Americké ministerstvo zahraničí tento měsíc varovalo evropské podniky, které podle něj pomáhají při výstavbě ruského plynovodu Nord Stream 2, že čelí hrozbě sankcí. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Končící administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů připravuje konečný soubor opatření proti projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
<blockquote>&#8222;Snažíme se informovat podniky o riziku (sankcí) a vyzýváme je, aby se stáhly dřív, než bude pozdě,&#8220; uvedl zdroj z americké vlády.</blockquote>
Ministerstvo zahraničí USA by podle něj mělo ve čtvrtek nebo v pátek zveřejnit zprávu o firmách, které podle něj pomáhají při realizaci projektu. Mezi tyto firmy podle zdroje patří například podniky, které poskytují pojištění nebo které pomáhají pokládat podmořské potrubí.
Od prosince po roční pauze pokračuje finální fáze dostavby plynovodu, který je hotový už z více než 90 procent. Projekt se předloni zastavil, když Spojené státy pohrozily sankcemi vůči podnikům spojeným s výstavbou plynovodu. Ruské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury RIA uvedlo, že plynovod Nord Stream 2 bude dokončen i navzdory tlakům ze strany Spojených států.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Plynárenství

Reuters: USA varovaly evropské firmy před sankcemi kvůli plynu

<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/123120-trans-adriatic-pipeline-begins-gas-deliveries-from-azerbaijan-to-italy">Plynovod TAP</a> 30. prosince 2020 začal do Evropy dodávat první zemní plyn. TAP je poslední součástí infrastruktury jižního plynového koridoru. Zemní plyn pochází z Ázerbájdžánu a do Evropy je dopravován mj. plynovodem TANAP přes Turecko až do jižní Itálie. 
Výstavba plynovodu TAP trvala téměř 4 a půl roku a byla dokončena v říjnu 2020. V listopadu 2020 byl zahájen <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-commercial-operations">komerční provoz</a>. Plynovod je již nyní schopen plného provozu, nicméně dle <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/12/31/10591649/first-azeri-gas-reaches-greece-and-bulgaria-via-tap">aktuální dohody</a> se budou dodávky během 15 měsíců postupně zvyšovat ze 40 % až do maximální výše.
<h2>Výstavba navazujícího plynovodu do Bulharska nadále probíhá</h2>
Plynovod TAP navazuje na turecký plynovod <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tanap-jiz-oficialne-uveden-provozu-tap-planovan-rijen-2020">TANAP</a> a tvoří tak poslední část infrastruktury jižního plynového koridoru, který EU považuje za jeden z hlavních diverzifikačních projektů pro dodávky zemního plynu. Zdrojem zemního plynu pro jižní koridor jsou ložiska v ázerbájdžánské části Kaspického moře. Plyn pak dále teče přes Gruzii, Turecko, Bulharsko, Řecko až do Itálie.
<figure id="attachment_22573" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-22573" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor-512x170.png 512w" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Jižní plynový koridor. Zdroj: http://www.tap-ag.com</figcaption></figure>
Dle současných dlouhodobých smluv má TAP dodávat 8 miliard m3 plynu ročně (bcm/y) do Itálie, 1 bcm/y do Řecka a 1 bcm/y do Bulharska. Bulharsko by mělo z plynovodu TAP získávat plyn prostřednictvím plynovodu mezi Bulharskem a Řeckem – tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/delnici-plynovodu-igb-hrozi-vypovedi-kvuli-neplaceni-mzdy">Interkonektorem Řecko-Bulharsko</a> (IGB), jež je momentálně ve výstavbě. Kapacita IGB má být 3 bcm/y a do komerčního provozu má být uveden do července 2021.
<h2>V létě proběhne tržní test o možném zvýšení kapacity</h2>
<blockquote>„Dnes je historický den pro náš projekt, stejně jako pro zúčastněné země a evropskou energetiku. TAP je nepostradatelnou součástí plynárenské soustavy evropského kontinentu, podílející se na plánované energetické transformaci. Nabízíme spolehlivou, přímou a nákladově efektivní přepravní trasu do zemí jihovýchodní Evropy a dále,“ uvedl Luca Schieppati, generální ředitel projektu TAP</blockquote>
Podle <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-transporting-first-gas">vyjádření</a> obchodní ředitelky projektu TAP, Mariji Savovové, bude v létě spuštěn tržní test za účelem prozkoumání možného rozšíření TAP. V takovém případě by byla kapacita plynovodu navýšena na 20 bcm/y .
Zdroj úvodní fotografie: tap-ag.com

