S poklesem cen plynu se v USA v posledních letech staví stále více pokročilých paroplynových elektráren
Propad cen zemního plynu, který způsobuje stále rostoucí domácí těžba, stimuloval ve Spojených státech v posledních letech výstavbu nových plynových zdrojů. V posledních třech letech rovněž výrazně vzrostl podíl pokročilých paroplynových bloků, které nabízí vyšší účinnost a nižší náklady na výstavbu než starší typy plynových zdrojů.
Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) v posledních letech v USA rostou jednotky až desítky GW výkonu v paroplynových zdrojích ročně, přičemž v posledních letech se ke slovu dostávají pokročilé paroplynové bloky (ANGCC).
V posledních třech letech tyto pokročilé bloky tvořily bezmála třetinu nového výkonu v paroplynových elektrárnách.
Pokročilé bloky mohou díky své vyšší účinnosti a většímu výkonu nabídnout úspory z rozsahu, a tudíž i nižší náklady na výstavbu oproti starším typům. Podle EIA by nižší náklady měly v následujících letech podstatně navýšit podíl pokročilých bloků mezi novými plynovými zdroji.
Vyšší výkon umožnil snížení nákladů
Technologie paroplynových elektráren se stejně jako jiné technologie v posledních desetiletích neustále vyvíjela. Zatímco na počátku 60. let se výkon jednotlivých bloků pohyboval na úrovni 20 MW, v polovině 80. let největší bloky dosahovaly výkonu 100 MW a ke konci 90. let již 200 MW. S většími a lepšími turbínami, vyššími spalovacími teplotami a tím i vyšší účinností výkon současných bloků běžně dosahuje i 320 MW.
Vyšší instalovaný výkon pokročilých paroplynových bloků tak umožnil snížit náklady na jednotku instalovaného výkonu. První turbíny poslední generace větší třídy H byly v USA instalovány v roce 2015 a v roce 2017 tvořily 45 % výkonu v nových paroplynových blocích. Podle průzkumu EIA by turbíny třídy H měly tvořit třetinu nového výkonu v roce 2020 a až 40 % v letech 2021 a 2022.
Vůči starším paroplynovým blokům mohou pokročilé bloky nabídnout výrazně nižší náklady na jednotku instalovaného výkonu. Zatímco mezi lety 2013 a 2016 se náklady na výstavbu pokročilých bloků pohybovaly v průměru na 936 dolarech za kW, v případě starších typů bloků náklady dosahovaly 1270 dolarů za kW, tedy o třetinu vyšší hodnoty.
Nejlevnější je stále výstavba běžných spalovacích turbín bez parního okruhu, které však dosahují nižší účinnosti a díky své vysoké flexibilitě jsou běžně využívány jako špičkové zdroje.
Podle referenčního scénáře posledního výhledu EIA z letošního roku by díky nižším nákladům na výstavbu moderních paroplynových elektráren měl výkon v těchto zdrojích v USA vzrůst do roku 2050 o 235 GW.
Mohlo by vás zajímat:
Plyn je určitě lepší jak uhlí , jde ale o to, aby se USA nestaly na plynu závislé až příliš. Postupným zavíráním uhelek i jaderek jim tak zůstane mix. Plyn + OZE i v období po roce 2050. "Uhlíková stopa" výroby elektřiny v USA bude i po roce 2050 značná. Naproti tomu třeba Čína vsadila na vodu = 350 GW , rychle buduje vítr a slunce a spoléhá i na atom. I když tam dnes uhelky mají asi 1.100 GW a stále se nové budují, tak bych moc nedal za to, že po roce 2050 na tom bude Čína lépe. Stabilizačním prvkem výroby OZE tam bude voda , jádro, plyn v USA především plyn.
