Americké ministerstvo zahraničí tento měsíc varovalo evropské podniky, které podle něj pomáhají při výstavbě ruského plynovodu Nord Stream 2, že čelí hrozbě sankcí. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Končící administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů připravuje konečný soubor opatření proti projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
<blockquote>&#8222;Snažíme se informovat podniky o riziku (sankcí) a vyzýváme je, aby se stáhly dřív, než bude pozdě,&#8220; uvedl zdroj z americké vlády.</blockquote>
Ministerstvo zahraničí USA by podle něj mělo ve čtvrtek nebo v pátek zveřejnit zprávu o firmách, které podle něj pomáhají při realizaci projektu. Mezi tyto firmy podle zdroje patří například podniky, které poskytují pojištění nebo které pomáhají pokládat podmořské potrubí.
Od prosince po roční pauze pokračuje finální fáze dostavby plynovodu, který je hotový už z více než 90 procent. Projekt se předloni zastavil, když Spojené státy pohrozily sankcemi vůči podnikům spojeným s výstavbou plynovodu. Ruské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury RIA uvedlo, že plynovod Nord Stream 2 bude dokončen i navzdory tlakům ze strany Spojených států.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Plynárenství

Reuters: USA varovaly evropské firmy před sankcemi kvůli plynu

Německá energetická společnost Uniper uvažuje o prodeji svého pětinového podílu v plynovodu Opal, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací.
Opalem proudí ruský plyn přepravený do kontinentální Evropy plynovodem Nord Stream 1, který vede Baltickým mořem. Plynovod Opal je dlouhý 470 kilometrů a jeho přepravní kapacita činí 36 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně.
Uniper podle zdrojů s konečným rozhodnutím ohledně prodeje podílu v Opalu počká na výsledek listopadových prezidentských voleb ve Spojených státech. Washington nyní kritizuje přílišnou závislost Evropy na ruském plynu a snaží se zabránit dokončení nového plynovodu Nord Stream 2. To vyvolává nejistotu, která by mohla odradit některé investory.
Společnost Uniper vlastní 20procentní podíl v Opalu prostřednictvím své dceřiné firmy Lubmin-Brandov Gastransport. Zbývajících 80 procent vlastní společnost WIGA Transport, která je společným podnikem ruského Gazpromu a německé ropné firmy Wintershall DEA, píše agentura Reuters.

