvou letech nic nevytěžilo, mělo by dojít k zavedení pobídek pro nekonvenční těžbu či by měla být prodloužena doba, po kterou je zafixováno zdanění těžby z nových ložisek, z 5 na 10 let.
<blockquote>„Kromě těchto několika prvních kroků asociace žádá ministerstvo energetiky, aby zahájilo přípravu širšího balíčku pobídek pro otevírání nových vrtů, jehož cílem bude především udržení těžby na současné úrovni,“ dodal Maidanik.</blockquote>

Ukrajinští těžaři plynu žádají o státní pomoc, aby nedošlo ke kolapsu domácí těžby

Bratislava 28. února (zpravodaj ČTK) &#8211; Slovensko od března posílí kapacitu dodávek zemního plynu na Ukrajinu. Slovenský přepravce plynu Eustream dnes oznámil, že spolu s ukrajinským partnerem zahájí takzvané virtuální reverzní dodávky suroviny na hlavním plynovodním propojení mezi oběma zeměmi.
Dohodnutá kapacita v rámci zmíněného projektu činí deset milionů metrů krychlových zemního plynu denně. Jeho naplnění je závislé na toku suroviny z Ukrajiny na Slovensko.
V roce 2014 Slovensko zahájilo zpětné dodávky plynu na Ukrajinu prostřednictvím záložního plynovodu. Šlo o součást evropské reakce na přerušení dodávek suroviny z Ruska pro ukrajinské odběratele. Kapacita tohoto plynovodního propojení mezi Slovenskem a Ukrajinou činí celkově 40 milionů metrů krychlových suroviny denně.
Eustream, ve kterém drží manažerskou kontrolu skupina Energetický a průmyslový holding (EPH), kromě zpětných dodávek plynu na Ukrajinu zajišťuje zejména přepravu ruského plynu přes Slovensko dál do západní Evropy. Loni Eustream přepravil nejvíce suroviny od roku 2011. K lepším výsledkům přispělo i to, že zákazníci se předzásobili kvůli nejistotě v souvislosti s tranzitem ruského plynu do Evropy.

Slovensko od března posílí kapacitu dodávek plynu na Ukrajinu

Miliardu dolarů (23 miliard Kč) pošlou Spojené státy zemím střední a východní Evropy sdruženým v iniciativě Trojmoří, aby podpořily jejich energetickou nezávislost na Rusku. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Členem iniciativy je též Česko.
Investicí ve výši miliardy dolarů chtějí Spojené státy podle Pompea podpořit soukromé podnikání v energetickém sektoru.
Spojené státy dlouhodobě kritizují dokončovaný plynovod Nord Stream 2, který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, a obejde tak země střední a východní Evropy. Washington se obává přílišné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Moskvy jsou však Spojené státy motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) z USA. Česká republika bude k plynovodu Nord Stream 2 připojena plynovodem Eugal.
Iniciativa Trojmoří sdružuje dvanáct zemí střední a východní Evropy mezi Jaderským, Černým a Baltským mořem. Vznikla v roce 2016 s cílem zajistit politickou podporu významným přeshraničním projektům v energetice, dopravě nebo digitální komunikaci, a zlepšit tak dopravní spojení, posílit energetickou bezpečnost a hospodářsky posílit východní část Evropské unie.