Plynovodem TAP začal do Evropy proudit první plyn

Developer plynovodu Nord Stream 2 minulý týden v pátek obnovil práce na pokládce 2,6 km dlouhého úseku potrubí v německých vodách. Pokládku potrubí zajišťuje ruské plavidlo Fortuna. Otázkou stále zůstává, zda pokládka bude pokračovat i v dánských vodách.
Podle serveru myshiptracking.com, se loď Fortuna <a href="https://www.myshiptracking.com/?mmsi=273395690">nachází v německých vodách</a> v oblasti kudy má vést plynovod nord Stream 2, poté, co 5. prosince <a href="https://www.myshiptracking.com/vessels/fortuna-mmsi-273395690-imo-8674156">opustila německý přístav Wismar</a>. Obnovení prací na plynovodu, kterému pro zkompletování zbývá položit něco málo přes 150 km potrubí v německých a dánských vodách, potvrdila i sama společnost Nord Stream 2.
<blockquote>„Nord Stream 2 potvrzuje obnovení prací na potrubí plánovaných na 11. prosince. Loď Fortuna položí 2,6 km dlouhý úsek potrubí ve <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDlu%C4%8Dn%C3%A1_ekonomick%C3%A1_z%C3%B3na">výlučné ekonomické zóně Německa</a> v hloubkách do 30 metrů,“ uvedl mluvčí projektu <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/shipping/121120-nord-stream-2-resumes-gas-link-pipelaying-work-in-german-waters-operator">pro agenturu Platts</a>.</blockquote>
Plavidlo Fortuna již bylo použito k pokládce potrubí plynovodu Nord Stream 2 v pobřežních oblastech Ruska. Jedná se o loď využívající kotvy, na rozdíl od například ruské lodi Akademik Čerskij, která je vybavena systémy pro dynamické udržování polohy. Plavidla používající kotvy však umožňují výrazně pomalejší pokládání potrubí než plavidla s možností dynamického udržování polohy.
Rusko tvrdí, že projekt by měl být dokončen v příštím roce. V současném stavu se však projekt nachází již od prosince 2019, kdy <a href="https://oenergetice.cz/plyn/spojene-staty-nedokazi-zabranit-dokonceni-plynovodu-nord-stream-ii">sankce uvalené Spojenými státy americkými</a> na společnosti podílející se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 zastavily práci švýcarsko-nizozemské společnosti Allseas.
Důvodem, proč nyní práce v německých vodách mohou pokračovat, může být dle agentury Platts to, že rozšířené sankce ze strany USA zavedené říjnu se vztahují pouze na pokládku potrubí v hloubce nad 100 stop (30 metrů).
<figure id="attachment_58581" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1400px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs.jpg"><img class="size-full wp-image-58581" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg 800w" alt="" width="1400" height="932" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Instalace potrubí plynovodu Nord Stream 2 v Německých vodách. Zdroj: Zdroj: © Nord Stream 2 / Axel Schmidt</figcaption></figure>
<h2>Práce v dánských vodách</h2>
Zatímco obnovení pokládky potrubí je, vzhledem k tomu, že je to téměř rok, co byly práce pozastaveny, považováno za malé vítězství, větší výzvou je, kdy a jak budou pokračovat práce v dánských vodách.
Společnost Nord Stream 2 <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/topics/hydrogen">získala v červenci od Dánska</a> povolení k pokládání potrubí i za využití plavidel s kotvami. Hrozba sankcí USA proti jakékoli zúčastněné společnosti by však stále mohla představovat překážku pro pokládku potrubí v dánských vodách.
USA navíc <a href="https://oenergetice.cz/plyn/usa-predstavilo-rozpoctovy-zakona-ministerstva-obrany-dle-podporovatelu-zastavi-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2">plánuje přijmout rozšířené sankce proti projektu</a> jako součást svého nového rozpočtového zákona amerického ministerstva obrany (NDAA). Rozšířené sankce zpřísňují aktuálně platné sankce a zaměřují se na všechny společnosti a jednotlivce podílející se přímo i nepřímo na projektu, včetně např. modernizace lodi potřebné k položení potrubí, ověření zařízení použitého k položení potrubí a pojištění techniky podílející se na projektu.
Německo mezitím údajně zkoumá možnost vytvoření státem chráněné ochrany, která by držela aktiva Nord Stream 2, jako způsob, jak se vyhnout sankcím USA.
Úvodní fotografie: Pokládka potrubí plynovodu Nord stream 2 v Německých vodách. Zdroj: Nord Stream 2