Reuters: Uniper zvažuje prodej podílu v plynovodu Opal

Nizozemsko se z důvodu postupného omezování těžby zemního plynu letos poprvé od padesátých let stane importérem zemního plynu. Ke změně bilance přispělo především postupné omezování těžby na ložisku Groningen z důvodu častého výskytu zemětřesení spojených právě s těžbou zemního plynu.
Těžba zemního plynu v Nizozemsku postupné klesá. Na celkové těžbě plynu se postupně projevuje pokles těžby na ložisku Groningen, kde má byt těžba ukončena nejpozději do roku 2030. Současná úroveň těžby je již nyní postupně snižována a za poslední tři roky klesla na méně než polovinu.
Podle údajů analytické služby <a href="https://www.icis.com/resources/news/2018/08/21/10252162/end-of-an-era-as-netherlands-set-to-be-net-gas-importer-in-2018/">ICIS totiž bylo letos poprvé do Nizozemska</a> v období od ledna do srpna importováno více zemního plynu, než bylo exportováno. Vzhledem k tomu, že obvykle pouze na začátku roku jsou hodnoty exportu vyšší (v důsledku vyšší evropské spotřeby plynu), neměl by se již současný poměr exportu/importu zemního plynu změnit.
Nizozemsko přitom bylo státem s druhým největším objemem těžby zemního plynu v Evropě a těžilo více zemního plynu než například výrazně větší Velká Británie. V čele těžby zemního plynu v Evropě je přitom s náskokem stále Norsko.
<figure id="attachment_54600" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-54600" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/imeport-export-nizozemsko-1024x546.jpg" alt="Import zemního plynu v období ledna až srpna tohoto roku přčevýšil export" width="1024" height="546" /><figcaption class="wp-caption-text">Import zemního plynu v období ledna až srpna tohoto roku přčevýšil export zdroj: icis.com</figcaption></figure>
Letošní rok je pro Nizozemsko specifický v tom, že obvykle v letních měsících byl export a import zemního plynu vyrovnaný. Tento rok je import od března vždy vyšší než export a v červenci byl import dokonce takřka dvojnásobný oproti exportu. I díky tomu bylo možné vyrovnat pozitivní bilanci exportu z počátku roku, která převyšovala 5 mld. m3.
Vyšší závislost Nizozemska na importu zemního plynu je patrná i z pololetních statistik o exportu plynu Gazpromu do Evropy. V porovnání s loňským prvním pololetím vzrostl import plynu Nizozemska z Ruska o celých 67 % (z důvodu nižší těžby a chladnějších teplot v prvních měsících roku).
Pokles těžby zemního plynu v Nizozemsku nahrává do jisté míry společnosti Gazprom a její snaze o výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Spotřeba zemního plynu v Evropské unii totiž od roku 2014 postupně roste a s ohledem na předpokládanou zvýšenou spotřebu zemního plynu v energetice se dá očekávat další růst v následujících letech.
Naopak <a href="http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Energy_production_and_imports">těžba zemního plynu v Evropské unii klesá</a> a tento pokles bude muset být nahrazen z jiných zdrojů. Nabízí se sice řešení za pomoci importu LNG z USA, ten ale stále není cenově srovnatelný s importem zemního plynu plynovody.

ICIS: Nizozemsko bude letos poprvé čistým dovozcem zemního plynu

Vývoz ruského zemního přes Ukrajinu do Evropy dosáhl v srpnu nejvyšší měsíční úrovně za tři a půl roku. Přeprava plynu skrze Ukrajinu a plynovod Nord Stream do Evropy zaznamenala rekordní hodnotu od zprovoznění plynovodu v roce 2011. <a href="https://www.platts.com/latest-news/natural-gas/london/russian-august-natural-gas-flows-via-ukraine-26797325">Uvádí to data agentury Platts</a>. Důvodem je omezení kapacity plynovodu Jamal-Evropa a silná evropská poptávka.
Celkové dodávky prostřednictvím propojovacího bodu Velké Kapušany na ukrajinsko-slovenských hranicích činily minulý měsíc 5,1 bcm, nejvíce od prosince 2013. Důvodem je omezení přepravní kapacity plynovodu Jamal-Evropa přes Bělorusko vlivem údržby a obecně silná evropská poptávka po ruském plynu.
Itálie nakoupila v srpnu velké objemy ruského plynu na úkor alžírského plynu, což je pravděpodobně výsledek optimalizačních strategií kupujících, zatímco německý požadavek na ruský plyn byl podpořen potřebou doplnění zásobníků.
Prozatím přeprava ruského plynu přes Ukrajinu dosáhla v letošním roce 34,4 bcm, což je nárůst o pětinu z 28,7 bcm za stejné období v roce 2016.
To vše přes ujišťování Ruska, že chce do konce roku 2019 kompletně zastavit tranzit plynu přes Ukrajinu z důvodu nespolehlivosti této přepravní cesty a Ukrajiny jako tranzitního partnera.
<h2>Rekordní přeprava přes Ukrajinu a Nord Stream</h2>
Rekordní hodnoty dosáhla v srpnu rovněž dodávka ruského plynu skrze Ukrajinu v kombinaci s plynovodem Nord Stream, 9,174 bcm, což je nejvyšší měsíční hodnota od zahájení provozu plynovodu v roce 2011.
Generální ředitel společnosti Gazprom, Alexej Miller, ve čtvrtek uvedl, že export plynu do Evropy a Turecka nadále probíhá v &#8222;zimním&#8220; režimu kvůli vysoké poptávce po ruském plynu.
Ruské dodávky plynu zůstávají nad úrovní roku 2016, neboť probíhá doplňování evropských plynových zásobníků, jejichž naplnění v zimě dosáhlo historických minim.