Pompeo: USA podpoří nezávislost východní Evropy na ruském plynu

Ruský energetický gigant Gazprom, který je největším vývozcem zemního plynu na světě, plánuje i v současné dekádě udržet svůj podíl na evropském trhu s plynem. S roční dodávkou na úrovni 200 miliard kubíků pokrývá zhruba třetinu evropské poptávky po plynu.
Ruský Gazprom je největším dodavatelem plynu do zemí Evropské unie. Během 3. kvartálu loňského roku ruský plynárenský gigant <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/quarterly_report_on_european_gas_markets_q3_2019.pdf" target="_blank" rel="noopener">pokrýval se 45 % téměř polovinu dovozu plynu ze zemí mimo EU</a>, na druhém místě následovalo s 26 % Norsko, 23 % obstaral zkapalněný zemní plyn (LNG) z různých koutů světa a zbylých zhruba 6 % dovozů pokryl plyn ze severní Afriky.
Za celý loňský rok Gazprom <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/special-reports/natural-gas/the-future-of-european-gas-after-groningen" target="_blank" rel="noopener">dodal do Evropy (mimo zemí bývalého Sovětského svazu) a Turecka celkem 199,3 miliard metrů krychlových zemního plynu</a>. Ve srovnání s 201,4 miliardami kubíků v roce 2018 se sice jedná o mírný pokles, společnost si i tak se 36% podílem udržela svou pozici hlavního dodavatele na Evropský trh.
<blockquote>„Společnost úspěšně obhájila svůj podíl na trhu navzdory slabým fundamentům a evropské energetické politice, jež klade důraz na diverzifikaci dovozu zemního plynu,“ uvedla společnost podle portálu S&amp;P Global.</blockquote>
Gazprom ve své prezentaci pro investory rovněž uvedl, že se mu v loňském roce podařilo udržet ceny za dodávaný plyn na úrovni 203 dolarů za 1000 metrů krychlových (zhruba 17,2 EUR/MWh), přičemž průměrnou cenu na evropských denních trzích společnost odhaduje na 153 dolarů za 1000 metrů krychlových (13,3 EUR/MWh).
Pro letošní rok Gazprom původně počítal s cenou za dodávaný plyn opět na úrovni 200 dolarů za 1000 kubíků, na začátku února nicméně odhad snížil na 175-185 dolarů.
<h2>Význam ropy pro evropský trh s plynem klesá</h2>
Přibližně třetinu plynu Gazprom stále dodal za cenu navázanou na ropu, avšak již více než polovina dodávek, konkrétně 56,7 %, byla dodána na základě dlouhodobých kontraktů s cenou navázanou na různé indexy na evropských trzích, včetně spotových a forwardových indexů.
Zbylých přibližně 11 % dodávek obstaraly prodeje na elektronické obchodní platformě (ESP), která společnosti umožňuje optimalizovat prodeje zejména v době nízkých nominací v rámci dlouhodobých kontraktů.

