Poškození plynovodů Nord Stream není ani po roce objasněno

Vybrané údaje o poškození rusko-německých plynovodů Nord Stream (před rokem, 26. září 2022, informovaly dánské úřady o únicích z poškozených plynovodů Nord Stream):

– Plynovod Nord Stream 1, který přiváděl plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, byl zprovozněn v roce 2011, jeho délka je 1224 kilometrů. Plynovod byl hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do Německa. V roce 2021 byl dokončen přibližně stejně dlouhý plynovod Nord Stream 2, který vede paralelně a který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 1, tedy 55 miliard krychlových metrů plynu ročně (každá větev 27,5 miliardy).

– Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu neproudil. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl. Většinovým vlastníkem plynovodů je ruská společnost Gazprom. Plynovody byly dlouho terčem kritiky ze strany Spojených států a některých jejich spojenců. Ti varovali, že plynovod kvůli zvýšené závislosti na ruském plynu ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy.

– Zprávy o problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat 26. září 2022. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak o den později varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1 a 29. září švédská pobřežní hlídka informovala, že objevila čtvrtý únik. Skandinávští seismologové informovali, že zaznamenali na dně Baltského moře výbuchy. Podle nich se nemohlo jednat o zemětřesení nebo sesuvy.

– Příčina úniků na plynovodech Nord Stream 1 a 2 se začala hned vyšetřovat a podle prvotních informací, které měly k dispozici Švédsko a Dánsko, bylo poškození plynovodů v Baltském moři pravděpodobně úmyslným činem. V listopadu švédská prokuratura potvrdila, že se jednalo o sabotáž. „Provedená analýza ukázala stopy výbušnin na několika předmětech, které byly zajištěny v místě úniků,“ uvedl švédský prokurátor Mats Ljungqvist, který byl pověřen předběžným vyšetřováním. Ljungqvist nedávno uvedl, že chce mít jasno do konce roku. „Dokončením míním, že uzavřeme vyšetřování nebo se rozhodneme proti někomu vznést obvinění,“ vysvětlil. V dubnu agentuře Reuters řekl, že „absolutně hlavním scénářem“ je v této kauze zapojení státního aktéra.

– Úniky plynu byly zaznamenány poblíž dánského ostrova Bornholm, a to v dánských i švédských vodách, v hloubce 70 až 80 metrů. To podle odborníků vylučuje přirozené příčiny poškození a podporuje teorii sofistikované sabotáže.

– Ruský prezident Vladimir Putin a ruští představitelé obvinili z explozí nejprve Spojené státy. Zároveň exploze označili za teroristický útok. Ukrajina odmítla spekulace, že útok nařídila ona. Západní politici naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. Loni v říjnu Moskva obvinil z útoku Británii. Podle prohlášení z Moskvy se na přípravě a provedení akce podíleli britští vojáci ze stejné jednotky, která cvičila ukrajinské vojáky před říjnovým útokem bezpilotními letouny na ruskou Černomořskou flotilu v Sevastopolu.

– Země vyšetřující exploze, jako Dánsko, Švédsko či Německa, se ale dosud nevyjádřily konkrétně k tomu, kdo by za explozemi mohl být.

– Letos v březnu se v médiích objevily informace, že do sabotáže byla zapojena proukrajinská skupina. Podle německých médií pět mužů a jedna žena použili k provedení útoku jachtu Andromeda, kterou si pronajali od firmy vlastněné Ukrajinci v Polsku a která vyplula z německého Rostocku. Úřady však vyzvaly k obezřetnosti vůči takovým informacím z médií. Média upozornila, že nejsou žádné důkazy, že by do operace byla jakkoliv zapojena ukrajinská vláda. V červenci evropští diplomaté oznámili Radě bezpečnosti OSN, že ve vzorcích odebraných z jachty našli vyšetřovatelé stopy podmořských výbušnin. Podle listu The New York Times se mohlo jednat o odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří mají s největší pravděpodobností ukrajinské nebo ruské občanství či obojí. Ukrajina několikrát odmítla jakoukoliv spojitost s útokem

– Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) sabotážní tým využil k poškození plynovodu Nord Stream jako operační základnu Polsko, což Varšava odmítla s tím, že se jedná o snahu Moskvy vykreslit Polsko jako stát agresivní vůči Rusku. Podle WSJ vyšetřovatelé dospěli k závěru, že výbušninou použitou při operaci byla silná plastická trhavina HMX, známá také jako oktogen, bezbarvá látka vhodná k demolici podvodní infrastruktury.

– Osud plynovodů je nejistý. Rusko oznámilo úmysl poškozené potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 utěsnit a zakonzervovat, s opravou a opětovným zprovozněním zatím nepočítá.