Přes Ukrajinu v srpnu proudilo nejvíce ruského plynu za 3 a půl roku

Rakouská energetická skupina OMV koupí zhruba čtvrtinový podíl v jednom z největších ruských polí s plynem Južno-Russkoje za 1,75 miliardy eur (47,3 miliardy Kč) od firmy Uniper. Pro OMV je to velká expanze a Uniper díky prodeji získá tolik potřebnou finanční injekci. 
 Transakce by měla být dokončena do konce letošního roku. OMV dodala, že dohoda sníží produkční náklady a zvýší těžební portfolio firmy o 100.000 barelů ropného ekvivalentu denně. 
 Dalšími spoluvlastníky pole Južno-Russkoje jsou firmy Gazprom a Wintershall, divize německé společnosti BASF. Nejvyšší kapacita těžby z pole je 25 miliard metrů krychlových ročně a plyn z pole je důležitým zdrojem plynovodu Nord Strem, který dodává ruský plyn do Německa. 
<figure id="attachement_8298" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-725x483.jpg" alt="Nord Stream" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Uniper se loni oddělil od německé ekonomické firmy E.ON. Dohoda je pro firmu důležitým krokem v jeho plánu prodat do roku 2018 majetek za nejméně dvě miliardy eur. Prodej má firmě pomoci oživit stagnující podnikání.
Uniper i po prodeji podílu zůstane aktivní na ruském energetickém trhu, kde má díky majoritnímu podílu ve firmě Unipro zhruba pětiprocentní podíl na ruském trhu výroby elektřiny. S Gazpromem má také dohodu o zajištění dodávek plynu do Evropy, napsala agentura Reuters.

OMV koupí od Uniperu podíl v jednom z největších polí s plynem v Rusku

Polsko a Ukrajina budou společně blokovat snahy, které by umožnily ruskému Gazpromu získat větší přístup na evropský trh s plynem obejitím Ukrajiny. Ve Varšavě to dnes řekl ukrajinský prezident Petro Porošenko. 
 Evropská komise (EK) na konci října zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL. OPAL je napájen z plynovodu Nord Stream, který vede plyn Baltským mořem ke koncovým zákazníkům do Německa a České republiky. Toto rozhodnutí EK umožní Gazpromu rozšířit kapacitu Nord Streamu prostřednictvím projektu Nord Stream 2, a vyhnout se tak tranzitu přes Ukrajinu. 
<blockquote>
&#8222;Rozhodnutí Evropské komise ohledně plynovodu OPAL a výstavby Nord Streamu 2 nepodporujeme,&#8220; řekl Porošenko na tiskové konferenci ve Varšavě.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Rozhodli jsme se koordinovat naše akce, abychom těmto plánům zabránili,&#8220;dodal.
</blockquote>
 Česká republika uvedený projekt spolu s dalšími východoevropskými zeměmi rovněž kritizuje. 
 Gazprom disponuje největšími zásobami <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.

Evropská Unie

Polsko a Ukrajina budou dál bojovat proti Nord Stream 2 a rozhodnutí o plynovodu  OPAL

