Kapacita LNG terminálů v Evropě by měla do 4 let vzrůst téměř o polovinu

Náhrada ruského zemního plynu jinými zdroji je hlavní motivací pro plánovaný značný rozvoj infrastruktury pro dovoz LNG napříč Evropou. Podle serveru Argus si konečné investiční rozhodnutí (FID) zajistilo v Evropě celkem 16 projektů, které zahrnují jak výstavbu nových terminálů, tak optimalizaci stávající infrastruktury. Pokud by tyto projekty byly dokončeny, do roku 2026 by dovozní kapacita pro LNG v Evropě vzrostla na 265 milionů tun ročně, což je o 43 % vyšší hodnota ve srovnání se současnou kapacitou.

Již do konce letošního roku by měly zahájit provoz terminály s celkovou kapacitou 23,8 milionů tun ročně. Tyto terminály budou tvořit 4 plovoucí jednotky pro skladování a zplyňování LNG (FSRU) ve Finsku, Nizozemsku a Turecku. V příštím roce by měly být připojeny další terminály o celkové kapacitě 17 milionů tun LNG ročně, a to dvě jednotky v Německu, a další jedna v Itálii a Řecku.

Německo kromě plovoucích jednotek připravuje i výstavbu klasických terminálů na svém pobřeží. Terminály Brunsbuttel a Stade by do roku 2026 měly navýšit dovozní kapacitu Německa na 25,4 milionů tun ročně, čímž by země dokázala při plném využití pokrýt zhruba 40 % své běžné roční poptávky po plynu.

Evropa růstem značně předčí nárůst globální exportní kapacity

Podle serveru Argus by během letošního a příštího roku měl být nárůst globální exportní kapacity pomalejší, v letech 2024 a 2025, kdy mají být do provozu uváděny velké projekty v Kanadě, USA či Kataru, má poté prudce vzrůst. Evropa tak v nejbližší době růstem své dovozní kapacity značně předčí růst globální exportní kapacity, což vyvolává otázky ohledně dostupnosti LNG na globálním trhu.

I v rámci stávajících plánovaných exportních projektů zůstává nejistota, a to zejména v případě ruského projektu Arctic LNG 2 s celkovou kapacitou 19,8 milionů tun zkapalněného plynu ročně, jelikož dokončení projektu nebude dle výkonného ředitele francouzské TotalEnergies s ohledem na protiruské sankce snadné.