No ona Čína je na tom samozřejmě lépe už teď a to jak ve spotřebě tak emisích CO2 na obyvatele. Jenže to je důsledkem především nedostatku vlastních zdrojů a ekonomické zaostalosti Číny vůči USA a také tím ,že Amerika je jednou z mála zemí světa , která je bohatá na levné zdroje energie a tak s nimi nešetří. Podobně se chová Canada, Kuwait , Qatar , Rusko a další na zdroje bohaté státy naopak Evropská unie nemá ani poloviční spotřebu energie na obyvatele než USA, ale pořád o polovinu větší než Čína. V každém případě v současné době roste spotřeba nejvíce ve státech středního východu a chudých státech Asie, kdežto ve státech OECD už patrně spotřeba na 1 obyvatele dosáhla svého vrcholu a bude dále klesat.
Dovolím si částečně nesouhlasit s poslední větou - do spotřeby ve vyspělejších státech ještě vstoupí v budoucnu posilující elektromobilita. Myslím tedy, že jsme ještě vrcholu spotřeby na 1 obyvatele nedosáhli.
Spotřeba energie je myšleno celková ne elektrická...
Děkuji za doplnění, nejprve jsem Vás špatně pochopil.
No ona Čína je na tom samozřejmě lépe už teď a to jak ve spotřebě tak emisích CO2 na obyvatele. Jenže to je důsledkem především nedostatku vlastních zdrojů a ekonomické zaostalosti Číny vůči USA a také tím ,že Amerika je jednou z mála zemí světa , která je bohatá na levné zdroje energie a tak s nimi nešetří. Podobně se chová Canada, Kuwait , Qatar , Rusko a další na zdroje bohaté státy naopak Evropská unie nemá ani poloviční spotřebu energie na obyvatele než USA, ale pořád o polovinu větší než Čína. V každém případě v současné době roste spotřeba nejvíce ve státech středního východu a chudých státech Asie, kdežto ve státech OECD už patrně spotřeba na 1 obyvatele dosáhla svého vrcholu a bude dále klesat.
TO : Josef
Trochu mimo mísu, když už jste zmínil rozvojový svět. Tento svět chce zbohatnout na naši úroveň , nedovedu si to ale "technicky" představit. Třeba příklad Bangladéš, tento stát má nyní 180 mil. obyvatel ,při rozloze prvorepublikové ČSR, tedy 140 000 km čtverečních. Pokud budou chtít motorizaci na naší úrovni, tak tam musí jezdit po cestách 90 milionů osobáků + pro ně parkoviště, silnice, garáže,....dále musí postavit haly výrobních podniků pro 100 000 000 pracujících , sklady, ... Praha má dnes rozlohu 496 km čtverečních při počtu obyvatel 1,3 milionu, tedy průměrná hustota je tam 2600 lidí na kilometr. Bangladéš už dnes má 1300 lidí na čtvereční kilometr a obyvatel tam ovšem dál rychle přibývá, přiblíží se tak brzy "pražské hustotě". To mi připadá děsivé a neřešitelné.
Doprava se bude používat taková jaká bude efektivní. vyšší hustota obyvatel povede jistě na stavbu výškových budov a podzemní dráhy....
Jinak Bangladéš prošel populační explozí dnešní míra porodnosti je už jen 2.05 dětí na 1 ženu (2019) a záporné saldo migrace populace ještě patrně poroste - mnoho mladých lidí, ale už ne nijak výrazně.
TO : Josef
Souhlasím, že migrace z takto přelidněné oblasti bude stále růst i s tím, že je tempo růstu tamní populace asi za vrcholem. Přesto i růst z roku 2018 = 1 % ročně, znamená skoro 2 miliony nových obyvatel , takže za jediný rok tam stoupla hustota obyvatel na kilometr asi o 10 lidí. I když tam budou v budoucnu lidé bydlet a pracovat hlavně v mrakodrapech, aby se ušetřilo místo, přesto se v budoucnu z Bangladéše stane nejspíše jedno obrovité město rozlohy středně velkého státu s nějakými 200 miliony obyvateli. Bangladéš je země velikosti bývalé ČSSR, kde ale každý rok přibude jedna nová Praha. Pro mne děsivé.
Vzhledem ke způsobu, jakým tam ten plyn teď těží se jedná o zbraň hromadného ničení.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se