IEA: Evropa směřuje k poklesu poptávky po plynu, zatímco svět čeká LNG boom

Mezinárodní energetická agentura (IEA) na konci října zveřejnila střednědobý výhled “Gas 2025“, ve kterém analyzuje proměnu globálního trhu s plynem a přináší přehled vývoje nabídky, poptávky, obchodu a prognózy do roku 2030. Zpráva analyzuje masivní rozšíření kapacit na výrobu zkapalněného plynu (LNG) a upozorňuje na dopady této LNG vlny na bezpečnost dodávek, ceny, obchodní toky a emise. V Evropě letos očekává mírné oživení poptávky po zemním plynu, ale v delším horizontu čeká pokles.

Podle nejnovějších údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) vzroste evropská spotřeba plynu v roce 2025 přibližně o tři procenta, než se v následujících letech opět vrátí klesající trend. Do roku 2030 by podle agentury měla poptávka v zemích OECD v Evropě klesnout o 8 až 10 procent oproti roku 2024.

V České republice tento trend nicméně neočekáváme, naopak předpokládaná spotřeba zemního plynu v Česku by do roku 2035 měla vzrůst o téměř 50 %, hlavně kvůli odklonu od uhlí ve výrobě elektřiny a tepla. Část rostoucí poptávky má pokrýt biometan a postupný rozvoj využití vodíku.

IEA ve své střednědobé zprávě uvedla, že evropská spotřeba plynu by letos měla dosáhnout přibližně 522 miliard kubíků. Zhruba 80 % růstu připadá na výrobu elektřiny, kterou táhnou nižší dodávky z větrných a vodních elektráren.

V roce 2026 se však trend podle IEA obrátí – spotřeba má klesnout o dvě procenta na 510 miliard kubíků, jakmile se nové kapacity obnovitelných zdrojů energie začnou výrazněji promítat do výroby elektřiny.

Do roku 2030 by měla poptávka po plynu v zemích OECD v Evropě klesnout o 8–10 % oproti roku 2024. Největší útlum čeká energetiku, kde by měla spotřeba klesnout o čtvrtinu díky rozšíření obnovitelných zdrojů o více než 40 %.

V průmyslu se očekává, že část poptávky ztracené během energetické krize se nevrátí – do konce dekády zůstane o 10 % nižší než v roce 2021, a to i přes dočasný vliv nižších cen LNG. Hlavním faktorem je zvyšování energetické účinnosti a přesun výroby mimo Evropu.

V rezidenčním a komerčním sektoru má poptávka klesat o 1 % ročně, zejména díky programu Renovation Wave s cílem snížení energetické náročnosti budov a rozmachu tepelných čerpadel.

Rekordní dovozy LNG nahrazují ruský plyn

Evropské dodávky zemního plynu se v období leden–září 2025 zvýšily o 6,5 % (19 mld. m³) meziročně, především díky rekordnímu růstu dovozu zkapalněného plynu , který nahradil úbytek potrubích dodávek .
Evropa dovezla celkem 127 mld. m³ LNG, což představuje nárůst o 28 % a historické maximum. Podíl LNG na celkových dodávkách se zvýšil z 35 % na 42 %.

Hlavním tahounem růstu jsou Spojené státy, které navýšily export LNG do Evropy o 60 % a pokryly téměř celý přírůstek dovozu. S podílem téměř 60 % se USA staly dominantním dodavatelem evropského trhu. Rusko naopak snížilo dodávky o 10 %, ale zůstává druhým největším dodavatelem – více než 85 % ruského LNG směřuje do Belgie, Francie a Španělska.

Vyšší poptávka, nižší dovozy potrubního plynu a doplňování zásob vedly k tomu, že evropské ceny LNG zůstávají nad úrovní Asie, což přitahuje více flexibilních dodávek. IEA očekává, že dovoz LNG letos vzroste o více než 20 %, ale v roce 2026 se sníží zhruba o 5 % zejména kvůli nižší poptávce a vyšším dodávkám z Norska.

Globální trh roste, Asie vede

Celosvětová poptávka po plynu by měla v roce 2025 vzrůst o méně než 1 % na 4 288 mld. m³, po růstu o 2,8 % v roce 2024. Do roku 2030 má stoupnout o 9–10 %, přičemž Asie se na tomto růstu bude podle IEA podílet zhruba polovinou.

Zkapalňovací kapacita LNG se do konce desetiletí rozšíří o 300 mld. m³ ročně, přičemž zhruba 70 % nových kapacit zajistí Katar a Spojené státy, které tím posílí svou roli klíčových světových exportérů této komodity.