Práce na pokládce potrubí plynovodu Nord Stream 2 byly obnoveny. Otázkou zůstává, jak budou pokračovat

Američtí těžaři v posledních letech intenzivně hledají odbytiště pro svůj plyn, jehož těžba převyšuje poptávku na tamním trhu. Přestože se tamním společnostem nedávno podařilo navázat dlouhodobou spolupráci například ve Vietnamu, v Evropě naráží na komplikace. Poté, co nedávno zkrachovala jednání o dodávkách plynu do Francie, přichází další rána z Irska, kde soud zrušil povolení pro plánovaný LNG terminál, za kterým stojí americký developer.
S prudkým nárůst domácí těžby zemního plynu v posledních letech se američtí exportéři snaží expandovat na zámořské trhy. Příkladem může být jejich aktivita na Vietnamském trhu, kde <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/usa-upevnuji-spolupraci-vietnamem-oblasti-energetiky-zeme-chteji-dodavat-plyn" target="_blank" rel="noopener">americké společnosti během nedávného obchodního fóra uzavřely řadu dohod</a> v oblasti dodávek energetických zařízení a rozvoje infrastruktury, což má USA otevřít cestu pro dodávky plynu.
V hledáčku vývozců je však dlouhodobě i evropský trh, na kterém si developeři exportních terminálů snaží zajistit dlouhodobé kontrakty, které jsou běžně důležitým předpokladem pro jejich vybudování. Dlouhodobý kontrakt na dodávku zkapalněného plynu se snažil vyjednat i americký developer NextDecade ve Francii, avšak <a href="https://oenergetice.cz/plyn/usa-tlaci-export-plynu-francie-americky-senator-varoval-macrona-aby-jednani-nezdrazoval" target="_blank" rel="noopener">tamní polostátní energetická společnost Engie vyjednávaní minulý týden ukončila</a>. V tomto případě věci nepomohlo ani varování ze strany amerického senátora.
Další rána pro americké vývozce plynu nyní přichází z Irska, kde soud <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/111020-new-blow-for-us-lng-in-europe-as-irish-court-quashes-shannon-lng-consents" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts vyhověl žádosti environmentálního sdružení Přátelé životního prostředí Irska</a> a zrušil prodloužení plánovacího povolení z roku 2008, které mělo 10letou platnost. Podle sdružení tak bude muset developer projektu nyní o povolení opětovně požádat.
Za projektem v současné době stojí americký developer New Fortress Energy, který práva k projektu odkoupil v roce 2018 od irských investorů. Ti projekt převzali v roce 2015 od americké společnosti Hess. Od roku 2015, kdy Hess projekt prodal, realizace projektu podle Platts vůbec nepokročila, ačkoliv projekt běží již více než 10 let.
<h1>Důležitá podpora vlády je pryč</h1>
Pro realizaci podobných projektů je nejen v Evropské unii důležitá i podpora místní vlády, kterou projekt LNG terminálu Shannon původně měl. V letošním roce se nicméně karta obrátila, jelikož nová vládní koalice, jejíž součástí je i strana zelených, není nakloněna dovozu plynu těženého pomocí frakování břidlic.
<blockquote>
„Nepodporujeme dovoz frakovaného plynu a vypracujeme politické prohlášení, kterým tento přístup zakotvíme. Se směřováním Irska k uhlíkové neutralitě nevěříme, že má smysl rozvíjet LNG terminály na dovoz frakovaného plynu a v souladu s tím odstraníme projekt LNG terminálu Shannon ze seznamu projektů společného zájmu (PCI) v roce 2021,“ uvedla v červnu podle server Platts koalice v programovém prohlášení vlády.
</blockquote>
Jelikož je plánovaný terminál v současné době na seznamu projektů společného zájmu, může jeho developer požádat o čerpání finančních prostředků z evropského programu Connecting Europe Facility. Vyřazení projektu z tohoto seznamu by tak mohlo vést ke zhoršení jeho rentability.
Úvodní fotografie: Švédský LNG terminál v oblasti Nynashamn, autor: Jan Arrhénborg / AGA

