Domů
Plynárenství
Plynovod Nord Stream 2 byl dohodnut v roce 2015, řada států ho kritizuje
Instalace potrubí plynovodu Nord Stream 2 v Německých vodách. Zdroj: © Nord Stream 2 / Axel Schmidt
Zdroj: Nord Stream 2 / Axel Schmidt

Plynovod Nord Stream 2 byl dohodnut v roce 2015, řada států ho kritizuje

Plynárenství
2 komentáře
10. září 2021, 11:23
ČTK

Výběr hlavních událostí kolem plynovodu Nord Stream 2 (dnes byl oznámeno, že plynovod byl dokončen):

8. listopadu 2011 – Do provozu byla uvedena první větev plynovodu Nord Stream, který přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů. Druhá větev plynovodu byla uvedena do provozu v říjnu 2012. Celková kapacita plynovodu je 55 miliard krychlových metrů plynu ročně (každá větev 27,5 miliardy). Plynovod vybudovalo mezinárodní konsorcium Nord Stream AG, do kterého patří ruský plynárenský gigant Gazprom, německé firmy Wintershall (součást BASF) a PEG Infrastruktur AG (součást PEGI/E.ON), nizozemská Gasunie a francouzská Engie.

18. června 2015 – Gazprom se dohodl s německými společnostmi Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou Engie a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell na novém projektu Nord Stream 2. Dvě nové větve plynovodu mají mít podle dohody kapacitu 55 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou jako dvě dosavadní potrubí. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal. Plyn z 1230 kilometrů dlouhého potrubí by měl pokrýt potřeby asi 26 milionů domácností.

1. prosince 2015 – Slovensko spolu s dalšími šesti státy EU (Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Polskem, Maďarskem a Rumunskem) varovaly v dopise adresovaném Evropské komisi (EK) před rozšířením plynovodu Nord Stream. Uvedly, že projekt jde proti zájmům EU a obsahuje riziko další destabilizace Ukrajiny. Projekt kritizovala i ČR, ale k dopisu se nepřipojila.

17. března 2016 – Země Visegrádské skupiny (V4; ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) spolu s dalšími pěti státy EU (Rumunskem, Chorvatskem a pobaltskými státy) protestovaly proti Nord Stream 2 na summitu EU.

24. dubna 2017 – Západoevropští partneři společnosti Gazprom se dohodli, že zaplatí 50 procent nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Náklady na výstavbu mají činit zhruba 9,5 miliardy eur. Při podpisu v Paříži se pět firem z konsorcia – Uniper, Wintershall, Shell, OMV a Engie – usneslo, že každá poskytne po deseti procentech z celkové částky, což pro každou představuje až 950 milionů eur.

27. března 2018 – Německo schválilo výstavbu a provoz plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách. Pokládka potrubí v Baltském moři začala v září.

8. února 2019 – Zástupci členských zemí EU se shodli na kompromisní variantě nových energetických pravidel, která právně omezí, avšak neznemožní výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, podle dohody odpovídá ta země, na jejímž území se plynovody napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2 to tedy bude Německo.

15. května 2020 – Německý energetický regulátor Bundesnetzagentur odmítl plynovodu Nord Stream 2 udělit výjimku z unijních pravidel. Evropské směrnice vyžadují, aby dodavatelská a provozovatelská struktura v případě produktovodů byla v zájmu zachování volné hospodářské soutěže oddělená, což v tomto případě nebylo.

7. října 2020 – Polský UOKiK vyměřil společnosti Gazprom rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard Kč) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých (1,4 miliardy Kč) pak pokutoval pět dalších podniků, které se podílejí na financování projektu.

15. ledna 2021 – Německý spolkový úřad pro lodní dopravu a hydrografii (BSH) schválil pokračování výstavby plynovodu Nord Stream 2 v německých vodách.

19. ledna 2021 – Spojené státy uvalily den před skončením funkčního období prezidenta Donalda Trumpa sankce na ruské plavidlo Fortuna, které pomáhá budovat plynovod Nord Stream 2. Washington použil nově platný sankční zákon, který požaduje, aby americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na podniky, které pomáhají pokládat potrubí nebo poskytují služby, jako například pojištění.

20. dubna 2021 – Projekt plynovodu hájila v Parlamentním shromáždění Rady Evropy německá kancléřka Angela Merkelová.

19. května 2021 – Americký ministr zahraničí Antony Blinken oznámil, že Spojené státy neuvalí sankce na firmu Nord Stream 2 AG, která stojí za plynovodem, ani na jejího výkonného ředitele.

11. června 2021 – Byly zahájeny přípravy na plnění prvního z obou potrubí plynovodu Nord Stream 2 zemním plynem.

21. července 2021 – USA a Německo dosáhly dohody, která umožní dokončení plynovodu Nord Stream 2 bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se ale v rámci dohody zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň.

20. srpna 2021 – USA uvalily sankce na jedno ruské plavidlo a dvě firmy spojené s plynovodem Nord Stream 2.

6. září 2021 – Konsorcium Nord Stream AG oznámilo, že poslední část potrubí plynovodu Nord Stream 2 je svařena.

10. září 2021 – Gazprom oznámil, že Nord Stream 2 je hotov. Výstavba projektu byla ukončena ráno v 07:45 SELČ.

vlp jd

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(2)
PetrV
10. září 2021, 17:19

Co se stalo v roce 2013-14? Euromajdan?

Richard Vacek
11. září 2021, 07:50

Hustější síť produktovodů je přínosem hlavně pro konečné spotřebitele. Zvýší stabilitu celého systému a omezí monopolní praktiky. Němci si zvolili plynovod, Poláci a další vybudovali stanice na LNG.

A i producenti tím získají ochranu před nekalými praktikami. Proto Rusko propojuje své plynovody a prodlužuje je do Číny.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se