Gazprom podepsal se společností China National Petrileum Corp (CNPC) smlouvu o výstavbě dílčí části plynovodu Power Of Siberia, která vede pod řekou Amur. Smlouva mezi oběma společnostmi byla podepsána v průběhu summitu G20.
Podle prohlášení Gazpromu bude stavbu plynovodu realizovat dceřiná společnost CNPC &#8211; China Petroleum pipeline. Plynovod Power of Siberia je pro Gazprom klíčovým projektem, který má zajistit dodatečný trh pro zemní plyn v případě poklesu poptávky v Evropě. Ta se dlouhodobě snaží snížit závislost na ruském <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/" target="_blank">zemním plynu</a>.
Plynovod Power Of Siberia je rusko-čínským projektem, díky kterému by měl Gazprom přístup na čínský trh. Do provozu by měl být plynovod uveden podle současných odhadů na konci roku 2019.
<figure id="attachment_27403" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/power-of-siberia-map-en-2016-04.jpg"><img class="size-large wp-image-27403" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/power-of-siberia-map-en-2016-04-1024x505.jpg" alt="Trasa plynovodu Power Of Siberia" width="1024" height="505" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu Power Of Siberia. Zdroj: Gazprom</figcaption></figure>
Obě společnosti podepsaly rámcovou dohodu o zmiňovaném plynovodu v roce 2013. Podle této dohody by měl mít plynovod kapacitu 38 mld. m³.
V plánu je od loňského roku také západní cesta pro ruský plyn směřující do Číny, na kterém se obě společnosti dohodly. Západní plynovod, označovaný také jako Power Of Siberia 2 (nebo dříve plynovod Altai), by měl mít kapacitu 30 mld. m³.
Ve hře je dále možnost zvýšení kapacity tohoto plynovodu až na 100 mld. m³, čehož by bylo dosaženo dostavbou druhé a třetí větve plynovodu.
Z čínské strany se dříve v letošním roce objevily tendence <a href="http://www.reuters.com/article/china-russia-pipeline-idUSL3N16U3SA">urychlit stavbu západního plynovodu Power Of Siberia 2</a>. Podle odhadů analytiků se cena tohoto plynovodu může vyšplhat až na 20 mld. dolarů.
Gazprom má v plánu kromě stavby plynovodů do Činy i plány na rozšíření stávajících tras do Evropy. Nejkontroverznější z plánů je nyní Nord Stream 2, který <a href="http://oenergetice.cz/plyn/nord-stream-ii-evropske-spolecnosti-po-tlaku-polska-vycouvaly-z-konsorcia/">má nyní závažné problémy</a>.
V předchozích letech byl pozastaven projekt výstavby plynovodu South Stream a Turkish Stream, který se ale po urovnání vztahů <a href="http://oenergetice.cz/plyn/podle-erdogana-nic-nebrani-novemu-ruskeho-plynovodu/">mezi Ruskem a Tureckem může obnovit</a>.