Po Francii Irsko: Další komplikace pro dovoz plynu z USA do Evropy

Spojené státy americké v posledních letech výrazně navýšily domácí těžbu zemního plynu, pro který nyní tamní společnosti hledají nová odbytiště. Jedním z nich by se mohla stát i Francie, avšak tamní energetická skupina Engie vyjednávání o dodávkách plynu v tomto týdnu ukončila. Ještě předtím však jeden ze senátorů USA varoval francouzského prezidenta, že intervence ze strany francouzské vlády s úmyslem potenciální dohodu shodit ze stolu by mohla mít důsledky pro budoucí obchodní vztahy obou zemí.
Břidlicová revoluce otevřela americkým těžařům rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, jejichž těžba v USA v posledních letech výrazně vzrostla. V případě zemního plynu tamní těžba navzdory značnému růstu výroby elektřiny z plynu převyšuje poptávku, a tak společnosti hledají odběratelé i na jiných kontinentech, kam může plyn proudit ve zkapalněné podobě (LNG).
Jedním z takových trhů se v následujících letech může stát Vietnam, kde <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/usa-upevnuji-spolupraci-vietnamem-oblasti-energetiky-zeme-chteji-dodavat-plyn/" target="_blank" rel="noopener">americké společnosti během nedávného obchodního fóra uzavřely řadu dohod</a> v oblasti dodávek energetických zařízení a rozvoje infrastruktury, což má USA otevřít cestu pro dodávky plynu.
Podobně se americká společnost NextDecade, developer terminálu Rio Grande pro vývoz LNG, snažila probojovat na francouzský trh. V jednání byla 20letá dohoda na dodávky zkapalněného plynu s polostátní francouzskou energetickou skupinou Engie o hodnotě 7 miliard dolarů. <a href="https://www.reuters.com/article/usa-france-lng/update-1-u-s-senator-warns-frances-macron-over-gas-exports-deal-delay-idUSL1N2HO4WK" target="_blank" rel="noopener">Podle agentury Reuters</a> a dalších médií však francouzská vláda údajně požádala Engie o pozdržení podpisu dohody s ohledem na obavy dopadu těžby břidličného plynu na životní prostředí.
Francouzská vláda minulý měsíc rovněž uvedla, že přestane poskytovat státní záruky na projekty spojené s „více znečisťujícími“ formami ropy, včetně břidličné ropy. Od roku 2025 poté státní záruky pro ropné projekty zruší zcela, od roku 2035 má dojít i na zemní plyn. Reakce ze strany představitelů Spojených států na sebe nenechala dlouho čekat.
<blockquote>„Pokud jsou zprávy pravdivé, tato intervence by mohla mít negativní dopad na budoucí obchod mezi našimi dvěma velkými zeměmi,“ uvedl podle agentury Reuters americký senátor Kevin Cramer v dopise adresovaném prezidentovi Francie Emmanuelu Macronovi.</blockquote>
Podle senátora USA i při rostoucí těžbě plynu postupně snižují emise metanu. Podobný dopis podle Reuters zaslalo Macronovi i 24 členů dolní komory kongresu, ve kterém zmiňují zjištění vládních laboratoří, že vývoz zkapalněného plynu z USA do Evropy údajně zanechává nižší uhlíkovou stopu než dovoz plynu pomocí plynovodů z Ruska.
<h1>Varování se minulo účinkem</h1>
Varování a prosby ze strany amerických zákonodárců se ovšem minuly účinkem, jelikož společnost Engie v tomto týdnu <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/110320-frances-engie-pulls-out-of-talks-for-us-lng-import-deal-with-nextdecade-company" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts oznámila, že vyjednávání s NextDecade ukončila</a>. Kromě francouzské vlády na společnost vyvíjely tlak i ekologické organizace, jelikož by tato dohoda nebyla v souladu s francouzskými klimatickými cíli.
<blockquote>„Engie se rozhodla nepokračovat v obchodních jednáních se společností NextDecade na téma projektu dodávek plynu. Další komentáře nebudeme poskytovat,“ uvedla francouzská společnost ve vyjádření zaslaném serveru S&amp;P Global Platts.</blockquote>
NextDecade podle Platts plánuje učinit konečné rozhodnutí o investici v následujícím roce, harmonogram se však již několikrát změnil. Prozatím developer uzavřel pouze jednu 20letou dohodu se společností BP na odběr 2 milionů tun LNG ročně. Pro rozhodnutí o investici do dvou až tří zkapalňovacích linek by však potřebovala zajistit odběratele pro dalších 9 milion tun ročně.
Autor úvodní fotografie: <a class="mw-redirect" title="User:JoachimKohlerBremen" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:JoachimKohlerBremen" target="_blank" rel="noopener">JoachimKohlerBremen</a>

