Ceny zemního plynu jsou na několikaletých maximech. EU chce však dál bránit těžbě fosilních paliv v Arktidě

Evropská komise v nové arktické strategii znovu odmítla rozvoj těžby ropy, uhlí a plynu v citlivých polárních oblastech. Oproti dokumentu z roku 2021 však už neuvádí, že bude usilovat o mnohostranný právní závazek, který by další těžbu zakázal. Evropský trh se zemním plynem přitom letos čelí prudkému růstu cen, které v posledních týdnech atakují několikaletá maxima.

Postoj Evropské unie je důležitý pro Norsko, které chce v Arktidě hledat nová ložiska a varuje před poklesem produkce po roce 2030. EU zároveň čelí otázce, jak sladit ochranu klimatu se zajištěním bezpečnosti dodávek energie a paliv.

Strategie představená Evropskou komisí a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou říká, že EU zůstává odhodlána zajistit, aby ropa, uhlí a plyn "zůstaly v zemi", a to i v arktických oblastech. Komise chce spolupracovat s partnery na ochraně tamního prostředí a bránit rozvoji nalezišť, která ohrožují arktické ekosystémy.

Dokument podle agentury Reuters ale nepřebírá formulaci z předchozí strategie, podle níž měla EU usilovat o mnohostrannou právní povinnost nepovolovat další rozvoj ložisek fosilních paliv v Arktidě a přilehlých oblastech ani nenakupovat produkty z takové těžby. Unijní představitelé vysvětlují změnu tím, že prosazovat společné rozhodnutí je nyní obtížnější kvůli rozdílným postojům jednotlivých aktérů.

Nejde tedy o opuštění deklarovaného cíle, ale o méně konkrétní vymezení toho, jak ho chce EU prosazovat. Aktualizovaná strategie zároveň upřednostňuje obnovitelné zdroje před fosilními palivy z Arktidy a počítá s tím, že EU bude bránit projektům poškozujícím životní prostředí.

Norsko hledá prostor pro nová ložiska

Proti unijnímu postoji se vymezuje Norsko, které EU vyzvalo, aby přestala odmítat nové vrty v Arktidě. Země pokrývá přibližně 30 procent dovozu plynu do EU a norská vláda chce, aby země zůstala významným dodavatelem i v dalších letech.

Norský ministr energetiky Terje Aasland upozorňuje, že bez nových ložisek mimo zavedené oblasti začne norská těžba ropy a plynu v příštím desetiletí klesat. Mezi potenciální oblasti patří například Barentsovo moře. Norský průmysl argumentuje tím, že další naleziště by mohla podpořit stabilitu evropského trhu.

Nová těžba ale není rychlou odpovědí na cenové výkyvy. Rozvoj projektů v náročných arktických podmínkách může trvat roky, takže jejich produkce by přišla na trh až s výrazným odstupem. To zvyšuje nejistotu, zda by se ložiska otevřená dnes ještě ekonomicky a politicky opírala o poptávku v době, kdy má podle evropských klimatických cílů spotřeba fosilních paliv klesat.

Grónsko mezi surovinami a ochranou přírody

Debata o arktických zdrojích se prolíná také s výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o průzkumu ložisek ropy, plynu a nerostných surovin v Grónsku. Trump nedávno uvedl, že se tam připravují rozsáhlé průzkumné aktivity, neposkytl však podrobnosti o konkrétních projektech, firmách ani povoleních.

Dohoda Grónska, Dánska a Spojených států z 22. září se týká obrany, spolupráce v oblasti nerostných surovin a širších hospodářských vztahů, neposkytuje ale USA ani americkým firmám práva na těžbu ropy, plynu či nerostů. Grónská vláda podle serveru Argus zastavila budoucí průzkum ropy v roce 2021, těžbu nerostů však nezakázala a nadále může schvalovat nové důlní projekty podle vlastních pravidel.

EU v rámci postoje k fosilním palivům odmítá také hlubokomořskou těžbu, dokud nebude možné doložit, že nezpůsobuje škody na životním prostředí. U nerostných surovin unijní strategie počítá s projekty, které mají posílit evropské dodavatelské řetězce a přinést přínosy místním komunitám.