Uncategorized

Gazprom podepsal smlouvu s CNPC o výstavbě dílčí části Power of Siberia

Plánovaný společný podnik ruského Gazpromu a pěti evropských firem, který má zajistit výstavbu plynovodu Nord Stream 2, by mohl ohrozit konkurenci v Polsku. Uvedl to dnes polský antimonopolní úřad (UOKiK). 
Rozhodnutí je zatím jen jedním z kroků v řízení o povolení plynovodu a zúčastněné firmy mají nyní odpovědět na námitky úřadu. Konečné rozhodnutí o plynovodu, tedy schválení, zákaz nebo schválení s podmínkami, by mělo padnout do konce letošního roku.
Plynovodem má téct ruský plyn do Německa. Gazprom a evropské firmy E.ON, Wintershall, Shell, OMV a Engie se na projektu dohodly loni. V prosinci poslaly úřadu UOKiK žádost o schválení společného podniku.
<blockquote>
&#8222;Úřad zjistil, že spojení by mohlo vést k omezení hospodářské soutěže,&#8220; citovala agentura Reuters prohlášení UOKiK.
</blockquote>
<figure id="attachement_8297" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-725x485.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-725x485.jpg" alt="Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltické moře do Německa. Zdroj: Nord Stream" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;V tuto chvíli má Gazprom dominantní postavení ohledně přepravy plynu do Polska a plánovaná transakce by mohla dále posílit vyjednávací pozici firmy ve vztahu k uživatelům v Polsku.&#8220; 
</blockquote>
Gazprom již posílá plyn do Německa přes Baltské moře dvojitým podmořských plynovodem Nord Stream.
</blockquote>
Navrhovaný projekt Nord Stream 2 počítá s dalším dvojitým potrubím, které zdvojnásobí kapacitu přepravy na 110 miliard metrů krychlových ročně.
Středoevropské a východoevropské země a Spojené státy upozorňují, že plynovod by mohl omezit zásobovací trasy a omezit energetickou bezpečnost Evropské unie, která asi třetinu plynu, jež se v regionu spotřebuje, získává z Ruska. Polsko, jemuž většinu plynu dodává Gazprom, proti plynovodu Nord Stream 2 opakovaně vyjádřilo námitky.
<figure id="attachement_17239" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/the-landfall-of-the-nord-stream-pipeline-in-germany_3547_20150318_2-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/the-landfall-of-the-nord-stream-pipeline-in-germany_3547_20150318_2-725x483.jpg" alt="Nord Stream v Německu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
V červnu polská premiérka Beata Szydlová německé kancléřce Angele Merkelové řekla, že Varšavu plán plynovodu znepokojuje. Projekt ztělesňuje nejhorší obavy polských konzervativců, kteří považují dohody mezi mocnými sousedy Polska, tedy Německem a Ruskem, za existenční hrozbu.
Proti rozšíření plynovodu jsou také evropské úřady. Evropa se snaží rozšířit své energetické zdroje o další země kromě Ruska kvůli politickému napětí, zhoršenému rolí Moskvy v ukrajinské krizi.

Nord Stream 2 ohrožuje konkurenci v Polsku, tvrdí tamní úřad

Gazprom zvýšil v prvním pololetí export zemního plynu do zemí Evropy o 14 % ve srovnání s loňským prvním pololetím. Výrazně se na tom podepsalo zejména <a href="http://www.platts.stfi.re/latest-news/natural-gas/moscow/gazprom-h1-gas-exports-to-europe-up-14-year-on-26482146?sf=kdryynv&amp;utm_content=bufferc4f1c&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=twitter.com&amp;utm_campaign=buffer#aa" target="_blank">silnější první čtvrtletí.</a> Gazprom i nadále očekává, že poptávka po ruském plynu v Evropě poroste a bude silnější než import LNG. 
Dle dat prezentovaných ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem na valné hromadě dochází k dalšímu navyšování exportů do Evropy. V roce 2015 vzrostl meziročně export o 8 %.
Podle předběžných dat tento trend pokračuje i letos. V prvním pololetí tohoto roku došlo meziročně k navýšení exportu o 14,2 %, což představuje navýšení o 10,6 mld. m³. Nejvíce rostly exporty plynu do Německa, Polska a Francie. Všechny jmenované země importovaly o 1,3 až 1,5 mld. m³ zemního plynu více, než ve stejném období v loňském roce.
V prohlášení došlo i ke srovnání importů ve formě <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zkapalneny-zemni-plyn-lng/" target="_blank">zkapalněného zemního plynu (LNG)</a> a pomocí plynovodů. Využití Nord Streamu podle Millera dosáhlo 70 %, zatímco využití kapacity LNG terminálů v Evropě se pohybuje kolem 25 %, což pro rok 2014 potvrzuje i <a href="https://kslawemail.com/77/574/uploads/lng-in-europe---v5.pdf" target="_blank">následující studie</a>. Využití terminálů se v jednotlivých zemích výrazně liší, <a href="http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2015/571314/EPRS_BRI(2015)571314_EN.pdf" target="_blank">dosahuje od 4 % v Nizozemí až po 35 % v Itálii.</a>
<figure id="attachment_8297" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg"><img class="size-large wp-image-8297" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-1024x685.jpg" alt="Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltické moře do Německa. Zdroj: Nord Stream" width="1024" height="685" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltické moře do Německa. Zdroj: Nord Stream</figcaption></figure>
K pokrytí nárůstu poptávky po zemním plynu v Evropě má sloužit, z pohledu evropské legislativy kontroverzní, plynovod <a href="http://oenergetice.cz/plyn/projekt-nord-stream-2-budi-poprask-i-v-usa/" target="_blank">Nord Stream 2</a>, na kterém se Gazprom dohodl společně s BASF, Engie, OMV a Shell. Kromě zdvojnásobení přepravní kapacity dojde i k výraznému zkrácení přepravní trasy plynu. To by ve výsledku mohlo znamenat až dvojnásobné snížení ceny za přepravu suroviny.
Gazprom se pro evropské země přiklání k novým způsobům prodeje plynu. Jako efektivní způsob prodeje se <a href="https://next.ft.com/content/ad9a8a5e-5556-11e5-8642-453585f2cfcd" target="_blank">nově ukázaly aukce</a>, které jsou doplňkem k dlouhodobým kontraktům. První aukce byla uskutečněna v roce 2015 a dosáhla objemu 1,2 mld. m³, které zakoupilo 15 současných i nových odběratelů.
Druhá z aukcí proběhla na jaře tohoto roku a byla určena pro zákazníky z pobaltských zemí. Aukce dosáhla objemu 0,42 mld. m³. Další aukce proběhne ještě tento rok a <a href="https://www.kallanishenergy.com/2016/06/02/gazprom-planning-third-gas-auction-northwestern-europe/" target="_blank">zaměřena bude na západní Evropu</a>.
Postupně však klesá i cena komodity, kterou Gazprom do Evropy dodává. Pro rok 2016 bude průměrná cena dosahovat úrovně <a href="http://www.reuters.com/article/us-russia-gazprom-price-idUSKCN0ZF0TR" target="_blank">199 dolarů za 1000 m³</a>. V roce 2015 to přitom bylo <a href="http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-10-23/gazprom-said-to-see-its-lowest-eu-gas-price-in-11-years-in-2016" target="_blank">238 dolarů a o rok dříve dokonce 348 dolarů</a>.