USA tlačí na export plynu do Francie: Americký senátor varoval Macrona, aby jednání nezdržoval

Spojené státy opět stupňují tlak na projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit kapacitu přímé trasy pro přepravu zemního plynu z Ruska do Německa. Ministerstvo zahraničí nyní rozšířilo potenciální seznam společností, kterým hrozí za účast na projektu sankce. Těm se společnosti mohou vyhnout, pokud do jednoho měsíce postupně neukončí svou účast.
Společnosti zapojené do projektu plynovodu Nord Stream 2 jsou již delší dobu pod tlakem hrozby uvalení sankcí ze strany Spojených států amerických, podle kterých projekt ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy a povede ke zvýšení závislosti na Rusku. První sankce USA uvalily na konci loňského roku, což mělo za následek, že pozastavení pokládky potrubí švýcarsko-nizozemskou společností Allseas Group, která stáhla své speciální lodě.
Ještě na konci loňského roku ruské ministerstvo energetiky zastávalo názor, že plynovod bude dokončen do konce současného roku. Rusko následně na začátku letošního roku uvedlo, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni" target="_blank" rel="noopener">že pokládku zbývajících 160 km plynovodu bude schopné dokončit za pomoci své vlastní lodi Akademik Čerskij</a>. Ta však vyžadovala modifikace, aby mohla pracovat v Baltském moři.
Aby se americké sankce neminuly svým účinkem, tamní ministerstvo financí novým výkladem zákona, který byl pro účely zavedení sankcí na plynovody Nord Stream 2 a TurkStream přijat v loňském roce, rozšířilo potenciální okruh společností účastnících se na projektu. Nyní by se tak sankce měly vztahovat i na subjekty, které poskytují služby pro vylepšení nebo instalaci vybavení pro pokládková plavidla či tyto práce financují.
Stanovisko ministerstva financí <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/102020-us-steps-up-sanctions-pressure-on-nord-stream-2-gas-pipeline-contractors" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts uvádí</a>, že sankce nebudou uvaleny na subjekty porušující zákon, pokud okamžitě začnou v dobré víře omezovat své aktivity a do 30 dní od vydání tohoto stanoviska je ukončí.
<blockquote>„Ministerstva zahraničí a financí jsou připravena využít veškerou pravomoc na uvalení sankcí, aby zastavila výstavbu těchto plynovodů,“ uvedlo podle serveru Platts ministerstvo zahraničí USA.</blockquote>
Přitvrzení v úsilí Spojených států zastavit projekt přichází pouze několik dní poté, co výstavbu plynovodu podpořil německý ministr zahraničí, kdy v jednom rozhoru podle serveru Platts uvedl, že očekává, že projekt bude dokončen.
Během letošního léta sice projekt ztratil podporu u části německých politiků v návaznosti na obvinění Ruska z otrávení opozičního politika Alexeje Navalného, nicméně řada německých politiků, včetně <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nemecky-ministr-financi-nevidi-duvod-sankci-usa-pro-nord-stream-2" target="_blank" rel="noopener">ministra financí a spolkového vicekancléře</a> či <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vychodonemecke-zeme-jsou-proti-zastaveni-plynovodu-nord-stream-2" target="_blank" rel="noopener">zástupců východních spolkových zemí</a>, se za projekt v posledních měsících postavili.
Ruské plavidlo Akademik Čerskij nyní kotví v Baltském moři nedaleko Kaliningradu, kam připlulo po téměř pěti měsících strávených v německém přístavu Mukran. Nyní stále není jisté, zda projekt bude dokončen a pokud ano, nebude tomu zřejmě dříve než v průběhu následujícího roku.
Zdroj úvodní fotografie: Nord Stream 2 / Axel Schmidt