Gazprom plánuje v současné dekádě udržet svůj podíl na evropském trhu s plynem

Mezinárodní energetická agentura (<a href="https://www.iea.org/news/oil-and-gas-industry-needs-to-step-up-climate-efforts-now">IEA</a>) zveřejnila zprávu s názvem <a href="https://www.iea.org/reports/the-oil-and-gas-industry-in-energy-transitions#key-findings">Oil and Gas Industry in Energy Transitions</a>, podle které plynárenské a ropné společnosti čelí zlomové výzvě v podobě transformace energetického sektoru. Ze zprávy vyplývá, že záleží pouze na společnostech, jak se této výzvě postaví a zda včas zareagují, přičemž je zde několik činností, kterými mohou přispět k dosažení této transformace. 
Podle zprávy IEA týkající se ropných a plynárenských společností v období energetické transformace by selhání včas snížit své <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">emise</a> skleníkových plynů mohlo snížit jejich dlouhodobou ziskovost a přijatelnost pro společnost. Proto ropný a plynárenský sektor musí jasně říct, co pro ně transformace energetického sektoru znamená a jak mohou přispět k jejímu urychlení.
<blockquote>„Každá energetická společnost bude přechodem na čistou energetiku ovlivněna. Každá část průmyslu musí zvážit, jak bude reagovat. Nedělat nic jednoduše není možností.“ 
Fatih Birol, výkonný ředitel IEA</blockquote>
<figure id="attachment_80317" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-80317" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-768x410.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-725x387.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-800x428.png 800w" alt="" width="960" height="513" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová primární energie, výroba elektřiny, konečná spotřeba energie, emise CO2 dle paliv. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Je nutné více investovat mimo hlavní oblasti zájmu</h2>
Investice do nízkouhlíkových aktivit jsou podle IEA velice nízké. Ropné a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli">plynárenské</a> společnosti investují méně než 1 % celkových kapitálových nákladů mimo jejich hlavní oblasti zájmu. Zároveň neexistuje žádný náznak toho, že by se tento trend měl v brzké době výrazně změnit. Společnosti, které jsou v tomto ohledu nejaktivnější průměrně vynakládají kolem 5 % na projekty mimo jejich hlavní oblast zájmu.
Největší takové výdaje představují fotovoltaické a větrné elektrárny. Některé společnosti se pak rozhodly přesunout do jiných oblastí a pořídily si již existující podniky zabývající se například distribucí elektřiny, dobíjením elektromobilů, bateriemi. Rovněž bývají tyto společnosti aktivní ve výzkumu a rozvoji.
<figure id="attachment_80316" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="wp-image-80316 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-768x410.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-725x387.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-800x428.png 800w" alt="" width="960" height="513" /><figcaption class="wp-caption-text">Kapitálové náklady nových projektů mimo hlavní oblast zájmu velkých ropných a plynárenských společností. V absolutních hodnotách a jako procentuální podíl na celkových kapitálových nákladech. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Snížit uhlíkovou stopu může být relativně jednoduché</h2>
Podle zprávy <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/iea-weo-2019-vliv-afriky-vyvoj-svetove-energetiky-poroste">IEA</a> je zde mnoho, co může průmysl dělat, aby snížil svou stopu v životním prostředí. Největší prioritou by mělo být snížení emisí v jejich hlavních činnostech.
<blockquote>„Prvním okamžitým krokem pro všechny části průmyslu je snížení environmentální stopy jejich vlastních aktivit. Dnes přibližně 15 % globálních emisí skleníkových plynů spojených s energetikou pochází z těžby a přepravy ke spotřebitelům. Velká část těchto emisí může být snížena relativně rychle a snadno.“ 
Fatih Birol, výkonný ředitel IEA</blockquote>
Dle zprávy existuje mnoho nákladově efektivních způsobů, jak snížit emisní náročnost ropy a zemního plynu. Kupříkladu snížením vypouštění CO2 a spalování asociovaného zemního plynu při těžbě, adresováním <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-se-vice-soustredi-emise-metanu-dalsi-fazi-boje-globalnim-oteplovanim">emisí metanu</a>, integrací obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové elektřiny do nových těžebních projektů, či rozvojem LNG.
<figure id="attachment_80318" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-80318" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-512x282.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-768x423.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-725x400.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-800x441.png 800w" alt="" width="960" height="529" /><figcaption class="wp-caption-text">Změny v průměrné globální emisní intenzitě ropných a plynárenských aktivit ve výhledovém scénáři Sustainable Development Scenario Mezinárodní energetické agentury. Výhled na roky 218 až 2030. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

Emise CO2

IEA: Ropné a plynárenské firmy musí říci, jak mohou přispět k energetické transformaci

Bratislava 21. ledna (zpravodaj ČTK) &#8211; Slovenský přepravce zemního plynu Eustream loni zvýšil objem přepraveného plynu asi o šestinu. K nadprůměrnému růstu přispělo i to, že zákazníci se předzásobili kvůli nejistotě v souvislosti s tranzitem ruského plynu do Evropy. S odvoláním na údaje Eustreamu, v němž drží manažerskou kontrolu skupina Energetický a průmyslový holding (EPH), o tom dnes informoval slovenský plynárenský a naftový svaz.
Nejistota ohledně dodávek se týkala toho, zda bude pokračovat smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu dál do Evropy. Moskva a Kyjev smlouvu nakonec podepsaly až na konci roku.
Loni Eustream přepravil 69,06 miliardy metrů krychlových zemního plynu, což je nejvíce od roku 2011. Společnost kromě přepravy ruského plynu přes Slovensko dál do západní Evropy zajišťuje například i zpětné dodávky suroviny na Ukrajinu.
<figure id="attachement_17816" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/USA-zemní-plyn-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/USA-zemní-plyn-800x450.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Od začátku letošního roku se přeprava plynu přes Slovensko podle Eustreamu drží na nižších úrovních. Situaci na trhu kromě přebytku plynu ovlivňuje i poměrně teplé počasí, co tlačí na pokles cen suroviny.
Slovensko dlouhodobě vystupuje proti rozšíření přepravní kapacity plynovodu Nord Stream, který přivádí ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Bratislava se obává, že takový krok by mohl následně snížit tranzit ruského plynu přes Slovensko.