Gazprom dodává do Evropy více plynu, snižuje ale cenu

Ruský plynárenský podnik Gazprom ujistil slovenského přepravce plynu Eustream, že slovenská i česká síť pro přepravu plynu se bude dlouhodobě využívat i v případě vybudování nového plynovodu Nord Stream 2 pod Baltským mořem. Eustream to uvedl v dnešním prohlášení poté, co jeho zástupci a představitelé Gazpromu jednali o možných dopadech kontroverzního plynovodu na toky <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> přes střední Evropu. 
<blockquote>
&#8222;Eustream rovněž vysoce oceňuje porozumění obou stran v tom, že vstupní bod z Ukrajiny na Slovensko zůstane plně funkční i v případě realizace projektu Nord Stream 2,&#8220; uvedl ve sdělení mluvčí Eustreamu Pavol Kubík.
</blockquote>
Slovensko odmítá rozšíření plynovodu Nord Stream po dně Baltského moře, kterým Rusko při dodávkách plynu do Evropy dokáže obejít Ukrajinu. To by v budoucnu mohlo vyústit v nižší objem přepravy ruského plynu přes Slovensko a ve výpadek v příjmech Bratislavy z tranzitu suroviny.
<figure id="attachement_12923" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/plynovod-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/plynovod-725x481.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Šéf Gazpromu Alexej Miller tento měsíc uvedl, že po vybudování plynovodu Nord Stream 2 klesne tranzit plynu přes Ukrajinu na 10-15 miliard krychlových metrů ročně, tedy na zhruba desetinu celkové kapacity této trasy.
Gazprom se na projektu Nord Stream 2 dohodl s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. Rozšíření plynovodu by zvýšilo jeho kapacitu na dvojnásobných 110 miliard krychlových metrů ročně.