USA rozšířily sankce za účast na výstavbě plynovodu Nord Stream 2, dodavatelé dostali 30 dní

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard Kč) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých (1,4 miliardy Kč) pokutoval i pětici dalších podniků, které na projektu Nord Stream 2 spolupracují, informovaly dnes tiskové agentury.
Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí už tak dominantní pozici firmy Gazprom na trhu. Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Polsko vyměřilo ruskému Gazpromu rekordní pokutu za Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit přepravní kapacitu přímé trasy pro dodávky zemního plynu z Ruska do Německa, sice naráží na opozici u řady evropských zemí a USA, nicméně dlouhou dobu měl jasnou podporu alespoň v Německu. V současné době se však stále častěji ozývají na německé politické scéně hlasy, které mluví proti jeho dokončení. Osud projektu, který byl již téměř dokončen, je tak stále nejistý.
Podle Manuely Schwesigové, ministerské předsedkyně spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, do které má plynovod Nord Stream 2 stejně jako jeho první větev ústit, podle serveru S&amp;P Global uvedla, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/090820-german-divisions-on-nord-stream-2-laid-bare-as-regional-leader-rejects-calls-to-halt-project" target="_blank" rel="noopener">že případ zástupce ruské opozice Alexeje Navalného by neměl být využíván jako výhrůžka pro tento projekt</a>.
&#8222;Zastavení plynovodu by nepoškodilo pouze Rusko, ale rovněž Německo. Plynovod potřebujeme pro zásobování Německa. A na jeho výstavbě se podílely německé společnosti,&#8220; uvedla Manuela Schwesigová.
&#8222;I před případem Navalného zde byly pokusy ze strany Spojených států zastavit Nord Stream 2. Dělníci v našem přístavu Mukran jsou neklidní, jelikož jim američtí senátoři hrozí sankcemi. Německo musí být schopné se samo rozhodovat, odkud a jakou cestou bude získávat svou energii,&#8220; dodala Schwesigová.
<h2>Názory se různí i v rámci jednotlivých stran</h2>
Zatímco někteří němečtí politici projekt nového plynovodu podporují, jiní se k němu staví odmítavě. Podle šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu Norberta Röttgena, který má ambice na kancléřský post, není dokončení plynovodu jisté. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/mozny-nastupce-merkelove-zpochybnil-dokonceni-nord-stream-2" target="_blank" rel="noopener">Dokončení projektu by podle Röttgena Rusku potvrdilo to, aby pokračovalo v současné politice</a>, jelikož bez rázné odpovědi se podle něj přístup země nezmění.
Nejednotu názorů německých politiků potvrdil i německý europoslanec David McAllister, podle kterého v Německu probíhají čilé diskuze na toto téma s různými názory napříč celým politickým spektrem. &#8222;To, co vidím, je, že různé názory procházejí všemi politickými stranami,&#8220; řekl v rozhovoru pro rádio BBC. Nedokončení projektu by podle něj mělo obrovské ekonomické dopady.

