Svaz: Chybějí normy, které umožní distribuci vodíku v plynovodech

Normy až dvou třetin států Evropské unie, včetně Česka, neumožňují přepravu a distribuci vodíku s využitím současné plynárenské infrastruktury. Evropská komise (EK) přitom počítá v dalším období s používáním vodíku pro dlouhodobou akumulaci elektřiny a tento plyn by měl také ve větší míře nahradit fosilní paliva v energeticky náročných oborech jako je ocelářský nebo petrochemický průmysl, kde nelze spoléhat pouze na elektřinu. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS).

„Přimíchávání vodíku do zemního plynu v místních sítích EK připouští, nicméně s jistou dávkou opatrnosti. Je potřeba zharmonizovat standardy napříč EU, aby nedocházelo k ohrožení přeshraničních toků při různých povolených koncentracích na národní úrovni,“ řekla dnes výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.

„Z toho důvodu je nutné posoudit technické možnosti. Počítá se s investicemi především do přístrojů měřících koncentraci vodíku a do jeho skladování. Nutné budou i technické úpravy na úrovni propojení mezi přepravními a distribučními soustavami,“ doplnila.

Svaz uvedl, že v Česku dosud výzkumné projekty ohledně výzkumu vlivů obohacování zemního plynu vodíkem nezačaly. ČPS proto spoléhá na data ze zahraničních studií. Podle svazu lze aktuálně mísit zemní plyn s vodíkem o čistotě 98 procent.

„V takovém případě není pochyb o tom, že dnešní spotřebiče konstruované na zemní plyn takto vytvořenou směs efektivně, a hlavně bezpečně spálí. Stále ale chybí praktická ověření, legislativa a normy, které by ustanovily, jakým procentem vodíku může být zemní plyn v České republice obohacený. S ministerstvem průmyslu jednáme pro počátek o dvouprocentním limitu, ale s ohledem na plány Evropské komise to rozhodně nebude limit konečný,“ sdělila Kovačovská.

Výsledky zahraničních studií podle svazu potvrzují, že například u domácích spotřebičů malé navýšení podílu vodíku (do deseti procent) v zemním plynu dramaticky neovlivnilo jejich spolehlivý a efektivní chod.

„Každé zařízení však může reagovat na změnu složení paliva individuálně, a proto bude nutné, aby výrobci podrobovali zařízení komplexnějším testům. Při koncentracích do deseti procent nebudou potřebné úpravy nijak významné, pro podíl vodíku deset až 30 procent je však zřejmé, že se většina plynárenských zařízení neobejde bez menších či větších úprav. Pro ještě vyšší koncentrace bude nutný další výzkum a vývoj,“ dodal svaz.

Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku vyčíslilo 11 evropských provozovatelů přepravních soustav, mezi nimi i provozovatel české soustavy Net4Gas, na 27 až 64 miliard eur (709 miliard až 1,68 bilionu korun). Podle nově zveřejněné studie nazvané European Hydrogen Backbone by měla být přepravní soustava pro vodík založená ze tří čtvrtin na současné plynárenské infrastruktuře, zbylou čtvrtinu bude zapotřebí nově vybudovat.

Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.