Společnosti ve světě

Slovenský Eustream loni výrazněji zvýšil objem přepraveného plynu

Prezidenti Turecka a Ruska Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin se dnes zúčastní slavnostního ceremoniálu spuštění plynovodu TurkStream. Plynovod, nazývaný také Turkish Stream, vede po dně Černého moře z Ruska do Turecka. Obchází Ukrajinu z jihu, podobně jako to ze severu činní ještě výkonnější plynovod Nord Stream určený k přepravě plynu z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
TurkStream má dvě větve, každou s přepravní kapacitou 15,75 miliardy krychlových metrů ročně. První větev má dodávat ruský plyn tureckým zákazníkům, zatímco druhá má zajišťovat dodávky do jižní a jihovýchodní Evropy.
Ruský plynárenský gigant Gazprom začal nový plynovod naplňovat již na Nový rok. Bulharská společnost Bulgartransgaz v neděli oznámila, že začala dostávat ruský plyn tímto potrubím. &#8222;Dodávky ruského plynu jsou nejen pro nás, ale také pro Řecko a Severní Makedonii,&#8220; řekl šéf firmy Vladimir Malenov bulharskému rozhlasu. Upozornil, že existují možnosti, jak tento plyn v případě potřeby poslat do Rumunska a na Ukrajinu, přes které Bulharsko až dosud ruský plyn dostávalo. Od nové trasy si Sofia slibuje úsporu v přepočtu zhruba 900 milionů korun ročně, a tak spotřebitelé by mohli zaplatit o pět procent méně.
Z Bulharska má plynovod pokračovat do Srbska a Maďarska, ale ještě není dostavěn.
<figure id="attachement_51535" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Putin-Erdogan-April-2018-460-Turkish-presidential-website.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Putin-Erdogan-April-2018-460-Turkish-presidential-website.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Moskva se snaží omezit přepravu plynu přes Ukrajinu, a to jak stavbou plynovodu TurkStream, tak zdvojnásobením kapacity plynovodu Nord Stream (momentálně až 55 miliard metrů krychlových ročně). Nord Stream 2 původně měl být dokončen v závěru loňského roku. Rusko se domnívá, že jej navzdory americkým sankcím bude schopno dokončit během několika měsíců. Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal.
Spojené státy tvrdí, že jim jde o ochranu evropských zájmů před přílišným vlivem Ruska. Němečtí komentátoři ale za postupem Washingtonu vidí především snahu prosadit se na evropském trhu s americkým plynem. Ten je ovšem nyní proti tomu ruskému dražší.
Rusko a Ukrajina sice na konci loňského roku podepsaly pětiletou dohodu o tranzitu plynu do Evropy, nicméně objemy přepravovaného plynu klesnou z dosavadních 90 miliard metrů krychlových na 65 miliard letos a v letech 2021 až 2024 na 40 miliard ročně. Ukrajina zastavila vlastní přímý dovoz ruského plynu v listopadu 2015, připomněla agentura Reuters. Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se zhoršily ruskou anexí Krymu a vypuknutím povstání proruských separatistů v ruskojazyčném Donbasu na východě Ukrajiny v roce 2014.