Postoj německých politiků k plynovodu Nord Stream 2 je nejednotný, jeho dokončení je stále nejisté

Ruské plynárenské společnosti Gazprom v pololetí klesl vývoz plynu do Evropy, včetně Turecka, o 18 procent na 78,94 miliardy metrů krychlových. Poptávku po plynu snížila pandemie nemoci covid-19 a s tím spojená omezení, která zasáhla ekonomickou aktivitu, uvedla dnes firma. Ta je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.
Výrazný pokles vývozu znamená, že pro Gazprom bude obtížné dosáhnout celoročního cíle, který počítá s vývozem více než 166,6 miliardy metrů krychlových plynu. Gazprom také čelí konkurenci dalších zdrojů plynu, jako jsou dodávky zkapalněného zemního plynu po moři. Loni vývoz Gazpromu do Evropy činil 199,2 miliardy metrů krychlových.
Gazprom má na dodávkách plynu do Evropy podíl kolem 35 procent. Firma očekává, že poptávka po plynu se v Evropě začne opět zvyšovat od třetího čtvrtletí.
Vývoz plynu do západní Evropy klesl o pětinu a do zemí střední a východní Evropy o více než 15 procent. Export do Německa, které je pro Gazprom největším trhem, se propadl o 25,4 procenta. Vývoz do České republiky byl nižší o 38 procent.
Gazprom také uvedl, že dodávky do Číny za leden až červen dosáhly 1,57 miliardy metrů krychlových. Gazprom začal vyvážet plyn do Číny teprve loni v prosinci, poznamenala agentura Reuters.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má také monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Podle svých internetových stránek se na globálních rezervách plynu podílí 18 procenty a na celosvětové těžbě asi 14 procenty.

Gazpromu v pololetí klesl vývoz plynu do Evropy o 18 procent

Kromě letošní teplé zimy se na poptávce po zemním plynu podepsala i pandemie koronaviru, kdy tradiční dodavatelé plynu do Evropy musí omezovat své dodávky. Norská státem ovládaná společnost Equinor tak během minulého čtvrtletí omezovala těžbu na svých flexibilních polích, aby plyn mohla vytěžit a prodat později, kdy budou ceny vyšší.
Vysoký stav evropských zásobníků plynu po relativně teplé zimě, pokles poptávky způsobený koronavirovou pandemií a přebytek zkapalněného plynu na globálním trhu letos tlačí ceny zemního plynu na evropských trzích do extrémně nízkých hodnot.
Tato situace tak není příznivá pro těžaře, kteří tak využívají flexibility, jež mají k dispozici. Norská státem ovládaná společnost Equinor, která těží a dodává plyn dále do Evropy, tak snižuje produkci ze svých flexibilních polí Troll a Oseberg se záměrem plyn vytěžit a prodat později, kdy budou ceny plynu vyšší.
Finanční ředitel společnosti Lars Christian Bacher podle serveru S&amp;P Global uvedl při prezentaci <a href="https://www.equinor.com/en/news/equinor-second-quarter-2020-results.html" target="_blank" rel="noopener">výsledků za letošní druhé čtvrtletí</a>, že <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/072420-norways-equinor-defers-significant-norwegian-gas-volumes-in-q2" target="_blank" rel="noopener">společnost neustále optimalizuje své norské portfolio v závislosti na aktuální tržní situaci</a>. Nyní tak nelze přesně říci, kolik plynu Norsko do konce roku vytěží.
<blockquote>„Je velmi, velmi obtížné na to odpovědět, jelikož se soustředíme na hodnotu místo objemu a množství, které posuneme na později, se teprve ukáže. A tato rozhodnutí jsou činěna více méně na denní bázi, v závislosti na ceně,“ uvedl Lars Christian Bacher.</blockquote>
<h2>Těžba meziročně klesla o desetinu</h2>
Optimalizace výnosů z těžby plynu se tak podepsala na celkovém objemu vytěženého plynu, který ve druhém čtvrtletí meziročně poklesl o přibližně 10 %. V období mezi letošním březnem a červen tak Equinor těžil v průměru 100 milionů metrů krychlových plynu denně.
V tomto případě se však nejedná o celkový objem plynu vytěžený v Norsku, ale pouze o množství odpovídající podílu společnosti v jednotlivých těžebních polích, který se v průměru pohybuje okolo 40 %.
Nižší byla i průměrná realizační cena, za kterou společnost plyn dodávala. V letošním druhém čtvrtletí tak Equinor za vytěžený plyn utržil průměrně 6,9 EUR/MWh, o 59 % méně než ve stejném období loni.